Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ):
Cheb
Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
CZ041.3402.4102.0008.01 Cheb 05091 (554481)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
4102 (4102) Cheb
Kód OPOU2 ČSÚ:
41021
Název OPOU2::
Cheb
Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4102.0008.0
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
Název části obce: Cheb
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
40549
554481
Stránka 1 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Město Cheb leží v Chebské pánvi na řece Ohři. Je nejzápadnějším bývalým okresním městem České republiky. Ve městě je velké množství historických a přírodních památek, sportovišť i míst k odpočinku - Cheb je městskou památkovou rezervací. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Východní část území místní části Cheb se nachází ve vnějším ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje JeseniceNebanice. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod Cheb a zástavbou ve vzdálenosti 250 m od hranice čistírny.
B.2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:
Cheb Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)
2002 29 275
2005 29 443
2010 29 725
2015 30 007
2
2
2
2
29 277
29 445
29 727
30 009
Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
Počet obyvatel
30 200 30 000 29 800 29 600 29 400 29 200 29 000 28 800 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet trvale bydlících obyvatel
počet obyvatel s ČOP
C. PODKLADY Územní plán velkého územního celku okresu Cheb Územní plán rekreační oblasti Skalka „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu – směr Cheb, Frant. Lázně, VDJ Antonínova Výšina (5/2011) Provozní řád vodovodu Cheb (lokality Cheb, Podhrad, Hraničná, Pomezí, Skalka, Cetnov, Komorní Dvůr, Klest) (12/2009) Nebanický skupinový vodovod – souhrnný provozní řád akumulace a vodovodní síť (3/2004) Kanalizační řád pro veřejnou kanalizaci Cheb (7/2007) Provozní řád stokové sítě Cheb – Františkovy Lázně – Komorní Dvůr (11/2011) Provozní řád ČOV Cheb pro zkušební provoz (12/2012) Jesenice – Nebanice, Hydrogeologické posouzení (5/2010) GIS CHEVAK Cheb, a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
Stránka 2 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
D. VODOVODY D.1
POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:
Ozn.:
Rok:
Jednotky:
Nz
obyvatel
2002 29277
Voda vyrobená celkem
VVR
tis.m3/r
2177
2158
2270
2354
Voda fakturovaná celkem
VFC
tis.m3/r
1878
1826
1884
1945
Počet všech zásobených obyvatel
2005 29445
2010 29726
2015 30007
Voda fakturovaná pro obyvatele
VFD
tis.m3/r
1329
1277
1335
1396
Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva
Qs,d
l/(os.den)
124,4
118,8
123
127,5
Spec. potř. fakt. vody
Qs
l/(os.den)
175,7
169,9
173,6
177,6
Qs,v
l/(os.den)
203,7
200,8
209,2
214,9
Průměrná denní potřeba
Qp
m3/d
5964,4
5912,3
6219,2
6449,3
Max. denní potřeba
Qd
m3/d
7455,5
7390,4
7774
8061,6
Spec. potř. vody vyrobené
Obec: Cheb
Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku
Legenda: Vodovody
Čerpací stanice
Úpravny vody
stávající
stávající
stávající
navrhované
navržená
navržená
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Vodojem věžový
Vodojem zemní
Studna, vrt
ATS
stávající
stávající
stávající
stávající
rekonstrukce
navržený
navržená
navržená
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
Stránka 3 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel
Cheb
Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
30 200 Počet obyvatel
30 000 29 800 29 600 29 400 29 200 29 000 28 800 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zásobených trvale bydlících
počet zásobených s ČOP
počet obyvatel celkem
Graf D1.2: Specifická potřeba vody
Cheb
Specifická potřeba vody [l/os.r]
[l/os.r]
250 200 150 100 50 0 2002 2003
2004 2005 2006
fakturované vody
2007 2008 2009 2010
vody vyrobené
2011 2012 2013
2014 2015
fakturované vody obyvatelstva
Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:
Rok: 2003 0
2004 0
2005 0
2006 0
2007 0
2008 0
2009 0
2010 0
2011 0
2012 0
2013 2,78
2014 0
2015 0
rekon. řadů
0
0
0
0
0
0
0
0
2,71
2,71
12,4
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
8,04
8,04
8,04
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
0
0
0
0
0
10,8
10,8
23,2
0
0
nové investice
Cheb
Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2004
2003
2005
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
2006
2007
2009
2008
2010
rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]
2011
2013
2012
2014
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 4 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
D.2
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Město Cheb (430 - 507 m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Vodovod slouží k zásobení obyvatelstva pitnou vodou, v průmyslových podnicích je voda využíváno k provozním účelům. Vodovodem je v případě potřeby dodávána i požární voda Zásobovaná oblast Chebu je rozdělena do 4 tlakových pásem • pásmo „Pelhřimov“ (dolní) • pásmo „Ján“ (střední) • pásmo „Anna“ (horní) • pásmo „Švédský vrch“ Dolní tlakové pásmo - „Pelhřimov“ (430 - 440 m n.m.) Pásmo je zásobeno gravitací z vodojemu Pelhřimov 1x800 m3 (494,2/491,2 m n.m.), který je zásobován přes spotřebiště z vodojemu Ján. Voda z vodojemu Pelhřimov je gravitací vedena do armaturní komory zrušeného spodního pelhřimovského vodojemu. Zde je bez přerušení tlaku provedeno přepojení na zásobní řad DN 200, kterým je voda dovedena do rozvodného systému Dolního tlakového pásma. Rozvodná síť je z větší části větevného charakteru. Potrubí má profily od DN 80 do DN 125. Na vodojemu se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Střední tlakové pásmo - „Ján“ (440 - 470 m n.m). Pásmo je zásobeno gravitací z vodojemu Ján 2x3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1x10000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Do vodojemu se voda čerpá řady DN 700 a DN 400 z ÚV Nebanice. Na vodojemu se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Co do rozsahu zaujímá toto tlakové pásmo více než polovinu města Cheb. Voda je do pásma Ján dopravována gravitací z vodojemu Ján přes hlavní zásobovací okružní řad. Z hlavního okruhu odbočuje přívodný řad k čerpací stanici Prachárna. ČS Prachárna 66 m3 (493,0/491,1 m n.m.) čerpá vodu do vodojemu Nová Anna 2x2000 m3 (545,0/540,0 m n.m.), který zásobuje pásmo „Anna“. V případě provozu prameniště Bavory je možné vodu do vodovodní sítě města Cheb – tlakového pásma Ján dopravovat přes vodoměrnou šachtu Stará Anna a armaturní šachtu Zátiší z prameniště Bavory. Přivaděč DN 300 Hraničná – Cheb je možné provozovat obousměrně. Pokud je prameniště odstaveno, zásobuje se obec Hraničná přes armaturní šachtu Zátiší z vodojemu Anna 2x2000 m3 (545,00/540,90 m n.m.). Prameniště Bavory slouží jako záložní zdroj. Horní tlakové pásmo - „Anna“ (470 - 490 m n.m). Ze systému tlakového pásma Ján je voda gravitací z vodojemu Ján přivedena do akumulační nádrže přečerpávací stanice Prachárna 66 m3 (493,0/491,1 m n.m.). Odtud se voda čerpá dvěma čerpadly do vodojemu Nová Anna 2x2000 m3 (545,0/540,0 m n.m.), ze kterého je voda přivedena zásobním řadem do rozvodné sítě tlakového pásma Anna. Rozvodná síť horního pásma „Anna“ je zokruhovaná. Průměr hlavních okružních řadů je DN 200 až DN 250. Na rozvod je napojena místní část Háje dvěma nadchody železniční tratě (Cheb – Schirding) v mostních konstrukcích. Tlakové pásmo „Švédský vrch“ (475 - 495 m n.m.) Do tohoto pásma spadá průmyslová zóna na Švédském vrchu umístěná podél ulice Podhradská, místní části Cheb, Podhrad a zčásti místní část Dřenice. Ze systému tlakového pásma „Ján“ je přiváděcím řadem DN 200 pitná voda dopouštěna do akumulační nádrže automatické tlakové stanice Švédský vrch o objemu 430 m3 (482,70/480,50 m n.m.). Z této akumulační nádrže je voda přes automatickou tlakovou stanici čerpána do průmyslové zóny pomocí zásobního řadu DN 200 a do věžového vodojemu Švédský Vrch 100 m3 (max. hladina 501,00 m n.m.). Automatická tlaková stanice sestává ze dvou čerpadel Grundfos a dvou tlakových nádob 2x 8,08 m3. Tlak v tlakových nádobách je udržován kompresorem Schneider s tlakovým spínačem. V objektu ATS se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody v akumulační nádrži roztokem chlornanu sodného. Z věžového vodojemu a ATS Švédský Vrch je voda vedena dvěma rozváděcími řady DN 150 do spotřebiště – místních částí Cheb a Podhrad. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území místní části Cheb je 84,9 km. Celkem je na vodovod napojeno cca 2 400 ks přípojek v délce 29,9 km.
D.3
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
V současném způsobu přivádění vody se nebude nic měnit
D.4
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
Stránka 5 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
E. KANALIZACE A ČOV E.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok:
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Počet všech obyv. napoj. na kanal.
Nk
obyvatel
2002 29277
2005 29445
2010 29727
2015 30009
Počet obyv. napojených na ČOV
Ncov
obyvatel
29277
29445
29727
30009
Spec. produkce odp. vod obyv.
Qov
l/(os.den)
124
121
123
127
Produkce odpadních vod
Mov
m3/den
5145,2
5046,1
5185,8
5366,1
Obec: Cheb
Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory
Legenda: Kanalizace
ČOV
Čerpací stanice
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
Aglomerace hranice aglomerací kanalizace
Stránka 6 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci
Cheb
Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci
30 200 Počet obyvatel
30 000 29 800 29 600 29 400 29 200 29 000 28 800 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet napojených trvale bydlících
počet napojených s ČOP
počet obyvatel celkem
Graf E1.2: Produkce odpadních vod
Cheb
140
5 400,0
120
5 300,0
100
5 200,0
80
5 100,0
60 40
5 000,0
20
4 900,0
0
4 800,0
Denní produkce [m3/den]
Specifická produkce [l/(os.den)]
Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo
produkce odpadních vod
Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:
Rok: 2003 0
2004 0
2005 0
2006 0
2007 0
2008 0
2009 0
2010 9,28
2011 0
2012 0
2013 0
2014 0
2015 0
rek.stok.sítě
0
0
0
7,83
7,83
7,83
7,83
5,75
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
67,5
67,5
67,5
67,5
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
7,83
75,3
75,3
75,3
82,5
0
0
0
0
0
nové investice
Cheb
Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2003
2004
2005
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
2006
2012
2007
2008
2009
rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]
2010
2011
2014
2013
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 7 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01)
E.2
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Město Cheb má v současnosti vybudovaný systém jednotné, zčásti splaškové oddílné kanalizace, odpadní vody jsou odváděny na ČOV. Většina obyvatel bydlí v centru města a v souvisle zastavěných čtvrtích po obou březích řeky Ohře. Domy v těchto lokalitách jsou vesměs napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, která odvádí odpadní vody na městskou ČOV (recipient Ohře). Řeka Ohře rozděluje odkanalizované území města Cheb na levobřežní a pravobřežní část. Pravobřežní část zahrnuje historickou část města Cheb s nejstaršími stokami, a je rozdělena na tzv. horní a dolní výškové pásmo. Dolní pásmo je odkanalizováno kmenovou stokou A, která sleduje tok řeky Ohře, a na které je umístěno několik odlehčovacích komor. Stoky k odkanalizování levobřežní části města Cheb podcházejí řeku Ohři dvouramennou shybkou a napojují se do kmenové stoky A. Horní pásmo je odkanalizováno kmenovou stokou B, která odvádí odpadní vody z části oblasti U horní brány a celou oblast podél železniční stanice směrem k ČOV s kombinovanou městskou a panelovou zástavbou. Odlehčovací stoky jsou zaústěny do řeky Ohře. V části města Háje je vybudována čerpací stanice, která dopravuje odpadní vodu kmenovou stokou B na městskou ČOV. Do čerpací stanice Háje je dále zaveden výtlačný kanalizační řad z čerpací stanice Podhrad, která přečerpává odpadní vody z místní části Podhrad. Zástavba na východním okraji města (Švédský vrch) má kanalizaci pro veřejnou potřebu zaústěnou do samostatného přivaděče, který je napojen do kmenové stoky B. Splaškové vody z Agrochemického střediska jsou předčištěny na DČB 16. Na ČOV Cheb jsou přivedeny odpadní vody z města Františkovy Lázně kmenovou stokou C, která má část výtlačnou a část gravitační, gravitační část podchází shybkou řeku Ohři. Na kmenovou stoku C je napojena zástavba rodinných domů sídliště Zlatá Louka. Dále jsou na ČOV Cheb přiváděny stokou F splaškové odpadní vody z průmyslového parku v Dolních Dvorech. Stoka F je v areálu ČOV ukončena v šachtě kmenové stoky C. Srážkové vody z průmyslového parku jsou odváděny oddílnou dešťovou kanalizací, která je uložena souběžně se stokou F ve směru k řece Ohři a je vyústěna do řeky Ohře, dešťová kanalizace není v majetku ani provozu CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka kanalizační sítě je 74,5 km (dohromady pro místní části Cheb, Háje, Hradiště a Dolní Dvory), na území místní části Cheb je délka kanalizační sítě 67,1 km. Stoky jsou vybudovány z 43 % z trub betonových, z 38 % kameninových, 16 % stok je z plastu a 3 % stok je zděných, litinových nebo ocelových. Uloženy jsou v hloubkách až 9,5 m. Převážná část města leží na málo propustných horninách, které jsou zvodněné a obsahují puklinovou vodu, vyskytující se i v malých hloubkách pod terénem. Tato voda vniká vlivem netěsností do kanalizačního potrubí na různých místech v celkovém množství až 20 l/s. Při vyšších průtocích v řece Ohři nad 25 m3/s vniká voda z vtoků z řeky Ohře do kmenové stoky A. Tyto vtoky jsou na kmenové stoce A vybudovány celkem tři a slouží k jejím proplachům, protože stoka je vybudována v malém spádu a je zanášena sedimentujícími látkami. Hlavní kostru kanalizační sítě tvoří kmenové stoky „A“ a „B“. Dešťové vody jsou z kanalizační sítě odlehčovány v 9ti komorách přímo do recipientu.. Odpadní voda z prostoru celniště hraničního přechodu Svatý Kříž je čištěna na mechanicko biologické ČOV PESL 25F s kapacitou 24 m3, BSK5 6,48 kg/d. Na přítokovém potrubí je osazen koš na shrabky o průměru 800 mm s hustou sítí kosodélníkových otvorů. Aktivační prostor má objem 21,0 m3, dosazovací nádrž Dortmundského typu DN 2,2 s objemem 10,2 m3, kalojem DN 2,2 o objemu 13 m3. Dalším stupněm čištění je vegetační kořenová ČOV s kapacitou 24 m3, BSK5 0,48 kg/d. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní a provozují fyzické osoby a některé obec. Celkem je na kanalizaci v místní části Cheb připojeno cca 5060 ks přípojek v délce 31,6 km. Čištění odpadních vod na ČOV Cheb Původní mechanicko - biologická ČOV byla postavena roku 1972 a zrekonstruovaná v roce 1982. V letech 1993 až 1994 byla v bezprostřední blízkosti původní ČOV postavena nová ČOV a v letech 2010 – 2013 byla provedena její intenzifikace. Zkušební provoz intenzifikované ČOV byl zahájen v r. 2013. Projektovaná kapacita intenzifikované ČOV je 65 000 EO, 3 900 kg/d BSK5, Q24 = 15 515 m3/d, Qd = 18 144 m3/d, Qmax.ČOV = 1 000 l/s, Qmax.biol. = 450 l/s. Na ČOV jsou odpadní vody z města Chebu přiváděny stokami A, B a F. Stokou C jsou na ČOV přiváděny odpadní vody z města Františkovy Lázně. Pro zachycení hrubých, sunutých nečistot slouží soutoková komora stok A, C a F s lapákem štěrku a betonový žlab na stoce B. Pro vyklízení obsahu slouží jeřábová drážka s drapákem. Odpadní vody přivedené stokami dolního pásma A, C a stokou F z průmyslové zóny jsou čerpány šnekovou čerpací stanicí a společně s odpadními vodami přivedenými stoku B horního pásma vedeny do objektu česlovny na jemné strojně stírané česle k odstranění shrabků. Shrabky jsou promývány, lisovány a dopravovány do kontejneru. V objektu česlovny je dále umístěn separátor a pračka písku vytěženého z lapáku písku. Vypraný písek je dopravován do kontejneru. Před šnekovou čerpací stanicí je umístěna jímka stáčení fekálních vod, kde je registrováno jejich množství. Z česlovny jsou odpadní vody přivedeny na dvojici lapáků písku a tuku. Odloučený písek je těžen mamutkou a odváděn do haly česlovny. Nádrže lapáků jsou opatřeny stíracím zařízením pro stírání tuků z hladiny. Za jednotkami lapáků je rozdělovací objekt, který slouží k rovnoměrnému rozdělení odpadní vody do biologické linky a určenému přítoku srážkových vod do dešťové zdrže. Dešťová zdrž slouží k akumulaci maximálního množství odpadních vod v období zvýšených přítoků za deště. Vyprazdňování zdrže do vstupní čerpací stanice se provádí při nižších průtocích čistírnou. Z rozdělovacího objektu přitékají odpadní vody do dvou usazovacích nádrží, které slouží k mechanickému čištění. Zachycený primární kal je shrabován shrabovacím zařízením a čerpán na gravitační zahušťování. Po sedimentaci jsou odpadní vody vedeny na biologické čištění složené z nádrže regenerace, nádrží denitrifikace, nádrží s alternativním provozem (denitrifikace/nitrifikace), nádrží nitrifikace a dosazovacích nádrží. Zdrojem vzduchu pro oxickou část regenerace jsou dmychadla, zdrojem vzduchu pro nitrifikaci turbokompresory. Dosazovací nádrže jsou vybaveny zařízením pro stíráním dna a odstraňováním nečistot z hladiny. Kal z dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do regenerace a jako přebytečný veden do kalového hospodářství na zahuštění. Pro zachycení nerozpuštěných látek unikajících z dosazovací nádrže slouží mikrosítové filtry. Na odtoku z objektu mikrofiltrace je umístěn měrný objekt. V blízkosti odtokového potrubí z ČOV je umístěna povodňová čerpací stanice, která zajišťuje převedení odpadních vod za vysokých stavů hladiny vody v řece Ohři. V prostoru mezi dosazovacími nádržemi je umístěna čerpací stanice kalů pro čerpání vratného, přebytečného a plovoucího kalu. Dále je zde umístěna automatická tlaková stanice užitkové vody. Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
Stránka 8 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Cheb (karta obce: CZ041_0008_01) Pro chemické odstraňování fosforu slouží dávkování roztoku síranu železitého nebo síranu hlinitého. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do denitrifikačních nádrží dávkuje externí substrát. Přebytečný aktivovaný kal z dosazovacích nádrží je veden na strojní zahuštění a společně s primárním kalem z usazovacích nádrží čerpán do vyhnívacích nádrží s termofilním vyhníváním. Z prvního stupně vyhnívání je kal veden do vyhnívací nádrže druhého stupně a otevřené uskladňovací nádrže. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je veden do plynové kompresorovny a dále do plynojemu. Bioplyn je dále využíván pro provoz kogenerační jednotky k výrobě elektrické energie, ohřevu technologického procesu vyhnívání a v plynové kotelně k ohřevu topné vody. Vyhnilý kal je z uskladňovací nádrže čerpán do homogenizační nádrže, odkud je čerpán na strojní odvodnění s pásovým lisem. Odvodněný kal je ukládán do kontejnerů a odvážen k likvidaci nebo dalšímu využití. Fugát z odvodnění kalu je shromažďován v akumulační nádrži, odkud je rovnoměrně čerpán do regenerační nádrže. Pro uskladnění vytěžených produktů čistírny (kalů, písku apod.) a mytí vozidel ČOV slouží kalové pole opatřené sedimentační jímkou a odlučovačem ropných látek.
E.3
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Rekonstrukce kanalizace Záměrem je rekonstrukce stávajících kanalizačních stok ve městě Chebu v ulicích Židovská, Provaznická, Jateční, Březinova, Dlouhá, nám. Krále Jiřího, Hradní příkop I., Hradní příkop II., Na Hradčanech, Osvobození a Pobřežní. V rámci rekonstrukce kanalizace bude provedena obnova stávajícího potrubí a oprava kanalizačních šachet. Metoda rekonstrukce kanalizace v Chebu je volena s přihlédnutím k charakteru poruch, stupni poškození stok a možnosti přístupu k nim. K odstranění všech poškození budou použity následující metody : - bezvýkopová metoda (relining, bertlining) - výkopová metoda - metoda zednická
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 31.12.2013
Popis: aktuální stav 2013
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 5.5.2014
Stránka 9 z 9