Nyní si poslechneme Andrease Clausse z Německa. Chtěl bych ho krátce představit. Srdečně vítám. Narodil se 1950, odmaturoval

Andreas Clauss: Peníze a právo. Přepis přednášky. http://www.paprsky1.de/hudba__filmy_a_videa/film/finaneni_krize_a_pravo/finaneni_krize_a_pravo.html

Nyní si poslechneme Andrease Clausse z Německa. Chtěl bych ho krátce představit.

To jsou jeho současné činnosti. Ještě o něm vím, že je dvacet let ženatý – srdečně gratuluji - dvě děti, osmnáctiletý chlapec a patnáctileté děvče, a jeho záliby jsou: povolání, rodina - to se mi líbí přátelé, běh, jízda na kole a - což mě dnes obzvlášť těší - kabaretista – kabaret. A jak jsem vycítil, je to muž, který má nadání vyložit nám kabaretistickým způsobem některé skutečně tragické omyly, abychom se s nimi dokázali vyrovnat.

Srdečně vítám. Narodil se 1950, odmaturoval a vystudoval podnikové hospodářství, od roku 1990 je samostatně činný ve finanční branži a má ve svém povolání za sebou tolik zkušeností, že tu ani nemáme čas všechny je uvádět, každopádně je vedoucím firmy Novertis Invest GmbH, podporoval zakládání nebo se podílel na velkém množství firem a momentálně jsou těžištěm jeho činnosti přednášky o makroekonomických a fyzioekonomických procesech, zájem o fyzickou ekonomii a technické přírodovědné inovace a vývoj vlastních projektů v této oblasti.

A já vám přeji dobrou zábavu a veselí při přednášce. Bude hovořit o světové hospodářské krizi a já myslím, že do toho vidí. Myslím, že neznám nikoho – vlastně se ještě vůbec neznáme, ale slyšel jsem ho mluvit – a myslel jsem si 1


přitom, že něco takového jsem ještě neslyšel: člověk, který jde tak k jádru a tak vidí do celé té finanční krize. My jako AZK jsme prostě slyšeli, že to s celou finanční situací, s finanční krizí vypadá mnohem hůř, než jsme doposud slyšeli a zajímá nás prostě, o co hůř to s námi vypadá.

Kdo však si přál, abys jak stařec třaslavý jen potají a tiše proklínal bezpráví? Neboť - mlčíš-li vţdy a všude vše ještě horší bude. Nespatříš ani záblesk práva, o kterém se ti zdává. A pro toho, kdo jako ty nekoná a mlčí jen pro toho můţe svět zůstat nezměněn. Kdo nepozdvihne hlas, ten mlčí na souhlas.

A děkujeme, že budete hovořit bez zábran, nepokrytě, necenzurovaně a myslím, že se s tím musíme vyrovnat. Teď tedy uslyšíme krátký intenzivní kurz o penězích a právu. Andreas Clauss.

Herman van Veen. Ta báseň je přes dvacet let stará a já patřím k těm, kteří jsou uţ přes dvacet let činní v poskytování finančních sluţeb. 11-12 let z toho řekl bych - jako neoliberální systémový idiot, potom na světě došlo k pár událostem a změnám, i v mém vlastním ţivo-

Děkuji pěkně. Mluviti stříbro. Mlčeti zlato. Kdo zlato má, mlčet si můţe. 2


tě, které mě dovedly k hlubšímu zamyšlení. Studoval jsem sice podnikovou ekonomiku, národohospodářství, abych pak zjistil, ţe i tam se zavádí na nesprávnou kolej.

nepotřebuje. To je hloupý poznatek, kdyţ je člověk sám v tom oboru činný. Ale pak se mi trochu ulevilo, protoţe jsem při dalším studiu zjistil, ţe takové lidi jako daňové poradce, hospodářské kontrolory a tyhle všechny Mc Kinseyovské týpky zdravá fyzická ekonomika také nepotřebuje.

Pak jsem se začal zabývat fyzickou ekonomikou, to je - téměř bych řekl zakázaná věda, nebo to, o čem se nerado slyší, a to trochu změnilo můj pohled na svět a o tom bych vám chtěl dnes něco přednést.

A tak jsem si pomyslel: dobře, alespoň v tom nejsem sám - a pokud hledíte nevěřícně a ptáte se: co to vykládá? – můţeme hned udělat namátkovou zkoušku: představte si, ţe okamţitě a najednou by se všichni hospodářští kontroloři, poskytovatelé finančních sluţeb a daňoví poradci skáceli mrtví. A teď upřímně -

Jedním z nejdůleţitějších poznatků ze zabývání se fyzickou ekonomikou byl fakt, ţe zdravá fyzická ekonomika takové lidi jako mne – poskytovatele finančních sluţeb – vlastně vůbec

3


a váţně: postrádali byste je? Postrádali byste je ve svém ţivotě?

jsme uţ dnes těţkou stravu - podat lehce stravitelným způsobem.

Ale kdyţ svoji práci zastaví zemědělec, kdyţ vypne vypínač dodavatel energie, všimneme si toho hned. Pak tady prostě zhasne světlo. A kdyţ se člověk zabývá dále ekonomikou, zjistí, ţe příjem jmenovaných profesních skupin se má nepřímo úměrně k jejich fyzio-ekonomickému významu. A pak si člověk řekne, ţe něco na tomhle světě funguje nesprávně, a o tom bych vám chtěI dnes prostě a jasně pár věcí vyprávět, takţe vstoupíme do tematiky. Nazval jsem to rychlokurs, protoţe za hodinu nebo něco přes hodinu není tolik času, ty věci se dají jen načrtnout a chtěI bych to - je uţ odpoledne a měli

Svoji přednášku nazývám také: Fyzická ekonomika kontra globalizace a finance. Nebo: Co jste uţ vţdycky o hospodářství tušili, ale nechtěli tomu věřit! Většina lidí se totiţ brání tomu, vzít na vědomí to, co se děje. Nebo vám můţu vyprávět něco o subprime krizi. Bylo to náhodné vykolejení kasínového kapitalismu, nebo plánované hromadné zničení fyzických hodnot? Ze subprime krize se mezitím stala finanční krize. Řeknu vám, co je to ve skutečnosti – a ţe to tak je dobře.

4


Jedná se o systémovou krizi, která právě probíhá, a my se nacházíme na jedinečném bodě ve vývoji lidských dějin – a sice poprvé pravděpodobně za celou dobu trvání lidstva - globálně.

Koupíme si ten drahý dům, který si nemůţeme dovolit, a do druhé garáţe si dáme Landrover, který si taky nemůţeme dovolit, abychom ohromili souseda, kterého vůbec nemáme rádi.

Ale na druhé straně se zde nabízí - kdyţ slyšíte spoustu strašných věcí - i mnoho pozitivního - protoţe zde máme moţnosti něco konečně napravit. Podívejme se na to:

To všechno pak neprobíhalo dobře a trh se zhroutil a tady právě vidíte MSCI World Index, který podchycuje akcie, vypadá to chmurně, na světle ta křivka taky nevypadá lépe, pořád jsou to tytéţ grafy.

Údajně to mělo začít touto takzvanou subprime krizí a přitom klesly ceny nemovitostí pod základni sazbu - pod základní sazbou se v USA poskytovaly úvěry na nemovitosti lidem, kteří si to vlastně vůbec nemohli dovolit. Tak asi podle motta:

Kdyţ se člověk dívá na trhy s akciemi, na spálené miliardy, kapitalizaci trhu za poslední měsíce, a to je uděláno do prosince 2008, k tomu se ještě přidá asi 15%, od začátku roku do dneška, nevy5


padá to dobře, a jako poskytovatel finančních sluţeb jsem pro jistotu odloţil kravatu kompetencí, protoţe toto je model „hospodářská krize", který ti lidé budou moci někdy pouţít.

Děkuji za potlesk. Vy se smějete, ale jen proto, ţe to nebyly vaše akcie. Kdyţ se jedná o vlastní akcie, má člověk jiný pocit. To, co tu vidíme, je odpisová listina Lehman Brothers, pouţíval jsem ji na prezentacích vloni v dubnu. Sčítali to a pak zjistili - proboha, máme v nejistých a mizerných papírech přes 400 miliard. A tady stojí banky, od kterých následující papíry máme. To uvádím jen proto, abych ukázal, jak je mezitím narušeno i naše vnímání, nebo jak prostě akceptujeme to, čím nás denně zahlcují média, neboť to, co tu stálo jako úhrn do dubna minulého roku,

A mám k tomu i vhodnou básničku - rád recituji básně nebo malá čtyřverší: Na burzách to krachlo, finance se rozvrátily, a tak jsme s dětmi draka z mých akcií vyrobili. Vyšli jsme si na luka, kde vlahé vánky foukají, a tam jsem přece jen spatřil, jak mé akcie stoupají.

6


to máme dnes během týdne. A nikoho to nevzrušuje. Pokračujeme nějak všichni jako by to vůbec neexistovalo.

Nebo otázka: Proč právě Lehman?

Skutečně zajímavé je, ţe zkracovala Lehmanova banka, protoţe Lehman Brothers byla jedna ze systémových bank, protoţe vlastníci Lehman Brothers patří k vlastníkům Federal Reserve. A tím nechali zkrachovat jednu z pěti důleţitých investičních bank.

Stručně vám ji zodpovím, nemohu to ale rozvádět - ověřte si sami, co vám tu vyprávím. Vzali Lehmana, protoţe Lehman měl nejvíce závazků v Evropě. To znamená, ţe ten problém neseme hlavně my zde, co se týče ztrát. A nedivíte se také, ţe spolu se subprime krizí, která se pak převalila k nám a ke které ale došlo v USA, se najednou dostaly do zpráv banky jako zdejší UBS, nebo v Německu zemské banky zde a zemské banky onde a IKB, především vţdycky banky s vysokým státním podílem.

Jak to?

Proč asi?

A Lehmann sám - je minulost. Jak víte, ti mezitím také zanikli. A tak to pokračuje sviţně dál a já tvrdím, ţe to není náhodné vykolejení, nýbrţ ţe to bylo uděláno úmyslně.

7


dámy a pánové, o peníze... prostřednictvím peněz k něčemu dochází: systematické přerozdělení majetku od chudých k bohatým. A to, jak jsem musel zjistit, je úloha moderních finančních sluţeb. Myslete na to, kdyţ vidíte svého bankéře - aha, jde o systematické přesunutí majetku od chudých k bohatým. Jestli tím myslí i mě? O tom se dá popřemýšlet.

Protoţe s vysokým státním podílem ručí daňový poplatník rychleji a lépe neţ soukromé banky. A před pár týdny v Německu stát zasáhl - ach, co to povídám - stát - to je firma, ale k tomu se ještě dostanu, zasáhl, aby zachránil Komerční banku. Ten celý krám byl na burze ohodnocen na necelé čtyři miliardy pak do té banky vrazí 16 miliard a získá tím podíl 25 %.

Hlavní problém je v tom, ţe většina lidí v tomto skvělém globalizovaném světě informací pořád ještě málo nebo vůbec nechápe tématiku peněz. Pouţíváme je kaţdý den. Je to téměř nejpouţívanější produkt, dalo by se říct. Produkt proto, jelikoţ peníze nejsou Bohem dané. Peníze nejsou univerzální

Ptám se pak, jestli jsem ve škole nepochopil počítání s procenty? Co se to tu vlastně děje? Nebo proč si necháme líbit určité věci, které se odehrávají kaţdý den, protoţe... vysokému peněţnictví nejde nikdy, 8


princip. Peníze jsou člověkem vynalezený princip. Tvrdím, ţe to je jeden z nejlepších vynálezů, na které lidstvo kdy přišlo. Jen byl naprosto zpervertován.

V peněţním systému lze tuto otázku velmi snadno zodpovědět. Ţijeme v systému dluţených peněz a uţ samo jméno to říká: dluţené peníze. Nejprve tedy dluh. A pak přišly peníze. Příčinou jakékoliv bankovky, kterou máte v kapsách, je úvěr, který si někdo vzal. Jinak by tento dluh nebo tato bankovka prostě a jednoduše neexistovaly. Pročeţ je výše veškerých dluhů vţdy stejně vysoká jako výše jmění na světě.

A moc nad penězi, nad našimi penězi, bychom si zase měli vzít zpátky a nedovolit soukromému sdruţení aby je ze zájmu o zisk tisklo. To je vlastní jádro problému celé věci. A chtěl bych ukázat, jak k tomu dochází a co to mělo doposud za důsledky.

Nebo jinak řečeno: kdyby všechny lidi napadlo nebo měli moţnost - většina tuto moţnost bohudík nemá - splatit své dluhy - coţ uţ nemohou - ale kdyby existovala schopnost splatit všechny dluhy, zmizely by všechny peníze.

Filosofové kladou s oblibou otázku ostatně zcela zbytečnou - co bylo nejdřív: vejce, nebo slepice? O tom se dá dlouho diskutovat. 9


Ţádné peníze by uţ neexistovaly. To si většina lidí vůbec neuvědomuje. A především ani to, jak se peníze dělají.

A my se na sebe podíváme a řekneme: ano. 5 % - to se svým ekonomickým potenciálem zvládnu. Stanovíme splatnost za jeden rok a začneme se honit, abychom si navzájem vyfoukli ty peníze na úvěr, protoţe kaţdý musí na konci roku splatit o 5 % víc. V celkovém součtu 105 tisíc.

A tento pohyb se vţdycky zakládá na exponenciálním růstu. Proč? Protoţe při tvorbě peněz - nebo v tomto případě při tvorbě dluhu nebyly zároveň vytvořeny i úroky, které jsou poţadovány.

Problém je - nebo jde o to - a to je šikovně narafičeno - ţe banka říká, ţe jako platidlo přijme pouze peníze, které sama vydala. Ale oni vydali přesně jen těch 100 tisíc.

To je úplně jednoduché. Představte si, ţe máme 100 tisíc € a to jsou veškeré peníze a nás je deset ekonomických účastníků a kaţdý z nás dostane 10 tisíc €. A jako bankéř řeknu, ţe to musím vytisknout, musím to spravovat, musím se o to starat a to má svoji cenu a ta je 5%. Souhlasíš s tím?

To znamená, ţe 105 tisíc vůbec nelze zaplatit, protoţe vůbec neexistují. Kaţdopádně neexistuje těch pět tisíc. Jen si toho nikdo nevšimne. 10


My se honíme jako křečkové v kolečku, abychom si navzájem vyfoukli peníze na úvěr. Sedmi nebo osmi lidem se povede úvěr splatit a ti ostatní se diví: zatraceně, kde je mých 5%? Kdo je teď asi má? A proč nejsou tady?

dělají. Protoţe banka musí jako záruku za těch 100 tisíc, které vydá - víte, jakou musí sloţit maximálně částku? Jako záruku? Záruku ve výši 4% - víc ne. No a to si od vás jistě budou moci přinejmenším vzít, kdyţ to nevyjde. To je zajímavé. Další moţnost, která se s oblibou uţívá, protoţe v úhrnu a díky různým dobám splatnosti a zúročení atd. si toho nikdo nevšimne - a pak si člověk řekne: osud, náhoda, špatná trţní situace, je to nevýhodné, nějaké zdůvodnění se pro všechno vţdycky najde - zkus to ještě jednou od začátku, dostaneš další úvěr. Tím chci říct, ţe dluhy nelze v úhrnu nikdy splatit, nýbrţ jde to jen s dalším zadluţením. A ať uţ vezmu 5% nebo 10% nebo 20% přijde k tomu pak úrok a úrok z úroku a proto to musí vést k ta-

A existují teď dvě moţnosti - a to je smysl tohoto systému: první moţnost je přihlásit se, ţe uţ nemůţu. Hloupé je, ţe všechno, co jsem do té doby udělal, je pryč. To totiţ připadne jako záruka bance. Protoţe ta nebyla tak hloupá, aby mi dala peníze jenom tak - ne - ti chtějí vţdycky záruky. Uţ jste si toho všimli? Kdyţ jste chtěli u banky úvěr - ti chtějí vţdycky záruky. Vţdyť o ty jde ne o nějaké pitomé peníze. Ty se dají kaţdý den vytisknout - a to oni také 11


kové exponenciální křivce. A sice z matematických a ne z ideologických důvodů.

toho ještě nikdo nevšimne. A pak to stále narůstá. A pak mám přesně tentýţ efekt, jen časově posunutý. A sice máme pak tyto katastrofy kaţdých 60-80 let, podle toho, jaká byla průměrná výše úroků v dotyčném společenství.

A teď se podíváme - to je jedna z podstatných fólií - tu musíte - nemusíte vůbec nic - ale bylo by velmi radno, abyste tomu porozuměli, abyste mohli hned od začátku příštího týdne vyvodit důsledky - co se týče vašich vlastních peněz. Protoţe - kdyţ vezmu tenhle úrok z úroků se 100 %, je to velmi jednoduché a kaţdému to je okamţitě jasné a kaţdý tomu rozumí. Neboť z 1 při 100 % jsou 2, a zase 100 % 4 - 8 16 - 32 - 64 - 128 atd. atd. A člověk si řekne - ouvej, tam je ale rychle game over. U 5 % se ale stane přesně totéţ. Jen ne v prvních 20-30 letech, tam si

To taky navlékli šikovně - proč tak dlouho - jednou za 60-80 let? A proč potřebuji takové úrokové sazby? Protoţe všichni lidé, kteří by mohli o katastrofách zpravovat, ti uţ zemřeli. Uţ nejsou. Ti, kteří za poslední hospodářské krize v letech 1932-1933 byli v plném rozkvětu ţivota, dvaceti aţ padesátiletí, a účastnili se ekonomického procesu, ať jako dělník, zemědělec nebo podnikatel, ti uţ z biologických důvodů zpravidla nejsou.

12


A proto musíme tu zkušenost činit stále znovu. To je taky docela šikovné, protoţe věříme tomu, co stojí v novinách, a ty nám o tom vykládají něco jiného. Tak - a teď se podíváme, jak probíhala minulá hospodářská krize. Nemůţu to teď přesně odůvodňovat - věřte mi to, nebo si to ověřte - akciové trhy stoupají vţdy tehdy, kdyţ uţ se v reálném hospodářství nedá nic vydělat. Protoţe pak to jde do spekulace. Tak tomu bylo počátkem 20. let, v náběhu k 1. světové hospodářské krizi, a nový trh v 20. letech byl automobilový průmysl - Henry Ford, pásová výroba, nové chemické výrobky atd. atd. Ty vedly k ohromnému vzrůstu produkce, naneštěstí špatným směrem.

Kdyţ se člověk zabývá fyzickou ekonomikou, dospěje jednou k zjištění, ţe - co se týče tématu mobility a individuální dopravy - to, co řeknu, vás udiví - od vynalezení auta neexistuje ţádný vědeckotechnický pokrok. Proč jsem dospěI k té výpovědi? Má to pořád ještě čtyři kola a spalovací motor a hotovo. A v osobní dopravě tím na světě přepravovat 6,5 miliardy lidí - to nebude fungovat. Tečka. A jako fyzický ekonom člověk zkoumá všechny potřebné procesy látkové přeměny ve výměně mezi lidmi a přírodou k dosaţení nějakého ekonomického účinku. A ekonomický - ne ekonomický, ale materiální efekt je dopravit osobu z místa A na místo B. Jestli tam musí, to mě teď nezajímá. Ale jde o to, jaké vynaloţení energie v úhrnu vývoje infra13


struktury atd. bylo zapotřebí k přepravě osoby z A do B. A kdyţ to zkoumáte a abstrahujete to od peněz, jen z hlediska vynaloţené energie - zjistíte u osobní přepravy a tématu auto následující: od vynalezení auta stoupá spotřeba energie k přepravě osoby z A do B permanentně. Takţe ţádná produktivita. My se tam sice dnes velice pohodlně dostaneme, s elektronickým zavíráním oken a klimatizací, a zítra mi tam zabudují kávovar ale z energetického hlediska je to šílenství. Bude to fungovat pro bohatou část světa, ale ne pro všechny lidi. Představte si - nemusíte si nic představovat tak to prostě je - v Evropě máme na 100 obyvatel 50 aut. A víte, jaký je poměr v Číně? Na 100 obyvatel 2 auta. Víc nemají. Jen celou spoustu Číňanů. Proto

musel být silniční provoz v Pekingu během olympijských her regulován. Kdyby to Číňané jen zdvojnásobili, uţ tu nepůjde vůbec nic. Ne abyste si mysleli, ţe dojde ropa - ne, nejdřív by zmizely všechny kovy pro všechna auta, která se musí postavit, aby měl kaţdý Číňan vlastní auto. Můţeme jim na to upírat právo a říct, ţe jen v Evropě smíme mít 50 aut na 100 obyvatel? Kdyţ Číňan řekne: poslyšte, my chceme mít taky 10 %. Jakým právem bychom jim to chtěli odpírat? Jen to nebude fungovat a sice z fyzické stránky - to nemá nic společného s penězi - kvůli energii, přesunu energie apod. to nebude fungovat. Číňané ovšem také zapomněli Konfucia a Lao-Tse - vydávají se právě evrop-

14


skou a americkou cestou. Dobrou noc, dámy a pánové.

A tenhle krach na burze byl vyvolán úmyslně. Zajímavé je, co se dělo: zadluţení dále stoupalo.

Za světové hospodářské krize to bylo tak - abych se vrátil k tématu - akciové trhy stoupaly - zadluţení stoupá. To je taky docela šikovně uděláno, protoţe lidi zjistí: člověče, na burzách vyděláme za rok 10 - 20 - 30 - 40 % a úvěry jsou na 5-6 %. Tak si vezmu úvěr a investuju do akcií. A pak je peněz víc a víc a víc... A tak se přijde na nápad investovat do akcií na úvěr. Úvěry jsou vystavovány denně. A jednou - to byl tzv. černý pátek, který byl sice v úterý, ale to je jedno - se přišlo na nápad, vypovědět hranice úvěrů a někteří museli své akcie prodat. Kdyţ hodně lidí prodá akcie, má to zase co dělat s cenou - nabídka a poptávka.

Musím ještě vyloţit, co znázorňuje tento graf: nahoře stojí: celková úvěrová expanze v poměru k hrubému národnímu produktu. Takţe: udělá se graf z poměru hodnot - v čitateli stojí úhrn veškerých dluhů, které nějaké společenství - v tomto případě americké - udělalo. A ve jmenovateli stojí - vyjádřena v penězích – celková hodnota statků a sluţeb, kterou toto společenství vytvořilo a vyrobilo. A z toho se vypočítá podíl a z toho se udělá graf a na tom je pak vidět, jak vysoký byl stupeň zadluţení k nahospodaření určitého hrubého národního produktu. To je tu znázorněno. 15


splatily ještě rychleji neţ klesal hrubý národní produkt.

A 1929 jsme měli na trhu vyvolání této krize a zajímavé bylo, ţe zadluţení dále stoupalo - na 270 % hrubého sociálního produktu. A teď přišlo něco zajímavého. Velká světová hospodářská krize začala aţ 1932-1933 - milióny nezaměstnaných všude v Evropě, v Americe, znáte to moţná z dějepisných knih, to znamená nekonečné zavírání podniků, to na druhé straně znamená, ţe hrubý národní produkt, totiţ úhrn hodnoty vyrobených statků a sluţeb musí zákonitě klesat. Souhlasíte? Jmenovatel se zmenší. Kdyţ se uţ nikdo nezadluţí ani markou nebo frankem nebo eurem, musel by ten poměr vystřelit ještě víc vzhůru. A jak vidíte - přesně to ale nečiní. Dluhy se

A teď přijde důleţitá otázka: jak je to moţné? Vyjádřím to velice vybraně: umoření dluhů zřeknutím se věřitele. V USA zkrachovalo během dvou let 16 tisíc bank. A - dámy a pánové - co tento graf jednoznačně ukazuje, je následující fakt: peníze se neztrácejí tam, kde si myslíte - na nespolehlivých trzích s akciemi. Ty také klesly o 80-90 %, ale kdyţ investuji do nějaké firmy, která produkuje něco smysluplného pro vývoj lidstva a naši existenci, ta firma moţná zanikne, ale schopnost a činnost lidí dělat něco, aby zde na zemi mohli ţít, to se neztratí a bude to tu stále - ať uţ s akciovým trhem, ať s peněţním 16


systémem nebo bez peněţního systému, na tom se prostě a jednoduše nic nezmění - změní se jen ocenění podniků, které jste bohuţel moc draze koupili - ale ty nezmizely a schopnost se také neztratila. Ale dá-li se hovořit o trvalosti vaše peníze na vašem účtu, vaše peníze ve smlouvách o stavebním spoření, ţivotních pojištěních, ty zmizely. A ty zmizely vţdycky natrvalo. Tam se ztrácejí peníze. Peníze se ztrácejí vţdycky v hotovosti. A na sporoţiru. To, co vám říkám, berte váţně, protoţe další vývoj ukazuje dodnes, ţe kdyţ dnes vytvoříme poměr mezi celkovým zadluţením a BSP, dostali jsme se na 550 %, a to je tak vysoké jako ještě nikdy v dějinách. A kdyţ mi hodně lidí říká: vţdyť to ale jde, pane Clauss, tak říkám: jasně, ţe to

jde, oni optimalizují výšku pádu. To je všechno, co se dělá. A přesně na to, aby mohli optimalizovat výši pádu, vynalezly se všechny ty zvláštní finanční produkty - total return fonds - a v oblasti našeho jazyka existuje spousta anglických pojmů, které vám přívětivý bankéř také nedokáţe vysvětlit - proto první tip pro vás - kupujte jen takové produkty, o kterých víte, co za tím vězí a co je tím skutečně míněno - to totiţ většinou neumějí vůbec vysvětlit. A to všechno se zatím nezhroutilo jenom proto, protoţe zatím mohli v principu nechat peníze v kasinu. Ale běda, vlije-li se tato spousta peněz do reálného hospodářství. Pak - dobrou noc.

17


A tyto peníze - tuto spoustu peněz – je třeba odbourat. A hádejte, kde je jedno z největších volných jmění? U Němců. A kam to uloţili? Cílevědomě a důsledně přesně tam, kde se to má ztratit. Totiţ přesně do těch produktů, které jsem právě jmenoval. Tam to uloţili. Kdyţ víte, co se s penězi v budoucnu stane, zvykněte uţ si na ten pohled, ten uţ není tak veselý - uţ nejsme u akcií, ale u tématu peněz. A proč to musí pryč? Musí to pryč z následujícího důvodu - i ve smyslu vysokého peněţnictví: v posledních 30 letech se objem produkce zboţí průmyslových zemí zčtyřnásobil, ale ve stejné době se objem peněz a úvěrů zčtyřicetinásobil. A teď k té hlavní zvrácenosti: peníze byly - dámy a pánové – vynalezeny

proto, to byl hlavní důvod pro peníze, a bylo to revoluční a senzační - aby existoval jednotný směnný prostředek pro účastníky trhu. Jestli vezmu jako na některých tichomořských ostrovech pár vzácných mušlí nebo jestli vezmu zlato nebo stříbro, tam spočívá hodnota alespoň v platidle samém. Nebo vezmu nějaký papír, na kterém se všichni shodneme, to jsme tu právě udělali a říkáme, ţe to je náš výměnný prostředek. Proč se neudrţuje stabilní hodnota? Vţdyť to je vlastně nejdůleţitější měřítko hodnoty... Ale nejdůleţitější je toto: v globalizovaném světě mění kaţdý den svého majítele zboţí v hodnotě 26 miliard. Hřebíky, šrouby, nemovitosti, ropa, zlato, všech18


no, co je. Všechno zboţí, s kterým se dá obchodovat. Denně za 26 miliard. Hedge Fund kapitál má momentálně celosvětově objem 1,1 biliónu. Měnový obchod za den - musím tu fólii obnovit ten mezitím vystřelil na 2,2-2,5 biliónu za den. Kaţdý den mění vlastníka více neţ dva bilióny - bilión je číslo s dvanácti nulami - před desetinnou čárkou – dvojka, dvanáct nul - tolik biliónů dolarů mění denně majitele. A obchod s deriváty to všechno trumfne - se skoro 4 bilióny denně. Finanční nástroje odvozené od reálného zboţí, které se denně virtuálně přesunují sem a tam. To znamená, ţe jen 0,5 % veškerých peněz, které na světě denně kolují, se pohybuje z důvodu, pro který byly původně vynalezeny.

99,5 % všech existujících kolujících peněz kaţdý den na světě je z ekonomického hlediska k ničemu. Nejsou zapotřebí. Je jich přespříliš, musí se odstranit. Ostatně i ve smyslu vysokých financí. Musí to zmizet. Ničí to svět. Je to zvrácenost. Momentálně se tyto peníze pohybují v mezinárodním globálním kasinu a kaţdý den se tam ničí o trochu víc. V USA to teď vypadá následovně - jen pár čísel - dotknu se toho úmyslně jen letmo a nechci to dále prohlubovat a jen to rychle projdu. Celkové dluhy USA obnášejí momentálně 53 biliónů. A to je vyšší neţ celosvětový národní produkt ve výši 40 biliónů. Jen dluhy Američanů. 19


Ta čísla s bilióny vám nic neříkají, proto něco jiného: americký státní dluh narůstá denně o 2 milardy. Deficit zahraničního trhu vzrůstá denně o 2,2 miliardy. To znamená, ţe americký stát a jeho občané vydávají za vteřinu o 45 tisíc dolarů víc, neţ vydělají. Neţ sami vyhospodaří. A to i o vánocích, na Silvestra...

je to uţ jen „fiat money“, „buďteţ peníze“, jak se říká, oni je prostě tisknou a kaţdý den nanovo. Samozřejmě produkujeme také odpovídající větší mnoţství zboţí, ţe? Jako miliardy a bilióny, vkládané denně nebo týdně do hospodářského koloběhu na záchranu systému, ne lidí. To je na tom to zločinné. Snaţí se tím zachránit svůj zničený systém a ne lidi. Jde ale o nás. Nejde o peníze. Jde o naši ţivotaschopnost a schopnost přeţít jako lidská společnost. O to se jedná.

Proč to mohou dělat? Protoţe mají v rukou monopol na peníze. Oni tisknou světové peníze a existuje jen dolar. Protoţe všechny ostatní měny jsou zpravidla pojištěny dolarem jako rezervou, jako zárukou. Euro ostatně z 80 %. Vy zde ve Švýcarsku jste si nechali vzít krytí vaší měny zlatem v roce 1992. Na světě uţ nejsou peníze kryté hodnotami,

Kdosi jednou řekl, ţe s ekonomikou je to úplně jednoduché. Dobře si ţiju tehdy, kdyţ dlouhodobě víc přijímám neţ vydávám. Tak jednoduchý je svět. A tady se 20


podívejte, jak si počíná americká vláda ohledně výdajů: příjmy odpadají a výdaje závratně stoupají. To, co se děje, vypadá nějak nezdravě. K tomu se ještě přidají záchranné balíky jakéhosi pana Obamy, jehoţ volební boj byl financován právě pěti bankami z Wall Street. Ti ho udělali. Přes miliardu dolarů. Člověk by se mohl domnívat, jaké zájmy bude případně zastupovat. Lehce o tom zafilozofovat...

dářská světová velmoc dělá ročně deficit zahraničního obchodu ve výši 50 miliard. To je katastrofa - říkala spousta ekonomů. Dnes uţ to nikoho nevzrušuje, dnes to dělají kaţdých čtrnáct dní. Tento deficit. A víte, pro koho je to problém? - Pro nás. Hlavně pro Německo jakoţto mistra světa v exportu. Co znamená „mistr světa v exportu?“ „Mistr světa v exportu“ znamená, ţe jsme do světa vyvezli více fyzického zboţí, neţ jsme od nich dostali. A jak se to saldo vyrovnává? Uţ to tušíte – malými zelenými cedulkami, zvanými dolary. To je ale hloupé. A oni to jednoduše tisknou. A tento dolar se případně měnovými spekulacemi sníţí nebo vyzdvihne - v posledních 2-3 letech ztratil dolar

A pak si člověk řekne: aha, Američané mají problém. Mají deficit zahraničního obchodu. Dostanou tedy více dodávek fyzického zboţí, neţ sami do světa dávají. A ten deficit vzrůstá také exponentciálně. Ti tedy mají problém, řekneme si. V roce 1992 se říkalo: vedoucí hospo21


nejméně 20 % své hodnoty, vidíte, ţe jen přebytek zahraničního obchodu Němců činí 150-200 miliard, vezměme 200 miliard, minus 20 % měnové spekulace, a nazdar 40 miliard. Je ještě ně\kdo, kdo má ještě větší problémy neţ my, a to jsou Číňani. Ti mají měnové rezervy dva bilióny.

nách a div jsem si nerozlil kafe, kdyţ jsem to viděl - to jsem si musel schovat. Zeptali se ho: Číňané to mají v rukou, kdyby teď ty svoje dolary - mají skoro dva bilióny dolarů měnové rezervy, proto hrají na stejné straně. Ti nepotřebují slabý dolar, přišli by o dva bilióny. Číňané mají velký zájem - jsou také orientováni na export. Víte, jaký byl pokles minulý měsíc? 18 % u Číňanů. Importy poklesly o 43 %.

12. 6. 2007 byl ohledně toho osloven bývalý šéf emisní banky Greenspan člověče, Číňané to mají s dolarem v rukou, bylo to na konferenci o nemovitostech v New Yorku, poté, co uţ nebyl šéfem emisní banky, ti jsou pak nějak upřímní, někdy říkají pravdu. Oni vlastně říkají vţdycky pravdu, musí se jen přesně naslouchat. Četl jsem to ráno v novi-

Vidíte, ţe se právě děje něco významného, ale v zákulisí. Tyhle zlomy - ty chtějí - donutili nás zúčastnit se všude hry. Protoţe najednou má kaţdý své zájmy. Oni své bilióny taky nechtějí ztratit tím, ţe by se dolar vypařil do vzduchu

22


nebo případně do nirvány. Takţe všichni se účastní hry. Němci nakonec také. Ti také nemají zájem o to, aby se dolar vypařil. Protoţe to je naše pokrytí exportních přebytků, které jsme dodali. A podle hlášení agentury Reuters se ptali 12. 6. Greenspana, Číňané to přece mají v ruce, ti mohou manipulovat s dolarem, a Greenspan povídá: ne, to mi nedělá ţádné starosti. A oni, ohromení, říkají: Ale vţdyť to mají v rukou. Kdyţ Číňané vrhnou prostě svoje dolary na trh, co potom? A Greenspan na to podal skvělou odpověď, kterou vám nechci upřít:

protoţe nenajdou nikoho, kdo by jim je odkoupil.“ Novináři jsou z toho hotoví, co se to děje, Greenspan odchází, ještě jednou se otočí a řekne ještě jednu zajímavou větu: „Lidi, uţívejte si ţivota, dokud ještě můţete.“ Berte to váţně. A tady vidíme dolar v střemhlavém pádu. Kupní síla 1 dolar r. 1970- dnes uţ je to jen 13 centů. Nejstabilnější měna na světě - německá marka, byla jen o 15 % lepší. A to byla nejstabilnější měna na světě.

„Je velmi nepravděpodobné, ţe by Číňané odprodali své dolarové rezervy,

23


A nabízí se tedy otázka - nevím, jak je to tady u vás ve Švýcarsku, ale v průměru má kaţdý Němec dvě ţivotní pojištění. Na co to mají? Kdo jim to prodal? A proč?

mněně z toho udělali polovinu. 1 € byly 2 marky. A dnes dostanete za € tolik co za marku. Nazdar. Pryč. A pizza, která stála dříve 8 marek, stojí dnes 8 €. V čem je rozdíl? Můj majetek se přitom o polovinu zmenšil. A tak jak dnes rozšiřují mnoţství peněz, za 120 tisíc výplatného ţivotní pojistky - kdyţ budeme mít štěstí, dostanete za to jízdenku k nádraţí. A mezi tím mohou leţet dva týdny. Tak rychle to můţe jít. Hyperinflace v Německu v roce 1923 proběhla během 9 měsíců. A tam jsme byli u biliónů za 1 US-dolar. A nemyslete si, ţe se to nemůţe znovu stát.

A konkurence se snaţí o to, ţe jedni vyplatí za 100 € na 30 let 100 tisíc a ti druzí říkají - my vyplatíme 120 tisíc. A kolem toho se odehrává konkurence. Protoţe duch si představuje - aha - 120 tisíc - a uvaţují vţdycky v dnešní kupní síle, to jim ale slibují za třicet let. Největší riziko, které si nakoupíte, není to, jestli vyplatí 100 nebo 120 tisíc, to nedělají a nedělali. Před 30 lety slibovali ostatně Němcům 120 tisíc marek - a dostanete je? Jsou to eura. Leţ. Pryč to bylo. Ţádné marky. Ty mezitím zrušili. Ale při

A to vám ukáţu zde - toto byly hyperinflace v minulém a tomto století: těch dat si jen tak povšimněte, protoţe v mé24


diích to nepodávají nijak zřetelně, to není dobré, abyste se to případně dozvěděli, a jsou tu jen hyperinflace, kde ztráta měny obnášela minimálně 80 % za rok. Ty ostatní tu vůbec nejsou zaznamenány. 80 %. Těch zbylých 20 %, to uţ je taky jedno, tvrdím.

peněz. To tomu předcházelo. A kdyţ je vyšší mnoţství nekrytých peněz, které hledá kupní sílu, musejí se tomu ceny samozřejmě přizpůsobit. - To je inflace. Ta hrstka, která systém chápe, bude mít natolik zájem o jeho prospěch nebo budou natolik závislí na jeho milosti, ţe z jejich řad nikdy nevzejde opozice. Velká masa lidí, mentálně neschopná pochopit, ponese však jeho břímě bez reptání, moţná dokonce netušíce, ţe systém je jejich zájmům nepřátelský.

A tady vidíte explo – expanzi – přeřeknutím jsem řekl téměř správné slovo explozi mnoţství peněz. Nemusím to dále komentovat, jak mnoţství peněz přibylo, vidíte tu poslední čtvrtletí roku 2008 - přírůstek mnoţství peněz ve Spojených státech. Co k tomu ještě říct? Dejte si to sami dohromady. Inflace neznamená, ţe podraţily ceny, jak si někdo můţe mylně myslet. Tomu něco předcházelo. Totiţ rozšíření mnoţství

To řekl jistý Rothschild. 1863. Bohuţel má pravdu. Nebo - udělali to tak, aby to tak bylo. Ostatně - kdyţ otevřete noviny a čtete, co všechno se ve světě divného děje a řeknete si: ach, ti 25


politici... Člověk je obklopen samými idioty. Ti jsou ale hloupí, ţe to udělali. Ti musejí být blbí. To uţ jsem si odvykl. Ti nejsou blbí. Máme ty nejlepší politiky, které si lze představit. Jen - pro koho? To je otázka.

peníze? To nejsou peníze. To je bankovka. Pravé peníze jsou v USA definovány dokonce v ústavě, stal se z toho článek ústavy. Tam stojí, co je to dolar. A kdyţ si to přečtete, určitě se podivíte. Dolar je kousek stříbra o váze 412,5 gránů, to je přibliţně 26 gramů. To je americký dolar. Tečka a hotovo.

A pokud vám ještě připadá něco divné, ţe byste řekli: proboha, ti jsou hloupí, pokuste se najít toho, kdo má z té situace prospěch. A zjistíte, ţe nejsou takoví hlupáci, za které jste je povaţovali. Jen zastupují určité zájmy. Otázkou je: jaké zájmy - nebo čí zájmy? A my, kteří tu sedíme, k tomu nepatříme a proto bychom si naši moc měli vzít zase zpátky. K porozumění penězům zábavným způsobem si vezměme tuto hlavní měnu. A první otázka zní: jsou toto

Tohle jsou soukromé peníze, vydané soukromou institucí - ne soukromé peníze - promiňte - ale bankovka. Bylo to taky docela praktické. Cválali po divokém Západě se svým stříbrem a zlatem a to nebylo dobré. Takţe vydávali mezi jednotlivými bankami skladovací lístky a cestovali s cedulkami a kdyţ někdy potřebovali skutečné peníze, totiţ zlato nebo stříbro, šli do pobočky banky a řek26


li: tady je můj skladovací lístek. Dej mi to. A pak to dostali. Co stojí na bankovkách dnes? To je vţdycky zajímavé vezměte si bankovky a pořádně si je prohlédněte. A pak zjistíte, ţe nám ani nelţou. Stojí tam přesně, co to je.

lou šachovou hru. A plánují na generace. Jsou opravdu dobří. Tam ještě stálo: doručiteli vyplatit na ţádost ve zlatě - od 10 dolarů, a od 5 dolarů tam stálo: doručiteli vyplatit na ţádost ve stříbře. Jak to bylo u nás? Mám tady bankovku, tu můţete koupit u eBay za 50 centů - 1000 říšských marek. To si člověk myslí, ţe to jsou peníze. Kdyţ si ale tu bankovku přesně pročte, co tam stojí? - Stojí tam toto: 1000 marek vyplatí hlavní pokladna říšské banky v Berlíně bez ověřování legitimace - ti ještě neznali Osamu - doručiteli této bankovky. A to si člověk řekne: hele, já myslel, ţe to jsou peníze. Ne ne, to byl úloţní lístek pro peníze. Peníze byly ušlechtilé kovy: zlato a stříbro. A víte, kolik jste dostali

Tato bankovka je legálním platidlem pro všechny soukromé a veřejné dluhy. Stojí tam něco o penězích? Ne. Tak to ani nezamýšleli. Dříve byla tato měna krytá zlatem. Co tam stálo? Dříve tam stálo – poté co se vynalezla emisní banka – nejprve nás museli odvykat po celé generace - abychom jim to všechno spolkli. Naplánovali to ale uţ dávno. Víte, kdyţ si myslíme - za 3 týdny, to jsem předvídal - tak si poklepáváme na rameno, to je pro ně jeden tah, oni naplánovali ce27


za tuto bankovku? Bylo to opravdu hodně - uvedu vám příklad.

za sběratelskou hodnotu 50 centů, ten druhý najde 55 uncí zlata a jedna unce zlata stojí dnes 992. Násobení přenechám vám, to by byla vaše cena. Porozuměli jste rozdílu mezi papírem a penězi?

Oba dva jsme měli dědečka. A oba dědečkové chtěli něco udělat pro své děti a jejich děti a oba měli tuto bankovku - opravdu hodně - a tak si řeknou: zakopeme to na zahradě a neřekneme to ani vládě atd. atd. - daně a tak - pryč s těmi penězi. Jeden si řekne, zahrabu, našel si na to pěknou krabičku, ten druhý ne, taška z umělé hmoty ještě nebyla vynalezena a tak si řekne: Tak si za to vezmu zlato, to v zemi tak nehnije. – A nic si u toho nemyslí. Jde tam a dostane za to kolik? 55 uncí zlata. 1913.

U amerického dolaru je ještě zajímavé prohlédnout si zadní stranu. Američané říkají vţdycky pravdu. Říkají za co dolar stojí. Přečtěte si to. „Důvěřujeme v Boha.“ No tak pěknou zábavu - v peněţních záleţitostech. Berte to váţně. Nemusíme se tak smát. Dostanu se k tomu. Dolar skonává a někteří se radují, ale všechno ostatní nakonec zaniká společně s dolarem, protoţe to je rezervní měna pro všechny ostatní,

Dnes hrabeme v zahradě, jeden najde bankovku, jde k eBay a řekne, dám to 28


je jedno, jestli to jsou švýcarské franky nebo eura, to dělají jen proto, aby nás drţeli v šachu. Protoţe kdyţ chcete péct housky, na to uţ úvěr nedostanete. Chcete si otevřít pekárnu, 50 % vlastního kapitálu - to je nám příliš riskantní. Ale kdyţ chcete hazardovat s měnovými opcemi, dostanete úvěr 100 %. Vím, o čem mluvím, protoţe jsem to dělal, dával jsem také dohromady takové produkty.

hra s nulovým součtem, ale chybí to přesně tam, kde by to bylo zapotřebí k fyzické reprodukci lidského společenství. A do toho uţ se momentálně neinvestuje. A to je to drama. Peněz je nekonečně. Jen jsou špatně umístěné. Na euru uţ nestojí napsáno vůbec nic. Kdyţ se podíváte na kritéria občanské politické ekonomiky, nesplňuje tento papír uţ ani kritéria bankovky, to jsou oficiální falešné peníze. A nestojí tam ani nic, kdo za to ručí.

Dnes to nedělám, protoţe si nemyslím: Tady bych mohl udělat pár marek... Američané říkají: „make money“. Sledujte řeč, o vydělání se nemluví: udělat. Make money. Je to neetické. Protoţe si u mezinárodního ruletového stolu zkoušíme navzájem vyfouknout peníze. Je to

Aţ se to jednou rozsype - sorry, to jsme měli takový nápad, a nějak to nevyšlo, s tím eurem. 29


to řekl před pěti lety: Na zadní straně totéţ, všude podivné mostové konstrukce, a já vám řeknu, o co vlastně jde, a k tomu bych chtěl ještě jednou citovat bývalého šéfa emisní banky Alana Greenspana, který před pěti lety řekl - to je ostatně můj nejmilejší citát od něj:

„Kdyţ nějaký národ zabředl hluboko do baţin zadluţení a nevidí uţ východisko, kdyţ díky stále vzrůstajícím výdajům zabředá stále hlouběji a uţ s tím nemůţe přestat, musí být úřad příslušný pro peněţnictví jednak nahlíţen jako vševědoucí a věří se mu na základě přesvědčivé vůdčí osobnosti. Neexistuje jiná cesta, jak v tomto stádiu vývoje zamezit panice a krizi. Tato osoba nebo skupina osob, která ve skutečnosti kontroluje tok úvěrů, je pak tvůj pán a vládce, pán tvého veškerého hmotného majetku, pán tvojí duše.“ - Chcete to? - „Pán tvojí duše.“

„Pokud jste mi rozuměli, nevyjádřil jsem se dostatečně nesrozumitelně.“ Mluvíval vţdycky záhadně o penězí a o burzách, aby nás nějak drţel v šachu, a všichni si mysleli: ó, ten se ale vyzná. Ano, vyzná - otázkou je - pro koho. A v návalu upřímnosti někdy řeknou věci, ţe se člověk z toho posadí. Cituji ještě jednou krátce Alana Greenspana, 30


Ti nechtějí naše peníze - chtějí naše duše. Berte to váţně.

ši důvěru. Jen tam můţe tento systém narazit. Nevypadá to tak. Lidé ve spotřebních chrámech pořád ještě pouţívají eura, švýcarské franky a dolary, jako by se nic nedělo. Momentálně to tak nevypadá. Kdyţ ale kaţdodenně stojí v novinách: finanční krize, finanční krize, hospodářská krize, krize krize krize... Ke krizi, dámy a pánové, dojde pro toho, kdo ji chce proţít. A k tomu směřují. Je na nás, abychom této krizi zabránili. Neboť oni ji chtějí. Aby z chaosu, který tím natropí, mohli zbudovat svůj nový světový řád. O to jde. Jistě potřebujeme nový světový řád. Ale takový? Takový nepotřebujeme.

Nynější předseda emisní banky řekl krátce před nastoupením úřadu toto: „Nevím, zda změna přijde s třeskem nebo skučením, zda dříve nebo později. Ale jak to vypadá, je pravděpodobnější, ţe to, co změnu navodí, bude finanční krize coby politická prozíravost.“ V této větě je jedna nepřesnost - necheme-li to nazvat lţí: „Nevím.“ - Ten to ví moc dobře. Tady stojí plán. Tohle udělají. Dámy a pánové, systém peněz na dluh, zaloţený na ničem, který nemá ţádný protějšek, jako dříve kupříkladu zlato, nemůţe vůbec narazit. Na co? Nemá ţádný protějšek. Kromě jednoho. Na na31


Snesete ještě jeden problém? Ano? Protoţe tohle byla předehra a teď se dostaneme k vlastnímu problému.

se to děje, to je dnes pro kaţdého normálního občana srozumitelné. To, čemu se nerozumí, je bohuţel následující fakt, ţe totiţ hospodářská výroba na světě, vztaţena na světové obyvatelstvo 6,5 miliard, exponenciálně ubývá. To je náš problém. To je hlavní problém. Toho si tady v bohaté části světa ani nevšimneme. Ale na světě máme 6,5 miliard. A proto fyzická ekonomie. Abych vám přiblíţil pohled na fyzickou ekonomiku zábavným způsobem, o co vlastně jde a co to znamená, uvádím vţdycky takový investiční příklad. Vţdyť z toho oboru jsem.

Kdyţ se peněţní systém zhroutí, je to jedno z nejmenších zel. Proč? - Uţ jsem to řekl: je to vytvořeno lidmi. Je to na domluvě: máme červené cedulky, zelené cedulky, zítra uděláme modré. No a? Ty se dají rychle vytisknout. Jeden z toho má prospěch, druhý ne, ale platbyschopnost společenství - dnes máme stejně jen čísla na obrazovce – můţeme nastolit zákonem. Nezávisle na ideologii. To dnes ani nestojí peníze, dělat peníze. A jak vidíte na této fólii, měnových a finančních agregátů přibývá, to uţ stojí dokonce v Bild-Zeitung. Jen co to znamená tam nestojí. Ale ţe 32


Představte si, ţe jste věřili, ţe akcie jsou v trendu a všichni udělali stovky procent a já chci tedy taky do toho a v únoru 2000 jste se této moţnosti chopili. A řekli jste si: teď budu investovat. Na to dělali přece tu reklamu s takovým T - do toho musím rychle investovat - německá TELEKOM - jeden z nejlépe situovaných telekomunikačních podniků na světě. Systematicky ruinován panem Ronem Sommerem - to jen zcela mimochodem to není naše téma. Ale v únoru 2000 si koupíte za 5000 € 72 akcií Telekomu a dnes se podíváte do svého depozitu a to skutečně na euro přesně souhlasí co odhadujete, kolik ţe máte na účtu? (681 €) Srdečné blahopřání. Skvělá investice.

Váš soused si řekne: Musím se taky zbavit peněz, protoţe mi nějak 5000 přebývá, budu investovat do piva. Ale není tak hloupý, ţe by kupoval akcie podniků, které tu jsou vidět - já jsem z Německa, moţná, ţe to znáte - Radeberger, Warsteiner, Becks - to tu máte asi taky - ale on vyrazí a nakoupí si za 5000 € pivo. Tím myslím basy. - U Realu a v Kauflandu, co-op, podle toho, za 5000 eur dostanete asi 370 bas piva. A pak s tím jde domů a pije kaţdý den dvě piva. Je konec února, uběhlo 9 let, tak jde do sklepa kouknout, co ještě má. A zjistí, boţíčku, mám ještě 41 plných bas, to stačí aţ do dubna 2010. Kdyţ piju kaţdý den dvě piva, tak to nevypadá dobře,

33


Ale jak vypadá moje majetková situace? Musím říct, ţe to ujde - protoţe mám ve sklepě vratné obaly za 1147 €. To je fyzická ekonomie snadně a lehce.

které ve svém ţivotě potřebujete a které děláte rádi a kdyţ to přesně prozkoumáte, peníze se tam vůbec nevyskytnou. Ale my jsme peníze zboţštili a myslíme, ţe si za ně můţeme všechno koupit, a to je ten omyl.

Dámy a pánové, nejde o peníze. Víte, co skutečně potřebujete? A uvedu to podle pořadí naléhavosti kritérií. Za prvé potřebujete vzduch k dýchání. Ten kdyţ nedostanete, tak je to za minutu či dvě váţné. Potřebujete vodu k pití. Kdyţ ji nemáte, je to také váţné za pár dní. Bez jídla vydrţíte pár týdnů, ale pak uţ nastanou taky problémy. Potřebujete střechu nad hlavou, jako lidé potřebujeme lásku, rádi bychom měli sex - a mohl bych vyjmenovat tisíc věcí,

A tyto zdroje si musíme zajistit, o to se jedná. Tak, a kdyţ se podíváme na světovou spotřebu zdrojů, zjistíme následující: zelený sloupek dole je světový průměr. Energie, palivo, proud, ryby, maso, papír, voda - to spotřebuje svět v průměru. A v poměru k tomu jsou světle zelené sloupky Němci, v poměru ke světové spotřebě, a ty červené je spotřeba Američanů. A Američané si osobují u paliv promrhat zhruba desetinásobek toho, co spotřebuje celý zbytek světa. Všude. 34


Jediné, kde se nechytají, jsou ryby. To nemají u McDonalda. Hloupé.

chom pouze z rybolovu, pak se pro nás středoevropany nabízí takový obraz: jdeme do supermarketů nebo na trhy a zjistíme, ţe všude je plno ryb: kaviár, krevety, losos, sleď, všechno k dispozici. Kdyţ si někdo můţe dovolit jen sledě a kaviár se ho netýká, myslí si pak, ţe máme jen problém rozdělení peněz. Vţdyť jinak je všechno. Jen já si to zrovna nemůţu koupit. Musím jíst toho hloupého sledě, a vysoká společnost má zase kaviár. Ano, máme problémy v rozdělení. Ale to je to nejmenší zlo. To druhé zlo je to, ţe díky tomu nevnímáme, i kdyţ ceny zůstávají stálé nebo v té oblasti dokonce klesají, ţe je jezero, z něhoţ tyto zdroje čerpáme, z 80 % prázdné. Přesto kaţdý rok zvyšujeme výlov, protoţe s GPS a obřími sítěmi vy-

To je náš problém. Další problém je, kdyţ se podívám na tyto poměry spotřeby a poměry obyvatelstva, zase: to načervenalé a to hnědé, to je severní Amerika a Evropa. Severní Amerika a Evropa představují 11 % světového obyvatelstva a konzumují přes 60 % světové spotřeby. Je to spravedlivé? Je to zdravé? A jak to půjde dál, kdyţ to budou chtít i ti ostatní? A stačí na to zdroje Země? A náš problém, dámy a pánové, je následující: kdyby naše hospodářství bylo souhrnně viděno rybník nebo jezero a to by bylo všechno, co máme, a ţili by35


slídíme i tu poslední štiku, ta proti nám uţ nemá šanci. Hotovo. Tak dobrá je naše technologie. A ačkoliv je jezero uţ prázdné, dokáţeme produktivně - v penězích - ještě sniţovat náklady a vylovit i ostatní ryby, které tam ještě jsou. A proto si toho nevšimneme - regály se prohýbají, ceny jsou v pořádku, a my si myslíme, ţe svět je v pořádku. To jde aţ do toho okamţiku, kdy zmizí poslední ryba. A pak zjistíme: ó, peníze se dají tisknout, ryby ne.

jde o patenty a jde o tyto zdroje, o potraviny, proto tyto - uţ jsme zase u toho - je to pořád totéţ - je to zvláštní dávání a braní na tomto světě, ţe? Jako s farmaceutickým průmyslem. Lidé vydávají peníze, aby mohli brát farmaceutické produkty. A co dělá farmaceutický průmysl? Vydává farmaceutické produkty a bere peníze. Hovořil jsem uţ mnoho o penězích a přesto bych chtěl ještě konstatovat: v tomto zmíněném případě se ukázalo, ţe braní peněz je zdravější.

Pochopili? - Proto, dámy a pánové, boj se ve světě vede o světové zdroje. Nejde o peníze. Jde o zdroje, jde o čtvereční metry, jde o krychlové metry, o nemovitosti, jde o lidskou dovednost,

Problém je ale v tom, ţe ceny surovin nekonečně vzrůstají. pšenice, sojové boby, topný olej, vidíme ty změny cen od r. 1970 dodnes se zhruba zpětinásobily. Zvýšilo se stejnou měrou i vaše ţivotní pojištění k zabezpečení ve stáří? 36


Mysleli jste, ţe můţete řešit problematikku starobního zabezpečení dávkami financovaným programem nebo kapitálem krytým postupem, ţe můţete ten problém řešit penězi? To bych vám rád vymluvil. To nebude fungovat. Obojí nebude fungovat.

ve Švýcarsku, v Rakousku a v Německu. DACH. (střecha) Na to bychom se měli upomenout a uvědomit si naši zodpovědnost. Tady jsou znázorněny další burzovní kurzy - něco jsme ostatně ještě neměli a to bych vám chtěl ozřejmit na jedné věci - to je vývoj ceny rýţe v minulém roce. Vidíte to?

Dávám přednost africkému modelu: to je rodina. A proto se na ni útočí. To je ten důvod. Tu chtějí zničit. Rodiny chtějí zničit. Sociální společenství.

Otázka: kde ţije většina lidí? V Asii. Co je jejich základní potravina? Rýţe. 80 % lidí, kteří tam ţijí, nemá vůbec ţádný majetek. Mají jen příjem. A ten je tak nepatrný, ţe musejí vydat 80 % svého příjmu, aby si zajistili potravu a čistou vodu, pokud ji vůbec dostanou. A kdyţ člověk musí 80 % příjmu - o majetku nemluvím - vynaloţit na koupi základ-

Sociální společenství. Jde to v tomto pořadí: rodina, přátelé, etnická skupina. Ne obyvatelstvo - národ. Říká se tomu národ. A ne společnost. Jsme národ. A patříme tu ostatně ke stejnému kmeni, 37


ních potravin, a tady stoupne cena během krátké doby o 100 %, pak u mě v počítačí stojí: game over. Mnoho lidí u nás má strach o peníze. Finanční krize. Jde o peníze. Ne. - Ti uţ jsou o kus dál. Mají strach o ţivot. Kdyţ se nic nezmění, nedostanou ti lidé uţ ţádné jídlo. Rýţe a pšenice se ve vývojových zemích stále zdraţují, přečtěte si ty citáty.

My jsme se na té prezentaci nedomluvili - ale překrývá se to - jde vţdycky o totéţ - jde o naši kontrolu. A s tématem „peníze“ k tomu dochází. Protoţe tím nás mají v hrsti. Protoţe díky tomu nejsme soběstační. Tolik času uţ vlastně skoro nemám, abych se zabýval národoprávní situací v Německu, proto to projdu jen úplně rychle - zajímá vás to ještě? Můţu ještě...?

Mám tady supertýpka, Henry Kissingera: „Kdo kontroluje ropu, kontroluje národ. Kdo kontroluje potraviny, kontroluje národy.“

Myslím, že to je důležité. Je to důleţité?

Co člověk všechno neudělá pro Nobelovu cenu míru...

Ano, velmi důležité. -

38


Z toho jsem si udělal ţivotní motto: to, co kaţdý povaţuje za jasnou věc, zasluhuje si nejvíc prozkoumání. Dám vám výborný tip: dělejte to taky. Prostě věci zpochybňujte a zjistíte toto: odpověď je ve vás. Ani toho není moc zapotřebí. Rodíme se s universální moudrostí, kterou nám během let a ve škole odnaučili. Naslouchejte více svému nitru, pak nemusíte vůbec tolik číst a o tom, jaké informace k sobě pustíte, pak rozhodujete sami a neproklikáváte se televizními programy, ale raději internetem. Na správných stránkách. A zpravidla zjistíte, ţe odpověď je ve vás. To, co zabránilo tomu, aby vyšla na povrch, je to, ţe jste nebyli schopni poloţit správnou otázku. To úplně stačí. A většina lidí nechce tu správnou otázku vůbec slyšet,

protoţe uţ tuší, jak zní odpověď. To má pak ale co dělat s tím, ţe by člověk musel svůj ţivot a svůj ţivotní způsob úplně přeměnit. To je hloupé. Co se týče této problematiky, narazil jsem na ni teprve před několika lety, a nechci tu ţádnou právní přednášku a právní problematiku, ačkoliv to je velice důleţité, a tady se dostáváme – z mého pohledu - k řešení problémů, to je moc napínavé. Protoţe to, co se stalo s Německem, to je docela důleţité. A tady je výrok Napoleonův, který před 200 lety řekl: „Neexistuje dobromyslnější, ale ani důvěřivější národ neţ německý. Ţádnou leţ nelze vymyslit dosti nehorázně, Němci jí uvěří. A pro heslo, 39


které jim bylo dáno, pronásledují své krajany s větší zatrpklostí neţ své skutečné nepřátele.“

fu. O tom se dá taky přemýšlet, proč to tak je a co dovolíme. „Díky své nevěrohodnosti uniká pravda poznání.“

I v tom měl ten chlapík bohuţel pravdu. Takový je stav. Momentálně především v mojí zemi, v Německu. Bohuţel.

Hérakleitos z Efesu.

Důleţité je, abyste - i Švýcaři a Rakušáci - pochopili následující fakt - já to teď můţu pouze tvrdit - prošetřete si to sami - odpovídající knihy mám taky s sebou i v mojí knize jsme toho k tomu hodně napsali - a především i k řešení. Jde o právo - protoţe právo je zajímavé tady vidíte, co je právo - na počítači myslím klávesa 3 - jsou to nastojato postavená ţelízka na ruce. Znak paragra-

To, co teď přijde, je trochu silný tabák, ale vy jste zrovna říkali, ţe do toho jdete. Není to moje vina. Co se tedy po válce stalo? Byla Německá říše, a ta měla majetek a národ a národ měl práva. Opatření vítězných západních mocností - nechci teď mluvit o vině a nevině a takových věcech, to všechno zůstane stranou, chci jenom uvést fakta, udělejte si sami o tom úsu-

40


dek, především co se pak z toho dá udělat.

Práva byla odstraněna, a správní práva - neboť ta mají jen správní funkci - Spolková republika Německo - to stojí v základním zákoně čl. 138 - je hospodářská a správní jednotka. Existují pouze správní orgány. Neexistuje uţ státní právo. A státní právo se ruší všude v Evropě. To je smysl Lisabonské smlouvy, dámy a pánové. A proto bude vláda spolkového Německa, kterou nerad označuji za německou, protoţe jí není - je všechno moţné, jen ne německá vláda - ta bude hrát průkopnickou roli, protoţe v zavádění soukromého práva mají nejvíc zkušeností, jak se to dělá, jak se to národům nejlépe prodá. Zároveň se tím vykroutí z toho, ţe nejsou legitimní. Proto jsou to největší zastánci Lisabon-

Majetek byl povětšinou zabaven, pouţit pro reparace a vyvlastněn. Zbylý majetek přešel do kmenového kapitálu tzv. Spolkové republiky. Z národa se stal personál. Berte to prosím doslovně, a kdo z vás je Němec, vytáhne si průkaz a přečte si: personální průkaz. Tím jste příslušníci této firmy. To není ţádný vtip, to je smrtelně váţné. My totiţ nemáme osobní průkazy, které prokazují naši totoţnost, máme firemní průkazy. Patříme k firmě Spolková republika Německo - protoţe my idioti jsme to ze sebe nechali udělat.

41


ské smlouvy, která, vstoupí-li v platnost a to bude nejpozději koncem roku 2009, nebo začátkem 2010 - všechny právní texty nasvědčují tomu, ţe do té doby bude tento proces všude v Evropě dokončen - kdyţ to připustíme, znamená to zotročení a porobu celé Evropy.

Základní zákon, tam to stojí. - Protoţe spolkový kancléř v čl. 65 Základního zákona neurčuje směrnice politiky, nýbrţ směrnice obchodní politiky a určuje také obchodní oblasti - atd. atd. To je to, co tam stojí. Důkladně si to přečtěte. Vlastníci jsou Spojené státy a Velká Británie. Máme tedy vlastníky, jsme nadále obsazenou zemí, máme vedení podniku a to je Spojenecká kontrolní rada. Na východě se lišily jen pojmy, před sjednocením, tam byl kombinát Německá demokratická republika, dozorčí radou byl Sovětský svaz, předsedou generální tajemník a majitelem byl Sovětský svaz. Od r. 1949 do r. 1990 přivedena na mizinu, vydrancována, stejně jako Spolková republika - celé se to muselo sloučit a přednost dostal hos-

Z práv tedy udělali domovní řád, tento domovní řád je základní zákon, ta firma má taky trochu peněz, z toho se stal kmenový kapitál firmy, a není uţ ţádný národ, je jen personál. Dozorčí rada je Spojenecká kontrolní komise, spojenecký úřad, správní rada neboli vedení podniku, jak je libo, je spolková vláda - všechno, co vykládám, se můţete ostatně dočíst, přečtěte si 42


podářsky silnější systém. Ostatně - při studiu dějin jsem si všiml toho, ţe socialismus a kapitalismus jsou dvě strany téţe mince. A oba systémy znovu: oba systémy byly financovány stejnými lidmi. A ti dělají vţdycky toto: tézi a antitézi, z toho se udělá syntéza, a tu historku nám prodávají jakoţto historii.

Potřeboval jsem ještě 15 let, abych přišel na to, k čemu vlastně došlo. Spolková republika Německo sama je s. r. o., finanční agentura SRN je zanesena v obchodním rejstříku ve Frankfurtu. Tady jsou výňatky z obchodního rejstříku, nemohu to procházet, můţete se tím ale zabývat sami. Vzala se stará s. r. o. z NDR, a tato s. r. o. se zanešeným kmenovým kapitálem 25000 € dluţí dnes 1,5 biliónu státního zadluţení. Tomu se pak říká triple-e papíry. Ručící kapitál 25 tisíc €. Přeji hodně radosti se státními půjčkami.

Tak to funguje dodnes, a tak jsme taky poskakovali po ulici a otevírali jsme šampaňské, protoţe jsme si mysleli: sjednocení Německa - a teď to začíná, a mezi lidmi byla opravdu veliká solidarita, 1990, ještě si to pamatuji, zřídkakdy jsem se cítil tak svobodně. Ale bohuţel jen cítil - skutečnost vypadala jinak.

Mysleli jsme, ţe 1990 došlo ke znovusjednocení, ve skutečnosti došlo ke koupi s navýšením personálu - to není vtip – myslím to přesně jak to říkám, a nemlu43


vím v synonymech, mluvím ve faktech kromě kupní ceny za NDR ve výši 200 miliard byla dojednána i likvidace Německé spolkové republiky. A to byla Evropa. A to má být Evropa.

také trochu zašpinili prsty, kaţdý z nich dostal za tento deal 200 miliard, a co ještě zbývá udělat, je přesun personálu, insolvence a likvidace akciové společnosti SRN, zaloţení správních společností - německý jazyk je velmi přesný - dříve jsme měli pracovní úřady, dnes jsou to soukromé agentury práce, všechno přechází na správní orgány, vše se přizipůsobuje soukromému právu, to se ostatně děje i zde ve Švýcarsku. Všude je to táţ hra. Vezmou nám jakoţto národu kontrolu nad státem a snaţí se nás přes obchodní zákoník soukromoprávně stíhat za věci nebo se za ně nechat zodpovídat, které dříve byly úlohami státu, a ty jsou cíleně odstraňovány ve prospěch malé klientely, která pak chce mít kontrolu nad světem. Tak se to právně

Výchozí situace - to přeskočíme, jinak to bude trvat moc dlouho... Od roku 1990 opatřila Spolková republika Německo kupní částku, ta ostatně činila 30 miliard, ne více, ze sjednocení vyplývající důsledky byly 500 miliard to je téma samo pro sebe, jak nechali vzniknout dluhy z ničeho, dnes mohu nezvratně dokázat, ţe z 1,5 biliónu státního zadluţení je 500 miliard fiktivních ty vůbec neexistovaly. Společníkům se zaplatilo v hotovosti, tzn. ţe spojenci si 44


zabezpečuje. Tak se to dělá všude v Evropě a ve světě. Vítejte v klubu. To je EU. Jak to vypadá? To je zajímavé: cituji tu teď „Die Welt“ - to není ode mne. „Die Welt“ dostali dotaz, co je těch 12 hvězd. A „Die Welt“, konzervativní noviny, píšou, ţe těch 12 hvězd symbolizuje 12 kmenů izraelských. Zaloţení EU mělo 6 členských států, ale odjakţiva to bylo 12 hvězd. Dnes máme 27 členských států, je to pořád ještě 12 hvězd. Dobře. - Co se s nimi děje - tady uţ je trochu ohlodává sup bankrotu. (…)

vám tu ukázal, byla Monopoly - to tu celou dobu hrajeme. My jsme ti hloupí, stojíme právě na startovním políčku, ale máme problém: nemáme ani jednu ulici a nádraţí nám taky nepatří. A elektrárnu mají taky ti druzí. A teď tu stojíme s kostkami a říkáme si: do toho, do toho, nějak to kolo uţ zvládneme. A ti druzí stavěli hotely jak diví a těm se musí pořádně platit. Víte, kam se musíte dostat, abyste se bez úhony dostali dál? Ponejprv na šanci a na otazník a k tomu potřebujete ve hře vţdycky sedmičku. Je to velmi pravděpodobné? A pak musíte u šance vţdycky táhnout karty a tam pak stojí: postup aţ do Schloßallee - to je ale hloupé, ta vám totiţ nepatří. To znamená, ţe nejjistější místo v této hře je pro nás ve vězení. Je to

To s námi udělali, a otázkou je - a tím bych rád pomalu uzavřel - jaké jsou alternativy, co můţeme dělat - a rád bych promlouval opět v obrazech a dostávám se ke hře Monopoly - to, co jsem 45


naše určení? Tam nás ale chtějí dostat. A ten z vás, kdo ještě vlastní ulici, ten podle pravidel nemá v době, kdy sedí v šatlavě, moţnost vybírat nájem, kdyţ někdo na políčko vstoupí. A naučí se váţit si toho, protoţe ztráty, dokud se pohybuje na herním poli, jsou mnohem větší. A já se ptám, proč pořád existují lidé, kteří ještě házejí ve hře kostkami. Pomalu bychom to měli pochopit. Je to skvělá hra, ale uţ ne pro nás. A Monopoly se jmenuje proto, ţe zbyde jeden, kdo vyhraje. Je to skvělá hra pro toho, kdo má všechny ulice, hlavně ty vzadu, ţluté a zelené. Ten uţ nemůţe prohrát. Ne z ideologických, ale z matematických důvodů.

A - dámy a pánové, kdo tomu nevěří, proveďte prosím experiment, vţdycky ţivé experimenty k tomu, co vám tu vykládám. Jděte po této přednášce domů, pozvěte nejlepší přátele a příbuzné a zahrajte si Monopoly. A řekněte jim: dnes budeme hrát s opravdovými penězi. A já vám předpovídám, ţe do 2 hodin se změní mezilidské vztahy. Chceme to? To není naše hra. A to bychom měli chápat. Stojíme před následující výzvou, dámy a pánové, kterou je třeba vyřešit, a to musíme udělat my. Za prvé potřebujeme definici a pouţití vlastních peněz. Měli bychom vytvořit vlastní výměnné systémy. Měli bychom mezi sebou - pro lidi, kteří to pochopili - ve výměně pouţívat 46


jiné věci neţ eura, dolary a švýcarské franky.

a proud přichází ze zásuvky. A kdyţ uţ to tak není, tak tam stojí se svým logaritmem, protoţe víc se toho nenaučili. To je ale hloupé. A tím nás mají v rukou. Proto: vynalézt vlastní výměnné systémy, protoţe si představte, ţe byste všichni svůj ţivot uspořádali - ne finančně, ale uspořádali byste si ţivot prostřednictvím sousedské výpomoci. A nepotřebovali byste euro a švýcarské franky. A neměli byste ani problémy s daněmi, protoţe byste neměli ţádné příjmy.

Přemýšlel jsem velmi dlouho o řešení a dnes vám můţu předloţit řešení, které je tak prosté, ţe mi to ani nebudete věřit: Nepouţívejte jejich peníze a jste svobodní. A teď přijde to špatné: zkuste to opravdu udělat. Tím nás mají v rukou. Jako lidé, jako jedinec, jako malé společenství, v rodině, v přátelství i ve společnosti jsme prostě ztratili soběstačnost. A většina ani neví, co to je.

Tak jednoduché to můţe být. Ale nakonec velmi obtíţné to provést.

Problém je, ţe ve školách se učí logaritmy a mnoţiny, to časem perfektně zvládnou, ale jinak je kráva fialová

Proto: kde jsme nejnapaditelnější? Jako individuum a jako společenství? Potře47


bujeme soběstačné a decentralizované energetické systémy. Potřebujeme soběstačné zásobování potravinami. Nejen z finančního hlediska, nýbrţ především ze zdravotního hlediska, jak jsme předtím slyšeli. A proto je zajímavé se dozvědět, jak to funguje, ţe si lze na pár čtverečních metrech ve vlastním bytě nebo zahrádce vybudovat zásobení potravinami, to je pro nás důleţité, protoţe kdyţ to dokáţeme, tak si mohou ty svoje věci jíst sami.

nemůţu říct, který vypustí ducha dřív, jestli finanční systém nebo tento nemocní systém, právě spolu závodí, kdo dřív. Vlastní právo, orientované podle přírodního práva, podle vesmírných zákonů a vyšší spravedlnosti. K tomu je důleţité a nezbytné vrátit se zase ke státnímu právu a státním základům. K tomu jsem např. s partnery zaloţil nadaci. A tady vidíte něco zvláštního: Scottish Foundation Centre - skotská nadace. Vypadá to tak, ţe jsme establishmentem sponzorováni, dostaneme nadaci podle Charity Act z r. 1993. To je jediná moţnost v Evropě, jak ještě dostat státní nadaci. (…)

Výstavba vlastních sociálních sítí, vlastního zdravotního zabezpečení podle alternativních lékařských metod, to je taky důleţité, protoţe tenhle zdravotní systém, coţ je vlastně jen nemocní systém nebo choroboplodný systém, ani 48


Slovo stiften znamenalo dříve něco pozitivního. Dnes se to také snaţí podloţit negativně. Jako by se jednalo jen o daňové úniky a takové věci. Ale ne – nadace slouţí k tomu, majetek zabezpečit a chránit. A kdyţ se navíc zaloţí veřejně prospěšná nadace, pak slouţí obecnému blahu. Na systému se nemusí ani tolik měnit. Jen intence, s nimiţ se to provozuje. Já bych dnes emisní banku neprovozoval o moc jinak neţ Federal Reserve, jenţe: zisky by nepatřily soukromým osobám nebo mně nebo někomu, kdo to provozuje - nýbrţ kdyţ přicházejí z veřejně prospěšné nadace, pak patří zisky, která banka vyhospodaří moţná podle stejných principů jako Federal Reserve – ty pak patří obecnému blahu, patří li-

du, a pokud je to moţné a vezmete-li tyto zisky, kteří tito bratři dnes dělají soukromě a shrábnou je, tak vám povídám - klidně si to přezkoumejte - nikdo by nemusel platit ani jedinou marku nebo euro nebo frank daní, veškeré obecní výdaje by se financovaly z těchto zisků. To by bylo něco! To bychom měli udělat a měli bychom to vzít sami do rukou, protoţe právní moţnosti udělat to máme, teď to musíme jen udělat. Závisí to jen na nás. Tento finanční systém existuje jen proto, ţe ho tolerujeme. My pouţíváme jejich peníze. A kdyby se Rothschild nebo Rockefeller postavil zítra na ulici a řekl by: Pánové, my jsme vás 2-3 tisíce let podváděli, my jsme to tak nemysleli, tento finanční sys49


tém je mrtvý. Víte, co by se stalo? Většina by tomu vůbec nevěřila. Pokračovali by dál, úplně stejně, jako by nic. Kdyţ řeknu, ţe zítra bude crash, tak tisíc lidí z vás řekne: To se mi ale vůbec nelíbí. Mám na účtu ještě 15 tisíc €. Dneska se to nehodí. Udávají se tisíce důvodů, proč něco nefunguje. Ale my potřebujeme tento střih. Je lepší, abychom ho udělali sami a vzali věci do rukou, abychom je mohli řídit, neţ aby oni natropili velký chaos, aby pak zase nastolili svůj systém. A to dokáţou tehdy, pokud my nedokáţeme být kaţdý soběstačný ve věcech potřebných k ţivotu, především v zásobování energií a zásobování potravinami. To je zcela důleţité. To musíme teď z mého pohledu zvládnout a to všechno nemá nic společného s penězi,

nebo jen málo. To se dá zvládnout. A tato skotská nadace, kterou se snaţíme nechat v Německu vzniknout jako bílá místa na mapě, nám dává moţnost operovat na základě státního práva. A Spolková republika zná např. jen soukromé právo. S tím nejsme kompatibilní. A Britové řekli, ţe kdyţ doloţíme, ţe je porušováno německé právo, pak dostaneme podporu a pomoc, k tomu se zavázali potsdamskou smlouvou, a to, co teď znělo tak podivně, ţe Spolková republika je jen firma atd., to zní docela hrozně, ale z mého pohledu je to největší klika, která nás mohla potkat, protoţe tím dostáváme moţnost to zvrátit, udělat z této Evropy zase správnou Evropu, a to rozhodnou Němci. Irové do50


kázali oddálit Lisabon. Zabránit mu mohou jen Němci. Jediný, kdo to neví, jsou Němci.

Na to musíme znovu navázat. Na toto státní právo. To jde tím, ţe si vynalezneme sami nová herní pole. Dělám to s Osadníky z Katanu, chci jen oslovit obraz.

To je ten problém. Proto chodím a dělám tyto přednášky, aby se to ujalo. Můţeme zde operovat na základě státního práva. Pomysleli jsme si - člověče, podívejme se na internet, kolik nadací mají Skotové. Téměř všechny veřejně prospěšné. Ve Skotsku je 23 tisíc nadací. Všechny univerzity, všechny školy, vzdělávací instituce, všechno jde přes veřejně prospěšné nadace.Takţe jsme uvaţovali, ţe budeme importovat toto skotské právo, a co jsme zjistili? Ţe to je reimport. Je to německá idea. Svatá říše římská německého národa byla nadace.

A pak jde o to, abychom byli soběstační. Soběstační neznamená bojovat proti nim. Já bych kupříkladu nevyvolával ţádnou revoluci. To znamená, ţe je akceptuji jako mocenský faktor. My můţeme ty věci, které chceme, uvést do ţivota jen sami, proto musíme být autentičtí, souhlasím přesně s tím, co jsi říkal, to je i moje mínění, to musíme dělat, musíme to ţít sami, tak je to, tak to děláme. A být soběstačný znamená dosáhnout natolik nezávislosti, ţe člověk můţe ignorovat jakýkoliv mocenský nárok, který je vůči 51


němu vznášen, ţe můţe říct: Codex alimentarius, to je drsný, do toho mi nic není. Dělejte si, co chcete, mě to nezajímá. A mám moc to říct a skutečně mi to je jedno. A bylo by hezké, kdyby člověk dokázal s sebou táhnout milióny, a těm by do toho taky nic nebylo. Nemají s tím uţ nic společného. To by bylo něco.

uskutečnit. To potřebujeme: lidi, kteří činorodě postupují. Kdyţ to tak uděláme, máme otevřeny veškeré moţnosti. Přesně to je popsáno v 1. dílu knihy Das Deutschland Protokoll - ten není ode mne, napsal ho Ralf U. Hill, tam je popsána celá tato národoprávní situace. V 2. dílu, ten je ode mne, je trochu obšírněji to, co jsem vám tu dnes vykládal zábavnou formou, můţete tu knihu přijmout různě, píšu tak, jak mluvím, můţete se nad tím zlobit nebo se můţete srdečně smát, jak nás vodili za nos a ţe jsme to konečně poznali, navrhuji, abyste se smáli, je to zdravější, je to moţná osvobozující smích, a z toho by měly vzrůst nápady, jak vzít věci do rukou zase tak, aby člověk určoval osud vlastního ţivota a nebyl určován

Postupovat přitom láskyplně. Pokusit se pomoci lidem vymanit se z tohoto systému, jednat podle universálních principů, postupovat moudře, a postupovat moudře znamená stále méně operovat analytickým rozumem, ale poslouchat útroby, nechat rozhodovat srdce, nechat rozhodovat břicho o tom, co je správné. A kdyţ to pak člověk ví, postupovat rozhodně. Prostě a rozhodně to 52


zvenčí. To všechno, i moje přednášky včetně této, je k dostání na CD tady na straně u stánku, a uzavřít bych chtěI výrokem Aristofana:

mu vystavěl pomník Friedrich Schiller, a proto jsem si vybral Friedricha Schillera. Je to přes 200 let staré a zní to takto: Velikost Němce není v mečem klání. Do říše ducha pronikání a muţný s klamem boj toť hodno jeho usilování. Okovy tíţí na zemi národy všechny. Kdyţ se z nich Němec vymanil a Vatikánem otřásl, potíral blud, jenţ celý svět si podmanil. Vítězství dobyl ten, kdo bleskem pravdy vládl, dal duchu svobody. Svobodu dáti rozumu znamená přít se za všechny národy. Jsou věčně platné tyto důvody.

Vzdělávat lidi neznamená naplnit nádobu, nýbrţ zaţehnout oheň. Doufám - a to je moje funkce - tak to dělám rád, chtěI bych zaţehnout oheň pro tento nový vývoj, učit se musíte sami, ale jít domů s motivací skutečně se těmi věcmi zabývat, a nejdůleţitější rada je: nekoukejte tolik na televizi a víc toho prokouknete. Dámy a pánové, začal jsem básní od Hermanna van Veena a ukončím také básní. Jsem v zemi Viléma Tella, které53


mohl odnést svůj příspěvek domů jako hotově sestříhané DVD, to je pokus našeho filmového týmu o nový rekord.

To byl váš budíček. Děkuji pěkně. Síla. Skvělé. Děkuji. To tedy šimralo v břiše, když nasloucháme nitru, tam se u mně už dnes hodně pohnulo, a pořád se mi vybavovalo rčení: laik žasne, odborník se diví.

Přepis českých podtitulků k filmovému záznamu přednášky Andrease Clausse v rámci 3. Anticenzurní konference http://www.anti-zensur.info

Neuvěřitelné, ta hloubka, děkuji ti za tuto přednášku - už říkám „ty“ - cítím se s ním tak důvěrně - máme skutečně co trávit.

od nakladatelství PAPRSKY www.paprsky1.de

Toto DVD se dnes zaznamenávalo živě přednášku můžete jistě od zítřka najít v internetu. Vyrobíme určitě něco, aby to pak šlo dál, naši kameramani pilně pracovali, cílem je, aby si každý referent

film a další informace najdete zde: http://www.paprsky1.de/hudba__filmy_a _videa/film/finaneni_krize_a_pravo/finan eni_krize_a_pravo.html 54

Nyní si poslechneme Andrease Clausse z Německa. Chtěl bych ho krátce představit. Srdečně vítám. Narodil se 1950, odmaturoval

Recommend Documents