ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne ……………. o rozpočtové kázni České republiky
PREAMBULE Parlament České republiky, vědom si své odpovědnosti vůči současným i budoucím generacím občanů České republiky, je přesvědčen, že jednou ze základních podmínek prosperity společnosti jsou zdravé veřejné finance a že trvalým předpokladem odpovědného a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky je rozpočtová kázeň vlády. Pouze to je obranou před žitím na účet budoucnosti a před plýtváním omezenými zdroji společnosti na úkor soukromého sektoru, který je prostřednictvím svobodného trhu schopen jich využívat lépe než stát. Dosavadní domácí zkušenosti i příklad vyspělých zemí, především pravidla platná v Evropské unii, ukazují na nezbytnost stanovit zřetelné principy, limity a mechanismy, které ústavní cestou rozpočtovou kázeň vynucují a udržují. S cílem stanovit trvalá, jasná a závazná pravidla garantující rozpočtovou kázeň a odpovědné řízení veřejných financí, jakožto podmínku plného začlenění České republiky do Evropské unie, Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
HLAVA PRVNÍ Základní ustanovení
Čl. 1 Tento ústavní zákon upravuje rozpočtové a finanční procesy vztahující se k soustavě veřejných rozpočtů České republiky. Čl. 2 Tento ústavní zákon zavádí pojem rozpočtové kázně jako hlavní prioritu pro přípravu, schvalování, sledování průběhu a vyhodnocování rozpočtových a finačních procesů v České republice. Čl. 3 Tento ústavní zákon stanovuje zásady, kritéria a další mechanismy zohledňující a vynucující si rozpočtovou kázeň v rozpočtových a finančních procesech.
1
HLAVA DRUHÁ Zásady rozpočtové kázně Čl. 4 Vláda musí realizovat své cíle a priority v souladu s dále uvedenými zásadami rozpočtové kázně. Čl. 5 (1) Vláda je povinna usilovat o takový vývoj hospodaření soustavy veřejných rozpočtů, který umožní České republice v dlouhodobém horizontu dosahovat vyrovnaného výsledku hospodaření soustavy veřejných rozpočtů. (2) Vláda je povinna dbát o takový vývoj celkového veřejného dluhu České republiky, který by neměl v budoucnu nepříznivý vliv na stabilitu veřejných financí České republiky. (3) Vláda je povinna provádět takovou politiku, jež bude odpovídat přiměřenému stupni stability, případně předvídatelnosti změn daňových sazeb na budoucí rozpočtové roky. HLAVA TŘETÍ Rozpočtová strategie vlády Zpráva o rozpočtové strategii vlády Čl. 6 Vláda nejpozději do 31.března každého roku předloží k projednání Poslanecké sněmovně zprávu o rozpočtové strategii. Čl. 7 Ve zprávě o rozpočtové strategii musí být specifikovány dlouhodobé cíle rozpočtové politiky vlády, a zvláště pak u následujících parametrů: a) celkové předpokládané výdaje jednotlivých veřejných rozpočtů, b) celkové předpokládané příjmy jednotlivých veřejných rozpočtů, c) celkový předpokládaný výsledek hospodaření jednotlivých veřejných rozpočtů, d) celkové předpokládané konsolidované výdaje celé soustavy veřejných rozpočtů, e) celkové předpokládané konsolidované příjmy celé soustavy veřejných rozpočtů, f) celkový předpokládaný konsolidovaný výsledek hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů, g) výše celkového veřejného dluhu České republiky, a h) stav soustavy státních finančních aktiv a pasiv, a musí v ní být vysvětleno, jak tyto dlouhodobé cíle odpovídají zásadám rozpočtové kázně specifikovaným v čl. 5 tohoto ústavního zákona.
2
Čl. 8 Ve zprávě o rozpočtové strategii pro nadcházející rozpočtový rok a pro čtyři rozpočtové roky následujících po tomto rozpočtovém roce a) musí být specifikovány široké strategické priority, kterými se vláda bude řídit při zpracování návrhu zákona o státním rozpočtu pro daný rozpočtový rok, a b) musí být výslovně uvedeny, za použití rozpětí, poměrů nebo jiných ukazatelů, záměry vlády ohledně každého parametru specifikovaného v čl. 7 tohoto ústavního zákona. Čl. 9 Ve zprávě o rozpočtové strategii musí být zhodnocena míra, ve které záměry uvedené v souladu s čl. 8 písm. b) tohoto ústavního zákona odpovídají zásadám rozpočtové kázně specifikovaným v čl. 5 tohoto ústavního zákona a cílům specifikovaným čl. 7 tohoto ústavního zákona, a pokud záměry specifikované v čl. 8 písm. b) tohoto ústavního zákona neodpovídají zásadám rozpočtové kázně specifikovaným v čl. 5 tohoto ústavního zákona nebo cílům specifikovaným v čl. 7 tohoto ústavního zákona nebo obojímu, potom ve zprávě o rozpočtové strategii musí být specifikovány a) důvody odchylky těchto záměrů od těchto zásad nebo od těchto cílů nebo od obojího, a b) koncepce, již vláda hodlá přijmout za účelem zajištění souladu jejích záměrů týkajících se každé proměnné specifikované v čl. 7 tohoto ústavního zákona s těmito zásadami a s těmito cíli, a c) lhůta, jež podle očekávání uplyne předtím, než záměry vlády, plynoucí z ustanovení čl. 8 písm. b) tohoto ústavního zákona, týkající se každého parametru specifikovaného v čl. 7 tohoto ústavního zákona, budou odpovídat těmto zásadám a těmto cílům. Čl. 10 Ve zprávě o rozpočtové strategii musí být zhodnocen soulad cílů specifikovaných v čl. 7 tohoto ústavního zákona s cíli specifikovanými v předcházející zprávě o rozpočtové strategii. Čl. 11 Ve zprávě o rozpočtové strategii musí být zhodnocen soulad záměrů uvedených v souladu s čl. 8 písm. b) tohoto ústavního zákona se záměry uvedenými předcházející zprávě o rozpočtové strategii. Čl. 12 Zpráva o rozpočtové strategii je zároveň určujícím podkladem pro přípravu střednědobého výhledu jehož zpracování ke každému návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví zákon.
3
HLAVA ČTVRTÁ Příprava návrhu zákona o státním rozpočtu
Čl. 13 Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu k projednání Poslanecké sněmovně nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může vláda předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Poslanecké sněmovny, na níž má dojít k prvnímu čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Čl. 14 Tvorbu, funkci a obsah návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví zákon. Čl. 15 Současně s návrhem zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok předloží též vláda Poslanecké sněmovně k projednání: a) rozpočtový výhled, a b) výkaz odrážející očekávané hodnoty parametrů specifikovaných v čl. 7 písm. a) až f) tohoto zákona, a to pro rozpočtový rok, pro který je předkládán vládní návrh zákona o státním rozpočtu.
HLAVA PÁTÁ Rozpočtové režimy a schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu Čl. 16 Naplňování zásad rozpočtové kázně podle čl. 5 tohoto ústavního zákona se posuzuje podle souladu zpráv o rozpočtové strategii a politice vlády, vypracovaných podle čl. 6 až čl. 12 tohoto ústavního zákona, s konkrétním návrhem parametrů soustavy veřejných rozpočtů na jednotlivá rozpočtová léta. Čl. 17 Základním podkladem pro posouzení předpokládaných parametrů soustavy veřejných rozpočtů podle čl. 16 tohoto ústavního zákona je vládou navrhovaný zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
4
Rozpočtové režimy Čl. 18 Na základě předpokládaného výsledku hospodaření soustavy veřejných rozpočtů, uvedených v dokumentaci vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, a požadovaných podle čl. 15 tohoto ústavního zákona, se rozpočtové hospodaření soustavy veřejných rozpočtů v příslušném rozpočtovém roce začleňuje do rozpočtových režimů, které se charakterizují jako rozpočtové režimy a) normální, definované podílem konsolidovaného schodku hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů pod 2% hrubého domácího produktu, b) zvýšené pozornosti, definované podílem konsolidovaného schodku hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů mezi 2% a 3% hrubého domácího produktu, c) mimořádné situace, definované podílem konsolidovaného schodku hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů nad 3% hrubého domácího produktu. Schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu v jednotlivých režimech Čl. 19 Vládou navržený zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok se začlení do příslušného rozpočtového režimu v návaznosti na čl. 18 tohoto ústavního zákona. Čl. 20 K přijetí zákona o státním rozpočtu je třeba souhlasu: a) jde-li o návrh v rozpočtovém režimu normálním, nadpoloviční většiny přítomných poslanců, b) jde-li o návrh v rozpočtovém režimu zvýšené pozornosti, nadpoloviční většiny všech poslanců, a c) jde-li o návrh v rozpočtovém režimu mimořádné situace, třípětinové většiny všech poslanců. Čl. 21 Postup, při kterém, je vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok schvalován pro rozpočtový režim mimořádné situace, uvedený v čl. 18 písm. c) tohoto ústavního zákona, nelze opakovat ve třech, po sobě následujících, rozpočtových letech. Čl. 22 Další podrobnosti projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví zákon.
5
HLAVA ŠESTÁ Hodnocení plnění zákona o státním rozpočtu Zpráva o plnění zákona o státním rozpočtu Čl. 23 Za plnění zákona o státním rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění zákona o státním rozpočtu. Čl. 24 Zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhledy plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného zákona o státním rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření. Zpráva o pokladním plnění zákona o státním rozpočtu Čl. 25 Ministerstvo financí České republiky dále průběžně hodnotí pokladní plnění zákona o státním rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí Poslanecké sněmovně. Čl. 26 Další náležitosti a pravidla hodnocení plnění zákona o státním rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů obcí a rozpočtů krajů a časové určení a účelovost prostředků státního rozpočtu stanoví zákon. HLAVA SEDMÁ Vyhodnocení uplynulého rozpočtového roku Státní závěrečný účet Čl. 27 Státní závěrečný účet uplynulého rozpočtového roku.
obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření Čl. 28
Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
6
Čl. 29 Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu. Čl. 30 Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30.dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce. Čl. 31 Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Čl. 32 Pokud Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu rozhodne, že přebytek, případně jeho část se použije k financování výdajů státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, převedou se tyto prostředky do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku. Čl. 33 Další náležitosti a pravidla pro přípravu návrhu státního závěrečného účtu stanoví zákon. HLAVA OSMÁ Vyvození odpovědnosti Čl. 34 Prokazují-li zprávy a návrhy, specifikované v předchozích částech tohoto ústavního zákona, že se vláda v předešlém rozpočtovém roce negativně odchýlila o více než jednu desetinu hodnot a) předpokládaného výsledku hospodaření státního rozpočtu, plynoucího ze schváleného zákona o státním rozpočtu, nebo b) předpokládaného konsolidovaného výsledku hospodaření, plynoucího z výkazu, předkládaného v souladu s čl. 15 písm. b) tohoto zákona, je vláda povinna bez zbytečného odkladu předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry.
7
Čl. 35 Žádost o vyslovení důvěry je vláda také povinna bez zbytečného odkladu předložit Poslanecké sněmovně v případě, že a) vláda ve dvou, po sobě následujících, rozpočtových letech předkládá návrh zákona o státním rozpočtu v rozpočtovém režimu mimořádné situace, který je popsán v čl. 18 písm. c) tohoto ústavního zákona, nebo b) vláda nedosáhla souhlasu Poslanecké sněmovny s příslušným návrhem státního závěrečného účtu za příslušný rozpočtový rok, a to ve dvou, po sobě následujících, rozpočtových letech. HLAVA DEVÁTÁ Společná a závěrečná ustanovení Čl. 36 (1) V případě vyhlášení nouzového stavu nejméně v deseti krajích se od data vyhlášení nouzového stavu pozastavuje účinnost tohoto ústavního zákona do konce rozpočtového roku, ve kterém byl nouzový stav vyhlášen. Účinnost tohoto ústavního zákona se zároveň pozastavuje na následující jeden rozpočtový rok. (2) V případě vyhlášení stavu ohrožení státu se od data tohoto vyhlášení stavu ohrožení státu pozastavuje účinnost tohoto ústavního zákona do konce rozpočtového roku, ve kterém byl tento stav ohrožení státu vyhlášen. Účinnost tohoto ústavního zákona se zároveň pozastavuje na následující dva rozpočtové roky. (3) V případě vyhlášení válečného stavu se od data tohoto vyhlášení válečného stavu pozastavuje účinnost tohoto ústavního zákona do konce rozpočtového roku, ve kterém byl tento válečný stav vyhlášen. Účinnost tohoto ústavního zákona se zároveň pozastavuje na následující čtyři rozpočtové roky. Čl. 37 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003 s vyjímkou čl. 12 a čl. 16, které nabývají účinnosti dnem 1.1.2004 a čl. 10 a čl. 11, které nabývají účinnosti dnem 1.1.2005.
8
Důvodová zpráva Obecná část
Principy nové právní úpravy Jednou ze základních podmínek prosperity společnosti jsou zdravé veřejné finance. Cestou k jejich dosažení je odpovědné a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Základním předpokladem k uskutečnění tohoto cíle je rozpočtová kázeň vlády. Stanovení pravidel rozpočtové kázně České republiky formou ústavního zákona je vedeno pevným přesvědčením, že jen tímto způsobem lze zabránit žití na úkor budoucnosti a plýtvání omezenými zdroji společnosti. Navrhuje se zavést novou úpravu vztahu vlády a Poslanecké sněmovny v rozpočtové oblasti a stanovit vládě povinnost usilovat o takový vývoj hospodaření soustavy veřejných rozpočtů, který umožní České republice v dlouhodobém časovém horizontu dosahovat vyrovnaného výsledku hospodaření soustavy veřejných rozpočtů. Zároveň se vládě ukládá dbát o takový vývoj celkového veřejného dluhu České republiky, aby v budoucnu neměl nepříznivý vliv na stabilitu veřejných financí státu, a provádět takovou rozpočtovou politiku, jež bude odpovídat přiměřenému stupni jejich stability. Proto se navrhuje stanovit pro schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky odstupňované rozpočtové režimy, a to podle zásady, čím více vláda zadluží stát, tím více podpory bude muset získat v Poslanecké sněmovně. Normální rozpočtový režim, definovaný podílem konsolidovaného schodku hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů pod 2% HDP, rozpočtový režim zvýšené pozornosti schodek mezi 2% a 3% HDP a rozpočtový režim pro mimořádné situace schodek nad 3% HDP. V návaznosti na to se navrhuje, aby návrh zákona o státním rozpočtu České republiky byl schvalován odstupňovaným kvórem. Doporučuje se, aby návrh zákona o státním rozpočtu České republiky byl v Poslanecké sněmovně schvalován v normálním rozpočtovém režimu nadpoloviční většinou přítomných poslanců, v rozpočtovém režimu zvýšené pozornosti nadpoloviční většinou všech poslanců a v rozpočtovém režimu mimořádné situace, třípětinovou většinou všech poslanců. Dále se navrhuje výrazně posílit úlohu státního závěrečného účtu, zbavit jej nezávazné formálnosti a učinit z něj významný dokument za nějž bude odpovídat vláda pod sankcí. Navrhuje se, aby neplnění či nadužívání některých ustanovení tohoto ústavního zákona podléhalo sankcím. Navrhuje se, aby vláda České republiky byla povinna v přesně definovaných případech požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Cílem předkladatelů je přispět ke stabilizaci soustavy veřejných rozpočtů, postavit hráz snahám o žití na úkor budoucnosti a přispět tak také k tomu, aby Česká republika se stala co možná nejdříve vyspělým státem Evropské unie. Tento návrh ústavního zákona v případě jeho přijetí zajistí, že Česká republika splní a bude schopna i nadále plnit „maastrichtská kritéria“ a je analogický s příslušnými předpisy Evropské unie.
9
Platný právní stav Podle platného právního stavu předkládá vláda návrh zákona o státním rozpočtu České republiky Poslanecké sněmovně do 30.září předchozího roku. Bez ohledu na výši navrhovaného schodku je návrh schválen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných poslanců. Teoreticky je tedy možné, aby návrh zákona o státním rozpočtu České republiky byl schválen 34 poslanci i kdyby navržené výdaje několikanásobně překročily předpokládané příjmy. Státní závěrečný účet je podle stávající právní úpravy pouze formálním dokumentem, jehož přijetí či nepřijetí nemá žádné následky. Hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy Přijetí ústavního zákona o rozpočtové kázni České republiky povede v dlouhodobějším horizontu k ozdravění soustavy veřejných rozpočtů a výrazně přispěje prosperitě našeho státu. Návrh ústavního zákona nemá přímý finanční dopad na státní rozpočet. Vztah k právu Evropské unie Úmyslem předkladatelů je vytvořit takové právní prostředí, které minimálně zajistí, aby Česká republika nepřekročila negativně hranice „maastrichtských kritérií“ definovaných ve Smlouvě o Evropské unii podepsané v Maastrichtu dne 7. února 1992 v článku 104c a v Protokolu o proceduře nadměrného deficitu, který je nedílnou součástí uvedené smlouvy. Cílem předkladatelů však je, aby se k nim ani nepřiblížila.
Závěrem Z logiky věci vyplývá, že navrhovaný ústavní zákon bude v případě jeho přijetí tvořit součást ústavního pořádku České republiky, není s tímto pořádkem v rozporu. Navrhovaný ústavní zákon není v rozporu ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
10
Zvláštní část K preambuli Předkladatelé považují pravidla pro rozpočtovou kázeň České republiky za mimořádně důležitá pro budoucnost naší země a pokládají za potřebné jejich význam podtrhnout také preambulí. K čl. 1 – 3 V těchto článcích jsou vymezeny základní pojmy návrhu ústavního zákona o rozpočtové kázni České republiky. K čl. 4 – 5 V těchto ustanoveních jsou definovány zásady rozpočtové kázně a ukládají vládě realizovat své cíle a priority v souladu s těmito zásadami. Vláda je povinna usilovat o takový vývoj hospodaření soustavy veřejných rozpočtů, který umožní České republice v dlouhodobém časovém horizontu dosahovat vyrovnaného výsledku hospodaření soustavy veřejných rozpočtů, dbát o takový vývoj celkového veřejného dluhu České republiky, který by neměl v budoucnu nepříznivý vliv na stabilitu veřejných financí a provádět takovou politiku, jež bude odpovídat přiměřenému stupni stability, případně předvídatelnosti změn daňových sazeb na budoucí rozpočtové roky. K čl. 6 – 12 Zavádí se nový dokument Zpráva o rozpočtové strategii vlády, který bude vláda povinna předkládat k projednání Poslanecké sněmovně do 31. března každého roku pro nadcházející rozpočtový rok a pro čtyři rozpočtové roky následující. Ve zprávě budou muset být zejména specifikovány dlouhodobé cíle rozpočtové politiky vlády. Zvláště budou muset být specifikovány u těchto parametrů: celkové předpokládané výdaje a příjmy veřejných rozpočtů, celkový předpokládaný výsledek hospodaření jednotlivých veřejných rozpočtů, celkové předpokládané konsolidované výdaje a příjmy a předpokládaný hospodářský výsledek celé soustavy veřejných rozpočtů, výše celkového veřejného dluhu České republiky a stav soustavy státních finančních aktiv a pasiv. Vláda bude muset obhájit soulad těchto dlouhodobých cílů se zásadami rozpočtové kázně. Zpráva o rozpočtové strategii vlády bude určujícím podkladem pro přípravu střednědobého výhledu a návrhu zákona o státním rozpočtu. K čl. 13 – 15 Základní kritéria pro přípravu návrhu zákona o státním rozpočtu a zmocňovací ustanovení.
11
K čl. 16 – 22 Zavádějí se odstupňované rozpočtové režimy ve vztahu k předchozím ustanovením. Jejich hlavním smyslem je zavedení procedury, která bude zabraňovat vládě výrazně zadlužovat stát bez souhlasu opozičních stran. Tento opoziční souhlas je důležitý proto, že není vyloučeno, že dluhy vlády z jednoho volebního období budou muset platit vlády v následujících volebních obdobích a které nemusí být totožné s vládou zadlužující. Normální rozpočtový režim, definovaný podílem konsolidovaného schodku hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů pod 2% HDP bude schvalován ve stejném režimu jako podle stávající právní úpravy, tedy nadpoloviční většinou přítomných poslanců. Rozpočtový režim zvýšené pozornosti, definovaný schodkem mezi 2% a 3% HDP by vyžadoval ke schválení souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a rozpočtový režim mimořádné situace definovaný schodkem nad 3% HDP by vyžadoval ke schválení souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. K čl. 23 – 26 Tato ustanovení zavádějí průběžnou kontrolu plnění zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnu a zdůrazňují odpovědnost vlády. K čl. 27 – 33 V těchto ustanoveních se definují základní parametry státního závěrečného účtu a zmocňovací ustanovení. K čl. 34 – 35 Nově se stanoví vyvození odpovědnosti pro vládu, která poruší či bude nadužívat povinností daných tímto ústavním zákonem a zákonem o státním rozpočtu České republiky. Vláda bude povinna požádal o vyslovení důvěry v případech, kdy se vláda negativně odchýlí o více než jednu desetinu hodnot předpokládaného výsledku hospodaření státního rozpočtu, plynoucího ze schváleného zákona o státním rozpočtu nebo předpokládaného konsolidovaného výsledku hospodaření, plynoucího z výkazu, předpokládaného v souladu s čl. 15 písm. b), dvakrát za sebou předloží návrh zákona o státním rozpočtu v rozpočtovém režimu mimořádné situace a v případě, kdy Poslanecká sněmovna dvakrát za sebou neschválí návrh Státního závěrečného účtu. K čl. 36 Toto ustanovení pozastavuje účinnost ústavního zákona o rozpočtové kázni České republiky v souvislosti s případným vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. K čl. 37 Stanoví se účinnost.
12
V Praze dne 7. listopadu 2002
Václav Klaus
Martin Kocourek
Vlastimil Tlustý
13
