10 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 8. BŘEZNA 2012, DATUM VYDÁNÍ: 16. BŘEZNA 2012, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz Pozvánka na kurs OS KOVO – str. 2 Turnaj na počest výročí – str. 3 Pozvánka do Jeseníků – nabídka hotelu
Brans pro členy OS KOVO – str. 4
Příloha – str. I až IV: Každou smlouvu si důkladně pročtěte! Náklady práce v ČR v mezinárodním porovnání Co přináší zákon o důchodovém spoření (IX.)
Changhong v Nymburku: u montážních pásů dosahují zaměstnanci firmy vysoké produktivity práce – za protihodnotu vysoké úrovně sociální politiky i slušných mezd Koupila jsem tu polskou protiskluzovou sůl. Alespoň nám nebude jídlo rychle klouzat do žaludku a ušetříme...
CESTOU DO PEKEL Odbory kritizují plánované vládní škrty „Státní rozpočet se nachází v trojím klinči. Má snižovat svůj deficit, musí pokrýt deficit další, který vytvoří důchodová reforma, a navrch ještě jeden - způsobený tentokrát krizí a z ní vyplývající stagnací nebo i poklesem ekonomiky,” upozornil makroekonom ČMKOS Martin Fassmann na tiskové konferenci 2. března v Praze. Už letos bude neplánovaný schodek státního rozpočtu činit 23 miliard Kč. Další, ještě daleko vyšší schodky očekává ministerstvo financí v letech 2013 a 2014. V roce 2014 hrozí prudký pokles reálných mezd a platů. Má se zvýšit DPH na 20 %, „díky” tomu lze očekávat 10 % nárůstu spotřebních cen. Přitom v době krize je nemožné předpokládat, že to bude kompenzováno nárůstem mezd a platů. „Musí se udělat taková opatření, která nám umožní nadechnout se,” uvedl M. Fassmann. Je třeba zastavit důchodovou reformou, respektive zavedení jejího 2. pilíře. Je nutné stabilizovat schodek veřejné sféry a také něco udělat pro ekonomický růst. V rámci státních úspor se má propustit asi 23 000 zaměstnanců, z toho 17 000 učitelů, a to zejména těch regionálních, 35 000 policistů a pracovníků z dalších služeb, které zajišťuje státní sféra, například i kontrolních orgánů. (Pokračování na str. 3)
NYMBURK MEZI ČÍNOU A EVROPOU Firma Changhong vybudovala v České republice „strategický most" Čínská firma Changhong, která vznikla v roce 1958, je v současnosti jedním z největších výrobců LCD-LED televizí a plazmových televizorů ve světě a zaměstnává více než 70 000 zaměstnanců. V roce 2010 byla vyhlášena jednou z nejhodnotnějších značek v Číně. Přesně tři roky poté, co tato firma zahájila provoz ve svém zcela novém závodě v ČR na okraji Nymburka.
M
ohutná čínská firma, která se začala zabydlovat v Nymburku v průmyslové zóně v roce 2005 a budovat zde svou první evropskou filiálku, vykazovala v onom roce obrat přes 2,2 miliardy dolarů a celková hodnota značky byla oceňoIng. Josef Drábek, vána na 4 miliardy dolarů. předseda ZO OS KOVO Hodnota značky neustále roste, přičemž podíl na tomto úspěchu mají i dosažené výsledky na evropském trhu. Jak zdůraznil předseda ZO OS KOVO Changhong Europe Electric Ing. Josef Drábek úvodem naší besedy, zástupci vedení této firmy se netajili svým strategickým plánem, proč se usídlili právě ve středočeském Nymburku: ”Z Nymburku chceme vytvořit strategický most mezi Čínou a Evropou.” A to také realizovali v letech 2005 – 2007. Firma Changhong tu vybudovala nejen montážní závod, ale zároveň i sídlo firmy Changhong Europe Elektric, s. r. o., v Praze–Holešovicích. Od té doby, co firma sídlí v ČR, se jí podařilo již vybudovat obchodní kanceláře v Německu, Francii a pokračuje dál. Od odborového předáka Ing. Drábka jsme se dále dozvěděli, že z Nymburka se
vyvážejí televizory do řady zemí Evropy. Zároveň má tento závod povinnost vyrábět minimálně jednu čtvrtinu produkce pod vlastní značkou Changhong s označením „Made in EU”. Tím má firma možnost snadněji pronikat na evropské trhy. V současnosti se v Nymburku montují televizory nejmodernějších typů LED o úhlopříčce od 19 do 46 palců, ale i plazmové do velikosti 50 palců. Samozřejmostí jsou i produkty s 3D technologií nebo připravované modely pro využití internetu. Nejposlednější „vavříny” získala firma na nedávném světovém veletrhu CES v Los Angeles i na evropském veletrhu IFA v Berlíně. O kolektivní smlouvě čínsky Původní komunikace mezi odbory a vedením firmy narážela nejen na jazykové bariéry, ale i na odlišné pracovní a legislativní zvyklosti. V roce 2009 byl Ing. Drábek zvolen předsedou ZO OS KOVO a Ing. Ladislav Jaroš – jeho místopředsedou. K prvním úspěchům nového závodního výboru patřilo, že se vedení firmy seznámilo se zákoníkem práce a se systémem kolektivního vyjednávání. Ještě předtím však bylo překvapeno, že u nás existuje něco, jako je zákonná dovolená či nemocenská. (Dnes už mají v Nymburku dokonce jeden týden dovolené navíc.) (Pokračování na str. 3)
1
KOVÁK číslo 10 — 16. března 2012
DAŘÍ SE I NEDAŘÍ
CO ČEKÁ ČESKÉ PACIENTY?
Co nového v Olomouckém kraji
Ad Sliby chyby ve zdravotnictví
Zdravím všechny čtenáře Kováku – odboráře i neodboráře - ze žírné Hané a po delším časovém období napíšu pár informací o dění v našem regionu za uplynulý rok. Část z nich se sice objevuje v pravidelných měsíčních svodných informacích, ale ty nejsou všeobjímající a nedostanou se vždy k početnější klientele čtenářů, takže - bez poetiky – informativně:.
V
úvodu začnu personáliemi – jsem šťasten, že Regionální pracoviště OS KOVO Olomouc je už více než 3 roky stabilizováno a není dotčeno personálními změnami. Pokud jde o činnost pro ZO a jejich členy a hodnocení toho, co se v uplynulém období v regionu dělo, jsou moje pocity rozporuplné. Co je méně veselé
i k neformálnímu popovídání a bylo to fajn (špekáčky chutnaly a les jsme nezapálili), letos organizujeme znovu v termínu 7. - 8. 9. 2012. • Malinko se daří v regionu aktivizovat „mladé kováky” – ve dnech 1. - 3. 6. 2012 bude regionální pracoviště pořádat jejich setkání nedaleko Litovle v ubytovacím zařízení Na Pindě (název je zavádějící, ale skutečný, a nehledejme, prosím, za výběrem tohoto zařízení dvojsmysly). Co nás čeká A co nás v nejbližší době čeká? Asi tím nejzásadnějším bude konference Krajského sdružení ZO OS KOVO Olomouckého kraje dne 6. 4. 2012. A samozřejmě plánovaná školení a účast na případných protestních akcích. Nelze se nezmínit (pro ty, kdo vědí, že Regionální pracoviště OS KOVO Olomouc sídlí v objektu ve vlastnictví OS KOVO), že: • k 30. 6. 2011 ukončily nájemní vztah ANAG, s. r. o. (II. NZP), a OZP (I. NZP) • nebytové prostory v I. NP jsou pronajaty od 1. 7. 2011
Asi začnu tím méně veselým, ať je závěr optimističtější a dojem z tohoto článku pozitivnější: • Stárnou nám volení představitelé ZO (což o to, stárnu také ), ale jejich obměna v ZO je malá, mám obavy o nahrazení těch zkušených matadorů a vliv ukončení jejich činnosti na práci ZO. • Školení pořádaných naším pracovištěm se zúčastňují převážně jen tito výše uvedení představitelé ZO (byť musím „smeknout” před ZO Železárny Prostějov, která vysílá tým ZADÁNO svých členů PRO VEDOUCÍ a nejen to, občas REGIONÁLNÍCH provádíme školení přímo výPRACOVIŠŤ jezdem do této ZO). • Účast na konferenci Krajského sdružení OS KOVO Olomouckého kraje je na hranici 50 % zástupců ZO, mám trochu obavy o situaci, kdy některá z dalších konferencí bude „volební”. • Často chybí zpětná vazba ze ZO, na případné dotazy a požadavky (ano – někdy je lhůta šibeniční) k vyplnění požadovaných podkladů pro informace pro OS KOVO nebo ČMKOS jsou reakce minimální. • Psát o tom, jaké jsou problémy s kolektivním vyjednáváním, sjednáváním výše mezd, propouštěním zaměstnanců atd. v jednotlivých ZO, by vydalo K proslulým firmám v Olomouckém kraji patří Meopta Přerov (vpravo) a Mora Moravia Mariánské Údolí na samostatný článek. Co je pozitivní Ale raději pojďme k tomu pozitivnějšímu: • Díky urgencím zaměstnankyň regionálního pracoviště se v zásadě podařilo získat většinu výkazů ZO a výkazů o mzdách. • Poradenská činnost probíhá snad ke spokojenosti ZO a jejich členů a také u nás pozorujeme a vnímáme posun od problémů jen pracovněprávních k ostatním odvětvím práva (zejména občanské, rodinné). • Už podruhé proběhlo na podzim dvoudenní setkání zástupců ZO regionu, podle mého názoru úspěšné, jen by určitě nejen mnou, ale i členy Rady Krajského sdružení OS KOVO Olomouckého kraje byla vítána účast zástupců více ZO, kromě záležitostí pracovních a výměny zkušeností došlo
2
• nebytové prostory v II. NP jsou částečně pronajaty od 1. 1. 2012 • prostory ubytovny jsou i nadále k dispozici těm z vás, kteří ať už pracovně nebo soukromě projíždějí Olomoucí a nebo jejím okolím a hledajírelativně levnou a útulnou střechu nad hlavou (obvykle nocleh, někdy i se snídaní od vedoucího regionálního pracoviště). Jsa limitován rozsahem článku, víc nenapíšu, kdo bude chtít více informací, ozve se. Přeji nám všem hodně úspěchů v odborové práci. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc
(mezititulky redakce) Ilustrační snímky Martin Beneš
Jaké jsou plány ministerstva zdravotnictví stran dostupnosti zdravotní péče? Tak se ptají mnozí čtenáři, které zaujala zpráva v Kováku č. 7 nazvaná Sliby chyby ve zdravotnictví. Co nás, pojištěnce a pacienty, tedy čeká? Pokud vláda schválí záměry ministra zdravotnictví Leoše Hegera, tak by to s limity, dokdy musí mít pacient zajištěnu dostupnost zdravotní péče, vypadalo následovně. V případě plánované hrazené péče, tj. třeba operace žlučníku nebo kýly, či dokonce zahájení onkologické léčby, má zdravotní pojišťovna povinnost pacientovi tuto péči zajistit nejpozději do 26 týdnů. Další příklady: operace křečových žil – dostupnost 20 týdnů, náhrada kyčelního a kolenního kloubu – 78 týdnů, artroskopie (laparoskopické vyšetření kolena) – 12 týdnů, endoskopie (gastroskopie, kolposkopie) – 8 týdnů (při podezření na žaludeční vředy), mamografický screening (vyšetření prsu) – 8 týdnů. Tyto informace poskytla redakci Kovák Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, která na téma dostupnost zdravotní péče uvedla: „Termín 26 týdnů je podle nás strašně dlouhý a na mnoho pacientů může mít obrovský dopad. Nesouhlasíme s tím.” JANA BENEŠOVÁ
JAK ZACHÁZET S PENĚZI? Pozvánka na kurs OS KOVO Současná doba přináší celou řadu rozhodování o nakládání s penězi, a to nejen při řešení rodinného rozpočtu. Uvažujeme o získání větší hotovosti formou půjčky. Vážíme výši splátek, čelíme lákavým inzercím mnohých firem zabývajících se peněžními aktivitami k tomu, abychom u nich úročili své peníze. Můžeme se dostat do dluhové pasti. Správné rozhodnutí je těžké. Dobrou orientaci v těchto věcech nazýváme finanční gramotností. Tu bychom měli mít všichni. Ale jak na to? Kde se dobře poučit? Odborový svaz KOVO z těchto důvodů připravil koncepci kursu s názvem: Finanční gramotnost. Praktické zkušenosti s dopady zadlužení, osobního bankrotu. Osvědčení lektoři, Ing. Jiří Hartvich a Mgr.Vladimír Plachta, povedou seminář metodami přednášek a řízené diskuse. Kurs K 5 bude ve dnech 2. 4. – 3. 4. 2012. Místo konání: Staré Splavy – hotel Bezděz. Podrobnosti najdete v Katalogu vzdělávání OS KOVO 2012, na straně 22. Očekávám vaše přihlášky na adrese
[email protected]. Těšíme se na shledání. Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ, vzdělávání OS KOVO
KOVÁK číslo 10 — 16. března 2012
TURNAJ NA POČEST VÝROČÍ Fotbalisté BRANO GROUP oslavili 150 let trvání firmy krásným vítězstvím U příležitosti 150. výročí trvání podniku BRANO, a. s., proběhl v sobotu 18. února v tělocvičně ZŠ v Hradci nad Moravicí fotbalový turnaj firem z automobilového průmyslu. Reprezentanti BRANO GROUP připravili svým fanouškům vzrušující zážitky a branecké výročí oslavili tím nejlepším způsobem – krásným vítězstvím celého turnaje.
S
outěže se zúčastnilo celkem osm týmů, a to BRANO GROUP, Hella Autotechnik Mohelnice, Tatra Kopřivnice, Husqarna Vrbno pod Pradědem, Panav Senice na Hané,
Visteon-Autopal Nový Jičín, TPCA Kolín a Zetor Brno. Nejprve se hrály zápasy ve dvou základních skupinách a poté došlo na boje o jednotlivá místa celkového pořadí, semifinále a fi-
nále. V první skupině hráli fotbalisté BRANO, Hella, TPCA, Tatra a ve druhé skupině Visteon, Zetor, Panav, Husqarna. Výsledky ve skupinách: První skupina: BRANO – Hella 4:2, TPCA – Tatra 0:11, Hella – TPCA 4:3, BRANO – Tatra 0:4, BRANO – TPCA 5:2, Tatra – Hella 2:2. Pořadí skupiny: 1. Tatra, 2. BRANO, 3. Hella, 4. TPCA. Druhá skupina: Visteon – Zetor 2:1, Panav – Husqarna 6:0, Panav – Zetor 4:0, Husqarna – Visteon 1:4, Visteon – Panav 3:1, Zetor – Husqarna 1:2. Pořadí skupiny: 1. Visteon, 2. Panav, 3. Husqarna, 4. Zetor. O 7. místo: Zetor – TPCA 2:0. O 5. místo: Husqarna – Hella 2:3 (v normální hrací době 2:2). Semifinále: BRANO – Visteon 3:1, Panav – Tatra 2:4. O 3. místo: Visteon – Panav 0:4. Finále: BRANO – Tatra 2:1. Celkové pořadí: 1. BRANO GROUP, 2. Tatra, 3. Panav, 4. Visteon-Autopal, 5. Hella Autotechnik, 6. Husqarna, 7. Zetor, 8. TPCA. Zvláště finálové utkání bylo velmi vyrovnané a vyhrát mohl kdokoli. Tatra nejprve vedla 1:0, ale štěstí, bojovnost a povzbuzování fanoušků nakonec přinesly štěstí týmu BRANO. Text a snímek MIROSLAV POSPÍŠIL
CESTOU DO PEKEL (Dokončení ze str. 1)
Podle M. Fassmannna to povede k rozvrácení rozpočtové sféry a po všech těchto drakonických škrtech má činit deficit stále ještě 70 miliard Kč. „To je cesta do pekel, protože tato opatření vyvolají pokles ekonomiky, a tak z plánovaného schodku 70 miliard se může klidně vyklubat například 110 miliard Kč," konstatoval M. Fassmannn. MARTIN BENEŠ Vítězný tým reprezentující firmu Brano, v popředí s pohárem ředitel firmy ing. Pavel Juříček
NUMBURK MEZI ...
zeních kulturní a společenské setkání všech zaměstnanců s vedením firmy.
(Dokončení ze str. 1)
Věrnost firmě i naopak
Vysoká organizovanost Nový předseda závodního výboru si uvědomil, že pokud chce jako představitel odborů při vyjednávání s čínským vedením něčeho pozitivního dosáhnout, musí mít za sebou zaměstnaneckou oporu. A tak se stalo, že v odborové organizaci je dnes zapojeno na 80 procent dělnických profesí a s takto „krytými zády” se závodnímu výboru podařilo vyjednat kolektivní smlouvu, která je předmětem obdivu v širokém okolí. Na rok 2011 se podařilo zvýšit objem mzdových fondů o osm procent a na letošní rok o šest procent. Zaměstnanci pobírají benefit za stoprocentní pracovní docházku, dále až 1000korunový příspěvek firmy na životní a důchodové pojištění při vlastní úložce aspoň 500 korun, pololetní odměny před dovolenou a Vánocemi, 50procentní příspěvek na závodní stravování. Pro zaměstnance je zajištěn podnikový autobus, který sváží i rozváží pracovníky z Nymburka. Mimo to firma uskutečňuje dvakrát do roka v nymburských zaří-
Nejen v Číně, ale i v Japonsku a Indii se tradičně pěstuje „věrnost firmě”, a to oboustranně. U pracovníků se předpokládá, že si váží firemní sociální péče, ale na druhé straně, i když světem otřásá krize, tak vedení firmy nepropouští žádné kmenové zaměstnance, pouze sezónní brigádníky. V nejhorším případě, jako například v roce 2008, zůstávají zaměstnanci nějaký čas doma za plný plat. Místopředseda Ing. Ladislav Jaroš k tomu dodal, že konkurence v oboru televizorů je velmi vysoká a dravá a tlačí ceny k zemi, takže má-li si firma zachovat zisk, musí za jednu směnu vyrobit u montážních linek o pětinu až čtvrtinu televizorů více. Protože tento způsob práce je intenzivní a zároveň jednotvárný, mají zaměstnanci v Nymburku kromě půlhodinové polední přestávky ještě navíc dvě přestávky desetiminutové. Vyhlídky do budoucna Číňané si nevybudovali svou evropskou výrobní i komerční základnu v ČR jen proto, aby
V posledních letech, co čínská firma Changhong patří k významným zaměstnavatelům města, přejmenovali někteří nymburští vtipálci místní historickou hradbu Velké a Malé valy ze 13. století na Velkou nymburskou zeď
se následně nechali smýkat evropskou i světovou krizí. V současnosti je v Nymburku zaměstnána na jednu směnu stovka zaměstnanců, ale do budoucna firma předpokládá, že obohatí svůj výrobní sortiment o další spotřební elektroniku, přijme desítky dalších zaměstnanců a rozšíří provoz na dvě směny. Číňané prostřednictvím výrobků z Nymburka dokazují , že již nejsou výrobci laciného a méně kvalitního zboží, ale špičkových, technologicky vyspělých produktů, které směle konkurují zavedeným evropským i mimoevropským značkám. Text a snímky (rur)
3
KOVÁK číslo 10 — 16. března 2012
POZVÁNKA DO JESENÍKŮ
VYUŽIJTE NABÍDKY PRO ČLENY OS KOVO
tel o h ký ** o. * Hors
s. r. , S N BRA
H
orský hotel Brans, s. r. o., *** se nachází v srdci Jeseníku přímo pod Pradědem v malebné Malé Morávce nedaleko Rýmařova a Bruntálu a pouhé 3 kilometry od Karlovy Studánky.
KŘÍŽ VKA OOVK Ž Í A KŘ Láska... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je německý dramatik a spisovatel Leonhard Frank (1882 – 1961). Pohyboval se na rozhraní expresionismu a realismu, typická pro něho byla psychologická hloubka postav a projednávaných otázek. Je autorem řady divadelních her (Důvod, Outsider, Marie, Ruth), novel a románů (Loupežníci, Občan, Zpěváci, Bratr a sestra, Sen přátelství, Ježíšovi učedníci) i autobiografického románu. (jk) Vyluštění z Kováku č. 9/2012 (výrok J. B. Bashfortha): ): Člověk v sexuálním životě v podstatě opakuje stále totéž, ale v podstatě ho k tomu žene ... touha po stále novém poznání.
4
Jarní tání na horách Přijeďte načerpat sílu z jarního horského slunce a roztát do originálních pivních lázní BBB na krásný nový Horský hotel BRANS, s. r. o. *** Nabízíme víkendový wellness balíček relax od 15. 3. 2012 do 30. 6. 2012 za mimořádnou akční cenu, která zahrnuje dvě noci ubytování, polopenzi a 1x originální pivní lázeň BBB, po ukončení wellness procedury originální dárek pro hosty - pizza z naší pece a 5 piv na osobu. Cena balíčku pro dvě osoby s polopenzí činí 3 980 Kč. Léto v plném proudu Přijeďte si užít léta na krásný Horský hotel BRANS, s. r. o. *** Naše pultová cena činí 820 Kč/osoba/noc s polopenzí, pro členy Odborového svazu KOVO nabízíme akční cenu 699 Kč osoba/den s polopenzí. Další odkaz na www.brans.cz
KAŽDOU SMLOUVU SI DŮKLADNĚ PROČTĚTE! KOVÁK číslo 10 — 16. března 2012/příloha
Mgr. MIROSLAV HUML, právník sdružení Spotřebitel.net
Na naše občanské sdružení Spotřebitel net se denně obracejí lidé, kteří podepíšou nějakou smlouvu - doma, na ulici, v restauraci, v hotelu nebo třeba i v provozovně podnikatele -, ale tuto smlouvu před jejím podepsáním ani nepřečtou. Byť se to zdá logické si před podpisem smlouvu přečíst, ne všichni tak činí, a to je chyba. Setkáváme se také s případy, kdy jsou lidé osloveni telefonicky, aby jim byla prezentována „skvělá nabídka“, a nejsou jim sděleny všechny náležitosti takové nabídky, byť se vyžaduje jejich ústní souhlas jako náležitost uzavření smlouvy. V jakých případech nejčastěji lidé tuto chybu dělají?
Nejčastěji když uzavírají smlouvu naprosto neočekávaně – na ulici je osloví dealer nebo se k nim dokonce dostane do bytu. Dost často se toto také děje, když jim nějaký prodejce služeb nebo výrobků zavolá. V takové situaci se vyžaduje souhlas spotřebitele do telefonu a málokoho napadne se ptát na víc, než je mu do telefonu sdělováno. Jestliže je spotřebitel osloven dealerem na ulici, ve většině případů je zasypán mnoha informacemi týkajícími se „výhodnosti“ či „jedinečnosti“ nabídky a je mu podstrčena smlouva, u níž se vyžaduje okamžitý podpis. Zákazník tedy většinou v dané chvíli ani smlouvu nečte a rovnou ji podepíše, neboť věří tomu, co mu dealer sdělil. To je největší chyba.
Kde všude mě dealer může oslovit a podstrčit mi smlouvu k rychlému podpisu bez možnosti si ji přečíst?
Většinou se s tímto přístupem můžeme setkat na ulici. Dost často se také stává, že se dealer dostane do bytového domu, kde pak obchází jednotlivé byty a nabízí služby nebo věci, většinou lidem v seniorském věku. „Proslulé“ jsou tzv. předváděcí akce, na kterých se toto děje také. Jak již bylo zmíněno, smlouvu mohu uzavřít také telefonicky, čili se může rovněž stát, že mě osloví dealer telefonicky, něco mi nabídne a vyžaduje pak již jen můj souhlas. A protože smlouvu lze uzavřít rovněž ústně, i smlouva uzavřená přes telefon je platná a vymahatelná.
Proč je tedy nutné smlouvu číst před jejím podpisem? Co na mě může ve smlouvě číhat?
Mezi tím, co sliboval dealer, a tím, co je obsaženo v samotné smlouvě, může být veliký rozdíl. Při čtení smlouvy se může spotřebitel dozvědět, že nabízená služba není zase tak výhodná, že inzerovaná cena nezahrnuje další skryté poplatky. Že ve smlouvě jsou zakomponovány vysoké smluvní pokuty, úroky z prodlení. Smlouva může obsahovat taky například tzv. „automatickou indexaci“ – neboli automatické prodloužení smlouvy, pokud spotřebitel explicitně písemně toto prodloužení v nějaké lhůtě před ukončením původní smlouvy neodmítne. Oblíbeným trikem, zejména při poskytování půjček od nebankovních subjektů, je záměrné zakrývání textu při podpisu, podstrčení několika papírů k podpisu s argumentem, že není potřeba je číst, a spotřebitel se pak dozví, že podepsal například bianco směnku. Důkazní situace je pak pro podvedeného dosti svízelná, neboť důkazní břemeno, že nevěděl, co podepisuje, a že byl uveden v omyl, je na něm. V neposlední řadě se stává, že ve smlouvě je tzv. rozhodčí doložka, čili ustanovení o tom, že spory vzniklé z těchto smluv bude rozhodovat rozhodce podle zákona o rozhodčím řízení, nikoliv obecné soudy.
Jak se vyhnout nepříjemným překvapením skrývajícím se ve smlouvách?
Na prvním místě je třeba si smlouvu důkladně přečíst. Nikdy nic nepodepisovat ve spěchu, ať na ulici nebo u sebe v bytě, bez předchozí znalosti smlouvy. Pokud si nejsem něčím jist, doporučuji konzultovat tuto smlouvu s právníkem nebo třeba s naším sdružením. Je nutno pamatovat na to, že většina podnikatelů má rovněž smluvní podmínky (obchodní podmínky), na něž je smlouva navázána, takže je nutno číst i tyto dokumenty, které mohou práva a povinnosti ze smluvního vztahu ještě dále specifikovat a rozvinout. Leckdy mají smlouvy nebo tyto obchodní podmínky ještě dodatky, jako například ceníky, čili i tyto dokumenty jsou pro nás skrze podepsanou smlouvu závazné a měli bychom se s nimi seznámit.
Co mohu dělat, když ve spěchu uzavřu smlouvu a poté od ní budu chtít odstoupit?
Jestliže smlouvu uzavřu mimo prostory obvyklé k podnikání (na ulici, v restauraci), mám podle § 57 občanského zákoníku právo od takovéto smlouvy odstoupit do 14 dnů od uzavření smlouvy bez sankce a bez udání důvodu. Lhůta pro odstoupení se prodlužuje, pokud mě dodavatel o tomto právu na odstoupení od smlouvy neinformuje. Jestliže smlouvu uzavřu prostředky dálkové komunikace (internet, telefon, fax), mám právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů od převzetí plnění bez sankce a bez udání důvodu. Lhůta pro odstoupení se rovněž - jako v předchozím případě - prodlužuje, pokud mě dodavatel o tomto právu na odstoupení od smlouvy neinformuje. Obě tato práva na odstoupení od smlouvy mají své výjimky, ale od naprosté většiny takto uzavřených smluv lze odstoupit. Pokud však smlouvu uzavřu v provozovně podnikatele - bez toho, aniž bych ji četl, pak nastává problém, neboť zákon mi nedává možnost bez sankce a bez udání důvodu od takto uzavřené smlouvy odstoupit. Jestliže jsem byl při uzavírání smlouvy podnikatelem záměrně uveden v omyl a toto dokážu, smlouva je neplatná. Jedná se však o relativní neplatnost, a tudíž se této neplatnosti musím dovolat. Svízel však spočívá v tom, že musím v tomto případě unést důkazní břemeno.
Budu–li chtít předem konzultovat smlouvu s vaším sdružením, jak se na vás mohu obrátit?
Naše spotřebitelské občanské sdružení Spotřebitel net provozuje poradenskou linku, která má číslo 775 476 080 (je v provozu v pracovní dny od 9 do 17 hod.) a také osobní poradny – nejen v Praze, ale i v regionech. Obrátit se na nás můžete taky e-mailem na adrese
[email protected]. Více informací naleznete na www.spotrebitel.net. (red.)
I
NÁKLADY PRÁCE V ČR V MEZINÁRODNÍM POROVNÁNÍ KOVÁK číslo 10 — 16. března 2012/příloha
Doc. Ing. PAVEL JANÍČKO, poradce ČMKOS pro zaměstnanost
Často od našich „liberálních“ politiků a ekonomů slýcháme, že náklady práce v České republice jsou příliš vysoké, tvoří překážku naší konkurenceschopnosti a jsou vlastně příčinou nedostatečného ekonomického růstu a vysoké nezaměstnanosti. Podívejme se na tato tvrzení týkající se vysokých nákladů práce podrobněji, s využitím základního a v této souvislosti používaného ukazatele, kterým jsou tzv. úplné nebo celkové náklady práce.
Liberální pojetí charakterizuje současnou hospodářskou a sociální politiku ČR. Co vláda tvrdí? Problém české ekonomiky spočívá ve vysokém efektivním zdanění práce, které vede k vysokým nákladům práce, a tím nepříznivě ovlivňuje cenovou konkurenceschopnost. Jedním z cílů hospodářské politiky by proto mělo být snižování především nemzdových nákladů práce v průmyslových odvětvích… Rovněž je nutné i v ostatních oblastech provádět opatření ke zvyšování produktivity práce a udržovat soulad vývoje mezd s vývojem produktivity práce. Citát je z národního plánu reforem pro rok 2011 – tyto plány každoročně schvaluje vláda ČR (pro rok 2012 se tak má stát v dubnu).
Propast v rámci EU
Na základě těchto údajů lze konstatovat některé typické charakteristiky ilustrující rozdíly ve výši a struktuře nákladů práce především mezi „starými“ a některými „novými“ členskými zeměmi EU. Je evidentní, že celková úroveň nákladů práce v zemích, jako je ČR či Polsko a Slovensko, je mnohonásobně nižší než ve vyspělejších státech EU. Tento fakt ilustruje především tabulka č. 2, ve které jsme zvolili jako základ pro srovnání úroveň celkových nákladů práce v Dánsku - zemi, která je často dávána za příklad Tabulka č. 1: Struktura hodinových nákladů práce v některých zemích z hlediska vyváženosti EU (rok 2009) efektivní ekonomické a sociální politiky. Při pohledu na tuto tabulPodíl výdajů na Celkové náklady Podíl mezd Země ku č. 2 i na související sociální pojištění práce v eurech a platů v % údaje v tabulce č. 1 je v% zcela zřejmé, jak je velká dosud existující propast EU 27 21,78 76,5 22,8 mezi náklady práce (především mzdami) ČR 9,16 73,2 26,3 v západních a východních regionech EU, a to Dánsko 34,98 91,4 8,0 i když vezmeme v úvahu fakt, že v zemích 31,64 67,1 31,6 Švédsko východní Evropy je Belgie 32,97 72,8 28,6 v průměru odpracováno více hodin než v ostatních Francie 31,53 66,9 30,4 zemích EU. Česká republika je na čtvrtinové úrovni 28,91 78,0 21,9 Německo nákladů práce ve srovnání s Dánskem a asi na poloviční úrovni ve Itálie 25,50 72,2 27,9 Herdek, ty máš ale náklad práce... srovnání s průměrem všech 27 zemí EU. Je sice pravda, že podíl tzv. nepříRakousko 27,13 74,1 23,9 mých nákladů práce je v ČR trochu vyšší než v některých jiných zemích Polsko 7,65 82,3 16,1 EU, nicméně při extrémně nízké úrovni mzdových nákladů nemůže tento faktor hrát prakticky žádnou roli v tzv. konkurenceschopnosti české ekoSlovensko 7,37 74,3 25,4 nomiky, naopak sociální pojištění nabývá právě v takové situaci vyšší důležitost. Charakteristický je v této souPramen: Eurostat vislosti právě příklad Dánska, kde podíl Poznámka: Není zde uveden podíl nepřímých nákladů práce je velmi nízký některých okrajových položek nákladů a naopak těžiště nákladů na pracovní sílu Jednotkové náklady práce práce, proto součet procent nedosatkví v přímých platech a mzdách a zárohuje 100. veň i tento nízký podíl vedlejších náklaednotkové náklady práce se obecně definují jako podíl nákladů práce je při celkových vysokých dů práce na jednotku produkce. Jde o ukazatel, ve kterém nákladech práce v Dánsku dostačující Pod pojmem vysoké efektivní zdanění jsou v čitateli celkové náklady práce na jednoho pracovníka pro zajištění velmi štědrého a účinného práce se má na mysli především údaja ve jmenovateli úroveň hrubého domácího produktu na prasystému sociálního zabezpečení. ně vysoká úroveň odvodů na sociální covníka. Jinými slovy bychom mohli říci, že jednotkové náklapojištění připadajících na zaměstnandy práce vyjadřují, jakou část z celkové hodnoty produkce přiZlepšení se nedá očekávat ce. V této rétorice je naznačováno, že padající na jednoho pracovníka tvoří náklady práce. Není to Ještě horší je však poznatek, že ani z hleČeská republika je státem s přehnanýtedy veličina, která zobrazuje pouze úroveň nákladů práce, ale diska vývoje v této oblasti nelze očekávat mi náklady na pracovní sílu. Jak je tomu vztahuje je k vývoji úhrnné produktivity práce. To umožňuje nějaké výrazné zlepšení, nepříznivá reladoopravdy? Pokusím se některé tyto samozřejmě hlubší analýzu ekonomického vývoje, na druhé ce nákladů práce ve východoevropských záležitosti postavit do reálného světla, straně tento fakt může trochu zatemnit některé relace, které jsou zemích vůči některým vyspělejším zemím a to především formou příslušných důležité pro vnímání určitých aspektů zejména v mezinárodse nemění, a pokud se výrazně nezrychlí mezinárodních srovnání. ním srovnání.
J
II
Přímé a nepřímé náklady práce
P
KOVÁK číslo 10 — 16. března 2012/příloha
římé náklady práce jsou definovány jako přímé platby, které zaměstnavatel vynakládá na základní mzdy a platy za vykonanou práci, a dále ostatní přímé peněžní výdaje zaměstnavatele na zaměstnance zahrnuté pod hlavičku náhrady mzdy (náhrady mzdy za dovolenou, za překážky v práci, za svátky), ale i různé nepravidelné příspěvky. Nepřímé náklady pak zahrnují sociální náklady zaměstnavatelů (platby na sociální pojištění, programy sociálního zabezpečení, odstupné, nemocenské placené zaměstnavatelem), dále sociální požitky (příspěvky na bydlení, stravování apod.), personální náklady (náklady na nábor, zapracování, školení zaměstnanců apod.) a ještě daně a sankce vázané na pracovní sílu.
Tabulka č. 2: Relativní úroveň hodinových úplných nákladů práce v některých zemích EU (rok 2009) Země
Belgie
V každém případě předchozí analýzy ukazují, že rétorika jak současné vlády ČR, tak i některých podnikatelských subjektů, ale také bohužel i některých institucí EU v tom smyslu, že vysoké náklady práce v ČR jsou překážkou její konkurenceschopnosti, je v zásadě falešná. Je to sázka na zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím mzdového a příjmového dumpingu a navíc znamená jistou cestu k podvázání celkové koupěschopné poptávky, ekonomického růstu a k ukotvení postavení ČR jako „chudšího bratra“ v EU.
Úplné náklady práce
Č
eský statistický úřad definuje úplné náklady práce jako náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Jde tedy o součet přímých nákladů (mezd včetně náhrad), sociálních požitků, sociálních nákladů/výdajů, personálních výdajů a daní souvisejících se zaměstnanci. Přijaté dotace od úřadů práce na veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa se odečítají. Eurostat definuje úplné náklady práce jako celkové náklady vynakládané zaměstnavateli na zaměstnaný personál. Zahrnují zaměstnanecké kompenzace, a to mzdy a platy v hotovosti a v naturáliích, příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem, výdaje na odborné školení, další výdaje, jako náborové výdaje a výlohy na pracovní oděvy, a daně z celkové zaměstnanosti považované za náklady práce minus různé dotace.
94,25
Švédsko
90,45
Francie
90,14
Rakousko
77,56
EU 27
62,26
Německo
Optický klam
Falešná rétorika
100
Dánsko
jejich dynamika, pak se dokonce může ještě dále snižovat. Stačí trochu analyzovat tempo vývoje tohoto ukazatele v posledních několika letech (viz tabulky č. 3 a č. 4).
Povrchní pohled na tato čísla by mohl vyvolat pocit, že se situace z hlediska zemí východní Evropy lepší, neboť tempo růstu jejich nákladů práce je o 1-2 procentní body vyšší než v ostatních zemích EU. Musíme vzít ovšem do úvahy optický klam související s různými základy, z nichž se procentní růst vypočítává. Například porovnáme-li dynamiku zvyšování nákladů práce v ČR a v Dánsku, pak vidíme, že v ČR v absolutních číslech znamenal více než 12procentní nárůst hodnoty celkových nákladů práce v roce 2008 proti roku 2011 zvýšení asi o 150 eur, zatímco procentuálně nižší hodnota tohoto nárůstu v Dánsku (8,9 %) představuje absolutní přírůstek ve výši asi 420 eur. Pokud bychom tedy chtěli dosáhnout alespoň stejné absolutní úrovně přírůstku celkových nákladů práce jako Dánové, pak bychom museli vykazovat v daném období přírůstek asi na úrovni 35 procent. Pokud takového přírůstku nedosáhneme, bude se tato mezera v nákladech práce mezi vyspělejšími a méně vyspělými zeměmi EU dále zvětšovat.
Index nákladů práce
80,93
Itálie
72,90
ČR
26,19
Polsko
21,87
21,07
Slovensko
Pramen: Eurostat
Tabulka č. 3: Průměrné úplné měsíční náklady práce v eurech v některých zemích EU ČR
2008
2009
2010
2011
4728,7
4894,2
5055,0
5149,6
4109,4
4203,0
4331,3
4409,4
1201,2
Dánsko Belgie
4311,5
Francie
Německo
Rakousko Polsko
Slovensko
4005,0
1267,2 4535,7 4081,0
1306,9 4678,0 4137,2
1350,1 4768,5 4225,3
3880,0
4077,9
3328,8
4287,4
947,0
966,9
1005,7
1073,0
1026,7
Pramen: Eurostat
1099,6
1106,8
1148,8
Tabulka č. 4: Změna úplných nákladů práce v některých zemích EU (v %)
ČR
Dánsko
2011/2008 12,4 8,9
Belgie
10,6
Německo
5,5
Francie
7,3
Rakousko
10,5
Slovensko
13,3
Polsko
Pramen: Eurostat
11,9
III
CO PŘINÁŠÍ ZÁKON O DŮCHODOVÉM SPOŘENÍ (IX.) KOVÁK číslo 10 — 16. března 2012/příloha
JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
36. Dbát na efektivní obhospodařování majetku
Důchodový fond může podle § 52 zákona o důchodovém spoření používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se důchodový fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu. Jistou odchylkou od zákona o kolektivním investování je, že se přísněji formuluje povinnost, že hodnota podkladových aktiv nesmí překročit 80 % majetku důchodového fondu (fondového vlastního kapitálu). Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje finanční derivát (finanční nástroj založený na základním finančním nástroji, tzv. podkladovém aktivu, kterým jsou například obligace nebo akcie), důchodový fond tento finanční derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu důchodový fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis k tomuto zákonu, který by měl být vydán, má stanovit druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může důchodový fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, a postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty.
37. Investiční limity vůči jedné osobě
Podle odst. 1 § 53 zákona může penzijní společnost investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, není-li v zákoně dále stanoveno jinak. Vklady důchodového fondu u jedné regulované banky mohou podle odst. 2 § 53 dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu. Zákon přitom stanoví, jaké hodnoty majetku mohou dosáhnout nejvýše otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům (finanční nástroje odvozené od základních finančních nástrojů) důchodového fondu, které nejsou přijaty k obchodování na trzích. Zákon dále stanoví, že pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní společnost obhospodařující tento důchodový fond, až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž důchodový fond využil výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu. To neplatí pro dluhopisy a nástroje na peněžním trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo ČNB. Pokud to má důchodový fond uvedeno ve svém statutu, může za podmínek stanovených zákonem investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku. Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v důchodovém fondu.
38. Investování do cenných papírů kolektivního investování
Paragrafem 54 se omezuje expozice (působení) vůči cenným papírům kolektivního investování. Podle § 54 zákona o důchodovém spoření může penzijní společnost investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v důchodovém
IV
fondu do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem (rozdílem oproti zákonu o kolektivním investování je rovněž to, že se jedná pouze o regulaci investic do standardních fondů kolektivního investování, nikoli zároveň o regulaci investic do speciálních fondů, neboť je třeba dbát ochrany zájmů účastníků vzhledem k tomu, že speciální fondy nejsou považovány z důvodů jejich mírnější regulace za příliš bezpečné uložení prostředků účastníka). Dále zákon stanoví, že penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 35 % hodnoty majetku v důchodovém fondu do cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními standardními fondy a celkově nejvýše 5 % hodnoty majetku v důchodovém fondu, s výjimkou vyváženého fondu, do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními speciálními fondy. Žádné z těchto ustanovení zákona se však nevztahuje na důchodový fond státních dluhopisů.
39. Prevence tunelování
Právní úpravou obsaženou v § 55 se sleduje zabránit možnému tunelování důchodových fondů (například využívání prostředků účastníků k financování pochybných projektů), odstranění nadbytečných nákladů spojených s řízením ovládaných společností a zmírnění dopadů případných krachů emitentů. Jedná se o velmi důležité omezení podílů na hlasovacích právech nebo základním kapitálu emitenta a na objemu emise cenných papírů. Podle § 55 zákona může penzijní společnost totiž do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných vyvážených a dynamických důchodových fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta (toho, kdo dává peníze nebo cenné papíry do oběhu). Do majetku v důchodovém fondu může nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva, nebo dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent, nebo cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním fondem kolektivního investování a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
39. Dočasné výjimky z limitů investování
V § 56 se stanoví, že v případě přednostního prodeje akcií již existujícím akcionářům jsou nové akcie nabídnuty za zvýhodněných podmínek. Důchodovým fondům se v tomto případě povoluje dočasně překročit limity k nabytí akcií nabídnutých díky přednostnímu právu. Tyto akcie však musí následně prodat za tržní cenu (a tedy se ziskem), aby opět dosáhly stanovených limitů. Jako přechodné období pro naplnění fondů se stanoví 24 měsíců od jejich založení (ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření důchodového fondu). Ovšem současně se má zabránit tomu, aby 24 měsíců důchodový fond nedodržoval limity investování, pokud již má dostatek prostředků, aby mohl svůj majetek lépe diverzifikovat. Pokud se důchodovému fondu podaří dosáhnout objemu 100 miliónů Kč dříve než po uplynutí 24 měsíců, odpadá důvod pro tuto výjimku a je vhodné takový majetek diverzifikovat v souladu s požadavky uvedenými v zákoně o důchodovém spoření. Zda důchodový fond této výjimky využije, záleží na jeho rozhodnutí (statutu), se kterým musí ovšem vyjádřit souhlas ČNB. (Pokračování příště) Ilustrační snímek Jaroslav Hodík
