Nový Podlavičník je tu!!!

 

 

1

Nový Podlavičník je tu !!! Když jsem se na začátku září dozvěděla, že jsem byla zvolena novou šéfredaktorku školního časopisu, byla jsem zděšena! Zvládnu to? Co když se celý zaběhnutý systém časopisu pod mýma rukama zhroutí jako domeček z karet a zničím práci všem, kteří na něm společně pracují ? Nestalo se tak. Uběhly dva měsíce, je listopad, uprostřed pololetí. Váš starý známý Podlavičník je tu zpět, i když prošel malými změnami a získal staronové redaktory ☺! Tímto malým úvodem bych chtěla za celou redakci poděkovat všem, kteří se na tomto čísle podíleli. A co na Vás čeká v tomto čísle?

• Elektronická žákovská • Paní učitelka Kletečková a rozzuřený býk • Rozhovor s panem školníkem • Oslavy školy • Fámprodukt • Florbal • Kuličková hodina • Rozhovor s bývalými studenty • Malůvky pod lavicí • Anglická poezie • Úvaha • Vtipy • Hlášky z filmů • Společenské akce

 

2

Zlepšení výuky a vyučování se zavedením elektronické třídnice. Extrémně zveličeno a nebráno vážné, jelikož tato novinka má jen samé výhody. Nelze ztratit. (jen vymazat)… Začátek hodiny: 8:00 Učitel přijde, sem tam se zpožděním 5-10 minut. To ještě akceptujeme, ale ne vždy, někdy si musíme učitele vyžádat ve sborovně, aby nám ty vědomosti šel vtloukat do hlavy přímo do třídy a neposílal nám je jen na mail. Většinou to tam totiž nepřijde, i když ta nadřazenější strana (učitel samozřejmě) tvrdí, že ano. Sedne si za stůl. 8:05 Zapne počítač. Čekáme, až se to tedy zapne. Všichni pořád ještě stojíme, protože učitel zaměstnaný počítačem a hledáním tlačítka Power, zapomněl na své žáky. 8:06 „Sedněte si konečně už!" Bože ani tohle neumí bez mých rad... “ učitel se s tímto brumláním pod vousy (né, že by ty vousy všichni měli, ale i tak si pod vousy brumlat dokážou) opět ponořuje do jedniček a nul. Nejhloupější informace, kterou víme, je to, že celý virtuální svět je z těchto dvou čísel. Směšné. Hurá, počítač tedy běží. 8:07 Teď se přihlásit... "Nevíte náhodou moje heslo?" -Ano všichni žáci vědí všechna hesla všech učitelů. Od toho ta hesla přeci jsou, abychom se mohli i my přihlásit do toho skvěle přehledného programu a doplňovat si absenci. 8:11 Heslo je nakonec vyhrabáno z nějakého šuplíku ve vzdělaném mozku vyučujícího a zadáno do kolonky. V lepším případě se učitel i přihlásí, čas od času to prostě nejde a musí se pro pana Lonsmína. Pak to zázračně funguje, ale po odchodu p. L. stejně vyjde najevo, že to byla jen náhoda, že to začalo fungovat zrovna, když p. L. přišel. 8:12 (s přidáním položky p.L. je už 8:20) "Kdo chybí?" "Něco říkáme, většinou nám učitel stejně špatně rozumí, protože kuňkáme a neumíme mluvit nahlas, vlastně vůbec neumíme mluvit, takže se dozvíme, že neuděláme maturitu, jestli to takhle s námi půjde dál. A nebo se to překlikne v pc, takže v závěru stejně chybí někdo jiný a chybí i přesto, že sedí v první lavici naproti učiteli, jenže ten to neví, protože kouká do monitoru. 8:15 (s přidáním položky p.L. je už 8:23) učitel má zapsáno. Vypne počítač. Vytáhne notes se zkoušením. 8:17 Přijde opozdilec, co zaspal, nebo mu jel pozdě autobus, nebo byla zase havárka (i když na druhé straně města, ale byla, takže to byl důvod si ještě před školou zapálit,dobře tedy vedle školy, protože porušování školního řadu je trestné a jeho nedodržování, i když jen v psané formě, by mohlo být trestáno. Už párkrát mi ředitel chtěl dredy utrhnout, tak aby si nevzal tentokrát nůžky. ...

 

3

Já a elektronická třídnice Pohled od katedry Přiznám se, že můj vztah k PC je vztahem toreadora-začátečníka a býka. Hádejte, kdo je ten toreadorzačátečník! Pondělní ráno. Aréna v AZT 3 připravena. Diváci nažhaveni. Býk ještě vypnut vyčkává.V mé duši je přání působit sebejistě, s milým úsměvem několikrát lehce a elegantně !!!!! pohnout myší (odkoukáno od dr. Lonsmína) a naráz provést hned několik operací najednou. Marné jsou sny. Monitor je tmavý, hystericky šoupu s myší. Aha, je vypnutá pojistka. Hurá. Monitor se rozzáří a vycení slovo UBUNTU. Ve světě počítačů mi připadá nepatřičné. Evokuje obraz rovníkové Afriky, zvuk bubnů………Ze snění mě vytrhne okénko USERNAME . V podobě „Vyslovuj, jak čteš“ je to rozkošná záležitost. Značně mě irituje věta „PLEASE, WAIT ! V české verzi je to nejčastější odpověď mých dětí na mé příkazy. Ovšem bez toho „please“. Přes systém hesel (kdo si je má sakra všechny pamatovat, vždyť nejsem agent 007) prokličkuju až ke kolonkám třídnice. Uff. Do příslušných řádků (pokud se nepřekouknu) vepíšu téma hodiny a absenci. Heuréka!! Vítězství!!Se sebevědomým úsměvem takřka bravurně počítač vypínám. Zvedám oči ke třídě, která s napětím a poněkud škodolibě sleduje můj zápas. Na čele jim téměř neonově bliká věta: „ Vidíš, po nás toho chceš a sama……“ Vychutnávám si pocit sebevědomé ženy, pedagožky a matky, která ovládá techniku bez hnutí brvou. Začínám výklad. Líčím trápení Šrámkova Jana Ratkina a vůbec netuším, jaké trápení čeká za chvíli mě. Ratkin je proti mně břídil. Do třídy vstupuje Dudáček s Prommerovou. Prý zácpa. Nutno zapsat pozdní příchod. A všechno znovu! UBUNTU, PLEASE WAIT (no jo, pořád!!), přes USERNAME až do třídnice. A je to! Jsem skvělá, pořádná a výkonná. Vracím se k Janu Ratkinovi. Čtu procítěně Šrámkova slova o tom, že mládí musí krvácet……Je 8.30. Vstupuje student Patočka. „Vona je zácpa,“ praví.Ještě jednou se to bude opakovat a bude krvácet Patočka a ne mládí!! Zuřím A znovu UBUNTU , USERNAME……... Zaznamenáno. Vypnuto. Ať si teď někdo zkusí přijít!!! Bude mít absenci navěky, protože ho prostě zabiju. Zvoní. Vyčerpaně opouštím třídu, aby se vše po přestávce opakovalo. Opět usedám. Už to znáte. Prostě UBUNTU, USERNAME……Třídnice se otevře a na mě jukne hodina v AZT 3 červeně, tj. NEZAPSANÁ!!!!! Systém má své mouchy. Vnitřně se hroutím a je jasné, že navrch má BÝK. V.K.

 

4

Je to první osoba, kterou uvidíte, když vejdete do budovy školy. Je velice sympatický a škola by bez něj nemohla fungovat. Přesto ho málokdo zná. Je to náš školník Zdeněk Bárta. Jak dlouho už děláte školníka na naší škole? Jsem tu už tři roky. Jednou jsem prohlížel inzeráty v novinách a zaujal mě zrovna ten, kde hledali školníka. Řekl jsem si, proč ne? A tak jsem tady.

Slyšela jsem, že kromě péče o školu se věnujete i umělecké činnosti. To jste slyšela správně. Začal jsem malovat asi před čtyřmi roky. Inspiroval mě jeden anglický malíř, který maloval vždy během vysílání. Začal jsem chodit do kurzu a našel jsem v tom zálibu.

Máte něco, co vás baví malovat víc než ostatní věci? Asi ne. Maluju vždycky, co se mi v tu chvíli líbí.

Uvažoval jste někdy o dráze profesionálního malíře? No….Možná kdybych začal malovat dřív, ale teď už je asi pozdě. (Redakce dodává, že nikdy není pozdě!)

Na oslavách školy jste svoje obrazy vystavoval. Jaký jste z toho měl pocit? Ani nevím. Jen doufám, že se to líbilo a trochu jsem ostatní inspiroval k vlastní tvorbě. (Redakce dodává, že pan školník není malíř začátečník a vystavoval už několikrát. A úspěšně!!)

Co byste chtěl vzkázat studentům? Aby si víc vážili práce ostatních lidí, uklízeli po sobě, zvedali židle, zavírali okna-je topná sezóna.

Redakce dodává, že ve Francii v 19. století jistý celní úředník začal po práci malovat. Proslavil se a do dějin malířství vstoupil jako „celník Rousseau“.Jestli pan školník vydrží může se klidně proslavit jako „školník Rousseau“.

 

5

Páteční oslavy školy Co by to bylo za listopadové číslo, kdyby jeho hlavní náplní nebyly oslavy školy ☺. Letošní oslavy probíhaly 30.9 - 1.10 a to v několika etapách. O zahájení se postarali studenti pátečním průvodem, v sobotu pokračoval program pro veřejnost v budově školy a vše bylo zakončeno III.reprezentačním plesem v KD Metropol. Páteční program začal setkáním všech studentů a vyučujících v tělocvičně. Po úvodním projevu pana ředitele měl následovat krátký film o historii naší školy. Film? Nenalezen. Než jsme se stihli začít radovat, byl nám ohlášen náhradní program – Kvíz. Kvízové otázky byly sestaveny ze „ stručného“ vyprávění pana ředitele, tudíž, pokud jsme dávali pozor, neměly by nám správné odpovědi dělat žádné problémy. Jistě by nedělaly, ale jelikož z nás skoro nikdo neposlouchal, nezbývalo nám nic jiného než typovat a doufat, že se alespoň do jedné otázky trefíme. Vybráni byli zástupci tříd, kteří pomocí kartiček A, B a C určovali, které z následujících odpovědí jsou podle nich správné. Absolutními vítězi se stala třída LAA 2, o druhou a třetí příčku se již dělilo více tříd. Po ukončení kvízu následoval bouřlivý průvod na náměstí, který byl zakončen studentskou hymnou a návratem do školy. Myslím, že jsme si oslavy užili. A ty příští opět s radostí navštívíme, ovšem už jako absolventi. ☺ Oslavy jsou sice už dávno pryč, ale co takhle malé připomenutí?:-)                              

6

Reprezentační ples SZŠ a VOŠZ! Po dlouhém sledování, poslouchání kolemjdoucích a drbů ze školy jsem usoudil, že reprezentační ples naší školy byl velice úspěšný a že se všem velice líbil. I já mohu potvrdit, že byl velice povedený. Dobře vybraná kapela nám dělala kulturní doprovod po celý večer. A protože dobře vybraná hudba, dokáže vyprovokovat každého k tanci, tak se nadšení studenti, studentky, hosté, ale i pedagogický sbor (tancující v roji) pustili na parket. Po celém sále panovala dobrá nálada, kterou povzbuzovaly hostesky prodávající tombolu. Lístečky byly zabalené v ústřižku brček. Každé druhé číslo vyhrálo. Ceny byly různé, od budíku po kávovar, od hrnečku po prasečí hlavu. Hlavní cenu, kterou byla prasečí hlava, získala paní učitelka MUDr. Kasková. Abychom neudělali z tohoto časopisu bulvár, tak se pokusím nejmenovat nově vzniklé párečky našich drahých spolužáků. Shrňme výsledek oslav: Průvod městem, který se uskutečnil v pátek, se studentům zamlouval nejen kvůli odpadlým hodinám, ale protože se mohli vyžít v reprezentaci naší školy. Trasa vedla kolem gymnázia. Chlapci zírající na naše děvčata málem vypadli z oken. Dále domluvená studentská hymna, na kterou se všichni nedočkavě těšili, byla přerušena našimi kolegy ze sanitky. Ples se povedl a k zahození nebylo ani získání nových dárečku a doplňků do kuchyně. Doufám, že další ples za 5 let bude stejně tak pěkný jako letošní.

ZDA2.B Sabreff David

         

7

Den otevřených dveří Střední zdravotnická škola v letošním roce 2011 oslavila od svého založení již 65 let svého trvání. Pro toto významné jubileum p. ředitel Karel Štix připravil několik akcí mezi které zařadil i na sobotu Den otevřených dveří. Již od sobotního rána přicházeli dychtiví bývalí absolventi, kteří v době svého mládí na této škole studovali. Nejen absolventi navštívili po letech školu, ale také i bývalí pedagogové a zaměstnanci. Všichni hosté se při vstupu do budovy zapisovali do knihy návštěv a byla jich opravdu celá řada. Ve třídách pak byly připraveny k prezentaci moderní pomůcky, vybavení, ale i staré fotografie tříd i maturitních večírků. Naše studentky uvítali hosty ukázkami svého studia. Budoucí zdravotní sestřičky předváděly ukázky první pomoci, maséři své hosty namasírovali a zubní technici předváděli své „výtvory“ i práci přímo v laboratoři. Sama za sebe mohu napsat, že můj obor zubní asistent mě baví a chvílemi jsem se při vzpomínkách bývalých absolventů udivovala nad tím, jak málo pomůcek měli oni, když se připravovali na své budoucí povolání. Měli bychom si tedy vážit, že můžeme a máme dostatek nejen materiálu, ale i dostupných moderních přístrojů na kterých můžeme zkoušet své výrobky. Pan ředitel i náš učitelský sbor myslel na své hosty i tím, že jim připravil malé občerstvení. Sama jsem také ochutnala a mohu říci, že nejedna paní učitelka upekla a připravila takové dobroty, že jsme si všichni pochvalovali. Myslím si, že Den otevřených dveří naší školy v rámci oslavy se vyvedl a potěšil nejen nás studenty i učitelský sbor, ale hlavně všechny ty, kteří se po letech mohli podívat na místa svého mládí, studia i v některých případech pozdravit i poděkovat svým pedagogům.

Vlčková Vlasta 10. listopadu 2011 3.AZT

 

8

Fámprodukt V rámci SOČ připravuje p. uč. Jandová nový výzkumný úkol pro vybrané týmy z LY2. Náplní rozsáhlé práce je zjistit, za jak dlouho se naplní hydromasážní vana v BALNEOCENTRU, bude-li v ní p. uč. Vazač. Je nutno vzít v úvahu, že kohoutky přitéká 200l vody za 1 hod, špatně těsnícím špuntem uteče l litr za hodinu. Pozorování budou opakována vždy v následujících časových intervalech, tj. na začátku školního roku, po Vánocích a Velikonocích a po maturitách. Na těchto časových faktorech je závislá proměnná veličina – váha p. uč. Vazače, a tudíž objem vody jím vytlačený. Cílem výzkumného programu je zjistit odpověď na hypoteticky zformulovanou otázku: MÁ RÁD ŠKOLNÍK VEPŘOKNEDLOZELO??? Hodně vědeckých úspěchů ZLY2 přeje redakce Podlavičníku.

Redakce Podlavičníku zaznamenala přesun zamilovaných dvojic z přístavby do hlavní budovy, především do prostoru před ředitelnou. Kde jsou ty doby, kdy se student Kosáček snažil skrýt s dívkou (1., 2.,3.,….) za kopírkou a vyhledával „intimčo“. Okolí ředitelny současným milencům připadá zřejmě intimní dostatečně, ačkoli intimita těchto míst je srovnatelná se vstupní halou IGY v 16 hodin všedního dne. Hlavně se za svou lásku nestydět!!!! Sexualita je věc veřejná. MAKE LOVE !!!

Redaktoři Podlavičníku zjistili z tajných zdrojů, že p.dr.Lonsmín s panem ředitelem se nehodlají zastavit u elektronické žákovské a třídnice. Technika je dokonalá, člověk nikoli (vyjma p. dr. Lonsmína a pana ředitele). Takže co z toho plyne? Je nutné odstranit nespolehlivost lidského faktoru. Jak?? Učitelé budou prý od 1. ledna 2012 řízeni elektronicky. Stanou se totiž nedílnou součástí školní sítě. Odpadnou tak pozdní příchody do hodin (ach, jóó). Elektronickým impulsem budou vyučující vymrštěni od svých káv a hnáni do tříd. Odpadne bloudění sklerotických učitelů, kteří si spletli 3. hodinu se 4., a tím pádem se jim „ztratila“ třída. Už v prosinci má být prototyp zvláštní GPS vmontován do účesu p. uč. Kletečkové, jejímž nohám se určitě tímto uleví, ale bude si muset nechat narůst vlasy a zvolit účes podle Boženy Němcové. Matykáři a fyzikáři budou nosit povinně účes podle Einsteina, v něm to taky bude dobře držet. Učitelé tedy budou od ledna 2012 skvělí, svědomití, dochvilní a výkonní. Redakce Podlavičníku se domnívá, že i neskutečně nudní. Kdyby alespoň byl sbor na baterky. Třeba by někdy došly……    

 

 

9

Florbal Jednoho krásného dne se pan učitel Vácha s panem učitelem Špačkem rozhodli, že pro své třídy ZLY 2 a AZT 2 uspořádají florbalový turnaj, kterého se také sami zúčastní. Obě dvě třídy absolvovaly velice přísné tréninky pod vedením jejich učitelů. Zápas se konal dne 9. 11 2011 a probíhal přesně takto: Začátek zápasu byl nahlášen na 13,15 hodin. Hráči měli přísně zakázáno konzumovat oběd, prý aby nebyli těžcí a šlo se na věc. Jako první skórovalo lyceum, ale i tak byla první třetina chudá na góly. Druhá třetina se v tomto zápase povedla o trochu lépe, a gólů padalo více. Konečně se podařilo dát zubařům branku. Bohužel se tato třetina neobešla bez drobných úrazů. Třetí třetina byla samozřejmě nejzajímavější. Hráčům obou tříd docházely síly, skóre bylo vyrovnané a jak se říká, šlo do tuhého. V posledních minutách opět dalo lyceum gól, dostalo se do vedení a až do konce zápasu vedení obhájilo. Zápas skončil 10:9 pro lyceum. Obě třídy dostaly slaďoučký dort, který společně ze svými učiteli ,,zbaštily‘‘ ☺ Již v prosinci se můžeme těšit na další zápas, tentokrát bude hrát ZLY 2 proti ZDA2.B…                                  

 

10

„Kuličková“ hodina ,,Bože, zase pondělí!“ fňukám s trpitelským výrazem při vcházení do budovy školy. Od té doby, co jsem nastoupila do 1.ročníku, u mě každé pondělí vyvolá předčasné umírání. Nebýt pana doktora Mračka a jeho pondělních lahůdek z prostředí záchranky zemřu po roce zcela dobrovolně. V případě zkoušení druhou hodinu nastává to horší. A jak to vypadalo při jedné naší běžné pondělní hodině psychologie? ,,Sociální determinance. Co o tom víte, Gábino?,.“ ptá se s úsměvem mé spolužačky paní učitelka.,, No…,“ žmoulá Gabča papír a modlí se ,ať už je konec. Jelikož s Gábinkou sedím, byla jsem nervózní i za ni. Na tom by nebylo nic špatného, ale při podobných situacích mezi mé zlozvyky patří buďto stahování rukávů u mikin, dále stavy, kdy se vidím z preventivních důvodů pod lavicí, nebo okusování rtů. Jak jsem si tak tahala rukávy a žmoulala pusu, zaregistrovala jsem „ cizí “ předměty na svém dolním patře. Teda spíše jeden předmět kulatého tvaru! Jů, co to je?! Né že bych si toho nikdy nevšimla , ale jednoduše mě to do té doby nezajímalo. Jak jistě každý známe, při hodinách nás zajímá cokoliv, co nám ubere alespoň 5minut z hodiny. Ať už kulička pod jazykem nebo dlaždičky kolem umyvadla. Začalo mě to zajímat a z recese jsem se někoho prostě musela zeptat.:D ,, Lůco! Michale! “ hučím do sousedů v lavici přede mnou. ,, Já mám v puse kuličku! Máte ji tam taky?! “žulím se.,, Cože tam máš?! “ vyděšeně se na mě oba obrátí, a jak čekám, chytnou se toho oba.,, Podobná kulička jako v kostíkách! “upřesním se smíchem. Lůca s Michalem se rozesmáli. Následně to jde jako lavina. Všichni v prostřední řadě hledáme kuličku.,, No.., jak máš dolní patro, obrať jazyk, a když to párkrát projedeš, najdeš tam kuličku,“začala jsem popisovat cestu ke kuličkám. (Pokud to zkoušíte, určitě jste ji tam našli, že ano?;):D),, Já jich mám pět! “s výrazem velkého objevu hlásil Michal. ,, Já jednu! “ozvali se další. Chaloupkojc za mnou si trošku spletla směry, místo dole hledala nahoře a její výraz odpovídal spíše špatné přilnavosti zubní protézy než hledání naší „kuličky“ (což zadržování smíchu a občasného hýknutí moc nepomohlo). Po spočítání kuliček jsme začali přemýšlet nad tím, jakou má naše „kulička“ asi funkci. Vymezení funkce se neslo přes tukovou tkáň, přes místo, kde můžeme snadno vykrvácet při nouzových situacích (což se nám prý bude na konci roku výborně hodit), až po zakončení žlázy a žíly.:D  

11

Blbnutí s kuličkou nás drželo po celý den. Koho jsme potkali, toho jsme se prostě museli zeptat, kolik má kuliček v puse a jakou má ta jeho kulička funkci. Navzdory počátečnímu klepání na čelo dorazilo počítání kuliček i do ostatních tříd. Učitelů jsme se taky chtěli zeptat, protože jako studenti lycea jsme velice zvídaví a naše učení a poznání nemá hranice:D. Chtěli bychom se omluvit, jestli naše bádání omezilo výuku, a dále bychom chtěli moc poprosit členy našeho pedagogického sboru, zda-li by nám konečně neřekli, co to je za kuličkuu…☺Prosíím, on nám to Google nebere a nás to strašně zajímáá.:-( A když už jsme u toho jazyka, co takhle malé schéma a info☺.

            Jazyk (lingua) – svalový orgán nacházející se v ústní dutině - jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. Svaly:

vnější svaly jazyka – extraglosální vlastní svaly- intraglosální

- obsah chuťových receptorů(chuť.pohárky)- sladkost, slanost, hořkost,

kyselost+

tzn.pátá chuť „umami“(z japonštiny) a hovoří se o dalších. - vkleslina uprostřed hrotu sulcusterminalis, za embryonálního vývoje se odsud oddělil základ štítné žlázy a sestupoval kaudálně jako ductusthyroglossus Jiné funkce jazyka: Hadi- mají na jazyku i čichové receptory. Proto neustále vyplazují jazyk, kterým zjišťují pachy v okolí. Psi- využívají jazyk k ochlazování těla. Rychlým dýcháním se z jazyka odpařují sliny a tím ochlazují krev v jazyku a následně celém těle. Chameleon- pomocí dlouhého jazyka i loví.

 

Zdroj:wikipedia.org 

12

A co bývalí studenti? Opravné maturity jsou úspěšně za námi, na chodbách školy narážíme na mnoho nových bloudících tváří (a to jak z řad středoškolských VoŠek, tak i z řad našeho pedagogického sboru ☺) Nový školní rok je v plném proudu, máme nové prváčky, ale také nové maturanty. A jak vlastně válčí naši bývalí studenti s životem vysokoškoláka? Mnoho z nás nastoupilo na tuto školu se snem,chci být lékařem/kou, a proto jsem si pro 1.rozhovor v této rubrice vybrala Anetu Papanovou, v dnešní době studentku Lékařské fakulty UK v Plzni.

1) Ahojky Anet, chtěla jsi být lékařkou už odmala? Odmalička jsem měla dvě vize. Být lékařkou (což často v dětských

hrách

dokazovali zafáčované části mého těla), nebo herečkou. Trochu

jsem k

tomu tíhla díky rodině plné zdravotnických sester… Tak proč to nezlomit a nezkusit doktorku??? Každý na to máme. Taky to jen zkouším a doufám … :D 2) Jak probíhá den „medičky“?:) Přednášky, praktika, potom vynechané přednášky, dopisování látky, učení a každý čtvrtek v oblíbené hospůdce na jedno. Kdo říká, že medici nežijou, se plete…. Jsou to super chvilky (nevztahuje se na zkouškové) !!!! 3) Co zatím je pro tebe nejtěžší a naopak, s čím sis myslela, že budeš mít největší problém?:-) Nejtěžší??? Jsem tu zatím jen dva týdny, ale myslela jsem si, že budu mít problém s chemií. To ale není pravda, protože pan Dr. Habermann je naprostá třída a s ním to jde samo. Asi nejvíc zajímavé bude učení molekulární biologie…. o Anče ani nemluvim…. Za chvilku máme zápočet z kostííí :D 4) Byla pro tebe velká změna přechod ze střední školy na vysokou? Jak se ti líbí v Plzni?:) Přechod je to veliký v tom, že tu nemáte dobrůtky od maminky a svoji postel. Jinak jsem se tu adaptovala velmi rychle. Bydlím se sestrou své kamarádky a taky bývalé lyceistky Barči Remtové, a proto je vše docela v pohodě. Potkala jsem tu i mnoho tváří ze zdrávky jako Lukáše Ryvolu i Honzu Vojtíška. Takže parta je tu báječná, Plzeň je krásná a pivíčko chutné… Co víc si přát??? :D 5) Jak probíhala tvoje příprava na přijímací zkoušky a co bys doporučila studentům, kteří by se chtěli vydat stejnou cestou? Nepřehánět to! Vím, taky jsem si říkala, že je to přece MEDICÍNA !!!! Ale nejdůležitější je nenervovat se a jít tam v klidu. Přiznám se, že ani na jedny přijímačky jsem neudělala všechny testové otázky, ale co?! Proto to bylo jako mírný zázrak :D

 

13

6) Máš už patologii?:) Myslím jako pitevna..“Kolego vy jste ho přeříz!“..:D :D :D :D Tak na pitevnu se dostávám vždy v rámci anatomických praktik. Teď studujeme kosti, takže veškeré trochantery a tuberositas mi nafukují hlavu. ☺ Ale nebooooj… pitva bude ☺ Ale nevím, kdy se na ni dostanu….. tak za tři týdny budu píchat špendlíky do lidských svalíků. :D 7) V jakém oboru bys chtěla v budoucnu pracovat? To ani nevím… mým snem je plastická chirurgie, ale i kardiologie je krásný obor. Je tu spousta možností, ale co si nakonec vyberu, je tajemstvím i pro mě. ☺ 8) Vyber 3 slova, kterými bys charakterizovala poslední týden.:) Kosti, únava a sranda. 9) Mudr.Aneta Papanová.,.no zní ti to hezky;):D To si piš. Ostatně komu by to pěkně neznělo. Ale do tohoto oslovení mi zbývá opravdu mnoho stupňů a já jsem jen na malinkém stupínečku. Proto rada pro vás: Nauč se učit, ale taky pořádně vypnout! ;-) Moc děkuji za rozhovor a za redakci Podlavičníku přeji mnoho štěstí!:-) Děkuji ☺ a i vám mnoho úspěchů ☺

Dominika ZLY 2.

 

14

Ze školních lavic   Když jsem přemýšlela nad tím, jakým článkem přispěji do listopadového Podlavičníku, měli jsme právě biologii. Paní učitelka zkoušela, počáteční šok a nervy, kdo z nás půjde před tabuli, tentokrát z nás už opadly a každý jsme se zabývali něčím “jiným“. Já rozčilovala Michala. Něco tam smolil, a když jsem se lépe podívala, zjistila jsem, že nádherně kreslí. Většina z nás o tom neměla ani potuchy a právě tehdy jsem si uvědomila, že takových „malých umělců“ může být na naší škole mnohem více. Znáte někoho takového? Sedí před Vámi? Řekněte nám o něm!:-) Podlavičníkem polapeni:

• Michal Chrt, Zly 2 – Kresba

 

15

• Dominika Chválová, Zly 2 – Fotografie

Co je největší ztrátou času? Počítat hodiny..( FrancoisRabelais)

Nejšťastnější je ten, kdo má nejméně přání.

Matčino srdce je první učebnou dítěte..

(Buddha)

( HenryWardBeecher)

 

16

• Markéta Jůzlová

 

17

Když přepadne nás Múza, D. Váchu jímá hrůza. Zkoušíme to in English, tak to zkus taky, a poem napiš! Ukázky poezie z připravované soutěže v anglickém jazyce. The autumm’s begining Birds are going to escape before the white hand summer reached the end. The nature changed face the colour fallen leaves are beuty as shiny gold usualy is very cold. I like this period of a year because it’s soul of the sunny days. Autumm’s is romantic I always listen lunetic I’m happy very much you always can me touch.

Maybe I. stanza Maybe juice, maybe good maybe fruit, I don’t like foot.

II. stanza Maybe ball, maybe dig, Maybe hunger, maybe big.

Maybe jump, maybe alphabet, maybe chair, maybe bed.

Maybe swimsuit, maybe swimming pool, Maybe pond, maybe whirlpool.

Maybe yes, maybe no, maybe chat, I don’t know.

Maybe boy, maybe clever, maybe yesterday, maybe never.

Maybe white, maybe witness, Maybe black, maybe fitness.

Maybe is it good!

 

18

Co by se stalo, kdyby se Řehoř Samsa proměnil v psa? Ono osudné ráno by nejspíš probíhalo jinak. Možná, že právě nějak takto: Probudivší se Řehoř by se se zavřenýma očima nejspíš ještě naposledy slastně protáhl, netuše co ho za okamžik čeká za překvapení. S pomalu otevírajícím se víčkem by pojal první neblahé podezření. Asi by mu vytanulo na mysli, co je to za nepříjemné BÍLÉ světlo. Pak by snad začal uvažovat ,proč je bílé a proč dáma s kožešinovým boa v obrázku nad stolem hraje v nezvyklých černobílých barvách. Poté by už jeho zrak se vzrůstajícími obavami spočinul na neupravených chlupech po celém jeho těle, na jejichž nedostatek by si v tu chvíli zajisté nemohl stěžovat. Nevěřícně by vyslal ze svého nervového ústředí pokyn zvednout pravou ruku a šáhnout si na tu paseku na vlastní kůži. Ale ejhle, místo jeho pravé ruky by se zvedlo něco..něco jako další noha! V tu ránu by se se zoufalým výkřikem, vlastně spíše štěkotem , vyřítil pryč z tentokrát mučivé škatulky na spaní. Ale to už by v pokoji nebyl sám. Co by následovalo? Asi by existovaly dvě možnosti, co by se s Řehořem- psem mohlo stát. Položme si pár otázek: Má jeho rodina ráda pejsky? A jaké pochopení by měla pro pejska náhle se objevivšího v Řehořově pokoji? Dost pravděpodobně by si mohli myslet, že ho domů přinesl sám Řehoř. V tom případě by pejsek mohl mít štěstí. Kdo by měl to srdce vyhodit na ulici jedinou živou památku na jejich ztraceného syna? Ano, máte pravdu, pak by snad měl Řehoř šanci svým příbuzným sdělit nemilou pravdu. Horší by bylo, kdyby rodina tento druh domácího mazlíčka ráda neměla, to by to měl asi hlavní hrdina Kafkovy Proměny spočítáné. Ale vraťme se k faktům. Vždyť už pouhá představa, že by se Řehoř stal psem, jako taková stojí za to. Možná teď máte tendenci uvažovat nad tím, jakou rasou by se asi tak mohl stát. Dle mého názoru je ale kapánek nepodstatné uvažovat, zda by se náš milý Řehoř stal jezevčíkem či zlatým retrívrem. Mám za to, že neprozradit nám druh brouka bylo v originálu právě autorovým záměrem. A ptáte se proč? Nejspíš proto, abychom si my sami mohli vybavit toho nám nejohavnějšího. A tento záměr nebudu narušovat ani já se psem, snad mi rozumíte.Faktem přece zůstává, že by se místo původního ošklivého, odpudivého, ohavného a nepojmenovaného brouka stal něčím dejme tomu krásným a s něčím takovým, čemu se ne nadarmo říká psí oči. A tak se ptám, bylo by možné takto vůbec Řehoře potrestat? Kdybych já nemohla být člověkem, byla bych psem. Když Řehoř musel přestat být člověkem, stal se broukem. Proč, to je snad každému pozornému čtenáři jasné. Přílišná pasivita a odevzdanost ve vztahu k výzvám života, to podle autora zaslouží trest. Myslím, že v tomto díle je nádherně vidět, jak se ve společnosti trestá odlišnost. Ano, miluj bližního svého, ale ejhle, co když je to odpudivý brouk? Zamkneme ho v pokoji, ať nám není na očích! Stejně sám jenom šoupe v rohu nohama! Kdo ví, jestli je to vůbec Řehoř! Ale přehrajme si tuto situaci znova s roztomilým pejskem. Neprobíhalo by to jinak? Takový pes, to už je jiný kalibr. Na jedné straně oddaný milující přítel, na straně druhé osobnost. Ta by jen tak pasivně nesnášela na sobě páchaném příkoří. Ano, ta osobnost v něm, ta by si štěkla jémine! Myslím si, že kdyby se Řehoř Samsa stal psem, vlastně by ho Franz Kafka za jeho odevzdanost odměnil a dal mu tím druhou šanci. Roztomilý a zároveň důstojný vzhled by mu v tom zajisté pomohl a snad ani psí povaha by mu nebyla na škodu. A tak si myslím, že Řehoř - pes by prožil možná dokonce plnohodnotnější život než Řehořčlověk, nemluvě vůbec o Řehořovi- broukovi.      

 

19

Vtipy Ahoj, už máme plno toho učení. Přichází chvíle na odpočinek. Pojď se s námi pobavit. Protože smích ještě nikomu neublížil, začtěte se do vtipů. Pro tento díl jsme si vybrali vtipy s tématem: ,,Po smrti, i když ještě (chvíli) ne‘‘. Doufáme, že se příjemně pobavíte. V příštím díle se můžete těšit na vtipy ohledně různých nemocí. A malá třešnička na závěr – křížovka pro Vás. •

Víte, co znamená, když čtyři nesou rakev? …. Bylo nás pět!

•

Víte, kdy má žena největší díru? … Když jí kopou hrob!

•

Přijde kostra k doktorovi, ten se na ni podívá a řekne: ,,No to jste přišla brzo, paní! ‘‘

•

Na hřbitově se o půlnoci potkají dvě zombie. Jedna nese pod paží urnu. Druhá na ni vykulí žluté hnijící oči a povídá: ,,Drahá, kde jste sehnala Granko?‘‘

•

Baví se dvě postarší mrtvoly: ,,Mám takový pocit, že mi hnije ruka.‘‘ ,,Vidím, právě mi kolem ní teče oko‘‘.

•

Přijde kostlivec do hospody a říká: ,,Pivo a hadr prosím‘‘.

•

Jedou se projet dvě kostry na mašinách. Jedna se ptá druhý: ,,Ty, proč máš na krku ten náhrobní kámen?‘‘ ,,Vole znám vyhlášku, bez papírů nejezdim.‘‘

A teď něco méně morbidního. Policie: Nějaké drogy nebo alkohol? Řidič: Ne, díky, všechno máme. Víte, co je absurdní? Že téhle době se jednou bude říkat „staré dobré časy“. Alkohol ti nedá odpověď, ale aspoň zapomeneš na otázku. To, že ti něco někdy nedojde není chyba České pošty. 50% teenagerů vidí život optimisticky, zbylých 50% nemá na drogy peníze. Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí světlo na konci tunelu. Realista vidí světla vlaku. Strojvůdce vidí tři debily na kolejích.

 

20

  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 !

1

latinsky čéška

2

jiné slovo pro hydrofilní obinadlo

3

změna skupenství páry na plyn

4

rozdělil přírodu do taxonů (Karel…)

5

snaha vzbudit zájem o činnost

6

H2O

7

věda o životě

8

stát s hlavním městem Peking

9

česky morbus

10

závislost na hracích automatech

11

monarchie, která vládla v Čechách až do roku 1918

12

rozsáhlý systém cvičení, jenž vznikl v Indii

13

jiný výraz pro city

14

objevitel penicilinu

15

chlorid sodný

 

21

Hlášky z českých filmů - poznáš ze kterých? 1.

- „Na čem pracujete, doktore Čechove?“ - „Píši dvě sestry.“ - „A není to málo, Antone Pavloviči?“

2.

- „Proletáři všech zemí, polibte si prdel!“

3.

- „Kdo z rodičů chce vidět Idiota, nechť se staví v ředitelně.“

4.

- „Chytří žáci, říkáte? Vždyť je to tady jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček. Jen se podívejte - debil, blbeček, debil, blbeček... Jenom támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe.“

5.

- „Nešla by Jindra ven?“ - „Nikdy! Nebo navždy.“

6.

- „To je zajímavé, jak tihle mrtví jsou užiteční i po smrti, zatímco o některých se to nedá říct ani zaživa.“

7.

- „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Kromě mne, teda.“

8.

- „Já jsem vítací typ. To je chlap, kterej se se svou ženou rád vítá. Ovšem... aby mohlo bejt vítání, musí bejt napřed loučení.“

9.

- „Co se tady rozháníš? Neříkal jsem ti, aby ses nechal na svátky ostříhat? Tatrmane. Seš zarostlej jak Ezop.“ - „Ezau, tatínku, Ezau.“ - „No, ten taky.“

10.

- „Nepotěšil jste mne, ale ani já vás nepotěším.“

Správné odpovědi: (Jára Cimrman ležící spící, Pelíšky, Obecná škola, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Pelíšky, Jak básníci přicházejí o iluze, Záskok, Vratné lahve, Pelíšky, Marečku, podejte mi pero)

 

22

Společenské akce Maturitní plesy: Zdravotnické lyceum: Kdy: 13. ledna 2012 Kde: Pavilon Z

Zdravotnický asistent 4. A: Kdy: 17. ledna 2012 Kde: Metropol

Zdravotnický asistent 4. B: Kdy: 6. ledna 2012 Kde: Bazilika

Laboratorní asistent: Kdy: 20. ledna 2012 Kde: Bazilika

Školní akce

Akademie: Kdy: 20. prosince 2011

Všichni jste srdečně zváni.

 

23

Redakční rada Šéfredaktorka: Michaela Vítovcová

ZDA 2.B

Zástupce šéfredaktorky: Dominika Chvalová

ZLY 2

Grafika: Michal Chrt

ZLY 2

David Sova

ZDA 1.A

Jakub Růžička

ZDA 1.A

David Sabreff

ZDA 2.B

Gabriela Štěchová

ZLY 2

Lucie Proboštová

ZLY 2

Staňková Petra

ZLY 3

Marin Jindra

ZLY 3

Vlasta Vlčková

AZT 3

Markéta Jůzlová

AZT 3

 

 

24