Věstník farnosti u kostelů s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a 24. února Léta Páně 2008
3
březen
OČKOVÁNÍM v lékařství rozumí se vpravování různých látek do organizmu, aby byl chráněn od určité choroby... (Ottův slovník naučný). Kromě toho existuje i tzv. očkování kovů, kdy se vnášením přísad do roztavených kovů před tuhnutím zlepšují jejich mechanické vlastnosti a stejnorodost struktury. V letošním roce byla ve Vršovicích uplatněna i další forma očkování, kterou bychom mohli nazvat „svatopostní očkování“. Prozradil nám to jaksi mimoděk Stanislaw, když po liturgii první postní neděle chvatně (jak jinak) opouštěl kostel. Pravda, asi chtěl v souvislosti s popelcem použít jiné slovo, ale o to proročtěji jeho slova vyznívají. Označování našich čel popelem je totiž skutečně jakýmsi očkováním, a to
jak v medicínském, tak i metalurgickém smyslu slova. V lékařství se podává vakcína z oslabených nebo usmrcených mikroorganizmů, na což naše tělo reaguje tvorbou protilátek, jež chrání proti skutečnému onemocnění. Popel na našich čelech také nemá žádnou sílu, aktivuje nás však k tomu, abychom si vytvářeli protilátky proti skutečnému zmaru, jehož je popel znamením. Podobně jako v hutnictví pak svatopostní očkování zlepšuje naše vlastnosti – dodává nám pokoru i sebevědomí – a přispívá ke stejnorodosti naší vnitřní struktury. Jde přeci o to být „jednoduchý“ – tedy být naplněn jen jedním duchem, Duchem svatým. MiM s vydatnou pomocí Jitky
/ III
O H L É D N U T Í za uplynulým měsícem nebo i dál „Kardinální návštěva“ 27. 1.
Duchovní obnovy pro manžele
Nedělní mši sv. v 10.30 přijel do našeho kostela sv. Václava sloužit pan kardinál Miloslav Vlk. Kostel byl plný velkých, malých i nejmenších farníků (cca 300 lidí). Pozvání přijal i pan starosta Prahy 10 Mgr. Vladislav Lipovský, kterému na začátku mše svaté poděkoval P. Stanislaw za přízeň projevovanou naší farnosti. Otec kardinál měl velmi pěknou promluvu na téma „Obraťte se!“ o nutnosti opustit představu, že si spásu můžeme zasloužit my sami. Po ukončení bohoslužby byla ještě beseda s otcem kardinálem, který odpovídal na dotazy přítomných. A odpověď na některé z nich nebyla moc lehká či příjemná (např. na ty o našem bývalém faráři P. Vladimírovi Mikulicovi). Během celé besedy byl k dispozici čaj a koláče, čehož využívali hlavně ti malí (alespoň mohli rodiče v klidu poslouchat). Nakonec jsme se ještě společně pomodlili modlitbu Anděl Páně, i když jsme poledne zmeškali asi o čtvrt hodiny. Pan kardinál se rozloučil, poděkoval za hezké prostředí i za to, že v kostele bylo hodně rodin s malými dětmi. Projevil i pochopení s „čilým“ chování některých dětí a ujistil nás, že ony se vlastně chovají v souladu se závěry 2. vatikánského koncilu, podle nichž mají být věřící při mši sv. aktivní. Celé setkání bylo moc milé, příjemné a neformální. Pan kardinál byl velmi uvolněný a přátelský a snad si opravdu připadal jako mezi „svými“. I. L.
Na tomto místě by mohly být tři články, protože po tři soboty uplynulého měsíce se na faře setkávaly se Stanislawem manželské páry, vždy 10 až 15 dvojic. Využijeme toho, že Jarka a Jožka Nagyovi zavítali na všechna tři setkání, a přidáme vzpomínku, která na jednom z nich zazněla. Na začátku jsme se navzájem představili a jednotliví manželé nám přitom sdělili, co obdivují na svém partnerovi. Byli jsme mile překvapeni, kolik krásných vlastností a postojů lze najít v manželstvích naší farnosti. Pěkným přínosem pro nás bylo i svědectví Jany a Vládi o tom, jak se jejich manželství i jejich vztah k Pánu Bohu obohacoval ve společenství manželů, které po několik let navštěvovali. Sdělili nám rovněž osvědčená pravidla pro řízení a práci takového manželského setkávání. Otec Stanislaw pak představil manželství jako most, nesený čtyřmi pilíři – čtyřmi druhy lásky (jak je znali a popisovali již staří Řekové): eros – láska tělesná, fileo – láska přátelská, sdílení, stergeo – láska rodičovská, mateřská, agapé – láska nadpřirozená. Pro nás nejstarší byl milým překvapením kritický přístup Otce Stanislawa k naší přehnaně puritánské výchově, kterou – jak říkal – i on sám ještě zažil. Mnohé z toho, co dnes vidíme na erotické lásce jako přirozené a krásné, bylo odsuzováno jako hříšné. Připomněl biblickou Píseň písní, kde je kromě jiného nád-
/ III herně opěvována právě tato erotická láska. Pak se manželé ve skupinkách zamýšleli nad svou vzájemnou láskou z hlediska těchto čtyř podob lásky. Závěry, k nimž manželé v jednotlivých skupinách dospěli, dostali všichni účastníci k dispozici. My nejstarší jsme měli možnost setkat se s těmi mladšími a říci jim něco ze svých zkušeností, kladných i záporných. Varovali jsme je před podceňováním různých návyků, které dokáží postupně vzájemný vztah silně narušovat, a poukázali jsme na velikou důležitost vnitřního životního přesvědčení, že naše manželství je nerozlučitelné. Dlouholetá zkušenost nám ukázala, že přistupovat k řešení manželských rozporů se snahou manželství tvořit nese nesrovnatelně méně trápení jak manželům samotným, tak i dětem, než postup vedoucí k rozvodu. Ten, kdo si eventualitu rozvodu vůbec nepřipustí, se v manželských krizích mnohem více snaží najít řešení vedoucí k obnově manželských vztahů. Jsme vděčni Otci Stanislawovi za tato krásná sobotní odpoledne, která pro nás připravil, i za jeho moudrá slova povzbuzení a poučení. Potěšilo nás zjištění, že v našem faráři máme člověka, který má tak hluboké znalosti z psychologie manželství a současně je umí dobře aplikovat v konkrétních situacích. Jarka V den mé svatby mi tatínek řekl: „Víš, manželství je jako pár koní a kára, kterou táhnou do strmého kopce. Ze začátku to jde snadno, jsou plní sil. Ale kopec je opravdu strmý a také kára je čím dál tím těžší, jak do ní v průběhu té
cesty (manželství) přibývají starosti. Ty koně, aby to zvládli, nemůžou jít jeden „čehý“ a druhý „hot“. Víš, manželství je jeden velký kompromis – a k dosažení kompromisu je třeba hlavně sebereflexe, nehledat chyby na tom druhém, ale ze všeho nejdřív se zamyslet nad svým přístupem ke vzniklému problému …“ H. H.
Životopis křesťanství Je zajímavé sledovat, jak označujeme hlavní historická a kulturní období. Málokdy jde o slovo neutrální jako v případě románského umění, kdy se odkazuje na římské vzory. Naopak označení gotika (podle barbarských Gótů) a středověk byla myšlena pejorativně, v protikladu k renezanci (znovuzrození). Nepřekvapí nás, že i baroko je původně hanlivé slovo, opět v kontrastu k následující době osvícenské po polovině 18. století. Tehdejší víra v osvícený rozum, která se přenesla i do následujícího století, napomohla nepochybně mnoha dobrým věcem, které dnes již považujeme za samozřejmost (postupné prosazování občanských práv, zákaz mučení, technické vynálezy, …). Když se však chvályhodné sebevědomí změní v sebeklam, je zaděláno na velký průšvih. Neomezená víra v lidský rozum vážně onemocněla v bahnu zákopů první světové války a definitivní ránu jí zasadily nelidské totalitní systémy 20. století. Kde se stala chyba? Jsem přesvědčen, že ve snaze odstavit Boha ze šachovnice světa. A tak životopis křesťanství, o němž jsme se snad něco dozvěděli, je v podstatě i životopisem Evropy.
/ III
...a jak dál? Naše povídání o cestě církve napříč staletími zakončíme 10. března shrnutím, při němž zároveň připravíme modlitbu křížové cesty na 14. března. V ní Pánu odevzdáme to, co na naší minulosti vnímáme jako bolestné. Nastává pak otázka, zda nějakou formou nepokračovat v jakési „farní akademii“ – setkávání
se nad tématy, v nichž se křesťanství protíná se světem: ve filozofii, umění všeho druhu, přírodních vědách, psychologii... Pokud máte někdo vzdělání v těchto věcech a čas i chuť nám své poznání zprostředkovat, ozvěte se. Možností by také bylo mezi nás občas pozvat některého profesionála, jen nevím, zda máme právo žádat tyto lidi o jejich drahocenný čas … MiM
S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Farní charita Byla jsem požádána (prvotně ne P. Stanislawem) o pomoc s organizací farní charity. Mám s tím trošku problém, protože charita je atributem každého, křesťana, a tak … No, a „ať neví pravice, co dělá levice“ a „amen, pravím vám, už mají svou odměnu“. Jenže jsou charitní záležitosti, které potřebují spolupráci, někdy hodně velkou. A tak prosím, abyste sdělovali potřeby, ty, které vidíte u sebe nebo u jiných, a tak pomohli ostatním dělat to, co je potřebné. Kdo vnímá, že má mít své místo ve farní charitě, přijďte prosím na schůzku 12. března v 19 hod. na faru. Děkuji. hr
Volby do pastorační rady Jak jistě víte, v naší farnosti působí pastorační rada (PR), jejímž úkolem je podle stanov mj. „spolu s farářem posuzovat otázky týkající se farnosti, radit se
o nich, nalézat možnosti řešení, usnášet se na opatřeních, poskytovat součinnost při jejich realizaci nebo je přímo realizovat“. Řečeno lidsky, má být pravou, v horším případě levou rukou kněze. Část členů PR má být vybírána volbou, a to jednou za pět let, tentokrát letos na jaře. Od začátku března budeme dávat dohromady seznam těch, které bychom rádi viděli mezi kandidáty – jejich jména bude možné zapisovat na papíry v obou našich kostelech. Pokud byste vy sami rádi kandidovali, dejte to prosím vědět Stanislawovi. Časový harmonogram bude následující: 16. 3. konec návrhů kandidátů 30. 3. uzavření kandidátní listiny dotazem na souhlas s kandidaturou 13. 4. představení kandidátů ve zvláštním vydání Vinice 27. 4. vlastní volby 4. 5. oznámení výsledků 22. 5. jmenování nové pastorační rady Detaily bude ještě projednávat PR, proto vás s nimi seznámíme v příští Vinici.
/ III
Postní aktivita nejen pro děti V postní době jsme se s dětmi na náboženství rozhodly svým odříkáním a pomocí za peníze přispět společenství pomocníků misijních leprosárií k léčení malomocných. Pokud se k nám někdo chce přidat, může dát peníze do příslušné kasičky buď na faře nebo v sak-
ristii kostela sv. Václava a přikytičkovat kříž :-). Hanka a Jarka
Dám piano za odvoz Jde o standardní pianino zn. Petrof, rok výroby 1985. Vítek Náměstek tel. 281 914 470 nebo 739 026 375
P R O S T O R pro sdílení myšlenek, zážitků apod. Podobenství o třešních Lidé říkali: „Chceme se bavit, ať v životě něco zažijeme.“ Ale zahradník k tomu poznamenal: „Člověk není špaček a třešněmi se živit nemůže.“ Opáčili: „Co sem pleteš třešně?“ On je zavedl do své zahrady a ukázal jim strom obsypaný nádhernými třešněmi. Všem se začaly sbíhat sliny. Zahradník řekl: „Než se pustíte do česání, chci vám připomenout jednu věc. Nabídka zábavy kolem vás se podobá této třešni, možná dokonce jejich sadu.“ Nato řekli: „Tak vidíš. Zábava je dobrá, stejně jako tyto třešně, které jsou přece tvou chloubou.“ On se však jen usmál: „Zkuste je jíst se zavřenýma očima. Nahnilé vám zkazí chuť, přezrálé a červivé možná vůbec nerozpoznáte, sníte je a váš žaludek vám to brzy připomene.“ Lidé na to řekli: „Dobrá, budeme si vybírat pouze kvalitní třešně i zábavu.“ Zahradník však poznamenal: „To nestačí. I bezvadné třešně vám způsobí bolesti břicha, pokud nebudete jíst s mírou. Zkuste
každý sníst plody byť jen jednoho stromu! Velmi brzy se vám zasteskne po chlebu. Jistě, třešně i zábava jsou dobré, ale obojí je třeba konzumovat jen omezeně, neboť naše trávení potřebuje vyváženou stravu. Podobně je tomu s naším životem: zážitky ho obohacují, ale naší potravou je konat dobro.“ MiM
Budoucnost se tvoří dnes Před Vánoci jsem šla kolem kostela sv. Kříže Na Příkopě a v předsíni mě upoutal obrázek smutného dítěte. K němu byly napsány výroky amerického psychologa R. Dreikurse. Vyzdvihuje velký význam prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, na jeho budoucí sociální cítění a na jeho vztah k druhým lidem v celém dalším životě. Žije-li dítě v ovzduší ustavičné kritiky, bude v celém životě odsuzovat druhé. Žije-li v ovzduší nevraživosti, naučí se nenávidět. Žije-li v ovzduší výsměchu, bude pociťovat nejistotu vůči všem. Žije-li v ovzduší výčitek, bude ho
/ III stále srážet pocit viny. Žije-li v ovzduší snášenlivosti, učí se být trpělivé. Žijeli v ovzduší přímosti, bude mít cit pro spravedlnost. Žije-li v ovzduší bezpečí, bude v budoucnu důvěřovat druhým. Žije-li v ovzduší oceňování, bude umět kladně hodnotit druhé. Žije-li v ovzduší povzbuzování, nebude mu chybět smělost. Žije-li v ovzduší uznání, nabude sebedůvěry. Žije-li dítě v ovzduší přátelství a lásky, bude nacházet lásku všude na světě a bude ji umět samo projevovat. L. Müllerová
Světec v tomto měsíci: Jan z Boha
(svátek 8. března)
„V mém špitále je jen jeden nehodný, neužitečný člověk – a to jsem já.“ (slova světcova) Když se 8. března 1495 narodil chudému řemeslníkovi v Montemor o Novo v Portugalsku chlapec, jemuž dali jméno Jan, nikoho tehdy nenapadlo, že jednou bude svatým. Malý Jan byl povahy neklidné a dobrodružné. V osmi letech utekl z domu do světa a živil se všelijak. Nejprve byl pasákem ovcí, potom se dal na vojnu, kde ho málem oběsili, pak znovu pásl dobytek, potom se dal znovu naverbovat. Po vojně se usadil v Granadě a otevřel si zde obchod s nábožnými knihami a svatými obrázky. V r. 1539 se v Granadě objevil horlivý kazatel a asketa Jan z Avily. Jeho kázaní Jana natolik oslovilo, že se stal zcela jiným člověkem. Vykonal pouť k Matce Boží Guadelupské a po návratu do Granady si zařídil obchod s dřívím. Z výtěžku podporoval nemocné. V r. 1540 pronajal
dům, kde zřídil prvních 40 lůžek pro nemocné. Své nemocné vyhledával, kde se dalo, vodil či nosil je do svého domu, myl je, krmil, tišil a ošetřoval. Večer bral pytel na záda, koš a hrnec do ruky a obcházel domy, kde si vyprošoval pokrm, prádlo a peníze pro své nemocné. Našli se i další muži, kteří se k Janovi přidali, a tak vznikl spolek laiků, starající se o nemocné, z něhož se vyvinul řád Milosrdných bratří, potvrzený r. 1586. Jan ovšem nepečoval pouze o nemocné, ale snažil se i o napravení hříšníků. Například neváhal a vzal kříž, odebral se do místního nevěstince – ovšem nikoli aby zde vyhledával služby, ale aby dotyčné dívky odvrátil od neřestného života – a povedlo se. Na jaře r. 1550 šel Jan spolu s dalšími lovit dříví v rozvodněné řece. Ke břehu se seběhlo i několik dětí a jedno spadlo do vody. Jan pro ně rychle skočil a zachránil je. Sám se ale nachladil a nebezpečně roznemohl. Zemřel v den svých 55. narozenin 8. března, je pohřben v Granadě. Sv. Jan z Boha je zobrazován obvykle s pytlem nebo hrnci, někdy nese Jezulátko s granátovým jablkem v ruce. A. K.
Milosrdní bratři Když sv. Jan z Boha založil ve španělské Granadě nemocnici, netušil, že se vlastně stal i zakladatelem nového řádu. Milosrdní bratři sv. Jana z Boha jsou považováni za nejvýznamnější mužský řád, zabývající se ošetřováním nemocných. Členové řádu jsou převážně laici.
/ III Kromě tří obvyklých slibů skládají ještě čtvrtý, slib péče o nemocné. Řád se záhy po svém založení rozšířil po celém světě. Sídlo generálního představeného bylo původně v Granadě, od r. 1878 je v Římě. Znakem Milosrdných bratří je granátové jablko – symbol města Granady. Řádový oděv je černé barvy. Do Čech přišli první bratři v r. 1605. Působili ve Valticích, později měli špitál i v Praze, do Brna přišli v r. 1747, kdy zde byl postaven konvent, lékárna a nemocnice ze sedmdesáti lůžky. Není bez zajímavosti, že zde byl umístěn první babybox v Čechách. Nemocnice funguje dodnes. A. K.
Životní otázky víry Jak dojdu k víře? Víra je milost, musí najít půdu, která by ji přijala. Nestačí jen věřit. Je třeba dbát na to, komu jsem uvěřil a co mi zjevuje. Nestačí víra subjektivní, kterou by člověk věřil podle vlastní představy a vlastního uspokojení. To se stává, když si někdo udělá vlastní představu o Bohu, založenou na osobním výkladu Písma, a pak se na ni ze všech sil fanaticky upne a nepozoruje, že vlastně neochvějně věří více v sebe než v Pána Boha. Naše víra přece přichází od Ježíše Krista, on ji vede k dokonalosti. Co máme tedy dělat? Za víru děkovat a za víru prosit. Víru posilovat četbou Písma a rozjímáním. Avšak i dobré skutky patří k věřícímu. Pán dává každému tolik, kolik on sám chce. Vytrvalostí ve víře si získáte svůj vlastní život (Lk 21, 19). J. Nováková
Don Bosco na TV Noe Není mou přímou zásluhou, že mám nyní na svém televizoru k dispozici křesťanskou televizní stanici Noe. Naše bytové družstvo zřídilo příjem digitálního signálu a bylo třeba na televizoru přeladit stanice. Při přejíždění přes spektrum jsem najednou viděl přenos s otcem biskupem K. Herbstem. Když se mi to potom podařilo naladit, zjistil jsem, že to je ona stanice Noe. Teď jsem tedy velmi rád, že mohu sledovat tento program a musím se přiznat, že se na něj dívám častěji, než jsem si vůbec představoval. Naposled mě zaujal dvoudílný film o sv. Janu Boscovi, který běžel v hlavním vysílacím čase od 20 hod. u příležitosti jeho svátku ve čtvrtek 31. 1. a v pátek 1. 2. Bylo to už ovšem druhé vysílání tohoto filmu (první proběhlo již o Vánocích 25. a 26.12.). Viděl jsem i to první a jím navnaděn jsem se díval i na opakování. Byl to opravdu zážitek! Italským filmařům se podařilo podat život Dona Bosca velmi přitažlivě, i když v podrobnostech s nepatrně sekularizovaným nádechem. To ovšem může trochu ‚vadit‘ pouze lidem znalým katolických reálií. Pro ostatní to může být opravdový misijní prostředek. Podrobný a výstižný rozbor filmu vyšel v Katolickém týdeníku č. 4/2008 na str. 8 od J. Paulase a netroufám si něco k tomu přidávat. Zmíněný autor ovšem čerpal z nahrávky na DVD o dvou discích, která je k dostání v salesiánských farnostech a střediscích za lidovou cenu 250 Kč. M. Miler
/ III
Chyty Naši víru příliš často nepromýšlíme, bereme ji jako samozřejmost. Není se co divit – také neuvažujeme nad Newtonovými zákony pokaždé, když chceme hodit ohryzek do odpadkového koše. Čas od času ale neškodí se trochu zamyslet, a tak vám nabízím chyty. Chyty? Lezete-li na skálu, hledáte výčnělky, kterých se můžete držet. Kdo leze za vámi, také hledá chyty, a najde si buď ty vaše, nebo nějaké jiné. A tak s pomocí chytů, které už často objevili jiní, stoupáme vzhůru. Chyt č. 1: Mistr a opice Před třinácti lety mě spolu s dalšími studenty Teologického konviktu vypustili do drážďanského Zwingeru. Vyšli jsme do patra – a spatřili Tizianovu Venuši. Byla krásná. My ovšem v tu chvíli byli studenty, kteří se připravovali na kněžství, a tak jsme se dívali jen jaksi pokradmu. I po těch letech jsem si však jist, že onen obraz nemohl vzniknout tak, že byste před plátno postavili opici se štětcem a nechali ji neustále znovu čmárat. Ba dokonce kdybyste před plátno postavili autora tohoto článku, bude výsledek prakticky stejný. Obraz totiž vznikne teprve tehdy, když mu nějaký mistr vtiskne duši. Jakým mistrem pak musí být ten, kdo stvořil skutečnou ženu a vtiskl jí duši, díky které se dokáže usmát? A pokud namítnete, že žena vzniká ze dvou zárodečných buněk s chromozomy typu X jaksi „samovolně“, připomíná se tím mistrovství Stvořitele ještě více. Koneckonců, nejlepší filosofický důkaz existence Boha podle
mého názoru nepřinesl Tomáš Akvinský, ale Voltaire, který napsal: „Každý, kdo pije dobré tokajské a kdo líbá krásnou ženu, prostě kdo má příjemné pocity, musí uznat nejvyšší dobrotivou bytost.“ MiM
Čaroslovník Nedopatření pokud jste něco udělali nedopatřením, nedohlédli (nedopatřili) jste na konec řetězce příčin a následků. Obraz stopa, kterou určitá skutečnost zanechala, tak trochu na způsob razítka. S jeho pomocí se můžeme dozvědět něco o skutečnosti, ale těžko lze proniknout do její podstaty. Povzbudit o něco více člověka vzbudit a připomenout mu, že situaci zvládne, pokud ji uchopí pevně do rukou. Přítel ten, kdo při vás stojí a zároveň ten, koho si k tělu pustíte. Není přitom vůbec rozhodující, pokud je náhodou trochu při těle. Rozhodnout uvědomit si hodnoty, které nabízejí dané možnosti. Kterou si vybrat? No přece tu hodnotnější! Skutečnost nepředstavitelně pestrý odlitek vytavený (skutý) ze všech okolností. Pokud chcete něco uskutečnit, staňte se kováři svého okolí. Spěchat tlačit (pěchovat) určitou aktivitu do co nejkratšího času. Vyjádřit vyloupnout jádro problému. Vysvětlit prostě vynést problém na světlo – proto se snažme lidem kolem sebe věc spíš vysvětlit než jim „to vytmavit“. Vysvětlil jsem to dostatečně? MiM
ŽEBŘ JAKOBŮV Trpíš-li a máš-li za to, že toho je příliš, uchop svoje srdce, stiskni je, aby na chvíli nekřičelo, a potom pohleď a pomni: na Golgotě strmí žebř Jakobův, to jest kříž, a na něm je Pán, kterého tam zdvihli, a výše nemůže sám ani o píď, a daleko jest odtud do Království, kam se mu Otec skryl s bezmeznou ironií. Nijak se nevznáší v lehkosti ducha, ale je tažen k zemi až mu to rány trhá, visí jako bezduché maso a nic mu nezbývá, ačkoli je Bůh, než aby jej mrtva složili na zem a pohřbili do země a potom aby prošel peklem, než bude vzkříšen a oslaven, než vstoupí na Otcovu pravici. – Nestrachuj se tedy na svém žebři, drží tě hřeby bolesti, abys nespadl nevčas ani nevčas nevzletěl; táhne-li tě země, je to dobré, má právo na tvoje tělo a její krev je lázní na obmytí z pyšných úšklebků Luciferových, které se odrazily v Evině tváři když poslechla hada, a které dědíme a roztahujeme. Bohuslav Reynek RYBÍ ŠUPINY, STR. 54–55 Dřevoryt Josefa Čapka
10/ III
P O Z V Á N Í na následující měsíc nebo i trochu dál Duchovní obnovy „Sami na cestě?“ Po sérii manželských obnov je tu i obnova pro lidi středního věku, kteří z různých důvodů žijí sami (svobodní, rozvedení, ovdovělí). Setkání se koná 8. 3. mezi 16. a 19. hod. na faře. Duchovní obnova pro seniory Akce proběhne 15. 3. v kapli kostela sv. Václava. Již od 8 hod. bude příležitost ke svátosti smíření, od 8.45 bude navazovat příprava na svátost pomazání nemocných. Ta se bude udílet při mši svaté, která začne v 9.30. Půlhodina od 10:30 do 11 hod. bude věnována vystoupení sociálních pracovníků městské části Praha 10. Poté následuje agapé, tedy společné slavení a povídání. Chtěli bychom poprosit ty z vás, kteří by mohli pomoci dovézt autem seniory na tuto akci a po jejím skončení domů, aby se přihlásili Pavlovi Zezulkovi (tel. 222 963 808 nebo 723 922 966). Dejte nám prosím také vědět, pokud znáte někoho, koho bychom měli pozvat – zvláště naše bývalé farníky, kteří už kvůli zdravotnímu stavu nemohou mezi nás přicházet. Soubor fléten rodičů a dětí AULOS vystoupí 16. 3. od 16 hod. v kapli kostela sv. Václava. Vzácným hostem bude Jaromíra Škarpová. Skupina Dvě hřivny (Vojtěch Král, Kája Koubský a spol.) vystoupí u nás 23. 4.večer – podrobnosti v příští Vinici.
Pouť do Polska 5.–8. 5. Cesta autobusem do Czenstochowé, Krakova, Wieliczki (solné doly), Wadowic (rodiště Jana Pavla II.), Osvětimi... V ceně cca 3000 Kč je zahrnuto i ubytování, naopak stravování je ve vlastní režii. Přihlásit se je třeba do konce března v kostele sv. Václava vzadu. Farní dovolená v Dolomitech 19.–26. 7. Týdenní pobyt ve středisku St. Martin in Casies (Itálie). Doprava autobusem, ubytování v pěti- až šestilůžkových pokojích, snídaně, balíčky k obědu a teplé večeře. Cena 3500 Kč a 84 Eur. Hlavním programem výlety a vysokohorské túry. Do Velikonoc je třeba zaplatit Olze Polanské zálohu 2000 Kč, a to v neděli po mši sv. v 8.30. Milovníci všech hor, připojte se! Poutní zájezd do Izraele 19.–27. 10. Vzhledem k zájmu o pouť do Svaté země je tu po dvou letech opět další možnost – tentokrát včetně hory Sinaj, pokud to politická situace dovolí. Cena za letecký zájezd cca 17 000 Kč + 65 USD. Akce se uskuteční jen v případě dostatečného počtu účastníků, proto se prosím hlaste již teď (v kostele sv. Václava). Závazné přihlášky budou do konce dubna. Setkání s kněžími z naší farnosti Jedinečná příležitost sejít se kněžími, kteří v naší farnosti působili nebo z ní pocházejí, se nám nabízí v sobotu 19. 4. Akce proběhne v kostele u sv. Václava, začíná se ve 14 hod. slavením mše svaté. Tolik vršovických farářů pohromadě jste neviděli a asi dlouho neuvidíte!
11/ III
Týdenní program Pondělí 16.00–19.00 farní kancelář /Eva Hrubá/ 17.00–19.30 řezbářský kroužek /Václav Novák/ 18.00–19.30 přednáška z cyklu Životopis křesťanství /Míla Muller/ 2. pondělí v měsíci 19.00–21.00 cvičení pro radost Úterý 16.00–18.00 farní kancelář /Eva Hrubá/ 16.00–17.30 Barevný kroužek /Simona Pišlová/ 16.45–18.00 biblická hodina /Jozef Nagy/ lichý kalendářní týden 18.00–20.00 dramatický kroužek dospělých /Dana Vacková/ modlitební setkání /Václav Novák/ 19.00 Středa 10.00–12.00 setkání maminek s miminky a předškoláky /Zdena Čiháková/ návštěva galerií /Simona Pišlová/ 1. středa v měsíci 15.00 15.00–16.45 možnost setkání s knězem Euroskaut /Lukáš Alexa/ 16.00 náboženství pro dospělé /P. Pavel Kuneš/ 18.00 setkání mladých 18.45 úklid kostela sv. Václava 1. a 3. středa v měsíci po mši sv. 19.00 pěvecký sbor /Olga Polanská/ setkání mladých lidí /19–30 let/ 1. středa v měsíci 19.30 19.30 setkání mládeže /13–19 let/ 2. středa v měsíci Čtvrtek 8.45 setkání farníků při čaji 1. čtvrtek v měsíci 16.00–19.00 farní kancelář /Eva Hrubá/ 16.00–16.45 náboženství pro předškolní děti /Jarka Nagyová a Hana Rechnerová/ 16.00–16.45 náboženství pro mladší děti /Jarka Nagyová,/ 16.45–17.30 náboženství pro starší děti / Hana Rechnerová/ 17.30 dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková/ 18.30 „Rozhovory o životě z víry“ /Jozef Nagy/ sudý kal. týden zkouška kapely Missa 19.00 19.30–20.30 setkání modlitebního společenství maminek /Zdeňka Čiháková/ 20.00–21.00 tichá adorace před Nejsvětější svátostí /Jiří Vyšohlíd/ Sobota 10.30–12.00 modelářský kroužek /Petr Hříbek/ procházky Prahou /Simona Pišlová/ jednou měsíčně 14.00 Neděle 9.30–10.30 prodej knih /Alena Králová/ 9.30–10.30 farní knihovna /Jana Stibůrková/ 11.30 farní káva
Přehled pravidelných bohoslužeb neděle 8.30 10.30 19.00 úterý 18.00 18.00 středa čtvrtek 8.00 pátek 18.00 sobota 8.00
kostel sv. Václava kostel sv. Václava /pro rodiny s dětmi/ kostel sv. Mikuláše /P. Pavel Kuneš/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava /nejen pro mládež/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava kostel sv. Mikuláše
FAR BOH KAP BOH FAR KLU FAR KLU KAP FAR různé FAR BOH FAR VAC VAC KAP FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR MIK BOH různé VAC VAC VAC
12/ III
Kalendář akcí na březen 4. března /út/ 5. března /st/ 6. března /čt/ 7. března /pá/ 8. března /so/
15.30–16.30 19.30 15.00 po eucharistii 19.30 8.45 18.30 17.30 15.00 16–19.00
10. března /po/ 18.00–19.30 11. března /út/ 16.45–18.00 19.30 12. března /st/ 19.00 19.30 13. března /čt/ 8.45–9.45 15.00–17.00 14. března /pá/ 17.30 19.00 19.45 15. března /so/ 8.00–13.00 14.00 16.00 17.00 19.30 8.45–9.45 18.00 21. března /pá/ 15.00 17.30 19.00 22. března /so/ 20.00 23. března /ne/ 10.30 19.00 24. března /po/ 8.30 25. března /út/ 16.45–18.00 19.30 26. března /st/ 19.00 27. března /čt/ 8.45–9.45 19.30 30. března /ne/ 16.00 16. března /ne/ 17. března /po/ 18. března /út/ 20. března /čt/
BOH – Bohdalec FAR – fara KAP – kaple kostela sv. Václava
Mariina legie „Křesťansky žít“ – přednáška Kateřiny Lachmanové návštěva Anežského kláštera /Simona Pišlová/ úklid kostela sv. Václava setkání mladých lidí /19–30 let/ setkání farníků při čaji „Rozhovory o životě z víry“ křížová cesta setkání ministrantů – zkouška na velikonoce duchovní obnova pro lidi středního věku, kteří žijí sami /vdovy, vdovci, rozvedení, svobodní/ závěr cyklu Životopis křesťanství /Míla Müller ml./ biblická hodina „Křesťansky žít“ – přednáška Kateřiny Lachmanové setkání zájemců o práci ve farní charitě setkání mládeže /13–19 let/ Mariina legie příležitost ke svátosti smíření pro děti křížová cesta „slavnost smíření“ pro mládež příležitost přijetí svátosti smíření pro mládež Den seniorů a nemocných s udělováním svátosti pomazání nemocných velký úklid kostela sv. Václava koncert souboru fléten rodičů a dětí Aulos příležitost ke svátosti smíření pro dospělé „Křesťansky žít“ – přednáška Kateřiny Lachmanové Mariina legie eucharistie Křížová cesta velkopáteční obřady Stabat Mater velikonoční vigílie eucharistie, mše D dur „Lužanská“ Antonína Dvořáka eucharistie eucharistie biblická hodina „Křesťansky žít“ – přednáška Kateřiny Lachmanové setkání ekonomické rady Mariina legie setkání pastorační rady loutkové divadlo
FAR VAC VAC FAR FAR FAR VAC VAC FAR KAP FAR VAC FAR FAR FAR FAR VAC VAC VAC VAC VAC KAP VAC VAC FAR VAC VAC VAC VAC VAC VAC MIK VAC FAR VAC FAR FAR FAR FAR
KLU – klubovna kostela sv. Václava MIK – kostel sv. Mikuláše VAC – kostel sv. Václava
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523 | Vydání dubnového čísla je plánováno již na Hod Boží velikonoční 23. 3., příspěvky dodávejte nejpozději ve čtvrtek 13. 3. | Kontakt:
[email protected] , případně osobně nebo do „vinného boxu“ v kostele sv. Václava | Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), Praha 10, Pod Sychrovem 28, tel. 272 765 083, 732 736 728 | Redakční rada tohoto čísla: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol | Jazyková korektura Simona Pišlová, sazba Slávek Heřman, tisk Eva Hrubá, výtisky pro vás zkompletovali Polákovi
