Most mezi krásou a funkcí

Mostní pavilon

Mostní pavilon

projekty & realizace

Most mezi krásou a funkcí Zaha Hadid na sebe poprvé upozornila před více než 30 lety návrhem obytného mostu přes Temži. Prvním mostem, který se jí podařilo realizovat, byl však až Mostní pavilon v Zaragoze, vystavěný u příležitosti výstavy Expo 2008. S odloženým návrhem z roku 1976 jej spojuje i to, že vedle dopravní infrastruktury plní i další funkci.

připravil: Marek Skalický / obrazová dokumentace: Fernando Guerra, Luke Gates, Zaha Hadid Architects


1

28

září/2009

září/2009

29


Mostní pavilon

Mostní pavilon


K

oncept uzavřeného pavilonu, jenž by zároveň sloužil i jako most spojující výstaviště s protilehlým břehem řeky Ebro, vznikl v přípravném týmu ExpO. Požadavek zastřešení výstavních prostor v rámci mostu byl součástí zadání a autoři tak mohli vytvořit nezvyklé vizuální spojení s řekou. Úkol vyžadoval velmi úzkou spolupráci architektů a konstruktérů a vedl k radikálnímu odkrytí konstrukce stavby a k jejímu začlenění do vnějšího pláště. Skutečnost, že jsou v Mostním pavilonu obsaženy budovy více typologií, přispívá podle Zahy Hadid k potencialitě vnitřního prostoru. „Do návrhů všech staveb jsou zpočátku zapojovány veškeré komplexní požadavky obsažené v zadání. Při vzniku nákresu však dojde k zásadnímu zjednodušení v zájmu logiky konfigurace. V Mostním pavilonu je to zvláště výrazné,“ vysvětluje architektka.

Roztažený krystal Prostorový rám Mostního pavilonu je betonový, povrch je z materiálů umožňujících variabilní opláštění – plné pro výstavu, částečně transparentní pro další existenci stavby coby mostu. Realizace z autorské dílny Zahy Hadid jsou často poeticky přirovnávány k nádherným výtvorům přírody, most v Zaragoze připomíná květ gladioly položený přes řeku. Inspirace přírodou je však v tomto ateliéru zhmotňována velmi exaktně a technicky dokonale. Mostní pavilon tvoří čtveřice hlavních elementů nazývaných lusky, jež fungují jako strukturální prvek, ale rovněž vytvářejí oddělené výstavní prostory. Lusky se vzájemně podpírají, což umožňuje rozložit hmotnost stavby na čtyři namísto jediného nosného dílu. Sníží se tím poměrný díl hmotnosti zatěžující jednotlivé části, které nesou 155 a 125 metrů dlouhé části mostu, rozděleného ostrovem v řečišti Ebra. Design stavby vychází z možností krystalické struktury diamantu. Jako příklad uvádějí autoři výhodné soustředění zátěže do povrchu, které umožňuje, aby pod podlahou objektu vznikly trojúhelníkové prostory vhodné pro technické či servisní zázemí. Kosočtverec krystalu byl s mírným zakřivením roztažen z každého vrcholu do stran, čímž vznikly jednotlivé lusky pavilonu. Řešení čtyř navršených, do sebe zapadajících elementů (lusků) dokáže kromě uvedených konstrukčních výhod také přirozeným způsobem odlišit jednotlivé části interiéru, kde každý lusk představuje specifický sektor výstavního prostoru.

Mostní pavilon v Zaragoze Autoři: Zaha Hadid a Patrik Schumacher Délka hlavního tubusu: 270 m (185 m z pravého břehu na ostrov a 85 m z ostrova na levý břeh) Projekt: září–prosinec 2005 Realizace: 2005–2008 Maximální výška: 30 m Hloubka základů: 68 m Celková plocha: 6415 m2 Výstavní prostory: 3915 m2 Povrch lávky pro pěší: 2500 m2 Severní sekce: 3 lusky (3500 tun) Jižní sekce: 1 lusk (2200 tun) Celkové náklady: 800 000 liber

Most rozdělený ostrovem 2

Tři lusky jsou umístěny v jedné rovině, zatímco čtvrtý, který je protíná, leží o 1,5 m výše.

30

září/2009

září/2009

31


Mostní pavilon

Mostní pavilon


4 5

1 Pravého břehu se dotýká pouze jeden z mostních lusků 2 Konstrukce využila ostrova v řečišti 3 Průhled do areálu EXPO 4 Noční pohled na Mostní pavilon 5 Detail interiéru stavby

3

32

září/2009

září/2009

33


Mostní pavilon

„Elementární“ trojice má rovněž horní podlaží. Sestavení lusků je podřízeno jasnému principu, kterým byla maximální redukce průřezu stavby v místech, kde je rozpětí mostu delší (155 m od základny ostrova k pravému břehu) a rozšíření průřezu tam, kde je rozpětí kratší (125 m od základny ostrova k levému břehu). Mezi pravým břehem a ostrovem je tedy umístěn jeden dlouhý lusk, na který pak navazují další tři lusky směrem k levému břehu. Výška se pohybuje mezi 15 a 30 metry a šířka mezi 8 a 30 metry. Centrální pilíř mostu nese téměř polovinu zátěže, která činí bezmála 6000 tun. Základna spočívá na 22 kůlech – deset z nich je na ostrově, čtyři na pravém a osm na levém břehu.

Severní část Mostního pavilonu, složená ze tří lusků, váží 3500 tun, byla zkonstruována na místě stavby na dočasně vybudovaném umělém poloostrově. Jižní část (2200 tun) byla smontována na jižním břehu řeky a do řečiště Ebra byla přesunuta prostřednictvím saní a 42 metrů vysokého obloukového jeřábu, což bylo vzhledem k asymetrické geometrii mostu poměrně složité.

Žádné stopy v krajině Průniky lusků nabízejí mnoho inspirativních možností. Návštěvníci procházejí členitými prostory interiérů a přecházejí mezi jednotlivými lusky skrze nevelké meziprostory, které fungují jako filtry

Mostní pavilon 6 Návštěvníci ve „chřtánu žraloka“

či nárazníkové zóny. Zde pak dochází k rozptýlení světla i zvuku, ale v přeneseném smyslu rovněž k vizuálnímu zážitku návštěvníka, aby mohly být jednotlivé expozice vnímány bez nežádoucích vzájemných dozvuků. Identita každého z lusků zůstává odlišená také uvnitř pavilonu a funguje i jako trojrozměrná orientační pomůcka. Ocelový skelet mostní konstrukce je pokryt překrývajícími se pláty, jež vytvářejí přirozené mikroklima interiéru, vycházejícího z klimatických podmínek oblasti a typického větru Cerzo. Prostřední pilíř se opírá o ostrov a neovlivňuje tak proud Ebra. Tvar pilíře nicméně vznikal při hydrodynamických simulacích, aby jen minimálně


omezoval průtok v případě povodní. Snaha o minimalizaci zásahů do okolního prostředí značně ovlivňovala celou stavbu. Na pravém břehu se most opírá o terénní výběžek zasahující do řeky a vstup na most je tedy nad úrovní povodňové bezpečnosti, aniž by stavba vyžadovala výrazné terénní úpravy. Zůstala tedy zachována rovněž staletí vznikající morfologie říčních koryt. Na levém břehu je zemina rozprostřena do širokých pruhů. Jeden z nich je vyvýšen tak, že skrývá celou pobřežní část technického zázemí. Pruh plynule přechází do objektu, když se trávník zakrývající prostory v zemině stává součástí jedné z výstavních místností. 6

34

září/2009

září/2009

35


Mostní pavilon

Mostní pavilon


7

Šupiny žraloka nad tekoucí vodou Stěny mostu pokrývá plášť, který však ponechává některé části rámu viditelné z nitra mostu. V plášti je pod vrstvou s malými trojúhelníkovými štěrbinami další vrstva s většími otvory. Tvůrci stavby se inspirovali žraločími šupinami a pomocí jednoduchého systému perpendikulárních hřebenovitých desek pak mohli vytvářet velmi složité vzory. U Mostního pavilonu se toto řešení osvědčilo jako funkční, ekonomické, ale také jako vizuálně velice přitažlivé. Vnější plášť objektu je podélně rozdělen na spodní část z kovových plátů a vrchní část sklem vyztuženého betonu, probarveného v odstínech mezi bílou a černou. Spodní část má poměrně volné tvary, které umožňuje flexibilita materiálu. Křivky horní části byly zracionalizovány do válcových průřezů, dále rozdělených do 26 500 obdélníkových panelů shodných rozměrů. Panely byly pokryty trojúhelníkovým vzorem s deseti variacemi, které v kombinaci s chromatickou variabilitou sklobetonových panelů ve spodní části vytvářejí množství dekorů viditelných na fasádě. Vnitřní plášť tvoří hladká polomatná sádrokartonová deska, která je pokryta několika vrstvami leštěné polyuretanové pryskyřice.

36

září/2009

7 Nosná konstrukce je viditelná z nitra mostu 8 Sluneční světlo projektuje tvar oken na stěny a podlahu 9 Prohlídka mostu, či exkurze v kosmické lodi? 10 Detail morfologie stavby 11 Vzory na plášti mostu

září/2009

37

8


Mostní pavilon

Mostní pavilon


www.zaha-hadid.com

Zaha Hadid Architects Dnes světově proslulá architektka Zaha Hadid (*1950) vyrostla v Bagdádu v péči francouzských chův. Po studiu matematiky na Bejrútské univerzitě následovala Architectural Association, v 70. letech obdivované i zatracované centrum nových architektonických směrů. Vlastní ateliér – Zaha Hadid Architects – založila v roce 1979. Dlouhá léta vyučovala na univerzitách po celém světě, na první realizovanou stavbu – požárnickou stanici v německém Weil am Rhein – čekala až do roku 1993. V Evropě se nachází většina jejích dalších realizací, například skokanský můstek Bergisel v Innsbrucku, vědecké centrum Phaeno ve Wolfsburgu nebo administrativní komplex Spittelmarkt v Berlíně, za dva roky pak ozdobí monumentální mrakodrap ve tvaru lilie Varšavu. V roce 2004 získala Zaha Hadid jako první žena nejprestižnější architektonické ocenění – Pritzker Prize.

10

9

38

11 září/2009

Německý architekt Patrik Schumacher (*1961) pracuje v ateliéru Zaha Hadid Architects od roku 1988 a v současnosti zde působí jako vedoucí projektant. Architekturu vystudoval na univerzitách ve Stuttgartu a Londýně, studia ukončil v roce 1990. Na univerzitě v Klagenfurtu pak v roce 1999 získal doktorát filozofie. Patrik Schumacher vyučuje na Architectural Association a dalších světových univerzitách. Mezi projekty, u nichž je vedle Zahy Hadid uveden jako spoluautor, patří například Centrální budova BMW v Lipsku, Opera v Dubaji či Národní centrum současného umění a architektury MAXXI, které má být otevřeno počátkem příštího roku v Římě.

září/2009

39

Most mezi krásou a funkcí

Recommend Documents