Dnes v listě:
OBČASNÍK
❖ NOVÉ ZÁSOBY URANU NA ROŽNÉ ❖ VLÁDA SCHVÁLILA FINANCE NA SANACE VE STRÁŽI P. R. ❖ ŽUMPOVNÍ PŘEKOPY V OSTRAVĚ ❖ LIKVIDACE BŘEZOHORSKÉ ÚPRAVNY ❖ ODBORY ❖ LAGUNY OSTRAMO ❖ LIKVIDACE V HAMRU ❖ ❖ UZÁVĚRKA 31. 1. 2012 PAMÁTKY ODRA ❖ DŮL KRUŠNÁ HORA ❖ KONFERENCE NA SLOVENSKU ❖ ZBZS HAMR 3 ❖
DIAMO ROČNÍK XVII (XXXIV)
V Dolní Rožínce jsou zásoby uranu na pět let těžby Důl Rožná
coviště budou obsazena až po ukončení dobývání zásob 20. patra, které opustíme nejdříve na konci roku 2012. Páteřní oblastí pro zajištění výroby uranu na ložisku Rožná pro období roku 2012, tak bude stále oblast mezi 20. – 22. patrem a zásoby 23. a 24. patra zůstanou ponechány pro další 3 až 4 roky. Vedle zmíněné oblasti se náš zájem soustředil na severní křídlo v úrovni 20. a 21. patra, kde očekáváme další případné přírůstky zásob 1. zóny. V letošním roce zde bude dokončen komín, který Vrtání
V lednu 2012 se v tisku a ostatních médiích objevila informace o možnosti těžby na ložisku Rožná v období dalších pěti let. K těmto informacím předkládám krátkou souhrnnou zprávu o stavu prací na Dole Rožná I, která potvrzuje prezentovaný názor. Nárůst bilančních zásob uranu na ložisku Rožná je jednoznačně výsledkem intenzivního a důsledného těžebně - geologického průzkumu v oblasti spodních pater dobývacího pole mezi 22. a 24. patrem, v hloubce 1100 - 1200 m pod povrchem. Jedná se především o pokračování průzkumu a otvírky 23. patra jámy R7S, kde se již v roce 2011 potvrdily zásoby 62., 1Z a 51. žíly. Nejnovější poznatky při vyhledávání bilančních průsečíků jsou z ledna tohoto roku, kdy byly zaznamenány další polohy 4. zóny v nadloží překopu PŠ1Z-233, u které se původně nepočítalo s těžitelnými obsahy uranu. Touto činností průběžně narůstají těžitelné zásoby, které budou do těžby zařazeny až po roce 2013, a tím je možné již dnes uvažovat o těžbě i po roce 2015. Životnost dobývacího bloku se v průměru pohybuje okolo 2,5 až 3 roků. Další geologický průzkum, který se na dole Rožná I provádí a plánuje, by potom mohl uvedený časový horizont případně ještě posunout. V současné době je v dobývacím poli jámy R7S připraveno celkem 20 dobývacích bloků, přičemž současně je provozováno pouze 14 – 15 dobývek. V roce 2012 bude navíc dokončena příprava dalších 4 bloků v úrovni 23. a 24. patra. Tato pra-
umožní tuto oblast odvětrat průchozím větrním proudem a zpřístupnit ji pro vrtný průzkum a přípravné práce nutné pro exploataci této části ložiska. Severní část dobývacího pole je navíc mimo dosah dobývání na současných pracovištích a může být k těžbě zařazena v průběhu životnosti dolu, bez nutnosti omezení prací v jižním křídle jámy R7S. Harmonogram rozfárání dobývacího pole je průběžně upravován tak, aby nemohlo docházet ke znehodnocení zásob podrubáním na spodních horizontech. Tím je zajištěna ochrana zásob na otevíraném 23. a 24. patře, kde od roku 2007 vzrostl objem těžitelných zásob cca o 200 t „U“ kovu. Stav zásob na těchto horizontech je podle předpokladu zatím ověřen pouze částečně a celkové množství se očekává až trojnásobné. Největší přírůstek je očekáván mezi 22. a 23. patrem, které je otevíráno od roku 2007 a dokončení těchto prací bude na konci roku 2012. Kvantitativní nárůst těchto Vozy s rudou zásob je očekáván při výpočtu zásob v roce 2013. Dnešní dobývací pole se plošně rozkládá především na jihu od slepé jámy R7S do vzdálenosti cca 900 m. V této oblasti stále dochází k přírůstku těžitelných zásob v objemech 70-100 % roční těžby dolu, a proto je prokazatelné, že těžba uranové rudy může na ložisku Rožná efektivně pokračovat za předpokladu investic do dalšího geologického průzkumu, technického vybavení dolu Rožná I a procesu úpravy uranu. Ing. Petr Kříž, Ph.D. hlavní inženýr dolu Rožná I
ČÍSLO 2
ÚNOR 2012
Vláda schválila financování nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem Druhý týden v lednu byl pro státní podnik DIAMO a především pro odštěpný závod Těžba a úprava uranu týdnem významným až přelomovým. Vláda ČR schválila financování nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem, a to s celkovou garancí 32 mld. Kč pro období 2012 – 2042. Dne 11. ledna 2012 bylo rozhodnutím vlády prostřednictvím usnesení č. 34 završeno několikaleté úsilí zaměstnanců státního podniku DIAMO, MPO a MF o zajištění financování sanačních a likvidačních prací spojených s odstraňováním důsledků po těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, které představuje finančně nejnáročnější činnost státního podniku. Současně vláda rozhodla o podpisu dlouhodobé smlouvy mezi MF a státním podnikem DIAMO, která upravuje podmínky postupného uvolňování finančních prostředků a kontroly jejich užití. V rámci celkové garance bylo schváleno použití částky 4,249 mld. Kč pro období let 2012 – 2014. Finanční prostředky pro další období budou uvolňovány vždy na základě rozhodnutí vlády, kterému bude předcházet zpracování aktualizace analýzy rizik a nava-
Výstavba stripování a rekuperace par NDS 10
těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem z výnosů z prodeje privatizovaného majetku a zisku z účasti státu v obchodních společnostech. Podmínkou realizace schváleného způsobu financování bylo zpracování a schválení aktualizace analýzy rizik, která byla zpracována v roce 1997, a vyhodnocení jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů na realizaci nápravných opatření. Aktualizace analýzy rizik byla zpracována v roce 2010. Po jejím projednání se správními úřady a externími oponenty vydalo MŽP v březnu 2011 souhlasné stanovisko. Závěry a doporučení vzešlé z aktualizace analýzy rizik byly promítnuty do změ-
Obrázek: Modelová prognóza vyvádění rozpuštěných látek (RL) do dosažení cílových hodnot parametrů sanace zujících projektových dokumentací, zejména technického a sociálního projektu likvidace, případně dokumentace změny hornické činnosti. V minulých letech se státní podnik potýkal s nedostatkem finančních prostředků ze státního rozpočtu na zahlazování následků hornické činnosti, a to i přes úsporná opatření realizovaná na základě provedených systémových a personálních auditů. Z těchto důvodů vláda v roce 2009 uložila prostřednictvím usnesení č. 1584 ministru průmyslu a obchodu a ministru financí hledat možnosti zajištění finančních prostředků pro zahlazování následků hornické činnosti. Po vyhodnocení dostupných možností rozhodla vláda v roce 2010 svým usnesením č. 483 o odděleném financování nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické
ny dokumentace Plánu likvidace vyluhovacích polí v dobývacím prostoru Stráž pod Ralskem. Po jejím schválení, jehož součástí bylo i schválení cílových hodnot parametrů sanace, byl zpracován Technický a sociální projekt likvidace uranového průmyslu, aktualizace č. 3, s výhledem do roku 2042. Zahlazování následků těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem dle schváleného postupu představuje komplex sanačních a likvidačních prací, jejichž ukončení se předpokládá v případě sanace horninového prostředí v roce 2037, v případě likvidace povrchových objektů, technologií a vrtů v roce 2042. Sanační práce, které představují svým rozsahem POKRAČOVÁNÍ NA STR. 2
STRANA 2
Vláda schválila financování nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem DOKONČENÍ ZE STR. 1
největší objem činností o. z. TÚU, spočívají v čerpání zbytkových technologických roztoků a v jejich zpracování sanačními technologiemi. Budou využity zejména chemické stanice, stanice likvidace kyselých roztoků (SLKR I), neutralizační a dekontaminační technologie NDS 6, NDS 10 a technologie pro zpracování matečných louhů (ZML). Technologie NDS 10 bude do zkušebKalolisy
ního provozu uvedena ještě v tomto roce. Bude zpracovávat zbytkové technologické roztoky čerpané z okrajových částí vyluhovacích polí. Nezbytnou součástí zapojení této technologie do systému sanačních technologií je rozsáhlá odstávka zbylých technologií, při níž bude realizována rekonstrukce řídicího systému SLKR I, rekonstrukce trafostanic, opravy krystalizátorů a instalace rekomprese brýdových par v technologii ZML. Po zprovoznění bude v sanačních technologiích zpracováváno až 5,2 mil. m3 zbytkových technologických roztoků čerpaných z cenomanské a turonské zvodně, což představuje roční produkci kamence ve výši 30 tis. t, uložení 360 tis. m3 neutralizačních kalů a vyvedení více než 140 tis. t kontaminantů ročně.
Po roce 2018 dojde vzhledem k poklesu koncentrace kontaminantů v podzemí k potřebě navýšení kapacity zpracování zbytkových technologických roztoků o nižších koncentracích kontaminantů a do provozu bude uvedena druhá linka neutralizační a dekontaminační stanice NDS 10. Po roce 2019 se předpokládá ukončení provozu hydraulických barier. Čerpání a dekontaminace zbytkových technologických roztoků v povrchových technologiích bude doplněno i o aplikaci sanačních postupů in–situ. Např. vrty, které byly součástí hydrobariery Stráž, budou využívány pro vtláčení alkalických roztoků. Tím bude docházet k postupné úpravě pH přímo v cenomanské zvodni a budou tak postupně vytvářeny podmínky pro následnou atenuaci zbytkových roztoků po ukončení aktivního sanačního zásahu. Roční objem vyváděných kontaminantů v podobě neutralizačních kalů se bude postupně snižovat. S výjimkou technologie SLKR I, jejíž provoz bude ukončen v roce 2030, budou ostatní sanační technologie provozovány do ukončení sanace, tedy do roku 2037. Celkem bude v rámci sanace horninového prostředí vyvedeno 3,140 mil. t kontaminantů z cenomanské zvodně a téměř 10 000 t kontaminantů z turonské zvodně. Postup sanace bude v pětiletých intervalech vyhodnocován prostřednictvím aktualizací analýzy rizik a následně optimalizován. Vedle sanačních prací bude postupně
realizována likvidace nevyužívaných objektů, technologií a vrtů. Již v letech 2012 – 2013 proběhne likvidace areálu bývalého Dolu Hamr I a Centrální dekontaminační stanice. V minulém roce bylo schváleno kofinancování této akce z prostředků evropských fondů. V roce 2012 bude rovněž zahájena likvidace Dolu Křižany I a příprava žádosti o kofinancování z evropských fondů na projekt likvidace chemické úpravny. Postupně bude dokončena i likvidace areálu bývalého Dolu Hamr I – Sever. V období po roce 2015 budou postupně likvidovány nepotřebné objekty Dolu chemické těžby a následně i technologie na vyluhovacích polích. Po dokončení sanace horninového prostředí v roce 2037 bude provedena kompletní likvidace všech sanačních technologií. Mezi nejdůležitější činnosti zajišQované o. z. TÚU patří beze sporu likvidace vrtů. V průběhu sanačních a likvidačních prací bude postupně likvidováno 200 – 300 vrtů ročně, v závěru pak 400 vrtů. Celkem bude zlikvidováno téměř 9 000 vrtů tak, aby po ukončení čerpání zbytkových technologických roztoků bylo zabráněno hydraulické komunikaci mezi cenomanskou a turonskou zvodní. Ponechané vrty budou využívány v rámci postsanačního monitoringu. Nedílnou součástí zahlazování následků těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem budou i rekultivační práce navazující na likvidace areálů a samostatných objektů a technologií. V roce 2012 bude dokončena rekultivace rudného plata bývalého Dolu Křižany I a zahájena rekultivace jeho odvalu. Dále budou zahájeny rekultivační práce např. na ploše uvolněné po zlikvidovaném areálu bývalé Jámy č. 13. Postupně budou rekultivovány i další odvaly o. z. TÚU a uvolněné plochy. Po roce 2026 bude zahájena rekultivace I. etapy odkaliště. Rekultivace II. etapy odkaliště bude realizována na závěr po skončení všech sanačních a likvidačních činností. Ing. Ludvík Kašpar, NVE o. z. TÚU
Žumpovní překopy na Žofii na o. z. ODRA O čerpání důlních vod z jámy Dolu Jeremenko – VJJ (vodní jáma Jeremenko) jste si mohli přečíst v loňském desátém čísle DIAMO. Druhou vodní jámu provozuje odštěpný závod ODRA v Orlové na lokalitě Žofie – VJŽ (vodní jáma Žofie). Její důlní vody se čerpají z důvodů
Jedním z důležitých uzlů na cestě čerpané důlní vody jsou již zmíněné žumpovní chodby. Toto důlní dílo bylo zbudováno jako tzv. dvojitý bazén čerpací stanice na 8. patře o celkové čisté jímací kapacitě 2 x 1 550 m3. Pro provozování čerpací stanice bylo nutno tuto Žumpovní chodba
ochrany dolů karvinské dílčí pánve před přítokem vody z likvidovaných a zatápěných dolů petřvaldské dílčí pánve. Hladina důlní vody se čerpáním udržuje tak, aby nemohlo dojít k přetoku důlních vod mezi těmito dílčími pánvemi. Kudy vedou cesty důlních vod a jak čerpání na VJŽ probíhá? Veškeré důlní vody z trvale zatápěné oblasti jsou sváděny do jámového stvolu výdušné jámy č. 5/4 Dolu Žofie. Odtud, z úrovně zatopeného jámového stvolu cca 22 metrů pod 9. patrem, jsou čerpány ponornými čerpadly a tlačeny 130 metrů do žumpovních chodeb čerpací stanice na 8. patře a jejím čerpacím systémem pomocí horizontálních vysokotlakých čerpadel čerpány z hloubky asi 570 metrů na povrch a po dalších zhruba 400 metrech vypouštěny do Petřvaldské, resp. Orlovské stružky.
tění žumpovních chodeb. Práce probíhají tak, že k čerpání důlních vod se po nezbytně nutnou dobu a se zvýšenou pozorností využívá pouze jedna žumpovní chodba. V druhé chodbě, vyčerpané na minimální hladinu, čeká na odstranění zpravidla půlmetrová
Čištění žumpovního překopu na Žofii
kapacitu snížit o prostor pro větrání v horní části chodby a částečný nános sedimentů na počvě chodby. Průměrný činný objem je odhadován na cca 2 500 m3. Hlavním problémem žumpovních chodeb je nános sedimentů, které čerpaná důlní voda s sebou přivádí v podobě rozředěných jílů a jemných písků. Ty se usazují na dno chodeb a výrazně snižují jejich kapacitu. Toto je důvod, proč je nutné jednou ročně provádět specifickou činnost po dobu asi jednoho kalendářního měsíce. Žumpovní chodby jsou na tuto dobu provizorně vybaveny přívodem tlakové vody, hadicí pro odvod odpadů – sedimentů s vodou a přívodem el. energie pro kalové čerpadlo. Tři, podle potřeby někdy i čtyři pracovníci v gumových oblecích nastoupí k tzv. mokré práci – odčerpání sedimentů – čiš-
vrstva usazenin. Kdybychom čištění prováděli klasickou metodou, naplnili bychom na 600 důlních vozů a museli bychom řešit problém, co s tím? Proto provádíme již několik let metodu, kdy pracovníci úseku důlní dopravy pomocí tlaku vody rozředí a následně vyčerpají zředěnou směs kalovým čerpadlem. Tuto hustou směs sedimentu odčerpávají do prostoru uzavřeného důlního překopu za hráz vzdálenou 400 m. Při tomto čištění se provede kontrola počvy (dna) chodby i pevnosti betonové výztuže z hlediska bezpečnosti důlního díla. Tato nutná prevence se pravidelně provádí v posledních měsících roku. Poslední čištění včetně kontrol bylo dokončeno dle plánu a bez problémů dva dny před loňskými Vánocemi. Miroslav Ševčík
T
ěžba a úprava polymetalických Pb – Zn (Ag) rud a železa zaujímá mimořádné místo v dějinách Příbramska. Flotační úpravna na Březových Horách (na ploše bývalého odvalu jámy Vojtěch) tvoří v této souvislosti historii novodobou, protože byla vybudována v letech 1927 – 1928 dle technických podkladů firmy Humboldt. V letech 1953 – 1956 byla technologie rozšířena o novou flotační sekci, jejímž cílem bylo zvýšení zpracovatelské kapacity a současně také výtěžnosti zinku. V roce 1963 byla modernizována tzv. „stará flotace“, provozovaná od roku 1929. V roce 1968 byla zprovozněna další flotační linka pro zpracování starých „gravitačních odvalů“, v roce 1969 byla zvýšena kapacita mletí a tím
70. rok u pásu
vání činidel, atd. Mezi významné technologické aplikace patřila nová gravitačně flotační linka na úpravu zlatonosných antimonitových rud (1983 – 1985) z ložiska Krásná Hora. Gravitační zlatonosné koncentráty obsahující 60 – 100 g.t–1
Konec historie březohorské úpravny i celkový výkon úpravny na 345 kt rudy ročně. V dalším období množství upravovaných surovin postupně klesalo až na 140 kt ročně, především v důsledku snižování vlastní těžby na ložisku Březové Hory, kterou jen částečně nahrazovalo Úpravna zpracovávání starých odvalů a odkališQ z blízkého i vzdálenějšího okolí Příbrami (např. Vojtěšské prádlo, Městské prádlo, Lillka, Uranové doly, Radětice). V té době byla jedna ze tří flotačních linek, doplněná o gravitační úpravu na sazečce, využívána k rozdružování zlatonosného antimonitu z ložiska Krásná Hora (v letech 1983 – 1985). Průměrné složení vsázky do úpravny v období šedesátých let lze charakterizovat obsahy 1,83 – 2,62 % Pb (olovo), 0,78 – 1,05 % Zn (zinek), 93 – 116 g.t–1 Ag (stříbro), 1,42 – 1,78 % Sb (antimon). V téže době byly vyráběny selektivní koncentráty galenitu a sfaleritu s velmi dobrými kovnatostmi: Pb–koncentrát: 57 – 62 % Pb (při výtěžnosti Pb cca 90 %), 2,9 – 3,44 kg.t–1 Ag, Zn–koncentrát: 48 – 55 % Zn (při výtěžnosti Zn cca 75 %), 370 – 430 g.t–1 Ag, s významnými obsahy stopových prvků – Ge (germanium), In (indium). V osmdesátých letech se složení vstupní suroviny zásadně změnilo, neboQ převažovalo zpracování starých odvalů. V surovině převažoval sfalerit (nad 1,10 % Zn), významně se snížil obsah galenitu (cca 0,4 % Pb) i stříbra (do 50 g.t–1), přesto úpravna zajistila komerční kvalitu obou selektivních koncentrátů určených vesměs pro zahraniční odběratele: Pb–koncentrát: nad 48 % Pb (při výtěžnosti Pb cca 76 %), 2,7 kg.t–1 Ag, Zn–koncentrát: nad 46 % Zn (při výtěžnosti Zn cca 65 %), 700 g.t–1 Ag, Celková výtěžnost stříbra do obou koncentrátů činila cca 75 %. Vedle základní produkční činnosti byla úpravna závodu Březové Hory využívána k verifikaci řady vývojových technologií v poloprovozním měřítku, a to v přímé vědeckovýzkumné spolupráci s výzkumnými ústavy a organizacemi. K této činnosti přispěla značná flexibilita provozní technologie i moderní vybavení kontroly provozu technologických linek – především kontinuální RTG–analyzátor technologických odpadů, kontinuální měření hustoty rmutu, zbytkové koncentrace flotačních reagencí, automatické dávko-
Au (zlato) i flotační zlatonosné koncentráty obsahující 30 – 100 g.t–1Au byly exportovány. Na výše uvedené lince byla rovněž kampaňovitě ověřována upravitelnost zlatonosné rudy
z ložiska Čelina, resp. dalších ložiskových objektů geologického průzkumu. V posledním období činnosti byl areál provozován jako Důlně úpravárenský závod Rudných dolů Příbram, s. p., úprava rud byla ukončena v roce 1991. Od té doby byl areál resp. některé objekty pronajímány, ostatní nevyužitelné objekty chátraly a jejich stav se zhoršoval. V roce 2009 byla za využití prostředků Státního fondu životního prostředí (SFŽP) z Operačního programu Životní prostředí (primární oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží) zpracována Analýza rizik, která zahrnula území bývalé úpravny a navazující Vojtěšský odval včetně přilehlého území k vodnímu toku Litavka. Rizikovou analýzou a následným doprůzkumem bylo zjištěno překračování imisních limitů ve vodoteči Litavka u hodnot zinku a kadmia. Řešení celého území bylo koncepčně rozděleno na dvě etapy: I. etapa – rekultivace odvalového tělesa mimo areál úpravny rud a rekultivace předpolí odvalu, II.etapa – rekultivace území areálu úpravny rud (1. fáze – odstranění staveb bývalé úpravny, 2. fáze – sanace a rekultivace území vzniklého po demolicích). V roce 2010 byly zahájeny práce na zpracování žádosti o financování I. etapy z prostředků SFŽP s tím, že v současné době se očekává kladné rozhodnutí ministra ŽP. Souběžně vedl státní podnik DIAMO jednání s MPO na zajištění části prostředků pro odstranění staveb v rámci II. etapy. Tato jednání byla úspěšná a po ukončení veřejné soutěže byla 25. 10. 2011 podepsána rámcová smlouva s dodavatelem prací (Energie stavební a báňská, a. s.) a následně prováděcí smlouvy na 1. fázi II. etapy. Vlastní demoliční práce byly zahájeny začátkem listopadu a do konce roku 2011 bylo zbouráno několik objektů. Věřím, že i přes méně optimistické předpoklady vývoje Bourání státního rozpočtu, se v letošním roce podaří zajistit zdroje pro dokončení celé II. etapy. V některém z následujících vydání našeho občasníku se s Vámi určitě podělím o technická data probíhajících demolic, případně o informaci, že byly zahájeny práce na I. etapě. Ing. Vratislav Řehoř
STRANA 3
O D B O RY ZDE UVEDENÉ MATERIÁLY
VYJADŘUJÍ NÁZORY ODBORÁŘŮ A NEMUSEJÍ SE SHODOVAT S NÁZORY REDAKCE
Zprávy z Příbrami Dne 21. 1. 2012 se dožívá požehnaného věku 80 let jeden z nestorů příbramského uran – polymetalického ložiska pan geolog František Kápar, dlouholetý pracovník kamerálního oddělení. Přejeme hodně zdraví, ryb a setkání s mladou generací, které tak rád předáváš své bohaté zkušenosti. Za kolegy z UD a RD Příbram Ing. Karel Škvor Dne 7. 11. 2011 proběhlo pod záštitou Spolku Prokop Příbram ve spolkové místnosti v restauraci „Na Marii“ setkání pracovníků GMO bývalých UD a RD Příbram s mottem „Dokud ještě žijeme“ inspirované starou fotografií „Prof. RaNa Marii
dim Kettner s příbramskými geology 15. 6. 1966“. Z 90 pozvaných se setkání zúčastnilo 62 bývalých i současných kolegů, kteří se podíleli na exploataci
Český Permon Sdružení hornických a hutnických spolků ČR ve spolupráci s městem Chomutov vyhlašuje pro rok 2012 již 9. ročník ceny Český Permon. Udílí se v kategoriích hornický folklor, záchrana technických památek, počin roku a celoživotní dílo. Mimořádnou cenu udělí město Chomutov. Návrhy na osoby nebo spolky či instituce zasílejte na Sdru-
Kápar u stěny, Ječmínek stojí
příbramského rudního pole i na uranovém průzkumu. Setkání po letech naplnilo mnohé někdy již stařešiny optimizmem, mnozí navrhovali setkávat se pravidelně, historka střídala historku, nechyběla ani minuta ticha za ty, co nás již opustili. Ing. Škvor seznámil přítomné s perspektivou těžby uranu v České republice, představil činnost současného s. p. DIAMO na poli zahlazování následků po těžbě, likvidace ekologických zátěží, průzkumu pro výstavbu zásobníku plynu na Dolní Rožínce, záchraně technických památek a dotknul se také spolkové činnosti a významu zachování hornických tradic. Staří a starší předávali zkušenosti nastupující generaci. Zdařilý večer byl zakončen hornickou hymnou. Ing. Karel Škvor a Jiří Ječmínek žení hornických a hutnických spolků ČR, Husova 424, 261 01 Příbram, nebo elektronicky na
[email protected], kam si můžete napsat o formulář. Návrh odešlete do 15. února 2012. Hornické koncilium pak rozhodne o nositelích této hornické ceny. České Permony se budou slavnostně udílet na 16. setkání hornických měst a obcí, které se bude konat ve dnech 20. až 22. dubna v Chomutově.
Chomutovské krušení 16. setkání hornických měst ČR bude probíhat 20. až 22. 4. 2012 na náměstí 1. máje a v městském parku. V pátek 20. dubna od 18 hodin proběhne registrace účastníků, v 19 hod. je oficiální zahájení, ve 21 hod. světelná show. V sobotu a neděli bude otevřeno historické tržiště s doprovodným programem. Hornický průvod Chomutovem
začne v sobotu v 10 hod., v 11.30 bude vítání účastníků, od 12.30 do 18 hodin proběhne bohatý kulturní program. Ve 21 hod. začne lampiónový průvod, ve 21.40 světelná show a ve 22 hod. ohňostroj. V neděli v 11 hod. bude slavnostní ukončení akce. Přihlášky a další informace najdete na www.chomutovske–kruseni.cz
Před 35 lety vybuchl na Ostravsku metan Stalo se to 30. 12. 1976 na závodě Chlebovice OKR Dolu Staříč. Bylo nasazeno 150 důlních záchranářů, při výbuchu zahynulo 43 havířů, po kterých zůstalo 52 sirotků. Příčinou výbuchu bylo špatné odvětrání plynu před trhací-
mi pracemi, za hlavního viníka byl označen střelmistr. K tehdejší tragedii se vrací článek na portálu „ostravaci,“ kde vzpomínají tehdejší přímí účastníci. Článek najdete na http://www.ostravaci.cz/?s=z-historie-ostravy&id=144.
URGP 6
Ph.D., Poklesy povrchu vzniklé těžbou rudných žilných ložisek deskového typu v pevných průvodních horninách. Dr. Ing. Ján Fabián, Ph. D., Společnost OKD mezi světovými těžaři. RNDr. Josef Večeřa a RNDr. Viera Večeřová, Stručná historie těžby polymetalických rud a železa v Hornobenešovském revíru. Číslo dále obsahuje rubriky Z našich revírů, Z činnosti ZSDNP, Hornictví ve světě a Aktuální informace.
Vychází odborný časopis Uhlí, Rudy, Geologický průzkum. Z obsahu: Úvodní slovo Prof. JUDr. Ing. Romana Makaria, CSc. k závěru roku 2011. Rozhovor s Ing. Alenou Vitáskovou, předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ing. Jaroslav Němec, DrCs., Břidlicový plyn jako nekonvenční zdroj zemního plynu. Ing. Karel Hortvík,
Rok 2012 pro ZOO o. z. TÚU Rok, který máme před sebou, má několik zajímavostí. Ubývající dny ukrajují z platnosti kolektivních smluv, a to jak Vyšší kolektivní smlouvy, tak i z platné podnikové kolektivní smlouvy. Neustále novelizovaná znění Zákoníku práce a výklady těchto změn začínají činit problémy i uznávaným znalcům práva. Novinky v Zákoníku práce pro tento rok jsou předmětem seminářů, ale i diskuzí o jejich výkladu. Nejasná pravidla nejsou dobrým vodítkem pro kolektivní vyjednávání a předpokládám, že se zapotíme při uzavírání obou smluv. Jako předseda nejsilnější odborové základny na o. z. TÚU mám smělé představy o jistých změnách, které by mohly v případě úspěchu být ku prospěchu zaměstnanců, ale i zaměstnavatele. Organizační změny, které jsou před námi, se rychle blíží. Středisko sociálních služeb se rozpadne k 1. 2. 2012. Středisko, které má za sebou dlouhou a pestrou historii, zanikne krátce po odchodu svého vedoucího pana Tomáše Kraemera po těžké nemoci do inva-
lidního důchodu. Činnosti tohoto střediska jako ostraha, úklid a stravování, budou, dle záměru zaměstnavatele, přiřazeny určeným úsekům a to včetně zaměstnanců. Následovat bude přesun vybraných zaměstnanců z VP 9 na NDS–10. Pracovní odstávka (duben/květen) a vzájemné propojení technologií NDS–ML a NDS–10. Přesun zaměstnanců z VP 9 na VP 7 i předpokládané spuštění nové sanační technologie NDS–10 v měsíci červnu. Rovněž závěrečná likvidace lokality Křižany a zahájení likvidace povrchových zátěží na dole Hamr I patří do seznamu úkolů o. z. TÚU pro letošní rok. Není toho málo, co nás čeká a nebude to vždy jen veselé. Adaptace zaměstnanců do jiných prostorů nebo dokonce do nové technologie má řadu úskalí. Jsem přesvědčen, že všichni vedoucí dotčených úseků dělají v rámci daných možností a času vše pro minimalizování řady problémů, které mohou nastat. Pokud nebude vše okamžitě, jak má být, nebo podle vašich představ, buZte,
prosím, trpěliví. Mějte pochopení i úctu jeden k druhému. Všichni jsme zaměstnanci o. z. TÚU a podle toho se chovejme. Věřte, že všechno nejde vyřešit ze dne na den, byQ si to někdy myslíte. Jako předseda ZV ZOO o. z. TÚU vnímám i napětí v ZV, který má před sebou poslední rok funkčního období. Někteří členové ZV už vzhledem k věku nechtějí do dalšího voleného období kandidovat. Stane se, že člen ZV volený za určitý úsek, či směnu, v důsledku organizačních změn, změní pracoviště a ztratí kontakt s lidmi, které má zastupovat. Řešení najdeme. Přesunem takového počtu zaměstnanců jako v tomto roce, vznikne i nová struktura zastupitelů v ZV a do voleb ji budeme muset zpracovat. Přeji všem zaměstnanců dotčeným organizační změnou hodně štěstí a tajně doufám, že na oslavách Dne horníků 7. září 2012 se sejdeme s dobrou náladou a maximální pohodě. Předseda ZV ZOO o. z. TÚU Vilém Válek
Vážené dámy a pánové, K 31. 1. 2012 končí svoji působnost organizační jednotka zařazená pod o. z. TÚU Středisko sociálních služeb (dříve Závod sociálních služeb), které jsem měl tu čest dovést až do konce. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem současným ale i bývalým zaměstnancům, kteří již byli
převedeni na jiné útvary, za odvedenou práci na poli služeb, pro ostatní VOÚ a VOJ. Pro připomenutí následujících organizačních změn platných od 1. 2. 2012 uvádím, že ostraha podniku bude nově zařazena pod výrobní úsek č. 5, všechny závodní kantýny pod útvar hlavního ekonoma a prádelna spolu s uklízečkami pod
středisko technických služeb. Tím definitivně skončí jedna velmi významná etapa v období existence těžby a úpravy uranu v oblasti Stráž pod Ralskem. Přeji vám všem hodně zdraví, pohody a mnoho pracovních úspěchů do dalších let. Slavomír Vrabec zástupce vedoucího SSS
Sesuv na Antonínovi
Pochod Na druhý den sváteční, Pochod 26. prosince 2011, se před hornickým skanzenem ve Stříbře sešla větší skupina lidí, která se potřebovala trochu protáhnout a zpříjemnit si tento den procházkou do přírody po okolí našeho města. Trasa pochodu vedla kolem hornické stezky, Kladrubskou ulicí, poté doleva pod mostem a kolem střelnice až k haldám Nového Prokopa, zde na všechny čekalo největší terénní převýšení. Ces-
ta pokračovala lesními cestami Jirné, kolem odvalů jámy Frischglück, mezi jámami Antonínů k největším důlním propadům Stříbrska, se zastávkou u jámy Brokárna, zpět na skanzen. Počasí bylo ideální. Pro unavené účastníky bylo připraveno občerstvení. Nakonec došlo i na prohlídku štoly Prokop. Pochod naplánovali členové hornického spolku ve Stříbře
30. Zpravodaj mineralogických expozic v Tišnově Mineralogická burza se v Tišnově konala 4. až 6. listopadu, bylo na ní 262 vystavovatelů a přes 4500 platících návštěvníků. Na titulní straně celobarevného Zpravodaje je těžní jáma R3 Jasan. Hornická písnička s notami je údajně z Ostravy, já myslím, že Děvčátko z kolonie pochází z Kladna. Následuje další ukázka z knihy Havíři od Františka Zpěváka, povídka Na dně šachty, s přetištěnými obrázky Karla Hojdena. Z našich novin jsou přetištěné Geologicko – průzkumné práce pro podzemní kavernový zásobník plynu od Ing. Lazárka a Ing. Kříže. Číslo zdobí krásné barevné fotografie minerálů, například železitého hvězdovce ze
a byl zpestřen výkladem o hornické historii města a horního revíru. Účastníci se ptali, kdy se bude pořádat další výprava. Řada z nich o bývalé těžbě olova v okolí města nevěděla, což chápeme, protože báňská činnost v okolí města je zahlazena a zamaskovala je také sama příroda. Zdař Bůh! Karel Neuberger
kolem Stříbra po starých důlních dílech
Strašic, nebo berylu z Pakistánu. Nechybí seznam vystavovatelů, kalendář dalších mineralogických burz, reklamy šperkařských a mineralogických firem, reklama na Minerál a zahraniční mineralogické časopisy. Marcel Vaněk vydal mineralogickou knížku Láska k železákům, dále vyšla v nakladatelství Bode Verlag GmbH obrazová publikace Terra mineralia za 40 Euro. Organizátoři burz a vydavatelé Zpravodaje, naši bývalí kolegové z Dolní Rožínky, odvádějí pod hlavičkou Sokola Tišnov dobrou práci. Další mineralogická burza v Tišnově bude 4. až 6. května 2012. Otto Hejnic
Při cestě do Freibergu zastavte se v Annabergu-Buchholzu, kde je v chrámu Sv. Anny hornický oltář a kazatelna – doporučuje kolega Ing. Jan Holinka.
Freiberg 2012 Ve Freibergu, který byl střediskem krušnohorského dobývání, se 24. 6. 2012 konají oslavy 850 let od založení města. Jejich součástí bude velká tradiční hornická paráda, tu pořádá Freibergský spolek horníků a hutníků. Na ní se mají sejít hornické spolky z Německa a celé Evropy, očekává se účast tisícovky havířů. Freiberg, který je kousek za hranicemi, je družebním městem Příbrami, odkud bude na hornické setkání vypraven autobus. Informaci nám poslal Pavel David za Cech příbramských horníků a hutníků, o podrobnosti si napište na
[email protected]. Již 63. mineralogická burza se koná ve Freibergu 16. 6. 2012 v Heubner Halle. Burza ve Freibergu
STRANA 4
Nápravná opatření laguny Ostramo – největší sanační zakázka roku 2011 Sanace skládky nebezpečných odpadů v Ostravě, která byla v minulosti vybudována za účelem ukládání odpadů z rafinerie minerálních olejů se stala nejen mediálním tématem posledních měsíců, ale byla předmětem interpelací v poslanecké sněmovně, zástupci Moravskoslezského a Ústeckého kraje oslovovali v souvislosti s lagunami premiéra Nečase a v několika městech proběhly demonstrace proti ukládání a spalování vyrobeného paliva v Ústeckém kraji. Jak to tedy s touto sanací doopravdy je a jsou tyto akce opodstatněné? Na úvod je třeba konstatovat, že laguny Ostramo představují velkou zátěž pro životní prostředí a obyvatele města Ost-
zení bylo postupně jasné, že termín daný v realizační smlouvě nebude možné splnit. Z tohoto důvodu požádalo SČO o stanovení nových termínů sanace a jejich schválení vládou ČR. Vláda ČR v roce 2010 vzala skutečnosti předložené v důvodové zprávě ke skládkám Ostramo na vědomí a uložila MŽP nově definovat podmínky realizace sanace a stanovení nových termínů. MŽP vydalo dne 7. dubna 2010 nové stanovisko s následujícími termíny: odtěžení náplně lagun 31. 12. 2011, dekontaminace zemin v podloží a okolí 31. 12. 2014, dokončení technické rekultivace území v roce 2018. Prvním okruhem činností, které bylo
hu 4 let, kdy k výrobě paliva docházelo, řešit. Velkou změnou v procesu výroby paliva z kalů z lagun byla změna subdodavatele firmy GEOSAN GROUP, a. s., který výrobu a distribuci paliva zajišQoval. V květnu 2011 ukončila společnost GEOSAN GROUP, a. s., smluvní vztah se společností BALTOM, s. r. o., a požádala s. p. DIAMO, supervizi MF a MF o schválení nových subdodavatelů. Se změnou subdodavatelů souhlasily všechny subjekty především proto, že nebyl ze strany společnosti BALTOM, s. r. o., plněn harmonogram prací a také tato společnost začala vytvářet nepovolené sklady vyrobeného paliva ve Vrati-
nezodpovědným přístupem vyvolávají jenom zbytečné obavy mezi obyvateli a používají nepodložené a v některých případech až lživé argumenty. Následně nastaly problémy s palivem vyvezeným do Polska. Jak uvedla polská strana, dle informací, které se objevily zcela nepodložené v našem tisku o nebezpečnosti vyvezeného paliva, prohlásily polské úřady toto palivo za nebezpečný odpad a požadují zpětvzetí 20 000 t z deponie v Katovicích do ČR. Vzhledem k tomu, že vyrobené palivo bylo jako obchodní artikl vyvezené do Polska a zde bylo průběžně spalováno na energetických koncovkách, jedná se o zcela nepochopitelný krok. Navíc na
Laguny 2011
Laguny 2008 ravy, zejména přilehlého sídliště Fifejdy, a sanace této skládky patří k jedné z nejsložitějších sanací, které v současné době v ČR probíhají a v minulosti probíhaly. Stát se rozhodl řešit tuto problematiku v roce 1996, kdy na základě usnesení vlády pověřil DIAMO, s. p. správou, přípravou a zajištěním sanace staré ekologické zátěže – Nápravná opatření laguny Ostramo. Pro DIAMO, s. p. následovaly roky dokumentování celého rozsahu ekologické zátěže, zajištění doprůzkumu území, zpracování analýzy rizik a stanovení cílových parametrů sanace tak, aby bylo možné vyhlásit veřejnou zakázku na sanaci lagun. Vítězem této soutěže se stalo v roce 2003 „Sdružení ČISTÁ OSTRAVA“ (SČO), tj. sdružení firem GEOSAN GROUP, a. s., AQUATEST, a. s., a OHL ŽS, a. s. V roce 2004 byla podepsána realizační smlouva mezi DIAMO, s. p. a SČO s následujícími dílčími termíny plnění prací: Odtěžení náplně lagun do 31. 12. 2010, dekontaminace zemin v podloží a okolí do 31. 12. 2013 a dokončení technické rekultivace území do 31. 12. 2015. Následně v úvodu roku 2005 byl zpracován a předložen ke schválení realizační projekt. Realizační projekt zahrnuje tyto okruhy prací: • Řešení nakládání s haldovými vodami a čištění podzemních vod ovlivněných průsaky z lagun. • Zpracování obsahu lagun na palivo uplatnitelné na spalovacích koncovkách. • Vyčištění zemin kontaminovaných ropnými látkami v areálu metodou termické desorpce. • Monitoring složek životního prostředí. Schvalovací proces tohoto projektu trval od roku 2005 do roku 2009. Nejsložitější z celého legislativního procesu bylo schválení dokumentace o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí – proces E. I. A. Jenom doplňování podkladů, spalovací zkoušky, apod. trvalo téměř 3 roky. Celý legislativní proces byl ukončen vydáním integrovaného povolení Krajským úřadem Moravskoslezského kraje pro jednotlivé činnosti na lokalitách, které nabylo právní moci v březnu 2009. Již při tomto složitém schvalovacím ří-
nutno zajistit, je nakládání s vodami mově a Sedlišti a vyvolala tak obavy obz lagun a s vodami průsakovými. cí o možné dopady na životní prostředí Pro čištění vod z lagun a z jejich pod- v jejich regionu, které rozhodně neproloží, uzavřeného podzemní těsnící stě- spěly mediálnímu obrazu celé sanace. nou, byla postavena a v květnu 2010 Novými subdodavateli GEOSAN uvedena do provozu Čistírna laguno- GROUP, a. s., zajišQujícími vlastní výrových vod (ČLV), na které bylo dosud bu paliva, se staly společnosti VODNÍ vyčištěno celkem 54 069 m3 kontamino- ZDROJE, a. s., a ŠAMONIL, s. r. o., vaných vod. ČLV nahradila původní odbyt paliva zajišQovala přímo společčistírnu haldových vod, která musela nost GEOSAN GROUP, a. s. Vyrobené palivo GEOBAL 4 bylo být odstraněna z důvodu uvolnění prostoru pro následnou sanaci. Demolice přepraveno ve speciálních uzavřených čistírny haldových vod byla ukončena kontejnerech na skládku nebezpečných odpadů společnosti CELIO, a. s., v Litvív prosinci 2010. Pro čištění průsakových vod zachyce- nově. Deponie na skládce společnosti ných v ochranném drénu byla vybudo- CELIO, a. s., a následné energetické vyvána a v říjnu 2008 uvedena do provozu užití v cementárně je z hlediska nakládádekontaminační stanice podzemních ní s těmito a podobnými materiály v ČR vod, na které bylo dosud vyčištěno cel- jedno z nejlepších ekologických řešení. kem 778 335 m3 kontaminovaných pod- Bezchybná přeprava paliva pod dohlezemních vod. Ochranný drén byl vybu- dem státních institucí, bezpečné uložení dován podél lagun na Neutralizovaná sludge odtokové straně a vytváří cca 1 150 m dlouhou ochrannou bariéru, která zabraňuje postupu znečištěných vod směrem k řece Odře. Tato technologie čištění vod, která není nikde mediálně zviditelňována a která je bezproblémově provozována společností AQUATEST, a. s., je nedílnou a velice důležitou součástí celé sanace. V letech 2008 – 2009 probíhala zkušební výroba 40 kt paliva TSP NOLO, která po vydání integrovaného na skládce nebezpečného odpadu, kde povolení Krajským úřadem Moravsko- byl zvýšen dohled ze strany ČIŽP a dalslezského kraje přešla na výrobu trva- ších kontrolních orgánů, a následné lou. Výroba paliva zahrnuje zavápnění energetické využití v cementárně při vykalů v lagunách nehašeným vápnem, je- sokých teplotách zajišQuje plnění přísjich vymístění na plochu v areálu lagun ných emisních limitů stanovených pro a následné míchání v určitém poměru tato zařízení. Cementárna v Čížkovicích s černouhelným hruboprachem. Takto má všechna potřebná legislativní povolevyrobené palivo bylo uplatněno v Pol- ní pro spalování nebezpečných odpadů sku – celkem 136 740 tun a 110 000 tun nebo materiálů, které nemají vyloučeny bylo umístěno na skládku CELIO, a. s., nebezpečné vlastnosti. Provozní spalovací zkoušky prokázav Litvínově. Zde je toto palivo mezideponováno a bude postupně energeticky ly, že nehrozí žádné nebezpečí úniku využito v cementárně Čížkovice, spo- škodlivých látek do ovzduší a obyvatelé dané oblasti se nemusí bát o zhoršení žilečnosti Lafarge Cement, a. s. Celý proces výroby paliva provázela votního prostředí ani o své zdraví. Organizátoři protestních akcí svým řada problémů, které bylo nutné v průbě-
předmětné lokalitě v Katovicích se ke konci minulého roku nacházelo pouze 10 000 t paliva vyrobeného na lagunách v Ostravě. V současné době je tato skutečnost řešena MŽP. Řešení vyžaduje trvalé jednání s polskými orgány tak, aby bylo dosaženo dohody o povolení využití těchto materiálů ve spalovacích procesech v Polsku, tedy pro ten účel, pro který byly do Polska vyvezeny. Ještě jedna nepříjemnost provázela výrobu paliva z lagun Ostramo. Při intenzivním postupu prací na podzim loňského roku došlo k mimořádné události při zavápňování kalů, a to k úniku vysokých koncentrací SO2 do ovzduší. Reakcí byly negativní ohlasy občanů a magistrátu města Ostravy k této citlivé záležitosti jako je znečišQování ovzduší v Ostravě. I přes to, že dosud nebylo jednoznačně prokázáno, že zvýšené
doprůzkumu lagun Ostramo, realizovaném v roce 2000, bylo stanoveno množství kalů v lagunách na cca 200 000 t a nyní, při dokončování prací první etapy, se ukázalo, že množství kalů bude cca o 70 000 t vyšší. Naším cílem je, aby práce na přepracování kalů průběžně navázaly na rok 2011, a je nutné k tomu vytvořit legislativní a finanční podmínky. Dodavateli prací musí být schválena změna integrovaného povolení pro umožnění dočasného uložení veškerého vyrobeného paliva v areálu lagun. Následně musí dodavatel vyřešit uplatnění vyrobeného paliva na některé z cementárenských nebo energetických koncovek. Průběžné financování bude řešeno metodickou změnou pro uvolňování finančních prostředků určených pro sanaci. Tento přístup k novému problému, který se při dokončovacích pracích 1. etapy objevil, umožní zpracování kalů z lagun souběžně s přípravou na zahájení zkušebního provozu technologie termické desorpce a je reálný předpoklad, že konečný termín sanace, tj. rok 2018 bude dodržen. V roce 2010 byly pro odstranění kontaminace zemin z areálu lagun instalovány dvě linky termické desorpce (ITD) a postavena hala předúpravy materiálu pro technologii ITD. Při prvních zkouškách bylo zjištěno mnohonásobně vyšší množství odplynů těkavých a plynných složek než bylo předpokládáno na základě pilotních testů a také byl již při nízkých teplotách sledován vývin volného vodíku. Musely být tedy zahájeny práce na změnovém projektu ITD. Změnový projekt bude dokončen až po schválení metodické změny Realizačního projektu, která řeší mimo jiné financování úprav a doplnění technologie ITD. Předpokládáme dokončení změnového projektu včetně výroby doplňujícího technologického zařízení tak, aby v 01/2013 byl zahájen 2 měsíční zkušební provoz zařízení a po něm mohla být technologie ITD trvale provozována. V této technologii by mělo být dekontaminováno celkem 475 000 tun znečištěných zemin. Dekontaminované zeminy budou použity pro zpětný závoz vytěžených prostor a v závěrečné fázi sanace bude provedena technická rekultivace. Od počátku sanace probíhá kompletní monitoring složek životního prostředí a rozsah monitorování je schválen příslušnými orgány státní správy. Výsledky monitorování jsou přístupny obyvatelům města Ostravy na webových stránkách SČO.
Nakládání Geobalu do bezpečnostních kontejnerů
koncentrace SO2 byly způsobeny pouze pracemi na lagunách, byla společně s ČIŽP a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje přijata taková technologická, časová i technická opatření k tomu, aby se situace neopakovala. I přes tato veškerá úskalí můžeme konstatovat, že první etapa sanačních prací na lagunách, tj. odstranění projektovaného objemu náplně lagun byla v termínu, tj. do 31. 12. 2011 splněna. Co nás čeká ve 2. etapě realizačního projektu? Prvním úkolem je přepracování obsahu lagun nad rámec zadání na palivové směsi a jejich uplatnění na spalovacích či energetických koncovkách. Při
Na závěr je třeba uvést, že sanace lagun v Ostravě je technologicky velice náročný proces, který i ve 2. etapě může přinést nové skutečnosti a řadu překvapení. Výsledkem však bude území zbavené nejen odpadů, které zde byly ukládány od konce 19. století do roku 1996, ale také odstranění kontaminace v podzemních vodách a zeminách. Od roku 2008, kdy byla zahájena vlastní realizace projektu, bylo odvedeno velké množství práce řady odborných firem i jednotlivých odborníků a je třeba tuto práci ocenit. RNDr. Kamila Trojáčková náměstkyně ředitele s. p. DIAMO pro ekologii a sanační práce
STRANA 5
Přehled nejčastějších dotazů ze strany zástupců tisku – laguny Ostramo Výroba paliva 1. Jaké množství paliva se již podařilo prodat? Jaký je to poměr k plánovanému celkovému množství? Dne 13. 12. 2011 odjel z Ostravy poslední vlak s palivem GEOBAL 4. Tímto vlakem je naplněna podmínka zpracování plánovaného obsahu lagun – 200 679 t kalů dle Realizační smlouvy. Přehled vyrobeného množství paliva je uveden v tabulce. 2. Co se v této chvíli děje s vytěženým kalem a co s vyrobeným palivem? Obsah lagun byl neutralizován nehašeným vápnem – CaO, pak byl odtěžen
Výroba paliva v rámci sanační akce NO-LO Druh Paliva Termín výroby Množství (t) Zkouška výroby 40 000 t paliva TPS NOLO (35 % kalů) 09/2008 - 03/2009 36 450,83 Výroba certifikovaného paliva GEOBAL 2 = TPS NOLO 2 (34 % kalů) 11/2009 - 03/2010 11 528,84 GEOBAL 1 = TPS NOLO 1 (45 % kalů) 03/2010 - 08/2010 7 271,46 TPS NOLO (35 % kalů) 03/2010 1 518,65 GEOBAL 3 (72 % kalů) 08/2010 - 03/2011 79 970,27 GEOBAL 4 (80 % kalů) 09/2011 - 12/2011 110 000,00 Dosud vyrobeno: 246 740,05
Aplikace nehašeného vápna a využit pro výrobu paliva dle požadavku odběratelů. Posledních 110 000 t paliva, vyrobeného a odvezeného v období 09 – 12/2011, bude energeticky využito v cementárně Lafarge v Čížkovicích. 3. Těžba kalů z ostravských lagun se prý zřejmě protáhne. Společnost GEOSAN GROUP, a. s., chce prý požádat státní podnik DIAMO o prodloužení smlouvy o osm měsíců. Je tomu opravdu tak? A z jakého důvodu žádá firma o prodloužení smlouvy? Množství kalů uložených v lagunách a vhodných k přepracování na palivové směsi bylo stanoveno na základě výsledků „Doprůzkumu skládky odpadů s. p. DIAMO (tzv. Laguny Ostramo)“, který prováděla v roce 2000 společnost Geologický průzkum Ostrava, a. s. Výsledky doprůzkumu byly součástí zadávací dokumentace akce NO–LO. Z výsledků doposud provedených prací a množství zpracovaných kalů vyplývá, že skutečné množství kalů vhodných k výrobě paliva a deponovaných v lagunách bude opravdu vyšší s tím, že současný odhad je cca 70 000 t a přesné množství bude známo až po celkovém odtěžení náplně lagun. Dotěžení těchto kalů a jejich zpracování nebude mít vliv na prodloužení konečného termínu sanace. První etapa sanace, tj. zpracování 200 679 t kalů, byla splněna odvozem paliva z lagun posledním vlakem dne 13. 12. 2011. Návrh na navýšení finančních prostředků nebyl zatím ze strany GEOSAN GROUP, a. s., předložen. 4. Máte už zajištěn odbyt pro palivo vyrobené ze zvýšeného objemu kalů o 70 000 t? Která firma ho bude vykupovat? Odbyt plánovaného objemu paliva je zajištěn. V současnosti probíhají jednání s vybraným okruhem zájemců pro uplatnění dalšího paliva vyrobeného ze zvýšeného obsahu kalů. Kvůli riziku znevýhodnění některého z potenciálních partnerů budou další informace zveřejněny až po uzavření těchto jednání. 5. Původní záměr byl zrekultivovat oblast v roce 2015 – kam se termín posouvá? Sanace by měla být zcela dokončena v roce 2018 v souladu se Stanoviskem MŽP. 6. Jak je vyřešen problém s odbytem paliva vyráběného z kalů z lagun? Kdo je nyní od SČO odebírá, za jakých podmínek? Certifikované palivo GEOBAL 4 v objemu 110 000 t je odvezeno na skládku CELIO v Litvínově a celý objem převzala ke spálení cementárna Lafarge v Čížkovicích. Toto je v souladu
s Realizačním projektem akce NO–LO. 7. Kolik paliva zatím bylo vyrobeno, kolik bylo prodáno konečným spotřebitelům (nikoliv překupnickým firmám)? Kde se toto palivo zatím komerčně spalovalo, v jakém množství? Dne 13. 12. 2011 byl odvezen poslední vlak s palivem GEOBAL 4. Tímto vlakem je naplněna podmínka zpracování plánovaného obsahu lagun – 200 679 t kalů dle Realizační smlouvy. Přehled vyrobeného množství paliva je uveden v tabulce. K dnešnímu dni bylo vyrobeno cca 247 tisíc tun certifikovaných paliv. Celkem 137 000 t paliva bylo uplatněno na spalovacích koncovkách v Polsku, 110 000 t paTřídění zneutralizované sludge
liva bude postupně energeticky využito v cementárně Lafarge v Čížkovicích. 8. Jaká je v současnosti cena tohoto paliva, jak je cenově a kvalitativně srovnatelné s černým uhlím? Hodnota certifikovaného paliva je s ohledem na specifické požadavky na jeho skladování a spálení záporná. Certifikované palivo je výhřevností srovnatelné s hnědým uhlím. 9. Kde probíhá míchání materiálu z lagun na konečný produkt? Míchání paliva na konečný produkt probíhá přímo na lokalitě lagun Ostramo. 10. Na základě čeho přestalo Sdružení Čistá Ostrava platit společnosti Baltom za práce provedené na sanaci lagun, existuje taková možnost v obchodním zákoníku, nemůže za to být sdružení potrestáno soudem? Podle pana Balcara ze společnosti Baltom v současnosti nemohou kvůli druhotné platební neschopnosti zrušit mezisklad ve Vratimově (nemají na zaplacení dopravy). Společnost BALTOM dlouhodobě porušovala své rozhodující povinnosti, sjednané v subdodavatelské smlouvě na sanaci lagun, a to jak povinnosti týkající se přímo termínu dokončení sa-
načních prací, tak i povinnosti týkající se nakládání s vyrobeným palivem. V době přerušení plateb byla společnost BALTOM již půl roku v prodlení s dokončením díla. Jelikož společnost BALTOM i přes opakované výzvy nezjednala nápravu, byla spolupráce s ní ukončena. 11. Jak došlo k tomu, že ve Vratimově vznikl nelegální sklad – co je tam špatně, proč se tak dlouho nic nedělo, když už několik měsíců starostka Vratimova bojuje za to, aF se vše odveze? Subdodavatelská společnost BALTOM měla povinnost uplatňovat palivo, které vyráběla, u konečných spotřebitelů. Část vyrobeného paliva však byla uložena ve Vratimově a přes opakované výzvy nedošlo k nápravě. To byl také jeden z důvodu, proč byla s BALTOMem ukončena spolupráce. 12. Čisté Ostravě teH hrozí stamilionová pokuta od České inspekce ŽP – co si o tom myslíte, jaký postoj zaujmete? Sdružení ČISTÁ OSTRAVA palivo ve Vratimově neuskladnilo, a finanční postih proto odmítá. Sankce za uložení paliva ve Vratimově lze uložit pouze tomu, kdo palivo na tomto místě uskladnil, což dle informací sdružení byla společnost BALTOM. 13. Kdo nakonec zaplatí likvidaci skladiště ve Vratimově a následnou sanaci půdy? V případě meziskladu ve Vratimově by měl jeho likvidaci a sanaci půdy zaplatit ten, kdo palivo v tomto meziskladu uskladnil. Je nutno doplnit, že ČIŽP Ostrava ověřoval stav pozemků na území, kde se nachází skládka paliva, včetně stavu okolního toku a kanalizace, a neshledal žádné ovlivnění předmětného území znečištěním pocházející ze skladu paliva. 14. Jak byly posuzovány GEOBALY z hlediska nebezpečných vlastností a proč jsou u některých vyloučeny a jak je to s materiálem naváženým na skládku u Litvínova? TPS NOLO 1 (GEOBAL 1) bylo palivo určené pro pilotní zkoušky. Dle tehdy platné legislativy muselo mít palivo vyloučeny nebezpečné vlastnosti dle zákona o odpadech. Toto vyloučení nebezpečných vlastností zpracovala společnost EMPLA. GEOSAN GROUP nechala zpracovat bezpečnostní list, kde z důvodu předběžné opatrnosti byly zvoleny nebezpečné vlastnosti. Další vyráběná paliva (TPS– NOLO, GEOBAL 2, GEOBAL 3) vyráběná společnostmi BYDOZA, BALTOM využívaly bezpečnostní list GEOBALU 1. S platností nové legislativy (REACH – chemické látky a přípravky), která kompletně posoudila zavápněnou sludge dle platné směrnice EU, byla zpracována Zpráva o chemické bezpečnosti. Na základě této zprávy byl zpracován bezpečnostní list pro palivo GEOBAL 4. 15. Proč je to jednou odpad a jednou výrobek? V rámci procesu EIA bylo certifikované palivo, které splňuje podnikovou normu, vyjmuto z režimu zákona o odpadech. V tomto smyslu bylo vydáno též integrované povolení pro zařízení provozované na lokalitě laguny Ostramo, které
bylo vydáno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Odpadem se palivo stává až po přijmutí na skládku společnosti CELIO. Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl ve změně IPPC pro společnost CELIO, že certifikované palivo je odpad. 16. Jaké budou kvalitativní změny materiálu uloženého na mezideponii? Kdo to posuzoval? Kvalitativní parametry skladovaného paliva jsou dány podnikovou normou a jsou pravidelně ověřovány před odvozem paliva na skládku společnosti CELIO. Materiál, který nevyhoví hodnotám Vytříděná zneutralizovaná sludge
podnikové normy, nesmí být naložen a expedován. V provozním deníku provozovatele skládky CELIO jsou mimo jiné zaznamenávány údaje o mechanických a organoleptických vlastnostech uloženého materiálu. 17. Proč průzkum obsahu lagun nepřesně stanovil množství kalů? Obsah lagun lze dle zkušenosti stanovit až na základě skutečně provedených prací. Průzkum se provádí na základě bodových informací a jeho interpretace nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Není možné provádět přesný průzkum v lagunách kapalných odpadů. Termická desorpce 18. Proč se objevil problém s výskytem vodíku při termické desorpci až před dokončením montáže zařízení? K uvolňování vodíku během procesu dekontaminace zemin metodou termické desorpce dochází v důsledku krakování
uhlovodíků, které při projektované teplotě procesu do 350 °C nikdo nepředpokládal a tudíž ani primárně neověřoval. Ke zmíněnému jevu nedochází vždy, ale pouze v případech, kdy dekontaminované zeminy obsahují příměsi působící jako katalyzátory, což je vzhledem k nehomogenitě obsahu lagun zcela nahodilé. 19. Jak se bude řešit problém s nadměrným uvolňováním vodíku při spalování? Dodané zařízení musí být dodatečně upraveno a doplněno tak, aby jeho provoz byl i při vývinu větších objemů vodíku a obtížně kondenzovatelných uhlovodíků bezpečný. 20. Podle sdělení pana Procházky ze společnosti Prokop Invest dluží SČO jeho firmě 45 milionů korun za míchací linku. Proč nebyly vyplaceny tyto peníze? Sdružení Čistá Ostrava všechny řádně uplatněné a splatné pohledávky společnosti PROKOP INVEST v minulosti uhradilo. Nárok na zaplacení částky 45 milionů Kč byl společností PROKOP INVEST uplatněn neoprávněně a v rozporu se smlouvou se sdružením, neboQ podmínkou vzniku tohoto nároku je dvouměsíční zkušební provoz zařízení termické desorpce. K tomuto dvouměsíčnímu zkušebnímu provozu zařízení z důvodu nezajištění bezpečnosti provozu linky dosud nedošlo. 21. Existuje nebezpečí výbuchu vodíku, obsaženého v ropných kalech? V ropných kalech plynný vodík obsažen není, vodík se uvolňuje až během procesu dekontaminace zemin metodou termické desorpce. 22. Jste schopni dodržet posunutý termín sanace (celá do roku 2018, odtěžení do konce letošního roku)? Sdružení Čistá Ostrava předpokládá, že sjednané termíny sanace budou dodrženy. 23. Proč SČO žádá o zvýšení ceny celé zakázky? O jakou sumu, v jaké fázi je podání žádosti? Otázka změny ceny je předmětem jednání, která dosud nebyla uzavřena. Jedním z důvodů vyvolání těchto jednání je zjištění nových skutečností, které před zahájením realizace zakázky nebylo možné předpokládat. 24. Jaké jsou náklady na jednotlivé činnosti v rámci sanace? Odtěžba sludge a výroba certifikovaného paliva 32% z celkové ceny Sanace kontaminovaných zemin 42% z celkové ceny Sanace podzemních vod 26% z celkové ceny
Ostravské kaly: Kam s nimi? Cementárna Lafarge
Jan Neruda byl nejen úspěšným spisovatelem – byl i vizionářem. A to nejen v jeho Písních kosmických, ale i v jeho fejetonu s trefným titulkem – Kam s ním. Snad nemusím vysvětlovat, že šlo o problém, kam se slámou z proleželého slamníku. Ta mu však byla pouze záminkou problému, co s nepotřebnými věcmi, co s odpadem. Ještě za jeho života byla roku 1888 v Přívoze u Moravské Ostravy vídeňským průmyslníkem dr. Maxem Böhmem a vídeňskou firmou M. Thorsch & Söhne založena továrna na čištění olejů. A ta své nebezpečné odpady začala ukládat do první ze čtyř ostravských lagun, které se časem staly nejen jednou z největších ekologických zátěží v Čes-
ké republice, ale i jablkem sváru „kam s ostravskými kaly.“ Problematika kvality životního prostředí je v Ústeckém kraji velmi citlivá. A najednou se sem začínají valit odpady z Ostravska, které mají být dočasně uskladňovány v areálu společnosti CELIO mezi Mostem a Litvínovem a poté postupně spoluspalovány v čížkovické cementárně. To je situace, která nemá do výbuchu daleko. Je nejen mediálně zajímavá, ale i zralá pro získávání politických bodů, vyřizování účtů a konkurenčních výhod. Zvláště, když je umocňována desítkami titulků jako POKRAČOVÁNÍ NA STR. 6
STRANA 6
Ostravské kaly: Kam s nimi? vám celý svůj profesní život. Dříve na úseku rekultivací, posledních dvacet let ve sféře eko„Vítejte v pekle“, „Smrtící koktejl těžkých ko- logických škod. Tato tématika je i obsahem mé vů“, „Ohrožení severočeské populace“, „Do působnosti jako znalce Krajského soudu v Ústí vzduchu pronikne zabiják“, „Litvínov jako nad Labem. Ale především jako rodák z Litvížumpa“, „Litvínovská opozice a lidé zuří“, kte- nova a občan Mostu bych rád alespoň ve zkratré nejsou nepodobné tolik proklínané klamavé ce veřejnost seznámil s hlavními motivy předmětné problematiky. A to proto, že až dosud reklamě a bulváru. Jan Neruda by se jistě podivoval nad tím, ja- nám média hlavně říkala, jak se to dělat nemá. Problematiku „Sanace lagun Ostramo“ sleký mediální poprask s negativní odezvou na pozadí blbé nálady takováto mediální aktivita způ- duji již patnáct let. Původně byly zvažovány alsobí. Za nečinnost a špatné rozhodování jsou ternativy zakrytí lagun či odtěžení neupravených kalů s jejich následným uložením na Deponování Geobalu řádnou skládku. Situace vykrystalizovala v rozhodnutí kaly odtěžit, částečně je upravit a připravit pro možnost zneškodnění spálením. Tak vznikl během vývoje „výrobek“ Geobal 4, který je nyní dovážen k přechodnému uložení v skládkovém areálu CELIO, a na základě úspěšné spalovací podle mého neprávem obviňováni všichni přímí zkoušky bude likvidován od března letošního i nepřímí účastníci akce, jejímž smyslem je roku spoluspalováním v Čížkovické ceúnosnými způsoby vyřešit jednu z nejobtížněj- mentárně. Uvedený postup je plně v souladu nejen se ších ekologických zátěží Česka. A to počínaje předsedou vlády a ministry příslušných rezortů, zákony o odpadech a ochraně ovzduší, ale i se přes radní Ústeckého kraje v čele s paní hejt- způsoby, kterými je u nás konkretizována pomankou a konečně starostou Litvínova. A to za vinnost, komplexně pečovat o životní prostředí. situace, kdy se tato kauza po mnohaletých pří- V průběhu řešení proběhl proces EIA – posuzopravách konečně dostává do stádia úspěšné rea- vání vlivů na životní prostředí a výrobní procelizace, řešené v souladu s naší i evropskou le- sy s touto akcí spojené jsou kryty platnými gislativou. Jako by nám Ostraváci nebezpečné integrovanými povoleními příslušných krajkaly jako horký brambor přehazovali na ských úřadů. A nyní alespoň telegraficky k uzlovým proÚstecko. Tato ekologická zátěž však není jen problémem Ostravy, ale celé republiky. Ta ji blémům: převzala jako dědictví po ekologicky barbarské • Odtěžování surových kalů lagun v Ostravě je následováno aplikací nehašeného vápna době. Úporně jsou hledáni viníci, přičemž akce v neutralizačních jímkách, výsledný substrát probíhá s předpoklady úspěšného dořešení. je tříděn a výsledkem jsou upravené kaly Řešením péče o životní prostředí se zabýDOKONČENÍ ZE STR. 5
s označením Geobal 4, které jsou řádně certifikovány jako doplňkové palivo, určené ke spalování přednostně v cementárnách – s podmínkou dodržení platného emisního limitu. • Doprava je u nás obecně častým zdrojem ekologických problémů. V tomto případě bude z Ostravy a následně do cementárny přepraveno 110 tisíc tun Geobalu 4. Jsem přesvědčen, že úsek dopravy je z hlediska možných vlivů na životní prostředí řešen nadstandardně. Z Ostravy přijíždí přes noc vlak s 66 speciálními kontejnery na 22 železničních vozech. Z kontejnerů je substrát Geobal 4 přesypáván na nákladní automobily a převážen cca 2 km do areálu CELIO. A zaplachtovanými kontejnerovými nosiči bude Geobal 4 postupně, koordinovaně s procesem spalování, odvážen i do čížkovické cementárny. • Skládkový areál firmy CELIO, a. s., umístěný mezi Mostem a Litvínovem v nezastavěném území, patří v České republice mezi nejmodernější. Geobal 4 v množství 110 tisíc tun zde bude dočasně uskladněn v kazetě s parametry pro skládkování nebezpečných odpadů o celkové kapacitě 280 tisíc tun. Skládkový areál je rovněž vybaven pro případné bezkonfliktní obohacování substrátu Geobal 4 o příměs hnědouhelného hruboprachu, pokud by byla výhřevnost menší než 12 MJ/kg (výhřevnost hnědého uhlí kolísá v rozmezí 10 až 17 MJ/kg). Jsou zde vytvořeny všechny předpoklady pro to, aby veškerá manipulace s Geobalem 4 probíhala v souladu s provozním řádem a platným integrovaným povolením. Vzhledem k blízkosti rekultivovaného lomu Ležáky–Most nutno mimořádnou pozornost věnovat eliminaci prašnosti, kontaminaci hornin a vod. Úroveň skládkového komplexu lze dokumentovat mimo jiné i tím, že je pod drobnohledem kontrolních orgánů. Během posledních dvou měsíců zde proběhlo ze strany Krajského úřadu a České inspekce životního prostředí již 10 kontrol! A kuriozitou je i to, že mimo ústeckých kontrolorů zde skládku 4 dny sledoval i sedmičlenný tým České inspekce životního prostředí z Brna. A všechny kontroly potvrdily, že je zde vše v pořádku. • Ze všeho nejvíce nás Severočechy zajímá úsek
spalování v čížkovické cementárně. Automatické dávkování Geobalu v cementárně Předeslal bych, že Geobal 4 je pro spalování akreditačně prověřen jen za podmínky dodržení emisních limitů. Tomu bude podřízeno jeho dávkování v palivovém mixu. O volbě vhodného objektu pro spalování Geobalu 4 se rozhodovalo již v Ostravě. Bylo zvažováno několik cementáren a elektráren. Zvítězily Čížkovice. ní ostravských kalů v Čížkovicích v porovnání A to proto, že jejich technologie je nejlépe s ostatními způsoby naprosto bezkonkurenční uzpůsobena pro spoluspalování energeticky vy- a přitom únosné i ve vztahu k životnímu proužitelných odpadů, s čímž mají již dlouholeté středí. Pro naprostou průhlednost bylo v cezkušenosti. Integrované povolení umožňuje v cementárně spalovat i tzv. alternativní paliva mentárně provedeno v minulých dnech mimoa nebezpečné odpady (kaly, odpadní oleje, od- řádné měření spoluspalování Geobalu 4. Průpady z petrochemického průmyslu a jiné). Ce- běh této spalovací zkoušky byl důsledně sledomentárenská pec je pro takovéto zneškodňování ván reprezentativní kontrolní skupinou a vlasta současně energetické využití odpadů ideální. ní zkoušku prováděla nezávislá akreditovaná Teplota v ní dosahuje až 2 100 °C, což garantuje laboratoř CS Proekos. Výsledky byly vynikajídokonalé bezodpadové spálení všech organic- cí. Prokázaly, že všechny emise jsou s velkou kých substrátů. Výměníky tepla působí na spali- rezervou v rámci platných limitů. A to včetně ny ve styku s vápnem jako dokonalý filtr k za- obávané a často diskutované palety těžkých kochycení kyselých součástí kouřových plynů. vů a emisí dioxinů a difuranů! Počátkem letošA dokonalé odprášení pak zajišQují elektrosta- ního roku zde navíc plánují modernizaci a zkatické odlučovače s účinností přes 99 %. Oproti pacitnění elektrofiltru. Podrobné výsledky měuhelným elektrárnám, v cementárnách nevzniká ření spoluspalování Geobalu 4 jsou komukoliv žádný odpad v podobě škváry a popílku. Pevné k dispozici v detailním provedení na webové odpady se zde stávají součástí slínku a následně stránce Lafarge Cement, a. s. Velmi si cením i zcela nadstandardního soucementu, ve kterém jsou pevně zabudovány do hlasu vedení cementárny s následným provedenevyluhovatelné struktury. Integrované povolení s možností energeticky ním imisní rozptylové studie, která by měla vyvyužívat odpady čížkovické cementárně vydal vrátit obavy obyvatel a strašidelné titulky něpo důkladných analýzách a zkouškácQZh Kraj- kterých sdělovacích prostředků. Po důkladné analýze celé této problematiky ský úřad Ústeckého kraje již v roce 2007. Úspěšně a ekologicky bezkonfliktně zde jsou jsem přesvědčen, že zvolený způsob zneškodspoluspalovány i substráty z ropných lagun ňování „ostravských kalů“ je nejvhodnější variz Korama Kolín, z Parama Pardubice i z Uni- antou, jak odstranit starou ekologickou zátěž petrolu Litvínov. Cementárna Čížkovice je je- lagun Ostrama, aniž by tím došlo k negativnídiná v republice, která může takovéto odpady mu ovlivnění životního prostředí v Ústeckém kraji. pálit bez negativních dopadů. Ing. Stanislav Štýs, DrSc., soudní znalec Ve světle těchto skutečností je zneškodňová-
Likvidace povrchových areálů – likvidace HVS DH I – Sever Větrací stanice VCD1-A1
Historie Areál Dolu Hamr I – Sever je jedním z areálů bývalého hlubinného uranového Dolu Hamr I. Činnosti směřující k výstavbě dolu a souvisejících povrchových provozů je možné v zájmovém území datovat k roku 1965, ve kterém bylo zahájeno průzkumné hloubení jámy následně označené jako jáma č. 1 Dolu Hamr I. Hloubení jámy č. 1 v areálu DH I – Sever, jištěné odvodňováním clonovými vrty, bylo bez závažných problémů dokončeno v roce 1968. Jáma č. 1 měla sloužit jako jáma těžní a vtažná, později, v roce 1986, se jáma č. 1 stala výdušnou. Ve stejném areálu byla v letech 1968–70 vyhloubena výdušná jáma č. 2. Po vyhloubení jámy č. 1 a v její blízkosti i jámy č. 2, po zpřístupnění ložiska a odebrání technologického vzorku, započalo v roce 1971 v zájmovém území experimentální dobývání uranové rudy a ověřování základních postupů ražeb a dobývání, které byly po úpravách používány po celou dobu existence dolu. Mimo těžebních kapacit (dolu) byly v areálu postupně vybudovány i pomocné provozy, např. dílny, sklady, trafostanice, kotelna a mnoho dalších objektů, jejichž uvedení do provozu podmiňovalo rozvoj těžby. Dobývací práce na celém Dolu Hamr I byly ukončeny v roce 1993, důl přešel do suché konzervace a v roce 1995 na základě usnesení vlády do cílené likvidace (likvidace jak hlubinného dolu, tak povrchových objektů). Hlubinná těžba
Rozvodna a trafostanice
v předmětném areálu DH I – Sever (součást Dolu Hamr I) byla ukončena již v roce 1985, od kdy jámy č. 1 a 2 sloužily již jen jako pomocné a výdušné pro potřeby zbylých částí Dolu Hamr I. Likvidace jam č. 1 a č. 2 v areálu DH I – Sever byla zahájena v roce 2001 a ukončena v roce 2002. V zájmovém areálu DH I – Sever byla však již v letech 1994 – 95 provedena převážná část likvidace povrchového areálu včetně těžních věží, strojoven a dalších objektů. Areál není delší dobu využíván, v současné době je již z části rekultivován a provedené rekultivace pokračují údržbou vysazených porostů. Lesnická rekultivace proběhla v severovýchodní, jižní a západní části zájmového areálu. Středová a severní část areálu zahrnující rudné plato, větrací stanice VCD1 a VCD2, jámy č. 1 a 2, objekt rozvodny a odvalové hospodářství nebyla likvidačními pracemi ani rekultivací prozatím dotčena. V areálu DH I – Sever do konce roku 2011 zůstaly pouze větrací stanice VCD1 a VCD2, které byly napojeny na větrací štoly vedoucí k zasypané jámě č. 1 a sloužily k odvětrání Dolu Hamr I, s částečnými pozůstatky bývalé technologie, např. torza ventilačních stanic. V areálu se dále nacházely stavební základy venkovních stání 5 traf a kabelových kanálů (trafa byla demontována), objekt rozvodny, betonový tubus, který
Difuzor VCD2
propojoval jámy č. 1 a č. 2, torzo dýmnice (opěrná zeZ) a rudné plato. Současnost Na základě analýzy dostupných finančních prostředků DIAMO, s. p., o. z. TÚU ke konci roku 2011 byly vybrány objekty VCD1, VCD2 (VCD1 a VCD2 byly objekty HVS hlavní větrací stanice) a rozvodna včetně základů venkovních stání 5 traf k provedení demolice a likvidace. Následně DIAMO, s. p., o. z. TÚU vypsal výběrové řízení na veřejnou zakázku „Likvidace povrchových areálů – likvidace HVS DH I – Sever“. Na základě výsledků vyhodnocení výběrového řízení byla k provedení zakázky vybrána společnost SYNER, s. r. o., Liberec. K provedení likvidace výše popsaných stavebních objektů byl firmou Syner, s. r. o. zpracován technologický postup bouracích prací a likvidace odpadů. Vlastní provádění odstranění staveb probíhalo v souladu s rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu, Stavebního úřad pro uranový průmysl ze dne 30. 6. 2006 – povolení odstranění staveb a rozhodnutím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 24. 11. 2006 – povolení 3. etapy vyřazování pracoviště III. kategorie – Důl Hamr I – povrchové objekty a stavby. Smlouva o dílo byla podepsána dne 14. 11. 2011. K předání pracoviště došlo 15. 11. 2011. Před zahájením demoličních a likvidačních prací byla proveVentilátor a hřídel
VCD2 – bourání
dena prohlídka stavby za účelem určení množství a druhů demoličních odpadů a způsobu nakládání s nimi. Z prohlídky byl pořízen zápis a požadavky investora byly zapsány ve stavebním deníku. Smluvní termín dokončení celkového rozsahu díla byl stanoven do 30. 12. 2011. Práce však nakonec byly vzhledem k extrémně suchému listopadu 2011 a rychlému nástupu dodavatele stavby dokončeny již 14. 12. 2011. Postup prací byl dokumentován ve stavebním deníku a po celou dobu provádění likvidačních prací probíhaly každodenní kontrolní a koordinační schůzky zástupce investora a dodavatele stavby. Závěr Na konci roku 2011 provedené likvidační a demoliční práce v areálu DH I – Sever za cca 1,9 milionu Kč významnou měrou přispěly k úplnému dokončení likvidace tohoto povrchového areálu po hlubinné těžbě uranu. Do budoucna v areálu DH I – Sever zbývá ještě provést demolici a likvidaci zbývajících objektů – betonového tubusu, torza dýmnice, opěrné zdi a hlavně rudného plata. V souladu s provedenou analýzou rizik provést sanace horninového prostředí (převážně zemin v okolí objektů a pod bývalými objekty) a poté dokončit rekultivace celého areálu. Dokončení rekultivace tohoto areálu bude zcela jistě velmi pozitivní, neboQ širší okolí areálu je vesměs využíváno k obytným a rekreačním účelům. Ing. Pavel Varga, oddělení životního prostředí, o. z. TÚU
STRANA 7
Péče o památky na o. z. ODRA v roce 2011
Těžní věž Pokrok
Dalším úspěchem roku 2011 byla oprava a nátěr těžní věže jámy Pokrok 1/1 v areálu Pokrok bývalého dolu Fučík (původní název důl Habsburg) v Petřvaldě u Karviné. Věž byla postavena v letech 1912 – 1913. Tato těžní věž je pro o. z. ODRA důležitá i tím, že je na ní instalováno zařízení pro přenos informací z Vodní jámy Žofie na dispečink v areálu Jeremenko. V roce 2010 byla zrušena jako kulturní památka těžní budova jámy 1/1 z důvodu havarijního stavu a kulturní památkou zůstala pouze ocelová těžní věž vzpěrového
zaci nátěrů. Naštěstí se počasí v srpnu umoudřilo a prací o sobotách a nedělích se podařilo skluz nejen dohnat, ale i ukončit práce před termínem již v říjnu. Těžní věž opatřená novým nátěrem v původním černošedém odstínu se rázem stala nejkrásnější a zároveň důstojnou dominantou hornického města Petřvald. Z těžních věží, které má ve své správě o. z. ODRA, tak čeká na opravu a nový kabát již jen věž typu Walsum v areálu Barbora (původní název důl Austria) v Karviné. V roce 2011 byla realizována také
Zpracovaná projektová dokumentace pro opravu budovy i těžního stroje byla po jejím odsouhlasení orgány státní památkové péče použita i pro žádost o dotaci z Havarijního programu Ministerstva kultury ČR. Oprava budovy byla zahájena v červnu a ukončena v září 2011. Během oprav byla budova staticky zajištěna systémem Helifix, provedena oprava oken včetně výměny poškozených a chybějících skleněných výplní, ošetřena ocelová nýtovaná konstrukce pláště i střechy a opatřena nátěrem. Opraven a natřen byl rovněž dře-
celého areálu Bezruč, který se má v blízké budoucnosti stát novým kulturně společenským centrem Slezské Ostravy a prvky minulosti jsou zde s ohledem na místní tradici hornictví nepostradatelné. Poslední opravou realizovanou v roce 2011 byla oprava a nátěr silně poškozených movitých kulturních památek – tlakových nádob v areálu Barbora v Karviné. Tato kulturní památka byla na seznamu ohrožených památek a její oprava přišla sice již „pět minut po dvanácté“, ale památku se podařilo zachránit. Tlakové nádoby jsou umístěny vedle památkově chráněné budovy strojovny s kompresorovnou. Budova pomocného TS Bezruč
V roce 2011 se o. z. ODRA v Ostravě v péči a záchraně svěřených technických památek posunul zase o kousek dále. Podařilo se dokončit nátěr činné těžní věže Jeremenko 3, která je jedinou zachovanou těžní věží kladivového typu na Ostravsku. Věž byla postavena v rámci rekonstrukce dolu Jeremenko (původní název důl Louis) v roce 1967. Ocelová konstrukce těžní věže byla po důkladném očištění otryskáním a výměně zkorodovaných prvků a rozbitých skleněných výplní opatřena novým nátěrem v původní zelené barvě. Opravy, tryskání a nátěr, probíhající postupně v letech 2008 – 2011, byly o to složitější, že probíhaly za plného provozu na těžním zařízení bez omezení čerpání důlních vod. Činná těžní věž jámy Jeremenko 3 se opět stala důstojnou dominantou městské části Ostrava – Vítkovice.
K
rušnohorské ložisko sedimentárních Fe rud se nachází ve Středočeském kraji v katastrálních územích obcí Hudlice, Otročiněves a Nový Jáchymov (asi 10 km severovýchodně od Zdic). Dobývací prostor Hudlice byl sta-
Jáma I - Úklonná noven dne 8. 2. 1960 výnosem MHD – DP č. 2 a schválen OBÚ dne 8. 2. 1960 výnosem č. j. 53 DP/59. Na povrchu je vymezen nepravidelným osmnáctiúhelníkem o celkové výměře 344,8 ha. Krušnohorské ložisko je součástí izolovaných „ordovických ostrovů“ situoJáma u Strousberga
vaných v algonkiu severozápadního křídla barrandienského synklinoria asi 25 km severozápadně od hranice s barrandienským ordovikem. Ložiska Fe rud jsou vázána na vrstvy klabavské a šárecké, náleží převážně k rudnému obzoru klabavsko–oseckému a jsou tvořena hlavně oxidickým typem sedimentárních Fe rud. Krušnohorské ložisko oolitického krevele, který byl předmětem těžby, je rozděleno mandlovco-
Pomocný těžní stroj Bezruč po konzervaci typu. Po demolici těžní budovy v prosinci roku 2010 byla zpracována projektová dokumentace pro opravu a nátěr konstrukce těžní věže. Po jejím schválení orgány státní památkové péče v květnu 2011 a veřejné soutěži byly práce zahájeny v červnu 2011. Zahájení prací bylo zpočátku provázeno nepřízní počasí, deštivé počasí znemožňovalo realivým proudem na dvě rudné polohy, tzv. „velké“ a „malé“ ložisko. Největší mocnost velkého ložiska činí při jeho úklonu cca 40° až 25 m, v průměru 15 m. Mocnost malého ložiska v průměru činí cca 12 m. V předchozích dobách se těžilo ložisko pelosideritu, které leží v nadloží obou krevelových ložisek. Kovnatost rudy se pohybovala od 30 do 33 % Fe. První využití ložiska bylo pravděpodobně již v době keltského osídlení našich zemí. Jedno z velmi významných keltských osídlení se nacházelo u obce Stradonice, kde se zpracovávaly okolní železné rudy. Ložisko Krušná hora je od Stradonického opida vzdálené cca 5 km jihozápadním směrem, je tedy více než pravděpodobné, že bylo Kelty využíváno. V primitivní těžbě železných rud včetně jejich úpravy v této oblasti pokračovali Slované. Nejstarší prokázaná existence těžby a úpravy železných rud v této oblasti (Nižbor, Karlova HuQ, Stará HuQ) je datována až ve 13. a 14. století. Staré pinky a malé lomy na výchozech ložiska dokladují exploataci ložiska starci, která na tehdejší dobu dosahovala značných rozměrů. Racionální způsob dobývání ložiska Krušná Hora byl započat až v 18. století,
Tlaková nádoba č. 2 - Důl Barbora
oprava budovy pomocného těžního stroje v areálu Petr Bezruč (původní název důl Teresie) ve Slezské Ostravě. Budova byla postavena v roce 1916 a byl v ní instalován elektrický pomocný těžní stroj Siemens – Schuckert, který byl společně s budovou prohlášen za kulturní technickou památku. Rozsah poškození budovy i stroje byl značný.
věný strop objektu, provedena výmalba stěn, opraveny obklady a dlažby a očištěn a nakonzervován dle pokynů pracovníků Národního památkového ústavu Ostrava také těžní stroj. Přidělení dotace z MK ČR napomohlo k tomu, že opravy byly realizovány v rámci jednoho roku bez jejich přerušení. Oprava objektu značně přispěla k zkulturnění
Včasnou reakcí o. z. ODRA na stav výše uvedených objektů se podařilo nejen předejít správním řízením ze strany Ministerstva kultury ČR a místně příslušných pověřených obcí, ale i zlepšit „image“ našeho závodu u obyvatel dotčených obcí. Ing. Libor Jalůvka foto: Jiří Hladík
jejich železářského velkopodnikání v letech 1871 – 1876. Fürstenbergové prodali své železárny a doly vídeňské bance. V 80. letech 19. století skončila historie dvojího podnikání na Krušné Hoře. Veškerý majetek přešel na „Českou montánní společnost“, která v důsledku hospodářské krize a přírodních katastrof provoz dolu neustále omezovala, až jej v roce 1889 zastavila úplně. Moderní éra krušnohorských dolů se datuje od počátku 20. století, kdy veškerý důlní majetek přešel do vlastnictví „Pražské železářské společnosti“, která jej vhodně napojila na železárny v Králově Dvoře a Kladně a tím zajistila kontinuitu dobývání až do poslední doby. Pod správou této společnosti byly položeny základy „Závodu Krušná Hora“. Těžební, průzkumné, otvírkové a přípravné práce zasahovaly ložisko v celé jeho směrné délce (cca 3 km) do hloubky téměř 300 m. Důlní provoz byl Pražskou železářskou společností spravován do znárodnění v roce 1946, kdy byl důl Krušná Hora začleněn do národního podniku „Středočeské železorudné a uhelné doly Kladno“. Při delimitaci v roce 1950 byl důl převeden do nově zřízeného národního podniku „Železorudné doly Nučice“ a konečně při reorganizaci v roce 1958 do národního podniku „Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice“ jako samostatný závod „03“. Do roku 1889 bylo vytěženo (odhadem) 1 mil. tun rudy. Přesné objemy vytěžené rudniny jsou známy z let 1909 – 1967, kdy se za toto období vytěžilo 9 193 024 t krevelové rudy. Vládním usnesením č. 175b ze dne 12. 4. 1965 o zastavení neefektivních provozů v hornictví bylo rozhodnuto, že i důl Krušná Hora má být z důvodů dalšího neefektivního zpracování vytěžené rudy k 1. 1. 1968 zastaven. Likvidace Provozu Krušná hora byla schválena rozhodnutím OBÚ v Kladně č. j. 3120/68 ze dne 5. 9. 1968. V ložisku Krušná Hora zůstalo nevytěženo 33,8 mil. tun krevelové rudy a 16,3 mil. tun pelosideritové rudy.
Důl Krušná Hora se významně zapsal do technické historie báňského podnikání řadou unikátních zařízení počínaje v 19. století Gerstnerovým těžním strojem s kuželovými bubny a první důlní železnicí v Rakousko–Uhersku až po Karlíkův pudný chapadlový kotouč pro pohon nekonečným lanem v I. Úklonné jámě. Nezanedbatelný je i přínos v technologiích dobývání, jako je např. ražení dlouhých děl, nebo systém postupné otvírky ložiska úklonnými jámami. Změna správcovství již netěženého ložiska Krušná Hora pokračovala i nadále. Po zániku národního podniku „Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice“, byla některá ložiska (včetně Krušné Hory) převedena na státní podnik Rudné doly Příbram, které byly od 1. 11. 2001 začleněny do státního podniku DIAMO. V současné době je správou pověřen o. z. SUL Příbram. Na ložisku je evidováno a v pravidelných intervalech monitorováno celkem 70 známých úvodních důlních děl. V současné době můžeme na povrchu v celé směrné délce ložiska spatřit výrazné projevy dlouhodobé intenzivní důlní činnosti tvořené velkým počtem pinkovišQ, propadů a lomů. Z obrovského důlního závodu zůstal zachován pouze areál I. Úklonné jámy (dnes soukromá firma), skelet ventilátorovny „Větracího komínu Barbora“, budova kompresorovny dolu Gabriela (v soukromém vlastnictví), trafostanice dolu č. XIV a zářez úzkokolejné dráhy, která sloužila k dopravě rudniny ze vzdálenějších částí ložiska na centrální odval u I. Úklonné jámy. Petr Kopečný, o. z. SUL Příbram
Železorudný důl Krušná Hora Tím byl dán základ k založení železáren v obci Nový Jáchymov. Na přelomu 18. a 19. století začal ložisko dobývat i erár, který zdejšími ru-
Dědičná štola Josef dami zásoboval své železárny na komorním panství zbirožském. Fürstenbergský důlní provoz se soustřeZoval na východní a západní partii ložiska, kdežto erár těžil jeho střed. Vzhledem k postupu těžby do větších hloubek již nebylo možné ložisko odvodňovat štolou Josef. Proto byla v roce 1829
Komín Barbora
kdy doly od roku 1731 vlastnil šlechtický rod Fürstenbergů. Od povrchového dobývání se přešlo k dobývání hlubinnému. Byla zaražena řada štol a úklonných šachtic dosahujících úrovně spodní vody. V roce 1772 byla započata ražba dědičné štoly (dnešní štola Josef), která odvodňovala celou tehdy dobývanou část ložiska. Díky této dědičné štole bylo možno přistoupit k dobývání bohatších partií ložiska pod úrovní spodní vody.
z údolí Habrového potoka zaražena nová hlubší dědičná štola František. V šedesátých letech 19. století bylo celé zbirožské panství prodáno Dr. Henry Strousbergovi, který je rozmnožil na trojnásobek. Jeho podnikání však nebylo úspěšné a celý jeho majetek byl r. 1877 prodán v konkurzním řízení. Historie dlouholetého a významného fürstenbergského dolování na Krušné Hoře končí současně se zánikem celého
Štola František
STRANA 8
Baníctvo a geológia na Spiši – história, súčasnosF a perspektívy Baníctvo a geológia na Spiši – história, súčasnosQ a perspektívy, pod týmto názvom sa konala odborná konferencia 8. – 9. 12. 2011 v Spišskej Novej Vsi na Slovensku. Konferenciu organizoval Banícky spolok Spiš so spoluorganizátormi MÚ Spišská Nová Ves, MŽP SR, Štátny geologický úrad Dionýza Štúra v Bratislave, Združenie baníckych spolkov a cechov, Slovenskej banskej komory, Slovenskej baníckej spoločnosti, Hlavného banského úradu SR a Slovenského technického múzea. Banícky spolok Spiš, ako organizátor konferencie, mal snahu zapojiQ širokú obec baníkov, geológov, ekonómov a predstaviteiov Zalších súvisiacich profesií do diskusie o banskej a geologickej problematike v regióne Spiš a širšieho okolia, so zameraním najmä na nasledovné témy: – história a súčasnosQ Qažby a úpravy rúd na Spiši, – vplyv baníctva na vývoj miest a obcí regiónu a banská legislatíva, – ložiská nerastných surovín, ich zásoby a ekonomické hodnotenie, – environmentálne hodnotenie Qažby a úpravy, vplyvy po Qažbe, – sanačné a rekultivačné práce po útlme banskej činnosti,
– banské pamiatky, ich zachovanie a integrácia do programov rozvoja miest a obcí. Konferencie sa zúčastnilo vyše 120 účastníkov, z rôznych odborov a špecializácii. Prednesených bolo 24 predná-
Organizovanie konferencie v Spišskej Novej Vsi nemá také organizačné zázemie, ako má Hornická Příbram v štátnom podniku DIAMO. Samozrejme, že našu konferenciu nie je možné porovnávaQ s HPVT v Příbrami.
Ing. Badár, Ing. Plojhar a Ing. Krompaský
Šachtág šok, pritom pre časové obmedzenie museli sme niekoiko prednášok odmietnuQ. Konferencia účastníkmi na záver bola vysoko hodnotená. Spočiatku sme ako organizátori museli riešiQ finančné zabezpečenie konferencie. Oslovením niekoikých organizácií sa to podarilo.
BS Spiš oslovil aj pracovníkov DIAMO, s. p., a boli sme milo prekvapení ich záujmom. Taktiež sme mali záujem o prednášky, hlavne z oblasti sanačných a rekultivačných prác, ktoré v štátnom podniku DIAMO sú robené na vysokej odbornej a technickej úrov-
Historie báňského záchranného sboru v oblasti Hamr na Jezeře 3 V roce 1991 jsme prováděli čištění 12 m vysokých kolon od nálepů rmutů na HMC – Chemická úpravna o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. Rok 1992: V září – demontáž vadných a zpětná montáž nových čerpadel pro stáčení kyseliny fluorovodíkové na o. z. TÚU, stáčírna kyselin. Listopad – demontáž a převoz a zpětná montáž cementového sila o váze120 t na Dole Hamr 1 v rámci o. z. TÚU. Rok 1993: V březnu jsme vyzvedli potopenou plovoucí čerpací stanici (7 t) na odkališti Chemická úpravna o. z. TÚU. Listopad – sanace jímky odpadních vod ve směsi s kyselinou fluorovodíkovou v Severochemě Liberec, práce v dýchacích přístrojích a ochranných oblecích. Rok 1994: září až prosinec – likvidace kapalin s obsahem látek TCDD–TCDF, což jsou látky s obsahem dioxinů, které jsou velmi nebezpečné, ve Spolaně Neratovice. Jednalo se cca 1600 sudů s kapalnými zbytky po výrobě defoliantů a dalších nebezpečných zemědělských postřiků, které se dnes již nevyrábějí. Tyto látky jsme přečerpávali podle pH, do jednokubíkových speciálních plastových nádrží, které byly uloženy do speciálních že-
Ve Spolchemii Ústí
Hejnic: Můžete uvést práce, na kterých se ZBZS podílela? Barták: Rok 1990: V červnu probíhala likvidace radioaktivního odpadu v Rybníčkách u Turnova. V červenci jsme likvidovali úniku laků v družstvu Sved Liberec, kde byla vysoká pracovní teplota. V srpnu 1990, ve Spolchemii Ústí nad Labem, jsme vyčistili průmyslovou kanalizaci v délce 600 m, která byla zanesena polymerovanou epoxydehtovou pryskyřicí. Tou se například natíraly spodky vozidel a exponované části železných konstrukcí. Do kanálů se člověk nevešel, proto jsme si museli vyrobit sadu speciálních přípravků, konstrukcí a nástrojů, poháněných vzduchovým vrátkem. V kanálech se občas, krom pryskyřic, objevily i další nebezpečné chemikálie, což vyžadovalo práce v dýchacích přístrojích a ochranných oblecích.
ni. Bolo nám vyhovené. Prednáška Ing. L. Hešnaur – Ing. V. Plojhar a kol.: Sanace radioaktivní záteže po zpracování uranovych rud v oblasti Mydlovar a prednáška RNDr. P. Navrátil – Mgr. F. Toman: Současný stav zahlazování ná-
Neratovice – objekt A-114 sanace omítek
se důlní větrání, obě jámy na Severu se staly výdušnými. Rok 1995 – únor – čištění kolon o výšce 12 m a průměru 4 m od nálepů na Chemické úpravně ve Stráži. V letech 1993 až 1999 se prováděl doprovod uranového koncentrátu při vývozu ke zpracování do zahraničí (na hranici ČR). Dále manipulace a asistence při likvidaci látek s obsahem PCB (polychlorovaných bifenylů) na většině území ČR. Provádělo se také čištění železničních cisteren od kyseliny sírové, dusičné, čpavku a siřičitanu sodného pro DIAMO, s. p., a klienty z ČR. Pro betonářskou a omítkářaskou firmu Lafarge Liberec jsme prováděli čištění, kontroly cementových, struskových, vápenných a uhelných sil a zásobníků. V letech 1997 – 1998 probíhalo čištění zásobníku kyseliny sírové na o. z. TÚU. V letech 1997 – 1999 čištění nátokových distributorů odparek E–1–A až E–1–C a kontroly a čištění krystalizátorů na Závodu likvidace kyselých roztoků o. z. TÚU. Tyto práce provádí ZBZS Hamr dle potřeby o. z. TÚU i v současné době. V roce 1998, v dubnu až říjnu, probíhala demontáž a likvidace staré technologie ve Spolaně Neratovice, kde se pracovalo s dioxinem. Akci předcházelo vybudování zázemí, tedy čistých a špinavých šaten, hygienické a dekontaminační smyčky včetně prádelny
stupňů, z obleků jsme po směně vylévali pot. V květnu téhož roku se provedla výměna filtrů v technologii sušárny uranového koncentrátu. V roce 1999 v květnu až srpnu se záchranáři z Hamru podíleli na rekonstrukčních, čistících a opravárenských pracích na lagunách bývalého podniku Ostramo Ostrava, na stávajícím o. z. ODRA. Karel Barták a Otto Hejnic
Kontrola zásobníku kamence SLKR 1 ve Stráži
a sušárny použitého oblečení. Stará budova měla podzemní a nadzemní část s věžičkou. Celá výrobní linka byla demontována a přemístěna do podzemní části. Kvůli prašnosti byla pro celý objekt DON A 114 včetně příslušenství vybudována speciální filtrační a čisticí jednotka, která vytvářela v objektu podtlak a čistila odpadní vody. Do podzemní části budovy bylo také umístěno 1600 prázdných slisovaných sudů od roztoků defoliantů, které naše BZS přečerpávala v roce 1994. Pak bylo celé podzemí budovy zabetonováno samonivelačním betonem a v přízemní části byla vybudována cca metr tlustá uzavírací deska. Po jejím zatvrdnutí ZBZS provedla strojní omítnutí vnitřních stěn budovy. Venkovní část úprav objektu DON A 114 ve Spolaně Neratovice prováděla najmutá stavební firma. Veškeré práce v objektu A 114 prováděli záchranáři z Hamru ve speciálních žlutých přetlakových oblecích
Neratovice – nakládání obalů, ve kterých byl dioxin
Neratovice – betonáž A-114
Neratovice – hygienická smyčka
Laguny Ostramo, starý ponton před vyzvednutím
sledků hornické činnosti na U – lokalitách ve správě DIAMO, s. p. o. z. GEAM Dolní Rožínka boli veikým prínosom konferencie a účastníkmi konferencie boli vysoko hodnotené. Konferencie na Spiši za DIAMO, s. p., sa zúčastnili, za riaditeistvo podni-
ku – námestník riaditeia pre výrobu Ing. Marian Böhm, hlavný geológ Mgr. Pavel Veselý, vedúci hydrogeológ RNDr. Karel Lusk, za SUL, o. z., Ing. Václav Plojhar a Ing. Ladislav Hešnaur, za GEAM, o. z., Ing. Pavel Koscielniak, Ing. Petr Kříž a RNDr. Petr Navrátil. BS Spiš účastníkom konferencie z DIAMO, s. p., za prednášky vyjadruje veiké poZakovanie. Pre nás to bola mimoriadne veiká podpora. Sprievodným programom konferencie bola slávnostná schôdza k 50. výročiu založenia Uránového prieskumu, závodu IX a následníckej organizácie URANPRES, s. r. o., v Spišskej Novej Vsi, ktorý patril do koncernu ČSUP. Jedná sa o jediný závod, ktorý pracuje do dnešných dní z celého koncernového podniku Uranový průzkum v Liberci. URANPRES má široký záber prác v baníctve, geológii, stavebníctve, plynofikácii a ekologických činnostiach. Okrem prác na Slovensku vykonával i práce v Španielsku, Slovinsku, Srbsku a dlhodobo robí práce v Českej republike, ako aj v poslednej dobe vo Fínsku. Konferencia sa nezaobišla bez „šachtágu“ so skokom cez kožu. Okrem iných hostí do Baníckeho spolku Spiš bol prijatý Ing. Václav Plojhar, riaditei odštepného závodu SUL, Příbram. Ing. Jozef Badár, Spišská Nová Ves
Neratovice – A-114, rozbrušování technologií lezných kontejnerů, které jsme zavařovali ocelovými pláty, což byla příprava na transport defoliantů do vysokoteplotních spaloven v zahraničí. V září proběhl průzkum důlních jam o. z. TÚU, v listopadu navazující demontáž jámových povalů na jámách 1 a 2 na DHI a montáž 2 ks kolen z oceli rozměru 4 m průměru. Měnilo
Neratovice – A-114, nové schody
s vlastní filtrační motorovou jednotkou na baterii, nebo se stlačený vzduch přiváděl hadicí od kompresorových jednotek a filtrů. Tato akce v Neratovicích, byla jednou z nejdelších a technicky a fyzicky nejnáročnějších. Ve dvou směnách pracovaly dvě čtyřčlenné čety. V létě teploty přesahovaly 35
DIAMO Podnikový občasník s. p. DIAMO Stráž pod Ralskem. Vydává vedení s. p. Vychází zpravidla jednou v měsíci. Vedoucí redaktor Otto Hejnic. Adresa redakce: DIAMO, s. p., 471 27 Stráž p. R., tel.: 487 892 084, fax: 487 851 456 e-mail:
[email protected] Sazba: PANTYPE, s. r. o., Liberec Tisk: GEOPRINT, s. r. o., Liberec Pro vnitřní potřebu s. p. DIAMO
