N_SFT Soudobé finanční trhy Vysoká škola finanční a správní léto 2016 téma č. 3
Peněžní a úvěrové trhy (PT) Vyučující Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.
Cíl kursu • Cílem kursu „Soudobé finanční trhy“ je rozšířit poznatky o finančních trzích. • Kurs se nejprve zabývá teoretickými a metodologickými otázkami - teorií finančních trhů, mechanismem fungování finančních trhů a úlohou úrokové míry na finančních trzích. • Na konci tohoto kurzu bude student schopen analyzovat jednotlivé formy finančních trhů, a to peněžní a úvěrové trhy, kapitálové trhy (trhy dluhopisů a trhy akcií) a trhy finančních derivátů. • Student bude schopen porozumět mezinárodním a světovým peněžním (devizovým) trhům (forma trhu, jeho specifické rysy, využívané finanční nástroje a mechanismus fungování, účastníci trhu, mechanismus cenové tvorby, základy oceoování využívaných finančních nástrojů).
Program N SFT léto 2016 1. Teorie finančních trhů + seminář 2. Úroková míra a její měření 3. Peněžní a úvěrové trhy (PT) + seminář 2,3 4. Trhy dluhopisů (TD) 5. Trhy akcií (AT) + seminář 4,5 6. Trhy finančních derivátů (TFD) 7. Hypoteční trhy (HT) + seminář 5,6 8. Devizové trhy ( DT) + seminář 7,8 9. Regulace na finančních trzích 10. Krize na finančních trzích + seminář 9,10 11. Integrace FT v podmínkách globalizace 12. Aktuální trendy na FT, AT/HFT, a MaA
8.2. 15. 2. 22. 2. 29.2. 7. 3. 14. 3. 21.3. 4. 4 11.4. 18. 4 18.4. 25.4.
Přehled témat pro prezentace seminárních prací N SFT – léto 2015 Světová finanční centra podle ratingu GFCI Vývoj objemů obchodu na peněžním trhu v ČR podle Depo a Repo sazby od roku 2000 Nástroje dluhopisového trhu – tradiční a nové instrumenty Spořící státní dluhopisy, nabídka MF CR, klasifikace, příklady využití a obchodování Nejznámější světové burzovní indexy – vývoj a význam Vývoj burz v USA od roku 2007 Přehled 10 nejvýznamnějších burz ve světě Nástroje trhu finančních derivátů – obvyklé a nové typy, klasifikace charakteristika CFD, ETF, CLO, CDO, CDS Vývoj hypotečního trhu v ČR a ve světě Vývoj objemů na trhu FOREX od r 2007 Hlavní tendence ve vývoji regulace finančních trhů od roku 2008 Důsledky finanční krize z hlediska finančních trhů, vývoj likvidity a ceny komodit od r. 2008 Nové trendy mezinárodní spolupráce v měnové oblasti a jejich vliv na finanční trhy
Babenys hev
7.3. Vencl 7.3.
Stanulevi ch
7.3. 7.3. 21.3. 21.3. 21.3.
4.4. Houšteck ý
4.4. 4.4. 18.4. 18.4. 18.4.
Literatura • • • • • • • • • • • • •
1. Povinná literatura: JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 648 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-1653-4. PAVLÁT, Vladislav a Antonín KUBÍČEK. Regulace a dohled nad finančními trhy. 2., přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 226 s. ISBN 978-80-7408-036-4. PAVLÁT, V.: Globální finanční trhy. Praha: Eupress, 2013. Praha: Eupress. ISBN 978-80-7408076-0. PAVLÁT, V. a kol.: Kapitálové trhy. 2. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005 PAVLÁT, V.: Burzy cenných papírů. Praha: VŠFS – Eupress, 2003. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. ZÁŠKODNÝ, P., Pavlát, V., Budík, J.: Finanční deriváty a jejich oceňování. Kap. 1 a 2. Praha: VŠFS – Eupress, 2006. 2. Doporučená literatura: MUSÍLEK, P.: Trhy cenných papírů. 2.vydání.Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-70-5. PAVLÁT, V.: Centrální bankovnictví. Praha: VŠFS – Eupress, 2004. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xvii, 415 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6.
Zakončení předmětu N SFT léto 2016 prezenční studium 10 bodů Prezentace seminární práce 10 bodů Seminární práce 10 bodů Přidaná hodnota seminární práce 20 bodů Závěrečný test 31 bodů minimální skóre pro absolvování předmětu 31 – 50 bodů hodnocení E – A podle stupnice Ústní část zkoušky : nad 31 bodů v případě zlepšení stupně hodnocení z dosaženého skóre.
Peněžní a úvěrový trh (PT) • Trh s krátkodobými finančními instrumenty (peněžními nástroji) • Peněžní trh je složka finančního trhu, kde aktiva představují krátkodobé půjčky (s dobou splatnosti rok a méně). • Slouží k zajištění likvidity a k nákupu a prodeji tzv. cenných papírů peněžního trhu.
Členění finančního trhu podle základních druhů investičních instrumentů Finanční trh Měnový trh
Peněžní trh
Trh krátkodobých úvěrů
Trh krátkodobých cenných papírů
Kapitálový trh
Trh dlouhodobých cenných papírů
TRH CENNÝCH PAPÍRŮ
Trh drahých kovů
Trh dlouhodobých úvěrů
Peněžní trh - charakteristika • Účastníci trhu si půjčují a poskytují na krátká časová období, typicky do 13 měsíců. • Peněžní trh obchoduje prostřednictvím krátkodobých finančních nástrojů běžně nazývaných „(cenné) papíry“. • Tento stav kontrastuje s kapitálovým trhem pro dlouhodobé financování, které je zásobováno dluhopisy a akciemi.
Mezibankovní trh • Peněžní trh sestává z finančních institucí a jejich jednatelů v měně či úvěrech, kteří peníze k půjčce chtějí přijmout nebo nabídnout. • Z hlediska objemu operací zaujímá nejvýznamnější místo mezibankovní trh (trh mezi bankami – i centrálními bankami a ostatními bankami), kde dochází k dennímu přesouvání likvidních prostředků za účelem a) dosažení potřebné likvidity a dostatečné výše zásob hotových peněz na jedné straně a b) snížení celkové likvidity a využití přebytečných zásob peněz na straně druhé.
Peněžní trh - ceny • Jádro peněžního trhu sestává z bank půjčujících a půjčujících si navzájem, s použitím obchodních směnek, převodů smluv a dalších nástrojů. • Tyto nástroje jsou často ohodnoceny cenou prostřednictvím určité tzv. referenční sazby - tedy průměrné úrokové sazby, za niž si banky navzájem jsou ochotny půjčit na mezibankovním trhu. • Často se používá londýnský trh, jeho referenční sazba je LIBOR - London Interbank Offered Rate, • českou obdobou je PRIBOR - Prague InterBank Offered Rate, což je průměrná sazba, za kterou si banky navzájem jsou ochotny půjčit na českém mezibankovním trhu peníze.
Základní nástroje • Peněžní trh se uskutečňuje prostřednictvím dvou základních nástrojů: • 1. Krátkodobými úvěry • 2. Krátkodobými cennými papíry
1. Krátkodobé úvěry 1. 2. a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)
- obchodní úvěry (mezi obchodními partnery) - finanční úvěry (od banky): eskontní, avalový, akceptační, negociační, faktoringový, lombardní, ramboursní, kontokorentní, dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, provozní leasing.
2. Krátkodobé cenné papíry 1. 2. 3. 4. 5.
směnka šek krátkodobé státní cenné papíry krátkodobé vládní obligace krátkodobé cenné papíry místních orgánů státní moci a správy (obce, města). 6. pokladniční poukázky vlády – emituje je vláda za účelem pokrytí rozpočtového schodku, tento cenný papír se považuje za velmi kvalitní (nulové riziko – emitent ČNB) a vysoce likvidní (3–6 měsíců) 7. krátkodobé podnikatelské cenné papíry 8. obligace bankovní (depozitní certifikát CD, je cenný papír banky, úrok je většinou vyplácen deklusivně – věřitel zaplatí nižší částku než je nominální hodnota a v den splatnosti banka vyplatí nominální hodnotu.
2. Krátkodobé cenné papíry •
•
•
9. obligace obchodních a průmyslových firem (Komerční cenný papír – dobře obchodovatelné jsou komerční cenné papíry velkých společností, které jsou známé a není pochyb o splnění jejich závazků. Může je na trhu umisťovat sám emitent, nebo s nimi obchoduje pověřená banka). 10.kontrakty – jedná se o specifické cenné papíry, jejichž základním rysem je zprostředkování termínových obchodů. Vedle tzv. promptních (okamžitě provedených) obchodů existují obchody, k jejichž uskutečnění dojde v předem určeném budoucím termínu – tzv. obchody termínové. 11. Deriváty – forwards, futures, opce
Úrokové sazby na PT • podle délky výpůjční doby • podle druhu peněžního nástroje • podle typu trhu • Teritoriálně se úrokové sazby liší
ocepování nástrojů PT • současná hodnota (present value)
• budoucí hodnota (future value)
• technika : diskontování výpočet durace
Účastníci trhu PT A. - Majitelé peněz (investoři - věřitelé) B. - Zprostředkovatelé C. - Zájemci o peníze/potenciální dlužníci
Charakteristika dílčích segmentů trhů PT • Směnečný trh • Trh převoditelných akreditivů • Trh krátkodobých bankovních úvěrů (korporátní) tyto trhy nejsou institucionalizovány, tzn., že fungují jako příležitostné trhy – OTC mezi různými subjekty, obchody jsou sjednávány individuálně
Instrumenty peněžního trhu podle kotace • 1/ instrumenty kotované na výnosové bázi – jsou prodávány za nominální hodnotu • 2/ instrumenty kotované na diskontní bázi – jsou prodávány pod nominální hodnotu
Instrumenty peněžního trhu • ad1/ Depozita peněžního trhu (MMD) jsou na výnosové bázi pevně úročené cenné papíry se standardní splatností do 1 roku (O/N, 1W, 1M, 3M) • Úrok a nominální hodnota jsou splaceny ke dni splatnosti
R = M*d*(t/365) • • • •
R – splatný úrok M – nominální hodnota depozita d – úroková sazba depozita t – počet dnů do splatnosti
Schema prodeje dluhopisu s výnosem 2%p.a. Dluhopis
20. 3. 2007
ČSOB
KB Úvěr 103 066 667
Dluhopis ČSOB
KB 20. 4. 2007
Úvěr + úrok 103 238 444
Instrumenty peněžního trhu • Ad 1a/ Depozitní certifikáty (CD) • Poukázka na termínovaný vklad, která může být prodána před datem splatnosti na sekundárním trhu. • Ocenění jako MMD na výnosové bázi.
Instrumenty peněžního trhu • Ad 2 Instrumenty kotované na diskontní bázi: • SPP – státní pokladniční poukázky (T-bills), depozitní směnky, bankovní záruky a komerční cenné papíry (nezajištěné směnky vydané subjekty s vysokým ratingem) • SPP jsou obchodovány na diskontní bázi ( pod nominální hodnotu), a mají nulový kupon. Výnosnost SPP měří a/ Nominální výnosová míra rnom b/ Ekvivalentní míra výnosnosti req
Instrumenty peněžního trhu • Nominální výnosová míra
FV = PV( 1+ t/360)* rnom rnom = FV – PV/PV * t/360 kde FV – budoucí hodnota (prodejní cena ) dluhopisu PV – současná hodnota dluhopisu (emisní cena) rnom – nominální výnosová míra t – doba držení SPP
Instrumenty peněžního trhu • Ekvivalentní míra výnosnosti, umožpuje srovnatelnost výnosnosti různých finančních instrumentů s různýými konvencemi úročení ACT 365/ ACT 360
req = FV – PV/ PV * t/365 kde FV – budoucí hodnota (prodejní cena ) dluhopisu PV – současná hodnota dluhopisu (emisní cena) t – doba držení SPP
Informace o PT v ČR • Obraty na peněžním trhu • Průzkum průměrných denních obratů na peněžním trhu provádí Česká národní banka dvakrát ročně, v dubnu a v říjnu. • ČNB provádí průzkum jednak pro své vlastní účely, jednak pro mezinárodní finanční instituce - Evropskou centrální banku (ECB), Banku pro mezinárodní platby (BIS). • Průzkum trvá vždy jeden týden a účastní se ho banky a pobočky zahraničních bank, které mají v ČR bankovní licenci a jsou aktivní na českém peněžním trhu. • Kromě celkového obratu na peněžním trhu sleduje ČNB i zastoupení jednotlivých instrumentů podle jejich typu a splatnosti.
Obraty na peněžním trhu v ČR •v týdnu od 18. do 22. ledna 2016 •Průměrný denní obrat depozitních operací ve srovnání s výsledky průzkumu z října 2015 vzrostl z 88,6 mld. Kč na 97 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména růstem (o 13 procent) O/N operací s nerezidenty. Jejich podíl na celkovém obratu dosáhl téměř 98 procent. •Z hlediska maturity dominovaly depozitním operacím ty se splatností do jednoho týdne (99 procenta) a především O/N operace, jejichž podíl na celkovém obratu dosáhl 98 procent. •Repo operace zaznamenaly ve sledovaném období pokles a jejich podíl na celkovém obratu se snížil na 0,4 procenta.
Informace o PT v ČR • Do všech kategorií se započítávají pouze obchody mezibankovní (tj. bez obchodů s klienty, MF ČR a ČNB). • ČNB zveřejpuje informace o průměrných denních obratech v agregované podobě. • Agregované hodnoty vznikají prostým součtem dat od jednotlivých bank s výjimkou obchodů s rezidenty, kde každý obchod hlásí současně dva účastníci průzkumu, a celkový součet v této kategorii se proto dělí dvěma. • Tabulky obsahují souhrnné údaje poskytnuté významnými bankami působícími v České republice • Depozitní operace - pouze korunové, mezibankovní (bez operací s ČNB a klienty), přijaté i poskytnuté. • Repo operace - pouze korunové, mezibankovní (bez operací s ČNB, MF a klienty), repo i reverzní repo
Mezibankovní peněžní trh Patria online Nejlepší Termín
Nejlepší
Datum a čas
Změna Denní min. Denní max.
nákup
prodej
(%) 5 614,29%
O
ON
20.2. 9:46:00
0,01
0,16
0,12
0,12
O
TN
20.2. 16:58:00
-0,2
0,1
0,1
0,1
-8 100,00%
O
1 týden
20.2. 0:35:11
-0,32
-0,21
-0,38
-0,11
-28,00%
O
2 týdny
20.2. 16:58:00
-0,2
0,1
0,1
0,1
0,00% -5,41%
O
1 měsíc
20.2. 0:35:11
-0,39
-0,29
-0,39
-0,18
O
2 měsíce
20.2. 0:35:11
-0,43
-0,31
-0,44
-0,27
2,27%
O
3 měsíce
20.2. 0:35:11
-0,49
-0,32
-0,54
-0,29
0,00%
O
6 měsíců
20.2. 0:35:11
-0,43
-0,27
-0,62
-0,26 2,27% 1,82%
O
9 měsíců
20.2. 0:35:11
-0,54
-0,37
-0,65
-0,36
O
1 rok
20.2. 0:35:11
-0,6
-0,48
-0,7
-0,46
1,64%
Celková hodnota vydaných CP za měsíc v miliardách CZK
Hodnota transakcí za měsíc v miliardách CZK
Celkový počet transakcí za měsíc
Leden 2014 Únor 2014 Březen 2014 Duben 2014 Květen 2014 Červen 2014 Červenec 2014 Srpen 2014 Září 2014 Říjen 2014 Listopad 2014 Prosinec 2014
45 0 1 007 6 16 16 12 1 000 10 20 4 8
3 123 2 901 4 927 2 950 2 829 2 841 2 799 3 527 3 633 2 870 2 125 2 264
1 021 948 1 029 863 865 834 806 667 782 850 564 691
Suma za rok 2014
2 144
36 789
9 920
Tabulka obsahuje souhrnné údaje poskytnuté významnými bankami působícími v České republice Splatnost Leden 2016 DEPO (v mil CZK)
(O/N;1W (3M;6M (6M;12M > (1W;1M> (1M;3M> > > Celkem
O/N 95 445
953
585
60
0
0 97 043
527
21
0
60
0
0
94 918
932
585
0
0
0 96 435
0
69
151
194
0
0
414
Obchody s rezidenty
0
49
126
194
0
0
369
Obchody s nerezidenty
0
20
25
0
0
0
45
Obchody s rezidenty
Obchody s nerezidenty REPO (v mil CZK)
608
Splatnost
Leden 2015
(O/N;1W (1M;3M (3M;6M (6M;12M > (1W;1M> > > > Celkem
O/N
DEPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty
35 650 1 418
2 174 640
365 115
456 40
30 30
0 0
38 675 2 243
Obchody s nerezidenty REPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty
34 232 0 0
1 534 41 0
250 476 476
416 62 62
0 0 0
0 0 0
36 432 579 538
Obchody s nerezidenty
0
41
0
0
0
0
41
Splatnost
Leden 2014 DEPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty Obchody s nerezidenty REPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty Obchody s nerezidenty
Leden 2013
(O/N;1 (1W;1M (1M;3M (3M;6 (6M;12 Celke O/N W> > > M> M> m 33 276 5 626 949 778 0 50 40 679 3 977 2 290 718 90 0 50 7 125 29 299 36 0
3 336 142 116
231 805 793
688 210 210
0 0 0
0 33 554 0 1 193 0 1 119
36
26
12
0
0
0
O/N
74
Splatnost (O/N;1 (1W;1M (1M;3M (3M;6 (6M;12 Celke W> > > M> M> m
DEPO (v mil CZK)
24 905
5 409
158
270
530
0 31 272
Obchody s rezidenty Obchody s nerezidenty
2 346
1 402
128
70
0
0 3 946
22 559
4 007
30
200
530
0 27 326
REPO (v mil CZK)
217
228
644
0
100
0 1 189
Obchody s rezidenty Obchody s nerezidenty
199
124
168
0
0
0
491
18
104
476
0
100
0
698
Splatnost
Leden 2014 DEPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty Obchody s nerezidenty REPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty Obchody s nerezidenty
(O/N;1W (1W;1M (1M;3M (3M;6M (6M;12M Celke O/N > > > > > m 33 276 5 626 949 778 0 50 40 679 3 977 2 290 718 90 0 50 7 125 29 299 36 0
3 336 142 116
231 805 793
688 210 210
0 0 0
0 33 554 0 1 193 0 1 119
36
26
12
0
0
0
74
Splatnost
Leden 2015
(O/N;1W (1W;1M (1M;3M (3M;6M (6M;12M Celke > > > > > m
O/N
DEPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty
35 650 1 418
2 174 640
365 115
456 40
30 30
0 38 675 0 2 243
Obchody s nerezidenty REPO (v mil CZK) Obchody s rezidenty
34 232 0 0
1 534 41 0
250 476 476
416 62 62
0 0 0
0 36 432 0 579 0 538
Obchody s nerezidenty
0
41
0
0
0
0
41
Objemy peněžního trhu ČR– vývoj v lednu 2013 - 2016
2013 2014 2015 2016
DEPO 31,2 40,6 38,6 97
120 100 80 60 40 20 0
Repo 1,18 1,19 0,579 0,414
97
31.2
2013 Repo 1.4 1.2
1.18
1.19
1 0.8
0.579
0.6
0.414
0.4 0.2 0
2013
2014
2015
2016
Repo
40.6
2014
DEPO
38.6
2015
Repo
2016
Organizace a technika obchodování na PT
• Podle institucionalizace • SKD - systém krátkodobých dluhopisů ČNB • Mimo krátkodobé dluhopisy v mezibankovním obchodním styku
Peněžní trh v USA
Peněžní trh v USA • Peněžní trh v USA tvoří významnou součást národního finančního systému, ve kterém banky a další účastníci denně obchodují více než 1 bilion USD. • Peněžní trh je velkoobchodní trh pro nízkorizikové, vysoce likvidní a krátkodobé dluhopisy. • Obchodují se zde obrovské objemy amerických státních dluhopisů (US Treasury's debt), cenné papíry federálních agentur, commercial paper, podnikové cenné papíry, hypotékami kryté cenné papíry, komunální cenné papíry atd. • Peněžní trh představuje trh, kde věřitelé s dočasným přebytkem likvidity vytvářejí krátkodobé půjčky dlužníkům s dočasným nedostatkem likvidity
ÚČASTNÍCI PENĚŽNÍHO TRHU • Na peněžním trhu působí velké množství hráčů, nejvýznamnější jsou: • Money Market Mutual Funds • (dále jen MMMF) nabízejí investorům možnost investovat do diverzifikovaného portfolia cenných papírů. Investor, který vloží své peníze do fondu získá podíl na zisku tohoto fondu a stane se podílníkem tohoto fondu • MMMF získává finanční zdroje od investorů, které následně využívá k nakupování cenných papírů peněžního trhu • MMMF vznikly v 70. létech 20. století jako alternativa k bankám, které nabízely nižší úrokovou míru než MMMF • Investice v MMMF nejsou tradičně pojištěny vládou • MMMF usiluje o zachování hodnoty investice 1 USD na akcii, ale je možné, že investor může realizovat ztrátu. Hlavní riziko, kterému MMMF čelí, je změna úrokových měr a úpadek jejich investicí (například úpadek commercial paper). • Díky regulaci MMMF nesmí držet dlouhodobé aktiva, jako například mortgage-backted securities
MMMF • V lednu 2007 drželo 473 zdanitelných MMMF (zdanitelné MMMF představují téměř 85% všech MMMF) aktiva v hodnotě 1,95 bilionu USD. • Jednu třetinu aktiv, držených MMMF, představovaly Treasury funds (vládní dluhopisy, dluhopisy vládou zaručenými agentury). • Zbývající dvě třetiny aktiv tvořily prime fondy, které investovaly do nevládních aktiv, jako jsou CP. • V lednu 2007 představovaly CP největší část aktiv držených MMMF, v celkové výší 634 mld. USD ( 35.5% z celkových aktiv). Další aktiva držená MMMF představovaly vládní dluhopisy (585 mld. USD), repo operace (390 mld. USD), bankovní závazky (297 mld. USD) a další aktiva (45 mld. USD)
Banky • Tradiční bankovní model byl vystřídán novým modelem – sekuritizovaným bankovnictvím. • v tradičním modelu banky drží půjčky, dokud nejsou a jsou zajištěny vklady na požádání, které jsou považovány za hlavní zdroj finančních prostředků, • sekuritizované bankovnictví půjčky rozděluje do balíčků, následně je dále prodává jako cenné papíry a jako hlavní zdroj finančních prostředků využívá repo operace. • V tradičním bankovnictví vkladatelé uloží své peníze v bankách na běžné či spořící účty. Banky tyto prostředky dále půjčují. Tyto hypotéky společně s dalšími nehypotečními půjčkami drží ve své finanční rozvaze • depozita uložená v bankách jsou pojištěna vládou. V sekuritizovaném bankovnictví investor získá za své finanční prostředky, poskytnuté bance, kolaterál5.
Banky • V sekuritizovaném bankovnictví investor získá za své finanční prostředky, poskytnuté bance, kolaterál. • banka své finanční prostředky nepůjčuje přímo, ale využívá další subjekty jako prostředníky pro další přímé půjčky. • Kolaterál – peněžní prostředek nebo finanční nástroj, který je poskytnut jako předmět finančního zajištění
Shadow banking • představuje finanční instituci nebo činnost, která je v některých ohledech paralelní k bankovní činnosti, ale podléhá menší regulaci než komerční banky. • Největšími poskytovately likvidity na tomto trhu jsou MMMF (25 % - 33 %) a dealeři cenných papírů (25 %), kteří hledají krátkodobé investice pro jejich dočasně dostupnou hotovost. • Shadow banking je využívaný bankami k sekuritizaci, což je forma mimobilančního financování, • banka prodává své půjčky pomocí tzv. Special Purpose Vehicle • Poměr mimobilančnímu financování ke klasickému financování půjček vzrostl z nuly v roce 1980 na více než 60% v roce 2007 • banky využívaly SPV k tomu, aby vyčlepovaly své půjčky ze své rozvahy, a mohly snižovat množství kapitálu drženého ve svých rozvahách , resp zvyšovat bilance nad kapitálovou přiměřenost 8% podle BASEL I a II.
Sekuritizace • Sekuritizace byla důležitou inovací, pomocí které byly financovány hypotéky. V roce 2005 a 2006 bylo pomocí sekuritizace financováno 80 % hypoték. • Tyto hypotéky či půjčky jsou prodávány jako residential mortgage-backed securities (dále jen RMBS), které jsou obsaženy v portfoliu s tisíci dalšími hypotékami. • Tyto portfolia nakupuje SPV, který tyto nákupy financuje emisí cenných papíru krytých RMBS a vznikají assets-backed securities ABS • Díky sekuritizace se objevilo také množství nových instrumentů, především credit default swaps (dále jen CDS) a collateralized debt obligation (dále jen CDO). • CDS jsou derivátové smlouvy, kde jedna strana pojišťuje druhou stranu proti úpadku konkrétní firmy nebo sekuritizovaného dluhopisu. • CDO jsou sekuritizované firemní dluhopisy nebo assetbacked securities
INSTRUMENTY PENĚŽNÍHO TRHU V USA Mezi tradiční instrumenty peněžního trhu patří zejména • commercial paper, • Treasury bills, • repo operace, • federal funds, • depoziční certifikáty, • krátkodobé dluhopisy vládních agentur • bankers acceptances
Commercial paper • Commercial paper (dále CP) jsou krátkodobé dluhové instrumenty emitované velkými společnostmi. • Pro emitenty představují CP způsob jak získat levný kapitál za krátkodobé úrokové míry. • Pro investory CP nabízí mírně vyšší výnos než Treasury bill výměnou za minimální úvěrové riziko oproti bezrizikových Treasury bill • Z historického pohledu je většina CP nezabezpečená, podporována pouze schopností emitentů generovat peněžní tok. S příchodem sekuritizace se ABCP staly důležitou částí trhu s CP a důležitým finančním prostředkem mimorozvahového bankovnictví
Commercial paper • Vydávání CP je pro malé i velké americké společností důležitým zdrojem krátkodobého financování, jakožto alternativa k bankovním půjčkám. • Některé CP se prodávají nezabezpečené (bez specifického kolaterálu), jiné CP jsou zabezpečené bankami vydanými letters of credit (akreditivy) nebo balíčky aktiv • CP jsou obvykle emitovány ve velkých denominacích (100 000 USD a více), jejich průměrná splatnost je 30 dnů, ale maximální délka splatnosti může být až 270 dnů, • Příjmy z emisí CP slouží k financování „běžných transakcí“ zahrnujících mzdové náklady či financování běžných aktiv jako je správa pohledávek nebo zásob. • emitenti, využívající CP jako nízkonákladovou alternativu k bankovním půjčkám, nepodléhají registraci u Securities and Exchange Commision
Druhy commercial paper • CP jsou obvykle rozdělovány do tří základních kategorií: assets-backed, finanční a nefinanční (neboli podnikové) CP, • Asset-backed commercial paper • ABCP je forma CP zajištěná pomocí aktiv jako jsou hypotéky a další půjčky, které se využívají jako kolaterál • ABCP jsou vydávány mimobilančními subjekty, krycími společnostmi, vlastněnými velkými finančními institucemi, které pomocí těchto společností drží aktiva a pasiva mimo své finanční rozvahy
Finanční a nefinanční CP • Finanční commercial paper • Finanční CP jsou emitovány velkými finančními institucemi, bankami, fondy, přímo, nikoliv pomocí SPV. • Finanční CP jsou považovány za nízkorizikové aktiva díky jejich krátké splatnosti a tomu, že emitent je velká instituce se silnou finanční rozvahou. Pokud se jeho finanční rozvaha zhoršuje, investoři obvykle přestanou být ochotní znovu profinancovat splatný CP a emitent je donucen opustit tento trh • Nefinanční commercial paper • Nefinanční CP jsou emitovány nefinančními institucemi, tyto CP nejsou zajištěny a emitovat je mohou pouze velké, kredibilní firmy se silnou finanční rozvahou. Většina emitentů jsou z velké části veřejně obchodovatelné korporace (například General Electric nebo Coca-Cola). Pro tyto firmy pak CP představují důležitý zdroj financování jejich běžných závazků, okolo 30%
Držitelé CP, 2005 - 2013 (mld. USD) 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Money market mutual funds 489,4
600,8
674,6
618,5
510,5
394,2
354,2
340,8
352,1
Rest of the world State and local governments
239,6
286,3
278,1
232,9
191,5
191
191,7
195,2
197
153,2
151,9
149,5
127,5
88,5
101,4
90,6
85,3
86
Funding corporations
281,9
345,5
143,9
285,1
0,3
39,6
31,8
7,1
0,2
Mutual funds
97,1
114,5
114,1
51,6
80,2
66,3
40
77,5
106,1
Household sector
98,4
117,5
107,3
6
22,7
21,1
19,4
19
17
Brokers and dealers Nonfinancial corporate business
60,2
64,3
87,1
65,7
41,5
36,2
42,1
29,9
28,7
111
122,7
69,5
57,3
56
68
67,9
60,3
40,2
Private pension funds
31,5
47,8
50,2
44,3
45,3
42,6
44,7
42,3
38,3
Life insurance companies
24,4
28,7
41,7
38,3
49,8
40,9
29,7
43,6
35,2
26,9
28,7
31,6
31
32,1
38,4
41,9
40,5
37,1
13,8
32,4
27,7
6,8
9,7
9,9
6,5
3,4
5,6
15,8
16,4
13,3
19,1
9,8
7,9
8,8
7,4
7,3
952,4
950,7
State and local govt. retirement funds Government-sponsored enterprises Property-casualty insurance companies Holdings, by sector
1644,2 1958,4 1788,9 1599,8
1138
1057,6 969,3
Money market mutual funds Rest of the world State and local governments Funding corporations
5.60 35.20
37.10
7.30
38.30
352.10
40.20
Mutual funds
28.70 17.00
Household sector
106.10
Brokers and dealers
86.00 0.20
197.00
Nonfinancial corporate business Private pension funds Life insurance companies State and local govt. retirement funds Governmentsponsored enterprises
Money market mutual funds 800
700
600
500
400
300
200
100
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Holdings, by sector 2500
2000
1500
1000
500
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2500
2000
Money market mutual funds Holdings, by sector
1500
1000
500
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Treasury Bills • Treasury bill představuje jeden z klíčových instrumentů využívaných na peněžním trhu. Je používán zejména jako kolaterál při repo operacích. • Treasury bills (dále jen T-bills) jsou krátkodobé cenné papíry se splatností do 1 roku, jsou emitovány ministerstvem financí USA a využívány k financování národního dluhu. • T-bills nenesou téměř žádný úrok, ale investor získává výnos díky slevy při nákupu (nakoupí za nižší cenu než je jejich nominální hodnota) a následně v době splatnosti jsou ministerstvem vykoupeny za jejich nominální hodnotu • T-bill jsou považovány jako ideální cenné papíry peněžního trhu, nenesou téměř žádné riziko nesplacení a jsou velice likvidní díky jejich sekundárnímu trhu. • Ostatní cenné papíry peněžního trhu buď nesou větší riziko nesplacení, jsou méně likvidní nebo obojí oproti T-bills • T-bills jsou obvykle emitovány se čtyřtýdenní, třináctitýdenní nebo dvaceti šestitýdenní splatností
Repo operace • Pomocí repo operací probíhá většina obchodů uskutečněných na peněžních trzích. Pro některé účastníky představuje financování pomocí repo operací klíčový zdroj finančních prostředků. • Repo operace je zabezpečená půjčka, kde věřitel obdrží cenné papíry jako kolaterál na ochranu proti úpadku dlužníka • Repo operace je finanční kontrakt používaný účastníky trhu jako finanční metoda zajišťování krátkodobé nebo dlouhodobé likvidity • Repo operace obsahuje dvě transakce. • První transakce obsahuje transfer specifických cenných papírů vlastněných jednou stranou (banky nebo dlužníkovi) k věřiteli, který naopak poskytne dlužníkovi likviditu. Věřitel nadále drží obdržené cenné papíry a dlužník likviditu. • Druhá část repo operace spočívá v dohodě, že banka zpětně odkoupí dané cenné papíry za předem domluvenou cenu, v daném, předem domluveném termínu. V případě úpadku dlužníka, věřitel stále drží obdržené cenné papíry, se kterými může následně dále obchodovat
Repo operace
• Jako kolaterál mohou být požity jakékoliv cenné papíry • vysoce likvidní cenné papíry (jako T-Bills nebo dluhopisy státem podporovaných podniků) jsou nejvíce preferovány z důvodu lehkého zlikvidnění v případě úpadku dlužníka • Nejobvyklejší aktiva využívána jako kolaterál u repo operací byly Treasury securities, soukromé mortgagebacked securities, cenné papíry vládních agentur, podnikové cenné papíry a spousta dalších typů méně likvidních aktiv • Protože hodnota cenných papíru použitých jako kolaterál může klesat, jsou repo operace zajištěny proti tomuto riziku mechanismem nazývaným „haircut“. Dlužník obdrží za své poskytnuté cenné papíry hodnotu sníženou právě o hodnotu domluvené srážky (haircut), zatímco věřitelův úrok je počítán z celé ceny cenných papírů
Federal Funds • Zákon z roku 1980 (The Monetary Control Act) ustanovuje, že americké depozitní instituce (jako banky atd.) musí držet část svých depozit jako rezervy u Federal Reserve • Většina depozitních institucí drží větší část depozit z celkového množství svých depozit, než je zákonem vyžadováno, a tyto rezervy jsou spravovány Federal Reserve. • Federal funds jsou nezabezpečené půjčky přebytečných rezerv držených u bank Federal Reserve a jsou obchodovány na trhu s federal funds (nebo fed funds market), což je vlastně jednodenní (overnight) mezibankovní trh, který je považován za nejrychlejší zdroj likvidity pro regulované banky v USA a rovněž je to důležitý indikátor fungování bankovního a finančního systému. • Banky tyto volné prostředky půjčují nebo si je vypůjčují, aby splnily povinné požadavky na výši svých držených rezerv a k pokrytí svých finančních transakcí. Většina těchto půjček má jednodenní splatnost, ačkoliv některé transakce mohou mít delší splatnost. Průměrná úroková míra, za kterou banky půjčují na trh s fed funds, je známa jako fed funds
Téma seminární práce pro prezentaci • Vývoj obratů na peněžním trhu v ČR v letech 2004 – 2014
Appendix 1
Systém krátkodobých dluhopisů (SKD) ČNB
SKD - Institucionalizovaný trh krátkodobých dluhopisů vydávaných v české měně a v zaknihované podobě • Systém krátkodobých dluhopisů (dále jen "SKD") provozovaný Českou národní bankou (dále jen "ČNB") je systémem, který zajišťuje samostatnou evidenci (registr) cenných papírů a vypořádací systém obchodů s cennými papíry vedenými v této evidenci. • SKD vede evidenci a provádí vypořádání transakcí s – cennými papíry vydávanými Českou republikou (Ministerstvem financí ČR) a splatnými do jednoho roku, – krátkodobými cennými papíry vydávanými ČNB se splatností do šesti měsíců a – dalšími dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku. • Všechny cenné papíry jsou vydávány v české měně a v zaknihované podobě.
Základní funkce SKD 1. evidence cenných papírů podle jejich emitentů a vlastníků, 2. evidence účastníků SKD, 3. primární prodej státních dluhopisů, dluhopisů ČNB a dalších krátkodobých dluhopisů v rámci SKD, 4. provádění příkazů účastníků k registraci skutečností týkajících se cenných papírů v SKD, 5. vypořádání obchodů s cennými papíry v SKD, zabezpečení splácení dluhopisů a výplaty výnosů z nich. • V rámci SKD je poskytována možnost využití různých aukčních algoritmů při pokrývání objednávek investorů v aukci. • Pro banky SKD zajišťuje možnost čerpání vnitrodenního úvěru, který poskytuje ČNB prostřednictvím systému CERTIS.
Základní funkce SKD • • • • • • • • • •
SKD plní zejména tyto funkce a) evidenci cenných papírů podle jejich emitentů, b) evidenci cenných papírů na majetkových účtech, c) evidenci účastníků SKD (dále jen „účastníci“), d) primární prodej cenných papírů v rámci SKD, e) provádění příkazů účastníků k registraci skutečností týkajících se cenných papírů dle v SKD, f) vypořádání transakcí s cennými papíry v SKD, g) zabezpečení splácení cenných papírů a výplaty výnosů z nich V rámci SKD je poskytována možnost využití různých aukčních algoritmů při pokrývání objednávek investorů v aukci. Pro banky SKD zajišťuje možnost čerpání vnitrodenního úvěru, který poskytuje ČNB prostřednictvím systému CERTIS.
Účastníci SKD - agenti, klienti a custodiani • Klient je právnická nebo fyzická osoba, s níž uzavřela ČNB smlouvu o účtu vlastníka cenných papírů v SKD, na kterém jsou evidovány cenné papíry ve vlastnictví klienta. • Klient může mít v SKD veden jeden nebo více účtů vlastníka cenných papírů. • Ke každému účtu vlastníka cenných papírů má klient přístup prostřednictvím agenta uvedeného ve smlouvě.
Custodian • Custodian je právnická osoba, s níž uzavřela ČNB smlouvu o účtu zákazníků v SKD, na kterém jsou evidovány cenné papíry ve vlastnictví jiných osob než custodiana (klientů custodiana). • Custodian může mít v SKD veden jeden nebo více účtů zákazníků. Ke každému účtu zákazníků má custodian přístup prostřednictvím agenta uvedeného ve smlouvě. • Custodian eviduje v navazující evidenci cenné papíry na účtech vlastníka
Agenti • Agent uzavírá s ČNB dohodu o přístupu ke komunikační bráně ČNB, aby měl zajištěné on-line spojení s SKD, a musí uzavřít s ČNB smlouvu o účasti v SKD. • Agent musí mít vlastní účet mezibankovního platebního styku vedený v ČNB (dále jen "účet platebního styku") nebo peněžní účet u banky, která má účet platebního styku (dále jen "banka agenta"). • Agent je na základě smlouvy o účasti v SKD oprávněn poskytovat služby jiným účastníkům - custodiánům a klientům vztahující se k jejich majetkovým účtům a získávat z SKD informace, které se jich týkají. V rámci oprávnění obsažených ve smlouvě o účasti v SKD má agent oprávnění provozovat aukční místo.
Emise cenných papírů • Pouze klient může emitovat cenné papíry v SKD. Klient, který hodlá emitovat cenné papíry, musí použít služeb agenta, který má přístup k jeho majetkovému účtu. • Emitovat cenné papíry evidované v SKD může ČNB, Ministerstvo financí ČR a dále klienti, kteří mají oprávnění emitovat cenné papíry zahrnuté ve smlouvě a mají povolení Komise pro cenné papíry k emisi. • Klienti podávají v případě svého zájmu v aukci elektronické objednávky na nákup cenných papírů dané emise.
Emise cenných papírů • V den aukce se na základě objednávek klientů prostřednictvím aukčního místa zanese do evidence SKD rozdělení cenných papírů dané emise mezi jednotlivé účastníky aukce a výnosy, za které se primární prodej v jednotlivých případech bude realizovat, podle postupu, který stanovil emitent. • V den emise SKD realizuje primární prodej dluhopisů.
Vypořádání obchodů s cennými papíry • Vypořádání úplatných i neúplatných převodů cenných papírů v rámci SKD se provádí pro klienty a custodiany na základě instrukcí jejich agentů. • Vypořádání úplatných převodů cenných papírů provádí SKD pro klienty a custodiany v součinnosti se systémem CERTIS (systém mezibankovního platebního styku ČNB) podle principu dodání proti zaplacení (delivery versus payment). • Zahrnuje převod cenných papírů z majetkového účtu klienta - prodávajícího nebo custodiana, na kterém je evidován cenný papír prodávajícího, na majetkový účet klienta - kupujícího nebo custodiana, na kterém bude evidován cenný papír kupujícího, a úhradu dohodnuté kupní ceny kupujícím prodávajícímu.
Vypořádání obchodů s cennými papíry • Vypořádání cenných papírů začíná zablokováním cenných papírů na majetkovém účtu klienta nebo custodiana. • Na základě zablokování je automaticky bez časového prodlení vytvořen příkaz systému CERTIS (tzv. příkaz ze třetí strany) k převodu příslušné částky z účtu platebního styku agenta kupujícího, resp. banky agenta kupujícího s uvedením příslušného peněžního účtu agenta na peněžní účet prodávajícího. • Spojení mezi SKD a systémem CERTIS je plně automatizováno a příkaz je obvykle realizován během několika málo minut. • Po dokončení finančního převodu je proveden převod zablokovaných cenných papírů z majetkového účtu, na kterém byl dosud evidován cenný papír prodávajícího, na majetkový účet, na kterém bude evidován cenný papír kupujícího
Vnitrodenní úvěr pro banky • Prostřednictvím SKD je umožněno bankám, které jsou klienty SKD, možnost čerpání bezúročného vnitrodenního úvěru, který jim poskytuje ČNB pro operace v systému CERTIS. • Vnitrodenní úvěr závisí na aktivitě banky, lze navyšovat a snižovat libovolně v době od zahájení účetního dne SKD (8:30) do ukončení účetního dne CERTIS (16.00). • Při navyšování i vracení vnitrodenního úvěru cenné papíry zůstávají na majetkovém účtu klienta.
Vnitrodenní úvěr pro banky 2 • V případě, že zůstatek na tomto účtu nepostačuje na vrácení vnitrodenního úvěru, jsou automaticky vytvořeny instrukce lombardní repo v důsledku nesplacení vnitrodenního úvěru. • První část instrukce je vytvořena automaticky, okamžitě po uzavření ukončení účetního dne CERTIS je vypořádána příslušná transakce. Na jejím základě jsou cenné papíry ve stavu K převedeny na majetkový účet ČNB. • Druhá část transakce s datem vypořádání následující účetní den vzniká až po té, co je na straně ČNB doplněna lombardní sazba do příslušné instrukce, která je až do doplnění ve stavu rozpracovaná.
Vnitrodenní úvěr pro banky 3 • Banka má instrukce a transakce týkající se Lombardního repa vzniklého v důsledku nesplacení vnitrodenního úvěru uvedeny v Přehledu instrukcí a v Přehledu vypořádání, může zobrazit jejich detaily, ale tyto instrukce nezadává. • Transakce jsou vypořádány pouze na základě automaticky vygenerovaných instrukcí doplněných na straně ČNB a nedochází k párování instrukcí s protistranou.
Vnitrodenní úvěr pro banky 4 • Klient z vlastního podnětu získá úvěr tak, že dá příkaz k převedení cenných papírů ze stavu volných do stavu určeného pro vnitrodenní úvěr (stav K). Ihned poté je mu navýšen vnitrodenní úvěr v systému CERTIS. • Převedením cenných papírů ze stavu K do stavu volných dává klient příkaz k vrácení vnitrodenního úvěru. • Pokud klient vnitrodenní úvěr nevrátí na základě vlastního příkazu, při ukončení účetního dne CERTIS vrací SKD vnitrodenní úvěr automatizovaně k tíži peněžního účtu banky v systému CERTIS.
