NOVINY Z LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY www.lesycr.cz | www.facebook.com/lesycr.cz
Lesy vysadí 50 milionů sazenic
Milí čtenáři,
myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že většina z nás ráda tráví čas v lese, kde si odpočine a načerpá nové síly, zkrátka zrelaxuje. Ostatně, potvrzuje to i sta s ka. Podle ní navš ví české lesy ročně téměř 9 milionů lidí a přes 90 procent těchto návštěv je spojeno právě s jejich rekreační funkcí. Přitom však veřejnost často považuje za samozřejmé, že les roste bez jakéhokoliv lidského přičinění do podoby, kterou zná ze svého bezprostředního okolí. Za stejně samozřejmou zase lesníci považují údržbu a péči o les. Vzhledem k tomu, že je les komplikovaným organismem, musí se při své práci nejen soustředit na dané povinnos , ale také vnímat všechny funkce lesa, spolupracovat s jinými profesemi a celkově k lesu přistupovat jako k celku, který významně ovlivňuje krajinu i život. Pokud opět nahlédnu do čísel, lesy pokrývají přes 30 procent zemského povrchu a závisí na nich obživa 1,6 miliardy lidí. Jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů biologické rozmanitos , čis ovzduší a vodu a regulují místní, regionální a celosvětové klima. Proto si les, i jako místo relaxace, chraňme.
Jeden z vrcholů sezony začíná v těchto dnech pro lesníky ve všech částech republiky. Od poloviny září trvá období podzimní výsadby lesních dřevin. Ty se sázejí ve dvou vlnách – po skončení mrazů a před zimou. Letos chtějí státní lesy vysadit celkem asi 50 milionů sazenic. „Na jaře se zalesňuje nejvíce v dubnu, kdy nehrozí mrazy a sazenice ještě nejsou narašené. Podzimní práce trvají do poloviny listopadu,“ vysvětluje Václav Lidický, výrobnětechnický ředitel státního podniku Lesy ČR. Inves ce do výsadby nových stromů by letos měly dosáhnout zhruba půl miliardy korun. Lesníci osázejí osm síc hektarů státních lesů, a to hlavně smrkem, u něhož připadají tři až čtyři síce kusů na hektar. Druhým nejčastějším jehličnanem je borovice. Z listnatých stromů jde hlavně o buky a duby, jichž se sází až 10 síc kusů na hektar plochy. Lesníci však vysazují také lípu, olši či javor. Pokračují tak v trendu obnovy rozmanitos lesa, která pomáhá v jeho odolnos vůči škůdcům i povětrnostním vlivům. V Česku se podíl listnatých stromů od poloviny minulého stole více než zdvojnásobil a dnes na ně připadá zhruba čtvr na porostů. Přesto zůstává nejčastějším druhem v tuzemských lesích smrk.
Letošní plán výsadby je o tři miliony kusů nižší než vloni a o více než dese nu opro roku 2014, kdy Lesy ČR vysadily 60 milionů sazenic. „Státu to ž ubylo v souvislos s církevními res tucemi přes deset procent lesní plochy,“ říká generální ředitel státního podniku Daniel Szórád. Loni však kvůli suchu asi čtvr na sazenic nepřežila. Celkovou škodu státní lesy vyčíslily na 125 milionů korun. Extrémní počasí ovlivnilo i kvalitu nových semen, protože plody kvůli nedostatku vláhy nedozrály. Hluchá semena měly hlavně listnáče. Aby nové sazenice dobře prospívaly, musejí odborníci sledovat jejich historii. Důležitý je především původ semen. Umístění pěstebních školek naopak nehraje až takovou roli. „U většiny dřevin, zejména u borovice, nelze sbírat osivo v nížinách a z něj vypěstované sazenice sázet na horách. Strom by se jiným podmínkám nemusel přizpůsobit,“ říká Václav Lidický. Kromě osmi síc hektarů výsadby počítají Lesy ČR s dalšími třemi síci hektary, na nichž by mělo dojít k přirozené obnově lesa. Semenáčky by tam měly vyrůst přímo ze semen spadlých ze stromů.
Marian Jurečka, ministr zemědělství ČR
Základní školy dostaly od lesníků 250 tisíc sešitů zdarma Základní školy z celé České republiky mohly i v letošním roce žádat o sešity zdarma pro své žáky. Projekt Sešity do škol měl premiéru vloni a zaznamenal velký ohlas. Na letošní rok proto Lesy ČR připravily 250 síc sešitů pro mladší i starší žáky. Školám je zdarma rozdaly a dopravily. Podle obchodního ředitele Lesů ČR Radovana Srby státní podnik na pořízení a dopravu sešitů vyčlenil 800 síc korun: „Vloni byly všechny sešity rozdané během několika dní, stejný zájem jsme očekávali i letos,“ řekl Srba.
Lesníci připravili osm typů linkovaných sešitů formátu A5. Mají různé obaly s edukační grafikou, která představuje život v lese a seznamuje veřejnost s využi m dřeva jako největšího obnovitelného zdroje v Česku. „Dřevo je jedinečnou surovinou využívanou třeba právě na výrobu sešitů, kterými dě denně listují. Nikdo nemusí mít strach, že se spotřebou papíru ničí lesy. V posledních letech jich dokonce přibývá a vytěžené stromy nahrazují nové. I to chceme projektem sdělit,“ doplňuje generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Ticho! Tady bydlí tetřev hlušec
Ptáte se: Mohu bez povolení udržovat lesní stezky? Jde o to, o jakou úpravu lesní stezky se jedná. Pokud jde o údržbu čistoty, žádné povolení nepotřebujete. Pokud by se však mělo jednat o nějaké terénní úpravy či odřezání větví ze stromů apod., to již bez souhlasu vlastníka lesa přípustné není.
Vlastním les, musím na něm strpět turisty? Současný lesní zákon zabezpečuje právo vstupu do lesa na vlastní nebezpečí každému, a to bez rozdílu druhu vlastnictví. Při tom však na druhé straně takový návštěvník nesmí les poškozovat, narušovat lesní prostředí například hlukem a musí dbát pokynů vlastníka lesa.
Zdědil jsem kus lesa, mohu ho nabídnout Lesům ČR k odkupu? V obecné rovině to určitě možné je. LČR v těchto případech postupují podle tzv. arondačního programu. Základní princip je takový, že LČR usilují o nákupy lesů jiných vlastníků v případech, kdy nabízené lesy navazují na lesy ve správě podniku Lesy ČR. Druhým podstatným kritériem je výše kupní ceny, kterou LČR mohou za koupi lesa nabídnout. Podkladem pro její stanovení je cena obvyklá, která se liší podle stavu lesa a dále podle jednotlivých regionů.
O obnovu populace tetřeva hlušce v Beskydech se snaží nově vybudovaná odchovna Lesů ČR v Řepčonce na Frýdecko-Místecku. Největší zařízení svého druhu v Česku vyrostlo na úpa Lysé hory loni a chov má nastartovat hejno tří kohoutů a osmi slepic z podobné stanice ve Visle na polské straně Beskyd. V Česku kri cky ohrožený tetřev žije u nás hlavně na Šumavě. Menší skupiny jsou také v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Králickém Sněžníku. Ještě v 19. stole byl přitom naprosto běžný i v Beskydech. „Nyní tu žije jen pár jedinců. Odchovnu proto chápu jako první krok k jejich návratu,“ doufá v úspěch projektu ředitel CHKO Beskydy Fran šek Jaskula.
Tetřevy hlídají kamery Odchovna musí dodržovat at přísná p s á hygienická yg e c á a chovac o a telská pravidla. Třeba miskyy na krmení se denně sterilizují. rostý klid, Důležitý je především naprostý protože tetřevi jsou velmii plaší a každý hluk je vystresuje. kem pro „Přímý kontakt s člověkem ně není vhodný. Sledujeme je proto pomocí kamer,“ líčí správce areálu Vlasetřevům přestěhomil Novák, který se kvůli tetřevům h. val do Beskyd z jižních Čech. Lesníci zjišťují také stav původní populace edevším predátetřeva hlušce v Česku a především žují. torů, kteří ji v přírodě ohrožují. a potravu se v „Jelikož jeho nároky na ustále mění, osázeprůběhu ročního období neustále my, keři a bylinami, li jsme okolí tetřevny stromy, jejichž plody budou v příš ch letech využity ke dalová z lesní správy krmení,“ říká Mar na Ošťádalová Frýdek-Místek. sníkům příliš rados První chovná sezona lesníkům nepřinesla. Na jaře se sice v Řepčonce začal ozý-
vat tok, jenže ze tří samců měly slepice zájem jen o jednoho, kterému ch chovatelé dali jméno Pepa.
První mláďata nepřežila Prvn
„Posléze se přidali i dva další kohou Franta a „Po Česť Česťa, ale slepičky o ně nejevily zájem, fešák byl pros prostě Pepča,“ popisuje Ošťádalová. Slepice Valérie po několika dnech začala snášet vajíčka a p podařilo se jí vysedět kuřata. Ta však po několika dnech uhynula. u Ani ostatní slepice nebyly úspěšné. Lesníci však ve voliérách našli několik vajíček mimo hnízda, která umís li do umělé líhně. „Ne všech všechna byla oplodněná. Úspěšně se nám podařilo vylíhnout a odchovat dvě kuřata. Aby mohli to mladí jedinci dobře dob přežít zimu, mají přirozeně daný rychlý růst a k tomu p potřebují pravidelný přísun různorodé potravy. Kuřatům js jsou nyní dva měsíce a lze krásně rozpoznat slepičku od koh kohoutka. Velikos a zbarvením se již přibližují dospělým pták ptákům,“ dodává Mar na Ošťádalová. Stavba areálu areá přišla Lesy ČR na 18 milionů korun. Většinu financí získala zís společnost z evropských fondů v rámci Operačního pr programu Životní prostředí.
Nové poldry a nádrže zadrží vodu v krajině Až několik miliard korun chce do roku 2020 investovat státní podnik Lesy ČR do 170 vodohospodářských staveb na svých pozemcích. Jde především o úpravu malých vodních toků, stavbu retenčních nádrží či suchých poldrů, které mají pomoci zadržet vodu v krajině a zmírnit tak období sucha i následky povodní či přívalových dešťů. „Naše stavby jsou inves cí do budoucnos . Zvyšují pro povodňovou ochranu obcí, stabilizují koryta vodních toků, zadržují vodu v krajině a zlepšují podmínky pro život vodních organismů,“ vysvětluje inves ce generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. V posledních třech letech podnik na vodohospodářské stavby vynaložil
1,5 miliardy korun. Letos má v plánu 330 staveb a drobných úprav vodních toků celkem za 300 milionů. Finance čerpá i z evropských fondů nebo dotací ministerstva zemědělství. Vodohospodáři chtějí letos začít například se stavbou suchého poldru v Němčicích na Pardubicku za 56 milionů korun, pro povodňových opatření v Třemešné na Bruntálsku za 21 milionů nebo dokončit úpravu dvoukilometrového úseku na Hodonínce, která přijde na 10,4 milionu. „Břehy zpevní kámen a v některých částech stavby i zdi, dno pokryjí kamenné pásy. Koryto se také rozšíří, takže pojme více vody,“ popisuje stavbu Tomáš Hofmeister z Odboru vodního hospodářství Lesů ČR.
V příš m roce se u Nasavrk na Vysočině začne s opravou a dostavbou pě retenčních nádrží a mokřadních rybníků. Projektová dokumentace je také připravena pro 11 retenčních nádrží v Libereckém kraji.
Vznik velkoplošných divočin je u nás nereálný, shodli se lesníci Zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), Vojenských lesů a statků (VLS) i Lesů ČR odmítli plán ochránců přírody na vytvoření velkoplošných bezzásahových území v Česku. Podle lesníků je takový návrh nereálnou nostalgií, která nemá v síce let obhospodařovaném a hustě osídleném prostoru šanci na úspěch. O návrhu diskutovali na semináři Ochrana a obnova divočiny, který na půdě České zemědělské univerzity v Praze uspořádalo Hnu Duha. „Tvář lesů na našem území se měnila vlivem lidské činnos po stale do dnešní podoby. Jsem proto přesvědčen, že bezzásahovos ani žádným jiným způsobem nejde dosáhnout původní divočiny. Vznikl by pouze stav, který bude vytržen z kontextu svého okolí. Byl by to zpustlý hospodářský les, který neslouží nikomu a ničemu,“ oponoval návrhu ředitel VLS Josef Vojáček.
Opravdový prales u nás neexistuje Vize ochránců přírody chce rozšířit velkoplošné bezzáhové lokality v českých lesích až na tři procenta jejich rozlohy. Hnu Duha by území ponechalo živelnému rozvoji. Lesníci však vidí posílení rozmanitos přírody spíše v budování lesnických parků a modelových lesů. V Česku to ž žádné pralesy v původním slova smyslu neexistují. „Jedná se pouze o mozaikově rozmístěné přirozené
lesy, které již nyní podléhají odpovídajícímu stupni zákonné ochrany. Zavádění rozsáhlých bezzásahových území do kulturní krajiny je spojeno s mnoha riziky - od šíření invazivních druhů, škůdců a patogenů přes ohrožení okolní krajiny, až po bezpečnostní rizika pro potenciální návštěvníky,“ uvedl předseda SVOL Fran šek Kučera, který zmínil také ekonomickou náročnost takového projektu. Lesníci se již nyní ak vně zapojují do ochrany přírody na jimi obhospodařovaném území. V Česku je několik lesnických parků a jen Lesy ČR mají osm bezzásahových území o celkové rozloze 605,6 hektaru. Jsou například v Českém krasu, Slavkovském či Blanském lese, Železných a Jizerských horách, v Bílých Karpatech či na Kokořínsku.
Udržitelný rozvoj ano Vlastníci lesů se shodli, že jejich společným cílem je les, který bude respektovat zájmy přírody v dnešním civilizačním prostoru. Základem by měla být typická regionální rozmanitost druhů a schopnost regenerace. „Naším cílem je trvale udržitelné hospodaření v kulturní krajině, která poskytuje člověku široké spektrum užitků, hospodářskými počínaje přes půdo-ochranné, vodo-ochranné, este cké, rekreační až po vliv na zmírnění dopadů klima ckých změn,“ vysvětlil generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Obliba Singltreku pod Smrkem stále roste Nejstarší český singltrek, který před sedmi lety za podpory Lesů ČR vznikl u Nového Města pod Smrkem na Frýdlantsku, láká každým rokem více a více cyklistů. Fotobuňka u hlavního nástupního místa jich loni zaznamenala 85 síc. V současnos měří Singltrek pod Smrkem 70 kilometrů a zahrnuje několik okruhů na české i polské straně hory a na sousedním vrchu Hřebenáč. Vedle náročných a středně ob žných úseků má i lehkou trasu vhodnou pro dě . Nabízí svezení po jednosměrných přírodě blízkých lesních stezkách, na nichž si mohou návštěvníci vychutnat zážitek z jízdy na kole v terénu. V budoucnu se plánuje jeho rozšíření až na 150 kilometrů.
Ptáte se: Chci tábořit v přírodě, musím k tomu mít povolení? Ano, povolení od vlastníka lesa potřebujete vždy, pokud se nejedná o oficiální tábořiště vyhrazené vlastníkem lesa. Takové místo musí být vlastníkem lesa v terénu řádně označeno.
Mohu si na výletě v přírodě rozdělat oheň? Obecně je rozdělávání ohňů v lese, a to i do 50 m od okraje lesa, zakázané. Vlastník či správce lesa však může na vyhrazených místech, která takto v terénu označil, rozdělávání ohně povolit. Jedná se potom o tzv. řízená ohniště, která musí svými parametry znemožňovat vznik případných požárů.
Jaké dřevo si mohu z lesa zadarmo odnést? Z lesa si můžete zdarma odnést pouze suchou, na zemi ležící klest (průměr do 7 cm s kůrou).
Anketa: Proč chodíte do lesa?
Dana Dvořáková referentka
Jan Verner student
Zdeňka Lemberková důchodkyně
Jitka Svobodová bankovní úřednice
Les mi dává pohodu, čistý vzduch. Chodím do něj, ale jen občas, hlavně na procházky.
Do lesa chodím na výlety, ale nehoubařím, protože houby nejím. Občas tam vyrazím i na kole.
Hledám tu klid a pohodu. Ráda se procházím, zeleň je pro mě taková povzbuzující a uklidňující.
Ráda si odpočinu a je to pro mě relax. Trochu si zasportuji a udělám něco pro sebe.
Mohu při houbaření vstupovat do oplocenek? Do oplocenek nemůžete vstupovat bez souhlasu vlastníka lesa, zákon o lesích to zakazuje. V případě, že se jedná o obory, pla stejný zákaz, pokud však vlastník či provozovatel obory nestanovil návštěvní řád, podle kterého je vstup do obor regulován. Jedná se jak o časové omezení, tak o omezení pohybu po oboře.
Vyluštěnou tajenku odstřihni, vlož do obálky a do 30. 11. 2016 odešli na adresu: Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové. Na obálku připiš TAJENKA DĚTEM.
Péče o dravce je životní vášeň
Ptáte se: Co mám dělat, když se na silnici srazím se zvěří? Měli byste zastavit a podívat se, jestli je zvíře zraněné. Nepokoušejte se mu sami pomoci a nepřibližujte se k němu, mohlo by vás zranit. Nehodu ohlaste policii, která zkontaktuje příslušné myslivecké sdružení. Policejní záznam o nehodě po vás nejspíš stejně bude ch t pojišťovna. Pokud byste si usmrcené zvíře odvezli, jedná se o krádež.
Mohu vjet do lesa autem, proč jsou někde závory? Do lesa může vjet autem jen vlastník nebo správce lesa, orgány státní správy lesů, záchranné složky nebo osoby s povolením k vjezdu. Návštěvník do lesa autem nesmí, a pokud tak učiní, dopouš se přestupku s pokutou až 5 síc korun. Závory jsou věcí rozhodnu vlastníka lesa a slouží zejména k ochraně majetku.
Když vykácím les, musím ho opět obnovit? Ano, vykácený les se musí vždy obnovit. Buď přirozenou cestou nasemeněním z okolních mateřských stromů, nebo cestou umělou, tedy výsadbou semenáčků nebo sazenic. Lhůta pro zalesnění je do 2 let od vzniku holiny. Pokud se to nepodaří, musíte orgán státní správy lesů požádat o odklad lhůty pro zalesnění. Po výsadbě je nutné o stromky pečovat, aby byly po 7 letech od vzniku holiny schopné odrůstat samostatně.
Petr Zvolánek se již desítky let věnuje chovu dravců. Je bývalým předsedou Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, organizoval sokolnická setkání na zámku v Opočně na Rychnovsku a péči o dravce se věnuje i v Lesích ČR. Již od devadesátých let se snaží navracet do volné přírody ohrožené sokoly a rarohy. Pod jeho vedením lesníci na konci června vypus li do přírody trojici rarohů velkých, které pak ještě několik týdnů sledoval pomocí vysílačů. „Chvíli trvá, než se raroh osamostatní. Monitoring je pro nás důležitý z hlediska odhalování možných rizik pro vypuštěné ptáky,“ říká Petr Zvolánek. Kdy jste se začal zajímat o sokolnictví? Pocházím z Opočna. Odmalička jsem se tam chodil dívat na zámek na setkání sokolníků, které patří k největším na světě. Když se tam při večerním výřadu vzdává pocta ulovené zvěři, znějí lovecké fanfáry a cinkají rolničky, je to něco úžasného. Tehdy mě to chytlo. Měl jste nějakého sokolníka v rodině? Právě že vůbec ne, radili mi sokolníci z Královéhradecka. Samozřejmě ta má vášeň měla v mládí různou intenzitu, ale když jsem pár let po škole nastoupil na lesní správu na Broumovsko, hned jsem tam sokolničil. Začali jsme tam také intenzivně s navracením sokolů a rarohů do přírody. V té době už u nás byli kvůli chemii v zemědělství sokoli prak cky vyhynulí. Letos v červnu jste vypouštěli tři rarohy velké, odkud jste je měli? Od sokolníka, který je odchoval přirozeným způsobem. To znamená vlastními rarožími rodiči ve voliéře bez přímého kontaktu s člověkem. To je alfou a omegou pro vypouštění dravců do přírody. Důležité je simulovat jejich přirozené hnízdění, aby se naučili, jak vypadá péče o mladé - jak rodičovský pár funguje. V České republice je 500 sokolníků a dohromady ročně odchovají na 750 mláďat orlů, sokolů, rarohů a dalších dravců. Co je pro mladé dravce důležité? Musejí mít rychlost, sílu, obratnost a také musejí být chytří. Bez toho nepřežijí. V přírodě dokážou obstát jen nejlepší. I když je dravec nadprůměrně silný, pokud nevys hne tu správnou se nu sekundy, kdy má zaútočit, kořist mu unikne. Když se mu nepodaří ulovit kořist, zemře.
Jak se rarozi po vypuštění chovali? Nejdříve posedávali na okolních stromech a budovách. Pak se odvážili na vzdálenější lety. Do vypouštěcí klece se mohli kdykoliv vrá t. Poslední odletěl 19. července. Vy jste je pak dál sledoval? Měli vysílačky, takže jsme mohli zachy t jejich signál. Létali kousek za Hradec, kde lovili holuby. Jednoho jsem zrovna sledoval nedaleko Stěžer (asi 10 kilometrů od Hradce Králové, pozn. red.). Sedl si tam na sloup elektrického vedení, což je pro dravce velmi nebezpečné. Vysoké napě tam má 22 síc voltů. Když pták sedí na jednom drátu, tak to nevadí, ale dravec má rozpě křídel přes metr. Stačí, aby se přiblížil k jinému vodiči nebo k uzemněné konstrukci, a může to být jeho konec. Raroha u Stěžer vidělo káně a chtělo ho asi vyhnat ze svého teritoria. Nalétlo na něj, on odletěl, ale káně se dotklo drátů a rázem spadlo k zemi. Jaká nebezpečí na dravce ještě číhají? Kromě elektrických sloupů to je hlavně nedostatek potravy, když se jim nedaří úspěšně lovit. Je tu i riziko, že se sami stanou kořis . Na mladého nezkušeného raroha může zaútočit třeba i káně. Proč používáte vysílačky ke sledování dravců? Abychom jim zajis li co nejvyšší péči po vypuštění. Bez monitoringu je nemůžete sledovat a pozorovat průběh osamostatňování. Stalo se nám, že dravec spadl do komína, který měl nahoře dokonce stříšku pro deš . V přírodě takto hluboké díry s hladkým povrchem neexistují. Pták na to není vybavený, sám se odtud nedostane. Díky vysílači jsme ho naštěs našli a zachránili.
Boj s kůrovcem letos přijde na 130 milionů Rekordní sumu letos vyčlenily Lesy ČR na boj pro kůrovci. Kvůli loňskému extrémnímu suchu a nedostatku srážek v zimním období jsou to ž stromy hlavně na severní Moravě oslabené a odhady pro letošní sezonu předpovídaly nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních 20 let. Nejvíce pos žené jsou smrky, které mají kořeny těsně pod povrchem, kde je vláhy nejméně. Státní lesy proto na boj s kůrovcem přichystaly 130 milionů korun a po celé republice umís ly 236 síc lapáků a lapačů. Zhruba polovina z nich je
v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, které byly dlouhodobým suchem pos ženy nejvíce, a proto jsou tam stromy náchylnější k napadení škůdci. Aby předešli velkým škodám, nasadili lesníci několik variant lapačů i lapáků. „Například insek cidní sítě zabrání šíření kůrovců také u pokáceného dříví, které není možné s ohledem na jeho objem z lesa ihned odvézt. Tím se kůrovcům zabrání v dalším šíření i vývoji,“ popisuje Mar n Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
Státní lesy reagovaly také zrychlením těžby dřeva v nejvíce pos žených lokalitách. Na Olomoucku těžba souší a kůrovcem napadeného dřeva v prvním polole stoupla trojnásobně opro stejnému období loňského roku. Ještě výraznější zrychlení zažívá okres Bruntál: „Před pě lety jsme těžili 100 síc kubíků za rok, letos předpokládáme téměř 500 síc kubíků,“ říká lesní správce z Bruntálu Milan Pospíšil. Situaci má v budoucnu mírnit zakládání smíšených porostů, které jsou vůči škůdcům odolnější.
Vydejte se za přírodou i výhledy Dejte sbohem shonu každodenního života a vyražte na výlet do českých lesů. Tipy, kam vyrazit, najdete na webu www.lesycr.cz, konkrétně v sekci Návštěvníci lesa. Vydat se můžete třeba po nově opravených turis ckých cestách v Adršpašsko-teplických skalách. Čekají vás majestátní skály a úchvatné výhledy do krajiny, která je národní přírodní rezervací a patří do evropské soustavy Natura 2000. Kromě samotných skalních měst si můžete prohlédnout zříceninu hradu Adršpach. Ta je volně přístupná a nepatří k tolik vyhledávaným lokalitám jako hlavní skalní okruhy. Od parkoviště či vlakové zastávky v Adršpachu to jsou ke zřícenině necelé dva kilometry. Červené značky vás povedou kolem Horolezeckého muzea. Samotný okruh měří 1,3 kilometru a je značený žlutě. Stezku letos lesníci upravili, aby by yla vhodná i pro byla
rodiny s dětmi. V podmáčených lokalitách jsou dřevěné chodníky, obnovou prošly také ocelové konstrukce či dřevěná schodiště. Výhledy na krajinu Kladského pomezí si můžete vychutnat také na opačné straně skalní megapole. Od Jiráskových skal a zámečku Bišík dojdete po zelených značkách k rozhledně Čáp, která od září 2014 stojí na stejnojmenném nejvyšším vrcholu Adršpašsko-teplických skal. Cesta z Bišíku má 1,5 kilometru, ale dostanete se tam také z Teplických skal. Od rozces U Sekery to je hodina chůze. Také k Čápu letos lesníci obnovili dřevěná schodiště a ručně srovnali původní pískovcové schody. Z věže si vychutnáte pohled na Javoří a Soví hory, Supí skály či na Ostaš s pozadím Broumovských stěn. Vidět jsou odtud i Or rlické hory, nedaOrlické leké Jestřebí hory a hlavně asi 20 kilometrů vzdálené Krkonoše.
Rolandův kámen
Za výhledy na Jeseníky a Praděd můžete zamířit k Rolandovu kameni nad Karlovou Studánkou. Po lávkách a schodech vytesaných do kamene se dostanete k modřínovému kříži. Skálu sem podle pověs hodil čert ve snaze zasáhnout nedaleký kostelík. K vyhlídce stoupají z městečka modré značky, okruh je dlouhý 3,6 kilometru.
Kaplička na Kolmu
Výpravu do klidu a cha uprostřed hlubokých lesů si můžete naplánovat ke kapličce Na Kolmu u obce Lesná na Tachovsku. Na okraji chráněné krajinné oblas Český les stojí od 30. let minulého stole kaple v podobě jeskyně, inspirovaná jeskyní v Lurdech. Z obce Lesná k ní vede naučná stezka, po níž je to ke kapličce 3,7 kilometru.
Práci našli v lese
Na LesFest s Radůzou
Celkem 285 lidí evidovaných na úřadech práce letos našlo práci ve státních lesích. Sociální program, který jim má pomoci odrazit se ode dna a získat pracovní návyky, nabídl sezonní místa od dubna do října napříč republikou. Nezaměstnaní pomáhají hlavně při čištění lesa, příkopů, lesních cest nebo při likvidaci černých skládek. Lesníci je však pus i k pěstování nebo ochraně lesa. „Dali jsme šanci lidem, kteří chtěli pracovat. Nám to přineslo řadu ak vit a výkonů, které by se jinak neuskutečnily. Někteří si již našli stálé zaměstnání. S ostatními bychom rádi navázali spolupráci i v dalších letech,“ pochvaluje si projekt generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Nejvíce nových zaměstnanců letos nastoupilo v Krušných horách, kde lesníci na sezonu přijali 56 lidí. Měsíčně si v lesích vydělají kolem 14,5 síce korun podle přístupu k práci i výkonu. Na mzdu jim přispívá stát. Do roku 2019 chce podnik přijmout na veřejně prospěšné práce kolem 460 zaměstnanců.
Zamyšlení nad hlubokým propojením, které od věků existuje mezi lesem a životy lidí, fantas cké pohledy do hájemství přírody, jež byla lidskému oku dosud skryta, a zodpovězení celé řady otázek. To vše přinese druhý ročník LesFestu, který se bude 2. listopadu konat v Biu Centrál v Hradci Králové. Spolu s odborníky budete moci nahlédnout do říše hmyzu, opylovačů nebo velkých šelem. Čekají vás také přelomové objevy a inovační postupy, díky nimž lesy nabízejí řešení mnohých globálních problémů. Program vyvrcholí koncertem Radůzy, která patří k předním českým písničkářkám a jejíž deska Gaia z roku 2014 se zamýšlí právě nad konečnos života a věčnos věcí, které jej přesahují.
Krátce: Největší dřevostavba v Česku by měla stát do roku 2020 Lesy ČR vyhlásily soutěž o návrh svého nového sídla v Hradci Králové. Stávající panelová budova ze sedmdesátých let již nevyhovuje a společnost ji chce nahradit moderní energe cky úspornou dřevostavbou. Termín pro odevzdání návrhů je 21. září. Do druhého kola v říjnu postoupí pět návrhů a vítěze by měla odborná porota vybrat v únoru 2017. Více o přestavbě najdete na webu sidlo-soutez.lesycr.cz.
Češ lesníci mají největší výnos z hektaru ve střední Evropě Srovnání hospodářských výsledků státních lesů v Česku, Polsku, Rakousku, Bavorsku a na Slovensku jednoznačně ovládly Lesy ČR. Jejich výnos z hektaru půdy představoval loni 184,35 Euro, což je více než dvojnásobek opro druhému Bavorsku. Poslední skončilo s výnosem pouhých 11 Euro na hektar Slovensko. Češ lesníci vedou také v zisku před zdaněním a odvodu do státní pokladny.
Lesníci prodávají nepotřebná auta i nemovitos Desítky starších osobních i nákladních vozidel či zemědělských strojů aktuálně prodávají Lesy ČR formou veřejné soutěže. Podnik se zbavuje také nepotřebných nemovitos ve všech částech republiky. Celá nabídka je na webu lesycr.cz.
Fotosoutěž Les očima návštěvníka Kategorie:
Ceny pro každou kategorii:
1. Člověk v lese (lesník, lesní dělník, práce v lese a lesní technika, cyklisté v lese, lesní pedagogika …)
1. cena: pobyt pro celou rodinu (4 osoby v půvabném prostředí Informačního a vzdělávacího střediska Křivoklát – přímo nad hradem)
2. Lesní fauna a flóra (stromy, kvě ny, hmyz, savci, ptáci, obojživelníci, makro …) 3. Les v našem kraji (les, krajina, panoramata, náladové foto, událos v lese …)
2. cena: kvalitní power banka te (přenosné zařízení, jehož prostřednictvím dobijete mobilní telefon, tablet nebo notebook) 3. cena: ptačí budka (dřevěná budka z produkce Lesů ČR)
Technické požadavky: Do soutěže se přijímají snímky zaslané buď elektronicky (přes úschovnu) nebo na CD/DVD ve formátu jpg, jpeg, tlf apod., velikost nejméně 2 000 x 1 500 obrazových bodů, vhodné pro skový výstup A4 a větší.
Uzávěrka soutěže je 30. 11. 2016. Fotky můžete zasílat na adresu: Lesy České republiky s. p., Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové nebo na email
[email protected], do kolonky předmět napište fotosoutěž.
Vítězné snímky ze soutěže Lesy KŘ Šumperk objek vem lesníků (shora)
Přihlášením do soutěže dává účastník souhlas s použi m fotografií v propagačních materiálech Lesů ČR bez časového omezení. Použi pro jiné účely bude ošetřeno písemným souhlasem autora.
Kateřina Červinková, LS Šternberk Jan Kunčar, LS Ruda nad Moravou Jakub Matuška, LS Javorník
Ochutnejte DANČÍ MEDAILONKY S HŘÍBKOVÝM SOTÉ od šéfkuchaře restaurace Hubert Petra Švarce Suroviny (4 porce)
Postup:
800 g dančího hřbetu nebo kýty Svazek čerstvých bylinek (tymián, dobromysl, kerblík) 50 ml dobrého bílého vína 100 g oleje Citronová šťáva 100 g másla, sůl, bílý pepř
Dančí hřbet očis me, odblaníme a naporcujeme na silnější medailonky. Nasekáme bylinky, smícháme s citronovou šťávou bílým vínem, olejem, solí a pepřem. Promícháme a do této marinády vložíme připravené medailonky, necháme alespoň přes noc odležet. Cibulku jemně krájenou orestujeme na másle, přidáme hříbky, a lehce opečeme. Zalijeme vínem, smetanou a provaříme. Redukujeme do zhoustnu . Hotové porce zdobíme brusinkami. Dobrou chuť.
Hříbkové soté: 500 g čerstvých hříbků 100 g šalotky 50 g másla 100 g bílého vína 300 g smetany, sůl
Restaurace Hubert se nachází v centrální čás Hluboké nad Vltavou. Najdete v ní velký výběr jídel ze zvěřiny, ryb a sezonních produktů. Restaurace je oblíbena jak mezi turisty tak i pro myslivce z okolních honiteb, rybářů i místních obyvatel.
Vydaly Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové, telefon: +420 956 999 111, fax: +420 495 262 391, email:
[email protected]. Foto: archiv Lesů ČR, archiv Svazu cestovního ruchu Kladské pomezí, Radůza Records. Počet vý sků 900 000 ks.
