NOVÉ OBCHODNÍ P ÍLE ITOSTI A VYU ITÍ NET METERINGU Jan Kanta Manažer útvaru legislativa a trh
Konference „Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu XI.“ Špindler v Mlýn – hotel Horal, 13-14. dubna 2016
NOVELA ENERGETICKÉHO ZÁKONA §3 (3) Podnikat v energetických odv tvích na území
eské republiky mohou za podmínek stanovených tímto
zákonem osoby pouze na základ licence ud lené Energetickým regula ním ú adem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elekt iny ve výrobnách elekt iny s instalovaným výkonem nad 10 kW ur ené pro vlastní spot ebu zákazníka, pokud je výrobna elekt iny propojena s p enosovou soustavou nebo s distribu ní soustavou, nebo na výrobu elekt iny vyrobenou ve výrobnách elekt iny s instalovaným výkonem do 10 kW
etn , ur ené pro vlastní spot ebu zákazníka, pokud je ve stejném odb rném míst
ipojena jiná výrobna elekt iny držitele licence. § 28 (5) Zákazník
že provozovat výrobnu elekt iny s instalovaným výkonem do 10 kW, pokud je propojena
s p enosovou soustavou nebo s distribu ní soustavou a pokud není ve stejném odb rném míst p ipojena jiná výrobna elekt iny, pouze na základ uzav ené smlouvy o p ipojení, která zahrnuje i p ipojení výrobny elekt iny. V tomto p ípad se na zákazníka dále vztahují práva podle § 23 odst. 1 písm. a) a povinnosti podle § 23 odst. 2 písm. a), c), e), i) a j). (6) V p ípad provozování výrobny elekt iny podle odstavce 5 je zákazník dále povinen a) zajistit, aby k výrob elekt iny byla používána technická za ízení, která spl ují požadavky bezpe nosti a spolehlivosti stanovené právními p edpisy a technickými normami, b) zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elekt iny byly provád ny osobami s odbornou zp sobilostí, c) vyráb t elekt inu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prost edí. 1
JAKÉ NOVÉ MO NOSTI VLASTN NOVELA ENERGETICKÉHO ZÁKONA P INÁŠÍ? Výroba elekt iny bez licence na výrobu elekt iny ve zdrojích do 10 kW pro vlastní spot ebu zákazníka
Zjednodušené p ipojení zdroje do 10 kW pro vlastní spot ebu zákazníka bez „p etoku“ vyrobené elekt iny do distribu ní sít
zákazník má možnost provozovat zdroj do 10 kW pro krytí vlastní spot eby bez licence, pouze na základ uzav ené smlouvy o p ipojení
pouze zdroje s instalovaným výkonem do 16 A (10 A) na fázi, p ipojené do OM na nap ové úrovni NN
zákazník v takovém p ípad nejen, že si nemusí zajiš ovat licenci od ERÚ, ale také se nemusí stát podnikající osobou se všemi negativními sledky s tím pro spot ebitele elekt iny spojenými (nap . v p ípad ztráty zam stnání bude mít nárok na podporu)
zamezení/zajišt ní „nulové“ dodávky do distribu ní soustavy v každém okamžiku
ipojené zdroje budou spl ovat stanovené podmínky
impedance sít nam ená v p edávacím míst zdroje bude menší než limitní hodnota vztažné impedance uve ejn ná provozovatelem distribu ní soustavy v p edávacím míst bude nainstalován elektrom r ící odb r a p ípadnou „neoprávn nou“ dodávku
Zákazník si ve smlouv s obchodníkem vy eší krom nákupu té ásti elekt iny, kterou si sám nevyrobí, odpov dnost za odchylku vztahující se k elekt in doma vyráb né a p edevším jak bude nakládáno s elekt inou, kterou si zákazník v danou chvíli sám doma vyrobí, ale nespot ebuje. Zde se nabízí využití tzv. „net meteringu“ na obchodní bázi. 2
Budou-li spln ny stanovené podmínky, nemusí zákazník žádat provozovatele o p ipojení, zdroj si nechá p ipojit a pouze to p ed jeho zprovozn ním oznámí provozovateli. Ob nové možnosti je možné kombinovat, pokud budou spln ny p íslušné podmínky
JAK TO ASI M
E VYPADAT V PRAXI?
Zjednodušené p ipojení bez licence
Standardní p ipojení bez licence
OM
OM
prosumer 1
Výrobna <= 16 A nebo10A/fáze
Standardní p ipojení s licencí
Výrobna <= 10 KW
Výrobna
nepodnikající osoba dle EZ
podnikající osoba dle EZ
bez licence
bez licence
s licencí
výroba pro vlastní spot ebu, s „nulovým“ p etokem (problematické zajišt ní absolutní nuly)
výroba pro vlastní spot ebu s možnými etoky, „obchodní“ vyrovnávání na komodit (nap . za x MWh dodaných do sít m že prosumer odebrat od obchodníka x MWh)
výroba jak pro vlastní spot ebu, tak obchodní dodávky v rámci podnikání, 2 samostatné faktury nebo saldování faktur – zápo et nebo obchodní vyrovnání na komodit
obousm rný elektrom r
žádost o p ipojení smlouva o p ipojení obousm rný elektrom r
kritériem pro zjednodušené ipojení je impedance sít
dodávka v MWh x K /MWh
smlouva o p ipojení obousm rný elektrom r
obchodník odebírá EE obchodník dodává EE
žádost o p ipojení
„obchodní“ vyrovnání na komodit
obchodník dodává EE nap . (dodávka – odb r v MWh) x K /MWh
obchodník odebírá EE
A) obchodní vyrovnání na komodit
distribu ní soustava
nebo
vztah obchodník a prosumer
prosumer 3
nepodnikající osoba dle EZ
bez žádosti o p ipojení, smlouva o p ipojení, oznámení PDS
3
OM
prosumer 2
B) saldování faktur zápo et nebo
C) 2 samostatné faktury nap . A) (dodávka – odb r v MWh) x K /MWh
obchodník dodává EE
B) (dodávka v MWh x K /MWh – odb r v MWh x K /MWh)
NOVÉ MO NOSTI DANÉ NOVELOU EZ EVOKUJÍ MO NOST/POT EBU APLIKOVAT NET METERING R je p ípustný pouze Net metering na ist ekonomické bázi (nettovat pouze silovou elekt inu)
Jeho využití je založeno na obchodním vztahu samovýrobce a obchodníka, který má zodpov dnost za odchylku v daném odb rném míst
Související skute nosti: Pokud bude výrobna p ipojena zjednodušeným zp sobem, nelze logicky Net metering využívat Legislativní podmínky pro využití Net meteringu po technické a regulatorní stránce jsou již nastaveny, i když k nim ješt postupn vznikají dodate né dotazy Je již jen na obchodnících, jak nové možnosti a p ípadn Net metering využijí
Paradoxn zaznívá volání obchodník po stanovení pravidel pro využití Net metering na obchodní bázi 4
NET METERING A JEHO HISTORIE
Zákazník (prosumer) je k využití Net meteringu motivován úsporou na variabilních složkách ceny elekt iny (vázaných na spot ebu elekt iny) a také na daních. Net metering vznikl v USA již za átkem 80. let, kdy vlastníci malých solárních a v trných elektráren cht li mít možnost použít vyrobenou elekt inu i jindy než v dob , kdy byla vyrobena. Jako jeden z prvních stát , kde zapo al rozvoj Net meteringu, byla Minnesota, kde od roku 1983 bylo umožn no samovýrobc m do 40 kW vytvá ení tzv. energetického kreditu: energetický kredit si samovýrobci mohli bu p evád t do dalšího zú tovacího období, nebo si jej dokonce nechat proplatit
V sou asné dob Net metering funguje ve v tšin stát USA, v Kanad a Austrálii a postupn se rozši uje i v Evrop . 5
AKTUÁLNÍ STAV VYU ÍVÁNÍ NET METERINGU
Z dostupných dat vyplývá, že princip fungování systému Net metering se v r zných zemích liší. Ve státech EU, kde se Net metering již využívá, jde vesm s o provozní podporu decentralizované výroby, tedy alternativu k provozní podpo e formou výkupních cen nebo zelených bonus . Náklady spojené s využitím Net meteringu se ve v tšin chto zemí enášejí na kone né spot ebitele elekt iny, kte í Net metering nevyužívají, což však v R není cílem a podporováno. Podle dostupných informací v žádné z t chto zemí nelze Net metering kombinovat s jinou formou podpory. Nejv tší rozdíly jsou v systémech vypo ádání kladného p ebytku (p ebytku výroby). 6
NET METERING V USA – NAKLÁDÁNÍ S P EBYTKY Rámcová pravidla pro Net metering jsou v USA v tšinou stanovena legislativn i upravena vyhláškou regulátora a konkrétní podoba už záleží na dohod mezi prosumer a obchodníkem.
V USA je zú tování zpravidla provád no každý síc a pak celková bilance na konci roku. Pakliže má prosumer p i sí ním zú tování p ebytky (tj. jeho výroba p evýší spot ebu), tyto p ebytky se obvykle p evádí jako kredit do dalšího m síce. 7
S p ebytky za celý rok lze naložit r zn , nap .: ebytek je majiteli zdroje proplacen a v novém období za íná zase od nuly, ebytek je majiteli proplacen, ale jen do ur ité výše (nap . x % jeho ro ní spot eby), ebytek se p evede do dalšího období, ebytek propadne obchodníkovi, za silovou elekt inu majitel zdroje nezaplatí nic, ale nedostane ani nic navíc a v novém zú tovacím období za íná zase od nuly.
NET METERING V USA – STANOVENÍ CENY ELEKT INY Podobn jako u nakládání s ro ními p ebytky, existuje mnoho metod, jak stanovit cenu proplácené elekt iny vyrobené z vlastního OZE. standardní maloobchodní cena – elekt ina je dodávána obchodníkovi za stejnou cenu, za jakou by byla v dané chvíli nakupována (podle daného tarifu ve špi ce i mimo špi ku). Tento režim ú tování se v zahrani í nazývá „time-of-use metering“, „TOU“ neboli m ení odvozené od doby použití. velkoobchodní tržní cena, „market rate net metering“ – obchodník i ocen ní vychází z tržních cen silové elekt iny v dob , kdy byly p ebytky dodány obchodníkovi. cena stanovená vyhláškou – regulátor stanoví pevnou cenu za p ebytky z Net meteringu (pak se jedná prakticky o garantovanou výkupní cenu). cena „ušet ených náklad “, „avoided costs“ – vlastní výrobou elekt iny samovýrobce ušet í energetickému systému náklady za výrobu této elekt iny z konven ních zdroj a dostane tedy kompenzaci ve výši t chto náklad . 8
NET METERING V EVROP Nejblíže k fungování Net meteringu na tržním principu ze zemí EU, bez p enášení náklad na ostatní spot ebitele, má Itálie: v p ípad Itálie se ale nejedná o saldování výroby a spot eby, ale o ode tení p id leného kreditu za dodávku z platby za elekt inu samovýrobci v Itálii platí také ro ní fixní poplatek na pokrytí administrativních náklad provozovatele distribu ní soustavy
Ve Švédsku bylo v rámci vyhodnocení konzulta ního procesu k zavedení Net meteringu konstatováno, že Net metering je v rozporu s legislativou EU týkající se DPH. Koncept „Net metering“ jako systém podpory obnovitelných zdroj , kdy uživatel v podstat využívá distribu ní soustavu jako nástroj akumulace, není obsažen v žádném z hlavních koncep ních materiál Evropské komise v oblasti energetické politiky EU. 9
NOVELA ZÁKONA O DANÍCH Z P ÍJM P INÁŠÍ I MO NOST P ÍJM Z VÝROBY BEZ LICENCE ed projednáním v Senátu je novela zákona o daních z p íjm : Novela navrhuje, aby
íjmy z výroby elekt iny bez licence (nap . FVE do 10 kW),,
které nejsou p edm tem podnikatelské innosti a slouží
evážn pro vlastní
spot ebu zákazníka, byly zda ovány jako ostatní p íjmy podle § 10 odst. 1 písm. a). Nebude se tak již jednat o poplatníka, který má
íjem z jiného podnikání
(§ 7 odst. 1 písm. c) zákona), ke kterému je pot eba podnikatelské oprávn ní. vodem pod azení t chto p íjm pod § 10 odst. 1 písm. a) je skute nost, že u ostatních íjm je da ovým výdajem pouze výdaj na jejich dosažení s tím, že výdajem na dosažení p íjm nejsou odpisy hmotného majetku. Poplatník provozující malou výrobnu elekt iny, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho d vodu je ú elné vykompenzovat tuto skute nost osvobozením p íslušných p íjm do zákonného limitu.
íjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) jsou do limitu 30 000 K ro z p íjm fyzických osob osvobozeny v souladu s § 10 odst. 3 písm. a). Zp sob zdan ní p íjm z provozu výroben elekt iny u právnických osob se v souvislosti s touto zm nou nem ní. 10
od dan
DALŠÍ NOVÉ PODN TY K ROZVOJI MALÝCH INSTALACÍ PRO PROSUMERS Podpora samovýrobc z programu „Nová zelená úsporám“ V rámci programu je podporováno efektivní využití zdroj energie (zde je ten nejv tší prostor pro samovýrobce), kde jednou z podmínek je min. 70% využití vyrobené elekt iny v míst její výroby a výstavba bytových dom s velmi nízkou energetickou náro ností (zde je také možnost instalací vlastních zdroj ).
Z podmínek programu vyplývá (po ítáno na FVE panel 250 W s jednou z nejlepší ú inností na trhu /nad 15 %/ s rozm rem panelu 1,662 x 0,990 m), že v subprogramu rodinné domy m že být podpo eno cca 25 400 kWp FVE (p i pr ru 2 kWp na instalaci je to cca 12 700 instalací) a v subprogramu výstavba bytových dom m že být podpo eno cca 930 kWp FVE.
Maximální výše podpory je stanovena na 150 tis. K , ale maximáln 50 % oprávn ných náklad , když pr
rná výše podpory je uvažována cca 40 %
z oprávn ných náklad 11
KTERÉ ZAJÍMAVOSTI Co se postupn „usazuje“, p edevším na stran provozovatel sítí? Obsah úpravy smluv o p ipojení pro prosumers. Typy m idel, která budou do odb rných míst prosumers osazována. Po et a typy nezbytných registrovaných EAN pro proumers.
edpokládané náklady dodávky výrobny do 10 kW pro prosumers „na klí “ se aktuáln pohybují cca v rozmezí 40 – 42 tis. K /kWp. asová náro nost pro instalaci (od podpisu smlouvy na dodávku po okamžik možnosti zahájení výroby) je cca 2,5 – 3,5 m síce. Spln ní podmínky p iznání dotace (70% vy\užití vyrobené elekt iny v míst její výroby) je možné i jen s využitím akumulace do vody, což vychází výrazn ekonomicky efektivn ji, než akumulace do baterií. Pro obvyklé spot eby elekt iny v rodinných domcích (5 – 10 MWh) se budou instalace FVE spl ující podmínky pro p iznání dotace pohybovat cca v rozmezí 2 – 4 kWp. 12
CO ÍCI NA ZÁV R?
13
Novela energetického zákona p inesla pro obchodníky zajímavé možnosti, co nov nabízet zákazník m Využití Net meteringu na obchodní (ekeonomické) bázi v je možné
R
Podmínky pro další rozvoj Net meteringu a decentralizované výroby samovýrobc v R jsou postupn implementovány Rozsah a rychlost rozvoje produkt pro prusumers zahrnující i Net metering bude záviset p edevším na invenci obchodník
14
