číslo 6 Červenec 2008
Předsednictvo informuje Novinky z redakce Pořádané akce v měsíci ČERVENEC •
příští číslo časopisu (7) vyjde v září
•
další setkání členů bude 1.září ve 14:00 hodin jako obvykle Na Bělidle
•
připravuje se koncem září zájezd do Alt-Nagerbergu - zájemci se mohou již teď přihlásit
Novinky z redakce
V čísle dál najdete...
Nové internetové stránky Po dlouhé době Vám, naši milí čtenáři, přestavujeme nové internetové stránky. Jejich obsah budeme co nejpravidelněji doplňovat o články, fotografie a novinky. Naleznete zde i plánované akce a reportáže z akcí již uskutečněných. Ke všem našim komentářům můžete psát i Vaše názory a úvahy. Budeme se snažit v
Pražská deklarace
rámci možností co nejrychleji na Vaše názory reagovat. Taktéž velmi rádi uvítáme, pokud nám zašlete mail, poštou, nebo osobně do naší redakce článek, který byste rádi uveřejnili jak na webových stránkách, tak v našem měsíčníku „Věrni Zůstali“. Doufáme, že tímto krokem Vám umožníme lepší komunikaci mezi námi, co věrni vlasti zůstali.
Poznáváte? ( díl
třetí )
Novy design časopisu Novy design časopisu a internetové stránky zajišťuje společnost 4 Motion Design s.r.o. Zasílejte
nám
Vaše
připominky
a
članky
na
adresu
[email protected]
NÁZORY AUTORŮ ĆLÁNKŮ NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÉ S NÁZORY REDAKCE Měsíčník „Věrni zůstali“ Vydává: Sdružení bývalých politických vězňů ČR, Na Bělidle 34, 150 00, Praha 5 – Smíchov tel/fax/záznam +420 222 323 816, email: info@ politicti-vezni.cz redakčně zpracovává předsednictvo. Tiskne: TIGIS s.r.o. Třebohostická 564/9, 100 00 Praha 10. Expeduje: DUPRESS, Podolská 110, 140 00 Registrace MK-ČR reg.č. KM-7192
Milada Horáková
Poslední slova Dr. Milady Horákové věnované své dceři
Svoboda slova je zaručena Ústavou ČR i Listinou lidských práv a svobod! Partneři a sponzoři :
Tvorba internetových stránek
www.politicti-vezni.cz
2008
Vydání 06
K majetkovému vyrovnání s církvemi.
TÉMA MĚSÍCE
Milada Horáková
Poslední slova Dr. Milady Horákové věnované své dceři Dne 27.6. 1950 byla popravena komunistickým režimem při vykonstruovaném soudním procesu Milada Horáková a její přátelé. Tento historicky významný den NESMÍ být nikdy zapomenut.
Praha - Pankrác věznice 27. VI. 1950
Neplačte - neteskněte moc - je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho - bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat - chci už jít. Nebraňte mi svým nářkem. Musíte teď žít také za mne. Líbám Vás, líbám. S Bohem - vrátím se ve Vašem synovi nebo dceři. Už se zase vidím nově na světě. Bůh Vás posilni a teď abyste dobře to dítě postavili do světa. Janičko, miláčku, dceruško. Věro, sestřičko má, Pepíčku, táto můj, babinko, holčičky Věro, Aničko, Božko a Ty můj zatoulaný, drahý, jediný, krásný muži. Cítím; stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný ruky stisk. - Ptáci už se probouzejí - začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše Milada
2
V souvislosti s výše zmíněnou
hlavně výše postavená skupina
tvrdí, že její nepříliš nakloněná
dohodou, kterou uzavřela vláda
duchovních spolupracovala s
vzniklá Česká republika uznala
se všemi našimi církvemi, se
režimem z nízkých pohnutek.
většinu jejího nároku. K tomu lze
objevila pochvala vlády za to,
Uvedu také jeden ze svých
jen dodat, že před třemi sty lety po
že po osmnácti letech to byla
nemilých osobních zážitků.
opačném výsledku třicetileté války
právě ona, která byla schopna
Před léty jsem se účastnil
by se nekonal „samet“. I ti naši
k ní dospět. V této souvislosti mi
zájezdu na mši svatou do
komunisté se chovali po Únoru
chybí vstřícný krok druhé strany,
Alt-Nagelbergu.
ohleduplněji než protireformace
především
římskokatolické
požádal vlivného představitele
po bělohorské katastrofě.
církve. Táto církev je totiž
církevního řádu, aby upozornil
Ale to jsem příliš sklouznul do
jiná než v době záboru jejího
kardinála Vlka, že čekám na
minulosti, je důležité, co nyní s
majetku, a nezdá se, že by v ní
odpověď tří doručených dopisů,
tím majetkem církev provedla.
došlo k nějaké žádoucí změně.
které
soudruška
Ve veřejnosti převažuje mínění o
Během čtyřiceti let diktatury v ní
odmítla předat, protože mu prý
její chamtivosti. Teď by alespoň
komunisté uplatnili tzv. vedoucí
tato stížnost nepřísluší. Šlo
některé subjekty mohly tento
úlohu, dá se říci, že vytvořili další
mimo jiné o stížnost na biskupa
obraz poopravit, když by část
složku Národní fronty. Duchovní,
Paďoura a ten je prý vrcholnou
tohoto
kteří se k této hanebné službě
instancí v této věci. Onen páter
skutečně
propůjčili, z valné části zastávají
se už neozval. Nedávno se mi
Napadá mne, že by bylo vhodné
ještě dokonce vyšší posty v
však poštěstilo vidět ho bojovat
postarat se o některé lidi, kteří
církevní hierarchii.
za představitele kláštera, o
v důsledku bytové krize, (na
Uvažoval jsem o tom, zda by
němž vešlo ve známost, že byl
níž by se také podíleli lichváři),
se
jednání
agentem StB. Jedná se o řád,
bydlí v kanálech, pod mosty, v
těchto pastýřů nedalo nějak
kde se to takovými personami
křoví, v jeskyních aj. Pro církev
vysvětlit, třeba podle pravidla
jen hemží.
by to byla vynikající příležitost k
dvojího účinku, kdy za určitých
Takže vrátím-li se na začátek
praktickému uplatnění katolické
podmínek připustíme nechtěný
textu, ptám se: „Co udělala
solidární nauky.
účinek,
dosáhli
církev pro svou debolševizaci?“
chtěného dobrého účinku. Na
Zřejmě jí nevadí, když se budou
základě hodnověrných svědectví
spolupracovníci StB a podobná
z
komunistického
společnost dělit o navrácený
režimu a sovětské okupace,
majetek se svými řídícími orgány
(i svých zážitků), o hrubém
nebo přáteli z komunistických
jednání oficiálních církevních
struktur.
struktur
Pokud
odsouzeníhodné
abychom
období
s
pronásledovanými
mu
jde
Tam
jistá
o
jsem
majetku
věnovaly
humanitární
na
účely!
Autor: Rudla Kříž
hodnotu
duchovními a laiky, o odmítnutí
majetkového
tajně vysvěcených duchovních,
toho o ní mnohem méně než její
jsem dospěl k přesvědčení, že
kritici. Církev na svojí obhajobu
vyrovnání,
vím
11
2008
Vydání 06
ČLÁNKY
Poznáváte? ( díl třetí )
Reakce na situace ve vládě a spravedlnosti.
Pokud na těchto fotografii poznáte známé tváře, nebo případně událost s datem kdy se událost odehrála, tak informace zašlete na naší adresu uvedenou na zadní straně časopisu. Rozpoznané fotografie budeme pravidelně doplňovat na naše internetové stránky (www.politicti-vezni.cz) Pomozte nám touto cestou oprášit hrdiny naší vlasti na které si již málokdo vzpomene.
Je
situace
a
kasuistika jednoho z našich pánů
novým
ministrů, napětí a pochybnosti
Jak se tedy máme dívat na
mezi
jen
současné politické představitele,
nebo jen momentem vyhlášení
posilují. Nejenže táhnoucí se
kteří se už i bezostyšně vzájemně
skrývaného a už neudržitelného
kauzy běžné občany unaví a
obviňují, a často také usvědčují,
případu, který nám byl poskytnut
doslova znechutí, ale dokáže
ze lží a podvodů. Tato situace je
až televizní zprávou o závažné
vřele povzbudit ty „zlé“, pro které
už dlouhodobá, občany unavuje
činnosti naší justice. Je-li tomu
mohou být naopak inspirací
a to je právě to největší skryté
tak, jak bylo podáno zprávami,
nebo i „pouhým“ povzbuzením,
nebezpečí. Už mnohé případy
je naše politická situace nejen
že už naprosto přestalo platit, že
z historie ukázaly, že obecnou
špatná, nýbrž už i nebezpečná.
dobro vítězí nad zlem. Takové
nespokojenost
počínání
znamenat
poměry dokázaly často využít
v
vždy nebezpečný precedens.
skupiny jednotlivců i politické
čele s předsedou vlády hovoří
Začalo to případem „princ“, pak
strany k prosazení svých zájmů.
o mafii mezi svými řadami, se
pokračovalo
Nezůstávejme
staví do špatného světla před
vysoce postavenému veřejnému
celým národem. Ztráta důvěry
činiteli, co můžeme očekávat
je nebezpečím, které může vést
dále? To si nikdo nedovolí
až k vládní krizi nebo dokonce
odhadnout, ale představit možná
pád vlády. Závěry některých
ano. Naši předkové dávno říkali,
medializovaných případů, jako
že kdo lže, ten také krade!!
zvláště
v
fenoménem
Nadřazené
ve
vládě,
justici,
nepřijemnosti,
orgány,
které
řadovými
může
občany
velkými
úplatky
a
neutěšené
lhostejní
a
bděme!! Autor: Sky.
Reakce na chování a jednání našich vyšších důstojníků Dalším varovným příkladem je ostudné, dovolím si říci, někdy až nehorázné chování naší armády. Nejvíce by nám o tom jistě pověděli někteří naši páni důstojníci generálního štábu armády ČR. Je možné, aby do organizace protkané korupcí a často neefektivním hospodařením s finančními prostředky vstupovali lidé morálně kvalitní a vyspělí, pro které bude práce v armádě záležitostí prestiže a cti, jak tomu dříve bývalo, a mělo by být? Tato otázka je na zvážení. Má-li tomu tak být, měly by se poměry v naší armádě očividně změnit a nebo nováčci, kteří chtějí do armády vstoupit, a ještě žijí v ideálech, nesmí příliš sledovat rozhlas, televizi, číst noviny. Není to na nich, je to na nás všech!! Autor: Sky.
10
3
2008
Vydání 06
Reportáže s akcí ?
VAŠE DOPISY ...............................................................
Odhalení základního kamene parašutistům z operace antropoid v holešovicích Dne 27. 5. 2008 jsme se zúčastnili odhalení základního kamene parašutistů z Operace Antropoid. Operace Antropoid, které se zúčastnilo i mnoho českých občanů při likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha.
Jáchymovské peklo a výlet na Boží dar Jako již každý rok jsme se sešli v sobotu 24. 5. 2008 v Jáchymově zapomínat na dobu strávenou na lágrech Jáchmovska. Po smrti Klementa Gotwalda se zmírnili podmínky na táborech, kde se opustilo od této nadměrné brutality. Po nastoupení prezidenta Zápotockého se situace dále měnila k lepšímu. Ovšem všichni zúčastněni muklové, kteří prožívali toto peklo v
letech 1949 až 1953 si na tuto dobu neradi vzpomínají. Až na předsedkyni KPV která v Jáchymově nebyla ani vteřinu. Vzhledem ke krásnému počasí, po položení věnce jsme se společně vydali na projížďku do Božího Daru a je jeho okolí.
Zveřejňujeme zde dopis, který se nám dostal do redakce od plukovníka ve výslužbě, veterána z 2 světové války a politického vězně komuni nistického režimu pana Jaroslava Buršíka
Vážení bratři, sestry! Jsem politický vězeň bývalého totalitního komunistického režimu. Bohužel nejsem organizován v Konfederaci politických vězňů a to přesto, že jsem byl v Brně v roce 1989 jedním ze zakladatelů Občanského fora. Mám velmi vážné výhrady jak k práci této organizace, tak ke stanovám této organizace. Podle mého názoru by organizace politických vězňů komunistického režimu měla být v dnešním demokratickém systému rozhodující silou, která by měla mít hlavně vliv na výchovu mladé generace a také hlavně na politickou situaci v naší vlasti. Bohužel tato situace je rok od roku horší a bývalí političtí vězni ztrácejí ve společnosti význam, který by jim měl náležet, a naopak bývalá zločinecká organizace českých komunistů začíná být rozhodující politickou silou v této zemi. Myslím, že takto to cítí každý poctivý člověk v naší zemi. Velmi často mě tyto myšlenky napadají a uvažuji i o tom, zda my sami političtí vězni neneseme část viny na těchto důsledcích. Předali jsme politickou moc do rukou neodpovědných politiků a nyní v tichosti snášíme jevy, které do naší nové demokratické společnosti nepatří. Samotné stanovy Konfederace politických vězňů jsou velmi špatné a je mě naprosto nepochopitelné, jak tyto stanovy mohly schválit političtí vězni. Dosavadní stanovy jsou nedůstojné, nedemokratické, neúsporné, diskriminační a tím i byrokratické. Politickým vězněm komunistického režimu měl by být každý občan České republiky, který byl vězněn alespoň 3 měsíce a to bez ohledu zda byl k trestu odsouzen, nebo byl vězněn bez soudního rozsudku. Věznění by měl doložit řádným úředním dokladem. Soudní rehabilitace v tomto případě jsou nepotřebné a prakticky nemají žádný význam. Nemohou na situaci nic změnit, navíc jsou finančně velmi nákladné a zatěžují naše soudnictví, které je již tak velmi přetížené. Je to naprosto byrokratická záležitost. Členství je odepíráno těm politickým vězňům, kteří byli vězněni bez soudního rozsudku. Proto jsou stanovy i diskriminační! Mezi politickými vězni musí být naprostá rovnost. Naopak politickým vězněm by neměl být člen komunistické strany nebo spolupracovník bývalé StB. Řádné stanovy jsou velmi důležité pro každou organizaci která chce být úspěšná. V současné době probíhá nebo bude probíhat jednání v Českém parlamentu. Proto se obracím bratři a sestry na Vás, abyste bojovali proti všem nepříčetnostem a prosazovali mnou uvedené a oprávněné připomínky. Chceme-li uspět, tato společnost se musí změnit a my, političtí vězni k tomu musíme velkou měrou pomoci. Děkuji za plné pochopení a zájem o věci budoucí i když naše chyby a problémy ponese naše nová generace. Ještě jednou děkuji a jsem s pozdravem
Jaroslav Buršík, plukovník v.v. veterán 2 svět. války a polit. vězeň komunistického režimu
Poznámka: -ke stanovám KPV – nelze se divit, vždyť tyto stanovy vytvářelo pár vyvolených jedinců, kteří jak se později ukázalo byly vesměs agenti býv.StB Nikomu tehdy nevadilo, že stanovy byly nedůstojné, nedemokratické a pod, jak je uvedeno v dopise Přesto stanovy byly schváleny Valnou hromadou KPV. A z toho KPV těží, (vysoké vojenské hodnosti, akademické tituly apod.) -když byl podán návrh na založení politické strany politických vězňů, tehdejší předseda KPV Pernický prohlásil „jen přes mojí mrtvolu!“ Výsledkem této činnosti došlo k rozpadu organizace, která měla být naopak rozhodující politickou silou.
4
9
2008
Vydání 06
škodňovat oběti komunismu, 5.
k zajištění principu rovného zacházení a nediskriminace pro oběti všech totalitních režimů,
6. k evropskému a mezinárodnímu úsilí za účinné odsouzení minulých komunistických zločinů a za účinný boj proti pokračujícím komunistickým zločinům, 7.
k uznání komunismu jako nedělitelné a hrůzné součásti společné evropské historie,
8.
k přijetí celoevropské odpovědnosti za zločiny spáchané komunismem,
9. k ustavení 23. srpna, dne podepsání paktu mezi Hitlerem a Stalinem známého jako Molotovův-Ribbentropův pakt, jako dne připomenutí obětí nacistických a komunistických totalitních režimů, stejným způsobem, jakým si Evropa připomíná oběti holokaustu dne 27. ledna,
10. k zodpovědným postojům národních parlamentů ve vztahu k uznání komunistických zločinů za zločiny proti lidskosti, vedoucím k odpovídající legislativě a k parlamentnímu monitorování takovéto legislativy, 11.
k účinné veřejné debatě o komerčním a politickém zneužití komunistických symbolů,
12. se,
k pokračování slyšení Evropské komise týkajících se obětí totalitních režimů, s cílem sestavení Sdělení Komi-
13. k ustanovení výborů složených z nezávislých odborníků ve státech, které se nacházely pod nadvládou totalitních komunistických režimů, jejichž úkolem bude sbírat a hodnotit informace o porušování lidských práv za totalitního komunistického režimu na národní úrovni, s cílem úzké spolupráce z expertním výborem Rady Evropy, 14. k zajištění jasného mezinárodního právního rámce s ohledem na svobodný a neomezený přístupu k archivům obsahujícím informace o zločinech komunismu, 15. k založení Ústavu Evropské paměti a svědomí, který by byl – A) evropským výzkumným ústavem pro studium totality, vývoj vědeckých a výchovných projektů a poskytování podpory pro propojení národních výzkumných ústavů specialisovaných na téma totalitní zkušenost, – B) a panevropským museem / památníkem obětí všech totalitních režimů, s cílem trvalé připomínky obětí těchto režimů a zvyšování povědomí o zločinech těmito režimy spáchaných, 16. k uspořádání mezinárodní konference o zločinech spáchaných totalitními komunistickými režimy, za účasti zástupců vlád, parlamentářů, příslušníků akademické obce, odborníků a nevládních organisací, jejíž výsledky budou z velké části zveřejněny celosvětově, 17. k úpravám a přepracováním evropských učebnic dějepisu tak, aby se děti mohly učit o komunismu a jeho zločinech a byly před ním varovány stejným způsobem, jakým se naučily hodnotit zločiny nacismu, 18.
k celoevropské rozsáhlé a důkladné debatě o komunistické historii a komunistickém dědictví,
19. rok.
k společnému připomenutí dvacátého výročí pádu Berlínské zdi a masakru na Tiananmenském náměstí příští
Pomník parašutistům na Ďáblickém hřbitově Dne 17.června zástupci MČ Prahy 8, Senátu a Vojenského historického ústavu, odhalili pomník parašutistům, kteří v době protektorátu provedli atentát na říšského protektora R.Haidrycha-kata českého národa.
umístěn v dolní části Čestného pohřebiště III. Odboje v Ďáblicích.
Pomník, který se konečně po 63.letech podařilo odhalit, je
Porovnáme-li pomník v nadživotní velikosti „soudrušky Jabůrkové“ na Olšanském hřbitově, tak naši vojáci-hrdinové kteří opravdu bojovali za vlast, dostali teprve nyní malý pomníček, aby se neřeklo, že jsme zapoměli.
Pomníček zachovává charakter pocty těm, kteří položili své životy za svobodu Československého národa. Boj, který se zapsal do paměti národa vešel do světové historie, začal heroismem a končil zradou.
Do dnešního dne tj.za 63.roků se vystřídalo mnoho vlád, mnoho prezidentů a teprve až nyní se podařilo starostovi Městské části Prahy 8 ing. Josefu Noskovi prosadit výstavbu skromného pomníčku. red.SBPV-ČR
Odhalení základního kamene parašutistům z operace antropoid v holešovicích Dne 27. 5. 2008 jsme se zúčastnili odhalení základního kamene parašutistů z Operace Antropoid. Operace Antropoid, které se zúčastnilo i mnoho českých občanů při likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha.
My, účastníci pražské konference „Svědomí Evropy a komunismus“, oslovujeme všechny národy Evropy, všechny evropské politické instituce včetně národních vlád, parlamentů, Evropského parlamentu, Evropské komise, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních orgánů a vyzýváme je, aby vzaly myšlenky a výzvy vyjádřené touto Pražskou deklarací za své, a aby je realisovaly v praktických krocích a politikách.
8
5
2008
Vydání 06
Pražská deklarace 3. června 2008, Praha, Senát Parlamentu České republiky Majíce na mysli důstojnou a demokratickou budoucnost našeho evropského domova, vycházejíce z toho, že -
společnosti, které zanedbávají minulost, nemají budoucnost,
-
Evropa nebude jednotná, dokud nebude schopna sjednotit svůj pohled na historii, uznat komunismus a nacismus za své společné dědictví a podstoupit poctivou a důkladnou debatu o všech totalitních zločinech minulého století,
-
komunistická ideologie je přímo zodpovědná za zločiny proti lidskosti,
-
špatné svědomí vycházející z komunistické minulosti je těžkým břemenem pro budoucnost Evropy a pro naše děti,
-
rozdílné hodnocení komunistické minulosti může stále rozdělovat Evropu na „východ“ a „západ“,
-
sjednocení Evropy bylo přímou odezvou na války a násilí vyprovokované totalitními systémy na tomto kontinentu,
-
povědomí o zločinech proti lidskosti spáchaných komunistickými režimy na celém kontinentu musí proniknout do myslí všech Evropanů ve stejném rozsahu, jako se tomu stalo u režimů nacistických,
-
existuje výrazná podobnost mezi nacismem a komunismem z hlediska jejich hrůzného a děsivého charakteru a jejich zločinů proti lidskosti,
-
zločiny komunismu stále čekají na zhodnocení a posouzení z právního, morálního, politického i historického hlediska,
-
v různých částech světa přežívá jen několik totalitních komunistických režimů, které však ovládají zhruba jednu pětinu světové populace a které se svým lpěním na moci dopouštějí zločinů a výrazně ztěžují životní podmínky svých obyvatel,
-
se v mnoha zemích komunistické strany, i když nejsou u moci, veřejně nedistancovaly od zločinů komunistic kých režimů a ani je neodsoudily,
-
že Praha je jedním z míst, která zažila nadvládu nacismu i komunismu,
a ve víře, že milióny obětí komunismu a jejich rodiny mají právo na to, aby požívaly spravedlnosti, účasti, pochopení a uznání za svá utrpení stejným způsobem, jakým byly morálně a politicky uznány oběti nacismu, my, účastníci pražské konference „Svědomí Evropy a komunismus“, s ohledem na -
usnesení Evropského parlamentu k šedesátému výročí konce druhé světové války v Evropě dne 8. května 1945 ze dne 12. května 2005,
-
usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1481 ze dne 26. ledna 2006,
-
usnesení XVI. kongresu Evropské lidové strany (ELS) ze dne 5. února 2004, volající po vytvoření nezávislé ho expertního orgánu za účelem sběru a hodnocení informací o porušování lidských práv během komunistic ké totality a žádající vytvoření musea na uctění památky obětí komunismu,
-
usnesení ke zločinům komunismu přijatá řadou národních parlamentů,
-
zkušenosti jihoafrické Komise pravdy a usmíření,
-
zkušenosti ústavů paměti a památníků v Polsku, Německu, na Slovensku, v České republice a ve Spojených státech amerických a museí okupace v Litvě, Lotyšsku a Estonsku,
-
současná a budoucí předsednictví Evropské unie a Rady Evropy,
-
na skutečnost, že rok 2009 bude dvacátým výročím pádu komunismu ve východní a střední Evropě a masakru na náměstí Tiananmen v Pekingu,
tyto zločiny byly ospravedlňovány ve jménu teorie třídního boje a principu diktatury „proletariátu“ za použití teroru jako metody udržení diktatury,
-
komunistická ideologie byla a je používána jako nástroj v rukách budovatelů říší v Evropě a v Asii za účelem dosažení jejich expansionistických cílů,
-
mnozí pachatelé, kteří se dopustili zločinů ve jménu komunismu, dosud nebyli postaveni před soud a jejich oběti dosud nebyly odškodněny,
-
poskytnutí objektivních a vyčerpávajících informací o komunistické totalitní minulosti, které povedou k hlubší mu porozumění a diskusi, je nezbytnou podmínkou pro zdravou budoucí integraci všech evropských národů,
-
konečné usmíření všech evropských národů není možné bez soustředěné a hloubkové snahy nalézt pravdu a obnovit paměť,
-
-
komunistickou minulostí Evropy je třeba se důkladně zabývat jak na úrovni akademické tak na úrovni široké veřejnosti, a že by budoucí generace měly mít snadný přístup k informacím o komunismu,
vyzýváme 1. k dosažení celoevropské shody, že jak nacistické tak komunistické totalitní režimy mají být hodnoceny, každý podle svých strašlivých zásluh, jako destruktivní ve své politice systematického uplatňování extrémních forem teroru, potlačování veškerých občanských a lidských svobod, zahajování útočných válek a, coby neodmyslitelné součásti svých ideologií, vyhlazování a deportací celých národů a skupin obyvatel; a že jako takové by měly být považovány za hlavní katastrofy, které postihly 20. století, 2. k uznání, že mnoho zločinů spáchaných ve jménu komunismu by mělo být hodnoceno jako zločiny proti lidskosti a sloužit tak jako varování pro budoucí generace stejným způsobem, jakým byly nacistické zločiny hodnoceny Norimberským tribunálem, 3. k zformulování společného přístupu ve věci zločinů totalitních režimů, inter alia komunistických režimů, a k vytvoření širokého celoevropského povědomí o komunistických zločinech s cílem jasně definovat společný postoj ke zločinům komunistických režimů, 4.
6
k zavedení legislativy, která by umožnila soudům soudit a odsuzovat pachatele komunistických zločinů a od-
7
