O novinkách a o recyklaci veterinárních témat

Zprávy

Veterinární lékaø § roèník 10 § 2012 § Èíslo 4

O novinkách a o recyklaci veterinárních témat

Zamyslet se po čtvrt roce, co je ve veterinární oblasti nového, co už je staré, nicméně, jak se ukáže, ne zcela… Jak je to poučné. Ostatně jako pohled do historie vůbec. Možná i proto mají všechny politické systémy problém s interpretací dějin. Veterináři ale nikoli, jistě mi dá většina čtenářů za pravdu. A ostatně o tom i svědčí publikace „Veterinární péče v českých zemích“, autorů Milana Havliše a Milana Maleny, kterou vydala Státní veterinární správa v loňském roce. Nechme však nyní stranou dobu starého mocnářství, kdy byly na našem území položeny základy moderní veterinární medicíny, které zřejmě i vycházely z počátků moderního veterinárního lékařství, za jehož základy lze považovat založení vyššího veterinárního učení ve francouzském Lyonu v roce 1761. A podívejme se do minulosti opravdu nedávné. S jakými problémy se potýkala Státní veterinární správa za poslední dobu. Bylo léto … Léto bylo, jak už léta bývají, dosti teplé. Proto bylo na místě zapůsobit trochu osvětově: Střídání teplot, velké výkyvy nesvědčí ani lidem, ani chovaným zvířatům. Obvyklé rady je třeba brát skutečně vážně – pokud možno se zvířaty necestovat, a pokud je to nezbytné, tak jen ráno. Však i večer v 19 hodin je teplota ve stínu nevídaná. Vždy mít s sebou nápoj, v případě přehřátí chladit tlapky atd., atd. Nenechávat zvířata v zaparkovaných vozidlech, v enormních vedrech nepomohou ani otevřená okénka. Při cestování rozmyslně používat klimatizaci, neotvírat okna, průvan může způsobit zánět spojivky! Pozor i na samotné venčení, beton, asfalt a dlažba jsou jako horká pec. Pohybovat se co nejvíce ve stínu či přes trávníky a omezit tělesnou zátěž a hru, i kdyby si zvířata hrát chtěla. Z tlapek lze nalepený asfalt odstranit hadříkem napuštěným jedlým olejem nebo máslem. Volně žijící zvíře si dokáže poradit a vyhledá stín. Se zvířaty, ať hospodářskými, tak domácími, je to jinak, zde se musí postarat člověk. Zajistit možnost úkrytu, zastínit okna doma i ve stájích, zajistit nápoj. Ve stájích a chovných halách pozor na větrání a kontrolu záložních zdrojů energie! A u dobytka chovaného na pastvě zajistit čistou zdravotně nezávadnou vodu! Dbát na čistotu napájecích žlabů, neboť se zde mohou pomnožit nežádoucí mikroorganismy! To platí i u pítek či mističek doma chovaných zvířat.

A pozor, při podávání nápoje, nesmí být voda ledová. Stejně jako rodiče dbají, aby děti nepily ledovou vodu, nelze ji podávat ani psům. Praktičtí veterinární lékaři by jistě dovedli vyjmenovat případy laryngitid psů, které byly vyvolány ledovou vodou. Ovšem pozor na příliš studenou vodu i v zimě! V srpnu se objevily informace, že existuje riziko kontaminace rezidui polychlorovaných bifenylů (PCB). Nikoli u nás. Přesto jsme prověřili na obsah PCB na našem trhu obchodované vepřové a hovězí výsekové maso, šlo o zásilky z Německa a Polska. Celkem jsme uskutečnili 24 vyšetření. Všechny vzorky vyhověly maximálnímu limitu. A proč takovéto vyšetření? Nař ízení Komise č. 1881/2006, které stanoví limity PCB, bylo totiž novelizováno s tím, že od letošního prvního ledna se snížil limit na 40 nanogramů na gram tuku. Dosud platil limit 200 nanogramů na gram tuku. Proto rozhodl Milan Malena, ústřední ředitel Státní veterinární správy, zmonitorovat situaci na našem trhu, jak si producenti „poradili“ s pětinásobně sníženým limitem obsahu PCB. Je potěšitelné, že u převážné většiny vzorků se pohybovaly výsledky pod detekčním limitem laboratorní metody. Nicméně považujeme za dobré zmínit, že se i nadále budeme věnovat monitoringu PCB, neboť jde o soubor látek, které mohou být lidskému zdraví opravdu nebezpečné. Kontakty s veřejností Klasickým příkladem činnosti státního veterinárního dozoru je také prověřit informace obdržené systémem rychlého varování. Systémem rychlého varování RASFF jsme obdrželi oznámení, že v půlkilové konzervě guláše „Coquette“ od německého výrobce je nedeklarovaný obsah celeru, což je v rozporu se směrnicí EU č. 2000/13/

Přehled za poslední tři roky Dotazů

Stížností

2009

26

387

2010

36

501

2011

76

593

207

Zprávy

Veterinární lékaø § roèník 10 § 2012 § Èíslo 4

ES. Tato potravina není zdravotně závadná, jde tedy spíše o varování především pro osoby alergické na celer.

adres se může obrátit s podněty či dotazy. A zde POZOR! Podněty a dotazy adresované přes tzv. e-podatelnu běží úřední cestou.

Všechny krajské veterinární správy byly informovány a požádány, aby zajistily nepropuštění zásilky do tržní sítě a zajistily její stažení a vrácení výrobci. Tyto konzervy bylo možné zakoupit pouze v síti obchodů Lidl. Dále by bylo možné se zmínit o podobných případech, kdy šlo například o kolumbijského tuňáka, apod. Kromě normální dozorové činnosti se také SVS věnuje svědomitě kontaktům s veřejností. Všechny dotazy a stížnosti spotřebitelů řešíme. Státní veterinární správa již třetím rokem zpracovává na základě Doporučení Komise z 12. 5. 2010 statistiku dotazů a stížností, které SVS za rok obdržela od spotřebitelů. Toto „Doporučení o  používání harmonizované metodiky pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů“ vydala Komise dne 15. května 2010. Tato informace má sloužit Evropské komisi k Hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích. V letošním roce to bude zřejmě obdobné. Z uvedeného vyplývá, že zájem zákazníků rok od roku vzrůstá. Je to zajisté také díky otevřenosti Státní veterinární správy i díky mediálnímu zájmu o zdravotní nezávadnost potravin i o kvalitu potravin. Dotazy se nejčastěji týkají podmínek pro prodej masa a masných výrobků v  tržní síti, malých prodejen i prodejních řetězců. Další skupinou dotazů jsou ty, které se týkají prodeje krmiv a chovatelských potřeb pro domácí zvířata. Všechny dotazy a stížnosti řeší místně příslušné krajské veterinární správy. A pokud jde o stížnosti, asi 50 % se jich týkalo prodeje masa a masných výrobků, 25 % se týkalo ryb, mléka, mléčných výrobků a vajec a 25 % bylo stížností, které se týkaly domácích zvířat, péče o ně a prodej potřeb pro ně. Všechny uvedené dotazy a stížnosti byly krajskými veterinárními správami vyřešeny, tj. ukončeny odpovědí, popřípadě sdělením informaci o ukončeném správním řízení. Tento způsob kontaktu se zákazníky je zpětnou vazbou pro orgány státního dozoru a utvrzením o tom, že systém státního dozoru je funkční a že je veřejností vnímán jako důvěryhodný a účinný. Ve snaze kontakt zjednodušit jsme zřídili na našich webových stránkách pro tazatele jednodušší cestu. Ten, kdo si občas otevírá stránky Státní veterinární správy www.svscr.cz, ví, že se zde může dozvědět celou řadu věcí. Například jaké jsou podmínky pro cestování se zvířaty, podmínky dovozu, zjistí aktuální nákazovou situaci, platné předpisy, dozví se o ozdravovacích programech, může zde nalézt zajímavé publikace o kontaminaci potravních řetězců, jak jsme na tom s pohodou zvířat, atd., atd. Také zde návštěvník těchto stránek nalezne adresář, ze kterého je patrná struktura a organizace státního veterinárního dozoru. Prostřednictvím zde uvedených

208

Kdo však potřebuje informaci rychleji, může se jí domoci následujícím způsobem: Na stránce kontakty si najde formulář (http://www. svscr.cz/index.php?art=5684), s  jehož pomocí dotaz (nebo podnět) nasměruje přímo příslušným odborníkům, kteří v  nejkratším možném čase tazateli odpoví. Pouze je potřeba ve formuláři vybrat oblast, které se dotaz (či podnět) týká: obchodu či dovozu z EU, mimo EU, problematiky hygieny nebo pohody zvířat, apod., a také příslušnou organizační jednotku, které chce dotaz směřovat (Ústřední nebo konkrétní veterinární správa). „Po povolení domácích porážek skotu by mohly vzniknout problémy“, takové měl leckdo obavy. Strach, že se domácí porážky skotu rozmohou natolik, že to bude reálné, se neukázal oprávněným. Úmysl vyjít vstříc požadavkům sedláků, tj. povolit porazit doma (formou domácí porážky) skot pro vlastní spotřebu, se ukázal jako správný. Od počátku letošního roku do konce léta bylo vydáno, s výjimkou Prahy, celkem 836 povolení k domácí porážce skotu. Nahlášeno posléze bylo 576 porážek a celkem uskutečněno 564. Inspektoři krajských veterinárních správ provedli 116 fyzických kontrol a nezjistili závažná pochybení. Z 27 závad se jich 15 týkalo nedodržení termínu, nebo pozdního nahlášení, v ostatních případech šlo o poražení v jiném hospodářství, o nedostatky ve welfare, nebo nebyla správným způsobem zlikvidována střeva, mozek a uzliny poražených zvířat. Celkem byly uloženy pokuty ve výši 19 tisíc korun. Kromě fyzických kontrol pak místně příslušné krajské veterinární správy samozřejmě prověřují doručené dokumenty a kontrolují také, zda se hlášení objeví v centrálním registru. Poplašná zpráva? Hoax? Víte, co je to hoax? Poplašná zpráva. A jedna se objevuje často, vždy po roce, a to již tři roky. Tedy, „recykluje se“. Naposledy před rokem se objevil po internetu kolující mail „upozorňující“ na údajně recyklované prošlé krabicové mléko. Nebylo to poprvé, už na sklonku roku 2010 jsme reagovali na takovéto dotazy, či podněty. Nyní se objevuje znovu. Krabicové mléko se nerecykluje, recyklují se hoaxy – poplašné zprávy, lze se o tom přesvědčit na webových stránkách, které se jim věnují (www.hoax.cz). Zopakujeme, o co tedy jde. Čísla na spodní straně krabic s mlékem prý znamenají, kolikrát bylo neprodané mléko znovu „převařeno“ a znovu nabídnuto zákazníkům. A jak to je tedy doopravdy? Tedy stručně: každá potravina živočišného původu, tedy i mléko, musí při uvedení do oběhu splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, o čemž je zákazník informován – identifikace výrobce, původ, data spotřeby… a pokud jde o nějaká skrytá čísla na spodní straně kartonu, mají vztah k obalu, nikoli k obsahu.

Veterinární lékaø § roèník 10 § 2012 § Èíslo 4

Zprávy

A trochu podrobněji: ve spodní části krabice jsou opravdu nějaká čísla. V případě krabicového mléka o objemu 1 litr to jsou číslice 1 2 3 4 a 5, ta označují jednotlivé pásy na kotouči s  papírem, ze kterého je obal vyráběn. Každý z designů (různé druhy obalů, jejich velikosti) se tiskne na různém počtu pásů – menší obaly jich mohou mít až sedm. Podle informací, které obsahuje „varovný“ mail, označuje chybějící číslo v řadě 1 2 3 4 5 počet, kolikrát bylo mléko uvnitř obalu převařeno (recyklováno). Ve skutečnosti chybějící číslo označuje pás, na který se tisklo (např. pokud schází č. 4, znamená to, že se design tiskl na 4. pás). Daná čísla se tisknou ve výrobním závodě před laminací.

Jako doklad činnosti státního veterinárního dozoru můžeme uvést taktéž případy z posledních dnů. Například v Plzeňském kraji ve výrobně masných výrobků bylo zjištěno nedodržení skladovacích podmínek, tj. vyšší teplota uzeného vepřového boku, kuřecích prsou, křídel, hovězího masa a vepřových jater. U jater byly navíc zjištěny smyslové změny, což znamenalo nařízení neškodně odstranit 20 kg jater, a bylo zahájeno správní řízení o uložení pokuty. Podobnou situaci inspektoři zjistili ve výrobně v Pardubicích, kde byl porušen teplotní řetězec v prodejním pultu u směsi vepřová čína, u vepřové sleziny a u kuřecích prsou. Jelikož nebyly zjištěny smyslové změny, bylo nařízeno dochladit a opět zahájeno řízení o uložení pokuty. Ve Středočeském kraji bylo výrobně nařízeno zlikvidovat 130 kg dětské šunky výběrové kvůli zjištěnému nadlimitnímu obsahu bakterie Listeria monocytogenes. Tento výrobce musí provést sanitaci výroby a až po vyhovujících kontrolních stěrech a po vyhovujícím výsledku vyšetření vzorků opět začít s výrobou. I zde bude uložena pokuta.

Takže pokud je na laminátu v řadě 12345, znamená to, že na roli před řezáním je vedle sebe 5 designů (počet designů tištěných vedle sebe záleží na jejich šíři a na šíři tiskařského stroje). Aby se odlišily po rozřezání (například pro snazší identifikaci vady štočku při případné reklamaci), je v řadě jedno číslo vynecháno, aby bylo jasné, o který pás (část nerozřezané role) se jednalo. V případě čísel např. 123 5 je jasné, že se jedná o 4. roli, a v případě 1234 o 5. roli. A to ani nedodáváme, že „recyklace“ krabicového mléka by byla neekonomická. A ani žádné takové zařízení k takovéto „činnosti“ mlékárny nemají, o čemž se náš dozor i přesvědčuje. Závady, závady Každých zhruba 10 dní Státní veterinární správa informuje veřejnost, jak funguje, že je možné se na dozor spolehnout. Jako ukázku lze uvést jedno z  takovýchto sdělení, jehož smyslem je, že smysly zákazníka do jisté míry supluje veterinární dozor.

Neškodně odstranit 2 kg prošlých škvarků musel prodejce ve Vsetíně, ve Zlínském kraji, stejně tak 3,5 kg pečeného vepřového kolena s prošlým datem použitelnosti výrobce z Ostravy v Moravskoslezském kraji. V obou případech bylo zahájeno správní řízení za účelem uložení pokuty. Ani v  jednom ze zmíněných případů se závadné výrobky nedostaly ke spotřebiteli. Těmito příklady lze doložit účinnost státního veterinárního dozoru. Přesto však zákazníkům doporučujeme při nákupu nabízené výrobky pečlivě prohlédnout, zejména sledovat data, popřípadě i deklarované složení, a v případě podezření informovat prodejce a místně příslušnou krajskou veterinární správu.

Každá hospodyně čas od času najde ve spíži něco prošlého, popřípadě narušeného, a nezbude jí, než potravinu „neškodně odstranit“. Při uvádění potravin živočišného původu napínají smysly veterinární inspektoři, aby při kontrolách zajistili, že se na pulty nedostane nic podobného, tj. s prošlou minimální dobou trvanlivosti, či datem použitelnosti, špatně označeného či jinak závadného.

Hrozby „staré“ střídají nové A kdo si dnes vzpomene na BSE, hrozbu z počátku „tisíciletí“? Ani člověk nemusí být příliš starý, a už je pamětníkem, když ten čas dnes tak rychle běží. Kdo by to řekl, že to jsou již (nebo teprve?) tři roky, kdy byl u nás diagnostikován poslední případ bovinní spongiformní encefalopatie, neboli BSE?

Cílem státního veterinárního dozoru není znepokojovat zákazníky tím, že se každou chvíli někde objeví něco potenciálně závadného, ale naopak je ujišťovat, že pokud se něco zjistí, snažíme se skutečně nebo potenciálně závadný výrobek nepropustit do tržní sítě. Dokumentovat kontrolní činnost je mediálně vděčné, každý týden je možné uvádět konkrétní případy. Za zásadní však považujeme uvádět pouze informace o výrobcích, které by mohly zákazníky ohrozit. To jsou ty, kdy uvádíme konkrétní šarže konkrétních výrobků, jako tomu bylo v  případě nedeklarovaného celeru v  konzervě německého guláše, popřípadě konzervy s kolumbijským tuňákem obsahujícím nadměrné množství histaminu.

Šlo o nervové onemocnění skotu způsobené závadnými priony, a toto onemocnění vzniklo v sedmdesátých letech ve Velké Británii zmutováním nemoci ovcí, klusavky (scrapie), a to tak, že kravám dodávali do krmení nedokonale tepelně zpracovanou masokostní moučku, ve které byla i „zpracovaná“ těla ovcí uhynulých na klusavku. Proto také byl vysloven zákaz zkrmování masokostních mouček, nejdříve skotu a posléze vůbec. A začalo se vyšetřovat, u nás od roku 2001. Do dnešních dnů byly vyšetřeny téměř dva miliony poraženého skotu (ale i uhynulých kusů), a na toto množství jsme u nás diagnostikovali 30 případů, přičemž poslední před třemi lety, v roce 2009 (4. května 2009 na Opavsku).

209

Zprávy

Veterinární lékaø § roèník 10 § 2012 § Èíslo 4

Zdá se, že by toto onemocnění skotu mohlo být zapomenuto, neboť všechna opatření, která byla přijata jak v rámci EU, tak samozřejmě i v ČR, byla účinná, nicméně se skot stále vyšetřuje, avšak od 1. 7. 2011 již pouze starší – v celé EU s výjimkou Bulharska a Rumunska od 72 měsíců stáří v případě poraženého skotu, a pokud jde o nutně poražené nebo uhynulé kusy, tak od 48 měsíců.

Z uvedeného lze vyvodit zásadní varování pro chovatele: Požadovat při nákupu koní, popřípadě při přesunech, předložení výsledků laboratorních vyšetření, v  tomto případě zejména na infekční anémii koní. Zkrátka, vyplatí se sledovat, co se děje ve světě, i u nás. Základním zdrojem informací jsou jistě webové stránky Státní veterinární správy.

Z „kauzy BSE“ lze vyvodit poučení. V případě zdravotních rizik je třeba postupovat důsledně již od samého počátku, kdy jsou na místě rozhodnutí především odborná. V  tomto ohledu se ukázal přístup Ministerstva zemědělství ČR a Státní veterinární správy jako realistický a účinný. Nemoc šílených krav je tedy, zatím, zapomenuta, už se nehovoří ani o médii tak oblíbené nemoci „modrého jazyka“, bluetongue, čili katarální horečce ovcí. Populace je proočkována a zdá se, že je vše OK. Ovšem objevují se stále a stále nové hrozby. Jedna z nich by mohla být infekční anémie koní? Kromě toho, že infekční anémii koní (nakažlivou chudokrevnost koní) šíří savý hmyz, se nákaza může přenášet například transfuzí. Takovéto případy byly zaznamenány v  Německu v  souvislosti s  dovozem nemocných koní. O tomto riziku před časem Státní veterinární správa chovatele informovala, zejména pokud by šlo o nelegální dovozy. Žádný takový případ v ČR nebyl dosud zjištěn. Ovšem nebezpečí přichází z nečekané strany. Na jednání veterinárních odborníků členských zemí v Bruselu zazněly v posledních měsících dvě významné informace: V  září Německo informovalo o případech infekční anémie koní (Severní Porýní – Vesfálsko čtyřikrát, Porýní – Falcko třikrát) po podávání infikované plazmy koním na jedné veterinární klinice. Případy byly zjištěny v polovině měsíce srpna. Dosud bylo identifikováno 19 příjemců plazmy. Kůň, od něhož byla plazma odebrána, uhynul dne 29. 6. 2012. Všech 19 nakažených koní bylo utraceno. Stanovena kontrolní omezení pro koně, kteří byli v kontaktu s rizikem (potencionálně až 2000 kusů zvířat). Dále byly došetřeny všechny kontakty s kontaminovanými zvířaty. A v  říjnu Německo doplnilo předchozí informaci s tím, že bylo potvrzeno dalších 10 pozitivních případů. Definovány tři kategorie podezřelých zvířat: příjemci plazmy; zvířata, která byla v  kontaktu s  těmito koňmi v ochranném pásmu; zvířata, která byla v dočasném kontaktu s koňmi vykazujícími klinické příznaky. Německo zaslalo informaci o podezřelých koních, kteří směřovali do jiných členských zemí. Jde o Belgii, Francii. Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemí, Švédsko, ale i o ČR, kam směřoval jeden kůň. Tuto skutečnost prověřuje místně příslušná krajská veterinární správa, to znamená, že byl kůň umístěn do karantény, odebrány vzorky krve a až po výsledcích laboratorního vyšetření budou přijaty odpovídající kroky.

210

A zase o jídle Od nemocí a hrozeb se nakonec vraťme k raději k jídlu. Tolik populární farmářské trhy si už našly své fanoušky. Skoro by se chtělo zvolat: To to trvalo! Tradice v našich zemích hovoří o trzích bez přívlastků, popřípadě lze hovořit o trzích s  dobytkem, koňských, ovocných, zelných, o vaječných trzích, apod., popřípadě o jarmarcích (jahrmarkt – výročních trzích), kde bylo k mání ode všeho něco. Nicméně je potěšitelné, že se po 20 letech od roku 1989 tradice vrací. Aby bylo nové době učiněno za dost a zdůraznila se atraktivita něčeho zdánlivě nového, dostaly ony staré trhy nálepku, na kterou lidé hledící na západ asi lépe slyší. Proto nikoli selské, ale farmářské. Ono také u nás tolik sedláků, kteří by své výrobky zrána dováželi vrzajícími vozy do břicha nikoli Paříže, ale Prahy, Brna, Plzně či jiných měst, opravdu není. Nicméně trhy fungují a jsou zákazníky oblíbené. K tomu se vyjádřil i ministr zemědělství Petr Bendl: „V zájmu každého farmáře je nabízet kvalitní produkty, a to nejen kvůli konkurenceschopnosti, ale také budování dobrého jména farmy a produktů. Vlastní zpracování části faremní produkce a prodej ze dvora jsou návratem k osvědčeným tradicím,“ s tím, že Ministerstvo zemědělství se snaží podporovat lokální zemědělce, regionální potraviny, farmářské slavnosti i trhy a přímý prodej vůbec. Po počátečních „dětských nemocech“ lze říci, že se orgány státního veterinárního dozoru nesetkávají s  problémy, které by znamenaly pro zákazníky vyložené zdravotní riziko. V  loňském roce bylo schválených trhů a tržišť na celém území ČR něco pod dvě stovky. Letos asi půjde o číslo oněm dvěma stům se více blížící. Dosud jsme se setkávali především s  problémy s  teplotou, kdy potraviny živočišného původu byly nabízeny za podmínek, kdy by riziko vzniknout mohlo. Jsou-li sýry či masné výrobky nabízeny při teplotách o 10–20 °C vyšších než doporučuje výrobce, popřípadě jsou v rozporu s veterinárními předpisy, to může být na pováženou. Dalším problémem, který byl zjišťován, bylo, že nabízené výrobky nemají jasný původ. Pro zákazníky je zásadní sdělení, že mají být při nákupech pozorní a měli by si uvědomit jak svá práva, tak i povinnosti prodejců. Mají totiž právo se zeptat na původ

Veterinární lékaø § roèník 10 § 2012 § Èíslo 4

Zprávy

zboží, podmínky skladování a přepravy a prodejci mají povinnost toto vše sdělit. Pokud prodejci tak neučiní, nebo se ošívají a vymlouvají, je to pro zákazníky signál, že něco může být v nepořádku. Pokud k něčemu takovému dojde, udělají dobře, když kontaktují místně příslušnou krajskou veterinární správu, která situaci okamžitě prověří. Ve velké většině kontrol, kterých inspektoři krajských veterinárních správ k  dnešnímu dni vykonali ke  třem stovkám, bylo vše v pořádku. Jistě by šlo ještě napsat něco o tom, že máme u nás salmonely pod kontrolou, o některých problémech u výrobců, či v tržní síti. Ale to by bylo hromadění informací, které nejsou ničím zvláštní. Je logické, že se při kontrolní činnosti veterinární inspektoři setkají s řádkou prohřešků. Ovšem není jich zdaleka tolik, jak se z prezentace v mé­ diích zdá. Když uvážíme, že za měsíc řeší krajské veterinární správy okolo 30 problémů v rámci celé ČR a v absolutní většině jde o administrativní problémy, špatné značení, nedoložení původu zboží, nedodržení teplot, a skutečné ohrožení zdraví lidí se dá prakticky spočítat na prstech ruky, svědčí to o účinnosti státního veterinárního dozoru. Přejeme si, aby tomu tak bylo i v následujícím roce. K tomu nám dopomáhej Prozřetelnost, ale napomáhejte i vy, soukromí veterinární lékaři…

Josef Duben

211