Právní formy podnikání v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha

Právní formy podnikání v České republice Bakalářská práce

Petr Škaloud

Červen 2009

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Právní formy podnikání v České republice Bakalářská práce

Autor:

Petr Škaloud, Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Mgr. Lucie Rozehnalová

Praha

Červen 2009

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 29. června 2009

Petr Škaloud

3

Anotace Tato práce se zabývá podnikáním a to, jak jednotlivců, tak obchodních společností v České republice. Jsou v ní popsány základní charakteristiky podnikání a podmínky pro provozování jednotlivých druhů podnikání. První kapitoly jsou věnovány obchodním společnostem a individuálnímu podnikání. Dále pak následuje srovnání jednotlivých forem podnikání. Závěrečná kapitola pojednává o současné finanční krizi, jejím vývoji a vlivu na podnikání.

This work deals with business especially with individual business activities and with activities of business companies in The Czech Republic. There is described essential characteristic of business and also right and duties that are required for specific forms of business. Than follows the chapter, where one specific form of business is compared with one another. Current financial crisis and its development and influence on business are the themes of the final chapter.

4

Obsah Anotace .............................................................................................................................................. 4 Obsah ................................................................................................................................................. 5 Úvod ................................................................................................................................................... 8 1 Základní charakteristika podnikání ................................................................................................. 9 1.1 Obecná ustanovení ............................................................................................................... 9 1.2 Osoby zapsané v obchodním rejstříku.................................................................................. 9 1.3 Osoby podnikající na základě živnostenského nebo jiného oprávnění .............................. 11 1.4 Osoby provozující zemědělskou výrobu ............................................................................. 11 2. Obchodní společnosti ................................................................................................................... 13 2.1 Základní pojmy u obchodních společností ......................................................................... 13 2.1.1 Založení společnosti, základní kapitál, vklady.......................................................... 14 2.1.2 Vznik společnosti ..................................................................................................... 15 2.1.3 Podnikatelská seskupení .......................................................................................... 15 2.1.4 Zrušení a zánik společnosti ...................................................................................... 16 2.1.5 Likvidace společnosti ............................................................................................... 18 2.2 Veřejná obchodní společnost ............................................................................................. 19 2.2.1 Základní ustanovení ................................................................................................. 19 2.2.2 Práva a povinnosti společníků ................................................................................. 20 2.2.3 Zrušení a likvidace společnosti ................................................................................ 21 2.3 Komanditní společnost ....................................................................................................... 22 2.3.1 Základní ustanovení ................................................................................................. 22 2.3.2 Práva a povinnosti společníků ................................................................................. 23 2.3.3 Zrušení a likvidace společnosti ................................................................................ 23 2.4 Společnost s ručením omezeným ....................................................................................... 24 2.4.1 Základní ustanovení ................................................................................................. 24 5

2.4.2 Práva a povinnosti společníků ................................................................................. 25 2.4.3 Orgány společnosti .................................................................................................. 26 2.4.4 Změna společenské smlouvy ................................................................................... 28 2.4.5 Zvýšení a snížení základního kapitálu ...................................................................... 28 2.4.6 Zánik účasti společníka ve společnosti .................................................................... 28 2.4.7 Zrušení a likvidace společnosti ................................................................................ 29 2.5 Akciová společnost ............................................................................................................. 29 2.5.1 Základní ustanovení ................................................................................................. 29 2.5.2 Založení a vznik společnosti ..................................................................................... 29 2.5.3 Práva a povinnosti akcionářů ................................................................................... 33 2.5.4 Orgány společnosti .................................................................................................. 34 2.5.5 Zrušení a likvidace společnosti ................................................................................ 36 3 Individuální podnikání ................................................................................................................... 37 3.1 Provozování živnosti ........................................................................................................... 37 3.2 Provozovny ......................................................................................................................... 40 3.3 Dělení živností .................................................................................................................... 41 3.3.1 Živnosti ohlašovací ................................................................................................... 41 3.3.2 Živnosti koncesované ............................................................................................... 43 3.4 Rozsah živnostenského oprávnění ..................................................................................... 43 3.5 Ohlašování živnosti ............................................................................................................. 44 3.7 Zánik živnostenského oprávnění ........................................................................................ 45 4 Výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání ....................................................................... 47 5 Současná finanční krize, její vliv a dopady na podnikání............................................................... 51 5.1 Původ a průběh finanční krize ............................................................................................ 51 5.2 Krize v České republice ....................................................................................................... 53 5.3 Odlišné pohledy na řešení krize.......................................................................................... 55 6

Závěr ................................................................................................................................................. 58 Seznam použité literatury ................................................................................................................ 59

7

Úvod Tato práce, zabývající se problematikou obchodních společností, je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Kaţdá z těchto pěti kapitol se pak blíţe zaměřuje na určitou konkrétní tématiku týkající se podnikání. První tři kapitoly se zabývají převáţně teoretickou stránkou předmětné problematiky, zbylé dvě pak porovnáváním jednotlivých společností a současnou finanční krizí. V první kapitole jsou obecné charakteristiky podnikání a osoby podnikatele, tak jak ho definuje zákon. Dále je zde uvedeno základní dělení obchodních společností a vysvětlení základních pojmů, které se obchodních společností týkají. Druhá kapitola nesoucí název Druhy obchodních společností se, jak jiţ název napovídá, zabývá obchodními společnostmi. Jsou zde popsány základní charakteristiky obchodních společností, způsob jejich zaloţení, podmínky zaloţení a zrušení. Také se v této kapitole uvádí práva a povinnosti společníků, jejich počet, vklady a orgány, které společnost tvoří. Kapitola třetí pojednává o osobním podnikání, tedy o podnikání ţivnostenském a neţivnostenském. Popisuje se zde co je to ţivnost, jak se dělí a jaké jsou podmínky k vykonávání jednotlivých druhů těchto ţivností. Dále také co dle zákona není za ţivnost povaţováno, včetně jednotlivých příkladů. Kapitola s číslem čtyři srovnává jednotlivé druhy obchodních společností. Jejich charakteristické znaky jsou uvedeny v tabulce a dále pak popsány a srovnány v rámci jednotlivých typů společností. Poslední, pátá kapitola, popisuje základní příčiny vzniku a vývoj současné finanční a posléze hospodářské krize. Dále pak její důsledky a dopady pro Českou republiku a rovněţ tak moţné způsoby řešení. Ty se často výrazně liší v závislosti na politickém smýšlení autorů těchto řešení.

8

1 Základní charakteristika podnikání 1.1 Obecná ustanovení Na začátku je nutno uvést, co to podnikání vlastně je. Podnikání je definováno jako soustavná činnost provozovaná samostatně podnikatelem a to vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku. Podnikatel musí splňovat všechny tyto podmínky. Pokud by tomu tak nebylo, nejednalo by se o podnikání. Aby tato definice byla úplná, je třeba definovat také pojem podnikatel. Podnikatelem je dle Obchodního zákoníku: 1) osoba zapsaná v obchodním rejstříku - aby mohla být osoba, ať uţ fyzická nebo právnická, zapsána do obchodního rejstříku, musí nejprve splnit zákonem stanovené podmínky. Tyto podmínky budou ještě dále rozvedeny v dalších kapitolách, 2) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění - ţivnost je dle ţivnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem, 3) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění, jedná se o podnikání dle zvláštních předpisů, patří sem například profese jako je lékař, advokát, tlumočník, burzovní makléř a další. 4) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána ve zvláštní evidenci.

1.2 Osoby zapsané v obchodním rejstříku Do obchodního rejstříku se povinně zapisují některé fyzické a právnické osoby. U fyzických osob musí být do obchodního rejstříku zapsána osoba, jejíţ příjem po dvě po sobě následující účetní období přesáhl částku 120 000 000 Kč. Pokud fyzická osoba provozuje ţivnost průmyslovým způsobem, musí být také zapsána do obchodního rejstříku. Ovšem fyzická osoba můţe i sama dobrovolně poţádat o zápis do obchodního rejstříku. Z právnických osob mají povinnost zápisu obchodní společnosti, druţstva a případně další právnické osoby, u kterých to zákon vyţaduje (například státní podniky). 9

Zvláštním případem jsou zahraniční fyzické a právnické osoby. To jsou takové fyzické a právnické osoby, které mají bydliště, respektive sídlo mimo území České republiky. Tyto osoby se také zapisují do obchodního rejstříku a platí pro ně stejné podmínky pro podnikání jako pro osoby tuzemské. Zahraniční právnická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku můţe u nás podnikat jen jako společník české podnikající osoby. Zahraniční fyzické osoby, které neprovozují podnikatelskou činnost ve své domovské zemi, musí mít povolen pobyt na území České republiky. To se nevztahuje na občany členských států Evropské unie. Právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání a zapsanou v obchodním rejstříku jsou obchodní společnosti. Společnostmi jsou: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost. Nestanoví-li zákon jinak, mohou být zakladateli společnosti a účastnit se na jejím podnikání osoby fyzické i právnické. Fyzická nebo právnická osoba můţe být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti. Obchodním společnostem se bude blíţe věnovat následující druhá kapitola. Druţstvem je sdruţení osob spojených za účelem lepšího dosaţení hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. K dosaţení těchto potřeb můţe druţstvo vyvíjet podnikatelskou činnost, ačkoliv tvorba zisku nebývá hlavním cílem činnosti druţstva. Druţstvo jako právnická osoba je způsobilá k právním úkonům a navenek jedná za druţstvo jeho představenstvo.

10

1.3 Osoby podnikající na základě ţivnostenského nebo jiného oprávnění V případě ţivnosti zákon vymezuje její definici jak pozitivně, tedy říká, co ţivností je, tak negativně tím, ţe taxativně uvádí, co ţivností není. Za ţivnost je dle zákona povaţována soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Za ţivnost není povaţováno například provozování činnosti vyhrazené zákonem státu. Můţe se jednat například o státní monopol nebo určitou hospodářskou činnost. U nás je jí například hospodaření s lihem a solí. Stát tuto činnost také nemusí vykonávat osobně a můţe jí svěřit vybrané právnické osobě. Autorská činnost a vyuţívání výsledků duševní tvůrčí činnosti se řadí mezi neţivnostenské podnikání, pokud je toto podnikání provozováno přímo autorem. Ţivností také není kupříkladu práce advokátů, notářů, lékařů, zubních lékařů, farmaceutů atd. Mezi ţivnosti není téţ řazena činnost finančních ústavů, kterými jsou například banky, pojišťovny nebo penzijní fondy. Platí to rovněţ pro pořádání loterií a jiných podobných her či

provozování

rozhlasového a televizního vysílání. Úplný výčet je

uveden

v ţivnostenském zákoně. Provozování všech těchto činností je povaţováno za neţivnostenské podnikání.

1.4 Osoby provozující zemědělskou výrobu Osoba provozující zemědělskou činnost je podnikatelem, jestliţe provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku. Drobná pěstitelská a chovatelská činnost, stejně tak jako prodej nezpracovaných zemědělských produktů, jsou-li provozovány fyzickou osobou, není provaţován za podnikatelskou činnost. Pod pojem zemědělská výroba spadá i hospodaření v lesích a na vodních plochách. Dvěma hlavními sloţkami zemědělské výroby jsou rostlinná a ţivočišná výroba. Rostlinnou výrobou se rozumí pěstitelství a zpracování vypěstovaných plodin. Je to 11

například vinařství, chmelařství, pěstování okrasných rostlin nebo rostlin určených k technickému vyuţití. Do ţivočišné výroby patří chov hospodářských a jiných zvířat pro získávání ţivočišných produktů a plemenný chov, ale také i například chov dostihových koní. Specifickým druhem podnikání v zemědělství je pak hospodaření na vodních plochách, kam patří zejména chov ryb a pěstování vodních rostlin. Podnikatelská činnost provozovaná obchodními společnostmi a ţivnostníky patří mezi nejvýznamnější a nejčastější způsob podnikání. A v právní problematice České republiky zaujímá jednu z nejvýznamnějších rolí. Proto jsem se v dalších dvou kapitolách zaměřil právě na tuto formu podnikání.

12

2. Obchodní společnosti Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Z hlediska společníků lze dělit obchodní společnosti na osobní a kapitálové obchodní společnosti. Osobní obchodní společnosti předpokládají společníkovu osobní účast na podnikání. Společníci nemají zákonem uloţenu vkladovou povinnost a za své závazky ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. Činnost náleţící orgánům společnosti mohou vykonávat pouze tito společníci. Účast v těchto společnostech je nepřevoditelná. Mezi tyto společnosti se řadí veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. U kapitálových obchodních společností má kaţdý společník vkladovou povinnost. Tito společníci pak ale za závazky společnosti neručí. Členy orgánů společnosti zde mohou být kromě společníků i jiné osoby. Společnost povinně tvoří základní kapitál a rezervní fond. Účast v kapitálové společnosti je převoditelná. Kapitálovými společnosti jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost.

2.1 Základní pojmy u obchodních společností Majetek společnosti – rozumí je jím souhrn majetkových hodnot, tzn. věcí, pohledávek, práv a jiných penězi ocenitelných hodnot, které patří společnosti. Čistý obchodní majetek – představuje obchodní majetek po odečtení závazků. Vypočítává se, chceme-li zjistit výši podílu společníka ve společnosti. Jde o hodnoty, které se zjišťují oceněním podle posudku znalce. Obchodní jmění – je souhrn majetku společnosti včetně jejích závazků. Hodnota obchodního jmění má význam při zrušení společnosti bez likvidace, kdy přechází obchodní jmění zrušené společnosti na jejího právního nástupce. Základní kapitál - základní kapitál společnosti je tvořen peněţitými i nepeněţitými vklady všech společníků společnosti a musí být vyjádřen v české měně. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. 13

Vlastní kapitál – tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku společnosti. V rozvaze se vykazuje na straně pasiv. Výše vlastního kapitálu se zjišťuje na základě účetní závěrky z hodnot, které jsou vykazovány v účetnictví společnosti.

2.1.1 Zaloţení společnosti, základní kapitál, vklady K zaloţení společnosti je třeba sepsat společenskou smlouvu podepsanou všemi zakladateli. Tyto podpisy zakladatelů společnosti musí být úředně ověřeny. U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti musí mít tato smlouva formu notářského zápisu. V případě jediného zakladatele nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská, respektive zakladatelská smlouva. Vkladem společníka můţe být peněţitý nebo nepeněţitý vklad, který se společník zavazuje vloţit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Nepeněţitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Společnost však můţe nepeněţitý vklad odmítnout. Před vznikem společnosti se ustanovuje osoba, která spravuje splacené vklady společníků, neţ dojde ke vzniku společností samotné. Tento správce muţe být zakladatel, pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, nebo jím můţe být téţ pověřena banka, i kdyţ není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat bez zbytečného odkladu společnosti. Nevznikne-li společnost, je správce povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně.

14

2.1.2 Vznik společnosti Společnost vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti. Není-li při zaloţení obchodní společnosti určeno, ţe se zakládá na dobu určitou, platí, ţe byla zaloţena na dobu neurčitou. Právní úkony týkající se zaloţení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Zákon stanoví, pro které úkony se vyţaduje forma notářského zápisu. Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán. V případě, ţe jedná za společnost více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliţe společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, ţe z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku. Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, můţe ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehoţ je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbliţším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu. Hlasující se pak povaţují za přítomné. Výše uvedené se nevztahuje na valnou hromadu.

2.1.3 Podnikatelská seskupení Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti, je většinovým společníkem a společnost, ve které tuto většinu má, je společností s většinovým společníkem. Hlasy plynoucí z účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným jsou hlasy spojené s jeho podílem ve společnosti. U akciové společnosti se počítají do hlasů plynoucích z účasti 15

akcionáře ve společnosti hlasy příslušející k jeho akciím s hlasovacími právy bez ohledu na to, zda jiţ byly tyto akcie vydány. Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (dále jen "ovládaná osoba"). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. Není-li prokázáno, ţe jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším mnoţstvím hlasovacích práv, má se za to, ţe osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou, a ţe osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, jsou ovládajícími osobami. Osoby, které jsou statutárním orgánem ovládající osoby nebo jeho členem, ručí za splnění závazku k náhradě škody společně a nerozdílně. Společně a nerozdílně ručí za splnění závazku k náhradě škody téţ osoby, jeţ jsou statutárním orgánem ovládané osoby nebo jeho členem.

2.1.4 Zrušení a zánik společnosti Zrušením společnost přestane existovat jako právnická osoba a končí tím veškerá její podnikatelská činnost. Zrušení je právní událost, jeţ předchází zániku společnosti. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Společnost zúčastněná na přeshraniční fúzi zaniká dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Ke zrušení obchodní společnosti dochází dvěma způsoby a to s likvidací nebo bez likvidace. To v případě, ţe její jmění přechází na právního nástupce. Cílem likvidace je uspokojení všech věřitelů a rozdělení zbylého likvidačního zůstatku mezi společníky. Likvidační zůstatek se rozdělí poměrně dle výše podílu společníka na společnosti. Ke zrušení společnosti dochází jednak na základě rozhodnutí společníků nebo na základě rozhodnutí soudu.

16

Společnost se zrušuje: a) uplynutím doby, na kterou byla zaloţena, b) dosaţením účelu, pro který byla zaloţena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. Byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce. Při zrušení společnosti s likvidací musí být ustanoven likvidátor, dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliţe skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán. V případech, kdy zákon umoţňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrţeno, jestliţe je jeho odstranění moţné. Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, neţ bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. V případě, ţe likvidátora jmenoval soud, rozhoduje o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace na návrh společníků či příslušného orgánu společnosti soud. Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímţ se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, ţe společnost nevznikla. Neplatnost společnosti můţe prohlásit jenom soud. 17

Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace. Právní vztahy, do nichţ neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit nesplacené vklady trvá, pokud to vyţaduje zájem věřitelů na splnění závazků neplatné společnosti.

2.1.5 Likvidace společnosti Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuţ je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se uţívá firma společnosti s dovětkem "v likvidaci". Na jmenovaného likvidátora přechází působnost statutárního orgánu. Likvidátorem můţe být jen fyzická osoba, nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace. V této zprávě navrhne rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenţ vyplyne z likvidace, mezi společníky. Zprávu předloţí společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Jak jiţ bylo výše řečeno, ke zrušení společnosti bez likvidace dochází na základě rozhodnutí společníků a to v případě, kdy obchodní jmění společnosti přechází na jejího právního nástupce. Případy, kdy přechází jmění společnosti na právního nástupce, se nazývají přeměny společnosti. K přeměnám společnosti můţe docházet následujícím způsobem: fúzí – k fúzi dochází sloučením nebo splynutím. Pří sloučení se spojí dvě či více společností s tím, ţe původní společnosti zanikají a vzniká společnost nová. U splynutí dochází k začlenění jedné společnosti do jiné změnou právní formy – v tomto případě nedochází k zániku společnosti ale jen ke změně právního postavení společnosti a společníků rozdělením – obchodní společnost se rozdělí a vzniknou společnosti nové, nebo se rozdělí s tím, ţe se část společnosti sloučí s jinou společnosti převodem jmění na jediného společníka – k převodu jmění na jediného společníka můţe dojit pouze v případě, ţe tento společník vlastní nejméně 90% podíl na společnosti. U 18

veřejné obchodní společnosti je to moţné pouze pokud má jen dva společníky a u komanditní společnosti za předpokladu, ţe zanikla účast všech komanditistů a zbývá jediný komplementář. Tento společník musí být zapsán do obchodního rejstříku, aby mohlo dojít k převodu jmění.

2.2 Veřejná obchodní společnost 2.2.1 Základní ustanovení Veřejnou obchodní společností je taková společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou. Jedná se o jednu z osobních obchodních společností. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Tato obchodní společnost můţe být zaloţena jen za účelem podnikaní, byla–li by společnost zaloţena za jiným účelem zakládalo by to její neplatnost. Společníkem veřejné obchodní společnosti můţe být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti podle zvláštního právního předpisu. Je-li společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky platící pro výše zmíněné fyzické osoby. Firma musí obsahovat označení "veřejná obchodní společnost", jeţ můţe být nahrazeno zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v. o. s.". Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek "a spol.". Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Společenská smlouva nemusí mít formu notářského zápisu, její podpisy však musí být úředně ověřeny. Náleţitosti, jeţ musí společenská smlouva obsahovat, jsou následující: firma a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání společnosti. 19

2.2.2 Práva a povinnosti společníků Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou. K její změně je třeba souhlasu všech společníků, ale smluvně je moţné určit, ţe k její změně postačuje souhlas většiny společníků. K rozhodnutí o ostatních záleţitostech je zapotřebí souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva nebo zákon, ţe postačí souhlas většiny společníků. Obvykle má kaţdý ze společníků jeden hlas, společenská smlouva ale můţe stanovit i jiný počet hlasů. Společník je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti ve společnosti. K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn kaţdý společník, při jejím vedení se musí řídit obchodními zásadami, které si společníci mezi sebou dohodli. Kaţdý společník je také povinen se řídit rozhodnutím společníků učiněným většinou hlasů. Společníci mají právo na veškeré informace týkajícím obchodní společnosti. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, pokud se však společníci ve společenské smlouvě nedohodnou, ţe se dělba zisku bude řídit dle jiných zásad. Změnou společenské smlouvy můţe do společnosti přistoupit další společník anebo můţe společník ze společnosti vystoupit, zůstanou-li ve společnosti alespoň dva společníci. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci. Společenská smlouva můţe stanovit, ţe statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jeden společník. Je-li statutárním orgánem více společníků, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Veřejná obchodní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně.

20

2.2.3 Zrušení a likvidace společnosti Kromě případů uvedených v kap. 2.1.4 se společnost zrušuje: a) byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou, b) smrtí společníka, ledaţe společenská smlouva připouští dědění podílu, podíl zůstavitele zdědil jeho dědic (dědicové), nedojde-li k odmítnutí dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, c) zánikem právnické osoby, která je společníkem, ledaţe společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, d) prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, e) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postiţením podílu některého společníka ve společnosti, nebo vydáním exekučního příkazu k postiţení podílu některého společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, f) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, g) jestliţe společník přestane splňovat zákonem stanovené předpoklady, h) z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě. Dědic podílu je oprávněn vypovědět účast ve společnosti ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Výpovědní lhůta dědice podílu činí 3 měsíce. Dědic, který podal výpověď, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani kdyţ společenská smlouva takovou povinnost stanoví. Veřejná obchodní společnost můţe být zrušena bez likvidace a to: fůzi veřejných obchodních společností fůzí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti zrušením veřejné obchodní společnosti s převodem jmění na jednoho společníka rozdělením veřejné obchodní společnosti.

21

2.3 Komanditní společnost 2.3.1 Základní ustanovení Komanditní společnost je společnost, v níţ se mísí prvky veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným, stále se však řadí mezi osobní obchodní společnosti. V této obchodní společnosti vţdy jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, tito společníci se nazývají komanditisté a dále jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, těmi jsou komplementáři. Společnost musí být zaloţena minimálně dvěma zakladateli, z nich vţdy jeden musí být komplementář a jeden komanditista. Stejně tak za celou dobu své existence musí mít komanditní společnost alespoň jednoho komanditistu a jednoho komplementáře. Komplementářem můţe být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti podle zvláštního právního předpisu. Je-li komplementářem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s účastí v komanditní společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce. Komanditní společnost můţe být stejně jako veřejná obchodní společnost zaloţena jen za účelem podnikaní. Společenská smlouva musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání, určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté, výši vkladu kaţdého komanditisty. Firma společnosti musí obsahovat označení "komanditní společnost", postačí však zkratka "kom. spol." nebo "k. s.". Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář. Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva, jejíţ podpisy musí být úředně ověřeny.

22

2.3.2 Práva a povinnosti společníků K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. V ostatních záleţitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty většinou hlasů, pokud se o tom společníci ve společenské smlouvě nedohodnou jinak. Při hlasování má kaţdý společník jeden hlas, ale je moţné smluvně určit i jiný poměr hlasů. Zisk společnosti se dělí na dvě části, na část připadající společnosti a část připadající komplementářům. Poměr těchto částí se stanoví ve společenské smlouvě, obvykle se zisk dělí na polovinu. Ta část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty rovněţ dle poměru stanoveného ve společenské smlouvě. Obvykle se zisk dělí mezi komanditisty rovným dílem. Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, rozdělí si komanditisté zisk podle výše svých splacených vkladů. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je kaţdý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Komanditista ručí za závazky ze smluv, které jménem společnosti uzavřel bez zmocnění, ve stejném rozsahu jako komplementář.

2.3.3 Zrušení a likvidace společnosti Komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Ztráta či omezení způsobilosti komanditisty k právním úkonům není důvodem pro zánik jeho účasti ve společnosti ani pro zrušení společnosti. Smrtí komanditisty se společnost neruší a jeho podíl na společnosti se dědí. Společenská smlouva můţe dědění podílu vyloučit; v tomto případě náleţí dědicům vypořádací podíl. Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Vypořádací podíl se vypočte obdobně jako podíl na likvidačním zůstatku.

23

2.4 Společnost s ručením omezeným 2.4.1 Základní ustanovení Společností s ručením omezeným je společnost, která se řadí jiţ mezi kapitálové obchodní společnosti, i kdyţ stále není čistě kapitálovou společností. Její základní kapitál je tvořen vklady společníků a tito společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebyly jejich vklady zcela splaceny. Tato společnost můţe být zaloţena jednou osobou. Platí zde však omezení, ţe společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůţe být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem u jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Omezen je také maximální počet společníků u společnosti s ručením omezeným, tato společnost můţe mít nejvíce padesát společníků. Kaţdý společník musí učinit vklad ve výši alespoň 20 000 Kč. Výše vkladu můţe být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Minimální základní kapitál společnosti je stanoven částkou 200 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, ale společníci, na rozdíl od osobních obchodních společností, ručí pouze za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků. Vkladová povinnost můţe být učiněna i jako nepeněţitý vklad, ale ve společenské smlouvě musí být uveden předmět nepeněţitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. Předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným nemusí být jen podnikání, ale můţe jím být jakákoliv zákonem dovolená činnost. Firma společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r.o." nebo "s.r.o.". Společenská smlouva musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, 24

c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, a další údaje, které vyţaduje zákon. Společenská smlouva můţe určit ve stanovách podrobněji některé náleţitosti obsaţené ve společenské smlouvě. Podmínkou pro zápis společnosti do obchodního rejstříku je splacení celého emisní áţia a nejméně 30 % z kaţdého peněţitého vkladu, s tím, ţe celková výše vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Pokud má společnost jediného zakladatele, musí být splacen celý její základní kapitál, aby mohla být zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé.

2.4.2 Práva a povinnosti společníků Společník je prvé řadě povinen splatit svůj vklad společnosti řádně a včas. Společník, který nesplní svou vkladovou povinnost, můţe být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. Obchodní podíl vyloučeného společníka pak přechází na společnost. Obchodní podíl dává společníkovi jistá práva, ale vyplývají z něho i jisté povinnosti. Výše podílů například obráţí i míru vlivu při rozhodování a výši podílu při rozdělování zisku. Jeho výše odpovídá výši vkladu na základním kapitálu. Společníci se však mohou ve společenské smlouvě dohodnout na jiné poměru. U společnosti s ručením omezeným platí, ţe kaţdý společník můţe mít pouze jeden obchodní podíl. Tento podíl můţe být převoditelný na jinou osobu, připouští-li to společenská smlouva. K tomu dochází při zániku právnické osoby, která je společníkem. Obchodní podíl pak přechází na jejího právního nástupce. Dalším případem je úmrtí společníka, v takovém případě dochází k dědění podílu. Společenská smlouva můţe přechod obchodního podílu na právního nástupce a dědění obchodního podílu vyloučit. Výjimkou je, jedná-li se o společnost s jediným společníkem.

25

Dědic se můţe domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě poţadovat, aby byl společníkem. Změna osoby společníka se zapisuje do seznamu společníků a do obchodního rejstříku. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. K výplatě zisku nelze pouţít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být pouţity k doplnění těchto fondů. Společnost vytvoří povinně rezervní fond a to do výše 10 % základního kapitálu, prostředky z tohoto fondu se vyuţijí pouze k úhradě ztráty společnosti. Společnost během svého působení ukládá část zisku do tohoto rezervního fondu.

2.4.3 Orgány společnosti Valná hromada Je tvořena všemi společníky a jedná se o nejvyšší orgán společnosti. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nedohodnou-li se společníci ve společenské smlouvě na vyšším počtu hlasů. Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje se prostou většinou hlasů. Do její působnosti patří například: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, e) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu, a další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Jednatelé svolávají valnou hromadu nejméně jednou za rok. Poţádat o svolání valné hromady mohou také společníci, jejichţ vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti. 26

Kaţdý společník, jednatel, likvidátor, insolvenční správce nebo člen dozorčí rady se můţe domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Jednatelé Jednatel je osoba, která obvykle vystupuje za společnost navenek. Jednatel či jednatelé, společnost muţe mít více jednatelů, jsou statutárním orgánem společnosti. Je-li více jednatelů, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý z nich, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Omezit jednatelská oprávnění můţe pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. Jednateli mohou být společníci i jiné fyzické osoby, jsou-li starší 18 let, způsobilé k právním úkonům a bezúhonné. Jednateli náleţí obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyţaduje souhlas většiny jednatelů. Jednatel nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání, také nesmí vstupovat se společností do obchodních vztahů. Jednatel rovněţ nesmí zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti. Kdo je jednatelem nesmí zároveň vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaţe jde o koncern. Dozorčí rada Na rozdíl od výše zmíněných orgánů, nemusí společnost s ručením omezeným povinně zřizovat dozorčí radu, můţe si to však ustanovit ve společenské smlouvě. Dozorčí rada dohlíţí na činnost jednatelů, kontroluje obchodní a účetní doklady, přezkoumává účetní závěrky a podává zprávy valné hromadě. Členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se valné hromady.

27

2.4.4 Změna společenské smlouvy Ke změně obsahu společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li zákon jinak. Jestliţe se mění obsah společenské smlouvy rozhodnutím valné hromady a zasahuje se tím do práv společníků, je třeba jejich souhlasu. Obsahem notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady, jímţ se mění obsah společenské smlouvy, je téţ schválený text změny obsahu společenské smlouvy. V tomto notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni společníci, kteří pro změnu společenské smlouvy hlasovali.

2.4.5 Zvýšení a sníţení základního kapitálu Ke zvýšení nebo naopak sníţení základního kapitálu můţe dojít pouze, schválí-li to alespoň dvě třetiny společníků. Zvýšení základního kapitálu můţe nastat z vlastních zdrojů nebo novými vklady. Základní kapitál je moţné zvýšit peněţitými i nepeněţitými vklady. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněţitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Při sniţování kapitálu nesmí jeho hodnosta klesnout pod 200. 000,- Kč a rovněţ hodnota vkladu společníka nemůţe být niţší neţ 20.000,-Kč.

2.4.6 Zánik účasti společníka ve společnosti K zániku účasti společníka můţe dojít několika způsoby. Některé z nich jsou závislé na vůli společníka jiné nikoliv. Společník nemůţe ze společnosti vystoupit, můţe však navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti. Dále účast společníka zaniká jeho vyloučením ze společnosti. K tomu dochází soudní cestou na návrh společníků, jejichţ podíly představují alespoň polovinu základního kapitálu. Důvod k zániku účasti je rovněţ prohlášení konkurzu na majetek společníka, výjimku tvoří případ, kdy má společnost jen jediného společníka, pak podíl společníka náleţí do konkursní podstaty. Účast společníka ve společnosti můţe skončit i dohodou všech společníků. Dohoda musí mít písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. V neposlední řadě pak zaniká účast společníka ve společnosti jeho smrtí. 28

Jestliţe přešel obchodní podíl na společnost, vzniká společníku, jehoţ účast ve společnosti zanikla, nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl.

2.4.7 Zrušení a likvidace společnosti Společnost se zrušuje: a) rozhodnutím soudu, b) z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě. Nesvěřuje-li společenská smlouva rozhodnutí o zrušení společnosti do působnosti valné hromady, zrušuje se společnost dohodou všech společníků, jeţ musí mít formu notářského zápisu. Společníci se mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě. Při zrušení společnosti s likvidací má kaţdý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.

2.5 Akciová společnost 2.5.1 Základní ustanovení Akciovou společností je, jak uţ její název napovídá, taková společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na akcie o určité jmenovité hodnotě. Jedná se jiţ o čistě kapitálovou společnost, která ručí za své závazky celým svým majetkem, její akcionáři však za závazky společnosti neručí. Akciová společnost můţe být stejně jako společnost s ručením omezeným zaloţena i za jiným neţ podnikatelským účelem, pokud tento účel zákon nevylučuje. Firma společnosti musí obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "akc. spol." nebo zkratku "a.s.".

2.5.2 Zaloţení a vznik společnosti Společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu. Jediný zakladatel zakládá společnost zakladatelskou listinou. 29

Základní kapitál společnosti zaloţené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 000 000,-Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis vyšší částku. Základní kapitál společnosti zaloţené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 000 000,- Kč. Jestliţe zvyšuje společnost, jejíţ základní kapitál je niţší neţ 20 000 000,- Kč, základní kapitál veřejnou nabídkou, musí jej zvýšit nejméně na 20 000 000,- Kč. Má-li být společnost zaloţena na základě veřejné nabídky akcií, je podmínkou platného zaloţení společnosti schválení prospektu cenného papíru Českou národní bankou. Veřejná nabídka akcií musí obsahovat kromě údajů výše uvedených téţ další náleţitosti uvedené v zákoně. Pří zaloţení společnosti na základě veřejné nabídky akcií zakladatel nebo zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií. Veřejná nabídka akcií se vhodným způsobem uveřejní a její obsah nelze měnit. Návrh stanov musí být k nahlédnutí v kaţdém upisovacím místě. Při splacení vkladu nebo jeho části před zápisem společnosti do obchodního rejstříku vydá správce vkladu upisovateli písemné potvrzení, ve kterém uvede: druh, formu, podobu, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, celkovou hodnotu emisního kursu upsaných akcií, rozsah splacení emisního kursu upsaných akcií. Upisovatelé, kteří splatili alespoň část svého vkladu, jsou oprávněni účastnit se ustavující valné hromady. Ta je způsobilá se usnášet, jestliţe se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií, kteří mají právo se zúčastnit ustavující valné a hlasovat na ní. Pro rozhodnutí ustavující valné hromady se vyţaduje souhlas většiny hlasů přítomných upisovatelů, kteří mají právo zúčastnit se ustavující valné hromady. Ustavující valná hromada rozhoduje o zaloţení společnosti, schvaluje stanovy společnosti a volí další orgány společnosti. Jestliţe se zakladatelé v zakladatelské smlouvě dohodnou, ţe v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, nevyţaduje se veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady.

30

Stanovy musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) předmět podnikání (činnosti), c) výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií, d) počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, jakoţ i určení, zda akcie znějí na jméno nebo na majitele, nebo kolik akcií zní na jméno a kolik na majitele, e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; vydala-li společnost akcie v různé jmenovité hodnotě, počet hlasů vztahující se k té které výši jmenovité hodnoty akcií, f) způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob jejího rozhodování, g) určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délku funkčního období člena orgánu, jakoţ i vymezení jejich působnosti a způsob rozhodování, jestliţe se zřizují, h) způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování, i) způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty, j) důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie, k) pravidla postupu při zvyšování a sniţování základního kapitálu, zejména moţnost sniţovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním, l) postup při doplňování a změně stanov, m) další údaje, pokud tak stanoví zákon. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. Akcie Akcie je cenným papírem, který emituje akciová společnost za účelem získání kapitálu. S akciemi jsou spojena práva a povinnosti akcionáře. Akcie je moţné dělit z několika pohledů: dle druhu akcie na kmenové a prioritní dle podoby akcie na listinné a zaknihované dle formy akcie na akcie na majitele a akcie na jméno. 31

Akcie musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) jmenovitou hodnotu, c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, e) datum emise. Kmenové akcie jsou akcie spojené s obvyklými právy a povinnostmi a akcionáři z nich neplynou ţádná další privilegia. Na rozdíl od akcie prioritní, která je spojena s přednostním právem na výplatu dividendy a podílu na likvidačním zůstatku. Nevýhodou těchto akcie je, ţe nebývají spojeny s právem hlasovat na valné hromadě, které akcionářům vyplývá z akcií kmenových. Listinné akcie jdou akcie vydané v určité fyzické podobě, obvykle tištěné na papír, ale mohou mít i jinou podobu. Oproti tomu zaknihovaná akcie existuje pouze jako zápis v evidenci akcií. Jestliţe společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, práva spojená s akcií na jméno je pak oprávněna vykonávat pouze osoba uvedená v seznamu akcionářů. To neplatí, pokud se prokáţe, ţe zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti, v tom případě je oprávněn vykonávat akcionářská práva vlastník akcie na jméno. Stanovy mohou omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií na jméno. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyţaduje zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná a prává spojená s touto akcií vykonává drţitel této akcie. Akcie můţe být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcie se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce. Pokud akcionář zemře, je oprávněn vykonávat práva spojená s akcií jeho dědic, za předpokladu, ţe zákon nestanoví něco jiného. Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, pokud zákon nestanoví jinak. Samostatně lze převádět právo na vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku spojené jinak s akcií. 32

Stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být vydány. Součet jmenovitých hodnot těchto akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Stanovy mohou určit, ţe zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti za zvýhodněných podmínek. Mohou téţ určit vydání druhu akcií, s nimiţ jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku (prioritní akcie), jestliţe souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřekročí polovinu základního kapitálu.

2.5.3 Práva a povinnosti akcionářů Vlastnictví akcie dává jejímu majiteli jistá práva, ale také i povinnosti. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (na tak zvanou dividendu), který valná hromada schválila k rozdělení. Nevyplývá-li z ustanovení stanov týkajících se prioritních akcií něco jiného, určuje se tento podíl poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Akcionář je oprávněn účastnit se a hlasovat na valné hromadě. Jeho hlasovací právo a počet hlasů na valné hromadě odpovídá počtu akcií, které vlastní. Dále má právo poţadovat veškeré informace týkajících se společnosti. Akcionář také muţe od dozorčí rady poţadovat, aby přezkoumala výkon působnosti dozorčí rady. Naopak hlavní povinností akcionáře je splatit řádně a včas emisní kurz akcií, které upisoval. Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn poţadovat vrácení svých vkladů. Společnost můţe bezúplatně převádět majetek na akcionáře jen v případech, kdy to zákon výslovně dovoluje. Úplný výčet práv a povinností uvádí obchodní zákoník, zde jsou uvedeny jen ty nejdůleţitější.

33

2.5.4 Orgány společnosti Valná hromada Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, kterou tvoří všichni akcionáři. Akcionář se můţe zúčastnit valné hromady jak osobně tak v zastoupení na základě písemné plné moci. Zástupcem akcionáře však nemůţe být člen představenstva nebo dozorčí rady společnosti. Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do šesti měsíců od posledního dne účetního období a svolává ji představenstvo, popřípadě jeho člen. Představenstvo uveřejňuje pozvání na valnou hromadu způsobem, který je uveden ve stanovách nebo zákonem uvedeným způsobem. Valná hromada je schopna se usnášet, přesahuje-li jmenovitá hodnota akcií přítomných akcionářů 30 % základního kapitálu společnosti. Stanovy společnosti však mohou určit i vyšší počet akcionářů, aby byla valná hromada usnášení schopná. Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo do šesti týdnů náhradní valnou hromadu, která je schopna usnášení bez ohledu na počet přítomných akcionářů. Záleţitosti, které nebyly zařazeny do pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti. Do působnosti valné hromady mimo jiné náleţí: a) rozhodování o změně stanov, b) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu, c) volba a odvolání členů představenstva, členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, d) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém, e) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, f) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, g) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy. Valná hromada si nemůţe svým rozhodnutím rozšiřovat působnost a pravomoci a nesmí rozhodovat o věcech, které jí nesvěřuje zákon nebo stanovy. 34

Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem, jenţ řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Ze zákona je přímo povinno k obchodnímu vedení společnosti. Představenstvo rozhoduje o všech záleţitostech společnosti, jeţ nejsou vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, jedná za představenstvo navenek jménem společnosti kaţdý člen představenstva. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku. Stanovy, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti. Ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za účetní období, předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. Tato zpráva je vţdy součástí výroční zprávy zpracovávané podle zvláštního právního předpisu. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, členem můţe být pouze fyzická osoba. Funkční období nesmí být delší neţ pět let. Představenstvo musí mít nejméně tři členy, výjimku tvoří společnost s jediným akcionářem. Členové představenstva si zvolí svého předsedu. Kaţdý člen představenstva má jeden hlas a rozhodují většinou hlasů svých všech členů, neurčují-li stanovy jinak. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením svých povinností škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Členem představenstva můţe být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům a která je bezúhonná. Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolním orgánem akciové společnosti a dohlíţí na výkon působnosti představenstva a na způsob, jakým uskutečňuje podnikatelské činnosti. Dále také přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. 35

Dozorčí rada je oprávněna svolávat valnou hromadu a navrhovat valné hromadě potřebná opatření. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy, má-li jich více, musí být počet jejích členů dělitelný třemi. Funkční období členů dozorčí rady nesmí přesáhnout pět let a jsou voleni valnou hromadou. Pokud má společnost více neţ 50 zaměstnanců, volí dozorčí rada dvě třetiny členů a jednu třetinu zaměstnanci společnosti. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou jednat jménem společnosti. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny hlasů svých členů, neurčují-li stanovy vyšší počet. Kaţdý člen dozorčí rady má jeden hlas.

2.5.5 Zrušení a likvidace společnosti Pro zrušení a zánik společnosti platí ustanovení § 68 aţ 75b obchodního zákoníku. Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada, nestanoví-li zákon jinak. Likvidátor, který nebyl jmenován soudem, můţe být valnou hromadou odvolán a nahrazen jiným likvidátorem. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, k němuţ byl schválen návrh rozdělení likvidačního zůstatku. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předloţených na výzvu likvidátora. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, vzniká nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy na základě příkazu likvidátora byly zrušeny akcie společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Rejstříkový soud provede výmaz společnosti z obchodního rejstříku, jen bude-li prokázáno, ţe byly všechny akcie společnosti zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny.

36

3 Individuální podnikání Následující kapitola pojednává o individuálním podnikání, popisuje co je to ţivnost a kdo je ţivnostníkem. Stejně tak jako to co je povaţováno za ţivnostenské a co za neţivnostneské podnikání, jiţ bylo zmíněno v první kapitole. V této kapitole bude tento druh podnikání zmíněn podrobněji.

3.1 Provozování ţivnosti Subjekty oprávněné provozovat ţivnost Ţivnost můţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené zákonem. V některých zvláštních případech se vyţaduje státní povolení k provozování ţivnosti, tak zvaná koncese. Fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky můţe na území České republiky provozovat ţivnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat ţivnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení ţivnosti a k ţádosti o koncesi doloţit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Výše uvedená povinnost se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat ţivnost prostřednictvím organizační sloţky svého podniku. Všeobecné podmínky provozování ţivnosti Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami jsou: dosaţení věku 18 let, nezletilá osoba můţe provozovat ţivnost jen prostřednictvím odpovědného zástupce způsobilost k právním úkonům, omezil-li soud podnikateli způsobilost k právním úkonům, můţe tento podnikatel provozovat ţivnost jen prostřednictvím odpovědného zástupce bezúhonnost, bezúhonná je taková osoba, která nebyla pravomocně odsouzena:

37

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať jiţ samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl jí uloţen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, nebo b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, na který se nevztahuje ustanovení písmene a), jestliţe byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Nesplňuje-li podnikatel podmínky bezúhonností, nemůţe provozovat podnikatelskou činnost a to ani prostřednictvím odpovědného zástupce. Zvláštní podmínky provozování ţivnosti Zvláštními podmínkami provozování ţivnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, která není vyţadována u všech druhů ţivnostenského podnikání, ale jen v případech, kde je zákon nebo zvláštní předpisy vyţadují. Jedná se o ţivnosti řemeslné, koncesované a vázané. Odbornou způsobilostí se rozumí hlavně kvalifikační předpoklady pro výkon ţivností a praxe, u koncesovaných ţivností se pak vyţaduje hlavně zvláštní spolehlivost. Pokud je v rámci odborné způsobilosti vyţadována praxe v oboru, rozumí se jí výkon odborných činností náleţejících do oboru nebo příbuzného oboru. Odbornou způsobilost můţe občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat téţ doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, ţe předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie. Nesplňuje-li podnikatel podmínky odborné způsobilostí, můţe podnikatelskou činnost provozovat prostřednictvím odpovědného zástupce, který bude obecné i zvláštní podmínky k provozování ţivnosti splňovat. U koncesovaných ţivností podmínku zvláštní spolehlivosti nelze nahradit ustanovením odpovědného zástupce. Překáţky provozování ţivnosti Ţivnost nemůţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs. Fyzická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uloţen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování ţivnosti v oboru nebo příbuzném oboru, nemůţe po dobu trvání tohoto zákazu tuto ţivnost provozovat. Jedná-li se o ţivnost volnou, nemůţe tato osoba provozovat činnost v rámci ţivnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce 38

zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci ţivnosti volné zůstává nedotčeno. Soukromoprávní překáţka provozování činností můţe být prominuta ţivnostenským úřadem, jestliţe hospodářské poměry osoby a její chování nasvědčují tomu, ţe při provozování ţivnosti bude řádně plnit své závazky. U obchodních společností tuto překáţku nelze prominout. Ţivnostenské oprávnění Oprávnění provozovat ţivnost vzniká právnickým osobám jiţ zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují a fyzickým osobám: a) u ohlašovacích ţivností dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku ţivnostenského oprávnění, tímto dnem; to však neplatí v případech zvláště uvedených v ţivnostenském zákoně, b) u koncesovaných ţivností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel prokazuje své ţivnostenské oprávnění: a) výpisem ze ţivnostenského rejstříku, b) do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením ţivnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Ţivnostenské oprávnění nemůţe být přeneseno na jinou osobu. Jiná osoba je můţe vykonávat, jen stanoví-li to ţivnostenský zákon. Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce můţe být jen fyzická osoba, musí být starší 18 let, být způsobilá k právním úkonům a být bezúhonná. Rovněţ musí splňovat i zvláštní podmínky provozování ţivnosti, pokud je zákon vyţaduje. 39

Odpovědného zástupce si můţe ustanovit kaţdý, i ten kdo splňuje podmínky k provozování ţivnosti, ale sám z jakéhokoliv důvodu tuto ţivnost provozovat nechce. Ovšem jsou i případy, kde je ustanovení odpovědného zástupce povinnost vyplývající přímo ze zákona. To platí v případech, kdy: a) podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování ţivnosti, b) podnikatel, který je právnickou osobou, pro ţivnosti vyţadující splnění zvláštních podmínek provozování ţivnosti. Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit ţivnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Obdobně to platí i pro činnost koncesovanou. Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost koncesovanou předloţí podnikatel ke schválení ţivnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování ţivnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel ţivnostenskému úřadu, ţe provozování ţivnosti je dočasně přerušeno.

3.2 Provozovny Provozovnou se rozumí prostor, v němţ je ţivnost provozována. Za provozovnu se povaţuje i automat nebo obdobné zařízení slouţící k prodeji zboţí nebo poskytování sluţeb a mobilní provozovna. Ţivnost můţe být provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má vlastnické nebo uţívací právo. Na ţádost ţivnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat vlastnické nebo uţívací právo k objektům nebo místnostem provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. U mobilních provozoven je podnikatel povinen na ţádost ţivnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, můţe v něm 40

provozovat ţivnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování ţivnosti v provozovně oznámit předem ţivnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování ţivnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování ţivnosti podle zvláštních právních předpisů a byla řádně označena. Pro kaţdou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny. V oznámení podnikatel uvede: a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení, b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání; zahraniční osoba adresu pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, a umístění organizační sloţky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, d) adresu provozovny a předmět podnikání v této provozovně, u ţivnosti volné obor činnosti, e) datum zahájení (ukončení) provozování ţivnosti v provozovně.

3.3 Dělení ţivností Ţivnosti se dělí do dvou základních skupin. Na ţivností ohlašovací a ţivnosti koncesované. Ţivnosti ohlašovací jsou ty, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení. Ţivnosti koncesované smějí být provozovány na základě koncese.

3.3.1 Ţivnosti ohlašovací K jejich provozování postačí jejich ohlášení, za předpokladu, ţe ohlašovatel splňuje zákonem stanovené podmínky pro provozování ohlašované ţivnosti. Není třeba souhlasu ţivnostenského úřadu, aby ohlašovateli vzniklo oprávnění provozovat ţivnost. Pokud ale podnikatel podmínky provozování ohlašovací ţivnosti nesplňuje, vydá ţivnostenský úřad rozhodnutí, ţe ţivnostenské oprávnění nevzniklo.

41

Ohlašovacími ţivnostmi jsou: a) ţivnosti řemeslné, b) ţivnosti vázané, c) ţivnosti volné, Ţivnosti řemeslné Jsou to takové ţivnosti, kde je podmínkou provozování ţivnosti odborná způsobilost získaná odpovídajícím vzděláním v oboru nebo vykonání šestileté praxe v oboru. Ţivnosti řemeslné jsou ţivnosti uvedené v příloze č. 1 ţivnostenského zákona. Obecně platí, ţe mezi řemeslné ţivnosti patří ty, které mohou ohrozit zdraví nebo ţivot člověka. Řemeslnou ţivností je například hostinská činnost, pekařství, pivovarnictví nebo kosmetické sluţby. Ţivnosti vázané Podmínkou provozování vázaných ţivností je odborná způsobilost získaná jinak neţ vyučením v oboru. Odborná způsobilost k provozování ţivnosti pak závislí na charakteru dané ţivnosti. Tato odborná způsobilost je stanovena přílohou č. 2 ţivnostenského zákona nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. Patří mezi ně například činnost účetních poradců, provozování autoškoly, zpracování a výroba tabákových výrobku či poskytování telekomunikačních sluţeb. Odborná způsobilost musí být doloţena při ohlašování ţivnosti. Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie můţe prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Ţivnosti volné Na rozdíl od výše zmíněných ţivností, u ţivnosti volné zákon nevyţaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti k tomu, aby jí mohl ţivnostník provozovat. K získání ţivnostenského oprávnění pro ţivnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky nezbytné pro provozování ţivnosti. Ţivnost volná a obory činností, které náleţí do ţivnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 ţivnostenského zákona. Příkladem můţe být zasilatelská činnost, výroba nápojů, provozování čerpacích stanic, stavba lodí či zprostředkovatelská činnost. 42

3.3.2 Ţivnosti koncesované Je moţné je provozovat jen na základě zvláštního státního povolení, tedy koncese. Chce-li někdo provozovat tuto činnost, musí prokázat nejen splnění všeobecných a zvláštních podmínek pro provozování dané ţivností, ale i koncesi. Koncesované ţivnosti smějí být provozovány pouze na základě koncesní listiny. Koncese se prokazuje koncesní listinou, jedná se o veřejnou listinu, která písemnou podobou dokládá rozhodnutí ţivnostenského úřadu povolit provozování dané ţivnosti. Mezi koncesované činnosti řadíme provoz taxisluţby, provozování cestovní kanceláře, provozování střelnic nebo pohřebnictví. Odborná způsobilost a podmínky provozování ţivnosti jsou upraveny ve speciálních právních předpisech nebo přímo v příloze k ţivnostenskému zákonu. Ţivnostenský zákon můţe vyţadovat v zákonem stanovených případech podmínku spolehlivosti a to nejen pro podnikatele samotného, ale i pro jeho zaměstnance.

3.4 Rozsah ţivnostenského oprávnění Rozsah ţivnostenského oprávnění určuje, jaké konkrétní činnosti můţe podnikatel provozovat v rámci svého ţivnostenského oprávnění. V řadě případů bývá tento rozsah přímo uveden v ţivnostenském listu či koncesní listině. Je-li provoz ţivnosti podmíněn vydáním zvláštního dokladu, umoţňujícího provoz této ţivnosti, je rozsah ţivnostenského oprávnění vymezen v tomto dokladu. Podnikatel, který provozuje ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce, je povinen zajistit jeho účast při provozování ţivnosti v potřebném rozsahu. Podnikatel odpovídá za to, ţe jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyţaduje. Podnikatel je povinen při provozování ţivnosti dodrţovat povinnosti vyplývající z ţivnostenského zákona a zvláštních právních předpisů. Podnikatel, který provozuje ţivnost spočívající v obchodní činnosti, ji můţe provozovat jako maloobchodní nebo jako velkoobchodní činnost. Maloobchod spočívá v nákupu a prodeji zboţí za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli. Velkoobchodní činnost se pak zabývá nákupem a prodejem zboţí k účelu jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. 43

Podnikatel provozující obchodní činnost je oprávněn své zboţí prodávat či pronajímat. Také můţe na ţádost zákazníka provádět na zboţí drobné změny a dále provádět montáţ zboţí dodaného zákazníkovi. Podnikatel je rovněţ oprávněn provádět servis dodaného zboţí za předpokladu, ţe k tomu pouţije odborně způsobilých osob. Podnikatel můţe provozovat také ţivnost spočívající ve výrobní činnosti. V takovém případě má podnikatel právo v rámci ţivnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat. Výrobní činnost ovšem v tomto případě musí převaţovat nad činností obchodní, aby byla zachována povaha ţivnosti. Další činnost, kterou můţe podnikatel provozovat jako ţivnost je poskytování sluţeb. Tím se rozumí zejména hostinská činnost, ubytování, oprava a údrţba věcí, přeprava osob a zboţí nebo zastavárenská činnost. Podnikatel, jenţ provozuje tuto ţivnost, můţe vykonávat rovněţ činnosti, které s ní souvisejí, jako například zboţí také skladovat a zajišťovat jeho bezpečnost, či v rámci ubytování poskytovat také pohostinství.

3.5 Ohlašování ţivnosti Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací ţivnost, je povinna to ohlásit ţivnostenskému úřadu. Fyzická osoba v ohlášení uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, místo narození a rodné příjmení. Stejné podmínky pak platí i pro odpovědného zástupce, provozuje-li se ţivnost jeho prostřednictvím. Zahraniční fyzická osoba musí navíc uvést ještě bydliště mimo území České republiky a místo pobytu v České republice. Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační sloţky podniku osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede téţ místo jejího pobytu v České republice, pokud jí byl pobyt povolen. Dále je nutné uvést místo podnikání, předmět podnikání, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu ţivnostenského oprávnění a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. Oznámeno musí být také datum zahájení, datum ukončení provozování ţivnosti, pokud zamýšlí provozovat ţivnost na dobu určitou a datum vzniku ţivnostenského oprávnění, jeli pozdější neţ den ohlášení. 44

Právnická osoba v ohlášení uvede obchodní firmu nebo název a sídlo. Osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, uvedou jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, bydliště nebo adresu pobytu na území České republiky, pokud jí byl povolen. Dále je nutno uvést, stejně jako u osob fyzických, identifikační číslo, předmět podnikání, provozovnu nebo provozovny, datum zahájení provozování ţivnosti, datum ukončení provozování ţivnosti Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede ţivnostenský úřad zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.

3.7 Zánik ţivnostenského oprávnění Zánikem ţivnostenského oprávnění ztrácí podnikatel moţnost dále provozovat ţivnostenskou činnost. K zrušení dojde, pokud nastanou zákonem stanovené důvody, nebo na základě rozhodnutí ţivnostenského úřadu. Ţivnostenské oprávnění zaniká: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo insolvenční správce, b) zánikem právnické osoby bez právního nástupce, c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis, f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění. Ţivnostenský úřad zruší ţivnostenské oprávnění, jestliţe: a) podnikatel jiţ nesplňuje podmínky pro provozování ţivnosti, b) podnikatel přestal být bezúhonný, c) u podnikatele nastala překáţka pro provozování ţivnosti, d) podnikatel o to sám poţádá, e) zápis do ţivnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem. 45

Ţivnostenský úřad můţe zrušit ţivnostenské podnikání jen z důvodů, které jsou v zákoně výslovně uvedeny. Ţivnostenský úřad zruší ţivnostenské oprávnění nebo pozastaví její provozování, jestliţe podnikatel závaţným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese. Obdobně ţivnostenský úřad postupuje v případě, ţe zahraniční fyzická osoba, jejíţ oprávnění provozovat ţivnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky, tuto podmínku nesplňuje. Ţivnostenský úřad téţ můţe zrušit podnikateli ţivnostenské oprávnění, jestliţe podnikatel neprovozuje ţivnost po dobu delší neţ 4 roky. To neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování ţivnosti. V případě, ţe bylo zastaveno uţívání nebo provoz zařízení nebo části zařízení a podnikateli bylo uloţeno odstranit závady, můţe ţivnostenský úřad v odpovídajícím rozsahu zrušit ţivnostenské oprávnění nebo pozastavit provozování ţivnosti, jestliţe podnikatel neodstraní závady do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty, a nebyla-li lhůta stanovena, do 1 roku od rozhodnutí. V případě pozastavení ţivnosti, nezaniká podnikateli právo podnikat, ale nemůţe po dobu pozastavení ţivnost vykonávat. Příkladem zániku ţivnostenského oprávnění z důvodů ztráty bezúhonnosti můţe být následující rozsudek. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 31 T 6/98, byl obviněný R. K. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., ve znění zákona č. 265/2001 Sb.,a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 250 odst. 4 tr. zák. za pouţití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uloţen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikatelské činnosti s předmětem podnikání koupě zboţí za účelem dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a sluţeb, investiční a inţenýrská činnost, stavitelství a výroba upomínkových předmětů a to jako fyzické osobě, statutárnímu zástupci právnické osoby a členu statutárního orgánu právnické osoby na dobu 7 let. 46

4 Výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání Tato kapitola se věnuje porovnání charakteristických vlastností jednotlivých druhů společností, jejím orgánům, způsobu zaloţení a řízení společnosti. Dále pak také porovnávání práv a povinností, která společníkům vyplývají z účasti v jednotlivých druzích společností. Níţe uvedená tabulka názorně uvádí jednotlivé charakteristiky společností a ukazuje, jaké přinášejí jednotlivé druhy společností svým společníkům výhody a nevýhody.

VOS Druh společnosti Zakladatel/é

Osobní Min. 2 osoby

Společníci Vkladová povinnost

Neomezeno Ţádná

Základní kapitál

Min. výše není stanovena

Orgány společnosti

Ţádné povinné, Statutárním orgánem jsou všichni společníci Celým svým majetkem Celým svým majetkem

Ručení společnosti Ručení společníků

Komanditní společnost Osobní Min. 1 komanditista a 1 komplementář Neomezeno Komanditista 5000,Komplementář ţádná Min. výše není stanovena

S.R.O.

A.S.

Kapitálová Postačuje 1 osoba

Kapitálová 1 právnická osoba, jinak 2 osoby Neomezeno Hodnota akcie

Ţádné povinné, Statutárním orgánem jsou pouze komplementáři Celým svým majetkem Komplementář celým svým majetkem, komanditista do výše svého nesplaceného vkladu

Valná hromada, jednatelé, dozorčí rada (nepovinná) Celým svým Celým svým majetkem majetkem Do výše neručí nesplaceného vkladu

47

Max 50 20.000,-

200.000,-

2.000.000,- bez a 20.000.000,s veřejnou nabídkou akcií Valná hromada, představenstvo, dozorčí rada

Zákaz konkurence

Oprávnění jednat jménem společnosti Předmět činnosti

Ţádný ze společníků nesmí podnikat v oboru s podobným předmětem podnikaní Mají všichni společníci

Vztahuje se na komplementáře

Vztahuje se na jednatele a dozorčí radu

Vztahuje se na členy představenstva a dozorčí rady

Pouze komplementáři

Členové představenstva

Podnikatelská činnost

Podnikatelská činnost

Jednatelé zapsaní v obchodním rejstříku Jakákoliv činnost, kterou nevylučuje zákon

Jakákoliv činnost, kterou nevylučuje zákon

U kapitálových společností je jistě nevýhodou, zvláště u drobnějších podílníků a akcionářů, malý podíl na spolurozhodování a řízení společností. U osobních společností, kde obecně platí, ţe kaţdý má jeden hlas a tento hlas má stejnou hodnotu, je účast na řízení společnosti mnohem vyšší. A to platí také pro obchodní řízení společnosti, protoţe u kapitálových společností jsou k obchodnímu řízení oprávněny jen k tomu určené orgány. U společnosti s ručením omezeným jsou to jednatelé a u akciové společnosti je to představenstvo. Oproti tomu u veřejné obchodní společnosti jsou k obchodnímu vedení společnosti oprávnění všichni společníci, pokud se ve stanovách neurčí něco jiného. Zvláštním případem je zde pak komanditní společnost, kde je k obchodnímu vedení oprávněn jen jeden druh společníků, konkrétně jsou jimi komplementáři. Velkou nevýhodou osobních společností je jejich ručení, kdy u VOS ručí společníci celým svým majetkem a u komanditní společnosti komplementáři také ručí celým svým majetkem za závazky společnosti. Komanditisté ručí jen do výše vkladu obdobně jako společníci společnosti s ručením omezeným. V případě finančních potíţí pak tito společníci mohou přijít o veškerý svůj osobní majetek. To u kapitálových společností, které sice ručí celým svým majetkem, ale společníci nikoliv, nehrozí. V případě kapitálových společností přijdou společníci o své investice, které do společnosti vloţili. To znamená u společnosti s ručením omezeným o své vklady a u akciových společností o

48

finanční prostředky, které investovali do nákupu akcií. Ovšem jejich osobní majetek zůstane nedotčen. Jasnou nevýhodou akciové společnosti jsou značné investice nutné k jejímu zaloţení. To je důvodem, proč se tento druh společnosti zakládá jen v takových případech, kdy půjde o společnost s velkým finančním obratem a podílem na trhu. V případě drobného podnikání se zakládají spíše osobní druhy společností jakou je veřejná obchodní společnost, kde u VOS a komanditní společnosti není zákonem vyţadována minimální výše základního kapitálu. U veřejné obchodní společnosti pak není stanovena ani minimální vkladová povinnost a u komanditní společnosti se vyţaduje pouze od komanditistů a to ve výši pěti tisíc korun. Díky těmto nízkým poţadavkům, je poměrně snadné a finančně málo nákladné tyto společnosti zakládat. Jistým kompromisem mezi výše uvedenými společnostmi můţe být společnost s ručením omezeným. Není tak finančně nákladná na zaloţení, její základní kapitál činí 200.000,- Kč a vklad kaţdého společníka pak minimálně 20.000,-. Společníci přitom neručí celým svým majetkem, jak uţ bylo zmíněno. Jistým omezením je zde ale maximální počet společníků, který je stanoven na padesát. Společnost s ručním omezeným je jediná obchodní společnost, kde je omezen maximální počet společníků. U osobních obchodních společností je také limitujícím faktorem předmět činnosti, neboť zákon zde připouští jako předmět činnosti pouze podnikání, provozování jiné činnosti by zakládalo neplatnost společnosti. To u kapitálových společností je volba jejich činnosti značně rozsáhlejší, neboť jsou zákonem omezeny jen v tom, co nesmí být předmětem jejich činnosti. Protoţe

je

akciová

společnost

největší,

je

také

administrativně

a

právně

nejkomplikovanější a zákon jí ukládá povinnost tvořit nejvíce orgánů nutných pro chod společnosti. To je nezbytné pro hladké a přehledné fungování společnosti, coţ klade na akciovou společnost značné nároky. Zvláště srovná-li se to s osobními společnostmi jako jsou VOS a komanditní společnost, které dle zákona nemají povinnost ustanovovat ţádné orgány a statutárním orgánem jsou všichni společníci. Společnost s ručením omezeným, která je co do svého rozsahu menší neţ akciová společnost, ze zákona zakládá povinně jen 2 orgány. 49

Ve výše uvedené tabulce není zařazeno a srovnáváno ţivnostenské podnikání. Důvodem je jeho značná odlišnost od obchodních společností a tudíţ je i obtíţné nalézt nějaké charakteristické znaky, které by se daly objektivně porovnávat. Ţivnostník podniká sám za sebe a na vlastní odpovědnost, ručí tedy celým svým majetkem za své závazky, v tom se podobá společníkům osobních obchodních společností. Ovšem ţivnostníkem je jediná osoba, která při provozování ţivností nemá ţádné společníky. To znamená, ţe veškeré náklady i zodpovědnost nese jen on sám, na druhou stranu také jen on sám o všem rozhoduje, má tedy v rámci zákona naprostou svobodu jednání a nemusí se nikomu podřizovat. Z toho také vyplývá, ţe osoba provozující ţivnost není povinna a ani nemůţe tvořit ţádné orgány, jak je tomu u obchodních společností. Další odlišností je finanční stránka podnikání. Chce-li někdo začít provozovat ţivnost, nemusí skládat ţádný základní kapitál ani nemá ţádnou vkladovou povinnost. Finance jsou samozřejmě také nezbytné k provozování ţivnosti, ale je jen na ţivnostníkovi, kolik chce do svého podnikání investovat. K tomu, aby se člověk stal společníkem v obchodní společnosti, často postačí splnit vkladovou povinnost a zvláště u kapitálových společností se společník jiţ nemusí o samotné podnikání, nemá-li o to zájem, starat a přesto mu ze společnosti poplynou zisky odpovídající jeho podílu. To k provozování například koncesovaných ţivností je vyţadována i odborná způsobilost a tudíţ můţe tuto ţivnost provozovat pouze osoba mající odborné vzdělání, nebo odpovědného zástupce a také povolení ţivnostenského úřadu. U volných ţivností je zaloţení sice snadné, ale stále platí, ţe ţivnostník, chce-li dosáhnout zisku, musí k tomu vyvinout podnikatelskou aktivitu. U obchodních společností, zvláště u akciových společností nebo společností s ručením omezeným ze zákonných ustanovení vyplývá, ţe se společníci nemusí starat o řízení společnosti. Tyto povinnosti jsou přeneseny na jednatele, resp. představenstvo. Zákaz konkurence platící pro společníky, jednatele či například představenstvo u obchodních společností, se na ţivnostníka jako jedinou podnikající osobu nevztahuje, neboť by postrádal smysl.

50

5 Současná finanční krize, její vliv a dopady na podnikání 5.1 Původ a průběh finanční krize Americká hypoteční krize, která začala jiţ na jaře roku 2007, přestala být čistě americkou a čistě hypoteční záleţitostí a stala se z ní světová finanční krize. Nejen v USA, ale i v Evropě a v jiných částech světa začaly krachovat banky a obchodní společnosti. Pozoruhodným a nevídaným jevem byla hladina paniky. Během jiných bankovních krizí docházelo k úpadkům peněţních ústavů kvůli velkému objemu špatných úvěrů. V roce 2008 však nebyl vysoký objem špatných úvěrů jediným důvodem finanční krize. Na té se značnou měrou podílela také panika, která ochromila mezibankovní finanční trhy. V důsledku tohoto selhání trhů se do problémů dostaly některé i jinak zdravé banky. Kvůli nákladům na ozdravení bankovního sektoru se čtyřikrát zvýšil rozpočtový deficit USA. Vláda se rozhodla změnit způsob pomoci tamní ekonomice a tak Spojené státy americké zahájily nový fiskální rok rekordním měsíčním rozpočtovým deficitem. Na vině jsou náklady na pomoc bankovnímu sektoru, který je deptaný krizí. Schodek federálního rozpočtu v říjnu činil 237,2 miliardy dolarů a byl meziročně více neţ čtyřikrát vyšší. Ve fiskálním roce 2008 skončil rozpočet s rekordním deficitem 455 miliard dolarů. Odráţel se v něm pokles trhu s bydlením, problémy finančních trhů a slabší růst ekonomiky. Americká vláda oznámila, ţe opouští svůj původní plán směřovat sedmisetmiliardový záchranný balíček čistě na pomoc bankám. Pomoc má mířit přímo k spotřebitelům. Chce se soustředit na přímé investice do finančních institucí a na trh spotřebitelských úvěrů. Ministerstvo financí původně chtělo peníze schválené pro záchranný plán pouţít k odkoupení špatných hypoték od bankovních institucí. Úředníci předpokládali, ţe banky zbavené špatných úvěrů začnou znovu půjčovat peníze. Americký ministr Henry Paulson prohlásil, ţe to není nyní nejefektivnější vyuţití peněz ze záchranného fondu. Vláda doposud tvrdila, ţe federální pomoc pomáhá stabilizovat banky i finanční trhy a i díky ní banky začaly znovu půjčovat peníze a obchodovat. 51

Ze záchranného fondu uţ ministerstvo pouţilo asi 290 miliard dolarů. Část, tvořící částku 125 miliard, získalo devět největších amerických bank. Stejnou částku pak vybrané regionální banky a čtyřicet miliard dolarů problémová pojišťovna AIG. Ministerstvo financí nyní zvaţuje, ţe 50 miliard dolarů ze záchranného balíčku vloţí do speciální instituce, která bude pomáhat společnostem poskytujícím kreditní karty, studentské půjčky či financujícím nákupy automobilů. Rozhodnutí vlády změnit adresáta pomoci zklamalo Wall Street a americké akcie zaznamenaly výrazný pokles. Oficiální oznámení americké recese vedlo k další prudké vlně sniţování úrokových sazeb. Centrální banky se snaţily alespoň částečně vyrovnat vysokou úroveň prémií za rizikové úvěry. Světové trhy byly mimořádně rozkolísané. Nečekané cenové vzepětí potravinářských komodit a ropy zaznamenali v prvním pololetí všichni spotřebitelé. Finanční trhy však vykázaly i jiné pozoruhodnosti, které nebyly z laického pohledu tak zřejmé, například extrémní růst přiráţek na rizikové úvěry všeho druhu. Praktický důsledek těchto rizikových úvěrů znamenal vyschnutí finančních zdrojů na rizikové projekty všeho druhu. Zejména tok úvěrů do oblasti stavebnictví, developmentu a nemovitostí se téměř zastavil. Finanční krize byla hlavní dominantou roku 2008. V roce 2009 však bude dominovat hospodářská recese. Ústup finanční krize je zřejmě hlavní dobrou zprávou, kterou lze v roce 2009 očekávat. Další projekce budou méně příznivé. Jde zejména o hospodářskou recesi, která postihne celý svět. Světová ekonomika se v důsledku globální finanční krize propadne o 2,6%, takový je alespoň odhad Organizace spojených národů. Oproti předchozímu odhadu, který počítal s propadem o 0,5%, je to značné zhoršení. Zvláště ve srovnání s minulými lety, kdy světová ekonomika rostla v letech 2004 aţ 2007 v průměru o 4% a v roce 2008 o 2,1%. Hospodářská krize, která začala ve vyspělých ekonomikách, svými dopady značně záporně ovlivnila rozvíjející se ekonomiky, negativně se projevil například nárůst nákladů na úvěry, pokles mezinárodního obchodu nebo niţší ceny komodit. Za předpokladu, ţe by byla úspěšná současná vládní opatření, mohlo by v příštím roce dojít k mírnému oţivení ekonomiky. Ovšem v případě neúspěchu by to vedlo k prodlouţení recese a další destabilizaci finančního sektoru, který je v nejhorší finanční a hospodářské krizi od druhé světové války. 52

Recese je definována jako pokles realného hrubého domácího produktu po dvě nebo více následujících čtvrtletí. Recese můţe být doprovázena klesajícími nebo rychle stoupajícími cenami. Případy dlouhé recese se pak označují jako ekonomická deprese. V rámci eurozóny se recese jiţ promítá do velmi prudkého zpomalení tvorby podnikatelských a hypotečních úvěrů. Meziroční tempo růstu soukromých úvěrů v eurozóně pokleslo na hladinu kolem osmi procent. To se můţe zdát hodně, ovšem pro dosaţení výkonnosti na úrovni let 2005 aţ 2007 by potřebovaly evropské ekonomiky tempo úvěrové expanze o polovinu vyšší. Nyní tempo tvorby úvěrů klesá, coţ znamená, ţe po několika letech zdánlivé prosperity se ekonomika Evropské unie vrátí k předchozímu dlouhodobému normálu znamenajícímu pomalý růst a vysokou nezaměstnanost. Není třeba zdůrazňovat, ţe vývoj v EU bude mít přímý a okamţitý dopad na naši malou otevřenou ekonomiku. Recese bude velmi nepříjemná.

5.2 Krize v České republice První náznak toho, ţe světová krize dorazila do Česka, poskytly v polovině listopadu výsledky průmyslové produkce a trţeb za tři čtvrtletí. Zatímco výroba se zvýšila o 5,8 procenta, růst trţeb byl za prvních devět měsíců letošního roku o šest desetin procenta pomalejší. To znamená, ţe firmy mají pro své výrobky stále horší odbyt a ty pak končí ve zvýšené míře na skladě. Například největší český exportér, automobilka Škoda Auto, byla nucena v důsledku propadu poptávky na západoevropských trzích v listopadu opakovaně přerušit výrobu. Odstávky výroby nehrozí jen ve Škodě Auto. Podle šetření Hospodářské komory provedeného mezi 1900 členskými firmami se téměř 90 procent tuzemských podniků potýkalo v posledních měsících s poklesem objemu zakázek. Celkem tři z pěti podniků na přelomu roku 2008 a 2009 také prodlouţily odstávku výroby tím, ţe skončily svou výrobu v prosinci dříve a zahájily ji v lednu později neţ v uplynulých letech. Výše popisovaná situace postihla i další obory, například developery nebo realitní kanceláře. Tato situace negativně zasáhla celou oblast stavebnictví. 53

Předseda Asociace exportérů Jiří Grund prohlásil, ţe pakliţe se bude poptávka po českém zboţí v zahraničí dále propadat, větší počet zejména drobných exportérů se bude ve druhé polovině roku 2009 potýkat s existenčními problémy. S krizovým vývojem přitom počítají téměř všichni. Vláda se chystá zintenzivnit podporu exportérů prostřednictvím posílení financování a garancí exportů. Zhruba polovina českých firem pak podle zjištění Hospodářské komory v reakci na ekonomickou krizi nepočítá se zvyšováním mezd zaměstnanců. Kaţdý čtvrtý podnik zřejmě bude nucen kvůli nízké poptávce propouštět své zaměstnance. Dne 8. ledna 2009 vznikla desetičlenná Národní ekonomická rada vlády, známá pod zkratkou NERV. Náplní tohoto nezávislého ekonomického orgánu bylo vypracovat návrhy protikrizových opatření. V radě usedly především osobnosti z českého ekonomického prostředí. Expremiér M. Topolánek zadal svému týmu jako první úkol analyzovat rizika a moţné dopady finanční krize a najít opatření, která budou její dopady minimalizovat. Trvalým úkolem rady bylo hledání a návrhy receptů směřujících k udrţení a akceleraci ekonomického růstu naší země. Účast v NERVu odmítla opoziční ČSSD. S výsledky jednání a společnými návrhy pak bývalý premiér poslance seznámil na únorové schůzi sněmovny společně s návrhem změny rozpočtu. Dále pak M. Topolánek představil protikrizový plán s pracovním označením SPAR, tedy strategie připravenosti akcelerace růstu. Vláda chtěla nejprve analyzovat příčiny poklesu české ekonomiky a poté přijmout patřičná opatření k jejímu oţivení. Krize tlačí na urychlení reformy veřejných financí. První analýza hovořila o tom, ţe český finanční systém zůstává od globální finanční krize relativně izolován. Vnějším hrozbám ale můţe odolat jen ekonomika se zdravými veřejnými financemi a pruţnými institucemi a trhy. Zde má podle Topolánka Česko rezervy, a proto je nutné zrychlit prosazování započatých reforem veřejných financí. Dále je třeba obnovit důvěru ve finančním sektoru. Přestoţe domácí bankovní sektor vykazuje relativní stabilitu, nedůvěra na mezibankovním trhu je značná, a proto je nutné ji posílit. I kdyţ Česká národní banka sniţuje úrokové sazby, komerční banky tak nečiní. Důvodem je právě neochota vzájemně si půjčovat, a tudíţ vysoká cena peněz na mezibankovním trhu. 54

5.3 Odlišné pohledy na řešení krize Pohledy a názory na současnou světovou finanční a hospodářskou krizi a její řešení se v mnohém liší. Dokazují to protikrizové plány ODS a ČSSD. Mirek Topolánek předstoupil před poslance s plánem, na zmírnění krize. Navrhoval stimulovat nabídkovou část ekonomiky - tedy zejména podniky a ţivnostníky. Hlavním cílem bylo zastavit rostoucí nezaměstnanost a podpořit příliv kapitálu zejména malým a středním firmám. Dnes jiţ bývalý premiér chtěl alespoň omezit dopady krize a s tím související ztrátu pracovních míst. Napomoci k tomu měla zejména sleva na sociálním pojištění, zrychlení odpisů nebo osvobození malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu. Předpokládaná sleva na sociálním pojištění měla zachránit padesát aţ sedmdesát tisíc pracovních míst. Plán dále počítal například se sníţením daně z přidané hodnoty na nákup automobilů, se zvýšením podpory exportním agenturám a také s investicemi do vědy a výzkumu. Zmíněné výdaje by na druhou stranu vytvořily ekonomický stimul za téměř 180 miliard korun. Národní protikrizový plán, který vláda vypracovala ve spolupráci s ekonomickými experty, byl podle Topolánka koncipován jako druhá fáze vládní strategie. První fáze se jiţ uskutečnila od loňského října do letošního ledna a obsahovala například sníţení daní podnikům nebo podporu zemědělcům. Třetí fáze měla být uplatněna v říjnu a měla obsahovat zejména strukturální reformy. Nakonec došlo k tomu, před čím členové Národní ekonomické rady vlády varovali, tedy k roztříštění protikrizového plánu na jednotlivé body. Jiří Paroubek klade důraz na znovuzavedení daňové progrese, tj. aby s rostoucím příjmem rostla i daňová zátěţ. Dle sociálních demokratů je třeba vybírat více peněz od daňových poplatníků na občasná selhání finančních trhů. Argumentem ke znovuzavedení daňové progrese je prý skutečnost, ţe sklon ke spotřebě středních a niţších příjmových vrstev je vyšší neţ u nejbohatších pěti procent. Zvyšovat by se mělo podle něj i zdanění firem. V době krize je namístě zváţit dočasné sníţení dolní devítiprocentní sazby DPH. Podle ČSSD by se mělo jednat o sníţení o 1 aţ 3 procentní body po dobu aţ dvou let. Opatření má stimulovat poptávku po převáţně domácí produkci. Jiří Paroubek chce dále posílit pobídku směřující k ekologickým projektům a projektům s vyšší přidanou hodnotou. 55

Mezi celkem 52 body, které obsahuje plán ČSSD k řešení ekonomické krize, se objevuje mimo jiné poţadavek na urychlení čerpání prostředků z fondů EU, ale také zpomalení deregulace nájemného či zastavení privatizačních aktivit. ČSSD bude navrhovat, aby se dočasně po dobu dvou let zvýšila doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Zdálo se, ţe vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě dne 24. 3. 2009 bude znamenat konec protikrizových opatření navrhovaných koalicí. Avšak přestavitelé vládních stran a ČSSD se v zájmu řešení vládní krize dohodli, ţe si nebudou ve sněmovně vzájemně blokovat návrhy opatření na boj s ekonomickou krizí. V důsledku toho prošly sněmovnou protikrizové plány jak ČSSD, tak i protikrizové plány bývalé vlády. Ačkoliv se bývalá vláda s opozicí byla schopna dohodnout na jistých ústupcích, je tu i nadále mnoho sporných bodů. Jedním z nich je sníţení odvodů za sociální pojištění. ODS chce sníţit pojištění aţ o 700,Kč, které by sice sníţilo příjem státního rozpočtu zhruba o 18 miliard korun, ale umoţnilo by udrţení většího počtu zaměstnanců. ČSSD chce finanční prostředky spíše pouţít na dávky v nezaměstnanosti. Levici se dále nelíbí návrh, ţe by si lidé kromě povinných odvodů na důchody měli část peněz sami ukládat do penzijních fondů. Je velmi pravděpodobné, ţe tento návrh nyní neprojde. Stejný osud nejspíš čeká i návrh o zrušení některých daňových povinností, například dědické a darovací daně, nebo daně z převodu nemovitosti. Naopak zůstanou zachovány daňové úlevy na stravenky a jiné zaměstnanecké výhody, které vládní NERV plánoval zrušit. Ke shodě by pak mohlo dojít například u návrhu na dočasné sníţení sazby DPH z 9 na 6 procent, čímţ by se zlevnili především ceny potravin. Shoda také panuje u návrhu na změnu insolventního zákona, který umoţní přeţít firmám v problémech a ochrání platy zaměstnanců. Růst mezd se nyní téměř zastavil. Platy rostou nejpomaleji od roku 1993 a v některých případech jsou dokonce niţší neţ před rokem. Mnoha firmám klesly trţby a s tím spojené zisky a tak hledají úspory v nákladech. ČSSD chce oproti tomu přes odpor pravice obnovit daňovou progresi, kde by se příjmy v nejvyšším pásmu nad sto tisíc korun měsíčně zdaňovaly sazbou 38 procent. 56

Dále chce ČSSD dočasné zvýšení příspěvku na bydlení o 300,- Kč. Také chce zvýšit příspěvky na dítě. Dalším plánovaným návrhem a sporným bodem je šrotovné. Majitelé aut starších 10 let mají mít moţnost uplatnit nárok na příspěvek od státu ve výši 30 tisíc korun. Tuto částku by pak měli majitelé aut vyuţít ke koupi nového vozu, jehoţ cena nesmí překročit 500.000,-Kč. Podle odhadů by tento návrh měl zvýšit prodej automobilů o 20 tisíc. Zavedení šrotovného ovšem zatím není jisté. Kritici tohoto plánu však upozorňují na fakt, ţe část těchto peněz půjde na podporu zahraničních automobilek, které zde své vozy prodávají, nikoliv na podporu českých výrobců. Dle odhadů pak tento plán přijde státní rozpočet na pět miliard korun. Odpůrcům navíc nahrává další fakt, ţe v sousedním Německu šrotovné nemělo takový úspěch, jak se očekávalo a průmyslová výroba se zde v dubnu meziročně poklesla o 23,2 %. Odborníci navíc v dohledné době neočekávají výrazné zlepšení a celoroční pokles průmyslové produkce odhadují na 15%. Tato situce bude mít silný dopad i na průmysl v Česku. Pravice v čele s ODS prosazuje zase návrh na zrychlení odpisů u aut a dalšího majetku. Rychlejší odpisy se budou vztahovat na majetek pořízený od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. To by mělo podnikatele motivovat k novým investicím do podnikání. V důsledku rychlejšího odpisování přijde podle odhadu státní rozpočet v roce 2010 o 9,4 miliardy korun a v roce 2011 o 3,6 miliardy korun. Přes veškerou snahu o zmírnění krize a veškerá vládní opatření současné odhady Českého statistického úřadu mluví spíše v neprospěch vlády. Odhaduje se totiţ, ţe hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí roku 2009 bude asi o 3,4% niţší neţ ve srovnatelném období loňského roku. Jedná se o největší pokles HDP v historii České republiky. Dosavadní hodnota z roku 1997 udávala pokles o 2,1 procenta. Ačkoliv se jedná o výrazný pokles, v mezinárodním měřítku to není aţ tak špatný výsledek. Například sousední Slovensko odhaduje pokles HPD aţ na 5,4%. Největší negativní dopad na naše HDP měl pokles exportu, zejména pak v oblasti strojírenství a automobilového průmyslu. Naopak spotřeba domácností prozatím nijak výrazně neklesá a drţí se na relativně dobré úrovni. Odborníci ovšem soudí, ţe výraznější ekonomický růst se nedá v blízké době očekávat.

57

Závěr Působení obchodních společností v ekonomice našeho státu je jednou z nejdůleţitějších poloţek v tvorbě HDP. Také poskytují velký počet pracovních míst a pracovních příleţitostí. To platí hlavně pro kapitálové obchodní společnosti. Chce-li být někdo nezávislý a mít v práci jistou dávku volnosti a svobody a zároveň se nebojí určité míry nejistoty, často volí formu podnikání na ţivnostenský list nebo zakládá menší obchodní společnosti, převáţně pak osobní obchodní společnosti, které se spíše hodí k drobnému podnikání. Je obtíţné říci, který způsob podnikání je nejlepší a nejvýhodnější. Kaţdý se hodí k jinému druhu a způsobu podnikání a záleţí na rozsahu podnikání či výši kapitálu. Ve čtvrté kapitole jsem se snaţil alespoň porovnat základní znaky jednotlivých druhů obchodních společností a porovnat jejich klady a zápory plynoucí společníkům v těchto společnostech. Závěrečná část této práce je věnována popisu současné finanční krize a tomu, jak váţné dopady bude mít na naši ekonomickou situaci. Upozorňuje, ţe je obtíţné nejen se s krizí vyrovnat ale jiţ jen nalézt recept na její řešení. Pohledy na krizi a řešení krize se liší názor od názoru a značnou roli v tom hraje i politická příslušnost či orientace.

58

Seznam pouţité literatury FALDYNA František, POKORNÁ Jarmila, TOMSA Miloš, ROZEHNALOVÁ Naděţda, VEČERKOVÁ Eva a kolektiv – Obchodní právo, výkladová řada Meritum, ASPI, a.s. 2005 ŠVARZ Zbyněk a kolektiv – Základy obchodního práva, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeňek, s.r.o. 2006 Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. platný k 1.1. 2009, Poradce, s.r.o. 2009 KALINOVÁ Miluše, KOTOUČOVÁ Jiřina, KŘÍŢ Radim, SPIRIT Michal, ŠVAZR Zbyněk – Právní základy finančních služeb, třetí vydání, Bankovní institut vysoká škola, a.s. 2007 ŠALANDA Radek – Vezmeme bohatým, slíbila ČSSD, Lidové noviny, 18. Červen 2009 ŠALANDA Radek – Poslanci zrychlili odpisy, Lidové noviny, 4. Duben 2009 ČABANOVÁ Adéla – Průmysl se dál propadá. Nepomohlo ani šrotovné, Lidové noviny, 31. Květen 2009 KOZÁKOVÁ Pavla – Pokles, který mnohé zaskočil, Lidové noviny, 16. Květen 2009 BOUC František – Šrotovné bude až na podzim. Až do výše 60 tisíc. Lidové noviny, 16. Květen 2009 ČTK – Prognóza OSN: Ekonomika spadne ještě víc, Lidové noviny, 28. Květen 2009 KOZÁKOVÁ Pavla – Balíček proti krizi má 7 bodů, Lidové noviny, 9. Duben 2009 ČTK – Většině firem chybí zakázky, Lidové noviny, 22. Květen 2009 KOHOUT Pavel – Sněženky optimismu, Lidové noviny, 28. Květen 2009 http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb04085&cd=76&typ=r http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35249&searchstr=%9Eivnostens k%E9+podnik%E1n%ED&print=true http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/zalozeni.aspx 59

http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/ks/shrnuti.asp http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/as/shrnuti.asp http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zivnostenske-podnikani/obsahove-naplnezivnosti-remeslnych/1000574/50584/ http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zivnostenske-podnikani/obsahove-naplnezivnosti-koncesovanych/1000574/50587/ http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zivnostenske-podnikani/obsahove-naplnezivnosti-vazanych/1000574/50586/

60