Nové exportní příležitosti v Sankt Peterburgu a Severozápadním federálním okruhu RF

Nové exportní příležitosti v Sankt Peterburgu a Severozápadním federálním okruhu RF Především je nutno konstatovat, že ruský trh v minulých letech nebyl, a v roce 2009 už vůbec nebude "snadnou náhražkou" ztracených, nebo insolventních západních trhů. Ruská ekonomika stojí a padá s vývojem ceny ropy a v současné době není proto situace v Rusku vůbec optimistická. Dle předběžného odhadu tvorby HDP došlo ke konci prosince k jeho propadu ve výši -1,1%. Během roku 2008 se snížily valutové rezervy centrální banky o částku odpovídající zápornému saldu účtu finančních operací, tj. cca o 128 mld. USD. Reálná nezaměstnanost jde v jednotlivých regionech prudce nahoru - dle místních podnikatelů se jedná řádově o desítky procent, místní oficiální statistiky 5 - 6 % jsou nyní v tomto ohledu pravděpodobně spíše zbožným přáním. Rubl devalvoval za poslední měsíc více než o 10% a stále oslabuje. Zvyšují se místní ochranářská opatření - např. clo na dovoz osobních automobilů stouplo z 25 na 30%. V bankovním sektoru se projevuje deficit likvidity, získat úvěr je nyní v Rusku velmi obtížné, úrokové sazby se blíží ke 20 %, oficiální inflace přesahuje 13%. Náklady na prosazení nových výrobků (cestovné, proclívání, marketing, servis, příp. kancelář) jsou velmi vysoké, spolupráce s ruskými obchodními partnery je extrémně náročná. ALE: I s vědomím výše uvedených problémů a překážek, je v dlouhodobém horizontu ruský trh přesto jednoznačně perspektivní. Barel ropy nebude stát 40 - 50 USD navěky, ruský bankovní trh se vyčistí a stabilizuje, podniková sféra zeštíhlí, restrukturalizované firmy zvýší produktivitu, inflace a místní náklady (na pracovní sílu, pronájem ploch atd.) se sníží. Vzhledem k zásadním očistným procesům, které v Rusku v podnikové sféře proběhly koncem devadesátých let, jsou katastrofické scénáře málo pravděpodobné a při rehabilitaci cen komodit - která bezpochyby bude provázet fázi budoucího hospodářského růstu, se Rusko v budoucnu opět stane nenasyceným trhem strojů, zařízení i spotřebního zboží. Vzhledem k dlouhodobé povaze procesu získávání kontaktů, budování důvěry a překonávání administrativních a jiných překážek na cestě ke kýženému toku zboží do Ruska, je však prozřetelné započít s přípravou akvizice již dnes, v době zdánlivě nevhodné. Věřím, že brzy snad již nebude pravdivá moje odpověď na dotazy na hlavní překážku většího exportu českých výrobků do Ruska. Obvykle těchto případech odpovídám - čeští exportéři. V dobách globálních konjunktury byl zatím skutečný zájem českých firem o ruský trh relativně malý - soudě alespoň podle malého zájmu o účasti na misích, výstavách a veletrzích v Sankt Peterburgu ve srovnání s exportéry jiných zemí EU, už vůbec nemluvě o srovnání s asijskými firmami. Následující odstavce budou věnovány vytipování oborů, které jsou pro české exportéry v současné době v regionech SZFO RF nejperspektivnější:

1

Perspektivní obory a projekty v regionu Automobilový průmysl V Sankt Peterburgu a Leningradské oblasti zahraniční investoři (Ford, Toyota, General Motors, Suzuki, Nissan, Hyundai) postavili, resp. budují závody na montáž osobních automobilů, jejichž roční kapacita má v několika letech dosáhnout až 450 tis. osobních vozidel. I v tomto regionu se v současné době projevuje pokles poptávky, kterému místní výrobci čelí delší odstávkou výroby (např. FORD), respektive zúžením plánovaného sortimentu (GM), či nerealizací plánovaného rozšíření objemů výroby (např. TOYOTA). Nicméně, i za této situace budou místní výrobci - filiálky světových automobilových koncernů muset splnit požadavek na harmonogram lokalizace výroby svých produktů. Jinak totiž nebude jejich výroba považována za tzv. "průmyslovou" a na dovážené komponenty nebudou dále uplatňována zvýhodněná cla. V této souvislosti je v místě stále aktuální velká potřeba kvalitních technologií a komponentů, vyráběných v RF. Uplatní se i služby např. montáže výrobních linek. /Podrobnosti viz kapitola "Doplňující informace"/ Dopravní infrastruktura - silnice, železnice, produktovody V návaznosti na rozvoj zaostalé infrastruktury (zejména dopravní), budování nových přístavů a zvláštních ekonomických zón se v regionu realizuje řada projektů z oblasti výstavbu silnic a železnic. Z dosavadních zkušeností však vyplývá, že dodavatelé bývají vybíráni z řad investorů, kteří jsou schopni pro financování projektů uplatnit systém partnerství veřejného a soukromého sektoru. Dodávku je tedy nutno nejen zvládnout technicky a kapacitně (vyžadovány reference), ale i profinancovat a zařízení provozovat (koncese). Schůdnější je tedy spíše cesta subdodávek. I tak je ovšem obor náročný, vyžaduje mít v regionu vlastní kancelář, či alespoň zastupujícího ruského partnera. Z větších projektů, které se úspěšně realizují, je možno vyjmenovat tzv. Západní rychlostní okruh. Zde ve velkém mezinárodním tendru zbyla jediným účastníkem společnost vlastnicky napojená na Olega Děripasku. Realizace tendrů na další velké projekty - např. silničního tunelu pod řekou Něvou (tzv. Orlovský tunel), či projekt příměstské kolejové dopravy (tzv. Nadzemní expres) se v souvislosti s očekávaným poklesem příjmů do městské pokladny opět posouvá, ačkoliv byly radnicí na zahraničních roadshow vyhlašovány za hotovou věc. Nedávná "plynová krize" zřejmě urychlí souhlas skandinávských a baltských zemí s realizaci plynovodu "Nord Stream", který bude z části budován v Leningradské oblasti. Uvažuje již dokonce o druhé fázi, kdy bude kapacita plynovodu zdvojena položením paralelního potrubí. Ekologická infrastruktura - čističky odpadních vod V oblasti projektování čištění odpadních vod již léta spolupracuje pražský Hydrostav s petrohradským Vodokanálem. Technické znalosti místních poměrů Hydrostavu hodlá využít k dodávkám i pražská obchodní firma Inekon. Potenciální dodavatel byl však upozorněn, že město nevyžaduje jen dodávky technologií, ale zároveň i investice. Přitom tendry se nedají obejít - budou vypisovány i na investice. Dodávky pro municipality jsou ostatně vždy realizovány formou tendrů. Účast v nich je náročná a vyžaduje mít v místě svoji pobočku, nebo alespoň místního partnera, který získá licenci na dodávky dané komodity. Nicméně, dodávky svých technologií čištění odpadních vod, byť menšího rozsahu, do Sankt Peterburgu již realizovala česká firma Environment Commerce, kontejnerové čističky na ostrov Valaam dodala Tesla a.s. 2

Ekologická infrastruktura - spalovny odpadu Problém likvidace odpadu není v Sankt Peterburgu vyřešen a v Leningradské oblasti existují velké skládky odpadu, které mají mít statut "přechodné". Velké plány mělo v tomto oboru v Leningradské oblasti ČKD Nové Energo, projekt však zbrzdila změna majitele české firmy a její restrukturalizace. V oblasti je potřeba několika kombinovaných spaloven, schopných generovat elektrickou energii a dodávat teplou vodu k vytápění. Rychlejšímu postupu realizace projektů brání nevyjasněné tarify na odvoz odpadků a výkup elektrické energie. Je dobrým signálem, že místní vláda nezrušila své plány zvýšit cenu elektrické energie, ačkoliv populistické "krizové" balíčky slibovaly zmrazení stávajících cen, což by neumožnilo efektivní podnikání v oboru. Průmysl - kovoobrábění Sankt Peterburg se stal v roce 2008 sídlem nově vzniklé Státní korporace ruských loděnic. V Severozápadním federálním okruhu RF se nachází většina ruských strategických loděnic (např. Zvjozdočka v městě Severodvinsk v Archangelské oblasti, Murmanské loděnice, Baltijskij závod, Severní Loděnice a Admiraltějské loděnice v Sankt Peterburgu), nicméně jejich vybavení neumožňuje budovat např. kompletní moderní tankery, které Rusko musí v naprosté většině dovážet. Totéž se týká lodí námořní osobní dopravy: ruské loděnice dodávají do zahraničí holé trupy, které jsou následně zahraničnímu firmami kompletovány (s nesrovnatelně větší přidanou hodnotou). Tato praxe by se měla změnit a ruské loděnice proto musí modernizovat. Ne všechny potřebné specifické stroje a zařízení jsou přitom v Rusku vyráběny. Např firma Alta realizovala vývoz unikátního velkého soustruhu pro loděnici Zvjozdočka. Podobně přezbrojuje petrohradský výrobce energetických zařízení (turbíny, generátory) Elektrosíla. Zde dodala své zařízení např. Škoda Plzeň. Velké možnosti jsou zde i v povrchové úpravě kovů - své členy zde prezentovala před časem stejnojmenná asociace, dodávky galvanizačních zařízení realizoval např. Kovofiniš s.r.o. V některých případech jsou budovány celé nové provozy. Např. nová kolejová vozidla firmy Vagonmaš mají být vyráběna v nové výrobní hale, kterou má dodat firma Česká Inženýrská a.s. Energetika a průmyslová elektrická zařízení V souvislosti s růstem průmyslové výroby, ale i budováním nových obytných čtvrtí, je v Sankt Petereburgu významný nedostatek elektrické energie. V samotném Sankt Peterburgu a Leningradské oblasti má být do roku 2010 investováno 300 miliard rublů do vybudování nových energetických kapacit, rekonstrukce stávajících sítí a výstavby 210 km nového vedení vysokého napětí. Počítá se rovněž s výstavbou 32 nových vysoce výkonných transformačních stanic 110 kV. Projekt má zajistit Sankt Peterburgu možnosti dalšího ekonomického rozvoje, neboť současné energetické kapacity jsou stoprocentně vytíženy a město je již nuceno „regulovat a odmítat “ nové investiční projekty vzhledem k nedostatku energií. V okolí Sankt Peterburgu (Sosnovyj Bor), kde je v provozu starší jaderná elektrárna, se bude navíc stavět zcela nová elektrárna (4 energobloky, každý po 1000 MW). Je potěšitelné, že právě v tomto projektu spolupracuje řada českých firem (SIGMA GROUP, ZVVZ, ISH a MSH), které v létě loňského roku prezentovaly své výrobky zástupcům ruského projektanta nové elektrárny. Kromě toho je do regionu dodávána řada silnoproudých 3

elektrotechnických zařízení, zejména průmyslové stykače a zařízení přepěťové ochrany. Dřevozpracující průmysl Relativně dobrá dostupnost vytěženého dřeva do zpracovatelských center a především blízkost námořních přístavů i silničních a železničních přechodů do Evropy (zejména do Finska) jsou příčinou rozvinutého dřevozpracujícího průmyslu v Leningradské oblasti, Republice Karélii i dalších oblastech SZFO, Sankt Peterburg je pak přirozená obchodní brána na tento trh. Na podzimním veletrhu Technodrev si dává schůzku (zpravidla ob jeden rok - střídají s Moskvou) většina renomovaných výrobců českých zařízení na zpracování dřeva. Se zájmem se setkávají mise českých výrobců do Archangelska, nebo Vologdy. Příčinou boomu dřevozpracujících strojů v Rusku je snaha centrální vlády o omezení vývozu surového dřeva, který je zatěžován vysokými exportními cly (tato skutečnost je jednou z příčin sporů EU s RF, finští výrobci jsou na ruském dřevu do značné míry závislí). Stavební materiály a zařízení V minulosti se na místním trhu donedávna dobře prosazovali čeští výrobci stavebních výtahů, topných těles, tepelných izolací, stavebních materiálů a barev a tradičně populární české sanitární keramiky. Obor stavebnictví však v současné době patří v Rusku mezi krizí nejvíce postižené obory. Nedostatek likvidity a úvěrů způsobilo zmražení developerských projektů, proto zatím nemá smysl podnikat v oborech souvisejících se zakládáním staveb a hrubou výstavbou. V těžké krizi je tedy výroba betonových výrobků a cihel, české exportéry zřejmě zasáhne i spad poptávky po tepelných izolacích. Zatím ještě budou prodejné komodity související s vnitřním vybavením a rekonstrukcí bytů, výstavba komerčních nemovitosti se prakticky zastavila. Vývoz služeb Cestovní ruch. Dle vízové statistiky navštíví ČR ročně cca 50 tis. turistů ze Sankt Peterburgu a regionů SZFO. Projektové práce. Dle zkušeností Hydroprojektu je v regionu nedostatek odborně vzdělaných projektantů. Stavební práce. V regionu prosperuje místní pobočka firmy UNISTAV a.s., pro zahraniční stavební firmy zde pracuje i řada českých stavebních techniků. Perličkou je těžba dřeva: v LO investovala česká firma LESS a.s. 300 mil. RUB do těžebních strojů a těží na pronajatých pozemcích především pro rakouskou MAYR MEINHOF HOLZ. Místní specifika •

Výhodné námořní dopravní spojení Ruska s Evropou, dobrá logistika - důvod vysoké koncentrace automobilového průmyslu v Sankt Peterburgu.

•

V Leningradské oblasti je centrální vládou silně podporován vznik nových nákladních přístavů a terminálů

4

•

Mezi Sankt Peterburgem a Moskvou se bude budovat první "soukromá" dálnice vybudovaná metodou PPP, podobné projekty budou existovat směrem k finským hranicím, budou se budovat nové železniční tratě.

•

Sankt Peterburg se nechce stát "montovnou". Spíše než klasické průmyslové zóny podporuje aplikovanou vědu a výzkum. Místní zvláštní ekonomická zóna byla vytvořena právě za tímto účelem (ne vždy se tento záměr SPb shoduje se zájmy českých firem).

•

Cestovní ruch. SPb je jedním z nejvýznamnějších center turistiky v RF, naopak české cestovní kanceláře hovoří v superlativech o incomingové turistice ve směru z SPb.

•

Vývoz služeb se daří nejen v turistice, ale např.v projekčních pracích (Hydroprojekt), montážích (REVIMONT pro Toyotu, CIAS pro Vagonmaš).

•

Přes výše uvedené nelze podceňovat dominantní postavení Moskvy v byznysu. Má li petrohradská (resp. jakákoliv regionální) firma svou moskevskou centrálu, rozhodnutí vždy přijímá Moskva. Toto se týká např. velkých těžařských firem na severu.

•

Ve velkých přímořských městech v SZFO jsou nejvýznamnější ruské loděnice, civilní i vojenské, které potřebují unikátní obráběcí stroje.

•

Akvizice v severních regionech bývá nákladná - ceny a platy zde bývají téměř dvojnásobné, korupce rozsáhlejší než jinde. Vzhledem k obtížné dopravě (letní námořní navigace) a konjunktuře spojené s těžbou nerostných surovin a rostoucímu cenami na světových trzích

•

Velké infrastrukturální projekty. Sankt Peterburg se stává "testovacím místem" pro aplikaci nových postupů ve financování projektů PPP. Sice prestižní projekty, ale komplikace, průtahy, extrémně velká finanční náročnost - potřeba zkušeností s koncesí. Jen pro velmi velké a velmi zkušené firmy.

•

Výkladní skříň Ruska. Vzhledem k unikátní architektuře města a okolí, ale i dobrých dopravních podmínek (menší zácpy než v Moskvě), dostatku luxusních hotelů a unikátních reprezentativních rezidencích v Petrohradských "carských" satelitních předměstích se Petrohrad stal místem konání prestižních mezinárodních akcí v RF (např. zasedání G8). Každoročně začátkem června se SPb koná zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, kterému se (aspoň v Rusku) říká "Davos Východu". Mottem tohoto fóra je obvykle pozitivní prezentace Ruska, velké zahraniční firmy, které připravují velké projekty investičního charakteru využívají tohoto fóra ke své prezentaci - obvykle doprovázeni vysokými státními úředníky svých zemí. Tato prezentace na Fóru rozhodně prospívá oběma stranám: ruská strana se snaží investorovi vyjít vstříc, aby na fóru za účasti ruského prezidenta a velké části vládního kabinetu mohla úspěšný projekt (nebo uzavření kontraktu, smlouvy o smlouvě budoucí atd.) prezentovat. Tento postup lze doporučit i českým firmám, které připravují velký projekt nejen v Sankt Peterburgu, ale kdekoliv v RF. 5

Doplňující informace Kontakt na OEÚ Generální konzulát ČR v Sankt Peterburgu obchodně ekonomický úsek Ing. Martin Pelikán [email protected] tel: +7812 2753495 fax: +7812 2714615 Tverská 5 191015 Sankt Peterburg Informace o regionech v působnosti OEÚ Sankt Peterburg Severozápadní federální okruh Ruské federace (SZFO)

SZFO zahrnuje tyto subjekty RF: Republiky Karélie a Komi, oblasti Archangelská, Vologodská, Kaliningradská, Leningradská, Murmanská, Novgorodská, Pskovská, město Sankt Peterburg a Něněcký autonomní okruh. Základní údaje o SZFO (údaje za r. 2007) počet obyvatel: rozloha: HDP: HDP/obyvatele: index průmyslové výroby:

13,5 mil. (9,5% RF), 1 687 tis. km2 (9,9 % RF), 2 162 mld. rub (9,7% RF), 160 tis. rub (3. místo za Uralským a Středním FO) 108,62 (v RF 106,3), 6

struktura průmyslové výroby: zpracovatelský průmysl 76,7%, výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 11,6%, těžba nerostných surovin 11,8 % ¨ průměrné příjmy obyvatel: 13 171 rub (3. místo v RF) internetová adresa: www.szfo.ru Základní údaje jednotlivých subjektů SZFO (2007, řazeno dle objemu HDP): 1. Sankt Peterburg počet obyvatel: rozloha: HDP 2006: index průmyslové výroby: struktura průmyslové výroby:

průměrné příjmy obyvatel: internetová adresa:

4,5 mil (33,74% SZFO) 1,4 tis. km2 (0,08% SZFO) 811,7 mld. rub (37,4% SZFO) 110% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 11,3%, zpracovatelský průmysl 88,4%. z toho: potraviny (vč. nápojů, tabákových výrobků 33,6%, ostatní druhy výroby 16,5%, metalurgie a kovoobrábění 14,8%, elektrická zařízení, elektronika a optika 12,5%, dopravní prostředky 8,9%, stroje a zařízení 7,1% 16 824 rub (SZFO 13 171 rub) www.gov.spb.ru

2. Leningradská oblast počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


1,6 mil. (12% SZFO) 83,9 tis. km2 (5% SZFO) 265,4 mld. rub (12,2 % SZFO) 102,6% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 15,9%, zpracovatelský průmysl 81,7%. z toho: potraviny (vč. nápojů, tabákových výrobků 28,5%, ostatní druhy výroby 18,6%, papír a celulóza 12,1% dopravní prostředky a zařízení 12%, ostatní neminerální výrobky 10,6%, koks a petrochemických výrobků 9,8%, chemikálie 8,6% 10 696 rub (SZFO 13 171 rub) www.lenobl.ru

3. Republika Komi počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:

0,97mil. (7,19% SZFO) 416,8 tis. km2 (24,7% SZFO) 211,9 mld. rub (9,8% SZFO) 103,1% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 10,3%, těžba nerostných surovin 49,1%, zpracovatelský průmysl 40,6%, z toho:

7


petrochemické výrobky 42,3%, průmysl papíru a celulózy 20,3%, jiné druhy výroby 13,3 %, metalurgie a výroba hotových kovových výrobků 12,2%, výrobky ze dřeva 11,9% 15 949 rub (SZFO 13 171 rub) www.rkomi.ru

4. Vologodská oblast počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


1,2 mil. (9,06 % SZFO) 144,5 tis. km2 (8,6 % SZFO) 207,9 mld. rub (9,6 % SZFO) 103,0% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 11,3%, zpracovatelský průmysl 88,4%. z toho: metalurgie a výroby hotových kovových výrobků 70,3%, ostatní druhy výroby 19,4%, chemická výroba 10,3% 10 149 rub (SZFO 13 171 rub) www.vologda-oblast.ru

5. Archangelská oblast počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


1,280 mil. (9,45% SZFO) 589,9 tis. km2 (35% SZFO) 206,4 mld. rub (9,5% SZFO) 109,0% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 20,4%, těžba nerostných surovin 0,9, zpracovatelský průmysl 78,7%, z toho: průmysl papíru a cepulózy 42,2%, ostatní druhy výroby 31,21%, dřevozpracující výroba 18,9%, potravinářská výroba 7,2% 11 181 rub (SZFO 13 171 rub) www.dvinaland.ru

6. Murmanská oblast počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


0,85 mil. (6,32% SZFO) 144,9 tis. km2 (8,6% SZFO) 156,2 mld. rub (7,2 % SZFO) 98,2% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 20,6%, těžba nerostných surovin 28,0%, pracovatelský průmysl 51,4%, z toho metalurgie 78,2%, potraviny 8,7%, ostatní 7,6%, dopravní prostředky 5,7% 15 105 rub (SZFO 13 171 rub) www.gov-murman.ru

8

7. Republika Karélie počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


0,69 mil. (5,1% SZFO) 180,5 tis. km2 (10,7% SZFO) 86,4 mld. rub (4,2 % SZFO) 116,8% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 13,7%, těžba nerostných surovin 30,2% zpracovatelský průmysl 56,2%, z toho: průmysl papíru a celulózy 42,6%, metalurgie 17,2%, zpracování dřeva 12,7%, potraviny 10,4%, ostatní 10,1%, stroje a zařízení 7,1% 10 028 rub (SZFO 13 171 rub) www.gov.karelia.ru

8. Kaliningradská oblast počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


0,94 mil. (6,92% SZFO) 15,1 tis. km2 (0,9% SZFO) 80,8 mld. rub (4,4 % SZFO) 140,3% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 6,9%, těžba nerostných surovin 7,9%, pracovatelský průmysl 85,1%, z toho: dopravní prostředky 34,3%, ostatní druhy 24%, výroba elektrických zařízení, elektroniky a optiky 23,8%, potraviny 17,9% 11 370 rub (SZFO 13 171 rub) www.gov.kaliningrad.ru

9. Novgorodská oblast počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


0,66 mil. (4,85% SZFO) 54,5 tis. km2 (3,2% SZFO) 73,2mld. rub (3,4 % SZFO) 106,0 (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 8,5%, zpracovatelský průmysl 91,2%, z toho: chemická výroba 22,4%, potraviny 21,6%, ostatní druhy 18,1%, dřevozpracující průmysl 12,9%, metalurgie 12,5 8 583 rub (SZFO 13 171 rub) www.niac.natm.ru

10. Něněcký autonomní okruh počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby

19 tis. (0,31% SZFO) 176,8 tis. km2 (10,5% SZFO) 59,5mld. rub (2,7 % SZFO) 98,2% (SZFO 108,6%)

9

struktura průmyslové výroby:


výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 20,6%, těžba nerostných surovin 28%, zpracovatelský průmysl 51,4%, z toho: metalurgie 78,2%, potraviny 8,7%, ostatní 7,5%, výroba dopravních prostředků 5,7% 24 751 rub (SZFO 13 171 rub) www.adm-nao.ru

11. Pskovská oblast počet obyvatel: rozloha: HDP: index průmyslové výroby struktura průmyslové výroby:


0,71 mil. (5,26% SZFO) 55,4 tis. km2 (3,3% SZFO) 49,4 mld. rub (2,3 % SZFO) 108,0% (SZFO 108,6%) výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody 11,2%, zpracovatelský průmysl 88,3% z toho: elektrická zařízení, elektronika a optika 30,6%, potraviny 30,2%, ostatní druhy 20,9%, stroje a zařízení 9,7%, ostatní nekovové minerální výrobky 8,6% 7 745 rub (SZFO 13 171 rub) www.pskov.ru

Ekonomika Sankt Peterburgu a Leningradské oblasti za tři čtvrtletí r. 2008 Sankt Peterburg (SPb) Leningradská oblast (LO) 01-09/2008 % ve 01-09/2008 % ve vztahu vztahu k 01-09 k 01-09 2007 2007 obrat firem (v mld. rub běžných 2789,6 130,6 668,44 135,9 cen) index průmyslové výroby 104,42 101,0 objem výroby stavebnictví (v mld. 239,8 106,8 54,3 110,8 rub běžných cen) investice do základního kapitálu 168,8 104,4 79,7 101,9 (v mld. rub běžných cen) bytová výstavba (v tis. m2) 1329,1 95,6 610,0 133,1 objem zemědělské výroby (v mld. 41,4 101,7 rub běžných cen) objem výkonů dopravy (v mld. rub 215,0 143,3 51,6 104,8 běžných cen) objem výkonů spojů (v mld. rub 68,7 115,7 4,0 107,4 běžných cen) obrat maloobchodu (v mld. rub 411,3 114,0 85,6 106,4 běžných cen) reálné příjmy obyvatel (leden - 101,2 99,1 srpen) průměrná měsíční mzda (rub) 20944 128,1 16412 132,4 index spotřebitelských cen 111,2 111,3 09/2008 ve srovnání s 12/2007 % 10

Průmysl v SPb: Po silném růstu v loňském roce (přes 10%), letos pokračuje proces jeho zpomalení, souvisejícího s nedostatkem pozemků k modernizaci zastaralých provozů. Největší pokles zaznamenal těžební průmysl (-19%), zpracovatelský průmysl vzrostl o 4,6% a výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody vzrostla o 3,3%. Z jednotlivých oborů nejvíce vzrostla automobilová výroba (9,2x - souvisí s náběhem výroby TOYOTY), barev a laků (3,3x), parních turbín (2,4x), vozidel metra (1,8x), ocelových rour (1,6x), pneumatik (1,5x), tramvají (o 39%), eskalátorů (o 21%). Poklesla naopak výroba živočišných tuků (o 97%), hovězího masa (o 71%), rostlinných tuků (o 47%), školních sešitů (o 97%) a punčochářských výrobků (o 39%). Průmysl v LO: Těžební průmysl významně vzrostl již ve třetím období za sebou (o 16%), zpracovatelská odvětví (opět) prakticky stagnovala, výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody vzrostla o 4,2%. Největšího růstu dosáhla výroba stavebních maltových směsí (3,2x), ocelových konstrukcí (2,8x), pneumatik (1,7x), obkladů z přírodního kamene, střešních krytin a izolačních materiálů (1,6x), dále v růstu figurují různé další stavební materiály, barvy a laky. Zvýšila se rovněž výroba potravin: nealko nápojů (3,8x), přírodních vín (1,6x), drůbeže (+40%), živočišných tuků (+28%), krmných směsí (+24%).

Evropskou raritou bude zřejmě růst výroby obuvi (2,6x). Snížila se naopak výroba asfaltových směsí (o 53%), břidlice (o 43%), cementovláknitých desek (o 39%), z potravin se významně snížil objem výroby sýrů, ovocných konzerv,0 vodky a lihovin, vepřového, hovězího, rybných produktů a mléčných výrobků. Investice a výstavba v SPb: Investice do základních prostředků lehce vzrostly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku (+4,4%) a činily 168,8 mld. rub. Z významnějších projektů, které byly uvedeny do provozu, je možno uvést např. závod na výstavbu montovaných domů DSK Slavjanská, výrobní haly vědeckého a výrobního centra Teplomaš, výrobních firmy Prom Automatika Invest, Polimer Pipe Systém a další. Poznámka: v době zpracování tohoto materiálu byl uveden do provozu významný montážní závod automobilky General Motors, který ještě není zahrnut do statistik. Investice a výstavba v LO: Ve srovnání s masívním investičním boomem předloňského roku (+42%) bylo třetí čtvrtletí letošního roku mnohem skromnější (meziroční růst 1,9%) při objemu investic 79,7 mld. rub. Z větších projektů uvedených do provozu je možno jmenovat např. továrnu na výrobu ocelových konstrukcí a tepelně mechanických zařízení Signál, dřevozpracující kombináty Doubrava a ESSET, kombinát na výrobu dřevěných domů

11

Zarja, závod na výrobu betonu TIGAR, potravinářskou výrobu (káva) KRAFT FOODS RUS, závod na zpracování dřeva ELEKTRONPRIBOR. Finance: Realizace rozpočtu SPb byla k 1. 9. 2008 proficitní v hodnotě + 47,5 mld. rub, což je částka ekvivalentní 21% příjmové části rozpočtu (224,4 mld. rub). Vysoký přebytek městského rozpočtu je důsledkem zpoždění realizace plánovaných velkých infrastrukturálních projektů. Rovněž plnění rozpočtu LO bylo k 1. 9. 2008 přebytkové (+ 8,7 mld. rub). Příjem rozpočtu LO za toto období činil částku 40,8 mld. RUB. Obchodní výměna Sankt Peterburgu s ČR (údaje dle ruských statistik): DOVOZ DO ČR (v mil. USD) VÝVOZ Z ČR (v mil. USD) OBRAT (v mil. USD)

2003 12,9

2004 8,5

2005 11,1

2006 20,8

2007 9,2

01 - 09 / 2008 8,8

39,2

54

112,5

191,1

182,1

52,1

62,5

81,9 . 93

133,3

200,3

190,9

Komoditní struktura vývozu z ČR do Sankt Peterburgu NEJVÝZNAMNĚJŠÍ KOMODITY strojírenské výrobky elektrická zařízení polymery, plastické hmoty papír a karton, výrobky z nich výrobky ze železných kovů výrobky z keramiky výrobky ze skla

VÝVOZ Z ČR (v % z celkového objemu) 39 27 6 3 3 2 2

Obchodní výměna Leningradské oblasti s ČR (údaje dle ruských statistik): 2003 2004 2005 2006 DOVOZ DO 8 9,1 9,8 5,6 ČR (v mil. USD) VÝVOZ Z ČR 16,6 27,3 36,8 67,5 . (v mil. USD) OBRAT (v 24,6 36,4 46,6 73,1 mil. USD)

12

2007 8,9

01-09 / 2008 8,6

68

59,6

76,9

68,2

Komoditní struktura vývozu ČR do Leningradské oblasti NEJVÝZNAMNĚJŠÍ KOMODITY Dopravní prostředky (ne kolejové) Elektrické stroje a zařízení Reaktory, kotle, jejich části Hliník, výrobky z něj Plasty, výrobky z nich Keramické výrobky

VÝVOZ Z ČR (v % z celkového objemu) 18,9 14,7 11,1 7,7 2,7 2,2

Nejvýznamnější veletrhy v Sankt Peterburgu v r. 2009 název akce JUNWEX

termín konání 4. 2. – 8. 2.

NORWECOM 24. – 27. 2. ECOLOGY OF BIG CITY, 18 – 20. 3. WASTE MANAGEMENT PETERSBURG TECHNICAL FAIR

10. – 13. 3.

INTERFOOD, PRODTECH, FOODPACK WORLD OF AUTOMOBILE FUEL & ENERGY

25. – 27. 3.

INTERSTROYEXPO

14 – 18. 4.

ENERGETIKA ELEKTROTECHNIKA INTL. FORUM OF BEVERAGES CHEMISTRY FORUM

16. – 18. 6.

2. – 6. 4. 1. – 3. 4.

profil

organizátor

šperky, zařízení pro jejich výrobu komunikační technologie odpadové hospodářství (zpracování, spalovny), čističky odpadních vod, metalurgie,slévárenské technologie, tváření a obrábění kovů, nástroje, čerpadla, armatury, vodiče a napájení, ložiska, sklady a logistika, montážní technologie, automatizované systémy výroby potraviny a nápoje, potravinářské technologie, obalová technika osobní a nákladní automobily, díly, zařízení, doplňky těžba a zpracování ropných produktů, plastické hmoty, jaderné technologie stavební technologie

RESTEC RESTEC LENEXPO RESTEC

PRIMEXPO RESTEC FAREXPO RESTEC

RESTEC LENEXPO 19. – 22. 5. energetické, elektrotechnické, LENEXPO měřící a řídící technologie RESTEC 16. – 18. 6. veletrh nápojů LENEXPO

AGRORUS

24. - 30. 8.

PROESTATE

2. 9. - 4. 9.

BALTICBUILD

9. – 12. 9.

antikorozní ochrana, barvy a laky, nanotechnologie, agrochemie mezinárodní zemědělský veletrh mezinárodní veletrh investic a nemovitostí stavební technologie 13

LENEXPO LENEXPO LENEXPO PRIMEXPO

RUSSIAN INDUSTRY

30. 9. - 3. 10. INWETEX - CIS TRAVEL 14. – 16. MARKET, SPAS 10. TECHNODREV 6. – 9. 10. AUTO + 28.10. - 1. AUTOMECHANIKA 11.

průmyslová zařízení

RESTEC

cestovní ruch, turistika, hotely, lázně dřevoobráběcí technologie nákladní a osobní vozidla, autoopravárenské technologie, díly a doplňky

RESTEC RESTEC LENEXPO

Automobilový průmysl v Sankt Peterburgu a Leningradské oblasti Dle prognóz Ministerstva ekonomického rozvoje RF má být (dle příznivého scénáře vývoje) v Rusku v roce 2020 vyráběno až 5 mil. osobních automobilů ročně. Tomuto optimistickému scénáři mají napomáhat investiční pobídky dle vládního výnosu o tzv. "průmyslové montáži". Ty umožňují zahraničním investorům během prvních dvou a půl let výroby bezcelně dovážet díly k montáži osobních automobilů ve stupni SKD. Většina zahraničních investorů využívá této možnosti k rychlé expanzi a zároveň s budováním továrny na průmyslovou výrobu formou CKD (zahrnující např. sváření a lakování karosérií), montuje ve "zvýhodněném termínu" co nejširší řadu modelů formou SKD. Dle údajů ruského časopisu Expert mají zahraniční výrobci automobilů v RF v současné době následující záměry: výrobce

vyráběné modely

Ford Renault Toyota Volkswagen

Focus Logan Camry VW Jetta, Passat, Tiguan, Škoda Octavia, Fabia Chevrolet Captiva, Opel Antara -

GM

Nissan Hyundai Suzuki PSA Peugeot Citroen Mitsubishi *) údaje nejsou známy

plány na rozšíření modelové řady Mondeo * * VW Polo

plánované objemy výroby (tis. ks.) 125 120 40 150

Chevrolet Cruze

75

X-trail, Teana i 30 Grand Vitara, SX4 Peugeot 308, Citroen C4 Outlander XL

50 100 50 50 50 50

Zatím si výrobci nedělají těžkou hlavu s "lokalizací", neboli předepsaným podílem místní výroby použitých komponentů - první kontrolní termín nastává až 4,5 roku od zahájení projektu, nebo za dva roky od počátku výroby formou CKD. K tomuto termínu se podíl dovezených komponent musí snížit nejméně o 10% v cenovém vyjádření jejich celkové hodnoty. Za dalších jeden a půl roku se tento podíl musí snížit o dalších 10% a za další rok ještě o 10%. Investor, který se zavázal k průmyslové montáži automobilů, musí tedy v průběhu sedmi let použít k výrobě díly, 14

vyrobené v RF v rozsahu alespoň 30%. Dle odborníků je v současných podmínkách v Rusku velmi obtížné nakoupit automobilové komponenty místní výroby v kvalitě, odpovídající obvyklým mezinárodním standardům. V budoucnu se proto výroba autokomponentů v RF zdá být velmi perspektivním investičním oborem. Bližší informace je možno načerpat na specializovaných veletrzích a konferencích. Kromě Moskvy, kde mezinárodní autosalón právě proběhl, je zajímavým místem Sankt Peterburg, kde má (nebo staví) své továrny většina z výše uvedených výrobců. Pravděpodobně nejvýznamnějším nejbližším fórem bude konference "Autoinvest Russia 2009", kterou místní Asociace výrobců automobilových komponentů pořádá ve spolupráci s Agenturou pro rozvoj SZFO (místní obdoba našeho CzechInvestu) ve dnech 16. - 17. února v Sankt Peterburgu. Kontakt: www.autoinvest-russia.ru

15

Nové exportní příležitosti v Sankt Peterburgu a Severozápadním federálním okruhu RF

Recommend Documents