Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd
Nové formy proexportní politiky v České republice Diplomová práce
Autor:
Adéla Popelková Finance, Evropská unie
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jaroslav Fingerland, CSc.
Duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, České Lípě dne 28. 4. 2011
Adéla Popelková
2
Poděkování Poděkovat bych chtěla především panu Ing. Jaroslavu Fingerlandovi, CSc. za jeho trpělivost a vstřícnost v průběhu mé práce, jeho podnětné informace, nápady a nesmírně široký přehled týkající se mnou zvoleného tématu zahraničního obchodu.
3
Anotace Cílem mé diplomové práce je zhodnocení vývoje zahraničního obchodu od druhé světové války aţ po současnost. Naváţu na svou bakalářskou práci a zhodnotit výsledky plnění exportní strategie stanovené Ministerstvem průmyslu a obchodu pro období 2006 – 2010 a nastínit jednotlivé aktualizace projektů plánované pro rok 2011. Dále se pak zaměřím na obchodní politiku Evropské unie vůči třetím zemím, základní rysy proexportní politiky a výsledky obchodních bilancí. V poslední části konkretizuji zásady pro organizování účastí na mezinárodních výstavách a veletrzích a vyjmenuji kategorie výstav. Představím konkrétní podmínky vstupu na brazilské a indické trhy a projekty, na kterých se čeští vývozci mohou podílet. Na konci uvedu konečná data zahraničně obchodní bilance pro rok 2010 a závěrečné shrnutí exportní politiky České republiky.
Annotation The main objective of my diploma work is the estimation of the progress of the foreign trade from the end of the second World War till present. I will reassume on my bachelor work and will evaluate results of fulfillment the export strategy defined by the Department of Commerce for the period 2006 – 2010 and will outline the actualisation of the projects which are planned to be realised in the year 2011. Then I will focus on the trade policy of the European union towards the third countries, basic characteristics of the export policy and the results of the balance of trade. In the last part I will concretize the principles of taking part on international exhibitions and fairs and will name the categories of the exhibitions. I will introduce particular conditions of entering the brasil and indian markets and the projects czech exporters can participace. At the end I will notice the final data of the balance of trade for the year 2010 and summarize the export policy of the Czech republic.
4
Obsah 1.Vývoj proexportní politiky .......................................................................................................................................................7 1.1 Zahraničně obchodní politika po 2. světové válce ............................................................................................................7 1.2 Řízení ZO po roce 1945 ..............................................................................................................................................8 1.3 Vývoj ZO v letech 1993 – 2007 ................................................................................................................................12 1.4
Plnění exportní strategie ...................................................................................................................................13
1.4.2 Úspěchy a plány na rok 2011..................................................................................................................................16 1.5 Proexportní politika .......................................................................................................................................................17 1.5.1 Změny obchodní politiky po vstupu ČR do EU ......................................................................................................17 1.5.2 Obchodní politika s třetími zeměmi........................................................................................................................19 2. Proexportní servis .................................................................................................................................................................23 2.1 Prostředky proexportní politiky státu .............................................................................................................................23 2.2 Aktualizace projektu Exp. Strategie 2006 – 2010 ..........................................................................................................25 2.3 Obchodní politika EU vůči třetím zemím .......................................................................................................................32 3. Vyuţití proexportní politiky v praxi ......................................................................................................................................35 3.1 Kategorie A – Národní výstavy .................................................................................................................................37 3.2 Kategorie B – Společná expozice ČR na veletrzích a výstavách ...............................................................................37 3.3 Kategorie C ...............................................................................................................................................................38 3.4 Oficiální účasti České republiky v zahraniční pro rok 2011 ...........................................................................................39 3.5 Strategie prosazování ZO do Latinsko-amerických zemí ...............................................................................................41 3.6 Brazíllie ..........................................................................................................................................................................43 3.6.1 Zahraniční obchod Brazílie ....................................................................................................................................43 3.6.2 Spolupráce s Českou republikou ............................................................................................................................44 3.6.3 Vzájemná obchodní bilance ....................................................................................................................................45 3.6.4 Perspektivní komodity českého exportu a vzájemný obchod .................................................................................45 3.6.5 Podmínky pro uplatnění českého zboţí na trhu ......................................................................................................47 3.6.6 Podmínky pro vstup na trh......................................................................................................................................47 3.6.7 Nejperspektivnější projekty pro české investice .....................................................................................................48 3.6.8 Budoucí vývoj v teritoriu ........................................................................................................................................49 3.7 Indie ...............................................................................................................................................................................50 3.7.1 ZO Indie .................................................................................................................................................................51 3.7.2 Spolupráce s ČR .....................................................................................................................................................52 3.7.3 Vzájemná obchodní bilance ....................................................................................................................................52 3.7.4 Perspektivní komodity českého exportu .................................................................................................................53 3.7.5 Vzájemný obchod ...................................................................................................................................................54 3.7.6 Podmínky pro uplatnění českého zboţí na trhu ......................................................................................................55 3.7.7 Budoucí vývoj v teritoriu ........................................................................................................................................55 3.8 Výsledky ........................................................................................................................................................................56 3.8.1 Zahraniční obchod 2010 .........................................................................................................................................56 3.8.2 Zhodnocení obtíţnosti vstupu na indické a brazilské trhy ......................................................................................57 3.8.3 Účasti na výstavách a veletrzích .............................................................................................................................58
5
Úvod
Ve své diplomové práci jsem se rozhodla rozšířit téma proexportní politiky České republiky, podpory vývozu a její nové formy. Naváţu na bakalářskou práci, kde jsem zpracovala téma proexportní politiky pro období 2006 – 2010, strategii publikovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu, která navazuje na Koncepci proexportní politiky pro období 2003 – 2006. Ráda bych zhodnotila vývoj zahraničního obchodu od období po konci druhé světové války aţ po současnost, zahrnující také zahraničně obchodní politiku ČSFR a ČR v období ekonomické transformace. Výsledky jednotlivých proexportních strategií, jejich úspěšnost, oblíbenost u českých podnikatelů, a to jak z hlediska teritoriálního, tak vývoje exportu s prioritními státy uvedenými v exportní strategii. V rámci působení českých exportérů v Evropské unii, přiblíţím proexportní politiky v rámci kooperace mezi ČR a EU, a její důsledky po vstupu do EU na českou zahraničně obchodní politiku. Nadále budu prezentovat jednotlivé trendy, které nyní převládají ve vývoji světového obchodu. V oblasti proexportního servisu zmíním formy podpory exportu, jak se posunul vývoj a inovace v této oblasti, zda vznikli nové sféry a formy podpory pro české exportéry. Jaké sluţby poskytují jednotlivé vládní a nevládní organizace, instituce a moţnost vyuţití podpory v rámci Evropské unie, například čerpáním z některých fondů. Závěrečnou část své práce věnuji popisu oficiálních účastí českých podnikatelských subjektů na mezinárodních výstavách a veletrzích, nadefinuji rozlišení výstav a podmínky účasti na těchto akcích. Nastíním strategii prosazování zahraničního obchodu do Latinsko-amerických zemí, konkrétně jsem si vybrala Brazílii, která byla stanovena jako jedna z prioritních zemí pro český zahraniční obchod. A v další části se ve stejném principu budu snaţit přiblíţit obchodní klima Indie, která se v posledních letech stává významným partnerem obchodních vztahů českých exportérů. Na konci zhodnotím obchodní bilanci zahraničního obchodu ČR za rok 2010 a pokusím se nastínit celkovou situaci proexportní politiky a její vývoj do budoucna.
6
1.Vývoj proexportní politiky 1.1 Zahraničně obchodní politika po 2. světové válce Pokud se podíváme do historie, zjistíme, ţe Československá republika, si v rámci zahraničního obchodu vedla vţdy velmi dobře. Zaujímali jsme strategickou polohu v rámci střední Evropy, nicméně v důsledku historických událostí jsme prošli několika změnami, které nastolily další obraz zahraničně obchodní politiky. První událostí, která znatelně zasáhla Československý stát, byla celosvětová krize v období roku 1929 – 1933, dalším neméně významným zásahem byly politické změny, které se udály v sousedním Německu. Konkrétně nástup Adolfa Hitlera k moci a podepsání Mnichovské dohody roku 1938, implementující ČSR do područí Německa. Po ukončení druhé světové války jsme začali budovat československo-sovětské vztahy, upevněním těchto vztahů logicky vyústilo k podpisu smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, definující nové základy pro zahraniční politiku. Na území ČSR se zavedl tzv. „státní monopol“, který byl obsaţen ve všech sférách národního hospodářství. Prvotním stavebním kamenem státního monopolu byl „národohospodářský plán“, který jsme převzali od SSSR, jako vzor systému centrálního plánování. Primární směry centrálního plánování byly dány hospodářsko-politickými programy KSČ. Většina obyvatelstva tehdejšího Československa vyţadovala účast státu na organizaci a vedení hospodářské politiky, tímto definitivně dochází k odklonění od liberalismu. Následujících více jak čtyřicet let ovlivňoval české a slovenské hospodářství socialismus, jenţ byl pro dané politické uspořádání, povaţován za nejdokonalejší systém. V letech 1947 – 1948 byl přijat československou vládou dvouletý plán obnovy a rekonstrukce, konkrétně pro oblast ekonomiky, kde hlavním kritériem bylo zvýšení výroby spotřebních předmětů a výrobních prostředků na předválečnou úroveň o 10% a tím zajistit navýšení ţivotní úrovně obyvatelstva. Následující roky, aţ do roku 1990, bylo vládou ČSSR vyhlášeno osm pětiletých plánů, které si kladly za cíl celkově oţivit a rozvinout československé hospodářství. Nejvýznamnější podpora byla směřována do oblastí těţkého průmyslu (strojírenství), zemědělství a zvýšení soběstačnosti ČSSR v potravinách.
7
V rámci dalších pětiletých plánů bylo realizováno několik podstatných cílů, jako přechod od kapitalismu k socialismu, zvýšení tempa růstu národního hospodářství a současné zkrácení pracovní doby, vylepšení centrálního plánování.
1.2 Řízení ZO po roce 1945
Samozřejmou částí, která prošla řadou inovací ze strany vlády, ale také významně utrpěla z důvodu nepokojů v rámci celosvětového dění, byla mezinárodní politika. Dle dekretu prezidenta republiky bylo zřízeno ministerstvo zahraničního obchodu, jehoţ hlavní náplní byla kontrola podniků, zabývajících se zahraničním obchodem, a jeţ měla své pobočky ve světě. Následnými přidruţenými orgány pomáhající ve výkonu dohledu nad podniky ZO, byla Československá obchodní komora a orgány celní správy. V roce 1945, po přijetí dalšího dekretu prezidenta republiky, došlo k sjednocení celní problematiky a k obnově československé měny, československé koruny. Pětileté plány byly uskutečňovány i v oblasti zahraničního obchodu, došlo k prohloubení mezinárodní socialistické integrace, na druhé straně ČSSR čelila nástrahám ropné krize v 70. letech, kdy došlo k značnému posílení investic do energeticky-palivového sektoru. Další překáţkou byla hospodářská recese na západních trzích, naše výrobky se staly ještě méně konkurenceschopnými a následné pasivní saldo obchodní bilance bylo vyústěním všech nezdarů. Roku 1983, Československý statistický úřad, zveřejnil výsledky dosavadního podílu na obratu světového obchodu, a to v údajích: sníţení o 1,2%, v roce 1970 sníţení na 1,0%, a pokles na 0,8% roku 1981. Primárními úkoly státního monopolu v oblasti zahraničně obchodní spolupráce, byl protekcionismus a rozvoj jednotlivých oblastí hospodářství. V rámci ochranářství docházelo k zabezpečení ekonomické ochrany před negativními vlivy vyspělých západních států, zdokonalování ve sféře mezinárodní dělby práce, navyšování produktivity práce a celkově vylepšení kvality vyváţených produktů jednotlivých tzv. „specializovaných výsadních společností“. V průběhu času bylo vystavěno 27 podniků, z toho 17 firem zahraničního obchodu pro export a import (např.: Chemapol, Koospol, Strojexport, Skloexport aj.), a dále 9 organizací odpovídající za obstarávání sluţeb (např.: Brněnské vzorkové veletrhy, Čechofracht, Čedok aj.). Návazně na vznik nového federativního uspořádání Československé socialistické republiky došlo ke vzniku federálního ministerstva pro ZO. „Federální ministerstvo zahraničního
8
obchodu (FMZO) jako ústřední orgán státní správy vykonávalo tyto základní funkce (Brodesser a kol., 1982): -
vytvářelo obchodně politické podmínky pro realizaci zahraničního obchodu se všemi zeměmi, tj. uzavíralo obchodní smlouvy a dohody, platební dohody, celně tarifní ujednání apod.
-
provádělo plánovací činnost, v jejímţ rámci spolupracovalo se SPK a jinými ústředními orgány, usměrňovalo plánovací činnost organizací zahraničního obchodu apod.
-
provádělo rozbor a kontrolu ekonomických výsledků, efektivnosti a rentability zahraničního obchodu jako celku nebo podle vybraných teritorií a komodit; na základě těchto rozborů vypracovávalo pro organizace zahraničního obchodu i výrobní podniky metodické pokyny a ukazatele
-
realizovalo kádrovou a personální politiku
Do působnosti FMZO náleţela rovněţ koordinace činností některých ústředních pomocných orgánů v resortu zahraničního obchodu, k nimţ patřily: -
Ústřední celní správa
-
Výzkumný ústav vnějších ekonomických vztahů
-
Mechanizační ústředna zahraničního obchodu
-
Institut zahraničního obchodu
-
Československá obchodní a průmyslová komora“ 1
Pravomoc a odpovědnost za zahraniční obchod byl delegován tímto směrem – zákonodárná moc → federální vláda (výkonná moc) → federální ministerstvo zahraničního obchodu → organizace zahraničního obchodu → výrobněhospodářské jednotky (jako střední článek výrobní sféry). Kromě těchto organizačních jednotek působily v oblasti ZO také instituce zajišťující financování a pojištění výrobků, zboţí, úvěrů či jiných majetkových prostředků, konkrétně Československá obchodní banka, a.s. a Česká státní pojišťovna. Jak jiţ bylo řečeno, nejfrekventovanější obchody v tehdejší době byly realizovány se Sovětským svazem, podíl na zahraničním obchodě s SSSR představovala v roce 1970 – 32%, spolupráce se vztahovala zejména na sousední státy: NDR – 12,3%, Polsko – 7,7%, Maďarsko – 5,1%, Bulharsko – 2,5%. Další kategorií států, se kterou jsme realizovali ZO, 1
FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR; Historie a současnost (1945 – 2008). 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2009. 249 s. ISBN 978-80-7400-128-4
9
byli asijské, africké a latinskoamerické rozvojové země. Z hlavních obchodních partnerů jmenujme především Alţírsko, Argentina, Bahrajn, Bolívie, Brazílie, Egypt, Indii, Keňa, Kypr a jiné. Procentuelní zastoupení jednotlivých asijsko, africko, latinskoamerických regionů – viz. tabulka č. 1 – „Zahraniční obchod ČSSR s rozvojovými zeměmi v letech 1970 – 1990“ v příloze. Obchod s nesocialistickými zeměmi zaujímal podstatně niţší podíl, neţ se socialistickými státy, hlavní příčinou mizivého vývozu do západních zemí, byla protekcionistická opatření státu, nízká přizpůsobovací schopnost uchytit se na západních trzích, kde se naše výrobky staly téměř neprodejné. Tímto jsme bohuţel dospěli k zaostávání za západoevropskými zeměmi, nebyli jsme schopni drţet krok a výsledkem byla zhoršená pozice v rámci světové ekonomiky. V období ekonomické transformace, v letech 1989 – 1992, nadále potom 1993 – 2003, dochází k změně pohledu na zahraniční obchod. Jedním ze základních pilířů přeměny ekonomiky logicky byla liberalizace vnějších ekonomických vztahů, utváření zahraničně obchodní politiky ČR. Docházelo k vytváření nové struktury obchodních vztahů a měnil se i způsob, rozsah pouţívání jednotlivých nástrojů obchodní politiky. Primárním smyslem ekonomické přeměny na počátku 90. let, byla změna systému fungování centrálně plánované ekonomiky na trţní ekonomiku, cestou radikální liberalizace a liberalizací kurzové politiky. Dochází k zrušení státního monopolu zahraničního obchodu a státního devizového monopolu, státní plány exportu a importu byly nahrazeny nástroji zahraničně obchodní politiky, které byly pouţívány vůči vyspělým západním zemím. Faktor, který následně ovlivnil tento vývoj, bylo schválení návrhu zákona o zániku federace. Česká a Slovenská federativní republika jako samostatný stát Čechů a Slováku k 31.12.1992 zanikl. ČR tedy byla nucena vytvořit nový ekonomický vztah vůči slovenskému hospodářství. Celní unie mezi ČR a SR byla zajištěna podepsáním „Smlouvy o vytvoření celní unie mezi ČR a SR“. Před rozpadem ČSFR představila vláda tzv. „Programové prohlášení“, ve kterém deklarovala hlavní zásady a oblasti hospodářské politiky ČSFR pro období 1989 – 1992. Významnými body zahraničně obchodní politiky v tomto období bylo: -
rozvíjení vzájemně výhodných vztahů, především se sousedními zeměmi
-
uzavření dohody o spolupráci s Evropským společenstvím
-
prohloubení vztahů s ostatními průmyslově vyspělými zeměmi
-
rozvinutí spolupráce se státy, se kterými dosud spolupráce navázána nebyla 10
-
zapojení do světové ekonomiky, s orientací na Asii a americký kontinent
-
obnovení členství v GATT, MMF, WB
Jako opatření, pro případně rychlý nástup liberalizace a následné neschopnosti československých firem obstát v konkurenceschopném boji, byla zavedena dovozní přiráţka – nástroj slouţící k zpomalení náhlého nárůstu dovozu a zabránění vyčerpání devizových rezerv. Další změna, která byla realizována na počátku 90. let, bylo „zrušení devizové zainteresovanosti“ ze zahraničně obchodní činnosti, autonomní opatření, jenţ je spojeno především s aplikací cel. Smluvní clo v roce 1990 bylo uvalováno téměř na všechno dováţené zboţí. Výše celních sazeb byla velmi nízká s porovnáním s průměrnou smluvní celní sazbou pouţívanou Evropským společenstvím. Zahraničně obchodní politika byla realizována především pomocí autonomních nástrojů (cla, celní sazebníky, celní kvóty, licenční systémy, státní podpora, vývozní dotaze, dovozní depozita, normy a jiné technické předpisy, aj.). Smluvní nástroje zahraničně obchodní politiky, jinými slovy právní podmínky, byly po roce 1993 rozvíjeny hlavně o nové bilaterální vztahy. Důleţitou nezbytností těchto dohod či smluv byla pravidla původu, na základě kterých mohlo být příslušné zemi či skupině zemí přiznáno celní zvýhodnění. K hlavním obchodním vztahům, který byl rozvíjen, patřil zahraniční obchod se Slovenskem. Obě země, kromě celní unie, podepsaly také „Platební smlouvu“, na jejímţ základě docházelo k vyrovnávání plateb prostřednictvím clearingu v zúčtovací jednotce ECU. Vývoj během 3 let dal stávající podobu zahraničnímu obchodu a nadále formuloval jednotlivé kroky, kterými se zahraničně obchodní politika po roce 1993 vyznačovala. Především se jedná o dodrţování a plnění smluvních závazků ČR, kterými se země zavázala v rámci dohod o vytváření zón volného obchodu – např. EU, ESVO, CEFTA. V neposlední řadě podpisy preferenčních dohod se státy, s nimiţ měla EU jiţ uzavřené příslušné preferenční dohody (Izrael, Turecko) nebo se státy, které byly k EU přidruţeny (Litva, Lotyšsko, Estonsko). V rámci postavení mezinárodního obchodu v národním hospodářství, docházelo k poměrně rychlým institucionálním změnám, jak v oblasti řízení, tak realizaci zahraničních obchodu. Odstranění monopolu zahraničního obchodu znamenalo uvolnění prostoru pro provádění obchodního styku se zahraničím, které bylo zpočátku umoţněno jen právnickým subjektům, jak jsme zmínila výše – podnikům zahraničního obchodu. ZO vycházel z celkové koncepce hospodářské politiky státu, který favorizoval liberální opatření v ekonomice, podporu 11
vytváření konkurenceschopného prostředí a v oblasti obchodní se snaţila o navázání nových obchodních kontaktů. Hlavní ideou, kterou chtěla vláda sdílet, bylo soustředit se na vyspělé západní trhy, nicméně nezanedbat a znovu obnovit vztahy se zeměmi střední a východní Evropy. Mezi nejvýznamnější partnery, se kterými Česko rozvíjelo v průběhu 90. let vztahy, patří země Evropského Společenství, Evropského sdruţení volného obchodu, SR, a jiţ výše zmíněné státy střední a východní Evropy. Na druhé straně dochází také k podepisování nových dohod, aktivní působení v GATT, WTO, které přispělo k vzájemnému odstraňování obchodní bariér a rozšíření moţností pro realizaci obchodní výměny. I přes pasivní saldo, které provázelo zahraniční obchod po celá 90. léta, lze období transformace české ekonomiky z pohledu ZO hodnotit jako období provádění nutných institucionálních změn, které přispěly k zakotvení jasně daných pravidel obchodování, vycházející z liberálního pojetí zahraničně obchodní politiky.
1.3 Vývoj ZO v letech 1993 – 2007 Za uplynulých patnáct let došlo k výrazným změnám v uspořádání zahraničního obchodu, zásadní změny nastaly v oblasti regulace hospodářství a vlastnických vztahů, centrálně řízená ekonomika se změnila na trţní, snaha o zachování aktivní obchodní bilance. V uplynulém patnáctiletí byl vývoz českých firem směřován především do zemí s vyspělou ekonomikou, jejichţ podíl tvořil cca. 84% celkového vývozu, a to především do členských států Evropské unie, jak jiţ bylo popsáno v předešlém textu. Co se týče struktury zboţové skupiny, téměř 55% na celkovém exportu tvoří dopravní prostředky, stroje a průmyslové zboţí, největší propad patří zboţové skupině minerálních paliv, maziv a chemikálií. Celkový počet podnikatelských subjektů působících na zahraničních trzích tvořil v roce 1993 25 971 firem, toto číslo se bohuţel během uplynulé dekády sníţilo na 18 651. Klesající trend bohuţel nebyl zvrácen, a nejvíce se dotkla kategorie nejmenších vývozců. Na druhé straně importních společností roku 1993 bylo 45 987 subjektů a jejich zastoupení se neustále rozrůstalo aţ do roku 2003, od tohoto roku opět převáţila klesající tendence a sníţení na 30 579 importérů. Nejvyššího hodnotového přírůstku bylo dosaţeno v roce 2004, ve výši 351 727 mil. Kč, coţ představuje 25,7% nárůst, viz. tabulka č. 2 v příloze. Z hlediska organizační struktury se zahraniční obchod České republiky vyznačuje značnou flexibilitou. V letech 1997, 1999, 2000 a 2001 překročil hranici sto tisíc firem, přičemţ vţdy převaţovaly podnikatelské subjekty zabývající se dovozem nad subjekty – exportéry. Další rozlišení, které 12
můţeme pouţít, se vyznačuje hodnotou importu / exportu. Subjekty s hodnotou pod 10 mil. Kč, s hodnotou 10 – 49,9 mil. Kč a 50 – 99,9 mil. Kč. Vývoj obchodní bilance zaznamenal velmi nestabilní vývoj, nejniţšího bilančního deficitu bylo dosaţeno v roce 1996 a to 152 990 mil. Kč, roku 2000 dochází k pozitivnímu růstu aţ na téměř dvojnásobek meziročního nárůstu záporného salda. V roce 2005 definitivně přecházíme do aktivního salda. Celou situaci znázorňuje následující tabulka č. 3.
Obrat
Vývoz
Dovoz
Bilance
v mld. Kč 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
427,5 448,0 442,4 541,5 847,7 957,2 1 231,9 1 356,3 1 569,0 1 748,7 1 882,0 2 363,0 2 653,7
216,5 214,1 233,6 248,1 421,6 458,8 566,2 601,7 709,3 834,2 908,8 1 121,1 1 268,1
211,0 233,9 208,8 293,4 426,1 498,4 665,7 754,6 859,7 914,5 973,2 1 241,9 1 385,6
5,5 -19,8 24,8 -45,3 -4,5 -39,4 -99,5 -153,0 -150,4 -80,3 -64,4 -120,8 -117,0
Změna proti předchozímu roku v % vývoz
dovoz
. -1,1 9,1 6,2 69,9 8,8 23,4 6,3 17,9 17,6 8,9 23,4 13,1
. 10,9 -10,8 40,5 45,2 17,0 33,6 13,3 13,9 6,4 6,4 27,6 11,6
Krytí dovozu vývozem v % 102,6 91,5 111,9 84,6 98,9 92,1 85,0 79,7 82,5 91,2 93,4 90,3 91,5
Tabulka č. 3 – Vývoj obchodní bilance od r. 1989 - 2001
1.4 Plnění exportní strategie Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, Česká republika přijala program vydaný Ministerstvem průmyslu a obchodu nazvanou „Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010“. V tomto konceptu byly popsány hlavní cíle, nástroje k plnění zahraničně obchodní politiky státu, klíčové projekty slouţící k podpoře českých exportérů. Primárním úkolem však je usnadnění podmínek obchodu prostřednictvím ovlivňování společné obchodní politiky EU, kde dochází k prosazení zájmů České republiky, vytyčení prioritních států mimo Evropskou 13
unii se značným potenciálem růstu obchodní spolupráce, růst českého exportu, růst zaměstnanosti a tím i celková snaha dosaţení stabilního tempa růstu hrubého domácího produktu. Mezi hlavní projekty a strategie patří dokonalá prezentace českých podnikatelů na mezinárodních výstavách a veletrzích, konkrétně této strategii, obsahu, jednotlivým podmínkám a zprocesování bych se ráda věnovala v závěrečné části práce. Dále mezi klíčové strategie náleţí budování dobrého jména ČR, lobbing za zájmy českých podniků, vyhledávání příleţitostí pro firmy, asistence při hledání zahraničně obchodních partnerů. Podpora, asistence a informovanost o zahraničních firmách, příleţitostech, zapojení do mezinárodních soutěţí. V neposlední řadě se jedná o vývozní aliance, podpora cestovního ruchu, investice, financování dlouhodobých programů, pojišťování vývozních úvěrů, pojištění záruk. Sluţby jsou procesovány různými institucemi - ať uţ státními či nestátními – Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zemědělství, agenturou CzechTrade (informovanost, poradenství především pro malé a střední podnikatele), Českými centry v zahraničí, Českou exportní bankou, Exportní garanční a pojišťovací společností, CzechInvest (podpora přílivu zahraničního kapitálu do českých firem), CzechTourism (propagace státu jako atraktivní destinace), Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora aj. Nyní ke konkrétním výsledkům plnění exportní strategie. Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá, jako kaţdý rok, informaci členům vlády formou výroční zprávy. Toto sdělení obsahuje dvě části – první popisuje exekutivní shrnutí aktivit na podporu vývozu, investic a obchodní politiky, které byly realizovány v minulém roce. V druhé části se nachází podrobnější popis plnění jednotlivých projektů Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010. „Plnění exportní strategie v roce 2010 probíhalo v podmínkách postupného oţivení světové ekonomiky a obnovení růstu vnější poptávky. Čeští vývozci zareagovali na zlepšené vnější podmínky zvýšenou aktivitou. Podařilo se jim obrátit trend poklesu vývozu, jenţ byl patrný po větší část roku 2009, a postupně dostali vývoz do kondice, v níţ se nacházel v předkrizovém období. Zatímco v roce 2009 vývoz meziročně poklesl o 14%, za prvních deset měsíců roku 2010 vzrostl od 16%. Ze srovnání vyplývá, ţe dvouciferné tempo řadí Českou republiku k členským státům Evropské unie s nejvyšší dynamikou růstu vývozu. Česká republika patří také k zemím Evropské unie, které jsou dlouhodobě schopny generovat
14
přebytek obchodní bilance. Ten se za období deseti měsíců roku 2010 sníţil o 20,8 mld. Kč na 111,6 mld. Kč, přesto zůstává jedním z nejvyšších v rámci unie. Z uvedeného vyplývá, ţe pokles konkurenceschopnosti české ekonomiky, jak jej naznačují některá mezinárodní srovnání, jeţ berou v úvahu institucionální a regulatorní prostředí, infrastrukturu, makroekonomickou stabilitu, odborné kompetence, technologické prostředí, míru inovací a další klíčové faktory, se zatím výrazněji neprojevil v makroekonomických číslech zachycujících postavení České republiky ve světové ekonomice prostřednictvím obchodu.“2 Souběţně ale český vývoz je také mimořádně závislý na konjunkturálním vývoji na trzích členských zemí EU, kam bylo v roce 2009 zaměřeno aţ 86,1% všech vývozů, z toho do Německa – 32,7%. Jedná se tak o nejvyšší vnitro-unijní podíl na celkovém exportu, dohromady se Slovenskem. Roku 2010 došlo k nepatrnému sníţení exportu do EU – na 84% (Německo – 31,6%), a nadále hlavní prioritou podpory exportu zůstává hledání nových klíčových trhů mimo hranice Evropské unie. Vláda prioritně prosazuje oţivení ekonomiky a obnovu hospodářského růstu, kterému má napomoct aktivní pronikání na klíčové zahraniční trhy. Do budoucna jde především o zajištění podpory inovací a produktů s vysokou přidanou hodnotou.
1.4.1 Plánovaná finanční podpora pro rok 2011 V praxi doznívající celosvětová ekonomická krize a s tím spojené ztíţené financování exportu, vyţaduje od vlády dostatečné zajištění zdrojů pro ČEB a EGAP. Během roku 2010 byla navýšena pojistná kapacita EGAP na 200 mld. Kč (ze 150 mld. Kč) a pojistné fondy EGAP byly zvýšeny o 1 mld. Kč. Česká exportní banka navýšila základní kapitál na 4 mld. Kč (z 2, 950 mld. Kč) a obdrţela rozpočtové prostředky ve výši 741,7 mil. Kč na financování exportu se státní podporou. Výsledným efektem navýšení těchto dodatečných prostředků bylo uspokojení větší míry českých firem, které měli zájem o pojištění a financování exportu. Konkrétně nárůst objemu nově podepsaných smluv, a to o 53% u České exportní banky a obdobně Exportní garanční a pojišťovací společnosti očekává zvýšení počtu pojistných smluv, v celkové výši 65 mld. Kč, coţ oproti rekordnímu roku 2009 – 63 mld., je stále 2 mld. navýšení. Kontinuita financování a podpory českých exportéru nebude přerušena ani v roce
2
MPO ČR. Zpráva o plnění exportní strategie pro období 2006- 2010 za rok 2010 – Exekutivní shrnutí
15
2011, kdy je v státním rozpočtu připraveno, na doplnění pojistných fondů EGAP a financování garantované ČEB, další necelé 2 mld. Kč. Výsledky agentury CzechTrade v uplynulém roce také zaznamenaly značný pokrok, podpora především pro malé a střední podnikatele, výrazně rozšířila základnu svých klientů, zlepšila kvality poskytovaných sluţeb a dosáhla velice kladného ohodnocení výkonnosti systému dle měřítek mezinárodních standardů. Naopak agentura CzechInvest připravila pro české exportéry rozvojové programy v oblasti výzkumu, vědy a inovací, kdyţ uspořádala tzv. technologické dny, které cílili především na spolupráci s Brazílií, Finskem, Indií, Izraelem, Japonskem, Spojeným státy a Švédskem. Inovativní dohodou, která byla zavedena a uzavřena s Izraelem, tzv. „Dohoda o dvoustranné spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromé sféře s Izraelem“, umoţňuje paralelní financování společných projektů obou států. Velká pozornost byla věnována oblasti zahraničních misí pořádaných Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR, konkrétně do oblastí Alţírska, Arménie, Austrálie, Iráku, Indie, Kuvajtu, Lotyšska, Mongolska, Nového Zélandu, Ruska, Srbska a jiţ zmíněných Spojených států. Byly rozpracovány kontrakty v sumě řádově za několik desítek miliard korun.
1.4.2 Úspěchy a plány na rok 2011
V minulém roce proběhlo mnoho odborných a teritoriálních seminářů a konferencí na téma jak prosadit firemní zájmy na mezinárodních trzích, jak zvýšit povědomí o českých exportérech, na propojení českých a zahraničních subjektů a celkové odstranění bariér, stojících v rozvoji investičně obchodních vztahů. Česká republika se drţela vytyčené koncepce a pokračovala v procesu aktivní liberálně obchodní politiky, kontrolovala dodrţování protekcionistických opatření stanovených vládou, bojovala za lepší přístup českých výrobků na mezinárodní trhy, především na trhy 3. zemí. Nejvýraznější úspěch na poli společné obchodní politiky EU, bylo v roce 2010 podepsání dohody o volném obchodu s Korejskou republikou, začátkem roku byla také dotaţena k úspěšnému závěru technická jednání s Kolumbií a Peru. Na startu spolupráce a dohod je jednání se Singapurem, Malajsií a Vietnamem, nadále s Ruskem, a pokračuje komunikace s Kanadou o „Všeobecné hospodářské a obchodní dohodě“.
16
Celoročně jsou veškeré aktivity spokojenosti monitorovány Zelenou linkou pro export, formou dotazníků a anket směřovaných na jednotlivé podniky čerpající státní a nestátní podporu. Z loňského závěru vyplývá, ţe stále existují rezervy pro vylepšení snahy a výkonu státní správy v oblasti podpory vývozu. Zejména se jedná o lepší informovanost pro malé a střední podnikatele, zkrácení doby při vyřizování poţadavků a v rámci podpory zastupitelských úřadů v zahraničí se jedná o duplicitu řízení obchodně ekonomických úseků, její neefektivitu reagovat na současné potřeby exportérů. Na základě těchto zjištěných výsledků byl navrţen MPO ve spolupráci s MZV, nový model podpory exportu a hospodářských zájmů České republiky v zahraničí. Česká rada pro obchod a investice doporučila dopracování změn během roku 2011, nejpozději roku 2012, s její případnou plnou funkčností. Tento model bude obsahovat jednotlivé cíle: -
jednotná sít obchodních zastoupení v zahraničí
-
spojení stávajících obchodně ekonomických úseků
-
spojení kanceláří v zahraničí, zastoupených CzechTrade a CzechInvest
-
snaha o odstranění duplicity řízení
-
lepší měřitelnost výsledků a motivační metody hodnocení práce
-
diplomatické krytí
-
a stanovení podmínek pro působení představitelů podnikatelských reprezentací v rámci obchodní sítě
V návaznosti na vypracování tohoto modelu a jeho implementace do praxe, bude nynější Exportní strategie pro období 2006 – 2010 prodlouţena do roku 2011, a bude podkladem pro propojení na novou Exportní strategii – Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti.
1.5 Proexportní politika 1.5.1 Změny obchodní politiky po vstupu ČR do EU
Připojením České republiky k Evropské unii, 1. 5. 2004, jsme se stali součástí celní unie vůči třetím zemím a tím jsme přijali společnou obchodní politiku uplatňovanou v rámci EU, ztratili jsme tím tak část ze své suverenity a některé pravomoci byli převedeny na orgány Evropského 17
společenství. Oblast proexportní politiky není nicméně tak jednoznačná, co se týče kroků, postupů a nařízení, je tato politika uskutečňována na základě rozhodnutí české vlády. Hlavním důvodem zachování kompetence v rukou členských států je, ţe všechny země neprošly stejným vývojem. Nicméně nynější trend v oblasti zahraničního vývoje se vyznačuje vysokou komplexností poskytování sluţeb, ať uţ státními či nestátními institucemi, tuzemským firmám. Mezi základní rysy proexportní politiky patří: -
podpora vědeckotechnického vývoje
-
regionální politika
-
pozornost malým a středním podnikům
-
podpora potenciálně úspěšných oborů x utlumení neperspektivních
Primárním úkolem proexportní politiky je její prosazení v rámci hospodářské politiky. Po vstupu ČR do EU, bylo hlavním nástrojem k tomuto docílení – devalvace domácí měny a liberalizace zahraničně obchodních aktivit, kaţdý z podnikatelů se musel na zahraničním trhu prosadit sám, svou aktivitou, snahou a kvalitou produktů. Výrazným posunem v rámci proexportní politiky bylo odbourání cel na dovoz vyspělých technologií, příspěvky podnikán na účastech při tendrových řízeních, rozšíření státních finančních prostředků na činnost ČEB a EGAP, odpisové a daňové výhody pro vývozce aj. V letech 2004 – 2007 se podíl na zahraničním obchodě mezi ČR a státy mimo EU pohyboval nepatrně nad 20%, nicméně souhrnný deficit vykazuje nárůst o čtvrtinu, z 263 na 335 mld. Kč. Dalším negativním znakem je krytí dovozu vývozem, v tomto období jsme došli aţ k 50%, čili dovoz ze zemí Evropské unie byl téměř dvojnásobný oproti vývozu ČR do těchto zemí. Do budoucna bude bohuţel tento trend těţko odstranitelný. Na druhou stranu ČR realizovala s většinou členských států obchodní přebytek v tomto období, 2004 – 2005 s 20 státy, v období 2006 – 2007 s 22 státy, celkově se jedná o nárůst obratu z 68% na 74% (cca. růst o 175 mld. Kč). Pokud jde o problematiku zahraniční obchodu s 3. zeměmi, na rostoucí schodek a eventuelní řešení. Jednou z příčin, která se vyskytuje na straně dovozu naší země, je ţe ze zemí mimo EU pochází převáţná většina importu surovin a paliv, v poslední době navíc ceny těchto komodit výrazně rostou, tímto dochází k zvýšení dovozu do České republiky ze zemí mimo EU. Druhou nevýhodou je úzká provázanost českých podnikatelských subjektů na státy 18
Evropské unie, v letech 2004 – 2007 se roční hodnota exportu do zemí EU pohybovala mezi 1 500 aţ 2 000 mld. Kč, zatímco hodnota v rámci mimoevropských zemí byla 222 aţ 367 mld. Kč. Určitým vysvětlením pro tento jev můţe být působení přímých zahraničních investic, jinými slovy působení zahraničních firem v České republice. Dle údajů České národní banky téměř 90% přímých zahraničních investic, které směřují do České republiky, pochází ze zemí Evropské unie. Dle údajů ČSÚ podniky pod zahraniční kontrolou uskutečňují přibliţně 60% trţeb z průmyslové činnosti ČR, z toho 76% představuje trţby z přímého vývozu. Celkově trend přímých zahraničních investic převládá na straně zemí EU, z mimoevropských zemí příliv investic mírně překračuje 10% hranici. Proto je hodnota exportů z ČR do Evropské unie tak vysoká, na rozdíl od šestinásobku niţšího vývozu do států mimo EU. Kaţdopádně můţeme vyvodit, ţe souvislost mezi podporou exportu a podporou investic není jednoznačná. Samozřejmě, ţe podpora přílivu zahraničních investic by měla nastartovat výkonnost české ekonomiky či bilanci zahraničního obchodu, ale pouze k těm oblastem, státům, ze kterých tyto investiční pobídky přicházejí. Pokud se blíţe podíváme na státy, se kterými má Česká republika nejvyšší schodky obchodní bilance, v období 2004 – 2007, jedná se o tyto: Čína – nárůst z 84 na 171 mld. Kč, Japonsko 53 na 67 mld. Kč, Rusko – z 47 na 84 mld. Kč, nicméně roku 2007 poklesl na 55 mld. Kč. Dále můţeme jmenovat Ázerbájdţán, Korejská republika, Malajsie a Thajsko, kde se deficity řádově pohybují do 20 mld. Kč. V případě Číny hovoříme dokonce o 13 krát větším dovozu z této země, neţ činil vývoz České republiky do Číny.
1.5.2 Obchodní politika s třetími zeměmi Dalším zajímavým prvkem ve vývoji zahraničního obchodu, je zahraničně obchodní politika s prioritními zeměmi, které byli vymezené Exportní strategií České republiky pro období 2006 – 2010. Připomeňme, ţe za prioritní země, povaţujeme ty státy, které leţí mimo Evropskou unii a mají značnou perspektivu pro spolupráci. Dle aktuálního seznamu na webovém portálu BusinessInfo.cz, patří mezi prioritní země 19 států, kromě Bulharska a Rumunska, které by po svém vstupu do EU měli být začleněny do zemí se zvláštním významem. Nejvyššího podílu na zahraničně obchodní bilanci bylo dosaţeno se státy: Brazílie, Čína, Rusko, USA, Kanada, Turecko a Vietnam. Přebytku vývozu nad českým dovozem bylo také dosaţeno s Chorvatskem, Egyptem, Indií, Saudskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Ukrajinou. Pokud se zaměříme na Čínu a Rusko, vidíme, ţe jsou zařazeny mezi prioritní země, nicméně na druhé straně je s nimi realizován vysoký obchodní 19
deficit. Značné přebytky obchodní bilance zase ČR udrţuje vůči Chorvatsku, Spojeným arabským emirátům a Ukrajině. Tímto můţeme nastínit odpověď na to, jak se vyvíjí český zahraniční obchod. Dle různých analýz vidíme, ţe vývoj u různých skupin států, směřuje různým směrem. Nejmarkantnější rozdíl vidíme v exportu a importu v rámci států Evropské unie a mimo Evropské unie, kdy téměř 80% českého vývozu je realizováno v rámci států EU a je konstantně dosahováno obchodního přebytku. Zatímco na státy mimo EU připadá kolem 20% obratu a rostoucí schodková bilance. Znepokojujícím problémem je deficit, který Česká republika vykazuje v rámci zahraničního obchodu se státy, se kterými ČR v období 2004 – 2007 dosáhla obchodního deficitu přes 10 mld. Kč (Ázerbájdţán, Čína, Japonsko, Korejská republika, Malajsie, Rusko, Taiwan, Thajsko), a státy s deficitem v rozmezí 1-10 mld. Kč (Indonésie, Kanada, Kazachstán, Kostarika, Singapur, Vietnam). Na výše zmíněné země r. 2007 připadal deficit ve výši 402 mld. Kč, v porovnání s přebytkem bilance ČR se státy EU – 421 mld. Kč. Pokud se zaměříme na skladbu států, se kterými jsme realizovali nejvyšších schodků, můţeme si všimnout majoritního zastoupení zemí z východní a jihovýchodní Asie a tím vydedukovat, ţe problémem zahraničního obchodu ČR je teritoriální ukotvení. „Seznam prioritních zemí by se měl zřejmě změnit – buď by se měl rozšířit počet států v něm uvedených, anebo by měly být některé země v seznamu nahrazeny jinými. Vyřazení některé ze současných 17 prioritních zemí (bez Bulharska a Rumunska) z aktualizovaného seznamu se však jeví jako obtíţné, protoţe u kaţdé z nich lze nalézt důvody, pro můţe být jako prioritní země označena: -
obchodní partneři, s nimiţ ČR vykazuje vysoké deficity obchodní bilance (Rusko, Čína, Vietnam, Kanada)
-
blízké nebo pro českou podnikatelskou sféru známé či tradiční trhy, coţ usnadňuje průnik produkce firem z ČR na tyto trhy a zvyšuje účinnost proexportní politiky (Chorvatsko, Srbsko, Ukrajina, Turecko, Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty)
-
největší ekonomika světa mimo Unii (USA)
-
rychle rostoucí ekonomika s velkým růstovým potenciálem i do budoucna (Indie)
-
velké latinskoamerické ekonomiky (Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile)
Jako moţná varianta se proto jeví rozšíření současného aktualizovaného seznamu 17 prioritních zemí (bez Bulharska a Rumunska o deset dalších – Ázerbájdţán, Kazachstán,
20
Kostarika a sedm nových států z regionu východní a jihovýchodní Asie (Japonsko, Taiwan, Korejská republika, Malajsie, Thajsko, Singapur a Indonésie).“3 V předcházející části práce jsem zmínila situaci zahraničního obchodu se zeměmi mimo Evropskou unii, nyní se zaměřím na to, jak si stojí Evropská unie jako celek s ostatními nečlenskými státy. Ze všech zemí EU, pouze 9 vykazuje přebytek u exportu do jiných zemí, konkrétně: Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Malta, Německo, Rakousko, Slovinsko a Švédsko. Přebytky byly realizovány především vůči těmto obchodním partnerů ze státu: Austrálie, Indie, Hongkong, Indie, Izrael, Jiţní Afrika, Kanada, Maroko, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina. Pokud se podíváme na EU jako celek 27 států, vykazuje obchodní bilance deficit vůči jiným státům, značný nárůst - r. 2004 – 75 mld. EUR, r. 2006 – 193 mld. EUR, k největší schodek má EU s Čínou, s Ruskem a jako třetí s Norskem. Podobnost vývoje zahraničního obchodu ČR se státy mimo EU, a EU jako celku, se zeměmi mimo EU se setkává především v jednom bodě a tím je deficit zahraničního obchodu, hlavně s významnou podobností teritoriální struktury. V rámci společné obchodní politiky, jejího prosazování a realizace, existují státy, které vykazují přebytek se státy mimo EU, viz. výše zmíněné země. V otázkách společné obchodní politiky tyto členské země EU mohou při hlasování vytvořit tzv. kvalifikovanou blokační většinu, proto musíme počítat s určitým kompromisem mezi všemi členskými státy EU, menšinové členské země problému teritorií nečelí v takové míře, jako ty větší. V současné době není proexportní politika členských států Evropské unie ţádným způsobem harmonizována, jen nesmí být v rozporu se společnou politikou hospodářské soutěţe. Kdyţ se blíţe podíváme na zahraniční obchod ČR s nečlenskými státy, a zahraniční obchod EU s nečlenskými státy, vidíme zde značnou podobnost vývoje, pro Českou republiku by tedy případná harmonizace neznamenala tak velký zásah do proexportní politiky. Při uskutečnění některých harmonizačních kroků, by ČR mohla pouze vytěţit. Na začátku zmíněný problém nedostatečnosti zaměstnanců zajišťujících podporu exportu v zahraničí, nedostatečnosti sluţeb v oblasti informací, podpory pro podnikatelské subjekty, vzdělání, by mohl být vyřešen touto harmonizací, například prostřednictvím vytvoření integrované sítě institucí zeměmi EU, které budou poskytovat pomoc při exportních otázkách. Dalším kladným bodem, který mluví pro harmonizaci, je sdílení exportních zkušeností mezi členskými státy EU. 3
PhDr. Jiří Malý, Ph.D. Proexportní politika v kontextu národních zájmů ČR a jejího členství v EU
21
Z makroekonomického hlediska můţeme vývoj proexportní politiky, v rámci Exportní strategie ČR, hodnotit jako kladný. Předpokládané výdaje státního rozpočtu na proexportní politiku pro období 2008 – 2010 by se neměly výrazně zvýšit, řádově ne více neţ na 3,33 mld. Kč, coţ je 0,07% předpokládaného HDP pro rok 2010. Avšak kdyby došlo k změnám prioritních zemí, jejíţ problematiku jsem zmiňovala výše v textu, mohli bychom dojít k značně odlišné částce státních výdajů. Z hlediska vývoje bilance zahraničního obchodu a měnových kurzů, posuzujeme českou ekonomiku jako malou a otevřenou, dovozně náročnou a závislou na ekonomickém vývoji v zahraničí, neboli na vnější ekonomické vztahy. Ohledně dovozní náročnosti můţeme vyvodit jednoznačný fakt, ţe i kdyţ poroste objem exportu, nadále se bude zvyšovat i objem importu, protoţe budeme muset dováţet vstupy nutné pro výrobu zboţí a sluţeb určených k exportu. Bohuţel tento trend v budoucnu nebude lehko změnitelný, je tedy nutné počítat s tím, ţe by se přebytek zahraničního obchodu výrazně zvýšil, eventuelně můţe dojít i ke schodku zahraničního obchodu.
22
2. Proexportní servis 2.1 Prostředky proexportní politiky státu Stát usiluje o intenzivní podporu českých podnikatelských subjektů v pronikání na zahraniční trhy, k tomu vyuţívá prostředků – přímých a nepřímých. Základním charakteristickým rysem přímé podpory je finanční dotace při splnění konkrétních podmínek. Ve světě je ale přímá podpora povaţována za neetickou a zakázanou, jedná se o určitou formu dumpingu, proto stát vyuţívá nepřímé podpory. Pod pojmem dumping si můţeme představit vývoz zboţí a sluţeb pod cenou, neţ za kterou jsou prodávány na tuzemském trhu. Jedním z hlavních cílů dumpingu můţe být získání pozice na trhu cílově země či monopolního postavení, popřípadě likvidace ostatních výrobců daného produktu. Nepřímou podporou rozumíme pomoc státu podniku ne formou peněţní, ale formou umoţnění sníţení nákladů, převzetí části nákladů či poskytnutí některých sluţeb zcela zdarma. Hlavní formy nepřímé podpory vývozu: -
vývozní prémie – představuje návrat finančních prostředků, které podnik musel vynaloţit při vývozní operaci; stát vrací část peněz spojených s touto operací
-
úvěrování vývozu – nastává v situaci, kdy firmy chtějí vyváţet do nestabilních zemí či obchodují s nesolventním partnerem, stát poskytne úvěr, umoţní výrobu a expedici produktů a současně na sebe přebírá riziko, ţe za daný vyvezený produkt nebude zaplaceno
-
státní záruky na úvěr – stát převezme za podnik riziko nesplacení úvěru a to tím, ţe poskytne záruku komerční bance
-
ostatní – propagace formou veletrhů a výstav, vytvoření distribuční sítě zastupitelských úřadů, výzkum a vývoj na nové technologie, podpora dopravy například formou slevy na dopravu přes ţeleznici
Důleţitou formou pomoci českým exportérům je podpora ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, jednotlivých nevládních organizací, jako Businessinfo.cz, CzechTrade, CzechInvest, České exportní banky či Exportní garanční a pojišťovací společnost, jak jiţ bylo zmíněno v první části mé práce. Letošním rokem dochází k vymezení několika prioritních os ze strany MPO, na které se proexportní politika v rámci svého vymezení zaměří a v jejichţ podmínkách budou jednotlivá opatření realizována. Ráda bych v této části rozvinula a aktualizovala 23
Exportní strategii ČR na období 2006 – 2010, jaké projekty byly zrušeny, obohaceny a v neposlední řadě novinku zavedenou MPO ve spolupráci s Česko-německou hospodářskou komorou. Prvním úkolem ze seznamu, který projde lehkou úpravou je tzv. diverzifikace exportu, řadí se do projektu nových trhů pro české firmy. Z důvodu vytváření nových kapacit v oblastech finančních, personálních, v oblasti aktivit jednotlivých institucí na podporu vývozu, bude vymezen prostor speciálně pro firmy mající významný potenciál pro budoucí růst exportu. Mezi členskými zeměmi EU patří Česká republika mezi země s nejvyšším podílem vnitrounijního obchodu na exportu. Hlavním cílem, kterého se budeme snaţit v roce 2011 dosáhnout, bude sníţení závislosti na trzích členských států Evropské unie, zvýšení působnosti na rostoucích zámořských trzích a v neposlední řadě udrţovat vysokou úroveň konkurenceschopnosti na sousedních trzích. Jako měřítko naplnění těchto úkolů, bude slouţit absolutní růst vývozu a srovnání s postavením největších konkurentů. V druhé řadě se proexportní politika zaměří na oblast podpory konkurenceschopnosti firem ve zkvalitňování výrobků a sluţeb s vysokou přidanou hodnotou. Významnou poloţkou vyniknutí na zahraničních trzích je zachování vysoké kvality vyváţených produktů, proto se v tomto roce bude investovat více prostředků do inovací a asistence firmám, které chtějí vylepšit svůj vyváţený produkt a účastnit se na společných projektech se zahraničními partnery. Další poloţkou, která projde významnou úpravou je tzv. export v kostce, aneb účinná asistence pro firmy při vstupu na zahraniční trhy. Dle dosavadních zkušeností a výsledků bude projekt „Zelená linka pro export“ včleněn do projektu „Účinná asistence pro exportéry“, tím původních dvanáct projektů bude zredukováno na jedenáct. Dvakrát ročně bude publikováno vydání „Export v kostce“, k dispozici na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a stránkách portálu Businessinfo.cz., kde budou aktualizovány nabídky sluţeb státu pro oblast podpory vývozu. Projekty, jeţ budou nadále monitorovány, spadají do oblasti financování a pojišťování vývozu, zachování jednotné podpory státu, přiblíţení sluţeb do regionů a nového systému podpory exportu. Nyní blíţe k základnímu vysvětlení primárních podstat. Co se týče zdrojů pro vývoz, stát zabezpečí dostačující prostředky pro ČEB a EGAP, které budou směřovat svoji aktivitu na vyšší klientskou koncentraci, zamezení jednomyslného soustředění se na oblíbená teritoriální portfolia a především zkvalitnění produktové nabídky. Společně s cílem 24
propojení soukromého sektoru a vzájemné spolupráce s výše jmenovanými institucemi bude vytvořena „Platforma exportního financování“. U jednotné podpory vývozu jde především o koordinaci zahraničních podnikatelských misí a efektivnější spolupráci s podnikatelskými jednotkami. Bude zaveden lepší systém práce v oblasti přípravy a vyhodnocování podnikatelských misí, které budou doprovázet ústavní činitelé či představitelé vlády. Pro malé a střední podnikatele připravuje MPO jasnější podmínky podpory státu, které mohou čerpat. Ne všichni malí a střední podnikatelé se dokáţou perfektně orientovat v systému podpory exportu, jaké sluţby mohou vyuţít a jaké investice lze uskutečnit s pomocí státu. Proto hlavní myšlenkou nového projektu bude rozšíření dosahu a dopadu proexportní politiky na co nejširší oblast podnikatelských subjektů a to přímo v regionech, kde působí pobočkové kanceláře agentur CzechTrade, CzechInvest a samozřejmou součástí budou také podpůrné, tematicky zaměřené konference, semináře a workshopy. Abychom všechny tyto nové věci mohli na konci roku efektivně zhodnotit a zúročit pro další plány, zavádí Ministerstvo průmyslu a obchodu nový systém na podporu vývozu, který bude zaměřený na konkrétní a měřitelný výsledek státní správy.
2.2 Aktualizace projektu Exp. Strategie 2006 – 2010 19. ledna 2011 na zasedání vlády České republiky došlo k rozhodnutí o prodlouţení platnosti/aktualizaci exportní strategie do roku 2011. Hlavním důvodem k tomuto rozhodnutí je propojení se připravovanou Exportní strategií pro období 2012 – 2015 a provázání se Strategií konkurenceschopnosti a Koncepcí zahraniční politiky ČR. Ministr průmyslu a obchodu bude úzce spolupracovat s ministrem zahraničních věcí na přípravě nového modelu podpory exportu. 13. dubna letošního roku došlo k dalšímu projednání aktualizace stávající exportní strategie, kdy došlo k nadefinování nových parametrů stávajících projektů, podrobnějšímu popisu nových poznatků se budu věnovat v další části své práce, a stanoveným cílem je poskytovat kvalifikovaný servis pro exportéry a investory do zahraničí. Nové projekty zohledňují nynější stav české ekonomiky, kondici českých firem, oborové sloţení, technickou a technologickou úroveň výrobků a sluţeb a v neposlední řadě také stav na světových a evropských trzích. Budou směřovat svůj zájem na nové a nově se rozvíjející trendy v zahraničním obchodě a hledat silné stránky českých výrobků a sluţeb na poli konkurenceschopnosti. Jedná se o
25
reakci na poptávku podnikatelských subjektů a snaha o vyhovění potřebám českých vývozců, tím ţe se upraví některé proexportní nástroje. Exportní strategie vydaná MPO pro období 2006 – 2010 zahrnovala původně dvanáct projektů, nyní se „Zelená linka pro export“ včlenila do projektu „Účinné asistence pro exportéry“, ostatní zůstávají zachované, tudíţ se zaměříme na jedenáct projektů, které v sobě mají zakotvené několik inovačních prvků a nápadů pro realizaci či usnadnění pomoci českým podnikatelům. 1. Projekt
Usnadňování obchodu
Hlavním smyslem tohoto projektu je prosazení obchodních zájmů České republiky pomocí společné obchodní politiky EU, upevnění pozice na zahraničních trzích a získání většího počtu příleţitostí pro exportéry. V tomto roce se dokončují přípravy informačních projektů pro podnikatele o prostředí Evropské unie (Poradce pro podnikání v EU), stát se snaţí v důsledku oţivení obchodu udrţovat volný obchod, zabránit ochranářskému diktátu ze strany členských zemí EU a napomáhat firmám řešit otázky spojené s podnikáním v rámci společného trhu Evropské unie. 2. Projekt
Působení na klíčových trzích
Účel projektu je směřován k průběţné aktualizaci a identifikaci prioritních trhů pro vývoz a pro investice. Letos dojde k výraznému vylepšení marketingové podpory a sjednocení plánů pro vybraná teritoria, bude vytvořena mapa oborových příleţitostí, nadefinovány základní charakteristiky pro pojmenování prioritních států. Mapa oborových příleţitostí je dokumentem prezentujícím průnik prioritních odvětví a poptávky v prioritních a zájmových zemích. Hlavní zásady oborové oblasti, kterých by mělo být dosaţeno: zvýšení exportní výkonnosti, tím na ní navazující zvýšení zaměstnanosti, lepší vyuţití potenciálu pro zvýšení technické úrovně výrobků a sluţeb, nové inovace, výzkum a vývoj a v neposlední řadě zahraniční investice a pobídky ČR v daném oboru. Zásady teritoriální oblasti: zaměření na státy s vysokým potenciálem růstu pro český export, tím i efektivnější vyuţití zdrojů pro podporu vývozu a hlavně více neţ doposud, zváţení jaká částka bude poskytnuta na podporu vývozu. 3. Projekt
Budování dobrého jména ČR v zahraničí
26
Náplní třetího projektu je vybudování dobrého obrazu České republiky u zahraničních partnerů a vytvoření povědomí o ČR jako atraktivním a spolehlivém partnerovi pro obchodní spolupráci. „Opatření pro rok 2011: -
Příprava nové koncepce prezentace ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách;
-
Realizace projektu Specializovaných výstav a veletrhů při vyuţití finančních prostředků ze strukturálních fondů v rámci programu OPPI;
-
Koncepční finanční řešení problematiky pro období po roce 2012;
-
Zajištění plného souladu mezi teritoriálními zájmy podnikatelských reprezentací a definovanými klíčovými trhy;
-
Řešení prezentací oborů nezaštítěných profesními svazy či asociacemi;
-
Realizace edice informačně propagačních tiskovin pro připravované prezentační aktivity;
-
Rozpracování dalších aktivních forem prezentace České republiky s cílem flexibilní reakce na měnící se podmínky a potřeby bez fixace na stanovené veletrţní termíny;
-
České oficiální účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí;
V roce 2011 se uskuteční 27 oficiálních účastí ČR na veletrzích a výstavách v zahraničí. Prostřednictvím Specializovaných výstav a veletrhů dojde v roce 2011 k podpoře dalších 58 akcí. Rovněţ dojde k posílení v podpoře tuzemských akcí prostřednictvím Incomingových misí a Prezentací – workshopů, kdy je počítáno s přibliţně 20 akcemi. Při realizace akcí bude státní správa úzce spolupracovat s podnikatelskými reprezentacemi.“4 Podrobněji se projektu budování dobrého jméno českých podnikatelů a především účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách, budu věnovat ve třetí části své práce. 4. Projekt
Účinná asistence pro exportéry
Jak jsem jiţ zmínila v úvodu, tento projekt byl sloučen dohromady se Zelenou linkou pro export. Mezi primární oblasti podpory pro podnikatelské subjekty patří poskytování efektivní, profesionální a účelné pomoci a dostatečné informovanosti. Coţ představuje dokonalou znalost lokálních podmínek země, do kterých naši exportéři vyváţí. Neopomenutelnými signály, jeţ musí být ze strany vlády vyslyšeny, jsou potřeby českých firem, jejich 4
MPO. Sekce zahraničního obchodu. Aktualizace Exportní strategie České republiky na období 2006 – 2010 na rok 2011
27
vyhodnocování dohromady s vládními organizacemi a prostřednictvím Zelené linky pro export zjistit zpětnou vazbu od českých exportérů. Jedním z pilířů opatření pro rok 2011 je příprava „Exportní strategie České republiky pro období 2012 – 2015“, dále příprava „Strategie konkurenceschopnosti ČR“ v rámci nastolení nové proexportní politiky, zefektivnění ekonomické diplomacie (mezivládní/smíšené komise, konference, semináře) a s místními hospodářskými komorami začít spolupráci na regionální podpoře exportu. V minulém období byl o regionální oblast vývozu velký zájem, především v oblastech financování a pojišťování exportu, obchodní mise, výstavy a veletrhy, setkávání pracovníků zahraničí sítě s vývozci, proto MPO opět připravuje tematická sezená a semináře zaměřená na tyto specifika. Nová Strategie konkurenceschopnosti ČR navrţená Národní ekonomickou radou vlády byla prezentována 14. dubna 2011 na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze. Zpracovaný dokument obsahuje aktuální problémy a nabízí desítky aţ stovky konkrétních návrhů opatření, která mají oblast konkurenceschopnosti vylepšit. Příklady některých opatření: elektronická sbírka zákonů a soudních rozhodnutí, odměňování úspěšných patentů, měření efektivnosti sluţeb veřejné správy nebo zřízení Národní rozpočtové rady. Garant podskupiny NERV, Michal Mejstřík, vykresluje největší problém, který českému podnikání podráţí nohy, jako nekvalitu institucí a veřejné správy. „Například tam, kde je oblast sluţeb, zboţí ČR vystavena konkurenceschopnosti, tam ČR konkuruje, ale v oblasti vzdělávání, tam jsou obrovské nedostatky. Jsem přesvědčen o tom, ţe v oblasti veřejné správy, institucí, výkonu, právních sluţeb, tam máme obrovské šance.“5 Během posledních šesti týdnů se uskutečnily pravidelné workshopy k daným tématům strategie konkurenceschopnosti, kde největší ohlas měla prezentace na téma Vzdělávání. 5. Projekt
Zvýšení vývozu služeb
Cílovým stavem projektu č. 5 je zvýšený podíl vývozu sluţeb, vykreslení situace českým podnikatelům o moţnostech prezentace nabídky v rámci jednotného vnitřního trhu a osvobození trhu pro vývoz sluţeb do třetích zemí. Dohromady s českým podnikatelským prostředím se bude stát snaţit o zajištění aktivního prosazování v přístupu na mimoevropské trhy sluţeb a nadále plně informovat o podmínkách poskytování sluţeb na území členských zemí Evropské unie a na území mimo EU. 5
nerv.vlada.cz
28
6. Projekt
Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí
Účelem projektu je zvýšení investic českých firem do zahraničí, především formou lepší informovanosti o akvizičních a investičních příleţitostech a dostupnějších finančních zdrojů. Letošní rok zavedla Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost nové produkty jako databáze investičních příleţitostí v zahraničí, další snahou je poskytnou propracovanější informační systém, nadále asistenční činnost CzechTradu, která vydala tzv. „Manuál rozšíření výroby do zahraničí“. V období 2006 -2010 byl tento projekt téměř plně naplněn a uvaţuje se o sloučení s projektem účinné asistence pro exportéry. 7. Projekt
Rozvoj vývozních aliancí
Pod tímto heslem se MPO snaţí razit ideu, ţe čeští podnikatelé na zahraničních trzích mají mnohem větší šanci uspět jako aliance, k tomu napomáhá svou podporou při vstupu na tyto trhy,
vytváří
nabídky
sluţeb
od
státu
a
připravuje
programy
zaměřené
na
konkurenceschopnost. V období 2007 – 2013 se soustředí na marketingovou podporu ze strukturálních fondů, nejen na konkrétní výrobky, ale také na celou výrobu, vytváří platformu spolupráce s aliancemi ve formě partnerského marketingu a podobné úrovni jako probíhají incomingové mise, se snaţí získat cca. 3 – 4 mil. Kč na podporu odvětvově specializované vývozní mise exportních aliancí především do prioritních států. 8. Projekt
Nový systém řízení služeb státu pro exportéry
Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí dochází k vypilování zákaznického servisu pro firmy, vytvoření sluţeb tzv. „na míru“ klientům a lepšího přístupu sluţeb v zahraničí. V nastupujícím roce jde hlavně o přípravu nového modelu podpory exportu a hospodářských zájmů České republiky. Úspora nákladů vztahujících se k činnosti ZÚ a kanceláří působících v zahraničí ale při zachování stejné úrovně kvality poskytovaného servisu. Hlavním bodem tohoto projektu do budoucna bude vymezení a příprava nové Exportní strategie na období 2012 – 2015.
29
9. Projekt
Síť pro exportéry
Dle výše uvedených informací devátý projekt – Zelená linka pro export, byl sloučen se čtvrtým projektem – Účinnou asistencí pro exportéry, nicméně v číslování jednotlivých projektů pokračuji v logickém sledu a číslování. Náplní projektu „síť pro exportéry“ je zdokonalení informovanosti českých exportérů o dění v teritoriálních oblastech, kam směřuje vývoz daných firem. Zvýšení návštěvnosti portálu BusinessInfo.cz a jejich neustálá aktualizace. V roce 2011 si webový portál BusinessInfo.cz dal za cíl vytyčení nových podnětů pro rozvoj této domény, zejména v návaznosti na připravovanou novou Exportní strategii, dále spoluúčast při tvorbě akčních plánů pro prioritní země, propagace na sociálních sítích, jakou jsou Facebook, Twitter aj. a zaloţení jednotného informačního zdroje o rozvojových projektech Evropské unie a mezinárodních organizací. Dalším významným krokem směrem k posílení konkurenceschopnosti je vytvoření „Manuálu českého exportéra/investora“, který pomůţe českým vývozcům usnadnit přístup na nová prioritní teritoria. V globálu bude obsahovat tyto informace: -
praktické informace o podmínkách vstupu do jednotlivých oblastí
-
údaje o investičním a podnikatelském klimatu
-
informace o nejperspektivnějších oborech
-
indicie vedoucí k budoucím potenciálním projektům, zakázkám a výběrovým řízení
-
prioritní kontakty na organizace a instituce
Níţe v tabulce č. 4, vyčíslený počet dotazů (telefonických, e-mailových), které Zelená linka pro export odbavila v prvním čtvrtletí roku 2011. Co se týče teritoriálních dotazů, oproti loňskému roku, kdy nejvíce dotazů bylo směřováno na země Evropské unie, nyní se tazatelé ptají zejména na prioritní země ČR, a to v zastoupení států Brazílie, Čína, Indie, Rusko, Ukrajina, Vietnam. Významný podíl si nadále uchovává Německo. Pokud vyhodnotíme dotazy dle jednotlivých kontinentů, jasným favoritem je Asie (1/3 dotazů), poté Německo a ostatní členské státy EU, 1/5 otázek na evropské nečlenské země EU (Rusko, Ukrajina), v Jiţní Americe jde především o Brazílii a v Severní Americe dominují Spojené státy americké. Afrika má pouze 3% zastoupení, nejvíce dotazované země byly Alţírsko, Egypt a Lybie. 30
Počet dotazů na ZLPE za 01 – 03/2011 Rok 2010 Leden Únor Březen Celkem
ZLPE hovory 41 32 41 114
e-maily 13 8 11 32
CzechTrade hovory e-maily přepojení 52 27 56 60 54 43 70 56 38 182 137 137 Počet dotazů celkem
Celkem ostatní pošta 103 65 51 219
hovory 93 92 111 296
e-mailly 40 62 67 169 465
Tabulka č. 4 – Vyhodnocení dotazů na Zelenou linku pro export 10. Projekt
Rozšíření finančních služeb pro český export
Předešlá strategie nasměrovala smysl tohoto projektu zejména do snadné dostupnosti variabilních forem pojištění a financování, pruţné podpory vývozních aktivit do cílových zemí a zajištění vývozu do nízko příjmových států. Úkolem pro první čtvrtletí tohoto roku je vytvoření platformy vývozního financování pro další rozvoj a zkvalitnění vývozního financování a pojišťování se státní podporou a tím i vytvoření a rozšíření portfolia finančních sluţeb pro export tohoto roku. Pro rok 2011 se MPO podařilo zajistit nezbytné zdroje na podporu vývozu a to v tomto poměru: ze státního rozpočtu je celkově vymezena 1 mld. Kč na doplnění pojistných fondů EGAP a zvýšení pojistné kapacity EGAP na 250 mld. Kč. Pro Českou exportní banku je počítáno s balíkem dotací ve výši 998 mil. Kč a navýšením státní záruky za zdroje na 90 mld. Kč (oproti roku 2010 – 80 mld. Kč). Dalším úkolem je navázání a pokračování v programu Aid for Trade, pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu, připravit se na projekty Evropské unie a vytvořit prostředí pro širší zapojení českých podnikatelských subjektů do programů mezinárodních organizací. 11. Projekt
Exportní akademie
Smyslem projektu je zvýšení vzdělanosti v oblasti zahraničního obchodu, cílem jsou připravení a plně informovaní exportéři, kterým je toto vzdělávání šité na míru. V průběhu roku se uskuteční jiţ páté kolo Kurzu obchodní diplomacie, dále Kurz úspěšného exportéra II. a Minicyklus pro začínající exportéry. Zavedení nových forem výuky jako e-learning (blended learning), interaktivní forma na webu exportní akademie a širší spolupráce 31
s komerční a akademickou oblastí, má zajistit plnohodnotnou nabídku informací pro české vývozce. Zcela novým projektem, se kterým přišlo Ministerstvo průmyslu a obchodu k 15. dubnu 2011 je tzv. „vzorkovna“. Ve spolupráci s Česko-německou hospodářskou komorou bylo uspořádáno pracovní setkání, kde se tento nový nástroj aktivní pomoci českým firmám představil. Podpora pro subjekty je realizována skrze vzorkovnu a proexportního centra, které bylo zřízeno v Praze s přispěním státu. Tyto prostory jsou k dispozici českým dodavatelům a výrobcům a ti zde mohou, za minimální náklady či zdarma, vystavit své produkty. Cílem provozu vzorkovny v první fázi, je efektivně a účinně pomoci českým výrobcům a dodavatelům umístit produkty do obchodních řetězců v České republice, a v druhé fázi umístění na náročný německý trh. Ve vzorkovně bude docházet k pravidelným kontraktačním dnům s účastí nákupčích zahraničních a českých obchodních řetězců. Velký přínos je to zejména pro mimopraţské podniky, které mají moţnost představit své produkty ve vzorkovně v Praze, kde centrály obchodních řetězců mají sídlo.
2.3 Obchodní politika EU vůči třetím zemím Nejenom Česká republika má svoje instituce, které napomáhají českým exportérům, ale také Evropská unie se snaţí usnadnit podmínky svým členským státům exportovat do třetích zemí. Jde především o sniţování obchodních překáţek obchodu a otevírání světových trhů za účelem dosaţení odpovídajícího podílu na světovém obchodu pro evropské podniky. Jednotlivé členské státy se řídí Společnou obchodní politikou, která je ve výlučné pravomoci Společenství. Jako členská země EU musíme dodrţovat jistá pravidla, které respektují všechny členské státy. Jak jiţ bylo řečeno, naše obchodní vztahy s ostatními členskými státy prošly jistými úpravami a řídí se pravidly jednotného vnitřního trhu. Připojili jsme se k celní unii, která na export a import do třetích zemí pouţívá jednotných úprav obchodních vztahů. Nicméně to neznamená, ţe aktivně neprosazujeme svoje zájmy vůči třetím zemím i nad rámec společné obchodní politiky. Jak naznačuje obrázek č.1 - Mapa obchodní politiky ČR jako člena EU, máme velkou šanci tyto zájmy prosadit díky strukturám EU a také prostřednictvím společné obchodní politiky. Garanci nad proexportní politikou vůči třetím zemím má Evropský parlament a Rada, které vydávají nařízení a opatření vymezující provádění společné obchodní politiky. V oblasti sjednávání dohod mezi mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi, hraje hlavní roli
32
Evropská komise, která dodává doporučení Radě a ta potom deleguje svoje rozhodnutí zpět na komisi, s tím, ţe můţe zahájit vyjednávání. O proběhnuvších krocích komise informuje Výbor pro obchodní politiku.
33
Obrázek č. 1 – Mapa obchodní politiky ČR jako člena Evropské unie Probíhají pravidelná zasedání výboru, kde diskutují zástupci členských zemí s komisí o politických a obchodních tématech, o strategických záměrech. Záštitu nad pracovními orgány EU zabývající se společnou obchodní politikou má Ministerstvo průmyslu a obchodu, které pořádá jednání, jichţ se účastní pracovníci resortů – Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, a sledují příslušná jednání orgánu EU a vyhodnocují současné postavení a pozici ČR. Na konci roku 2010 Evropská unie zpracovala dlouho očekávaný dokument určující další směr obchodní politiky EU vůči třetím zemím. „Obchod, růst a celosvětové záleţitosti“ je prezentací budoucích kroků mezinárodního obchodu mezi EU a světem do roku 2020. Hlavními prioritami nové strategie je především dokončení vyjednávání se Světovou obchodní organizací, prohloubení obchodních vztahů se strategickými partnery (Čína, Japonsko, Rusko a USA) a odstranění netarifních překáţek obchodu, dále jednání s prioritními partnery o investičních podmínkách, a v neposlední řadě docílení uţitku pro všechny, nejenom pro konkrétní skupiny. Na jarní Evropské radě dojde k prezentaci první zprávy o obchodních překáţkách, kterým čelí unijní podnikatelské subjekty na trzích třetích zemí.
34
3. Využití proexportní politiky v praxi V závěrečné části své práce bych chtěla věnovat prostor účasti českých podnikatelských subjektů na mezinárodních výstavách a veletrzích. Jak rozsáhlou pomoc a podporu česká vláda poskytuje podnikatelským subjektům a jakým způsobem je moţné je čerpat. Dále bych ráda uvedla praktický příklad prezentace firmy na zahraničním trhu, co vše je nutné udělat, jaké informace získat, podmínky pro vystavení zboţí a jednotlivé administrativní kroky. V zásadě rozlišujeme dva způsoby prezentace českých firem vůči zahraničním partnerům a to: prezentace na tuzemských mezinárodních veletrzích a prezentace českých exportérů v zahraničí. Česká republika se řadí k zemím, která pořádá tyto akce na evropské úrovni a svým rozsahem a obsahem přesahují hranice ČR, okolních států střední Evropy. Primárním smyslem těchto výstav a veletrhů je za prvé předvedení produktů a sluţeb jednotlivé firmy a snaha vyvolat zájem u potenciálních partnerů, za druhé je pro české exportéry méně nákladná. Oborová prezentace zboţí a sluţeb je podporována proexportní politikou, která umoţňuje dosáhnout vysoké efektivity s minimálními finančními prostředky, a to prostřednictvím dvou aktivit: incomingových misí a formou prezentací – workshopů. Způsob, kterým jsou jednotlivé firmy vybírány, stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě doporučení asociací a oborových svazů, které představují českou podnikatelskou sféru. Výběrem se daná firma stává realizátorem projektu a smluvním partnerem MPO. Ministerstvo stanoví celkový finanční rozpočet pro daný rok, správce poté určí maximální částky, které se můţou uvolnit na schválené akce, maximálně však ne více neţ 200 000,- Kč včetně DPH. Základním dokumentem je mandátní smlouva, jejíţ součástí je „Projektová karta“, která obsahuje základní informace o příslušné aktivitě, rozsahu činností a stanovené částky, předloţenou realizátorem akce MPO. Na Ministerstvo průmyslu a obchodu se předkládá minimálně jeden měsíc před začátkem akce a po jejím uzavření lze vyúčtovat náklady v maximální výši 50% schváleného rozpočtu. Maximálně měsíc po ukončení proběhnuté akce musí být ze strany asociace předloţeno vyúčtování nejpozději však do 10. prosince příslušného roku. Jedinou podmínkou, kterou musí firmy dodrţet, je uvedení informace o státní podpoře s příslušnou veletrţní správou, během přípravy a poté na místě konání tuzemské veletrţní akce. V závěru pro účely celkového vyhodnocení akce, vyplní 35
podnikatelský subjekt dotazník. Celkovému konečnému hodnocení se věnuje realizátor, do výsledku rovněţ uvede přehled nákladů, získaných fotek a jiných podkladů, které se stávají materiálem pro „Projektovou kartu“ a finálním dokumentem pro předloţení faktury. Nyní bych ráda představila cíle a cílové skupiny projektů pro incomingové mise a prezentace - workshopy. Cílem incomingových misí je podpořit export českých podnikatelských subjektů do zahraničí a jejich prezentace a eventuelní akvizice. Cílovou skupinou jsou obchodníci, funkcionáři s rozhodovací pravomocí, velkoodběratelé, nákupčí, importéři, odborní novináři. Mezi uznatelné náklady, které lze nárokovat vůči MPO patří: letenky – doprava do České republiky, ubytování, tlumočení, průvodce, doprava v rámci ČR, popřípadě ostatní náklady, jako jsou vstupenky na různé akce, PR materiály. Prostřednictvím incomingových misí jsou realizovány obchodní schůzky mezi členy obchodní mise a zástupce českých podniků, jednání s představiteli svazů a asociací, akvizice moţných investorů a eventuelní návštěvy ve výrobních prostorách. Na druhé straně co se týče workshopů, jejich hlavním cílem je prezentace interesovaná na investiční a obchodní příleţitosti v odlišných bilaterálních a mezinárodních jednání mezi tuzemskými a zahraničními podniky zabývající se moţnou spoluprácí formou workshopu. Vyplývá jako přínos pro obě dvě strany, vyuţití znalostí a zkušeností jednoho z partnerů, popřípadě získání dalších kontaktů. V rámci workshopů jsou uznatelné tyto náklady: pronájem prostor a její eventuelní vybavení nábytkem (řečnické pulty, stolky, ţidle…), elektronika (notebook, mikrofon, diaprojektor, projekční plátna, internetové připojení…), sluţby tlumočníků, reklama, pozvánky, viditelné označení, ţe akce je konána pod záštitou MPO, a v neposlední řadě vstupenky pro zúčastněné firmy. V další fázi se zaměřím na kategorizaci národních výstav a českých oficiálních účastní na mezinárodních výstavách a veletrzích. A v dalším textu představím konkrétní účasti České republiky na mezinárodních výstavách a veletrzích. Veškeré zásady a pravidla jsou nastolené českou vládou a určují způsob poskytování tohoto druhu podpory pro české podnikatelské subjekty. Tyto podmínky jsou pevně stanovené Koncepcí prezentace ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách a konkrétně vymezují způsoby čerpání a poskytování tohoto druhu pomoci. Celkově máme tři kategorie oficiálních účastí českých exportérů na mezinárodních výstavách a veletrzích.
36
3.1 Kategorie A – Národní výstavy Výstava zaměřená hlavně na prioritní teritoria a primární roli zde hrají partnerství státu a podnikatelských subjektů. Účast je zajištěna povinným podáním „Přihlášky k účasti na národní výstavě“ a to maximálně 3 měsíce před zahájením akce, dle razítka podatelny MPO. Prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu je firmám zdarma poskytnuta výstavní plocha o výměře 9 m². MPO nadále hradí základní stavbu české expozice (stěnové panely, koberce, informační pulty), plochu pro prezentace exponátů, dohromady s osvětlením, grafikou uvedenou na límci stánku, která jasně dává najevo, ţe se jedná o národní výstavu České republiky. Firmy na své náklady hradí tzv. nadstandardní vybavení, jako jsou vitríny, podstavce, vlastní grafika, resp. vše co uzná podnikatel za vhodný prostředek k dokonalejší propagaci. Mezi další náklady, jeţ Ministerstvo průmyslu a obchodu hradí, patří zajištění realizačního zázemí pro české vystavovatele – jednací místnosti, sklad, kuchyňku, která slouţí jako společné prostory, veškeré náklady na elektřinu, přívod a odpad vody, spotřebu energie a úklid. Další poloţkou hrazenou MPO je doprovodná propagace (inzerce, multimediální prezentace, semináře, tiskové konference, workshopy – které byly rozebrány podrobněji v textu výše), v neposlední řadě má na starosti vydání „Průvodce národní výstavou“. Po celou dobu konání výstavy se vystavovatelé řídí podmínkami stanovenými MPO, jsou zavázáni dodrţet jednotlivé scénáře akce, vizuální podoby akce, uspořádání expozice a jiné. Celkové zajištění expozice – pojištění, je v nákladech MPO, nicméně doprovodné exponáty či vybavení si hradí podnikatelský subjekt.
3.2 Kategorie B – Společná expozice ČR na veletrzích a výstavách Jako v první kategorii A, Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne vystavovatelům plochu aţ do velikosti 9 m², dále hradí obdobné náklady (náklady na stavbu české expozice, společné prostory a zázemí pro jednotlivé vystavovatele, připojení elektřiny, vody, grafiku, která jasně označí, ţe jde o akci pod záštitou MPO). Podíl na spotřebě energií, úklidu a vybavení společných prostor hradí jednotlivé podnikatelské subjekty alikvotně, dle počtu m², na kterých vystavují. Opět všechno nadstandardní vybavení, vlastní grafiku, zápis do veletrţního katalogu, popřípadě prostory přesahující vymezenou plochu poskytnutou MPO, si hradí vystavovatel sám a sám si ho také pojistí.
37
Společné expozice nabízí řadu doprovodných programů, na které je nutné se dva měsíce před zahájením akce přihlásit. V gesci MPO je vydání „Průvodce společnou expozicí ČR“ a veškerých podmínek, kterými se čeští vystavovatelé musí řídit. Dva měsíce před zahájením společné expozice, jsou všichni vystavovatelé povinni poslat přihlášku na MPO, nutným rozhodnutím je razítko podatelny.
3.3 Kategorie C V kategorii C Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje k potřebám vystavovatelů krytou výstavní plochu ve společné nebo nomenklaturně rozptýlené expozici, do maximální velikosti 9 m², eventuelně hradí náklady na přepravu, umístění expozice ve venkovních prostorách (také do velikosti 9 m²). Na rozdíl od částečné úhrady nákladů na propagační materiály, v kategorii C, MPO hradí veškeré tyto náklady – přeprava tiskových informačních letáků, zápis do katalogu výstavy, semináře, workshopy, konference – reprezentující příslušný obor českého průmyslu. Ostatní náleţitosti a podmínky se odvíjí ve stejném rázu jako v kategorii A i B. Pro realizaci jednotlivých kategorií je nutné splnění několika obecných podmínek stanovených Ministerstvem průmyslu a obchodu: a) primárním předpokladem pro upořádání kategorie A je fyzická přítomnost minimálně 20 vystavovatelů a to po celou dobu veletrhu b) pro uspořádání kategorie B je tento limit stanoven na fyzickou přítomnost 10 vystavovatelů c) v kategorii C je nutné mít alespoň 5 fyzicky přítomných vystavovatelů po celou dobu veletrhu d) vymezená kategorie účasti je závazná, stvrzená smlouvou a z ní vyplývající finanční důsledky pevně stanovené; případnou změnu kategorie schvaluje MPO e) konkrétní podmínky pro účast na společných prezentacích na mezinárodních veletrzích a výstavách mimo tuzemsko: tuzemská PO se sídlem v ČR, nebo FO s trvalým bydlištěm v ČR obsah výstavy musí reprezentovat nabídku sluţeb nebo zboţí výhradně české provenience, českých výrobců a vývozců odpovídající pravidlům EU o původu zboţí, normám a nomenklatuře příslušného trhu
38
v případě sdílení výstavních prostor, stánku se zahraničním partnerem, je nutné především označení názvu české firmy písemně pověřený zástupce musí být fyzicky přítomen, účast na veletrhu potvrdí zodpovězením „dotazníku pro vystavovatele“, a poté jej odevzdá manaţerovi akce; samozřejmou součástí dotazníku je také zhodnocení celkového komerčního efektu, kterého bylo dosaţeno f) finální dokument o průběhu veletrhu zpracovává realizátor, kde uvede skutečné náklady na přidruţené propagace, technickou záštitu, protokol o předání expozice projektovému manaţerovi české účasti, adresy vystavovatelů a jejich kontakty g) v průběhu konání výstav a veletrhů jsou pracovníci realizátora povinni zajišťovat technickou podporu, být neustále k dispozici pro zadané úkoly, podpora pro případnou doprovodnou propagaci, respektují pokyny manaţera projektu a spolupracují s příslušnými zástupci orgánů a organizací účastnící se veletrhu h) pomocí zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a v neposlední řadě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, můţe MPO provádět zpětnou kontrolu nad jednotlivými procesy
i) Ministerstvo průmyslu a obchodu si vymezuje právo jakoukoli akci bez předešlých důvodů zrušit, především kvůli nedostatku vystavovatelů, dále má právo odmítnout „Přihlášku na akci“ (z důvodu plného vyuţití kapacity výstavních ploch či převyšujícího zájmu ze strany vystavovatelů a nemoţnosti finančně pokrýt veškeré poţadavky); jednoduchým řešením je, ţe dříve došlé přihlášky budou primárně dříve zpracovány.
3.4 Oficiální účasti České republiky v zahraniční pro rok 2011 Na konci března 2011 byl z rukou Ministerstva průmyslu a obchodu zveřejněn seznam mezinárodních výstav a veletrhů, kterých se roku 2011 bude Česká republika účastnit a jeţ MPO bude podporovat, viz. tabulka č. 1 - Oficiální účasti ČR na mezinárodních výstavách a veletrzích v příloze. Jak můţeme vidět, na rok 2011 se chystá celá řada mezinárodních událostí, kterých se české podnikatelské subjekty budou chtít zúčastnit. Iniciátory výstav jsou různé instituce, počínaje různými oborovými asociacemi aţ po svazy a sdruţení. Paleta jednotlivých veletrhů a výstav je nejčastěji zaměřena na strojírenský průmysl, konkrétně na strojírenských veletrzích v Moskvě, Pekingu, Singapuru nebo Bělehradu v Srbsku. Dále výstavy týkající se 39
strojírenského průmyslu, dopravních prostředků a logistiky, těţebního průmyslu v Jihoafrické republice, Moskvě a Pekingu. Další zajímavé veletrhy se týkají leteckého průmyslu, tento rok se uskuteční dva a to ve Spojených státech amerických, obranného průmyslu (bezpečnost, zbraně, střeliva), elektrozařízení, biotechnologie, hudební veletrh v Číně a veletrh chlazení, klimatizace a tepelných čerpadel v Moskvě. Jak je patrné většina těchto akcí je uskutečňována v Rusku, Číně, Německu, popřípadě Spojených státech amerických. Ani jedna z těchto akcí není uskutečněna na území Střední a Latinské Ameriky. Nyní bych se ráda konkrétně zaměřila na nastavení podmínek spolupráce a koordinace podpory exportu s Brazílií a Indii, jako prioritních zemí Exportní strategie, jejíţ úkoly byly prodlouţeny do roku 2011. Historii, zahraničně-politickou orientaci země, dále jednotlivé dovozní podmínky nutné pro vstup na brazilský a indický trh, strukturu komodit, které do těchto zemí vyváţíme, podnikatelské subjekty, které působí na těchto trzích a v závěru nastíním vývoj ZO do budoucna v těchto oblastech. Primární myšlenka podpory Ministerstva průmyslu a obchodu je vzájemná komunikace s podnikatelskou sférou, sdílení informací a nastavení scénáře prosazování aktivit na trzích prioritních zemí. Expertní týmy, které jsou tvořeny zástupci státní správy a podnikatelských sdruţení, tvoří osu mezi podnikateli a vládními a nevládními institucemi. „Expertní týmy znamenají e-mailový adresář odborníků na konkrétní prioritní zemi, kteří se vyjadřují a vzájemně informují o moţných či připravovaných akcích na podporu českého vývozu a sluţeb. Ze strany státní správy jsou hlavními administrátory komunikace uvnitř týmu teritoriální pracovníci MPO. Do expertních týmů byli přizváni téţ zástupci ústředí MZV, zástupci Mze, CzechTourism a ČEB. Samozřejmostí je participace obchodně ekonomických úseků a zahraničních kanceláří CzechTrade. Za podnikatelskou sféru nominovali své kontaktní osoby Svaz průmyslu a obchodu ČR, Hospodářská komora ČR a dále přes třicet vývozních aliancí a oborových svazů a asociací. Hlavním úkolem jednotlivých expertních týmů je projednání návrhů plánů nejvýznamnějších proexportních akcí vţdy na jeden rok. Jsou tak posíleny moţnosti podnikatelské sféry předkládat vyjádření a návrhy konkrétních opatření a akcí. Cílem je zabránit vzniku situací, kdy by jednotlivé státní orgány či podnikatelská sdruţení separátně organizovali akce, které bylo moţné se zesíleným efektem skloubit. Návrhy nejvýznamnějších proexportních akcí jsou volně přístupné na oficiálním portále pro podnikání a export BusinessInfol.cz (Brazílie, Čína, Egypt, Indie, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam). 40
Podrobnosti o jednotlivých akcích jsou uvedeny v tzv. kartách proexportních akcí, které jsou téţ uvedeny na BusinessInfo.cz a umoţňují tak českým podnikatelům např. přímo kontaktovat organizátory akcí nebo přímo získat organizační informace, včetně termínů pro podávání přihlášek.“6
3.5 Strategie prosazování ZO do Latinsko-amerických zemí V gesci MPO byla vypracována strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů České republiky v Brazílii, Mexiku, Argentině a Chile, která se drţí v návaznosti na Exportní strategii ČR na období 2006 – 2010. Tyto čtyři státy jsou mezi prioritními zeměmi pro zahraniční obchod České republiky. Význam Latinsko-amerických států se datuje jiţ do dob Rakousko-Uherska. Naše firmy dosáhly rozsáhlých obchodních vztahů a získali jsme významné obchodní partnery. Mezi nejúspěšnější vyváţené komodity ve 20. a 30. letech patřily strojírenské výrobky, zbraně, budování elektráren, pivovarů, cementáren, poté nastupuje éra Škodovky, Baťova koncernu, českých textilek a skláren. V roce 1938 dochází k obchodnímu obratu téměř 1 mld. Kč. Primárním cílem je navázat stejně intenzivní vztahy, a obnovit tradici obchodování s Argentinou, Brazílií, Chile a Mexikem. Hlavními společnými znaky jsou značná bohatství přírodních nerostů, relativně vzdělaná elita, vysoký stupeň rozvoje výrobních sil a početné obyvatelstvo. Společná je i jejich koloniální minulost pod španělskou, u Brazílie portugalskou nadvládou, jejichţ kulturní a jazykové dědictví se projevuje i nyní při obchodních jednání. Po proběhnutí období vojenské diktatury, kterou si prošla řada latinsko-amerických států, dochází k nastolení parlamentní demokracie a liberalizace obchodu odstartovala rychlý růst hospodářství, ekonomice a sociální oblasti. Nejenom společné znaky jsou charakteristické pro tyto země, nicméně existují i zásadní odlišnosti, které jsou dány rozdílností historického vývoje a různým tempem stupně jejich socioekonomického rozvoje. Pro Mexiko je charakteristický vliv indiánského obyvatelstva, obyvatelé Argentiny a Chile zase mají původ v postkoloniálních vlnách evropské imigrace. Pro Brazílii je charakteristickým rysem vznik ekonomických elit. Momentálně se tyto čtyři státy stávají velmi významnými hráči na poli mezinárodního obchodu, patří mezi rozvinuté průmyslové země s výrazně rozvinutým zemědělstvím. Především Argentina a Brazílie usilují o uznání statutu regionálních velmocí a v dialogu 6
MPO. Dokument: Systém koordinace podpory vývozu do prioritních zemí.
41
Sever-Jih se řadí do pozice mluvčích rozvojových zemí. Oba tyto státy jsou zakládajícími členy ekonomického integračního uskupení Mercosur. Vzhledem ke své ekonomické situaci, rozloze, počtu obyvatel, má výsadní postavení v této skupině Brazílie, svým HDP převyšuje produkt ostatních zemí Mercosur, coţ znamená, ţe jakékoliv latinskoamerické uskupení musí s Brazílií počítat. Další významnou roli zastává Mexiko, které je společně s Kanadou a USA členem Severoamerické zóny volného obchodu NAFTA. Z pohledu vzájemného obchodu je Latinská Amerika pro Českou republiku dovozní oblastí, tj. regionem s trvale pasivním saldem. Cílem ve střednědobém horizontu pro nás je dosaţení kladného salda a výrazné navýšení vývozu do těchto oblastí. Při prosazení obchodně politických zájmů musíme počítat s různými specifiky těchto trhů, například brazilská ekonomika zahrnuje 26 států, jeţ vyţadují individuální přístupy. V případě Mexika, kde se vyskytuje zcela odlišný přístup obchodní praxe v pohraniční oblasti s USA na rozdíl od jiţních zemědělských států. Můţe se zdát, ţe Chile a Argentina nepředstavují tak atraktivní potenciál pro obchodování a investice, nicméně Chile patří mezi světové vývozce některých surovin a Argentina patří mezi nejrychleji se rozvíjející tzv. emerging markets, které pojmou značný objem importů pro průmyslovou výrobu, zemědělství a infrastrukturu. Na růstu českého exportu se výrazně podílí především přepravní zařízení a stroje, konkrétně pro Brazílii a Mexiko, kam směřuje většina našeho vývozu, tato skupina tvoří 2/3 celkového exportu do latinskoamerických zemí. Konkrétně můţeme doloţit na subdodávkách pro tepelné elektrárny El Sauz a Hermosillo v Mexiku, dále se připravuje výstavba elektrárny v Monterrey v Mexiku a Rio Turbio v Argentině. Vstupem České republiky do Evropské unie jsme získali řadu výhod a moţností pro vzájemný obchod, zejména díky dříve sjednaných dohod mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a rámcových dohod o spolupráci (např. Mercosur).
42
3.6 Brazíllie Brazílie se v posledních letech stala regionální velmocí, je členem většiny významných mezinárodních i regionálních organizací – OSN (UNIDO, FAO, UNICEF, WHO a další), Mezinárodní obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Organizace amerických
států,
regionálního
uskupení
MERCOSUL,
Skupiny
Rio,
Amazonského paktu aj. Vláda prezidenta Lula da Silvy upřednostňuje budování vztahů s hlavními investičními a obchodními partnery (EU, Čínská lidová republika a USA) a rozvíjení vztahů se sousedními zeměmi. Brazílie se snaţí etablovat na pozici významného hráče na poli mezinárodní scény, v rámci jednání WTO prosazuje liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty. Vůči Spojeným státům americkým si vytyčila cíl, stát se jejím nejspolehlivějším partnerem v Latinské Americe a tím tedy získat určitý „monopol“, dále usiluje o navázání strategického partnerství s Čínou, Indií, Ruskem a Jihoafrickou republikou, vůči africkému kontinentu se snaţí Brazílie dosáhnout postavení druhé nejlepší alternativy za státy EU a Číny. Aktivním hráčem se stává i ve vyjednávání a utváření neformálních skupin zemí, s jejichţ pomocí se snaţí prosazovat své partikulární zájmy, například v G20+ (liberalizace světového obchodu se zemědělskými výrobky), G3+1 (sdruţení Brazílie, Indie, Japonska a Německa s účelem prosadit své stálé členství v Radě bezpečnosti OSN). Pokud se zaměříme na zahraničně obchodní politiku mezi Evropskou unií a Brazílií, musíme především jmenovat „Společný akční plán“ (JAP – Joint Action Plan), který byl přijat na summitu EU – Brazílie v prosinci 2008. V červenci 2010 se uskutečnil jiţ čtvrtý summit EU – Brazílie a navázal na strategický dialog EU – Brazílie, kde probíhala jednání ohledně klimatických změn a diskuze o přijetí Společné deklarace EU – Mercosur, dále byly podepsány dvě dohody o letectví a deklarace o spolupráci v Mosambiku v oblasti biopaliv.
3.6.1 Zahraniční obchod Brazílie V roce 2009 Brazílie dosáhla obratu zahraničního obchodu – 281 mld. USD, coţ je sníţení o 24,3% oproti roku 2008, důsledkem byla mezinárodní finanční krize, která se nevyhnula ani tomuto státu, hlavním důvodem bylo sníţení světových cen nerostných a zemědělských surovin. Signifikantním rysem posledních let zahraničního obchodu Brazílie, je vývoz na netradiční trhy, jako jsou země východní Evropy a Afriky, a v roce 2009 se Čína stala největším příjemcem brazilských exportérů a vystřídala na první pozici USA. 43
Tradičním cílem pro zlepšení dovozních podmínek do země je celní deklarace. Celní procedura je oproti jiným státům, kde odbavení trvá několik hodin, velmi zdlouhavá a zabere někdy i 10 dní (v případě přístavů). Importy podléhají celnímu reţimu daným celním sazebníkem MERCOSOLu – Tarifa Externa Comum. Velkou bizarností nadále zůstává nesouměrné celní rozpětí, které uplatňuje například 85% poplatky na některé druhy zboţí, navíc ochrana domácího trhu je ještě rozlišována v kaţdém státě jinak a regionální (municipální) činí v průměru 5%. Jako podpora exportérům slouţí tzv. zóny volného obchodu, kterých je v Brazílii celkem osm. Nejvýznamnější a nejznámější z nich je „Zona Franca de Manaus (ZFM)“, jejíţ hranice se vyskytují na území států Amazonas, Acre, Roraima a Rondonia, Macapá – Santana, Tabatinga u hranic s Peru, Guajará – Mirim u hranic s Bolívií. Celková rozloha činí 10 tisíc m² a z výhod ZFM těţí čtvrtina obyvatel Brazílie. Původně ZFM bylo zřízeno pro volný dovoz komodit do přístavu Manaus, ale v roce 1967 bylo uzákoněno pro pouţití pro obchodní, průmyslovou a zemědělskou činnost. ZFM čítá celkem 500 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají přes 86 tisíc lidí.
3.6.2 Spolupráce s Českou republikou Jak jsem jiţ zmínila v úvodu prosazování obchodní strategie do Latinsko-amerických států, je Brazílie tradičně nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Proto byla MPO a českou vládou zařazena mezi prioritní země českého zahraničního obchodu. Výrobky českého původu jsou velmi kladně přijímány na brazilských trzích. V listopadu roku 2009 proběhla návštěva českého prezidenta, společně s delegací a podnikatelskou misí, a došlo k rozšíření spolupráce v oblasti ekonomické, politické a kulturní a dohodě o prohlubování rozvoje v těchto jmenovaných oblastech. Brazílie se vyznačuje několika kladnými rysy pro naše exportéry: velikost jejího trhu, nenasycenost a vysoký potenciál růstu. Nicméně má i své zápory, které značně znesnadňují a odrazují české vývozce: portugalština, vysoká byrokracie, komplikovaná daňový systém, netarifní překáţky dovozu a jiné. Nezbytnou součástí pro úspěch je neustálý výskyt na tomto trhu, mít zde svého domácího zástupce, zahraniční pobočku, obchodní kancelář a především komunikace se zastupitelským úřadem.
44
3.6.3 Vzájemná obchodní bilance Přehled zahraničního obchodu BFR (v mil. USD) za posledních pět let Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 / 1-6
Vývoz
Dovoz 118 309 137 471 160 649 192 942 152 995 89 187
Saldo 73 545 91 394 120 621 173 197 127 647 81 139
44 764 46 077 40 028 24 745 25 348 8 048
Zdroj: SECEX (Secretaria de Comércio Exterior, institut Ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního
3.6.4 Perspektivní komodity českého exportu a vzájemný obchod „ČR je v Brazílii vnímána jako rovnoprávný člen „důvěryhodného klubu EU“, coţ je příznivé východisko pro zvýšení četnosti kontaktů mezi podnikateli obou zemí, které se v konečném důsledku projeví i ve statistikách obchodní výměny. Pozitivní vliv lze očekávat od uzavření preferenční dohody mezi EU a sdruţením MERCOSUL; v červenci r. 2010 došlo k obnovení jednání, která byla přerušena od r. 2004. Pomoci v navazování kontaktů s obchodními partnery by měla přispět Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci, která byla podepsána u příleţitosti oficiální návštěvy brazilského prezidenta Lula Da Silva v ČR v dubnu 2008 a vstoupila v platnost v říjnu 2009. Moţnosti skýtají subdodávky pro silné dodavatele zařízení pro investiční celky, a to zejména pokud jde o oblast energetiky včetně transmisních sítí, dopravní infrastruktury, odpadové hospodářství a další. Dle Dohody mezi vládou ČR a BFR budou strany podporovat hospodářskou spolupráci v následujících oblastech: a) Energetický sektor b) Agroprůmysl a lesnictví c) Výrobní prostředky, automobilový a letecký průmysl d) Informační technologie e) Technologie pro ochranu ţivotního prostředí f) Dopravní systémy
45
g) Technické normy, certifikace a metrologie“7 Na území Brazílie působí několik firem a joint-ventures, které jsou vlastněné buďto českými obchodníky, nebo to jsou pobočky či dovozci různorodých komodit. Ráda bych jmenovala některé z nich a komoditní oblast, na kterou se specializují. Jedná se o: AVIA DO BRASIL, Ltda. – dovoz hutních a strojírenských výrobků CENTROPROJEKT DO BRASIL, Ltda. – většinovým vlastníkem je zde Centroprojekt Zlín zabývající se komplexními dodávkami staveb technologických zařízení pro čištění odpadních vod a úprav vod INDÚSTRIA QUÍMICA VOZES BRASULEIRAS, Ltda. – dovoz základních surovina na výrobu léků, chemických látek pro gumárenský průmysl JABLONEX DO BRASIL, Ltda. – import korálků MÁQUINAS KEHL, Ltda. – dovoz obuvnických strojů PRAGOTEC, Ltda. - obchodní firma vlastněná českým občanem a specializuje se na import technologií a zařízení pro cementárny, keramičky, vápenky. TEAM BRASIL – zástupce Aircraft Industries (Let Kunovice) Dle hodnocení kanceláře CzechTrade v Sao Paolu bylo zaznamenáno na sto poptávek od brazilských firem, přičemţ většina dotazů směřovala na český křišťál, biţuterii, sklo, dárkové a dekorační předměty, pivo a pivovarnictví, strojírenské celky, vodní turbíny, malé vodní elektrárny, poptávky po zdravotnickém vybavení, ale i stavební a těţební technik či stroje pro zemědělství. Ve sféře sluţeb se nám bohuţel nedaří dosáhnout tak dobrých výsledků, jako v oblasti zboţí, od roku 2000 máme s Brazílií záporné saldo, výjimkou jest rok 2006. Jedná se především o podnikatelské subjekty zaměřené na dopravu a cestovní ruch, finanční a bankovní instituce. Důvodem tohoto negativního jevu jsou přísná restriktivní opatření, která se týkají účasti zahraničního kapitálu na strategických sluţbách, jako je doprava, energetika, těţba ropy, a některé oblasti telekomunikací. Do budoucna bude v zájmu hlavně rozvoj cestovního ruchu. Za rok 2008 navštívilo ČR, hlavně Prahu, 26 000 brazilských turistů a naopak do Brazílie vycestovalo 7 000 českých turistů. 7
BusinessInfo.cz. Oficiální portál pro podnikání a export. Souhrnná teritoriální informace Brazílie
46
3.6.5 Podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Import a prodej můţe realizovat jakákoli osoba, která je zaregistrovaná jako dovozní organizace. Prostřednictvím zprostředkovatelské sluţby, dovozní organizace či přímého prodeje konečnému uţivateli, uplatňujeme metodiku průniku na brazilský trh. Zákony právně upravují vztah mezi prodejcem a výrobcem a jsou pevně dané pro příslušné prostředí. Oblíbenou a nejčastější formou průniku na trh je spolupráce s místním zástupcem a většinou to bývá i podmínka u brazilských podniků k tomu, aby vůbec navázaly komunikaci se zahraničními podniky. Výhradním jednacím jazykem je portugalština a při veřejných soutěţích musí být v nabídce doloţeno jméno zástupce a oprávnění jednat za dodavatele. Vzhledem k výše popsaným negativům na straně dovozu do Brazílie, vysokého stupně byrokracie a sloţité administrativě, je přítomnost místního zástupce nezbytností. Zajišťuje hladký průběh celního řízení, pomáhá s výpočtem daní (respektive konečné prodejní ceny) a hlavně přítomnost kvalitního zástupce zajistí kvalitní informace z daného teritoria a hodnotných obchodních partnerů. Mezi klíčové faktory zajišťující úspěšnost prodeje zejména patří osobní účast na prvotních jednáních a schopnost vést jednání v portugalštině, dále pak účast na výstavách a veletrzích, účinná propagace a trvalá přítomnost na trhu, v neposlední řadě katalogy s úvodní částí věnovanou historii podniku a závěrečná část obsahující mezinárodní reference. Je vhodné vyhotovit tyto propagační materiály v portugalštině a angličtině, co se vůbec nedoporučuje je španělština a to z důvodu neexkluzivity a zaměnitelnosti s ostatními trhy Latinské Ameriky.
3.6.6 Podmínky pro vstup na trh Zřizování kanceláří, reprezentací a společných podniků se řídí brazilským právem, kdy v obchodním zákoníku je definováno několik forem společných podniků a smíšených společností, ve kterých smí investiční kapitál nabýt výše 100%. Při zřizování společného podniku dochází k zaloţení buď to společnosti s ručením omezeným – Limitada – Ltda., akciové společnosti – Sociedade Anonima – S.A.; méně vyuţívané, ale přesto se vyskytující komanditní společnosti – Sociedade em Conta de Participacao; a konsorcia – Consórcio. Specifikem Brazilské federativní republiky je její značná rozloha a její odlišná úroveň industrializace jednotlivých států federace. Je nutné počítat s vyšším úrokovým zatíţením a je dobré sledovat situaci vývoje směnného kursu domácí měny. V případě řešení obchodní sporů se všeobecně doporučuje ustanovit do obchodní smlouvy odkaz na řešení případného sporu u 47
soudní instance v třetí zemi či u mezinárodních soudních dvorů. Dalším nepříjemným prvkem znesnadňujícím důvěru v brazilský trh je platební morálka, dlouhé platební lhůty, postupné splátky, trvalý dohled Centrální banky. V těchto situacích se doporučuje českým exportérům pojistit platbu prostřednictvím tzv. akreditivu. Pro rok 2011 je uspořádáno několik významných výstav a veletrhů, plánuje se účast na veletrhu Hospitalar – Mezinárodní výstava zdravotnických výrobků, zařízení a sluţeb v Sao Paolu; FEIMAFE – veletrh strojírenství také v Sao Paolu; Mercopar – subdodavatelé pro průmysl ve městě Sul; a FIMAI. Taktéţ byl vypracován tzv. Akční plán pro Brazílii, který můţeme vidět v tabulce č. …vloţení v příloze - a obsahuje nejvýznamnější proexportní akce zaměřené na Brazílii. Plán byl projednán týmem expertů pro Brazílii, jejímţ vedoucím je Dr. Václav Malý. Obsahuje aktivity organizované a připravené státní správou, Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy, oborovými svazy a aliancemi, popřípadě vývozními aliancemi.
3.6.7 Nejperspektivnější projekty pro české investice V této části nastíním několik odvětví, které v dohledné době deseti let představují velmi potenciální projekty, do kterých se vyplatí investovat, nebo alespoň účastnit se v rámci nadnárodních konsorcií. Projekty spojené s pořádáním MS v kopané 2014: V celkem 12 městech bude hostit Brazílie šampionát v kopané a dle zpravodajského serveru se budou investovat dohromady více neţ 70 mld. BRL (některé zdroje hovoří aţ o 100 mld. BRL). Tato suma bude rozdělena mezi několik projektů, jako jsou rozšíření a modernizace letišť, rekonstrukce stadionů, nicméně nejvyšší sumy půjdou na infrastrukturu, hotelová průmysl, bezpečnost, telekomunikace či zdravotnictví. Tyto investice přinesou významný posun pro Brazílii, za normálních okolností by tyto modernizace trvali 30 – 40 let. Vylepšení dopravní infrastruktury představuje především plány na příměstské vlaky, flexibilní autobusové systémy, moderní verze tramvajové dopravy, metro, letiště, přístavy. České podnikatelské subjekty mají výraznou šanci podílet se na realizaci infrastruktury prostřednictvím účasti v nadnárodních konsorciích.
48
Projekty spojené s pořádáním LOH 2016 v Rio de Janeiro: Celkové přímé investice pro Rio de Janeiro budou činit 30 mld. BRL, s tím, ţe celkové nepřímé investice jsou odhadovány na 100 mld. BRL. Významná část investic bude opět pouţita na infrastrukturu, tak jak v případě šampionátu MS ve fotbale, kdy dojde k navýšení přepravních kapacit na 1 milion cestujících přepravených během jednoho dne. Během 18- ti let má být vytvořeno více neţ dva miliony pracovních míst spojených s těmito investicemi. Projekty budou soustředěny především do sféry ochrany ţivotního prostředí, bezpečnosti a výstavby hotelů. České firmy opět mají šanci účastnit se těchto projektů především podílem na infrastruktuře v nadnárodních konsorciích. Dalšími oborovými projekty, kterých se čeští exportéři mohou účastnit, se týkají automobilového průmyslu, především vnitrokoncernový obchod značky Volkswagen, a nadále vynikat v dodávkách jednotlivých komponentů, součástek a náhradních dílů. Nezbytnou součástí je prezentace na tematických veletrzích. Dále zpracování komunálního a průmyslové odpadu, subdodávky
3.6.8 Budoucí vývoj v teritoriu „Odhady růstu HDP pro rok 2010 se pohybují od 7,2% (vládní odhad), přes 7,3% (centrální banka) po 7,5% (MMF). Pro rok 2011 se pak odhaduje pokles růstu na 4,1 – 4,5%. Celoroční odhady inflace jsou pro rok 2010 na úrovni okolo 5% a pro rok 2011 mírně pod tuto hranici. Vyšších temp růstu pak bude moţno dosáhnout vyššími investicemi, které by v optimálním případě měly být na úrovni 23 – 25% (v roce 2009 pouze 16%). Vláda poté, co v uplynulém roce stimulovala růst ekonomiky zejména podporou spotřeby domácností, stanovila pro rok 2010 svojí hlavní prioritou podporu investic. Tato spočívá v uvolnění dodatečných úvěrových prostředků (80 mld. BRL) pro rozvojovou banku BNDES a prodlouţení daňových výhod pro výrobce základních prostředků a výpočetní techniky, stejně jako zvýhodnění investic do sektorů zpracování ropy, petrochemie a větrné energie. Limitem však bude nadále nízká úroveň domácích úspor. Nebezpečím je pak prohloubení vnější nerovnováhy, kdy vzhledem k vyšším dovozům a přílivu zahraničních investic můţe dojít ke zhoršení bilance běţného účtu.“8
8
BusinessInfo.cz. Oficiální portál pro podnikání a export. Souhrnná teritoriální informace Brazílie
49
Brazílie vstupuje do roku 2011 poprvé v čele s ţenskou prezidentkou Dilmou Rousseff. Do budoucna lze předpokládat, ţe nová vláda bude pokračovat v politice stávající administrativy prezidenta Luly, který madam Rousseff podporoval celé volební období a má největší zásluhy na jejím konečném zvolení. Nicméně jisté odlišnosti od politiky Lula da Silvy zde jsou, hlavními tématy, kterým se bude chtít Dilma Rousseff věnovat, je sociální zrovnoprávnění společnosti, rozšíření domácího trhu díky rostoucí ţivotní úrovni obyvatelstva, podpora zaměstnanosti, radikální sníţení chudoby, boj proti organizovanému zločinu, budování postavení Brazílie jako aktivního partnera ve světovém společenství. Na poli zahraničního obchodu se bude Brazílie nadále věnovat budování konzistentní pozice vůči celému světu, především však se Spojenými státy americkými. Na kontinentu Afrika, bude docházet k posílení postavení vůči subsaharské Africe a vystupovat jako alternativa vůči zemím EU a Číně.
3.7 Indie Druhým státem z prioritních zemí pro Českou republika, na který bych se chtěla v této závěrečné části zaměřit, je Indie. Tak jako Brazílie hraje Indie velmi významnou roli na poli mezinárodního obchodu. Současně je členem OSN, Sdruţení zemí jiţní Asie pro regionální spolupráci (SAARC), britského Společenství (Commonwealth), MMF, Světové obchodní organizace, Světové banky aj. Indie (tak jako Brazílie, Čína, Indonésie a JAR), rovněţ patří mezi pět států s hospodářským potenciálem, se kterými OECD navázala posílenou spolupráci OECE – Enhanced Engagement, s hlavním úkolem sblíţit názory na klíčové hospodářské otázky. V poslední době se také Indie snaţí udrţovat dobré vztahy se sousedními zeměmi (Srí Lanka, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Barmou) a udrţovat roli důleţitého investora pro stáry Afriky. Spolupráce EU – Indie je nastavena do módu institucionalizovaného dialogu, jehoţ vrcholem bývají výroční summity, na střídačku konané v Dillí a předsednických zemích EU a jednotlivé podmínky jsou ukotveny v Společném akčním plánu. Pro období 2010 – 2013 Evropská unie vyčlenila 470 mil. EUR na rozvojovou pomoc se zaměřením na implementaci cílu Společného akčního plánu, zdravotnictví a vzdělávání. Od června roku 2007 probíhají společná jednání o uzavření Dohody o volném obchodu, která by měla být dokončena v roce 2011.
50
3.7.1 ZO Indie V letech 2009 aţ 2010 došlo ke zpomalení růstu importu v porovnání s tempem růstu exportu. V konečném důsledku toho došlo k absolutnímu sníţení schodku obchodní bilance. Indické exporty meziročně klesly o 3,6% na 178,6 mld. USD, zapříčiněno světovou finanční krizí a recesí na asijských a západních trzích. Dovozy do Indie meziročně poklesly o 5,6% na 286,6 mld. USD a deficit obchodní bilance dosáhl -108,2 mld. USD. Nastavené obchodní vztahy s Indií se řídí dokumentem „Politika zahraničního obchodu“ – Foreign Trade Policy (FTP), jeţ byly schváleny na roky 2009 – 2014. Podmínky pro všechny dovozy a vývozy jsou volné, avšak obsahují několik výjimek. Tím nejjednoznačnějším je zákaz obchodu se zbraněmi s Irákem, omezení v obchodu s Iránem a Severní Koreou. Kaţdý český podnikatelský subjekt, který chce působit na indickém trhu, musí získat od regionálních orgánů Oprávnění k dovozu nebo vývozu (Authorisation for import and export), a k tomuto oprávnění je přidělena identifikace, číslo tzv. vývozní / dovozní kód (Importer / Exporter Code, IEC). Platnost tohoto oprávnění je bohuţel časově omezená a po určitém období je nutné ji znovu zaktualizovat. Pokud jiţ dováţíme, další podmínkou, kterou indický trh vyţaduje, je předloţení Osvědčení o původu zboţí (Certificate of Origin, který potvrzuje Hospodářská komora ČR, viz. obrázek č. 2 v příloze), dvě kopie faktury a balícího listu v dvojím provedení. Tak jako v případě Brazílie i Indie vyuţívá zón volného obchodu, aby usnadnila přístup na své trhy a zlepšila podmínky pro své exportéry. V současné době Indie vyuţívá 130 funkčních zón SEZ (Special Economic Zones) a jednotlivé zóny buď mají podobné zaměření, anebo jsou multifunkční. V SEZ jsou povoleny tyto oblasti podnikání: sluţby, výroba zboţí, zpracování, různé montáţe, modernizace, balení, obchodní činnosti a jiné. K 31. 12. 2010 bylo schváleno celkem 581 SEZ, které jsou v různém stadiu budování a od roku 2008 tyto zóny volného obchodu poskytují zaměstnání pro více neţ 260 000 tisíc lidí. Firmám, které podnikají v SEZ, jsou poskytovány různé formy úlev, hlavně se jedná o dovoz strojů, zařízení a surovin, které je osvobozeno od placení daně ze sluţeb a centrální prodejní daně.
51
3.7.2 Spolupráce s ČR Historie česko-indických vztahů sahají aţ do období předválečného Československa. Obchodní styky byly zahájeny v oblasti průmyslu, dodávkami obráběcích strojů, zařízení pro cukrovary a aktivitami firmy Baťa, která se podílela na výstavbě obuvnických závodů v místech, která svým jménem tuto historii upomínají. Čeští podnikatelé rovněţ vynikali v dodávkách dieselgenerátorů, tvářecích, obráběcích, textilních, tiskařských a koţedělných strojů, implementace potravinářské technologie a pomoc při budování základů indické energetiky.
3.7.3 Vzájemná obchodní bilance Přehled obchodní výměny za posledních pět let (v tis. USD): Rok 2006 2007 2008 2009 2010
Vývoz (FCO) 386 350 551 962 634 839 575 908 787 747
Dovoz (OP) 253 881 403 220 510 628 454 739 574 812
Saldo 132 469 148 741 124 211 121 169 212 935
Celkový vývoz za rok 2010 vzrostl o 24,1% v porovnání s předkrizovým rokem 2008, a v porovnání s rokem 2009 o 36,8%. Dovozy vzrostly o pouhých 26,4% oproti roku 2009, čili za posledních sedm let je vývoj obchodní bilance aktivní. Indie se tímto postavení stává pro Českou republiku jednou z nejdůleţitějších států pro český zahraniční obchod s perspektivou dlouhodobého a rychlého růstu exportu, hned na druhém místě po Číně. V oblasti sluţeb celkové příjmy za třetí čtvrtletí roku 2010 činily 113,0 mil. Kč a výdaje 117,3 mil. Kč. Největší příjmovou poloţkou jsou výnosy ze sluţeb poskytovaných v dopravě, a to doprava silniční a nákladní ţelezniční doprava. Z ostatních je zajímavé jmenovat cestovní ruch, který v posledních letech zaţívá pomalé oţivení. Hlavní komodity, které míří do Indie, od českých firem jsou: karoserie a jiné součásti do vozidel, elektrické motory, nákladní vozidla, čerpadla, obráběcí stroje, textilní stroje, kaučuk, sklo a skleněné výrobky. Na druhé straně import do ČR se skládá převáţně z bavlněné příze a textilního zboţí, syntetické tkaniny, obuv, ocelové trubky a odlitky, transformátory, chemické a farmaceutické výrobky.
52
3.7.4 Perspektivní komodity českého exportu Jednotlivé obory, ve kterých Česká republika má značný potenciál uplatnit své kapacity, znalosti a zkušenosti, ale také obory ve kterých má ČR tradici a dlouholeté know-how: a) Dopravní infrastruktura b) Energetika c) Těţební průmysl d) Vodohospodářství e) Automobilový průmysl f) Strojírenství g) Potravinářský průmysl h) Technologie pro ochranu ţivotního prostředí. Pokud zmiňuji perspektivní obory, ráda bych také představila jednotlivé indické investory v ČR. Jedná se o: Mittal Steel, Ashok Leyland (Avia Letňany), Lloyd Electric (chladící zařízení), Glenmark Pharmaceuticals Ltd., Alok Industries – Mileta Krkonoše (textilní továrna), Spentex – Schoeller (výrobce sportovního zařízení). Na druhé straně jmenujme české investory působící v obchodním zastoupení v Indii: CzechTourism, ŠkodaAuto India Private Ltd., Škoda Power Pvt. Ltd., Vítkovice a.s., Tatra Vectra Motors Ltd., Omnipol Liaison Office, CKD Blansko Indie Pvt. Ltd., a další. „Česká republika můţe v Indii stavět na tradicích a dobré pověsti dodávek zejména v oblasti těţkého strojírenství, energetických zařízení, obráběcích strojů a také spotřebního béţ, jako např. výrobky ze skla, vybrané potraviny a pivo. Reputaci ČR dále podporuje existence společného podniku Tatra Trucks a přítomnost vozů Škoda Octavia na indických silnicích a nyní jiţ i Škoda Superb a Laura i v diplomatických kruzích. ZÚ v Dillí a kancelář CzechTrade v Bombaji se snaţí nejlepší moţno formou zprostředkovávat kontakty pro zájemce z ČR a obchodní spojení s indickými firmami. Pro získání zakázek většího rozsahu je potřeba nejen podpora státu, resp. ZÚ, ale také zajištění kvalitního financování. Je třeba si uvědomit, ţe Indie je sice rozvojovým trhem, ale uţ ne nenáročným trhem, a je zde třeba počítat se silnou konkurencí a s poţadavky na zapojení domácího průmyslu, coţ mnohdy přináší další komplikace. V poslední době však jiţ ZÚ a CzechTrade registrují oţivení zájmu o dodávky některých tradičních výrobků (např. obráběcí a tvářecí stroje, kuličková loţiska, armatury, textilní a gumárenské stroje, ale i některé zcela 53
nové poloţky (nové letištní technologie, malá letadla, speciální ţelezniční stroje, nemocniční lůţka). V oblasti výrobních kooperací je stálý zájem indických firem o spolupráci při výrobě energetických zařízení, zvláště niţších výkonů pro soukromý sektor. Je zaznamenáván téţ růst zájmu o výrobky na vysoké technologické úrovni, např. laboratorní přístroje a některé subdodávky pro jaderné elektrárny.“9
3.7.5 Vzájemný obchod Pro úspěšný start podnikání v Indii je důleţité mít kvalitního místního zástupce, dalším krokem je dobré marketingové seznámení se zdejším trhem, body k dobru přinese navázání spolupráce s místní konzultantskou firmou a vyplatí se konzultace s obchodním úsekem zastupitelského úřadu v Dillí a s kanceláří CzechTrade, která sídlí v Bombaji. Důleţitým prvkem sebe prezentace českých firem je vyuţití sluţeb indických průmyslových a obchodních komor, které napomůţou přiblíţit klima indického trhu. Dále jak jsem nastínila na začátku této kapitoly, účast na veletrzích a výstavách je nezbytnou součástí pro kaţdou firmu, která chce uspět. Je nutné mít na paměti, ţe veškeré propagační materiály musí být v angličtině. Podmínkou pro zaloţení společného podniku, reprezentace či zřízení kanceláře, je dodrţení Zákona o společnostech v Indii (Indian Companies Act 1956) a splnění Pravidel Centrální banky. Moţnosti obchodního působení v Indii jsou různé, nicméně definují se ve čtyřech základních podobách: -
100% vlastněná společnost, nebo společný podnik s indickou firmou, tzv. joint venture
-
pobočka (vykonávající obchodní činnost)
-
kontaktní kancelář (liaison office), která představuje zastoupení cizí firmy s účelem prozkoumání trhu a obchodních moţností
-
projektová kancelář – jejímţ cílem je splnění či zpracování jednoho projektu
Vzhledem k velikosti a odlišnosti kultury Indie, řadíme indický trh k jednomu z nejkomplikovanějších na světě. Významnou částí se na tom podílí byrokracie, která je jmenovaná snad ve všech materiálech indické vlády a která si také předeslala jako svůj cíl, sníţení byrokracie a urychlení hospodářského růstu. Velmi viditelným problémem Indie je
9
BusinessInfo.cz. Souhrnná teritoriální informace Indie
54
korupce, dále doba, která uplyne do uzavření kontraktu je delší neţ jeden rok, dle výzkumů Světové banky se jedná o 425 dnů (pro porovnání: Singapur 69 dní, Čína 241 dní). Je důleţité se mít na pozoru v kaţdé chvíli, sledovat místní dění a místní politickou situaci. Jakýkoli neklid, byť se můţe zdát zanedbatelný, můţe ohrozit i velmi solidně vybudované obchodní vztahy a povaha Indů můţe do jisté míry zlehčovat problémy a vidí je v úplně jiném světle, neţ se můţe zdát. Proto je dobré nastavit hned na začátku jasná pravidla obchodního vztahu, snaţit se předejít jakýmkoli problémům, a aby došlo k završení kontraktu, jeho zaplacení, je dobré pouţít akreditiv, či popřípadě u větších zakázek je to formou poskytnutí úvěru. Všechny tyto problémy mohou být většinou zapříčiněny politickou situací, častými změnami na významných postech a neochotou pokračovat v další privatizaci a neochotou přijímat zahraniční kapitál. V případě, ţe se podnik dostane do problémů s místní firmou je doporučeno spory řešit smírčí cestou, tzv. mediation, ale také prostřednictvím podnikatelských svazů a komor. Soudní cesta není dobrou volbou, procedura je zdlouhavá, místní soudy pracují pomalu, finanční náklady na řízení jsou značně vysoké a výsledek nejistý, vzhledem k určitému stupni předpojatosti lze předpokládat, ţe výsledek rozhodnutí bude ve prospěch domácí, indické firmy.
3.7.6 Podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Indie v budoucích letech nebude hostitelem ţádné významné sportovní akce, tak jak to je v případě Brazílie, nicméně její situace není tak beznadějná. Bez debat je pro české exportéry nejvýznamnějším odvětvím pro investice infrastruktura a energetika. Oblast energetiky zaznamenala v posledních letech obrovský boom na poli obnovitelných zdrojů (solární, větrná a vodní energetika). Odvětví infrastruktury skýtá moţnosti v modernizaci letišť, ţeleznic. Pokud se podíváme na další obory, které nabízí potenciální úspěch pro české podnikatelské subjekty, jedná se o farmaceutický průmysl, telekomunikace, zpracování potravin a rozvoj sluţeb.
3.7.7 Budoucí vývoj v teritoriu Ekonomika Indie se plánuje v pětiletých cyklech, současný plán je nastaven pro roky 2008 – 2012, a jejími hlavními body jsou - urychlení hospodářského růstu (s přihlédnutím k světové finanční krizi); důraz na všeobecný rozvoj (vzdělání, zlepšení infrastruktury na venkově, zlepšení zdravotní péče); odstranění rozdílů (v chudobě, nezaměstnanosti, mezi městem a vesnicí, rovnost pohlaví). Odváţným cílem je snaha dosáhnout vyššího HDP, neţ má Čína a 55
stát se tak nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Bude zajímavé sledovat, kam se daný ekonomický vývoj posune, protoţe inflace Indie tuto vidinu značně brzdí. Během roku 2010 dosáhla indická inflace v březnu hodnoty 14,9%. Jak jiţ bylo zmíněno v části perspektivních oborů i pro tento rok se budou české podnikatelské subjekty snaţit uspět na poli infrastruktury (budování nových silnic a ţeleznic), energetiky (rekonstrukce stávajících a budování nových elektráren), zajištění vody (pitná voda, čističky odpadních vod), rozvoj cestovního ruchu, růst ţivotní úrovně, dodávky zdravotnických zařízení aj.
3.8 Výsledky V této části bych ráda shrnula výsledky zahraničního obchodu za rok 2010, porovnala obtíţnost vstupu na indické a brazilské trhy a vyjmenovala veletrhy a výstavy, kterých se budou české podnikatelské subjekty účastnit.
3.8.1 Zahraniční obchod 2010 Obchodní bilance za rok 2010 skončila přebytkem 1,0 mld. Kč, který byl meziročně o 1,7 mld. Kč niţší. Podle předběţných údajů ČSÚ se v prosinci meziročně v běţných cenách zvýšil export o 27,0 procenta a import o 28,5 procenta. Roční bilance dosáhla aktivního výsledku 124,5 mld. Kč, které bylo o 25,0 mld. Kč niţší neţ v roce 2009. Meziročně v běţných cenách vzrostl vývoz o 27,0 % (44,5 mld. Kč) a dovoz o 28,5 % (46,2 mld. Kč). Nadále trvá tendence rychlého růstu importu oproti exportu, konkrétně jiţ desátý měsíc. Posílení CZK vůči EUR znamenalo vyšší přírůstky vývozu a dovozu v přepočtu na eura neţ v korunách (31,6 % a 33,2 %), zároveň vlivem oslabení CZK ve vztahu k USD byl vzestup vývozu a dovozu v dolarovém vyjádření niţší. Určitou nepředvídatelnou tradicí se stalo prosincové saldo, které bylo od vzniku České republiky aţ do roku 2008 vţdy záporné. Růst přebytku zaznamenal obchod se stroji a dopravními prostředky o 3,7 mld. Kč a průmyslovým spotřebním zboţím o 1,9 mld. Kč. Přechodem z aktiva do pasiva se na druhé straně zhoršila bilance obchodování s polotovary a materiály o 3,8 mld. Kč, surovinami o 1,1 mld. Kč a nápoji a tabákem o 0,1 mld. Kč. Výrazné navýšení deficitu zaznamenaly také chemické výrobky o 1,3 mld. Kč a minerální paliva o 1,0
56
mld. Kč. Bilance obchodu s ţivými zvířaty a potravinami zůstala neměnná na úrovni prosince 2009 (schodek 3,1 mld. Kč). Export dopravních prostředků a strojů meziročně vzrostl o 29,6 % (26,9 mld. Kč). Zvýšil se především vývoz výpočetní technologie o 6,6 mld. Kč, elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů o 5,4 mld. Kč a silničních motorových vozidel o 4,7 mld. Kč. Import strojů a dopravních prostředků meziročně stoupl o 32,4 % (na 23,2 mld. Kč). Největšího nárůstu zaznamenal dovoz v oblasti výpočetní techniky (o 8,4 mld. Kč), elektrických zařízení přístrojů a spotřebičů (o 4,7 mld. Kč) a telekomunikačních zařízení (o 3,6 mld. Kč). Oblast dovozu pohonných hmot zaznamenal výrazný vzestup a to především u dovozu ropy (o 26,6 % hodnotově a o 5,2 % naturálně). Obchodní bilance se členskými státy EU skončila přebytkem 45,8 mld. Kč, který byl meziročně o 12,2 mld. Kč vyšší. Tak jak jsem nastínila ve své práci, 80% našeho vývozu směřuje do států EU a tento výsledek to jen potvrzuje. Schodek obchodu se státy mimo EU se meziročně prohloubil o 13,9 mld. Kč na 44,8 mld. Kč. Kladného nárůstu jsme dosáhli v obchodě s Německem, nárůst o 5,2 mld. Kč a Slovenskem, zvýšení o 2,6 mld. Kč. Přechodem z pasiva do aktiva se zlepšila bilance obchodu s Polskem o 1,4 mld. Kč; malým úspěchem můţe být také mírné sníţení deficitu v obchodu s Ruskem, a to o 0,1 mld. Kč. Schodek se naopak prohloubil v obchodě s Čínou o 12,7 mld. Kč a Koreou o 0,9 mld. Kč, se kterými bohuţel trvale vykazujeme pasivní saldo obchodní bilance. V roce 2010 v porovnání s předchozím rokem 2009, se zvýšil vývoz o 17,7 % a dovoz o 20,3 %. Obchodní bilance skončila přebytkem 124,5 mld. Kč, který byl proti roku 2009 o 25,0 mld. Kč niţší. Zahraniční obchod se státy EU skončil v roce 2010 přebytkem 593,5 mld. Kč, který se meziročně zvýšil na 109,3 mld. Kč. Se státy mimo EU, třetími zeměmi, se schodek prohloubil o více neţ 134,3 mld. Kč na 468,9 mld. Kč. Schodek se prohloubil v obchodě s Čínou o 84,2 mld. Kč, Koreou o 11,8 mld. Kč, Ázerbájdţánem o 9,7 mld. Kč a Ruskem o 9,4 mld. Kč. Aktivum se naopak zvýšilo v obchodě s Německem o 26,2 mld. Kč, Slovenskem o 18,8 mld. Kč, Velkou Británií o 11,1 mld. Kč, Francií o 10,4 mld. Kč a Itálií o 10,3 mld. Kč.
3.8.2 Zhodnocení obtížnosti vstupu na indické a brazilské trhy Pokud se podíváme na celosvětové postavení Brazílie a Indie, můţeme konstatovat, ţe oba státy hrají významnou roli na poli mezinárodního obchodu. Ne náhodou byly obě země
57
zařazeny mezi prioritní země České republiky pro vzájemný zahraniční obchod. Obě skýtají velmi vysoký potenciál úspěchu českých podnikatelských subjektů v rámci získávání nových kontraktů a tím navázání nových a kvalitních obchodních vztahů. Nicméně nic není jednoduché, jak se můţe zdát, proto se stát snaţí, v rámci různých forem a programů podpory exportérům, toto úsilí co nejvíce zjednodušit. Dle mého zkoumání jednotlivých informací a celkové stabilitě státu, soudím, ţe Brazílie nabízí jednodušší formu vstupu na své trhy. Prvním plusem jest niţší míra byrokracie, neţ je v Indii, celkový čas na vyřízení a dokončení obchodního kontraktu či smlouvy, je výrazně kratší, oproti jednomu roku a téměř třem měsícům na straně indické byrokracie. V případě řešení sporů patří další bod Brazílii. Pokud nastanou nějaké komplikace v obchodním jednání, dodávkách zboţí, platebních podmínkách či finálních plnění, je dobré zakotvit do obchodní smlouvy ustanovení, jak se případné problémy budou řešit. Obvyklý a zaţitý způsob představuje odkaz na mezinárodní soudní dvory, soudní instance v třetí zemi, které zaručují nestranný a nezávislý pohled na problém. V případě Indie se dostáváme k řešení sporů formou smírčího jednání, jak jiţ bylo zmíněno v části věnované teritoriálním informacím Indie. Není tak časté, aby se na tomto strany dohodly, kaţdá se snaţí prosadit svůj způsoby řešení a povaţuje ho za adekvátní i pro druhou stranu. Jediným východiskem jest projednání místními soudy, které pracují pomalu a v neposlední řadě představují pro obě zúčastněné strany, výraznou finanční zátěţ. Z hlediska kulturního nahlíţíme na oba státy jako na země s bohatou kulturní historií a dlouholetou tradicí. Je nezbytně nutné před začátkem navázání obchodu, podrobně prozkoumat všechny zvyklosti a způsoby jednání, podmínky fungování vzájemných obchodních vztahů a získání kvalitního místního zástupce, který zajistí hladký start podnikání. Do budoucna je primárním úkolem pokračovat v aktivním působení na trzích prioritních zemí. Zaměřit se na klíčové obory a neustále vyhledávat příleţitosti, při kterých bychom mohli uplatnit kvalitu svých sluţeb a zboţí. Lze předpokládat, ţe budeme nadále pokračovat v trendu minulých let, aţ na výjimku roku 2008 – 2009 ovlivněnou celosvětovou hospodářskou krizí, kdy export České republiky dosahoval aktivních přírůstků.
3.8.3 Účasti na výstavách a veletrzích
58
V závěrečné části bych ráda shrnula jednotlivé akce pořádané MPO, zastupitelskými úřady, Hospodářskou komorou, popřípadě agenturou CzechTrade. V příloze, tabulkách č. 5 a 6, vidíme nejvýznamnější proexportní akce, které jsou zaměřené na Brazílii a Indii a jejichţ gestory jsou příslušné státní instituce či instituce na straně Brazílie a Indie. Pro nadcházející rok se jeví největší akcí veletrh obranné techniky LAAD v Rio de Janeiru, veletrh strojírenství FEIMAFE v Sao Paolu a veletrh zdravotnické techniky Hospitalar taktéţ v Sao Paolu. Všechny veletrhy se týkají oborů, ve kterých máme značný potenciál na úspěch, zároveň strojírenství a obranná technika má dlouholetou tradici v historii české výroby. Pro Indii je rovněţ připraven na rok 2011 dokument, který obsahuje řadu zajímavých prezentací, konferencí a veletrhů. Jak můţeme vidět v tabulce šest, od ledna probíhají prezentační konference, podnikatelské mise, které nabízí moţnost prezentovat se a vzdělávat se v oborech strojírenství, módy, skla a šperkařství, energetiky a zdravotnického zařízení. V únoru jiţ proběhl mezinárodní veletrh Waterex Word Expo v Bombaji, jejímţ iniciátorem byla firma IN-EKO Team, zabývající se vodohospodářskou technologií. Vzhledem k dané dosti problematické situaci v Indii v oblasti vodních elektráren a zajištění pitné vody, zde vzniká výrazný potenciál na úspěšné navázání nových obchodních styků.
59
Závěr Ve své diplomové práci jsem se snaţila komplexně přiblíţit problematiku zahraničního obchodu, shrnout výsledky jednotlivých proexportních strategií a nastínit podmínky na brazilském a indickém trhu. Součástí práce je vývoj zahraničního obchodu od roku 1945 aţ po současnost, popisuji jednotlivé kroky, které byly určující pro další rozvoj, pětileté plány obnovy a rekonstrukce, způsoby řízení proexportní politiky Federálním ministerstvem zahraničního obchodu a konkrétní výsledky obchodních bilanci, které se staly předobrazem dnešního zahraničního obchodu. Jiţ od poválečných dob je pro české exportéry dominantní oblast vývozu strojírenských výrobků, automobilového průmyslu, dlouholetou tradici má sklářský a textilní průmysl. Přechod od centrálně plánované obchodní politiky k liberální, zajistila široké moţnosti, v prvé řadě navázání uţších ekonomických vztahů se sousedními zeměmi. Jako členský stát Evropské unie a díky společné obchodní politice vůči třetím zemím, poskytují České republice nové příleţitosti, které se snaţíme uplatnit na dosud neprozkoumaných trzích. Plnění projektů z Exportní strategie, stanovené pro období 2006 – 2010 je náplní druhé části práce. Celkově mohu konstatovat, ţe došlo k naplnění předem stanovených cílů, vývoz za prvních deset měsíců roku 2010 vzrostl o 16% ve srovnání s rokem 2009, kdy export poklesl o 14%. Tato čísla řadí naší zemi k jedné z nejdynamičtěji rostoucí, s podílem vývozu vůči členským státům EU, kdy největší podíl vývozu uskutečňujeme s Německem. Pro rok 2011 jsou stanoveny rozšiřující úkoly a cíle jednotlivých projektů a v dubnu 2011 byla představena nová forma podpory exportu – tzv. vzorkovna. Jak se zdá z dosavadního vývoje mezinárodního obchodu, celosvětové trhy zaţívají celkové oţivení, postupné vyléčení z ekonomické krize, skýtá českým exportérům netušený potenciál. Z dlouhodobého hlediska je důleţité se soustředit na vybrané prioritní trhy, zvyklé obchodovat s českými komoditami a navyklé na českou obchodní diplomacii, a atakovat pozice prioritních importérů.
60
Seznam použité literatury 1.FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR. Historie a současnost (1945 – 2008). 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 246 str. ISBN 978-80-7400-128-4 2. KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika mezinárodního obchodu. 1. vyd. Praha: nakladatelství Fortuna, 1998. 239 str. ISBN 80-7168-568-2 3. MALÝ, Jiří. Proexportní politika v kontextu národních zájmů ČR a jejího členství v EU. Odborná stať Scientia et Societas, 2008. 30 str 4. SVATOŠ, Miroslav a kol. Zahraniční obchod teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 367 str. ISBN 978-80-247-2708-0 5. BusinessInfo.cz. Akční plán pro Brazílii. Interní materiál, 56 str. 6. BusinessInfo.cz. Akční plán pro Indii. Interní materiál, 48 str. 7. Česká agentura na podporu obchodu. Zahraniční obchod České republiky v letech 1993 – 2007. Praha 2008. 42 str. 8. MPO ČR. Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010. Interní materiál, 71 str. 9. MPO ČR. Aktualizace exportní strategie České republiky na období 2006 – 2010 na rok 2011. Interní materiál, 18 str.
Internetové stránky: http://www.businessinfo.cz
(Portál pro podnikání a export)
http://www.ceb.cz
(Česká exportní banka)
http://www.czechtrade.cz
(CzechTrade)
http://www.czco.cz
(stránky Českého statistického úřadu)
http://www.egap.cz
(Exportní garanční a pojišťovací společnost)
http://www.mpo.cz
(Ministerstvo průmyslu a obchodu) 61
http://nerv.vlada.cz
(Portál Národní ekonomické rady vlády)
Seznam použitých zkratek BFR
Brazilská federativní republika
BNDES
Brazilská rozvojová banka
CEFTA
Středoevropská zóna volného obchodu
ČEB
Česká exportní banka
ČSFR
Československá federativní republika
ČSR
Československá republika
ČSSR
Československá socialistická republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DPH
Daň z přidané hodnoty
ECU
Evropská měnová jednotka
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost
ESVO
Evropské sdruţení volného obchodu
EU
Evropská unie
FAO
Organizace pro výţivu a zemědělství
FMZO
Federální ministerstvo pro zahraniční obchod
FTP
Zahraničně obchodní politika
GATT
Všeobecná dohoda o clech a obchodu
HDP
Hrubý domácí produkt
IEC
Importer/Exporter Code – číslo importéra/exportéra
KSČ
Komunistická strana Československa 62
MERCOSUL
Sdruţení volného obchodu mezi Argentinou, Paraguay, Brazílií, Uruguay, Venezuelou
MMF
Mezinárodní měnový fond
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZe
Ministerstvo zemědělství
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
NAFTA
Severoamerická dohoda o volném obchodu
NDR
Německá demokratická republika
NERV
Národní ekonomická rada vlády
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OPPI
Operační program podnikání a inovace
OSN
Organizace spojených národů
PR
Public relations
SAARC
Sdruţení zemí jiţní Asie pro regionální spolupráci
SEZ
Special Economic Zones – Zóny volného obchodu
UNICEF
Dětský fond organizace spojených národů
UNIDO
Organizace OSN pro průmyslový rozvoj
USA
Spojené státy americké
WHO
Světová zdravotní organizace
WTO
Světová obchodní organizace
ZFM
Zóna Franca de Manaus
ZO
Zahraniční obchod
ZÚ
Zastupitelský úřad 63
Příloha č. 1
Tabulka č. 1 – Zahraniční obchod ČSSR s rozvojovými zeměmi v letech 1970 – 1990
Rok Obrat celkem Obrat s rozvojovými zeměmi z toho -asijské -africké -americké změna obratu s rozvojovými zeměmi
jednotky v mil. Kčs v mil. Kčs v% v% v% v% v%
1970 53 910 4 091 7,6
1975 97 367 6 838 7,0
1980 161 703 11 380 7,0
1985 240 141 13 535 5,6
1990 453 459 33 314 7,3
50,5 32,9 16,6
47,2 33,6 19,1
56,3 23,2 20,5
59,7 22,5 17,7
62,2 18,6 18,3
-
+ 0,6
0,0
-1,4
+ 1,7
64
Příloha č. 2
Tabulka č. 2 - Zhodnocení ZO obchodu v období 1993 – 2007
Rok
Obrat ZO v mil.Kč
Meziroční nárůst/ pokles v %
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
847 685 957 219 1 231 911 1 356 350 1 568 972 1 748 693 1 881 925 2 363 023 2 653 713 2580 531 2 811 653 3 471 752 3 698 548 4 249 385 4 870 553
x 112,9 128,7 110,1 115,7 111,5 107,6 125,6 112,3 97,2 109,0 123,5 106,5 114,9 114,6
Meziročn í hodnotov ý nárůst/ pokles v mil.Kč x +109 534 +274 692 +124 439 +212 622 +179 721 +133 232 +481 098 +290 690 -73 182 +231 542 +660 099 +226 796 +550 837 +621 168
Vývoz v mil.Kč
421 601 458 842 566 171 601 680 709 261 834 227 908 756 1 121 099 1 268 149 1 254 860 1 370 930 1 722 657 1 868 586 2 144 573 2 479 234
65
Meziročn í nárůst/ pokles v % x 108,8 123,4 106,3 117,9 117,6 108,9 123,4 113,1 99,0 109,3 125,7 108,5 114,8 115,6
Meziročn í hodnotov ý nárůst/ pokles v mil.Kč x +37 241 +107 329 +35 509 +107 581 +124 966 +74 529 +212 343 +147 050 -13 289 +116 536 +351 727 +145 929 +275 987 +334 661
Dovoz v mil.Kč
426 084 498 377 665 740 754 670 859 711 914 466 973 169 1 241 924 1 385 564 1 325 671 1 440 723 1 749 095 1 829 962 2 104 812 2 391 319
Meziro ční nárůst/ pokles v % x 117,0 133,6 113,4 113,9 106,4 106,4 127,6 111,6 95,7 108,7 121,4 104,6 115,0 113,6
Meziročn í hodnotov ý nárůst/ pokles v mil.Kč x +72 293 +167 363 +88 930 +105 041 +54 755 +58 703 +268 755 +143 640 -59 893 +115 006 +308 372 +80 867 +274 850 +286 507
Příloha č. 3
Tabulka č. 4 – Oficiální účasti ČR na mezinárodních výstavách a veletrzích
Přehled veletrhů / výstav pro rok 2011 Název veletrhu/výstavy
Kategorie
Datum konání
Iniciátor
Projektový manažer
ÚNOR
1.
Mining Indaba, Kapské město, Jihoafrická republika;
B
7.2. – 11.2.
CDT - Česká dobývací technika
Ing. Michaela Losenická
C
20.2.24.2.
AOBP - Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR
Ing. Věra Broţková
B
20.2.24.2.
A.ZET - Asociace zemědělské a lesnické techniky
Ing. Věra Broţková
B
23.2.26.2.
IN-EKO TEAM
Bc. Petr Mocek
Svaz chladící a klimatizační techniky
Ing. Lenka Koucká
Mezinárodní veletrh těţebního průmyslu 2.
3.
4.
5.
Idex, Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty; Mezinárodní veletrh obranného a bezpečnostního průmyslu. SIMA, Paříţ, Francie; Mezinárodní veletrh zemědělských strojů a zařízení. WATEREX WORLD EXPO, Bombaj ,Indická republika; Mezinárodní veletrh vodohospodářských zařízení. CHILLVENTA, Moskva, Ruská federace; Mezinárodní veletrh chlazení, klimatizace,
B
BŘEZEN 1.3.-3.3.
66
6.
7.
8.
tepelných čerpadel. ZULIEFERMESSE, Lipsko, Spolková republika Německo; Mezinárodní veletrh subdodávek. IWA, Norimberk, Spolková republika Německo; Mezinárodní veletrh zbraní, střeliv a jejich doplňků. MTA, Singapur, Singapurská republika; Mezinárodní strojírenský veletrh.
B
1.3.-4.3.
Svaz českých a moravských výrobních druţstev
Bc. Petr Mocek
B
11.3.14.3.
Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva
Bc. Petr Mocek
B
23.3.26.3.
SST - Svaz strojírenské technologie
Ing. Michaela Losenická
SST - Svaz strojírenské technologie
Ing. Michaela Losenická
ACRI - Asociace podniků českého a ţelezničního průmyslu SSL - Svaz spedice a logistiky ČR + ACRI UPOZORNĚNĺ !!! kapacita vystavovatelů naplněna - další přihlášky MPO nepřijímá SST - Svaz strojírenské technologie
Ing. Lenka Koucká
DUBEN 11.4.16.4.
9.
CIMT, Peking, Čínská lidová republika; Mezinárodní strojírenský veletrh.
B
10.
Technika, Bělehrad, Republika Srbsko; Mezinárodní všeobecný strojírenský veletrh. TRANSPORT LOGISTIC, Mnichov, Spolková republika Německo; Mezinárodní veletrh dopravních prostředků a logistiky.
B
C
10.5.13.5.
METALLOOBRABO TKA, Moskva, Ruská federace; Mezinárodní strojírenský veletrh. WASTETECH, Moskva, Ruská federace; Mezinárodní veletrh vodohospodářského managementu, odpadového hospodářství a ţivotního prostředí.
B
23.5.27.5.
B
31.5.-3.6.
CWA
Bc. Petr Mocek
FIA ALGER, Alţír, Alţírsko; Mezinárodní všeobecný veletrh.
B
ČERVEN 1.6.-6.6.
MPO
Ing. Michaela Losenická
11.
12.
13.
14.
KVĚTEN 9.5.-13.5.
67
Ing. Alexandra Staňková
Ing. Lenka Koucká
15.
16.
17.
18.
ELEKTRO, Moskva, Ruská federace; Mezinárodní veletrh elektrozařízení. UGOL ROSII & MINING, Novokuzněck, Ruská federace; Mezinárodní veletrh těţebního průmyslu. CHEMSPEC EUROPE, Ţeneva, Švýcarská konfederace Mezinárodní veletrh chemického průmyslu. BIO INTERNATIONAL, Washington, Spojené státy americké; Mezinárodní veletrh biotechnologií.
B
6.6.-9.6.
Českomoravská elektrotechnická asociace
Ing. Lenka Koucká
B
7.6.-10.6.
CDT - Česká dobývací technika
Ing. Alexandra Staňková
C
15.6.16.6.
Svaz chemického průmyslu
Bc. Petr Mocek
B
27.6.30.6.
CzechBio Asociace biotechnologickýc h společností ČR
Bc. Petr Mocek
ČERVENEC C 15.7.18.7.
ALV - Asociace leteckých výrobců
Ing. Věra Broţková
ALV - Asociace leteckých výrobců
Bc. Petr Mocek
AOBP - Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR
Bc. Petr Mocek
Czech Selection Design&Export o.s. Czech Glass Association
Ing. Alexandra Staňková
ŘÍJEN B 1.10.4.10.
CDT - Česká dobývací technika
Bc. Petr Mocek
B
ACRI - Asociace
Ing. Věra
19.
EAA, Oshkosh, Spojené státy americké; Mezinárodní veletrh leteckého průmyslu.
20.
MAKS, Moskva, Ruská federace; Mezinárodní veletrh leteckého průmyslu.
B
SRPEN 18.8.23.8.
21.
DSEI, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska; Mezinárodní veletrh obranného a bezpečnostního průmyslu. 100% design, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska; Designérský mezinárodní veletrh.
B
ZÁŘÍ 13.9.16.9.
22.
23.
24.
CHINA COAL & MINING EXPO, Peking, Čínská lidová republika; Mezinárodní veletrh těţebního průmyslu. TRAKO, Gdaňsk,
B
22.9.25.9.
11.10.68
25.
26.
27.
28.
Polská republika; Mezinárodní veletrh dopravních prostředků a logistiky. MUSIK CHINA, Šanghaj, Čínská lidová republika; Mezinárodní veletrh hudebních nástrojů. EQUIP AUTO, Paříţ, Francie; Mezinárodní veletrh silničních vozidel, jejich dílů a příslušenství. POWER KAZACHSTAN, Alamty, Kazachstán; Mezinárodní veletrh elektrozařízení. MEDICA DÜSSELDORF, Düsseldorf, Spolková republika Německo; Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky.
14.10.
podniků českého ţelezničního průmyslu
Broţková
C
11.10.14.10.
Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR
Ing. Michaela Losenická
C
11.10.15.10.
Sdruţení automobilového průmyslu
Ing. Michaela Losenická
Českomoravská elektrotechnická asociace
Bc. Petr Mocek
Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků
Ing. Lenka Koucká
LISTOPAD B 1.11.3.11.
B
16.11.19.11.
69
Příloha č. 4
Tabulka č. 5 Termín (od - do) 25.02.2011
12.04.–15.04.2011
květen 2011
květen 2011
23.05.–28.05.2011
24.05.–27.05.2011
září 2011
září–listopad 2011
říjen 2011
18.10.–21.10.2011
Akce
Místo
Gestor
Obor
Seminář o ekonomické situaci v Brazílii
Rio de Janeiro
ZÚ Brasília
Doprava a energetika
Veletrh obranné techniky LAAD
Rio de Janeiro
Prezentace ČR ve Fortaleze, Ceará
Fortaleza
ZÚ Brasília
Průřezová akce
Prezentace ČR v Batayporá, Mato Groso
Fortaleza
ZÚ Brasília
Průřezová akce
Veletrh strojírenství FEIMAFE
Sao Paulo
Czechtrade Sao Paulo
Strojírenský průmysl
Veletrh zdravotnické techniky Hospitalar
Sao Paulo
HK ČR
Zdravotnická technika
Obranný průmysl
Prezentace ČR v Porto Alegre, Porto Alegre ZÚ Brasília Rio Grande do Sul
Průřezová akce
Prezentace ČR v Ribeirao Preto, Sao Paulo
Ribeirao Preto
OEÚ ZÚ Brasília
Průřezová akce
Prezentace ČR ve Vitórii, Espírito Santo
Vitória
ZÚ Brasília
Průřezová akce
Veletrh subdodavatelů průmyslu Mercopar
Caixas do Sul
Czechtrade Sao Paulo
Subdodavatelský průmysl
70
Termín (od - do) 08.11.–10.11.2011
Akce
Místo
Gestor
Obor
Podnikatelská mise v oblasti ţivotního prostředí
Sao Paulo
ZÚ Brasília
Ţivotní prostředí
Příloha č. 5 Tabulka č. 6 Termín (od – do)
Akce
Místo
23.01.2011
Prezentační konference českých výrobců obráběcích strojů
23.02.–26.02.2011
Waterex World Expo
12.04.–19.04.2011
Gestor
Obor
Indie – Bangalore
CzechTrade
Strojírenství, energetika, zbrojní průmysl
Indie – Mumbai
MPO
Vodohospodářské technologie
Indie – Dillí, Ochrana Podnikatelská mise Patna, Hospodářská ţivotního firem z oboru Hyderabad; komora ČR prostředí, vodní ţivotního prostředí Srí Lanka – hospodářství Kolombo Indie – Dillí, CzechTrade Mumbai
Design v oblasti módy, skla a šperků
08.05.–13.05.2011
Český design v Indii
29.09.–01.10.2011
Veletrh India Energy
Indie – Mumbai
CzechTrade
Energetika
20.10.–23.10.2011
Veletrh Hospital Infrastructure
Indie – Mumbai
CzechTrade
Zdravotnické zařízení
71
Obrázek č. 2
Příloha č. 6
72
73
