Vydání 2. • leden 2014 • Vydavatel: Smile by horse o.p.s. • tisk: Tiskárna Kyjov • Neprodejné
přináší úsměv
ČAS "Znalecké posudky" mé duše vnímám trochu suše Odborníků je míň, než se zdálo, a těch, kteří ví.... , fakt málo. A tak s prstem ve větru zkoumám, odkaď fouká pozitivní nálada, a s úsměvem si broukám nekonečnou melodii duší trpělivých. Barbora
Novoroční poselství Kněz P. Jiří Veith
Miloš Mlha Uhrin
2
smile úvodník
Drazí přátelé, je nám potěšením s vámi sdílet další vydání našeho „Úsměvu“. Nevzpomínejme s rozčarováním na to méně dobré, co nás ve starém roce potkalo, nýbrž těšme se na to krásné, co nás v tom novém čeká. Otevřeme svá srdíčka lásce v jakékoli podobě a nedovolme nikomu a ničemu, aby nám náš entuziasmus vzal.
smile poselství
Farář z Bakova nad Jizerou a Kosmonos u Mladé Boleslavi, diecéze Litoměřice. Kněz, který si zamiloval Polsko. … Zpívající kněz, který natočil 5 CD s předními hudebníky a vehementně obohacuje kulturní život svými organizátorskými schopnostmi po celé republice. Má dva bratry, kteří jsou rovněž kněžími - P. Zdeněk a P. Pavel. Člověk s obrovským sociálním cítěním, náš kamarád, kněz P. JIŘÍ VEITH.
Přejeme si, aby se vám v tomto
roce dařilo ještě líp, byli jste zdrávi a šťastni a aby toho štěstí bylo až na rozdávání. Máme vás moc rádi a vážíme si vaší laskavé přízně :-) Váš Smile by horse a děti z Dětského domova Hodonín
smile Dobrůtkárna
Novoroční zelňačka po slovensky Na dobrém domácím špeku zpěníme cibuli, přidáme vysušený klobásek, sušené houby a brambory. Trošku přismahneme, podlijeme vodou, přidáme mletou papriku, bobkový list, černý pepř celý, hořčičné semínko, saturejku, kmín a vaříme do změknutí všech ingrediencí. Pak přidáme kysané zelí a vaříme podle toho, jaké zelí nám chutná (mně chutná křupavé)… Ve studené vodě rozmícháme trochu hladké mouky, přidáme smetanu a polévku mírně zahustíme. Vaříme cca ještě 5 – 10 minut. Nezbývá než dochutit octem, solí, a kdo má rád, i špetkou cukru. Tož, ať má i ta vaše novoroční zelňačka pořádný říz :-)
Vážení přátelé, milí čtenáři časopisu Smile, pro vás pro všechny mám připraven ten nejkrásnější pozdrav, pozdrav Vzkříšeného: „ Pokoj vám". Před časem mne oslovila paní Regina Lanová a poprosila mne o pár řádků k době, kterou prožíváme. Zkusme se v krátkosti zamyslet nad úryvkem z Evangelia sv. Lukáše (1,39-45): „Čím jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?" …Byl na zahraniční cestě v Paraguayi. Mezi mnoha zvláštnostmi mu ukázali gigantickou vodní elektrárnu, největší na světě. Jediná vyrábí elektřinu pro celou zemi a ještě zásobuje Brazílii a Argentinu. Je to velkolepý kolos a stojí za to ji vidět. Vraceli se nocí na ubytovnu a zjistili, že některé domky na periferii jsou bez osvětlení. Když přišli blíž, ze zvědavosti chtěli poznat situaci a zjistili, že lidé svítí doma svíčkami nebo petrolejovými lampami. Zdálo se to vskutku neuvěřitelné. Byli několik metrů od největší elektrárny na světě, a přece tito lidé neměli elektrický proud. Dokonce ho neměli ani ti, kteří v elektrárně pracovali. Neměli totiž peníze na přípojku… Tím, že jsme přijali křest, byli jsme napojeni na nejsilnější generátor vnitřní energie, na živého Boha, který chce prozařovat skrze naše nitro. Panna Maria, jedinečná postava adventu, je zde prvním spojovacím článkem. Při příchodu k její tetě Alžbětě muselo její nitro prozařovat tak Boží přítomností, že Alžběta zvolala: "Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého... A blahoslavena je ta, která uvěřila, že se splní to, co jí řekl Pán". Zde je nádherně vyjádřená skutečnost prožívané Boží přítomnosti a Božího působení. Toto setkání dvou žen a čtyř lidských bytostí je ukázkou, jak silně můžeme vnímat Boží působení. Požehnaný plod v životě Panny Marie je právě ten sjednocovatel, spojovatel s proudem Boží lásky pro nás. Nemůžeme říci, ba ani popřít smutné skutečnosti tohoto života, ze kterých může plynout jen zklamání, roztrpčenost i smutek nad světem, kdy jsme blízko zdroje a nejsme s ním spojeni. Někdo to vyjádřil takto: - přestože jsme zbohatlíci, přece jsme hrabiví a chamtiví jako nikdy před tím; - přestože se přejídáme, jsme nenasytní jako nikdy před tím; - přestože si necháme všechno pojišťovat, jsme nejistí jako nikdy před tím; - přestože jsme projeli kus světa, i tak jsme slepí na pravou krásu jako nikdy před tím... Kde hledat záchranu? Pramenem naděje je přijetí Božího slova do srdce, tak jak to udělala Panna Maria. Když budeme sjednoceni s Bohem skrze jeho Slovo, potom budeme moci i my vyzařovat Boží přítomnost, tak jako Panna Maria. Milí přátelé, přeji vám a vašim blízkým krásný a požehnaný nový rok. Nebuďme vězniteli betlémského Dítěte! Chce ven, chce růst, chce jít lidem naproti. Nechtějme ho mít jen pro sebe. On patří všem. K tomu vám všem rád žehnám P. Jiří Veith
3
smile Sousedé
RKF Když jsem se vloni poohlížel, jako student 3. semestru oboru transkulturální komunikace na UNI WIEN, po praktiku, sen se stal skutečností a mně se vlastním přičiněním podařilo na tři měsíce zakotvit v Rakouském kulturním fóru v naší matičce Praze. Počáteční ostych vystřídalo absolutní nadšení. Snad i proto, že mi v žilách koluje rakouská krev, jsem se zde, mezi mými novými kolegy a posléze i přáteli, cítil jako ryba ve vodě. Bezpočet skvělých projektů mi rozšířil obzor. Nepředpojatá, příjemná a přímá komunikace na všech úrovních zdejší „hierarchie“ mi umožnila pracovat s radostí a široká škála osobností, které jsem měl tu čest zde potkat a poznat, mě snad i trochu usměrnila na mé další cestě životem. Milí přátelé z Rakouského kulturního fóra, děkuji vám z celého srdce :-) Gregor Mikesa
Rakouské kulturní fórum v Praze Rakouské kulturní fórum v Praze (RKF v Praze) podporuje vědeckou a kulturní výměnu mezi Českou republikou a Rakouskem. RKF v Praze organizuje a podporuje ročně okolo 250 akcí z oblasti výtvarného umění, designu, architektury, hudby, filmu, vědy, literatury, divadla a tance. Od roku 1996 disponuje Rakouské kulturní fórum v Praze vlastními prostory v centru Prahy, a to včetně galerie současného umění, knihovny s přibližně 8000 svazky a také koncertního a přednáškového sálu s kapacitou až 80 osob. Činnost RKF v Praze se neomezuje pouze na oblast hlavního města. Díky celorepublikově rozvinuté síti partnerských institucí – univerzit, muzeí, galerií apod. – je možné rozvíjet a realizovat společné projekty, především výstavy, koncerty, festivaly, vědecká a umělecká sympozia a autorská čtení rakouských spisovatelů.
Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob
+420 776 256 156 Jeďte s Kosem ! za svým nosem
e-mail:
[email protected], facebook.com/PrincExpres
4
smile Z divadelního světa
Dvorní divadlo
říjnová vzpomínka Petry Černínové Z okna růžové chaloupky na břehu hlohoveckého rybníka vlaje státní vlajka. Říjnové slunce neobyčejně štědře hřeje a zbylým listům na ořešáku a révě propůjčuje ještě na chvilku svoji zář. Necítím ruce, ani záda. Jedna hromádka shrabaného listí za druhou pokrývají dvorek. Kůlna, pumpa, cihlová zeď, okna a dveře chalupy. Teď už jen dvorek obyčejného venkovského domku, ale do nedávna jeviště a hlediště Dvorního divadla. Co potřebuje člověk k tomu, aby přestal žehrat na osud, neschopné šéfy, nefungující instituce a všeprostupující šlendrián a začal konečně sám a pořádně dělat to, co umí? Bohužel tomu musí většinou předcházet pád na ústa, abychom se pak mohli zvednout a krůček po krůčku začali naplňovat svůj sen. A tak vzniklo Dvorní divadlo. Projekt renomovaného režiséra Zdeňka Černína přinášející divadlo za diváky do Lednicko-valtického areálu, mimo tradiční kulturní centra, mimo hlavní společenskou sezonu, tedy o prázdninách. Vstupní kapitál – talent, zkušenosti, poctivá práce místy přerůstající v dřinu. Zdeněk Černín zapomněl na velká kamenná divadla, v nichž celý život pracoval (Vinohrady, Mahenovo, Městské atd.) a obrazně i doslova skočil do montérek a začal znovu, ze samé podstaty divadla. Na kole i autem objeli jsme LVA hledajíce vhodné místo, spíše prostředí. Ale tady jsou jich desítky! Oba zámky, parky, salety, vinné sklepy, podzemí, dvorky, tady začíná příběh na každém kroku. Po první sezoně na našem hlohoveckém dvorku jsme ještě obsadili lednický zámek a valtické podzemí. A odehráli jsme téměř 40 večerů pod hvězdami (kromě večerů v podzemí a v zámku, kam nás zahnalo bouření živlů). Takže pokud jste v létě potkali Lukáše Hejlíka, alias Jáchyma Kalinu z Růžovky , jak běhá po Lednici s přítelkyní Veronikou a rozdává letáčky Dvorního divadla, nebyl to přelud. Štábní strážmistr Jaroš z Humoresek, vytrvale přinášející židle na terasu čestného nádvoří zámku v Lednici, to byl Jan Grygar, chystající hlediště pro Kumšt. Heroina Simona Peková se toto léto nenudila v Brně (jako před lety s Budařem), ale začtená do knihy vystupovala každý pátek z autobusu č. 555 na zastávce U Rybárny v Hlohovci, aby divákům ukázala, jaké to je, když umírá herec. Kupodivu to byla i legrace. A doyen (nejstarší člen souboru) Dvorního divadla, stále ještě mladý Patrik Bořecký, tak to je ten chlápek v manšestrovém obleku s ulíznutou patkou naprosto se nehodící do zámeckého parku a čekající na svůj výstup (při příjezdu jeho autobusu č. 555 do Lednice už zmrzlinář rovnou točil). Nad tím vším s režisérskou taktovkou pevně a nekompro-
misně doktor Vodička z Ulice a teď už i Kriegel z Českého století Zdeněk Černín, kvůli talentu, a proto, že hrál zadarmo, obsazen do všech čtyř opusů Dvorního divadla (kromě výše zmíněných ještě i všemi milovaných Enigmatických variací). Takže jaké to je, když nerozhazujete štědrý veřejný rozpočet, netunelujete, neintrikujete, nemáte kamarády v grantových komisích, prostě jen poctivě děláte to, co umíte? Je to dřina. Ale svoboda. A otiskuje se do diváků, kteří se nočně ztichlými ulicemi jihomoravských vesnic a městeček rozjíždějí domů a odnášejí si v duši pocit, že nejsou na svá trápení sami. Je s nimi Dvorní divadlo a jeho prostřednictvím slavné hry slavných autorů o úplně neslavných a obyčejných životech. Tak, teď už můžu konečně dohrabat ten dvorek. A večer, až bude oheň z kamen šalebně malovat na pohárek dobrého bílého, bude vznikat další sezona DD. Bude se rodit repertoár, obsazení, prostředí. S vděčností vzpomenu na ty, kteří nám celé léto pomáhali. Jestlipak do toho půjdou znovu? Divadlo je droga, říká rejža Černín, a tak věřím, že půjdou. Protože pro komedianty není nic krásnějšího než hrát pro dvůr plný spokojených diváků. Těšíme se na vás, naši diváci! Petra Černínová říjen 2013
5
smile povídání
Povídání ořechové Krásný podzimní den, přátelé. Dnes se podíváme za stromem nám velmi blízkým, usazeným svými mohutnými kořeny už dlouho v našich zahradách, za ořešákem. Správně by se povídání mělo jmenovat ořešákové, ale nejen přesným názvoslovím živ je člověk... Ořešáků existuje taktéž více druhů, protože příroda nemá ráda jednotvárnost. Pro nás nejvýznamnější je ořešák královský, to je ten „náš“, a potom taky ořešák černý, vítaný a už léta zabydlený host z Nového světa. Ořešák královský, juglans regia, je vlastně takový navrátivšíse „ztracený syn“. Kdysi hodně dávno tu prý rostl vcelku běžně, pak přišla doba ledová, milé ořešáky zmrzly a vrátily se, už šlechtěné, až s doprovodem Římanů, kteří je převzali z Asie. Proto se mu také říká vlašský ořech, neboť Vlachové jsou postaročesky Italové. Ořešák černý, juglans nigra, je pro změnu „Američan“, pěstuje se u nás asi od 17. století, především pro své krásné hnědofialové dřevo. To je ten, co se z jeho skořápek dělají přívěsky na krk. Už víte, určitě. Velmi ho cenili Lichtenštejnové a stal se nedílnou součástí jejich lesů, kde roste a vysazuje se stále. Ořešáky jsou víceméně teplomilné rostliny, a tak často v tuhých zimách omrzají ve dřevě a na jaře v květu. Naštěstí dobře regenerují, takže jim to tak moc nevadí. Odlisťují se jako jedny z posledních stromů a na podzim často spadne po větším mrazíku skoro všechno listí naráz, ať je radost uklízet. Ale jinak je to nejlepší přírodní slunečník. Ořešák je velmi žíznivý strom, vytáhne ohromné množství vody. Dříve se proto sázely na úpatí svahů nebo u domů či stodol, kam stékala ze střechy voda. Na jaře jeho sírově žlutý pyl zbarví kdejakou louži, říkali jsme tomu kyselý déšť. Plody ořešáku, to jsou ty naše papíráky, polopapíráky, kameňáče a křapáče, jejichž olejnatá jádra máme
tak rádi. Ještě aby ne, obsahují kolem 50% zdravého, hodnotného oleje. Říká se, že konzumace ořechů podporuje myšlení, jsou výživou pro mozek. Ze zelených nezralých ořechů připravujeme ořechovku, lahodné a zdravé léčivo, je-li podáváno v malých dávkách... Zelená voňavá slupka, která na podzim tak krásně zbarvuje naše ruce, obsahuje velké množství vitamínu C, ten je i v listech. Těch se využívá při žaludečních a střevních onemocněních a zevně při onemocněních kožních. Dobře zkompostované listí ořešáku údajně desinfikuje půdu. A než přejdeme ke dřevu, ořešák byl ve starověku symbolem plodnosti... Málokteré dřevo je tak krásné a ceněné jako dřevo ořešáku. Je středně tvrdé, s úzkou světlou bělí a tmavým kontrastním přechodem mezi bělí a hnědým jádrem. Je výtečné na soustružení, řezbu, loupou ze z ěj dýhy na nábytek. Rád ho používám na výrobu misek, přívěsků, je jedno z mých nejoblíbenějších. Někdy velmi příjemně voní, ale někdy, zvlášť u staršího dřeva, se díváte na podrážky bot, kudy
jste to prošli ... Dřevo ořešáku černého je o něco měkčí a lehčí, silně hořce voní, dobře se opracovává dlátem a soustruží, vyrábí se z něj luxusní nábytek, pažby pušek a třeba interiérové prvky do luxusních automobilů. Navštívíte-li zámek v Lednici, společenský (tyrkysový) sál, podívejte se na strop, je vyroben právě ze dřeva ořešáku černého. Já přispěji svojí skromnou troškou do mlýna: na fotce vidíte „klobouk“ ze dřeva ořešáku černého (tvaru dubového listu), na jeho temeni hrušku z téhož dřeva, na pravé straně „kámen“, hračku s dvěma otvory a uprostřed přívěsek na krk na podložce, to všechno ze dřeva ořešáku královského. Jak vidíte, ořešák má spoustu podob. A pro úplnost ještě ořechový list, pár velkých křapáčů a menších polopapíráků s červeným jádrem. Závěrem si dám štamprli (nebo radši dvě) ořechovky na vaše zdraví a budu se těšit na příští setkání. Ořechům zdar! Filip Šumbera
SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM
www.sadrokartony-suchy.4fan.cz +420 608740309
6
smile Koně
Fríský kůň (FPS) se sídlem v Drachtenu v Holandsku. Jsou zde registrováni plemenní hřebci i klisny. O zařazení rozhoduje jak exteriér (výška, typ, nohy a rámec), tak index příbuzenské plemenitby a výkonnostní faktory. • Hříbě je většinou hodnoceno komisařem přímo z Holandska. Po třetím roce probíhá další exteriérová inspekce. • V ČR příliš fríských koní zatím není. Často se spíše importují levná hříbata. V poslední době se však v importu objevují i velmi dobré kusy, které budou jistě přínosem. Pro české chovatele byla založena Asociace chovatelů fríských koní.
Historie fríského koně sahá až 3000 let zpátky do minulosti. Své pojmenování dostal podle holandské provincie Friesland ležící v severním Holandsku. Tato část země je proslulá jejich chovem. Ve středověku byl fríský kůň oblíben rytíři především kvůli jeho síle a eleganci. V německém hřebčíně (Marbachu) používali fríské koně již od 17. století. Hřebec Romke 234 byl v 70. letech 20. století využíván také k regeneraci chovu starokladrubského vraníka u nás ve Slatiňanech. I přes svoji výjimečnost fríský kůň téměř vyhynul. V roce 1913 zbyli ve Frísku pouze tři plemenní hřebci. Plemeno zachránila až druhá světová válka, kdy se museli holandští zemědělci vrátit ke koním. K další krizi v chovu fríských koní došlo v 60. letech minulého století. Byla však zažehnána a chov se poté rozšířil do celého světa. Svaz chovatelů, který byl založen již v roce
1879, dostal v roce 1954 titul „Královský". Fríští koně vynikají učenlivostí, výborným charakterem, mírnou, přátelskou povahou a elegancí. Dnešní fríský kůň je vždy vraník bez odznaků, v kohoutku měří klisny v průměru 156 cm a hřebci 163 cm. Je o něco menší a rychlejší než bývali jeho chladnokrevní předci. Přesto si zachoval sílu, odvahu a přívětivou povahu. Hlava je dlouhá a má inteligentní výraz. Krátké uši mají špičku zatočenou dovnitř. Hříva a ocas jsou dlouhé a husté a bývají často zvlněné. Tělo fríse je svalnaté a robustní, dobře stavěné s válcovitým trupem. Dominantou je vysoko nasazený krk a louplá záď. Typickým znakem plemene jsou nohy s rousy. • Pro evropské podmínky udává tón plemenná kniha Friesch Paarden Stamboek
V minulosti se frísové využívali především jako koně rytířů, v zemědělství nebo v klusáckých dostizích. Pracovali také na venkově. Dnes je považujeme za koně reprezentativní, které vídáme především na přehlídkách. Díky své pohyblivosti a temperamentu jsou ceněni také v drezúře či při různých show v cirkusové manéži. Především jsou to ale koně kočároví, známí například z tradičních přehlídek, kde jsou zapřažení do dvoukolových vysokých vozíků zvaných „sjees". Vozatajci jsou při nich oblečeni do typických selských krojů. Dávno už jsou doby, kdy měl hlavní postavení v pohřebnictví. Od roku 1986 zajišťuje spřežení fríských koní rozvážku zboží u jednoho z významných obchodních domů v Londýně. sbh
7
smile hudba
Z hudební scény nezisková, takže různou podporu vítáme ve formě sponzorských darů.
Dobrý den, touto cestou bych vás chtěl částečně informovat o MUSIC ZONE o. s. a hudbě jako takové. Cílem sdružení je zejména sdružování zájemců o hudbu a kulturu. Další z činností je vzdělávání a osvětová činnost na poli kulturním, organizace kulturních a vzdělávacích akcí, zejména pořádání koncertů, vytváření koncertních příležitostí pro amatéry a studenty, domácí provozování hudby. Dále spolupracujeme s orgány státní správy při přípravě a realizaci kulturních pořadů. Máme za sebou tři ročníky hudebního festivalu „Březnové rockování„, dále se opět připravuje již tradiční „Guláš fest„, který začíná být v oblibě, a na léto máme nachystanou bombu v podání kulturní akce „Saint Rock,n,Roll Day vol. 2 a 3„, na které se nám podařilo pozvat dvě kapely z Rakouska. Naše organizace je
Narodil jsem se v roce 1973 a často se zapomíná na to, kolik mladých lidí dnes na koncerty vůbec může chodit. Pakliže se v roce 1973 narodilo cca190 tis. dětí, měli jsme zde v roce 1993 teoreticky 190 tisíc potenciálních dvacetiletých návštěvníků koncertů. V roce 1993 se ale v ČR narodilo pouhých cca 90 tis. dětí! Tzn., že v roce 2013 je základna v tomto věku potenciálních návštěvníků koncertů, oproti roku 1993, poloviční! Kromě objektivního úbytku mladých posluchačů se část posluchačské základny striktně profiluje a odmítá přijmout cokoliv jiného. Příklad: pro posluchače hip hopu je prakticky nemyslitelné, aby vyrazil na koncert poprockové kapely do klubu. Fanoušek ska zase nepůjde na hard rock. Rocker na techno. A tak dále. Myslím, že stylová tolerance byla dřív mezi posluchači větší. Zkuste vyjmenovat hudební pořady v našich celoplošných televizích. Pokud vynecháte talentové soutěže dvou největších soukromých stanic, neexistuje jediný! A pokud budete tvrdit, že tyto soutěže produkují zajímavé interprety,
vyjmenujete poslední tři vítěze těch nadevše populárních soutěží? Já bez pomoci internetového vyhledávače ne. Neskýtají přehled o tom, kolik opravdu kvalitních interpretů čeká v podpalubí na objevení. To se týká všech stylů od popu, přes hip hop, přes pestrou škálu indie odnoží až po tvrdou hudbu. Všimli jste si, kolik existuje revivalových kapel? Prakticky každá větší zahraniční kapela má svůj český ekvivalent. A co je horší - i české kapely, dokonce i ty aktivní, mají své revivaly! Kabát jich má dokonce přes 20!!! Existují však i mnohem bizarnější revivaly. A nejen to. Fungují dokonce i revival festivaly a není jich málo. Pokud chce muzikant vydělat aspoň nějaké peníze, jde hrát do revivalu. Po nich poptávka (bohužel) je. Pro méně náročného posluchače je pak jednodušší si zahalekat s revivalem Kabátu než přemýšlet o návštěvě autorské kapely, a proto takové kapely zvát nebudeme. V každém vydání položíme 9 otázek různým hostům z hudební scény. A jako prvního jsem vybral svého kamaráda, bubeníka Vincu z Pipes and Pints. Roman Suchý Příkazský
Bubeník LUKÁŠ VINCOUR se narodil v Hranicích na Moravě. Nyní víří punkové vody nejenom v Praze, ale také po celé Evropě se stále populárnější kapelou PIPES AND PINTS. Lukáši, prozradíš nám své muzikantské oblíbence? Mezi mé oblíbené kapely a umělce, kteří mě ovlivnili v tvorbě, patří: Bouncing Souls, Rancid, Gaslight Anthem, Rise Against, Beatles, Bruce Springsteen,... Je tu zvláštní píseň nebo hudební pasáž, která tě vždy citově dostane? Těch písní i pasáží je několik. Některé tě buď hrozně pozitivně nabudí, nebo dokáží také emotivně rozházet. V tom je podle mě síla skladby! Ty kapely, které to umí, jsem již zmínil výše. Jak bys popsal svůj ideální den? Můj ideální den by vypadal takto: Ráno si jít zaplavat, pak zkoušet s kapelou nebo nahrávat a večer si dát večeři s rodinou :) Co myslíš, že tví přátelé na tobě nejvíc oceňují? To netuším, na tuhle otázku bych nechal odpovědět své přátele :)
Jaký je tvůj nejcennější majetek, materiál? Z materiálního hlediska určitě bicí. Chtěl bys být třeba právě teď na nějakém vysněném místě? Chtěl bych sedět za bicími na pódiu s Brucem Springsteenem, hrát skladbu Born To Run minimálně pro 50 tisíc lidí :) Je tu něco, na co by sis chtěl v budoucnu víc „posvítit“? Každopádně chci na sobě víc makat. Kde bys chtěl najít sám sebe za deset let? Já nechci přemýšlet o tom, co bude a kde bych chtěl být. Rozhodně nezůstat na místě. Snažím se žít přítomností, tak tomu necháme volný průběh a řekneme si za deset let :) mz
8
smile Turistické zajímavosti
Malá Fatra – Veľký Rozsutec (1610 m) Jeden z nejhezčích vrcholů celého Slovenska a jeden z nejnavštěvovanějších v Malé Fatře. Už na první pohled si ho pro jeho skalnatou stavbu, ostře kontrastující se sousedícím Stohem, nemůžete splést, ať už ho pozorujete odkudkoliv. Velký Rozsutec naleznete mezi sedly Medziholie a Medzirozsutce. Sedlo Medziholie je nejlépe dosažitelné po zelené značce ze Štefanové, ale dá se sem dojít i z Párnice nebo Lučivné přes málo navštěvovaný vrchol Osnica. Výstup ze sedla Medziholie na vrchol Rozsutce je místy velice strmý a v několika úsecích je dokonce osazen řetězy. Jednoznačně nejhezčí výstupová cesta vede po modré značce z Terchové přes Jánošíkove diery, kde se prochází po mnoha kovových lávkách a žebřících nad vodopády Hlbokého potoka a jednoho z jeho přítoků. Tato cesta vás zavede až do sedla Medzirozsutce, odkud budete na Velký Rozsutec pokračovat po červené značce. Tato trasa je bezesporu jedna z nejhezčích v celé Malé Fatře a určitě byste si ji neměli nechat ujít.
UZÁVĚRA: od 1. 3. do 15. 6. jsou uzavřeny obě výstupové cesty ze sedel Medziholie a Medzirozsutce na Velký Rozsutec z důvodu ochrany ptactva při hnízdění. P.S. ze zkušenosti: Pokud se rozhodnete na pár dní pod Roszutcem v Štefanovej zakotvit, penzion Cingeľ je optimální štace pro zamilované páry, rodiny s dětmi či větší party. Hned naproti, v restauraci u Stárka, si dejte, bez pochyby, tu nejlepší pizzu v Malé Fatře a určitě nezapomeňte zajít na štamprlku borovičky do bufetu na autobusové zastávce u parkoviště. A hříbků zde roste také požehnaně :-)
9
smile Víno
Gurmet shop Břeclav pravidelné ochutnávky vína
a nové věci, o vlastním přístupu k výrobě vína a jeho nabídce. Každý vinař a jeho filozofie jsou svým způsobem originální. To je to, co mne na tom zajímá. Dříve mne to překvapovalo, dnes se těším na to, co nového se dozvím, a stejně tak i nato, že se mé znalosti o pěstování révy a o výrobě vína posunou zase o kousek dál. V říjnovém vydání měsíčníku Smile, jsem ve svém článku o Gurmet shopu, zmínil pravidelné ochutnávky vína, které pořádáme společně s Café barem Arcadia v Břeclavi. Dnes bych rád o degustacích napsal něco více. Relativně často se totiž setkávám s názorem, že je nošením sov do Athén, když pořádáme akce tohoto typu v oblasti vínu zaslíbené. Vrátím se možná o více než 10 let zpět, kdy jeden z mých přátel zorganizoval ochutnávku u vinaře, kterého znal a považoval jeho vína za výjimečná. Postupem času se z tohoto nápadu stala tradice a nyní několikrát ročně navštěvujeme různé vinaře, o kterých si myslíme, že nabízí špičková vína a jsou zajímaví i svým originálním přístupem. Jednou ročně, po dobu několika dnů, navštěvujeme také vinařství v různých oblastech Rakouska, a máme příležitost vzájemně porovnat tyto dva vinařské světy. Proč se o tom zmiňuji? Při každé ochutnávce, při každé příležitosti hovořit s vinařem, se dozvídám nové
Rozhodl jsem se tuto zkušenost přenést na jedno místo a nabídnout, pro každého kdo bude mít zájem, ochutnat vína z různých oblastí a vinařství, a přitom získat spoustu zajímavých informací. Součástí některých degustací je i promítání obrázků z vinařských oblastí, konkrétních vinic a vinařství odkud nabízené víno pochází. Přinášíme tak i atmosféru prostředí odkud víno pochází. V minulém roce jsme organizovali celkem 19 degustací. Ochutnali jsme moravská, italská, francouzská a rakouská vína. V tomto roce plánujeme „navštívit“ také např. maďarská a španělská vinařství. Naše degustace mají i další rozměry, než jsou ochutnávky toho či onoho vína a ujištění se o tom, jestli nám chutná (nebo taky ne). Když opominu společenskou stránku věci, pak nabízíme možnost ochutnat konkrétní vína s tradičními pokrmy. Zejména pokud se jedná o francouzskou a italskou kuchyni, kde jsou vína především vyráběna k tomu, aby sloužila jako ideální doplněk k jídlu.
Dalším aspektem je poznat konkrétní vína, kterých je nepřeberné množství, a rozhodnout se pro to, které splňuje vaše představy a nároky. A nakonec bych zmínil příležitost ochutnat víno a poznat jeho potenciál pro dlouhodobé ležení a zrání. Tahle skutečnost se u nás dost podceňuje. Na našich ochutnávkách často nabízíme vína, která mají schopnost po dlouhou dobu lahvově zrát a dosáhnout za několik let mnohem vyšší kvalitu. Naším zákazníkům v této souvislosti nabízíme možnost ukládat svá vína ve Wine depotu, kde jsou optimální podmínky pro ležení a zrání. Více o ochutnávkách vína nebo o možnosti víno uložit najdete na našich internetových stránkách www.gurmetmorava. cz , kde si také můžete ve fotogalerii prohlédnout foto z našich degustací.
10
smile rozhovor
Ivanka Fic Tomanová
mladá vinařka z Moravské Nové Vsi, která se svým přístupem k poctivé práci, svojí otevřeností a usměvavé duši rychle etablovala na vinařské scéně, které dominují pořád muži Ivanko, pamatuji si tě ještě jako malou holku, která se po základce rozhodovala, kam dál. Tak jak to teda bylo a kam tě tvá rozhodnutí zavedla? V té době se psal rok 1998 a měla jsem možnost spolupracovat s tebou a také s Janou Krutákovou, vy jako ženy jste velmi akční a tvůrčí. To mne motivovalo začít s tím, co mě baví naplno. Vystudovala jsem střední vinařskou školu ve Valticích, kde jsem si rozšířila své základní znalosti získané od otce z oblasti vinohradnictví a výroby vína. Dále jsem navázala studiem vysoké školy - Mendlova univerzita v Brně s fakultou v Lednici. Studium na vysoké škole bylo pro mě přínosem v oblasti chemie a biologie, díky kterým člověk zná a přesně ví, jaké chemické postupy a reakce probíhají při výrobě vína i následném uskladnění vína v lahvích. Takže dnes už vinařka s pevnou pozicí ve světě mužů.... a mají ti chlapi v něčem vůbec nějaké výhody nebo přednosti? Fyzickou zdatnost nepočítaje... Ze svých zkušeností vím, že muži mají obrovské výhody. Není lehké jim dokázat, že jsem stejně dobrá jako oni. Má práce mě baví a je mi zároveň koníčkem. Jsem za to velice ráda. Jak dalece tě podporuje tvá rodina? Jsi čerstvá novomanželka. Má i manžel vztah k vinohradničení? S prominutím, "šlapou brázdu", anebo je to i o kompromisech? Myslím, že mám dobré zázemí v rodině. Bez toho by to nešlo. Každý člověk je osobnost a myslím, že můj otec mi pomáhá a naučil mě mnohé. Vše v životě je o kompromisech, manžel je z jiného oboru, můžu se na něj spolehnout, měli jsme svatbu ve vinici a byla krásná.
Určitě máš nějakého favorita mezi svými víny.... Ano, považuji za velmi zdařilé naše rodinné Cuvée z odrůd Zweigeltrebe 70% a 30 % Cabernet Moravia, které děláme již tradičně řadu let. Chutná nám i našim hostům. Jsem milovnice červeného vína, myslím, že i tady u nás se dá vypěstovat kvalitní hrozen pro výrobu červeného vína a zároveň si pochutnat na výborném červeném víně. Máš nějaký vinařský, ale i lidský vzor? Inspirují mě pracovití, houževnatí a příjemní lidé. My se snažíme pomáhat dětem z dětských domovů. Dá se jim vůbec něco vinařského vzkázat nebo je nějak podpořit? Ve vinařství není nic jistého, každý rok je jiný a nejistý nejen díky počasí, tudíž se vinaři nesmí vzdávat a musí na sobě stále pracovat. Totéž platí i v životě. Ivance přejeme mnoho zdaru a vynikajících vín :-) A vám, milí čtenáři, příjemnou ochutnávku. Kontakt: www.vino-sklipek.cz, tel.: +420 777 561 535, e-mail:
[email protected]
11
smile program
Vydavatel: Smile by horse o.p.s. Anenská 551, 691 55 Moravská Nová Ves
leden 2014
[email protected] www.smilebyhorse.cz IČ: 29369541 ev.č.: MK ČR E 21411
Masarykovo muzeum Hodonín www.masaryk.info 9.12.2013 – 19.1.2014 6.12.2013 – 25.1.2014
Betlémy stále živé Výstava (Vlastivědné muzeum Kyjov)
Výstava (Galerie ve škole
Rytířské řády. Historie a současnost. Řád Maltézských rytířů, Řád. sv. Lazara, Řád Božího Hrobu, Řád Německých rytířů
Svět hraček Výstava (Městské muzeum Veselí nad Moravou)
Čarovné barvy země při ZŠ J.A. Komenského)
1.11.2013 – 26.1.2014
11.12.2013 – 16.2.2014
Redaktor: Regina Lanová
1.1.2012 – 31.12.2014
Exteriéry velkomoravského hradiště Výstava (Slovanské hradiště v Mikulčicích)
1.12.2012 – 31.12.2014
Putovní výstava o archeoparku Výstava (Slovanské hradiště v Mikulčicích)
Výstava (sál Evropa)
16.9.2013 – 26.1.2014
CHORYNŠTÍ Z LEDSKÉ Výstava (Městské muzeum Veselí nad Moravou)
Městské muzeum a galerie Břeclav www.muzeumbv.cz do 26.1.2014
Hračky 1880 - 1980
do 2.2.2014
výstava
výstava
Muzeum a galerie
do 26.1.2014
Gabriela Dubská volná i ilustrační tvorba
výstava
Lednicko-valtický areál UNESCO fotografie Galerie v podkroví
5.1.2014
Novoroční koncert
koncert
Synagoga
Synagoga
Těšte se s námi na BENEFIČNÍ KONCERT „LÁSKY MARKA BALOGA“ v Břeclavské synagoze dne 28. února 2014! Více info v příštím čísle :-)
SCHÖLLER WEINBOUTIQUE pro vás opět otevírá tradiční šank s mladými víny „HEURIGEN“ v příhraničním SCHRATTENBERGU (na dohled od Valtic) už 16.1.2014! Vždy od čtvrtka do neděle, od 16ti hodin, až do 13.dubna 2014. www.schoellerwein.at Pro komplexní zážitek doporučujeme (po domluvě) navštívit i místní „SEKTKELLEREI“, kde si užijete fantastickou ochutnávku vynikajících a jedinečných sektů vyráběných šampaňskou metodou Christianem Madlem. www.christianmadl.at
Z celého srdce děkujeme:: SHEAN s.r.o., Tiskárna Šiki Kyjov, Farma Rudimov, Agromoravia a.s., Jezdecká stáj Borový Dvůr
[email protected] tel: +420 725 113 100
tisk: Tiskárna Kyjov Pište nám Vyhrazeno právo na úpravu textu. Neprodejné
