O učení se geografii Začnu protivně znějící větou. Jisté penzum geografických znalostí je pro maturanty pokládáno za základ, součást jakéhosi zlatého fondu informací, na tomto základu se pak děje následné vzdělávání v řadě vyučovaných disciplin. Zeměpisné znalosti u přijatých studentů jsou ovšem rozmístěny poněkud nerovnoměrně, a je tedy nutné je pro začátek sjednotit. Nejsnazší cesta, jak tyto údaje vstřebat, je soustavnější práce s kvalitním atlasem. Vezmeme-li ale osnovy základní školy a osnovy gymnaziální, zjistíme, že níže uvedené informace představují malou část, chce se říci zlomek, normálně vyučované látky, a tak by mělo jít vlastně mělo jít o určitou formu opakování. Kvalita atlasů používaných ve školství je problematická, což může být i jedna z příčin neuspokojivých kompetencí. Atlasy, jsou-li dobré, jsou obvykle velké a drahé. Jejich velikost vede k obtížnosti transportu mezi školou a bydlištěm. Jejich cena, byť zjevně přiměřená, vede při soustavném podfinancování školství k tomu, že se pořizují zdánlivě cenově přiměřené, tedy levnější atlasy, které jsou ale hůře přehledné. V naší katedrové studovně je možné seznámit se prezenčně s dostupnými atlasy, většinou velmi kvalitními. Další metodou, jak k výuce přistoupit, je práce s geografickými programy na internetu. Pokud by vám tato forma výuky přišla zábavnější, doporučuji zejména Google Earth, jehož instalace je poměrně snadná, adresa http://earth.google.com/. Je to soustava satelitních snímků, a je tedy nutné souběžně pracovat s atlasem. Volná verze GE Vám přinese nejen mnoho radosti a potěšení, ale hlavně mnoho informací. Přeji Vám mnoho zdaru. Počáteční definice zeměpisných pojmů: kontinent je souvislá pevnina na zemském povrchu. Rozlišují se tyto: Euroasie, Afrika, Amerika, Austrálie a Antarktida světadíl je menší jednotka geografického dělení Země než kontinent. Rozlišují se tyto: Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie a Antarktida
Evropa – popis obrysu Azovské moře, Krym, Delty Donu, Dněpru, Dněstru, Dunaje, Bospor, Gallipolský poloostrov, Dardanely, Chalkidiky, Poloostov Attika, Poloostov Pelopones, Korintský záliv, Otrantská úžina, Kotorský záliv, Delta Neretvy, Dalmátské ostrovy, Kvarnerský záliv, Poloostrov Istria, Delta Pádu, Poloostov Gargano, Taratský záliv, Poloostov Kalabrie, Messinská úžina, Sicilie, Liparské 1
(Eolské) Ostrovy, Neapolský záliv, Delta Arna, Janovský záliv, Lví záliv, Delta Rhony, Delta Ebra (Iberu), Gibraltar, Delta Quadalqiviru, Delta Daura, Biskajský záliv, Ústí Garony, Ústí Loiry, Bretaňský polostrov, Chanel Islans ( Yersey, Guernsey), Cherburgský poloostrov, Kanál La Manche, Delta Massy, Šeldy a Rýna, Západofríské ostrovy, Východofríské ostrovy, Ústí Labe, Jutský poloostrov, Severofríské ostrovy, Průlivy mezi Jutském a Skandinávií, tedy Skagerrak, Kattegat, Belt Malý, Belt Velký, Rujana, Bornholm, Ústí Odry, Ústí Visly. Poloostrov Hel (Helská kosa), Rižský záliv, Ostrovy Saare a Hiiu, Finský záliv, Ústí Narvy, Ústí Něvy, Karelská šíje, Allandské souostroví, Botnický záliv, Gotland, Öland, Sjalland, Ústí Glammy, Lofoty, Vesteraly, Severní mys, Medvědí ostrov, poloostrov Kola, Bílé moře, Solověcké ostrovy (Solovky), Poloostrov Kanin, Souostroví Nová Země, Poloostrov Jamal, Ústí Obu. Pevninské rozhraní Asie-Evropa: Existují dvě užívané varianty, přidržíme se evropského pohledu, Pohoří Ural, řeka Ural, Kaspické moře, dále Asii a Evropu dělí na trase Kaspik- Černé moře hlavní hřeben Kavkazu po linii Baku- Anapa (Anapa leží na východním břehu Kerčského průlivu). Evropská horstva a hory Alpy, Přímořské, Savojské, Graianské, Bernské, Apenzellské, Karawanské, Julské, Dinaridy, Velebit, Biokovo, Helenidy, Pindos, Smolikas, Olymp, Ossa, Parnassos, Agios Oros (Athos). Balkán (Stará Planina), Rila, Pirin, Rhodopy, Karpaty, též Karpatský oblouk ( pozůstává z 80 !!! pohoří), například Fagaraš, Bucegi, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Beskydy, Švýcarský Jura, Schwarzwald, Švábský Jura, Francký Jura, Thuringerwald, Harz, Ardeny, Vogezy, Massif Central, Pyreneje, Sirra Nevada Apenniny, Gran Sasso, Etna na Sicilii Monte Cinto na Korsice Grampiany, Kaledonské hory, Kambrijské pohoří ve Skotsku Skandinávské pohoří, Skandy Chibiny na Kole Nížiny: Velká Uherská Nížina (Bývalá římská provincie Panonicum. odtud často užité slovo panonský) Valašská nížina, také vvv, nížina kolem Dunaje od Železných Vrat po Deltu. Thrácká nížina, mezi pohořím Balkán (Stará Planina) a Rilou a Rodopy, odvodňuje ji řeka Marica. 2
Pádská nížina, sever Itálie, dolní tok Pádu. Vodstvo Jezera Vänern, Vättern Finská, Karelská jezerní plošina Ladožské jezero, Ladoga Oněžské jezero, Oněga Čudské jezero Mazurská jezerní plošina Śniardwy Meklenburgská jezerní plošina Müritzsee Chiemsee Solnohradská jezera Altersee Bodensee Vierwaldstätter See Neuchatelské jezero Ženevské jezero Lago Maggiore Lago di Como Lago di Garda Lago di Lesina Lago di Varano Neziderské jezero Balaton Prespa Ochridské jezero Skadarské jezero Skotská jezerní plošina Loch Ness
Řeky Ural Volha Don Dněpr Jižní Bug Dněstr Dunaj (přítoky levostrané: Morava, Váh, Ipel, Tisza, Jalomita, Prut; přítoky pravostrané: Inn,Wien, Rába, Dráva, Sáva, Iskar) 3
Veleka Marica Mesta Strimon Vardar Drin Neretva Piava Pád Tibera Arno Rhona Ebro Guadalquivir Tagus Douro Garonna Loira Seina Mása Šelda Rýn Labe Odra Visla Němen Záp. Dvina Něva Svir Oněga Sev. Dvina Pečora Severoatlantické a arktické ostrovy Faery Lofoty Vestrály Island (sopka Hekla, ledovec Vatnajökull-největší ledovec v Evropě) Jan Mayen (sopečný) Medvědí ostrov (norsky Bjørnøya) Země Františka Jozefa Nová Země
4
Středomořské ostrovy Baleáry: Malorka, Minorka, Ibiza, Formentera Korsika Sardinie Toskánský archipelag: Elba, Pianosa, Montecristo, Capraia, Giglia Ischia, Capri Liparské souostroví: Stromboli, Lipari, Vulcano Sicílie Egadské souostroví Pantalleria, Lampedusa, Malta Tremitské souostroví Teď následují chorvatské ostrovy, je jich dost, a je dobře je znát Palagruža (Pelagosa) Brijuny Ostrovy v kvarnerském zálivu Severodalmatské ostrovy Středodoalmatské ostrovy Jihodalmatské ostrovy Korfu Jonské ostrovy: Zakynthos, Ithaka, Levkada, Kefalonia, Kythera, Antikythera, Kréta ( ostrůvkem Gavdos nejjižnější místo Evropy) popis Kréty: čtyři velká pohoří, Leuca Ori, Idi, Dikti, Sithonia Ostrovy v Egeidě: několik významných soustroví, z nich uvedeny příklady, nikoli výčty Sardonské ostrovy Euboia ( Evia) Sporady Severní, Jižní Cyclady ( tvoří pomyslný kruh kolem ostrůvku Délos), Milos, Naxos, Santorini Dodekanesos (dvanáctiostroví), Rhodos, Kos, Samos, Patmos. Ostrovy Lesbos, Limnos, Samotraké Ostrovy v Marmarském moři
Asie popis obrysu Pevninské rozhraní Asie-Evropa: Existují dvě užívané varianty, přidržíme se evropského pohledu, Asii a Evropu dělí na trase Kaspik- Černé moře hlavní hřeben Kavkazu po linii Baku- Anapa (Anapa leží na východním břehu Kerčského průlivu), Kaspické moře, dále řeka Ural, pohoří Ural. Pokračujeme po pobřeží Severního ledového oceánu, Ústí Jeniseje, Karské moře, Soustroví Severní země, Moře Laptěvů, Delta Leny, Novosibiřské ostrovy, Východosibiřské moře, Ústí Kolymy, Wrangelův ostrov, poloostrov Čukotka, Beringova úžina, Tichý oceán, Beringovo moře, Kamčatka, Soustroví 5
Aleuty, Soustroví Kurily, Ochotské moře, Sachalin, Japonské moře, Japonské ostrovy (Kjušu, Hošu, Šikoku, Hokaido, Vnitřní moře). Korejský polostrov, Cušima, Ústí Chuang-Che (Žlutá řeka), Žluté moře, Jang Ce, Východočínské moře, Souostroví Rjúkjú, Tajwan (Formosa), Jihočínské moře, Chajnan, Tonkinský záliv, Indočínský poloostrov, Delta Mekongu, Menam (Mae Nam Nan), Malajský poloostrov, Malacký průliv, Velké Sundy (Sumatra, Jáva, Borneo-Kalimantan, Celebes), Malé Sundy (Timor, Sumba, Sumbawa, Flores, mezi nimi Ostrovy Komodo), Timor. Indický oceán, Bengálský záliv, Andamanské moře, Nikobary, Andamany, Delta Iravádí, spojená delta Gangy a Brahmaputry, Indický poloostrov, občas se používá termín subkontinent, Ceylon (Srí Lanka), Palkova úžina, Mannärský záliv, Arabské moře, Lakkadivské moře, Lakkadivy, Maledivy, Čagoské ostrovy, Ománský záliv, Hormuzská úžina, Perský záliv, Delta Eufratu a Tigridu, Arabský polostrov, Bab el Mandab, Rudé moře, Akkabský záliv, Sinajský poloostrov, Suezský záliv, Suezský průplav, Středozemní moře, Delta Oronthu, Malá Asie, Kypr, Egejské moře, Dardanely, Marmarské moře, Bospor, Černé moře, Sinopský poloostrov, Kolchidská nížina, Anapa. Vodstvo: Řeky: Ob, Jenisej, Lena, Kolyma, tyto řeky odvodňují Sibiř do Severního ledového oceánu. Amur, Chuang Che, Jang-c-tiang, Mekong odvodňují východní část světadílu do Pacifiku Ganga, Indus, Eufrat, Tigris odvodňují Asii do Indického oceánu Oronthes do Středozemního moře. Jezera: Kaspické moře, Mrtvé moře, Aral, slaná voda Balchaš, půl jezera sladká, půl jezera slaná voda Bajkal, součást systému Angara- Jenisej, sladká voda 30% plochy jsou bezodtoké oblasti, například Džungarská pánev. Některé řeky končí v jezerech nepropojených se světovým oceánem, například Jordán- Mrtvé moře Volha Ural – Kaspik Amudarja, Syrdarja-Aral Ili - Balchaš Horstva: Himaláj Transhimaláj Ural Tibetská náhorní plošina Pamír Tan-šan 6
Karákoram Hindůkuš Velký Čingan Íránská vysočina Ararat Taurus Kavkaz (jižní) Sinaj Pouště: Taklamakan Gobi Velká Indická poušť Velká solná poušť Karakum Kyzylkum Negev Syrská poušť Nafúd Rub-al-Chálí
Afrika popis obrysu Bílý mys, Malá a Velká Syrta, Delta Nilu, Suezská šíje, Suezský průplav, Suezský záliv, Rudé moře, Somálský poloostrov, Mys Gwardafuy,Sokotra, Pemba, Zanzibar, Mafie, Komory, Seychely, Madagaskar, Madagaskarský průliv, Mascareny (Reunion, Mauritius), Ústí Zambezi, Ústí Limpopa, Mys Dobré Naděje, Střelkový mys, Ústí Orange, Namibská poušť, Guinejský záliv, Delta Konga, Ostrov Svatého Tomáše, Bioko, Delta Nigeru, Delta Senegalu, , Zelený mys, Kapverdské ostrovy, Bílý mys, Mys Bojador, Kanárské ostrovy (Gran Canaria, Tenerife, La Palma, Fuerteventura, Lanzarote, Gomera, Hierro), Madeira, pohoří Atlas, Gibraltar, Středozemní moře Africká horstva a hory Atlas Ahaggar Tassili Tibesti Etiopská a Keňská vysočina Kilimandžáro Dračí hory
7
Africké pouště Sahara Nubijská poušť Poušť Kalahari Namibská poušť Africké nížiny a plošiny Sahel Velká příkopová propadlina Konžská pánev Kráter Ngoro-ngoro Africké řeky, jezera a vodopády Nil (Modrý a Bílý, katarakty I.-VI.) Zambezi (Viktoriiny vodopády) Limpopo Okawango Orange Kongo Niger Senegal Čadské jezero (Chad) Jezero Tana (zdroj Modrého Nilu) Rudolfovo jezero (Turkana) Albertovo jezero (protékáno Nilem) Edwardovo jezero Viktoriino jezero (zdroj Nilu) Jezero Tanganika Jezero Nyasa Jezero Mweru
Kontinent Amerika Rozeznáváme Ameriku Severní a Jižní, rozhraním je Panamská, též Darienská šíje. Pevninský most spojující Severní a Jižní Ameriku je nazýván Amerikou Střední, a definován jako úzení mezi Tehuantepeckou šíjí, a Panamskou šíjí. Z fytogeografického a zoogeografického hlediska má charakter přemostění i řetěz Velkých a Malých Antil.
8
Severní Amerika popis obrysu Ústí řeky Hudson Long Island Ústí řeky Potomac Poloostrov Florida Mys Canaveral Mexický záliv Delta řeky Mississippi Ústí řeky Rio Grande Tehuantepecká šíje oddělení severní a jižní části kontinentu Californský záliv Ústí řeky Colorado Californský poloostrov Ústí řeky Columbie Ostrov Vancouver Aljašský záliv Aljašský poloostrov Ostrov Kodiak Souostroví Aleuty (největší Attu, Kiska, Unalaska) Beringovo moře Ústí Yukonu Beringova úžina Moře Čukčů, čukotské Beaufortovo moře Delta řeky Mackenzie Ostrovy královny Alžběty Baffinův ostrov Hudsonův záliv Hudsonův průliv Baffinův ostrov Baffinův záliv Davisův průliv Poloostrov Labrador Labradorské moře Ostrov Newfoundland Ústí Řeky svatého Vavřince Nové Skotsko Horstva Skalnaté hory ( přibližně deset menších pohoří) Appalačské hory Brooksovo pohoří 9
Vodstvo: Řeky Řeka Sv. Vavřince ( celkem složitý systém odvodňující Velká jezera) Hudson Potomac Savannah Alabama Mississippi (Přítoky Arkansas, Missouri, Kansas, Illinois, Ohio, Tennessee) Rio Grande Columbia Yukon Mackenzie Systém Menší Otročí Jezero, Řeka Athabasca, Jezero Athabasca, Otročí řeka, Velké Otročí Jezero, Mackenzie Jezera: Winnipeg Manitoba Velká jezera Hořejší (Superior) Michigenské Huronské Erijské Ontario Velké Slané Jezero ( bezodtoká pánev, stát Utah) Menší Otročí Jezero, Jezero Athabasca, Velké Otročí Jezero, Velké MedvědíJezero
Střední a Jižní Amerika popis obrysuTehuantepecká šíje Poloostrov Yucatan Karibské moře Darienská (Panamská) šíje Delta Magdaleny Maracaibský záliv Delta Orinoka 10
Trinidad Tobago Delta Amazonky Ústí řeky Parana Patagonie Poloostrov Valdes Falklandské ostrovy Magellanův průliv Ohňová země Drakeův průliv Mnoho ostrovů Chilské Patagonie (Santa Ines, Wellington, Desolation a.j.) Galapágy Panamský záliv Darienská (Panamská) šíje Tehuantepecký záliv Horstvo: Andy Nejdelší pásemné pohoří světa (7500 km dlouhé) Guayanská vysočina Brazilská vysočina Vodstvo: Řeky Magdalena Orinoko Systém Amazonka, Rio Negro Rio Sao Francisco Parana Jezera Nicaragua Titicaca Pouště Atacama
Antarktida popis obrysuOceány Atlantický, Indický, Tichý Antarkický poloostrov, Jižní Shetlandy, Drakeův průliv, Weddellovo moře, Rossovo moře, Amundsenovo moře, Bellinghausenovo moře, četné šelfové ledovce (Rossův a Rennův šelfový ledovec). Vnitrozemí, převážně zaledněno. Ellsworthovo pohoří (hora Winston Massif) Transantarktické pohoří Pohoří královny Maud 11
Americká vysočina
Austrálie popis obrysu: oceány: Tichý, Indický Torresova úžina, Cape York, Korálové moře, Velký bradlový ( korálový) útes, Bassův průliv, Tasmánie, Velký australský záliv, Klokaní ostrov, Spencerův záliv, Mys Range, Záliv Josefa Bonaparta, Koburský poloostrov, Mellvilův ostrov, Timorské moře, Arafurské moře, Carpenterský záliv. Vodstvo: Darling, Murray, Fitzroy Eyerovo jezero Mackayovo jezero Horstva: Velké předělové pohoří Australské Alpy Modré hory Ayers Rock Plošiny a pouště: Velká písečná poušť Velká Viktoriina poušť Velká Artéská pánev
Oceány a moře, Atlantik ostrovy: Grónsko, Island, Velká Británie, Irsko, Kanárské ostrovy, Kapverdy, Svatá Helena, Tristan de Cunha, Jižní Georgie, Falklandy, Ohňová země, Velké Antily (Kuba, Haiti, Portoriko, Jamajka) a Malé Antily, Bahamy, Newfoundland, Baffinův ostrov. zálivy a moře: Grónské, Severní, Irské, Baltské, Biskajský z., Středozemní moře, Černé, Kaspické, Guineiský z., Karibské, Mexický z., Sargasové, Záliv sv. Vavřince, Labradorské, Hudsonův z. 12
průlivy: Dánský, La Manche, Doverská úžina, Gibraltar, Drakeův, Magalhaensův, Hudsonův, Davisův.
Indický ostrovy: Madagaskar, Komorské ostrovy, Mafia, Zanzibar, Sokotra, , Cejlon, Maledivy, Lakadivy, Chagoské ostrovyAndamany, Nikobary, Velké Sundy (Sumatra, Jáva, Bali, Celebes) a Malé Sundy, Timor, Komodské ostrovy, Mascareny , Reunion, Mauricius, zálivy a moře: Rudé, Adenský, Perský, Ománský, Arabské moře, Bengálský, Andamanské, Timorské, Velký australský záliv průlivy: Mosambický, Báb el Mandab, Hormuzský, Palkova úžina, Malacký,
Pacifik ostrovy: Aleuty (Kodiak), Midway, Havaj (Oahu), Galapágy, Nový Zéland, severní a jižní ostrov, Fiji, Nová Kaledonie, Šalamounovy o., Nová Guinea, Filipíny (Luzon, Mindanao), Chainan, Taiwan, Japonsko (Kjůšů, Šikoku, Honšů, Hokkaidó), Sachalin zálivy a moře: Beringovo, Aljašský z., Kalifornský z., Korálové, Karpentarský z., Arafurské, Timorské, Celebeské, Jávské, Tajský z.,Jihočínské, Tonkinský z., Východočínské, Žluté, Japonské, Ochotské průlivy: Beringův, Cookův, Bassův, Torresův, Cušimský proudy: Kurošio, Oyašio, Humboltův proud.
Severní ledový ostrovy: Ostrovy královny Alžběty, Špicberky, Země Františka Jozefa, Nová země, Severní země, Novosibiřské, Wrangelův ostrov 13
zálivy a moře: Barentsovo, Bílé, Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Beaufortovo, Baffinovo.
Česká republika Země Koruny České pozůstávají z Čech, Moravy a Slezska. Lze samozřejmě uvažovat i v podrobnějších rozměrech, některá území například Vitorazsko, případně Chebsko, nebo v současnosti polské Klodsko, byla v dějinách střídavě ve svazku s Českým knížectvím a posléze královstvím. Je sporné, zda toto členění má z hlediska geologie, botaniky a zoologie smysl. Co ovšem smysl nesporně má, je dobrá znalost pohoří, pánevních oblastí, úvalů, a následně i říční sítě, jednotlivých povodí, rozvodí a úmoří. Novohradské Hory Blanský Les Šumava Český Les Slavkovský les Doupovské hory Krušné Hory České Středohoří Děčínské Stěny Polomené Hory Ještědská hornatina Jizerské Hory Krkonoše Rýchory Teplicko-adršpašské skály Broumovské stěny Orlické Hory Kralický Sněžník Rychlebské hory Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Oderské Vrchy Brněnská vrchovina Drahanská Vrchovina Moravský kras Boskovická brázda Českomoravská Vrchovina 14
Železné hory Jevišovická pahorkatina Hornosázavská pahorkatina Žďárské Vrchy Hornosvratecká vrchovina Křemešnická vrchovina Křižanovská vrchovina Javořická vrchovina Jihlavské Vrchy Novobystřická vrchovina Brdská vrchovina Brdy Brdské Hřebeny Středočeská pahorkatina Táborská pahorkatina Vlašimská pahorkatina Benešovská pahorkatina Blatenská pahorkatina Moravská brána
Karpaty Moravskoslezské Beskydy Holštýnsko-vsetínská hornatina Javorníky Bílé Karpaty Chřiby Mikulovská vrchovina Pavlovské vrchy
Povodí a úmoří Podle úmoří se dělí české země na úmoří Severního moře, tedy povodí Labské, dále Černého moře, což je povodí Dunaje, a úmoří Baltské, tedy povodí Odry a Nisy. Toto dělení je zvláště významné pro studium ryb, jejichž populace, a hlavně populace původní toto členění respektovaly. Labe: Pramení na Labské louce v Krkonoších, Čechy opouští na Hřensku. Cestou přibírá mnohé přítoky. Pravostranné: 15
Cidlina Mrlina Jizera Pšovka Ploučnice Kamenice Levostranné: Úpa Metuje Orlice Doubravka Výrovka Vltava Ohře Bílina Povodí Vltavy Vltava sama vzniká soutokem Studené a Teplé Vltavy na Mrtvém Luhu Přítoky pravostranné: Malše (Černá, Stropnice) Lužnice (Nežárka, Dračice) Sázava (Blanice, Želivka) Botič Rokytka Přítoky levostranné: Křemžský potok Netolický (Soudný) potok Otava ( Vydra, Křemelná, Losenice, Volyňka, Blanice Šumavská) Skalice Lomnice Berounka ( Mže, Úhlava, Úslava, Radbuza, Střela, Litavka, Loděnice) Povodí Dunaje Odvodňuje relativně malé území na západě Čech a velký díl východní části státu. Morava pramení na Kralickém Sněžníku poblíž trojného bodu dělícího úmoří, Trojmorského vierchu, a jako rozhraničující řeka se stéká s Dunajem nad Bratislavou. Přítoky levostranné Desná Oskava Bystřice Bečva (Vsetínská a Rožnovská) Velička 16
Přítoky pravostranné: Moravská Sázava Haná Dyje Dyje pramení v rakouské časti Novohradských Hor, a stéká se s Moravou pod Břeclaví. Cestou hranici s Rakouskem vícekrát tvoří, a místy ji kopíruje. V oblasti Mikulovské vrchoviny vytváří velký oblouk, přičemž ta část Moravy, která je na jih od ní, se nazývá krajina Dyjského oblouku. Přítoky a toky v jejím povodí: Moravská Dyje, Rokytná, Jevišovka, Jihlava, Oslava, Svratka, Svitava, Kyjovka. Úmoří Baltu Nisa (Smědava) Odra pramení na Kozlově v Oderských Vrších přítoky: Budišovka Opava ( Moravice) Olše Ostravice Pánve Třeboňská a Budějovická, odděleny Rudolfovskou hrástí. Podkrušnohorská pánev Úvaly Hornomoravský Dolnomoravský Dyjsko-svratecký
17
