O ROMECH UŽ PSÁT NECHCI

K V Ě T E N

2 0 1 6

R O M S K Á

PATRIK BANGA

O ROMECH UŽ PSÁT NECHCI YOUTUBE HOAX MÉDIA

FENOMÉNY NA SÍTI

O ROMECH V NORSKU

D U Š E |

CENA

20KČ

OBSAH

POTŘEBUJETE STIPENDIUM?

EDITORIAL „A co to tam pořád hledáš?“ ptá se mě občas babička, když vidí, jak se vrtám v „chytrém“ telefonu. „Tam se dá najít všechno, babi,“ vysvětluju. Pátravě se na mě zadívá a už se dál neptá. Stejně tak, jako se dívala její maminka, moje prababička, když jsme jí kdysi

Stipendium pro romské studenty a studentky středních škol a vyšších odborných škol (stipendium organizace ROMEA):

pouštěli nahrávku rodinného videa. „To mě dávají v televizi?“ žasla, ale jak je to možné, se už neptala. Oběma jsem porozuměla ve chvíli, kdy mě svým samozřejmým používáním „chytré“ televize nebo tabletu začaly do kapsy strkat sedmileté děti. Taky se už někdy raději neptám. A s nostalgií vzpomínám na svůj „blbý“ tlačítkový telefon.

S moderními technologiemi je to trochu jako



• Stipendium ve výši 14 000 (SŠ) a 21 000 (VOŠ) ročně

s příslovím o ohni – mohou být dobrým sluhou, ale



• Podpora při studiu − doučování nebo doplňující kurzy

také zlým pánem. Je fajn, že díky mobilu s internetem



• Víkendová letní setkání (společné zážitky, školení, získávání nových

máte téměř kdekoliv a kdykoliv po ruce všechno,

dovedností i přátel a kontaktů)

na co si jen vzpomenete. Mapy, jízdní řády, slovníky, čerstvé zprávy nebo třeba periodickou tabulku prvků. Horší ale je, když vás vykradou, protože si na

On-line žádost posílejte od 1. června do 15. července 2016

vašem Facebooku přečetli, že o víkendu nebudete

(více informací na www.romskastipendia.cz)

doma, když nevíte, s kým si přes internet píšou vaše

Kontakt: Jitka Votavová, tel. +420 257 329 667, [email protected]

děti, nebo když na něm tráví tolik času, že už je ani nebaví jít s kamarády na hřiště.

V květnovém čísle Romano voďi jsme si na ty

nové technologie trochu posvítili. „Největší tajemství sociálních sítí spočívá v prostém faktu, že na nich jsme stejnými lidmi jako ve skutečnosti,“ píše guru nových médií Josef Šlerka ve svém komentáři. Nejen o tom, jak to chodí na internetových diskusích, si povídal Tomáš Bystrý se šéfem blogů a diskusí na serveru iDNES Patrikem Bangou. Historií i současností romských médií na internetu vás provede šéfredaktor zpravodajského serveru Romea.cz Zdeněk Ryšavý, více zblízka vám představíme tři virtuální fenomény: Chcete mít přehled o novinkách v politice, společnosti a kultuře?

ROMANOVODI

ROMANOVODI

ROMANOVODI

CENA VÝTISKU: 20 KČ

CENA VÝTISKU: 20 KČ

CENA VÝTISKU: 20 KČ

ROMSKÁ DUŠE 3//2012

ROMSKÁ DUŠE 5//2012

ROMSKÁ DUŠE 6//2012

ROMANOVODI

ROMSKÁ DUŠE 1-2//2013 CENA VÝTISKU: 20 KČ ROČNÍK XI

ZAJÍMÁ VÁS ROMSKÁ TÉMATIKA?

nebo „doma“ – přečíst si můžete třeba o tom, jak se

OBJEDNEJTE SI ROČNÍ PŘEDPLATNÉ NA ADRESE: www.romanovodi.cz - za 200Kč

žije Romům v Norsku nebo proč se norský fotograf rozhodl fotit Romy v Čechách. ROMSKÁ DUŠE 3//2013 CENA VÝTISKU: 20 KČ ROČNÍK XI

ROMANOVODI

ROMSKÁ DUŠE 5//2013 CENA VÝTISKU: 20 KČ ROČNÍK XI

ROMSKÁ DUŠ DUŠE ŠE

ROMANOVODI

ROMANOVODI

Časopis pravidelně přináší rozhovory, reportáže a profily výrazných osobností, fundované analýzy aktuálních společenských témat, upoutávky a tipy na kulturní události, které stojí za pozornost, i přehledové studie, průřezy a ohlédnutí v čase.

vnímá student ČVUT Filip Sivák, se dozvíte v článku Reny Horvátové. Ale nezůstali jsme jen na internetu

Nespokojíte se s povrchní a manipulativní žurnalistikou, stojíte o ověřené zprávy a vyvážený pohled na palčivé společenské otázky?

PŘEDPLAŤTE SI ROMANO VOĎI!

YouTube, hoaxy a romský dabing, a jak internet

9//2013 CENA VÝTISKU: 20 KČ ROČNÍK XI

ROMANOVODI ROMSKÁ DUŠE 11//2013 CENA VÝTISKU: 20 KČ ROČNÍK XI

RV 5/2016 Obsah / Editorial 3  4 Nenávist na jedno kliknutí: sociální sítě a mýtus dvou tváří Komentář Josef Šlerka

5 – 7  O Romech už psát nechci, baví mě i jiné věci Rozhovor s Patrikem Bangou Tomáš Bystrý

8 – 9 Jak šel čas s romskými médii v ČR Téma: Nové technologie Zdeněk Ryšavý

10 Fenomén: YouTube Česká youtuberská scéna vzniká zatím bez Romů Téma: Nové technologie Lukáš Kotlár

11 Fenomén: romský guerilla-dabing Téma: Nové technologie Renata Berkyová

12 - 13 Fenomén: HOAX Téma: Nové technologie Adéla Gálová

14 – 15 Největším strašákem romských vysokoškolských studentů je matematika Profil – student ČVUT Filip Sivák Rena Horvátová

16 – 19  Romové v Norsku: od Cikánského paragrafu k oficiální omluvě / o Roma andre Norsko: Le paragrafostar pal o „cikáňi“ dži kijo odmangľipen Pohled odjinud Jana Baudyšová

20 - 21 Romové u Plzně objektivem norského fotografa/ o Roma paš e Plzňa sar len dikhel norsko fotografos peskere objektivoha Fotoreportáž Gorma K. Gaareho z Bělé pod Radbuzou Jana Baudyšová

22  Romská literatura je doma na síti Kultura Lenka Jandáková, Karolina Ryvolová

23 Nová slova v romštině Lav pal o lav – rubrika o romštině Viktor Elšík Foto na přední obálce: Patrik Banga – Petr Zewlakk Vrabec, foto na zadní obálce: Jamanda Jansen v kempu v Bogstadu, Norsko – Gorm K. Gaare / vychází 27. 5. 2016 Číslo: 5/2016 Ročník: XIII Cena: 20 Kč

Přeji vám zajímavé čtení, milí čtenáři!

JANA BAUDYŠOVÁ šéfredaktorka

Adresa redakce: ROMEA, o. p. s. Žitná 49, 110 00, Praha 1 Tel. 257 329 667, 257 322 987 E-mail: [email protected] www.romeaops.cz Šéfredaktorka: Jana Baudyšová Editorka: Adéla Gálová Internetové vydání: Zdeněk Ryšavý Jazykové korektury: Lenka Jandáková

Vydavatel: ROMEA, o. p. s. Žitná 49 110 00, Praha 1 IČO: 266 13 573 Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

facebook.com/romanovodi, facebook.com/sdruzeniromea

Víte-li o vhodném stánku, knihovně, instituci, knihkupectví, kulturním centru či jiném veřejném prostoru, na jehož polici by nemělo ROMANO VOĎI chybět, prosíme, kontaktujte redakci na [email protected]. Zároveň vyzýváme potenciální zájemce o externí spolupráci – žurnalisty a fotografy – aby posílali své náměty a tipy na [email protected]. R

O

M

A

N

O

V O

Překlady do romského jazyka: Eva Danišová Grafika: Bantu Design s. r. o. Inzerce: Zdeněk Ryšavý Předplatné: [email protected] Osvit a tisk: Studio WINTER, s. r. o. Distribuce: Dub, s. r. o. Periodicita magazínu: 10x ročně Registrační číslo MK ČR: E 14163

Ď

I

|

3

K O M E N TÁ Ř

O ROMECH UŽ PSÁT NECHCI, BAVÍ MĚ I JINÉ VĚCI

NENÁVIST NA JEDNO KLIKNUTÍ: SOCIÁLNÍ SÍTĚ A MÝTUS DVOU TVÁŘÍ Josef Šlerka

Největší tajemství sociálních sítí spočívá v prostém faktu, že na nich jsme stejnými lidmi jako ve skutečnosti. Naše motivace, postoje, záliby i životní energie jsou stále stejné. Stejně jako v realitě se i na sociálních sítích přátelíme s lidmi, kteří jsou nám spíš podobnější než naopak. Tedy většinou s přibližně stejně starými, stejně vzdělanými, ba i stejně barevnými. Pohybujeme se v komunitách lidí, kde je nám dobře – a dobře je nám zejména s podobnými lidmi. Odborně se tomuto principu říká homofilie a mluvil o něm už Aristoteles.

Tomáš Bystrý je absence přítomnosti toho druhého, když mluvíme. Nestojíme si tváří v tvář, nekřičíme druhým své nadávky do obličeje. Není to žádné „já“ a „ty“. Vynadat či nadávat někomu mimo síť je mnohem energeticky náročnější než na síti samotné, zvlášť když se kolem nás na facebookové zdi nacházejí podobně naladění lidé.

Co z  toho všeho plyne? Musíme

vynakládat čím dál méně energie k  tomu, abychom mohli mluvit ke spoustě lidí a  nacházeli mezi nimi

Po dvouleté přestávce, kdy byl reportérem České televize, se vrátil k práci na serveru iDNES.cz jako vedoucí blogů. Na jejich psaní už ale Patrik Banga prý moc času nemá. A nechce se mu ani moc vyjadřovat k takzvané romské otázce, která ho – jak sám přiznává – začíná poněkud unavovat. Byl to přitom právě on, kdo se víc než jiní nebál ve svých komentářích opřít i do samotných Romů. Někdy možná až s přílišnou vervou. Pro něj ostatně typickou.

Přesto se nám zdá, že je debata

informace konzumovat i  vysílat.

právě ty, kteří s  námi souznějí. Tak

Přicházejí ti pořád výhružné emaily poté,

na Facebooku či pod články na

Možnost stát se producenty  obsahu

často posilujeme to špatné v  nás,

co jsi letos v únoru zablokoval blog šéfovi

zpravodajských serverech čím dál

souvisí s  tím, že se zásadně  snížila

které bychom jinak byli schopni sami

Bloku proti islámu Martinu Konvičkovi?

agresivnější, že sociální sítě jsou plné

technologická náročnost. Charakte-

cenzurovat. Neboli nejsme o  nic víc

Teď už tolik ne. Viděl jsem, že mi lidi nadávají

nenávisti, a  že pokud by se jimi řídil

ristickým rysem dneška je obrovská

rasisté, xenofobové atd. než předtím,

v diskusích pod články, které o tom smazání účtu

zbytek světa, máme tu „etnicky čisté“

demokratizace přístupu k technologiím.

jen je to teď více vidět.

informovaly. Jinak je teď ale poměrně klid, což

jedince jak vystřižené ze snu nacistické

Stále více lidí je nejen vybaveno



často nebývá.

Třetí říše.

přístupem k internetu, ale vlastní také

že nejsme virtuální Jekyllové a reální



Opakovaně se snažím vysvětlit,

Jak je to možné? Čím se svět

mobily s kamerami. Díky službám jako

Hydeové. Není v nás více zla než před

Ani když jsi byl v České televizi

sociálních sítí tak zásadně liší od světa

je Periscope nebo Facebook Live Video

érou Facebooku, jen je snazší je vypustit

a kontrolování blogů šlo stranou?

tam venku?

může kdokoli a  kdykoli začít vysílat

ven. Co s tím? Nic světoborného. Jen

Paradoxně ne. Naivně jsem si myslel, že po

Zjednodušeně řečeno tím, že

online záběry ze svého okolí.

přesně to, co v realitě. Jsme-li svědky

odchodu z iDNES tyhle výhružky skončí. Bohužel

odstraňuje řadu bariér, které s sebou

Možnost bezprostředně sdílet

nepravostí, trpělivě, znovu a znovu na

neskončily. Televize mi dokonce dala k dispozici

mezilidská

přináší,

skutečnost pohání i  nové a  rychle

ně upozorňujme či se alespoň snažme

právníka, abych s ním jeden konkrétní mail řešil.

a  zásadním způsobem přibližuje

rostoucí sítě jako je Snapchat a doplňuje

zabránit jejich opakování. K  tomu

Podal jsem trestní oznámení, ale policie případ

mezilidskou a  mediální komunikaci.

tak jiný princip internetu. Nic v něm není

nám mohou skvěle pomoci právě

dosud nevyřešila.

Začněme právě tím sblížením. Skutečně

zapomenuto. Místo milosrdné lidské

sociální sítě. Jsme na nich totiž pořád

masově oslovit řadu lidí měla v minulosti

paměti, která zapomíná a přetváří naši

stejnými lidmi, jen je nám lépe vidět do

Podobně ses na policii obrátil před několika

možnost jen malá skupina lidí. Dnes

minulost do příběhů, jsme vystaveni

některých zákoutí duše.

lety potom, co jeden z diskutérů vyhrožoval

má úspěšnější uživatel Twitteru či

mohutnému archivu, v němž se hromadí

facebooková stránka tolik odběratelů

všechny věty a obrazy, které jsme kdy

a  fanoušků, kolik měly kdysi noviny.

vypustili, bez ohledu na kontext, věk

Dokonce i ti menší jich zvládnou oslovit

nebo náladu, kterou jsme v  tu chvíli

tisíce.

měli. Právo zapomenout se tu hlásí



o slovo čím dál víc.

komunikace

smrtí tobě i tvému synovi. I tehdy to

rozděleni na konzumenty  informací



Jenže snižování technologických

Josef Šlerka je sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. V roce 2014 získal ocenění Křišťálová lupa v kategorii Osobnost roku. Působí též jako pedagog na pražské Karlově univerzitě.

a  jejich producenty. Máme možnost

bariér s sebou přináší i další změnu. Tou

l

4

V  novém světě jsme přestali být

|

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

zpočátku policie odložila… Je to tak. Nechtěli jsme to tak nechat a vymohli jsme si, že se ve vyšetřování bude pokračovat. Nejdřív to vypadalo, že chlápek vyvázne bez podmínky. Nakonec ji ale naštěstí dostal. Dva dny nato, co mu trest skončil, mi začal vyhrožovat znovu. u

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

5

ROZHOVOR

ROZHOVOR

Máš obecně pocit, že počet

Když už jsme nakousli Českou

a ministr financí Andrej

Byly jich stovky, některé jsem nemohl

nenávistných komentářů

televizi – nestýská se ti po

Babiš. Ovlivnilo to nějak tvoje

ani dočíst. Vzpomínám si ale na jeden,

na internetu v porovnání

Kavčích horách?

rozhodování, jestli nabídku

který z hlavy asi nikdy nevymažu. Bylo

s posledními několika lety

Asi občas jo. Jen to přeci jen specifický

přijmout, nebo ne?

to video z Mexika, kde nějaký drogový

roste? Třeba právě v souvislosti

druh práce. A  mě to bavilo, musím

To v tom nehrálo žádnou roli. Mně je tak

kartel řezal lidem hlavy motorovou

s migrační krizí?

přiznat.

nějak jedno, co Babiš vlastní. Důležité

pilou. Pamatuji si, jak to nikdo z  nás

je, že mi do práce nikdo nezasahuje.

nechtěl ani otevřít. Nakonec jsem si tu

změnily skupiny, na které se útočí.

Pořád trváš na tom, že odchod

Slyšel jsem spoustu pohádek o  tom,

nejkratší sirku vytáhl já a musel si to

Dřív drželi prim Romové, teď to jsou

z televize nechceš nijak

jak Andrej Babiš dohlíží na to, co se

pustit od začátku až do konce. Bylo to

uprchlíci. Spousta lidí – včetně novinářů

komentovat?

v  Mladé frontě píše. Člověk by měl

něco šíleného.

a blogerů – pochopila, že uprchlická vlna

To platí. Zatím se k  tomu nechci

skoro pocit, že stojí každé ráno na

je téma, díky kterému se můžou velmi

vyjadřovat.

redakční poradě a  říká jednotlivým

To si dokážu představit. Ty už teď

lidem, o čem mají psát a o čem ne. Za

moc blogy nepíšeš, mám pravdu?

To se dá těžko posoudit. Spíš se

jednoduše zviditelnit. Ve chvíli, kdy se postavíte do pozice zachránce českého

Dobře. O nabídce z iDNES.cz, kde

sebe můžu zodpovědně říct, že jsem

Teď už skoro vůbec, nemám na to čas.

národa, který by všechny uprchlíky

jsi předtím působil několik let,

tam Babiše nikdy neviděl.

Ale rozjíždím svůj vlastní web, kde

ze země vyházel, máte o  popularitu

jsi nejspíš po odchodu z televize

postaráno. Takovým jasným příkladem

dlouho nepřemýšlel, že?

chci psát o věcech, které mě poslední Co by se stalo, kdybys narazil na

dobou čím dál víc baví.

nějaké snahy o cenzuru? Třeba

je třeba televize Prima. Ta si na uprchlících doslova postavila kampaň.

Slyšel jsem spoustu pohádek, jak Babiš hlídá obsah MAFRY. Na poradě jsem ho nikdy neviděl.

Přitom se nikdo nepozastavuje nad tím, kolik migrantů tady skutečně požádalo o azyl. Často v médiích tahle fakta chybí, zastírají je emoce.

Takže z něj nebude provokatér,

a ... Mám prostě bazírovat na tom, jak

jak na mnohé možná působí jeho

si lidi říkají? Já chápu, že to řada Romů

kvůli antibabišovskému textu na

A to je?

otec Patrik Banga?

cítí jinak a  respektuji to. Ve veřejně

jednom z blogů?

Třeba létání s  drony, to je taková

Já myslím, že bude ještě horší než já.

publikovaných textech označení Rom

Určitě bych se bránil. Pokud by to

moje úchylka. Už se těším, až budu

nepomohlo, s  největší pravděpodo-

mít trochu víc času a vrhnu se na to.

Mám oprávněný pocit, že

všechny stejně zůstanu Cigánem.

bností bych v  práci skončil. Cenzuru

O Romech se mi už moc psát nechce.

pro rod Bangů je provokace

Nemám na čele napsaný, že jsem slušný

takovým typickým komunikačním

Rom. Nebo snad jo?

bych nepřipustil.

Podobné to je, když média

taky samozřejmě používám. Ale pro

Proč? Už tě to téma unavuje?

prostředkem?

referují o Romech. Stačí si

Ta nabídka přišla dávno předtím, než

Mimochodem – kolik blogů denně

Přesně tak. Já se téhle oblasti věnuju

Na to je těžké odpovědět. Záleží, co

vzpomenou na napětí ve

jsem z  České televize odešel. Ale

vlastně zablokuješ?

už skoro dvacet let. V šestnácti letech

si kdo pod provokací představí. Je

Šluknovském výběžku.

popravdě řečeno jsem neplánoval, že se

To se nedá takhle jednoznačně říct.

jsem u  nás s  dalšími kolegy začal

pravda, že všichni tři bratři jsme dost

Přesně tak. Já si osobně myslím, že za

do MAFRY vrátím takhle brzo. Nakonec

Někdy to jsou jednotky, jindy je toho

rozjíždět romské terénní programy.

výrazní. Já, Radek i  Gyulla. (Radek

to, jak nás Češi vnímají, můžou z velké

jsem za to rozhodnutí rád. Jsem ve

víc. Je potřeba si uvědomit, že máme

části skutečně média. A  tvrdím to

známém prostředí, mám kolem sebe

největší blog v  zemi a  suverénně

Co k takovým plánům vede

Banga, romský muzikant – pozn. red.)

i  přesto, že se považuji za novináře.

dobrý tým lidí a hlavně detailně znám

nejvíc návštěvníků. Aktivních je jich

šestnáctiletého kluka?

Ale nemyslím si, že chceme za každou

Vím, jak to funguje, víš to ostatně sám.

práci, kterou dělám. Vždyť jsem jeden

asi tisíc. To je obrovské číslo. Denně

Patřím k  té generaci Romů, kteří se

cenu jen provokovat.

Když se někde něco stane a udělá to

z  těch, kdo u  zrodu blogů na iDNES

se u nás objeví asi sto padesát blogů,

tady po revoluci poprvé setkávali

Rom, média to ráda prodají a zvýrazní

stáli. Je to takové moje dítě.

přičemž z  toho stáhneme třeba dva.

s drogami. A postupem času do toho

V  porovnání s  ostatními servery,

padalo čím dál víc lidí kolem mě,

v  titulku, že šlo o  Romáka. To už jim



l

Banga, zpěvák skupiny Gipsy.cz, Gyulla

Z blogů vyhazovat lidi nechci. Radši dávám druhou šanci

zisky zaručí. Díky bohu, že Česká

V době, kdy jsi z iDNES.cz

které mají pochopitelně míň blogerů,

včetně mých kamarádů. A  nebyla to

televize i Český rozhlas v tomhle ohledu

odešel právě do České televize,

stahujeme naprosté minimum. Nutno

žádná tráva, ale ve velkém se „jelo“ na

častokrát ctí novinářskou etiku.

koupil vydavatelství vicepremiér

podotknout, že zablokování blogu je až

pervitinu a heroinu. Byla to šílená doba

to nejkrajnější řešení. Před tím blogery

drogového boomu. Pamatuju si na

Některé Romy a romisty jsi dost

na chyby upozorňujeme a snažíme se

doby, kdy jsme na Karlově náměstí jen

vyprovokoval mimo jiné tvrzením,

PATRIK BANGA(34)

s nimi dohodnout. Já jsem – pro některé

během odpoledne vyměnili patnáct set

že slovo Rom je vlastně uměle

možná překvapivě – jeden z těch, kdo

jehel. Služby, které mají „toxíci“ dneska,

vytvořené. Ty sám sebe taky

vyhazovat obvykle nechce.

jsou už nesrovnatelné. Tehdy tu ale

označuješ za Cigána, nikoli Roma...

nebylo nic. A pro Romáky tuplem nic.

Pro mě není Cigán hanlivý výraz. Říkali

Vzpomněl by sis na ten vůbec

Pořád tu ale podle mě chybí prevence.

mi tak lidi celý život. A to, že nás někdo

nejbizarnější blog, který prošel

Dneska už se teenageři nestydí říct

v  sedmdesátém prvním označil za

tvýma rukama?

nahlas, že berou drogy. To za nás

Romy, ještě neznamená, že to musím

nebylo. Doba se strašně zrychlila, já to

přijímat.

vyrostl na pražském Žižkově, už deset let ale žije na Kladensku. Od roku 1996 působil se svým bratrem Radoslavem v kapele Syndrom Snopp. Později založili kapelu Gipsy.cz. V roce 1999 v Černé hoře inicioval a koordinoval pomoc pro tisíce Romů vyhnaných Albánci z Kosova. Právě tam objevil internet a po příchodu do Česka začal psát. Publikoval v řadě titulů – včetně Mladého světa. Má za sebou stáž ve Spojených státech. Je jedním ze spoluzakladatelů Romano voďi.

Novináři a blogeři si na uprchlících dělají kampaň. Pochopili, že jim to zajistí popularitu

6

|

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

vidím na synovi, jak rychle dospívá... Slovo Rom ale hlavně vychází Jaký jsi otec mimochodem?

z romštiny. Romové si přeci

Přísnej. A vyplatilo se to. Teď je synovi

neříkali Cigáni, ale Romale nebo

čtrnáct, což je takový kritický věk, a já

Roma...

s ním nemám žádné větší problémy.

Slovo Rom je ale v  romštině člověk

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

7

TÉMA

TÉMA

JAK ŠEL ČAS S ROMSKÝMI INTERNETOVÝMI MÉDII V ČR

ho má v  chytrém mobilním telefonu prakticky každý.

I díku tomu vzniká dnes celá řada

amatérských romských internetových

Zdeněk Ryšavý, Foto: redakce

rádií, někteří Romové mají vlastní YouTube kanály a na Facebooku je celá

Víte, kdy vzniklo první romské rádio? Co předcházelo vzniku YouTube a kdo se stal

řada stránek, které sdílejí videoklipy

moderátorem první romské televize?

s romskou hudbou. stránka v ČR, kterou založila nezisková

Nezbývá než se těšit na to, jaké další

organizace, se na internetu objevila 12.

možnosti internet v budoucnu přinese.

5. 1999 a provozovalo ji sdružení Dženo

Už nyní můžeme například živě přenášet

pod vedením Ivana Veselého a tehdejší

různé akce na web pomocí mobilního

šéfredaktorky časopisu Amaro Gendalos

telefonu.

l

Jarmily Balážové. Autor tohoto článku pak měl tu čest tuto stránku vytvořit na adrese www.dzeno.cz. Zpočátku zde

World Wide Web (WWW, zkráceně web, v doslovném překladu „světová rozsáhlá síť“, „celosvětová síť“) je označení pro systém prohlížení, ukládání a odkazování dokumentů nacházejících se v Internetu. Dokumenty (webové stránky) si prohlížíme pomocí webového prohlížeče, jsou uloženy na webových serverech a jsou navzájem propojeny pomocí hypertextových odkazů zapisovaných ve formě URL (například http://www.romea. cz). Webové stránky jsou popsány pomocí HTML jazyka a pro jejich přenos mezi počítači je používán HTTP protokol.

Natáčení pořadu Desetiminutovka.

byla umístěna pouze elektronická verze

Jarmila Balážová při rozhovoru s Vlastou Horváthem.

časopisu Amaro Gendalos, která byla

doména www.romea.cz a  už v  únoru

řádků, celá řada Romů, kteří začínali

později doplněna o on-line zpravodajství

začal na této adrese fungovat zpravo-

v  internetových médiích, se později

týkající se Romů a monitoring médií.

dajský server a  zároveň elektronický

dostala do velkých médií. Příkladem



Ve sdružení Dženo se začal rodit plán

archiv časopisu Romano voďi. S postup-

může být například Tomáš Bystrý nebo

na internetové rádio Rota, které zahájilo

ným vývojem technologie bylo možné

Iveta Demeterová. To je i případ Romů

vysílání 18. 11. 2002. První šéfredaktorkou

umisťovat na internet nejen texty

na Slovensku. „Na výrobě reportáží

se stala Iveta Demeterová, která je nyní

a  audio, ale také videonahrávky, což

a televizních pořadů pracuje romský tým

šéfredaktorkou romského vysílání

vedlo ke vzniku vůbec první romské

žurnalistů. Rodí se tak nová generace

Ačkoli byla Česká republika (respektive

vznikl s  tím, že pokud si lidé přečtou

O  Roma Vakeren v  Českém rozhlase.

internetové televize ROMEA TV.

novinářů z řad etnických menšin. Naši

stát Československo ve své úplně

o romských tradicích a historii, pomůže

„Na start vysílání byla ohromná odezva



Zpočátku byla kvalita obrazu velmi

spolupracovníci se etablovali mezi

závěrečné etapě) připojená k síti zvané

to překonat předsudky,“ dodává

především od českých Romů ze

nízká, je však třeba mít na paměti, že

majoritní žurnalisty a dnes již můžeme

Internet už na začátku roku 1992, větší

Kristová.

zahraničí, z Kanady, Velké Británie nebo

v tu dobu například vůbec neexistovaly

konstatovat, že jsou to profesionálové.

rozmach tohoto globálního systému



V  únoru 2000 pak rozhlas zare-

Nového Zélandu. My jsme pro ně byli

servery, jako je YouTube atd. Vysílání

Dokazuje to i  zájem celoplošných

u  nás nastal až po roce 1995, kdy do

gistroval doménu www.romove.cz, kde

takovým pojítkem s  jejich domovem

videí tedy nebylo zdaleka tak snadné

médií, jako je televize JOJ či deník Sme.

hry vstoupily komerční firmy a začaly

se stránky dále rozvíjely. Existovaly zde

a všichni byli moc rádi, že se podařilo

jako dnes. ROMEA TV začala vysílat

Právě s těmito médii spolupracují naši

vznikat první webové stránky.

seznamy organizací, médií a medailonky

rozjet vůbec první romské internetové

ve spolupráci s  Richardem Samkem

reportéři,“ uvádí se na stránkách Gipsy



Ty úplně první na světě se objevily

osobností. Rozhlas zde začal také

vysílání v  Evropě,“ popisuje začátky

z České televize hudební show Čhinger

Television.

už v  roce 1991; na síť je tehdy umístil

zveřejňovat zprávy týkající se Romů

vysílání Iveta Demeterová. „V pár lidech

Pager. Dnes redaktor a moderátor



zakladatel

webu,

a  později zde přibyl i  archiv vysílání

jsme dělali asi 16 programových formátů,

domácí redakce Radiožurnálu Českého

bylo třeba mít k  vytváření obsahu

prohlížení

a  ukládání

pořadu O Roma Vakeren.

včetně hudby,“ doplňuje Demeterová.

rozhlasu Tomáš Bystrý, vytvářel pořad

webu určité znalosti.

Zřejmě první romská webová



pro mladé s  názvem Terno. Společně

serveru YouTube.com v únoru 2005 se

Timothy „Tim“ John Berners-Lee.

s  Jarmilou Balážovou moderovali

v masivnějším měřítku objevil fenomén,



diskuzní pořad Desetiminutovka, který

jehož podstatou je, že obsah webu

v roce 1996. V zahraničí tehdy vznikly

ROMEA TV vysílá dodnes.

může vytvářet kterýkoli z  uživatelů.

stránky www.patrin.com a zpravodajsky



YouTube umožnil uživatelům

zaměřený web www.romnews.com.

ve stejné době zde začala působit

nahrát, zhlédnout, hodnotit, sdílet

V  České

založila

Romská tlačová agentura (www.rpa.sk,

a komentovat. K „dokonalosti“ dovedla

specializovanou stránku věnovanou

nyní www.mecem.sk), která obdobně

tento princip sociální síť Facebook,

Romům Markéta Kristová, tehdejší

jako zpravodajský server Romea.cz

která začala být dostupná pro široké

webeditorka Rádia Praha. Na adrese

zveřejňovala zprávy týkající se Romů.

spektrum uživatelů v srpnu roku 2006.

www.radio.cz/romove publikovala

V  roce 2010 vznikla i  první romská

Dnes má Facebook přes 1,5 miliardy

informace o  romských tradicích,

internetová televize na Slovensku –

aktivních uživatelů.

historii a  jazyce ze své bakalářské

Gipsy Television, která se kromě vážných



práce. „Stránky vznikly díky tomu, že

témat zaměřuje i na odlehčené televizní

i  Romům z  řad neprofesionálů, kteří

byl Evropský rok proti rasismu; u této

žánry. V  programovém schématu tak

mohli začít vytvářet vlastní obsahy

příležitosti jsme web spustili,“ říká

můžete nalézt například pořad o vaření

na síti. V našem kulturním prostoru se

Markéta Kristová. Vzniklo dokonce

nebo hudební hitparádu Romani deka.

internet stává dostupným čím dál tím



většímu množství lidí; v současné době

tedy

systému informací

v  internetu tak, jak ho známe nyní, Romové se na webu poprvé objevili

republice

Richard Samko při natáčení Desetiminutovky s Klaudií Dudovou.

i několik jazykových mutací webu. „Web

8

V lednu 2003 byla zaregistrována

|

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

Co se týče sousedního Slovenska,

Jak už je zřejmé z  předchozích

Do poloviny předchozího desetiletí S  nástupem

videa

Ve stejnou chvíli se otevřely dveře

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

9

TÉMA

TÉMA

FENOMÉN: YOUTUBE

FENOMÉN: ROMSKÝ DABING

Lukáš Kotlár, Foto: Vlog Radka Bangy ze zákulisí pořadu Nejlepší handicapovaný sportovec 2015

Renata Berkyová, Foto: Záběr z filmu Šťastný los

„Nazdar lidi, tady je Radek Banga, vítejte na mém vlogu. Přesně tak, i já jsem se zbláznil; i já dělám vlog a i já

„Kevine, čau! Nepudeš se mnou do Intersparu, bo plno nakupy budu dělat,“ usmívá se sličná dívka tmavší

se chci stát youtuberem!“ Tak vítá Radek Banga (Gipsy.cz) diváky na svém youtubovém kanálu, jehož videa už

pleti. Kevin se vymlouvá, že musí s klukem k doktorovi, a svůdnice afroamerických rysů pokračuje: „Ale…

sbírají první tisíce zhlédnutí. Světový fenomén „vlogování youtuberů“ si našel výrazné místo i v Česku. Uspět na

tam maj všechno levný, Kiri, syry, všéchno levný, maso levný. Poď, já ti koupim. Pak pudeme ke mně

youtubové scéně však rozhodně nemůže kdokoli. Jde hlavně o osobnost, humor, nápady, ale také odvahu, na čas

a budeme se líbat. A pak mě můžeš namazat hořčicí…“ Úvodní citace je z ukázky americké komedie Šťastný

náročné pravidelné vkládání příspěvků, kuráž snášet nejen kladnou kritiku, ale častokrát i nejrůznější urážky.

los a s uvedeným romským dabingem má více než půl milionu zhlédnutí. Kontrast mezi zahraničními hvězdami a romskými hlasy s osobitým humorem je momentálně jednou z nejvítanějších forem zábavy

Český YouTube teprve vzniká; jeho

magazinos na YouTube už několik

tvůrci se ho vytrvale snaží pozvednout

let vypouštějí do světa vtipná videa

na světovou úroveň. Za oceánem

v romštině, která mají desetitisícovou

Málokdo však ví, že uběhlo už téměř

vytvořeném romském dabingu se tak



funguje YouTube skutečně jako

sledovanost.

čtrnáct let od chvíle, kdy byla do

často liší od originálu a  Romové si

romského dabingu u  mladých Romů

romštiny předabovaná pohádka Mrazík.

v  podstatě vytvářejí vlastní situační

vzrostla poptávka po dabingu, kterému

televize. Youtubeři se často staví

současných mladých Romů surfujících třeba na kanálu YouTube. Současně s  rostoucí popularitou

do rolí moderátorů, v  některých

HLAVNĚ SE NEBÁT „HATERŮ“

Verze plná nefalšovaného romského

komedie. Inspiraci čerpají nejčastěji ze

by rozuměli i ti, kteří už romsky příliš

případech dokonce i s celým vlastním

Podle zkušeného muzikanta a začína-

humoru se stala hitem zasvěcených

svého života a zkušeností a do nového

neumějí. V  návaznosti na to začalo

štábem. Podle produkční Juliány

jícího vlogera Radka Bangy nabízí

českých domácností, které tehdy ještě

příběhu přenášejí znalost a  realitu

vznikat množství skečů a  různých

Silvie Slivoňové, pracovnice agentury

YouTube

vlastnily kazetové přehrávače.

romského prostředí.

filmových ukázek dabovaných do

2media.cz, už mladá generace tolik

zviditelnit. Podle něj je důležité se nebát





Zcela zásadním prvkem romského

takzvaného romského etnolektu

neškatulkuje a  spíše oceňuje odlišný

nenávistných komentářů a  vytrvat,

v  době internetu představuje pro

dabingu je však jazyk. Ještě donedávna

češtiny. Jde v  podstatě o  češtinu

humor a  především originalitu. Na

protože jedině tak lze rasistické projevy

samotné Romy vděčnou formu zábavy

to byla výhradně romština, co dodávalo

silně ovlivněnou romštinou, a  to na

druhou stranu se zároveň domnívá,

časem porazit. Mladí lidé se dnes také

a různým nadšencům, jako jsou třeba

dabingové tvorbě patřičnou atraktivitu.

všech úrovních jazyka. Má odlišnou

že kvůli nízkému věku průměrného

se svými „virtuálními hvězdami“ touží

romisté, otevírá přístup k  dosud

Podporuje

sounáležitosti,

intonaci i přízvuk, řídí se např. odlišným

fanouška jsou diváci často nekritičtí.

setkat osobně. S Radkem to nebudou

neprobádané části novodobého

jedinečnosti a  romské identity. Lépe

skloňováním a vypomáhá si romskými

Samotné vlogy však podle ní děti

mít těžké – v  rámci preventivního

romského folkloru. Romský dabing

také snese projevy vulgarismu, které

slovy. Etnolekt dobře ilustruje třeba

rozhodně „nekazí“, ale kvůli obecně

programu „Když chceš, tak to dokážeš“

totiž není pouze otázka namluveného

v češtině mohou spíš pobuřovat,

ukázka z úvodu tohoto článku.

rozšířenému povědomí o  tom, že

objíždí školy po celé ČR.

youtuberem se může stát úplně každý,

J a ká

další

je

možnost

te d y

jak

se

Romský dabing je fenomén, který

pocit

„překladu“ originálu. Naopak, se čím dál

zatímco v  romštině mohou výstižně

Stává se, že mnozí neromští diváci

b u d o u c n o st

tím více setkáváme s kreativní tvorbou

podtrhnout třeba vzájemný vztah

dabingu nerozumí, resp. nerozumí

se spousta nezkušených dětí vydá za

MEZI ROMY SE NAJDE

(romských) youtuberů? Pakliže žijeme

miniscénářů, originálními hláškami

stav. A především romština omezuje

sdělení, které chce autor „svému”

„svým snem“, na což mohou později

SPOUSTA VTIPÁLKŮ. ŠKODA, ŽE

v  době, kdy se česká youtuberská

a  dobře provedeným hereckým

dostupnost předabovaného videa

publiku předat.

doplatit. V  online prostoru se totiž

NENATÁČEJÍ

scéna stále vyvíjí, byla by škoda

nasazením, které spolu s dalšími prvky

pouze na romsky mluvící publikum.



neumí pohybovat a  dostatečně se

Romské youtubery byste v  Česku

se nepokusit v  současné digitální

přidávají dabingu přívlastek romský.

Romové si tak vytvářejí z  původních

nebo prokládání romským výrazivem,

nechrání.

hledali těžko. Zpěvák Jan Bendig

společnosti prosadit třeba vlogováním



Přestože komedie mezi amatér-

„gádžovských“ filmů své vlastní, kterým

ale také kvůli specifickému humoru



Pro youtubery může být význam-

prozradil, že by chtěl brzy začít

a nevyužít této svobodné platformy. Na

skými dabéry převažují, na své si

paradoxně původní tvůrci ani určené

a  pointám

vyžadujícím

znalost

ným partnerem například Tubrr.

natáčet vlogy věnující se proměnám

chvíli nebrat věci vážně a být k sobě

přijdou i  další žánry. Na internetu

publikum nerozumí.

r o m s ké h o

prostředí,

vč e t n ě

V  Česku působí jako největší multi-

dívek, které potkává na ulici. Brzy tak

zase o něco otevřenější. Mezi virtuálním

můžeme narazit i  na předabovaný



komunikačních

kanálová síť, která je prostředníkem

budete moci Honzovu zálibu v  líčení

světem a  tím opravdovým dnes už

akční film, horor nebo třeba fantasy,

narazíte na americkou hvězdu, která

neromskému divákovi zkrátka často

mezi youtubery a  velkým světem

sledovat téměř v  přímém přenosu.

rozdíl opravdu nevidím.

samotný výstup dabované verze je

si povídá třeba o holubkách (tradiční

chybí. Přesně tyto atributy však

YouTube. Přímo pro Tubrr pracuje

Je přesvědčený, že Romové by na

však téměř vždy pojatý jako recese

romské jídlo), což dokáže romské

fanoušci romského dabingu nejvíce

i  Tomáš Touha, úspěšný youtuber,

YouTube úspěch mít mohli. Podle něj

„vlogování“ – natáčení videí, která

či nadsázka. Obsah sdělení v  nově

youtubery nesmírně pobavit.

oceňují.

který má se svým projektem „Motivace

mají pestrý smysl pro humor, existuje

tvůrce sdílí se svými sledujícími



jinak“ na svém kanálu přes 3 miliony

mezi nimi spousta „srandistů“ a  je

„YouTube“ – největší internetový server

letech nám vznikl před očima jedinečný

zhlédnutí. S  pomocí multikanálové

škoda, že netočí primárně pro YouTube,

pro sdílení videosouborů

žánr současné lidové tvorby Romů.

sítě Tubrr mohou autoři tvořit audio,

ale spíše jen náhodně nahrávají videa na

„youtuber“ – autor natáčených videí

Možná za něj vděčíme původnímu

grafiku, nechat si poradit v  oblasti

Facebook. Podle Davida Tišera, ředitele

nahrávaných na YouTube

romskému Mrazíkovi, možná by se

reklamní spolupráce či si zapůjčit

společnosti Ara Art, z. s., by bylo

„hater“ – (z angl., „hate=nenávidět“) –

fenomén romského dabingu zrodil i bez

techniku. „Každé vybočení z  normy

ideální, kdyby se objevil mladý člověk,

osoba, která vyjadřuje nenávist na

něj, vlivem nástupu nových technologií,

může být přidanou hodnotou, zároveň

který bude dělat videa s  nadhledem

veřejných fórech

chytrých telefonů a  internetu. Je ale

se tak youtuber může stát pro určitou

a humorem, jako tomu bylo u kampaně

„multikanálová síťě“ – entity, které

otázkou, jak moc dokáže romský

skupinu jakýmsi ambasadorem jejich

„#PrayForPray“ a  videa „My žijeme

se propojují s kanály YouTube. Slouží

dabing

komunity,“ přibližuje Tomáš Touha

jinak“, které vtipným zpracováním

k tomu, aby nabízely tvůrcům obsahu

a uzavřenosti proniknout do povědomí

a  dodává, že YouTube je svobodná

naráželo na běžná česká „prej“, kterým

pomoc v oblasti financování, vzájemné

širší veřejnosti a  pomoct objevit

platforma a lze ji výborně využít.

společnost v souvislosti s Romy věří.

propagace, správy digitálních práv,

„dabérský“ talent Romů pro většinovou

Za zmínku stojí úspěch slovenských

zpeněžení či prodeje nebo rozvíjení

společnost – a jakým způsobem by ho

Romů, kteří pod názvem Romano

publika

taková popularita mohla změnit.

1

0

|

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

Velice lehce se tak může stát, že

l

R

O

M

A to nejen kvůli určité zkratkovitosti

odlišností,

jež

Není tak pochyb, že v posledních

A

N

díky

O

své

V O

Ď

specifičnosti

I

|

l

1

1

TÉMA

TÉMA

FENOMÉN HOAX Adéla Gálová

Moderní média a komunikační technologie spojují lidi napříč globální vesnicí: umožňují šíření a sdílení informací bez někdejších překážek v času a prostoru. Požadavek na komunikační otevřenost a souběžná informační záplava ale kladou zvyšující se nároky na naši schopnost kriticky si informace ověřovat. V opačném případě bychom mohli uvěřit tomu, že Romové berou z titulu své národnosti vyšší sociální dávky než kdokoliv jiný, že se počet příslušníků romské menšiny během pouhých 14 let zdvojnásobil nebo že Jan Werich už v roce 1938 varoval před islámem. S pomocí předních odborníků proto mapujeme fenomén, který je součástí dnešní informační záplavy: jev zvaný HOAX. Původně anglický termín znamená v  překladu falešnou nebo poplašnou zprávu, podvod, výmysl, dezinformaci nebo i  žert. Anglický jazykovědec

klamavých zpráv se dlouhodobě

potenciál potvrzovat předsudky či

Přiznává, že právě výmysl o  vyšších

Robert Nares (1753–1829) přitom

zabývá Josef Džubák, který se na hoax

stereotypy a  vyvolávat ve většinové

sociálních dávkách, jakkoliv neměl

odvozoval pravděpodobný význam

specializuje i jako provozovatel serveru

společnosti paniku, která je sice

sebemenší faktický podklad, vyvracel

slova ze staršího „hocus“, jež znamená

www.hoax.cz. Upozorňuje, že kategorie

založena na smyšlenkách, může však

nejdéle. Pracné může být i  vyvracení

trik či nějakou formu klamu. Nejedná se

hoaxu je široká a sahá od neškodných

mít naprosto reálné důsledky. Z tohoto

podvržených citací z  historických

o jev, který by se zrodil až s vynálezem

žertů až k  rozsáhlým podvodům.

důvodu se hoaxu věnuje také iniciativa

pramenů, zvlášť pokud falza záměrně

internetu nebo sociálních sítí, daleko

Svébytnou podkategorií je takzvaný

HateFree, realizovaná Agenturou pro

stvrzují předsudky sdílené majoritou.

spíš jde o  novou podobu starších

phishing, tedy snaha vylákat z uživatelů

sociální začleňování. Šéf projektu Lukáš

Kostlán je ale přesvědčen, že seriózní

městských legend a  pověstí, kterými

internetu důvěrné informace  – data

Houdek míní, že je důležité nepodléhat

novinář informace ověřovat prostě

čas od času žila už středověká města.

narození, čísla bankovních účtů

zkratkovitým úsudkům a  snažit se

musí, a  nelíbí se mu proto fungování

Internet a  sociální sítě ale poskytují

nebo přístupová hesla – za účelem

informacím porozumět v  náležitém

těch médií, která nejsou z  hlediska

falešné zprávě jako nástroji manipulace

jejich zneužití. Džubák doporučuje

kontextu. I  podle něj je klíčové

objektivity dost důsledná nebo už zcela

s  veřejným míněním mimořádně

přiměřenou ostražitost při internetovém

informace ověřovat, iniciativa proto

rezignovala na svou společenskou roli.

úrodnou půdu. Na nebezpečí plynoucí

kontaktu s neznámými lidmi. Připouští,

připravila uživatelsky nenáročný návod,

Než proto spolkneme nějakou

z  takové manipulace ukazuje příklad

že naletět může téměř každý, základem

jak si lživé nebo zavádějící informace

„zaručenou zprávu“ i  s  navijákem,

patnáctiletého chlapce z  Břeclavi,

je ale podle něj pochybné informace

ověřit – což je jeden ze způsobů, jak

je vždycky užitečné nepodlehnout

který se snažil vlastní pád svést na

ověřovat a slepě nešířit.

bránit vědomému šíření nenávistných

jednoduché emoci a zkusit si informaci

napadení Romy – důsledkem byla nejen



obsahů.

kriticky a s rozvahou vyhodnotit: slyšeli

nenávistná protiromská kampaň v řadě

které jsou významné i  ve vztahu ke



Vyvracení hoaxů chápe jako součást

jste už, že zpěvák Daniel Landa je

médií, ale i třítisícový rozvášněný dav na

zranitelnějším nebo méně známým

své profese novinář František Kostlán,

prvním z probuzených blanických rytířů

břeclavském náměstí v roce 2012.

skupinám, jako jsou uprchlíci nebo

angažovaný v řadě kauz, v nichž byli

a  chystá se vyrazit na obranu české

Fenoménem poplašných nebo

Romové. Dezinformace mají totiž

terčem podvodných zpráv Romové.

země? Pozor, je to hoax!

1

Ď

2

|

R

O

M

A

N

O

V O

Téma hoaxu má ovšem souvislosti,

I

JAK NA HOAX: Kliknutí může mít za následek infikování počítače, krádež osobních dat či „pouhé“ zařazení uživatelovy adresy do seznamu adres k zasílání dalších spamů. U zpráv, které nenesou typické rysy hoaxu, ale přesto jsou vám podezřelé, se vždy vyplatí ověřit jejich původ. Pomoci může například pravidelně aktualizovaný seznam na RSS kanálu stránek www.hoax.cz. Nejen u hoaxů se pak vyplatí zajišťovat k poskytnuté informaci další zdroje – kontaktovat přímo osoby, kterých se zpráva týká, případně příslušné instituce nebo odborníky.

Základem je rozpoznat některé typické znaky a formy hoaxů, jako je falešná prosba o pomoc, tzv. řetězová zpráva nebo výzva ke sdílení zprávy. Mezi další ukazatele patří špatně přeložené texty nebo „pisatelé z ciziny“, často se vydávající za dědice či majitele nemovitostí. Uživatel si může preventivně nastavit tzv. antispamový filtr, což se provádí buď v poštovním klientovi (např. Outlook), nebo přímo na e-mailovém serveru. Dochází tak k automatickému filtrování spamu. Zásadou číslo jedna je neklikat na odkazy či přílohy spamových emailů!

l

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

1

3

PROFIL

PROFIL

NEJVĚTŠÍM STRAŠÁKEM ROMSKÝCH VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ JE MATEMATIKA

Popisek

PROFIL: FILIP SIVÁK

Rena Horvátová, Foto: Jan Mihaliček „Jednou z tebe bude inženýr nebo prezident.“ Přesně tohle student dnes už čtvrtého ročníku fakulty informačních technologií na ČVUT v Praze slýchával od svého otce. Stát se inženýrem nebude pro čtyřiadvacetiletého Filipa Siváka žádný problém. A kdo ví: jako má Amerika svého historicky prvního afroamerického prezidenta, třeba bude mít i Česká republika jednou romského.

univerzita

postavit

průmyslu a  za pár let budou vidět

kvalitnější areály, než známe z  Čech.

v podstatě víc než samotný film. Navíc

Na druhou stranu je dobré, že u  nás

je na vzestupu nový trend virtuální

máme možnost bezplatného studia.

reality, která se čím dál více promítá

Tenhle systém nám umožňuje mít víc

do PC her,“ objasňuje Sivák a doplňuje:

vysokoškolských studentů než jinde ve

„Vytvořit hru není složité, je potřeba

světě,“ zamýšlí se Sivák. Z jeho povídání

dodržet několik základních kroků. Mezi

je znát, že studium v zahraničí ho úplně

ně patří příběh nebo děj hry, poté mít

neláká. Zato by si rád vyzkoušel i jiné

představu, co má hráč při hraní dělat

obory.

a  jaké překážky překonat. Tomu se



„Nevadilo by mi být kuchařem

povětšinou věnuje game designer.

nebo kominíkem, dokážu se nadchnout

Dalším krokem je vize toho, jak má

absolutně pro všechno. Kdybych si už

hra vypadat. Pokud někdo rád kreslí

nevybral elektrotechniku, lákalo by mě

a věnuje se grafice, je to práce přímo

velké množství jiných oborů. Líbilo by se

pro něj. A poslední fází je mít představu,

mi být právníkem nebo třeba medikem.

jak se hra bude chovat a  hýbat, ale

Možná, že si po studiu podám ještě na

to je už práce programátora,“ poučí

okolků Sivák, podle kterého si Romové

nějakou vysokou školu přihlášku. Ale

mě v  krátkosti Filip, pro kterého je

technické obory příliš nevybírají,

jsem rád za své rozhodnutí, otevřená

vytváření počítačových her koníčkem.

protože se častokrát podceňují a mají

informatika je skvělá a má budoucnost,



strach z  matematiky. Podobně se

studium mi umožnilo pracovat při škole

může pustit úplně každý. Na internetu

k  oboru stavějí třeba některé dívky,

jako vývojář pro jednu tuzemskou

jsou dostupné nástroje, které umožňují

které mají často dojem, že by se stěží

banku a vyzkoušet si řadu věci v praxi,“

všechny tři složky zvládnout. Ostatně

mohly stát dobrými techničkami.

vysvětluje mladý student, který má

na vytvoření příběhu postačí tužka

Mnohdy přitom stačí si jen více věřit

zatím v  plánu pracovat pro velkou

a  papír, kreslit se dá v  jakémkoliv

a zkusit to.

společnost a pak se včas vrhnout do

grafickém editoru. Pokud budeme



Jak dále Filip Sivák zdůrazňuje, na

vlastního podnikání. „Člověk by měl

chtít hře vdechnout život, je možnost

technické fakultě je kromě matematiky

dostat pro své podnikání nápad. Já se

na internetu stáhnout programy

zapotřebí i  angličtina. Pokud ji

chci stoprocentně věnovat oblasti IT.

zdarma. „A  jestliže se chce kdokoliv

student ovládá, je to jednoznačně

Líbí se mi například práce společnosti

profesionálně věnovat vytváření her,

výhoda, na anglickém internetu může

Google nebo Facebook. Jsem fandou

studium otevřené informatiky na ČVUT

najít prakticky cokoliv, od seminářů

samojezdícího auta od Googlu, podle

mu mohu jenom doporučit,“ dodává

matematiky až po řešení složitých

mě má obrovskou budoucnost,“

Filip Sivák.

i  tento okamžik rozhodl o  studiu na

spadnout, abyste se na něm udrželi. Je

odjakživa, máma se mnou dennodenně

elektrotechnické fakultě. „Není zvlášť

nutno stokrát prohrát, abyste nakonec

Člověk si má vyzkoušet věci, které

seděla nad úkoly, nutila mě do učení,

těžké se na ČVUT dostat, protože

zvítězili.

jsou mimo jeho obvyklé hranice, aby

ale časem už ani nemusela, škola byla

narozdíl od univerzit s  humanitními

Vloni se jako zástupce České

pak hranice mohl posunout,“ zahajuje

fajn.“

obory, na které je obvykle nával

republiky

vyprávění student programu otevřené



První počítač si Filip od rodičů

studentů, o techniku zase takový zájem

sociálního podnikání v  USA během

informatiky. Sám měl obrovské štěstí,

vyprosil už ve třetí třídě. Když dorazil,

není. „Otevřená informatika, kterou

česko-amerického vládního stipen-

že v osmé třídě potkal učitelku fyziky,

nikdo z rodiny nevěděl, co si s ním počít.

studuji, vyžaduje buď výborné výsledky

dijního programu. Byl vybrán s dalšími

která měla pro svůj předmět velkou

To se ale brzy změnilo; v sedmé třídě

z olympiády, nebo národní srovnávací

19 účastníky z různých zemí Evropské

vášeň. Právě díky ní se o rok později

se Filip poprvé pokusil programovat.

zkoušky, a pokud ani jedno nemáte, je

unie. Letní škola trvala pět týdnů.

dostal na fyzikální olympiádu. Uspěl.

Tenkrát sice ještě netušil, že se chce

zapotřebí složit zkoušku z matematiky.

Čtyři z nich strávili studenti v malém

Z  celého Chomutova a  Jirkova byl

počítačům věnovat celý život, ale

A  na tu jsem se musel připravovat

městě Bloomington na univerzitě

tehdy nejlepší. Za úspěch vděčí nejen

líbila se mu představa přinutit „komp“

dlouho a  intenzivně,“ přiznává bez

v  Indianě a  svůj pobyt ve Spojených

1

Ď

O

V O

I

tvoří

Podle Filipa se do programování

l

matematika je stejně těžká jako jízda

„Podporu našich jsem pociťoval

N

schopna

dnes

matematiky. Už jsem slyšel srovnání, že

ve svém žákovi probudil sebedůvěru.

A

je

hry

příkladů. „Jde zejména o to, nebát se

škole motivujícího učitele, který by

M

her. „Počítačové

na snowboardu. I z něho musíte stokrát

O

zkušenost, poznat jiný svět a způsob

významný doplněk k  filmovému

dělat to, co si zrovna usmyslel. Možná

R

rád věnoval i vytváření počítačových

a z něj univerzita žije. Takto samostatná

fyzikářce, ale především svým rodičům.

|

vysvětluje rodák z Jirkova, který by se

ve Washingtonu D.C. „Byla to skvělá učení. V Americe se platí vysoké školné

„Podstatné je potkat už na základní

4

státech zakončili týdenním pobytem

zúčastnil

Letní

školy

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

1

5

POHLED ODJINUD

POHLED ODJINUD

ROMOVÉ V NORSKU: OD CIKÁNSKÉHO PARAGRAFU K OFICIÁLNÍ OMLUVĚ Jana Baudyšová, Foto: Gorm K. Gaare

průběhu. „Mrzí mě také fatální důsledky

měsících mnoho Romů ve stanech

této politiky během holocaustu. Je

a  karavanech. „Bydleli ve strašných

na čase morálně zúčtovat s  temným

poměrech, Norové se na ně chodili

obdobím našich dějin. Stát přiznává

dívat jako do ZOO, bylo to pro ně

svou odpovědnost za chyby, které

exotické,“ přibližuje Hasvoll.

byly učiněny, a za křivdy na norských



Romech,“ prohlásila tehdy.

vláda proto rodinám nabídla bydlení. kolektivní

Snaze pomoci však chyběl dialog se

kompenzaci a otevření romského centra

samotnými Romy – brzy se ukázalo, že

– obojí by se mělo dít v úzké spolupráci

adaptace na nový způsob bydlení není

s  romskými reprezentanty. „Romové

vůbec snadná. Na první krok od roku

tento krok velmi vítají. Zároveň jsou

1972 navázala systematická integrační

i trochu skeptičtí, protože vědí, že mnohé

kampaň v  Oslu, která se Romům

sliby ze strany vlády se v  minulosti

snažila pomoci s  trvalým bydlením,

nesplnily,“ upozorňuje Hasvoll.

zaměstnáním a vzděláním a zajistit jim



Norsko se s  Romy v  průběhu

rovný přístup k zdravotním a sociálním

20. století opravdu nemazlilo. V roce

službám. O rok později vznikl úřad pro

1927 přijalo imigrační zákon se

romské záležitosti.

Lorentsen, se setkával i s odebíráním

zvláštním odstavcem (tzv. Cikánský



dětí z rodin.

paragraf), který Romům zakazoval

rodiny zapojili do velkého podvodu



Vláda

„Pravděpodobně neexistuje žádná jiná skupina, vůči které by měli Norové větší předsudky,“ říká Balder Audun Hasvoll, poradce pro romskou

Isabella a Venezuela si připravují domácí úkoly.

menšinu norského hlavního města Oslo. „Když někdo hledá k pronájmu nebo koupi byt, skoro nikdy otevřeně neřekne, že je Rom. Pokud se to majitel dozví, velmi často se stává, že přijde s nějakým důvodem, proč by tam dotyčný neměl bydlet,“ přibližuje.

také

slíbila

V roce 1989 se členové jedné romské

„Stává se, že učitelé si špatně

vstup do země. Ve 30. letech byl řadě

s  diamanty. Po tomto tzv. Velkém

vyloží něco, o čem se děti baví a místo

norských Romů po vycestování do

švindlu se v Norsku náhled obyčejných

snahy o vysvětlení začnou hned jednat

zahraničí odepřen opětovný vstup

lidí na Romy hodně změnil. I samotní

se sociálkou. Zabýval jsem se třeba

do země. V lednu 1944 bylo například

členové rodiny si raději změnili jména –

případem, kdy učitelka zaslechla

z  okupované Belgie deportováno

bratři i synové účastníků. „Jako menšina

od dětí něco o  domlouvání sňatků,

„Transportem Z“ („Zigeuner“ – Cikán)

jsou Romové nechvalně proslulí právě

zavolala sociálku a  dosáhla toho, že

62 norských Romů do koncentračního

i  kvůli podvodu s  diamanty – od té

děti byly na několik týdnů rodině

tábora v Osvětimi, kde všichni zahynuli.

doby si značná část majority myslí, že

odebrány. Nakonec se ukázalo, že to

Ani přeživším koncentračních táborů

takoví jsou všichni,“ dodává Hasvoll.

byla jen dětská fantazie, prostě si děti

vláda neumožnila návrat do země, a to



mezi sebou něco povídaly. Do rodiny se

ještě deset let po válce.

mapuje v Oslu unikátní stálá výstava

Historii i současnost norských Romů

Norvegiska romá-norske sigøynere

pak vrátily a jediné, co z toho měly, byl

Norská Romka Jamanda Jansenová v kempu v Bogstadu.

Situace byla neudržitelná – norská

obrovský stres z odloučení od rodičů,“

INTEGRACE

(Norští Romové - norští Cikáni). „Proč

říká Lorentsen.

„Cikánský paragraf“ byl po velké vlně

jsou Romové tak skeptičtí k  různým



Romská komunita v  Norsku není

kritiky z domova i ze zahraničí zákonem

projektům od státu?“ ptá se tam jedna

zcela homogenní a jednotná – v Oslu

zrušen v  roce 1956. V  praxi se však

cedulka druhé. „Protože nás neberou

například operuje mafiánská skupina,

zacházení s  Romy příliš nezměnilo.

vážně,“ zní odpověď.

která své vyděračské a násilné aktivity

Ještě na začátku 60. let žilo i v zimních

l

směřuje do vlastních řad. „Policie vás Kromě Romů, kteří ve Skandinávii žijí

olašských Romů nebo Romů ze

s nemalými problémy.

pak neochrání, protože nerozlišuje,

od 16. století, takzvaných „Tatere“ nebo

Španělska, Belgie, Francie nebo



„Mnoho norských Romů neumí

kdo je útočník a kdo oběť, pro ně jsme

„Romani“, jejichž počet se odhaduje na

Švédska. Hovoří se zhruba o  pěti až

dobře číst či psát, někteří se nevyznají

všichni stejní. Řeknou, ať si to vyřešíme

maximálně 10 000, vedle sebe v Norsku

sedmi stovkách lidí, z nichž většina žije

v tom, jak fungují úřady, mají problém

sami, a kolikrát ani na zavolání o pomoc

koexistují ještě další dva odlišné romské

v hlavním městě Oslu. „Přistěhovalců“

s  diskriminací,“ hovoří Hasvoll o  své

nepřijedou,“ přibližuje Lorentsen.

světy. Skupina „původních“ norských

je více, odhadem do dvou tisíc. Do

práci v oddělení Romtiltaktet. Někteří

Romů a  komunita přistěhovalců

země začali přijíždět zhruba před devíti

norští Romové také často cestují –

TEMNÉ OBDOBÍ DĚJIN

z  Balkánu, především z  Rumunska,

lety.

způsob jejich života tak ovlivňuje

8. dubna 2015 došlo na oslavě

i  školní

včetně

Mezinárodního dne Romů v  Oslu

Bulharska a bývalé Jugoslávie.

docházku

dětí

Původní skupinu tvoří olašští

PRO NĚ JSME VŠICHNI STEJNÍ

pozdějších nástupů do výuky po

i díky nemalému úsilí Hasvolla a jeho

Romové, kteří do Norska přicházeli

Romové byli v Norsku za jednu z pěti

prázdninách či střídání škol. „Od toho

kolegů k významné historické události.

z  Valašska – z  území dnešního

národnostních menšin uznáni až v roce

se však postupně upouští a právě kvůli

Premiérka Erna Solbergová se norským

Rumunska - po zrušení otroctví v roce

1999. V roce 2008 bylo oficiálně uznáno

dětem už mnoho rodin cestuje jen

Romům oficiálně jménem vlády

1850. Současná skupina olašských

označení Romové – namísto dřívějšího

o  prázdninách,“ přibližuje Hasvollův

omluvila za rasistickou vyčleňující

Romů žijících v Norsku jsou částečně

„Cikáni“. Dnes je část norských Romů

kolega,

Jeho

politiku, která byla uplatňována před

jejich potomci – potomci slovenských

takzvaně integrovaná, další se potýkají

předchůdce, romský mediátor Robert

druhou světovou válkou a  v  jejím

1

Ď

6

|

R

O

M

A

N

O

V O

I

Alpocino

Jansen.

Slavnostní otevření výstavy o norských Romech v oselském muzeu.

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

1

7

D I K H I B E N AV R A S E R ATA R

O ROMA ANDRE NORSKO: LE PARAGRAFOSTAR PAL O „CIKÁŇI“ DŽI KIJO ODMANGĽIPEN E Jana Baudyšová, Foto: Gorm K. Gaare

D I K H I B E N AV R A S E R ATA R ile pro paru kurke khatar e fameľija.

dela kolektivno kompenzacija the

Paľis gejľa avri, hoj penge o  čhavore

phundravela romano centrumos - kala

ča vakerenas o fanzazii. Dine len pale

aktiviti kerena jekhetanes romane

andre fameľija, u has olestar ča oda, hoj

reprezentantenca. „O Roma hine lošale.

le čhavoren has baro stresos, jak nahas

No tiš hine čeporo skepticka, bo mištes

andre fameľija,“ phenel o Lorentsen.

džanen, hoj lenge o  rajaripen imar



phenenlas so savoro kerela, u  paľis

E romaňi komunita andre Norsko

nane

homogenno

the

naľikerel

E Sunita Lakatošová andro kulturno kher andro Oslo Sinsen. Andre ala ďivesa kerel jekhetanes avre manušenca e genďi pal romane chabena.

olestar ňič nahas,“ phenel o Hasvoll.

paš peste – andro Oslo hin jekh

E Norsko andro 20. šel berša čačes

„mafiansko“ grupa, savi kerel bibacht

lelas le Romen palal. Andro berš 1927

the le Romenge. „ E policija paľis pal

has andre Norsko imigračno zakonos,

tumende nabajinel, bo savore čhivel

kaj has irinen (sar phenenas „Cikánský

andro jekh gono, či keres bibacht, abo

paragraf“), savo le Romen namukelas

či tuke vareso vareko kerel. Phenen, mi

andre them. Andro 30. berša te

o Roma maškar pende keren so kamen,

džanas o Roma andre aver them, ta len

te vičinas te aven, ta naaven,“ phenel

paľis namukenas pale andro Norsko.

kija o Lorentsen.

Andro januaris beršeste 1944 has khatar okopačno Belgija deportimen

„Šaj phenas hoj nane ňisavi aver nacija, savi o Nora avka but nakamen, u dikhen pre late imar anglal nalačhes,“ phenel o Balder Audun Hasvoll, poradcas vaš romaňi nacija andro angluno foros Oslo. „Te vareko rodel o kher,

KALO IDEOS ANDRE HISTORIA

„Transportoha Z“ („Zigeuner“ – Cikán)



8. apriliste 2015 sar has Maškar-

šovardešthe duj norska Roma andro

norsko rajaripen vaš oda nukinďa le

themutno romano ďives andro Oslo

koncentračno taboris Osvjenčina,

romenge o  khera. Oda has lačho, no

phenďa e premierka Erna Solbergová

kaj savore čore mule. Mek deš berš

ňiko le Romendar naphučelas – maj

historicka lava. Mangľa le Romen, te

pal o  dujto baro mariben namukelas

gejľa avri, hoj e adaptacija pre nevo

prebačinen le rajenge andre vláda,

andre them o  Roma, save predžiďile

dživipen, nane avka loki. Pre kada

lengeri rasisticko the marginalno

o koncentračno taboris.

paľis andro berš 1972 has phandĺi sistematicko integračno kampaňa

poľitika, savi has mujal o Roma anglal

či kamel te bešel, abo te cinel o kher, daral te phenel, hoj hin Rom. Te paľis kada avel avri, ta imar lenge o kher naden, u phenen diľipena, ča odoj o Roma te nabešen,“ phenel.

E situacija has imar but phari –

dujto baro mariben the sar o mariben

E INTEGRACIJA

andro Oslo, savi kamelas le Romenge

džalas. But andre kerde the o Hasvoll

Pro romano paragrafos denas bari

te del o vast, le ľilenca pal o bešťipen,

the leskere kolega. „Hin mange but

kritika andre Norsko the aver thema,

la buťaha, le školenca the zdravotno

pharo, sar fatalno oda has andro

ta les andro berš 1956 cirdle tele.

the socialno zaačhiben, avka, sar

holokaustos. Avľa o  idejos, kana

Andre praksija dureder le Romen lenas

sakoneske andre them. Jekh berš

amenge kampel te genel moralne bini

palal. Mek pro agor berša 60. dživenas

pal kada has phundrado o amtos vaš

the te phandel kada kalo idejos andre

jevende o  Roma avri tel o  cerhi,

romane phučibena.

Okrem o  Roma, save dživen andre

Oslo. O Roma, save avle načirla hine

berš andro buter školi. „Kajso dživipen

amari historija. O rajaripin džanel, hoj

abo andro karavana. „Dživenas but

Andro berš 1989 jekh romaňi

Skandinavija imar 16. šele beršestar, sar

buter. Šaj hine vaj duj ezera. Andre

o  Roma imar omuken the predal

hin došalo, u sar le norske Romen lelas

čorikanes. O Nora pre lende phirenas te

fameľija has phandľi bare budžanďi-

lenge phenen „Tatere abo „Romani“,

them chudle te phirel eňa berš pale.

o  čhavore phiren pro droma imar ča

palal,“ phenďa.

dikhel, sar andro ZOO, predal lende oda

peneha le diamantenca. Pal kada sar

ľinaje, sar hin le čhavoren o prazdňini,“



has eksoticko,“ phenel o Hasvoll.

phenenas Baro švindlos o gadže pro

save šaj hine deš ezera, mek paš pende

O rajaripen phenďa, hoj le Romen

andre Norsko ekzistinen aver duj

ČHIVEN AMEN SAVORE ANDRO

mek phenel Hasvolleksero kolegas,

Roma dikhenas džungales. The o Roma

romane lumi. Jekh hin o  Roma, save

JEKH GONO

Alpocino Jasen. Manuš, savo odoj

andre adi fameľija penge dine aver nava

odoj dživenas čirla the aver komunita,

O Roma andre Norsko chudle te dikhel

kerelas mek anglal, romano mediatoris

– o phrala, the o čhave so lengere dada

kaj bešen o Roma khatar o Balkanos,

sar nacija andro berš 1999. Andro berš

o Robert Lorrentsen, tiš dikhelas, sar

kerde kada baro budžanďipen. „Sar

anglunes khatar e Rumunsko, Bulharsko

2008 has oficialnones phendo, hoj

lenas le čhavoren khatar o fameľiji het

cikňi nacija hine o Roma prinďarde pal

the Jugoslavijatar.

len vičinena Roma – na sar varekana

– prinďarďi praksija so kerel e inštitucija

kada budžanďipen le diamantenca –



„Cikáni“.

Adaďives hine varesave

Barnevemet – savi džanas the andre

akorestar e majorita duminel, hoj ajse

hine o  Vlachi, save avenas khatar

norska Roma integrimen, aver pen

Čechiko repubľika , ašunďo socialno –

hine savore Roma,“ phenel o Havoll.

rumunsko than Valašsko, akor sar

maren bare pharipenenca.

pravno zaačhiben vaš o čhavore andre

E historija the adaďivesutno

odoj andro berš 1890 dine avri o  ľil,

„But norska Roma nadžanen

Norsko.

dživipen pal norska Roma šaj dikhen

hoj le manušen imar našťi ňiko ľikerel

mišteste irinel, abo te genel, varesave



„Imar buterval o  učiteľa andre

o  manuša andro Oslo pre unikatno

sar rabi (otroctví). Akana adaj dživen

nadžanen, sar kampel te vakerel pro

škola, namišto achaľuvenas, pal soste

vistava Norvegiska romá-norske

imar lengere čhave – tiš o  vlachi

amta, hin len bibacht la diskriminacijah,“

o čhavore vakeren, u naphučen lendar,

sigøynere. „Soske hine o  Roma

khatar e Slovensko, či o Roma khatar

phenel o Hasvoll pal e buťi, savi kerel

aľe džan pro socialno odboris. Thoďom

avka skepticka kijo projekta so kerel

e Španielsko, Belgijatar, Francijatar

andro Romtitaktet. Varesave norska

man andre kauza, kaj e učiteľka šunďa

o rajaripen?“ phučel odoj jekh tabulka

abo khatar e Švedsko. Vakerel pes pal

Roma phiren but pro droma – paľis

vareso pal oda, hoj o  Roma keren

pandž šel či efta šel manuša – save

o  čhavore naphiren avka sar kampel

mangavipen imar sar hine o  čhavore

bešen nekhbuter andro angluno foros

andre škola, abo phiren andro jekh

cikne, vičinďa la socialka, u le čhavoren

1

Ď

O  Roma so adaj bešen imar čirla

8

|

R

O

M

A

N

O

V O

I

avratar. „Bo amen nalen sar paťivale

Norsko rajaripen premangelas le Romen, te leske odmukhen. O lava phenďa e premierka Erna Solbergová.

manušen,“ hin phendo pale. l

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

1

9

F O T O R E P O R TÁ Ž

ROMOVÉ U PLZNĚ OBJEKTIVEM NORSKÉHO FOTOGRAFA Jana Baudyšová, Foto: Gorm K. Gaare (Bělá nad Radbuzou)

„Na Romech mě fascinuje jejich schopnost udržet si kulturní dědictví navzdory tomu, v jak zoufalých životních podmínkách často žijí,“ říká norský fotograf Gorm K. Gaare. Život Romů dokumentoval v Bulharsku, na Slovensku nebo třeba v Bělé nad Radbuzou nedaleko Plzně. První fotoaparát dostal, když mu

se s třináctičlennou romskou rodinou

stopách jeho práce,“ přibližuje Gaare,

bylo šest, v  patnácti měl svou první

žijící v  jednom domě v  Bělé nad

proč si téma vybral.

fotokomoru. Fotografii začal studovat

Radbuzou na Plzeňsku a během svých

Později fotografoval Romy na

v  Norsku, později se rozhodl pro

nesčetných návštěv fotografoval její

Slovensku a v Bulharsku. „Šlo převážně

studium v  zahraničí – tři roky strávil

každodenní život.

o vesnice a ghetta, kde byla naprostá

na pražské FAMU. „Nechtěl jsem na

„Když jsem přišel do České

chudoba. Byl to pro mě silný zážitek –

nějakou typickou školu do Londýna

republiky, uvědomil jsem si, jakým

podmínky pro život tam byly horší než

nebo do New Yorku. Fascinovaly mě

podmínkám tu Romové čelí. Problémy

v jakémkoli jiném místě, které jsem kdy

země východní a střední Evropy – a tak

s  xenofobií, diskriminací ve školách

navštívil,“ říká. Před rokem vyšla v Oslu

jsem se v roce 1997 vydal studovat do

a  dalších institucích, velmi špatné

kniha „Venku je zima“ s  podtitulem

Prahy,“ říká.

životní podmínky. Dlouho jsem váhal,

o „Romech v Norsku“ (v originále Ute



protože jsem byl velký fanoušek Josefa

er det kaldt. Om romer i Norge).

Jedním z  jeho témat byl doku-

mentární projekt o Romech. Seznámil

Koudelky, ale nechtěl

O ROMA PAŠ E PLZŇA SAR LEN DIKHEL NORSKO FOTOGRAFOS PESKERE OBJEKTIVOHA Jana Baudyšová, Foto: Gorm K. Gaare (Bělá nad Radbuzou)

„Pro Roma igen kamav oda, savi zor len hin andro pharo the čoro dživipen, te ľikerel e kultura the purane dajengere the dadengere reguľi „ phenenel norsko fotografos o Gorm K. Gaare. Pal o romano

jsem jít ve

dživipen kerelas o dokumenta andre Bulharsko, pre Slovensko abo andre Bělá nad Radbuzou paš e Plzňa. Peršo fotoaparatos chudľa, sar leske has šov berš, sar leske has dešthepandž berš, has les perši fotokomora. E fotogragia chudľa te študinel andre Norsko, paľis gejľa andre aver them – u trin berša študinelas pre pražsko FAMU. „Nakamavas pre varesavi tipicko škola, andro Londýnos abo andro New Yorkos. Kamľom te dikhel o  thema andre vichodno Evropa – ta vaš oda aviľom te študinel andro berš 1997 ke Praha,“ phenel.

Jekh leskero peršo dokumentarno tematos has

o projektos pal Roma. Prinďarďa jekh fameľija, savi bešelas jekhetanes andre jekh kher andro fotos Bělá nad Radbuzou u sar ke lende phirelas, ta len odlelas avka, sar dživenas sako ďives.

„Sar aviľom andre Čechiko repubľika, dikhľom,

sar pharo dživipen adaj le Romen hin. E bibacht la ksenofobijaha, e diskriminacija andro školi the pre aver inštituciji, nalačho dživipen. But duminavas, bo

Gorm K. Gaare se narodil v roce 1972 v Norsku. Fotografii studoval v Norsku a na FAMU v Praze. Deset let žil v Berlíně, dnes už pátým rokem v Oslu. Pracuje jako fotograf na volné noze pro různé, většinou skandinávské noviny a časopisy. Gorm K. Gaare uľiľa andro berš 1972 andre Norsko. E fotografia študinelas andre Norsko the pre FAMU Prahate. Deš berš dživelas Berlinoste, akana imar pandž berš dživel andre Oslo. Kerel buťi sar fotografos (nakerel andre jekh redakcija) kerel vaš o skandinavska novinki the žurnala. 2

0

|

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

nakamavas te kerel oda, so imar kerďa but ašundo fotografos o  Josef Koudelka,“ phenel paš oda, soske peske kidľa avri ajso tematos.

Paľis odlelas le Romen andre Bulharsko the

pre Slovensko. „Džalas nekhbuter pal o gava the o  ghetta, kaj has nekhbareder čoripen. Pre oda ňikda šoha nabisterava – o dživipen odoj has avka pharo, hoj buter čorikano dživipen mek nadikhľom,“ phenel. Oka berš gejľa andre Norsko avri e genďi „Avri hin šil“ u dujto nav la hin „Pal o Roma andre Norsko“ (andro originalos Ute er det kaldt. Om romer i Norge). l

R

O

M

A

N

O

V O

Ď

I

|

2

1

K U LT U R A

L AV P A L O   L AV (O ROMŠTINĚ)

ROMSKÁ LITERATURA JE DOMA NA SÍTI Lenka Jandáková

K internetu se dnes může připojit většina Romů, řekli si Radka Steklá, Iva Hlaváčková a Lukáš Houdek, zakladatelé spolku KHER (romsky Dům), malého knižního nakladatelství, které se od roku 2012 zaměřuje na elektronické vydávání romské beletrie, odborné a vzdělávací literatury. Díky jejich nápadu nabírá romská literární tvorba druhý dech.

MOJI MILÍ

OTCŮV DUCH a jiné pohádky romských autorů

Žurka

sbírka romské narativní prózy

Ladislav Husák

1

1

1

Irena Eliášová

LISTOPAD

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a nakladatelství KHER

1 Praha, 2013

„Odpadají náklady za tisk a distribuci,

autory. Přeci jen věnovat se v dnešní

jednou z postav. Vajda Béla, drabarňi

učitelé si mohou ke knize stáhnout

době literatuře je spíše prodělečná

(tj. tradiční romská léčitelka, pozn.

i  audioukázky a  další materiály a  je

činnost. Píšou o  svém volném čase

red.) Charvátová, prosťáček Šaňo či

také mnohem jednodušší dostat knihy,

a bez nároku na honorář.“

paramisaris (rom. pohádkář, pozn.red.)

například sdílením na Facebooku,



Spolek KHER se snaží propagovat

Dynka patří k  zavedeným literárním

mezi romské čtenáře, a nejen mezi ně,“

romskou literaturu formou autor-

typům, které spoluvytvářejí topos

vyjmenovává výhody elektronického

ských čtení, literárních workshopů

romské osady.

vydání Iva Hlaváčková, jejíž hlavní

a  uměleckých dílen pro děti, ale



starostí je gramatická správnost verzí

i  prostřednictvím známých tváří.

v romštině. Její slova nepřímo potvrzují

Například první publikovanou e-knihu

i čísla Městské knihovny v Praze: v lednu

Viktor Elšík

nějaká

obyvatelstvu, a  tato potřeba se

nejčastější jsou však přejímky, například

vění do jednoho roku. Nelze říct, že by

novinka, ať už civilizační, spirituální,

liší nejen podle pojmenovávané

pro vlak vonato(s) z  maďarštiny,

jedna dějová linie hrála prim; jednotlivé

gastronomická, nebo technologická,

skutečnosti, ale i  podle dialektu. Ve

mašina z  nářeční slovenštiny či

Otcův duch, která vyšla na sklonku roku

střípky spíš vytvářejí barevnou tapiserii

putuje nejčastěji spolu s  ní i  její

většině romských dialektů najdeme

poćongos z  polštiny. Někdy je však

2014 se e-kniha Listopad dostala mezi

2012, pokřtila herečka Bára Hrzánová.

romského života. Byť je autorovou

jméno. Proto má čeština slova jako

nesrozumitelné slovo pro policistu

přejímka v romštině oproti svému zdroji

10 nejoblíbenějších titulů současných

Nezbývá než popřát, aby těch křtů bylo

mateřštinou romština, text je psaný

škola původem z  řečtiny přes latinu

a v mnoha pro střelnou zbraň, ale jen

hláskově pozměněna nebo významově

autorů a stáhlo si ji tehdy 472 čtenářů.

do budoucna co nejvíce!

češtinou, jíž Ladislav Husák vládne

a  němčinu, nirvána ze sanskrtu,

některé dialekty se vyhýbají přejímkám

posunuta: letadlu se místy říká ropnalos

bravurně. Z její květnatosti, zvlášť ze

ananas z  indiánského jazyka tupí

při označování „nezávadných“ osob

(místo eroplanos) či rekelébíko (místo

zdařilé krajinomalby, je patrná autorova

nebo googlovat z angličtiny. Některé

a  předmětů, včetně technologických

repilégípo z maďarského repülőgép),

výjimečná sečtělost, i když ho občas

jazyky – nebo lépe jazykové ideologie

novinek. Zatímco v lotyšské romštině

vlaku

svádí k obrazovým klišé.

jejich mluvčích a institucí – se takovým

se telefonu říká dúrrakiribnitko

a automobilu taksis (doslova „taxi“).

Husák vyniká v  klenutí tematic-

přejímkám příliš nebo vůbec nebrání,

(„dalekomluvový“), ve finské baxiba



kých a  dějových oblouků. Idyličností

jiné jsou purističtější a  dávají při

(„hudební nástroj“) a  ve velšské

a další profesionální uživatelé tohoto

a drobnokresbou rázovitých postaviček

pojmenovávání novinek přednost

kandeski godli („křik ucha“), centrální

jazyka pravidelně stojí před dilematem,

se próza řadí k  romskému regiona-

odvozování z  existujících domácích

romština nemá problém s  přejatým

zda ve svém textu použít přejímku,

lismu, který strhává pozornost od

slov. Třeba taková islandština má

telefonos apod.

anebo se pokusit o vytvoření romsky



Zdá se, že vydat příběh z prostředí

obchodu se ženami, a  vsadit tak na žánr červené knihovny s  prvky detektivky, bylo hned na začátku činnosti nakladatelství dobrým tahem. Irena Eliášová však za sebou má již i knihy úspěšně vydané tiskem. „Určitě se nedá říct, že by nám přicházely stohy rukopisů

E-knihy jsou zdarma ke stažení na stránkách http://www.kher.cz/ a současně dostupné v sekci e-knih například na portálu Palmknihy. cz, v knihovně serveru iDnes.cz nebo stránkách Městské knihovny v Praze.

ROK V ROMSKÉ ARKÁDII

Plynutí ročních dob rámuje vyprá-

NOVÁ SLOVA V ROMŠTINĚ Když

se

světem

šíří

koleja

(doslova

„kolej“)

Romsky píšící novináři, spisovatelé

od neznámých romských autorů,

Karolína Ryvolová

literárního centra k mnohem krevnatější

domácí slova nejen pro rozhlas (útvarp)

Při našem výzkumu romských

znějícího neologismu, který ovšem

naopak stále hledáme nové, třeba

Díky KHERu se mezi publikované

periferii, slabinou je ale naprostá

a počítač (tölva) jako čeština, ale i pro

nářečí ve střední Evropě jsme

nemusí být snadno srozumitelný

prostřednictvím otevřených výzev,“

autory vyhoupl talentovaný Ladislav

absence konfliktu, kvůli níž textu schází

telefon (sími), satelit (gervitungl),

na nepřejaté názvy pro moderní

čtenářům. Pojďme zkusit vymyslet

říká o původu textů Radka Patočková,

Husák (*1960) s novelou Žurka, která

dynamika. V  každém případě se na

manažera (framkvæmdastjóri) nebo

technologie v  běžné řeči naráželi

vhodné romské slovo třeba pro nirvánu,

a  zároveň tak vysvětluje vznik

v době svého vydání bohužel zapadla.

scéně objevil nový, poučený a nadaný

mammalogii (spendýrafræði).

jen výjimečně. Na Kysucích se vlaku

ananas a  satelit, a  když se nám to

sbírky pohádek Otcův duch (ta již

Kaleidoskop drobných i  obsáhlejších

romský autor.



zaznamenala na 2000 stažení) nebo

příběhů obyvatel jedné osady je

knihy vzpomínkových vyprávění

zasazen do bezčasí, které podtrhuje

Moji milí. Lukáš Houdek ji doplňuje:

mytičnost vyprávění. Děvče Žurka sice

„Motivovat ale musíme i  zavedené

dalo jméno celému textu, je ale jen

2

Ď

2

|

R

O

M

A

N

O

V O

I

Ladislav Husák: Žurka (Praha, KHER 2014)

l

V  romštině je v  tomto ohledu

říká sastruňi („železná“), automobilu

povede, klidně i  pro tu mammalogii!

situace poněkud komplikovaná. Ve

verdo („vůz“) a rádiu či televizi bašado

Začal bych diskusí na Moskeri Ginďi. To

hře je totiž i  potřeba pojmenovávat

(„hrající“). I  slavný trastuno čiriklo

je romsky Facebook.

osoby a předměty tak, aby jejich název

„železný pták“ – hádejte, co označuje! –

nebyl srozumitelný neromskému

se skutečně někde používá. Zdaleka

R

O



M

A

N

O

V O

Ď

I

l

|

2

3