10
..
Nová
ČZ
ISO-motoCykl pro
naěe
pracuj(c(
A Hydroglisseur pro sedm osob. Motor o 175 k. s. pohání Čilun rychlostí až 100 km za ]rodinu. Dvoulistá vrtule má stavi.telný úhel náběhu• ... Nová
methoda
bezboléstného
ošetření
zubů:
k ošetření zubu je přiváděn umrtvující plyn. Aby "neumrtvil" i lékaře, je přebytečný ,p lyn ..odssáván stranou.
T Dusíkový kahan. Vyso,koirek'venl1lími vln~imi jsou št ěpeny molekuly dusíku za "'zniku · tisícistu'pňové teploty. Ke štěpení molelwl je třeba magnetronu.
, ASově.tský automo: bilový průmysl stále roste. Na obr. sjíždí s pásu modenH · vůz .,Poběckz"
f,.Vl těz
slví" t, výrQbek ~os- kevské automobilky.
A 'Plexiglasov;ou ochranu proti dešti postaviJi pro
římskou dapravní policií. O
italské nez:l1něstnané
se vláde všClk stará hůř. - \ , .. .... Y ·8. března 1834 byla založena v Kyjevě universita,
která odchovala, mnohn vymlkajlcích vědců. Univer- . silg nese jméno ukrajinského vlastence T. M. Sevéenka.-
v
Ý z va m I ad Ý m
muž ů·fn
:'
na .pomoc .h utím!
jícího významu pro naše plánovaně Vždy! n~budeme-1i mít dost hutních výrobků, at již je to válečný materiál nebo kvalitní ocel či , různé odlitky, nebudeme mít samozřej mě také žádné mechanické a strojní hospodářstvL
zařízení."
Tak hodnotil minístr Kliment na této konferenci význam a důležitost akce "Mladí vyučenci v kovoprůmyslu na pomoc hutím". Mladí, kteří se přihlá sili na praxi v hu~ich> již pomáhají plnit plán na jednom z nejdůležitějších odvětví ' našeho l:os :1odářství. Někdo by si však mohl myslet, že pro ně samé, pro jejich povolání, ke kterému se opět vráti, to nebude valným příno sem , To je ovšem naprosto mylné, Nejenže p0mohou závodům, do kterých potom při jdou, a tím i sobě, ale i jejich osobnl zkušenosti, získané při práci v hutích. jim budou cenným přínosem pro práci v oboru, ve kterém se vyučili. Poznajl důkladně z praxe, jak se taví' a odlévá ocel různých kvalit, seznámí ,se s vý. " robou materiálu, který , IÍótom , budOll opracovávat na obráběcích strojích, po':' hl~dem odhadnou jeho Kvalitu ~ mn~ hem lépe než ti, kteří n;znajL jeho vi· ' " řo~ú,a snadněji Zv~Íf n~stroje i rych' los.ti. Půlroční nebo ročni práce v hutích jim umožní lépe pracovat v jejiéh " pozdějším zaměstnáni. To by konečně mohli potvrdit hoši. kteH v hutích , ji! dříve praéovali jako dlouhodobí 'brigádnici, i ' ti, kteH ~áhají _huthn _ plhit -jejich ' úkol, at jii ti ~álc~vacích" s~lic, nebo i na jiných nUstech. , Zátvl!" ryroby surovéhofeleUJ: -odpIch vysoké pece. Tak lidské zkušenosti, které jim je. o hutnictvi, pravě tak' jako <> hor- ',ho živ~ta. S pomocí těclito 'mladÝ"ch lidl hutích přinese, , b~d~ ni~tyí, u ·'mI!ohých ' lidí j~ště- panuje 'se podaří našim hutím vyřešit yšechny jich -působéhi jejiéh - životá, názor, že Je to zaměstnání P9dfadné, . -:problémy, ' souvisící s nedoStatkem pra- veIkýID ó.bohacÉmím . . ,. ,Josef,_ Schňab;eL namáhavé a plné' nebezpečí. TÓ ovšem ,~covních sil. Jsou, to prOblémy rOzhodu.. , , mohou tvrdit jen ti, kteří t~to práci ne'; ~nají. Práce není nikterak jednotvárná, ba naopak, potřebuje 'mno~ho důvtipU: .; A nemáhavost? .většinu, práce vykonávají stroje. Vždy! jinak by to nebylo ; ani možné, jde přece o st,á lý pohyb tun. A tomu ostatnímu odporuji statistiky, !tteré dokazují, že úrazovost · v hutnictví je daleko menši než v mnoha jiných oborech, • A právě pro nedostatek pracovních sil jsou hutě úzkým profilem při plněni našeho , Pětiletého plánu. Je však' třeba zajistit plynulý a dostatečný příděl pOlo::. tovarů pro kovoprůmysl.- aby bYl dostátek zboží na našem trhu. , Proto se sešla minulý rok konference 'mladých kovodělníků, na které mínistr , průmyslu, Gustav Kliment, se - obrátil ,na mladé kovodělníky s návrhem, aby vyučencr tohoto hospodářského sektoru po u!t~nčení učební doby nastoupili na roční praxi do hutí. "Hutě potřebuji několik tisíc mladých lidi, by jim příšli na půl roku, na rok pomoci. Za hutěmi stojl celá armáda ,šesti set tisíc kovodělníků. Tisíce mladých lidí dokončují každým rokem svůj ,Jécb.lm p'Ohybem páky jefábu se naJtlánf -obroV'lfkd Pdnev. roztaveného leleu. aby M ' učebni poměr a vstl.lpujf do samostatnéY lJl
,
nyní
v
~
~
Svazák- úderník· Karel ·Fingerhut 8
K plnění plánu a k zlepšenI na§í výroby v poslední době, v souvislosti IX. sjezdem a také po IX. sjezdu KSC, značně přispělo rozvíjející se hnutí
soutěžení
a hnutí úderníků. Je nezbylné, abychom toto hnutí dále rozvíjeli a prohlubovali, aby se stala hnu/1m masovým. (Z
pr~jevu
_
Do rodiny
'-- v závodě
úderníkll-svarzáků Jiřiho Dimitrova -
v Av,ji patří
také soudruh Karel Fin q e rh u t. Je ze Zálezlic u Mělníka a jeho otec byl děl!níkem. Ještě když Karel chodil do měšťanky, toužil po tom, aby se domal k Iletadlům. Právě tak jako úderník Vašek SvO'boda, který pmcuje v téže dílně u soUJSitruhu téměř naproti SOIUdr. Fin(Terhuta. Tyto plány a'le překazila Karlovi okupace a tak se šel učit autO'mechanikem. Své lásce""k letadlům však zůsta'l věren když nemohl stavět skuteč ná 'letadla, tedy aspoň modelařil Btavě'l zejména pokojové modely letadel. DO' větších a složitějších se nemohl pustit, na tO' prostě nebyly peníze. A ještě jednu lásku má s. Karel Fingerhut již od mládí: lásku .ke 'knihám, ať už odbo:m.ým či beletrii. Koncem roku 1944 byl Karel nasa!!:en na -kopání zákopů. BUžila se S0větská armáda, německá obrana se hr()fUtila jak domeček z karet a Kare( si na zákopech dlouho nepobyl. V březnu 1945 s několika kamarády utekl; byli však chyceni a tak ještě na sklonku naoistické hrů:OOv-lády "navštívil" několik gestapáckých krimi·
presldenf4l r~ubllky Klementa Gottwalda zasedáni ústřednlho výboru KSŮ.) vítů
na dvakrát není také maličkost a to se přestalo Karlov,i líbit. Brzy přišel na to, že koyž vyvrtá otvor o 0,2 mm větší, dá se záV1it vyřezat na-
ná'lů.
Hned po osvobozeni nastoupdl sou·
druh FinRerhut dvouletO'u vojenskou službu a od návratu z V'Ojny pracuje Údem1k s. Karel Fingerhul v Avid - záV1Odě - Jiřího Dimitrova. Tam také vstoupU do československé- jednou. Objevilia 6e však nová v.ávaho 6Vazru mládeže. da. OtV'Ory byly slepé, při vrtání zůVstup do Svazu neznamenal pro stávaly kovové třísky na, dně .a závitsoudruha Fingerhuta jenom placeni níky se lámaly až I:>ěda. A tak s. příspěvků a poslouchání referátů na Finge'rhut začal prostě vrtat otvory schŮtlích. Karel věděl, že Nenmví v průběžné a třísky přestaly zlobit. tSM je velkým závazkem, denně se A právě tak se pfestaly lámat závitmohl přesvědčit, jak je dne5 6 mláde- níky. 1'oto zlepšení zrych'l:ilo vrtáni ží počítáno, jak mládež;i důvěřuje stra- otvorů a řezání záv!iltů natolik, že obě ba i vláoa, a jak se dnes mladý čla. QJ)erace nyní dělá s. F:i ngerhut sám. věk přímo účastní vytváření krásné Dnes také spotřebuje Karel o 60% buooucnosti své země, země bez ne- závitníků méně než dříve. Dřive byl rzaměstnanosti a krisí. jeden kU6 (detail 6křině zadní ná-praKarel nechtel jen pOS'louchalt a čist vy) úkO'lován na tN a půl až čtyři hoo zvyšO'váni proouktivitypráce diny. S. FinQerhut snížil teDlto čas na chtěl sám, přiffilO na svém pracovišti, čtyřicet mriIlJUt a tím vytvořil tvrdou zvyšovat výrobnost práce, vyrábět vlnormu. Není proto
] Karel, a zániečník posvé "mašince" vyjede, ale těší se také, tom řezal závity. Jednu součást - a že na PO'čest 6jezdu tesk061O'venského ne právě -lehkou - musili brát dvasvazu mládeže uzavře novou sooialiskrát do rukou, vyřezání' 1"60--1·70 zá- . . tic'kóu SiItll~Vu.· ď
184
DROBNÉZPRAVy
~~~ .
~!
1.\'" \\\
Dělnická mládež ze všech Slovenských kxajů se sjela 11.-12. do Banské Bystrice, aby tam na své PI'vnl celoslov;mské konferenci robotnické mládeže zhodnotila dosavadni úspěšnou práci. Za-
sedání se zúčastnil náměstek . předsedy vlády, Viliam Siroký, pověřenec pwmyslu inž. Takáč, lIÚstopředsedové CSM posl. E. Sýkora a M. Lacek, člen před sednictva Svazu Karel Cervinka a celá řada politických a hospodářských před stavitelů slovenského veřejného života. . Nejmenší náramkové hodinky se samočinným natahováním uvedla na trh ŠvÝcarská továrna Eterna. Hodinky mají průměr asi 2 cm a jsou 'opatřeny uvnitř závažíčkem, které při pohybech ruky natahúje péro hodinek. Toto zařízeni samo není novinkou, avšak dosud se ne. podařilo sestrojit tak malé hodinky, které se samy natahují. Závažíčko je uloženo v miniaturním kuličkovém ložisku, které samo o sobě je malým technickým zázrakem. Pět drobných kuliček má průměr 0,65 milimetru; 1000 takovÝch kuliček váží jeden gram. Kruhové divadlo. Jedna švýcarská fir. ma vypracovala pozoruhodný projekt divadla. Hlediště je umístěno na otočné podlaze kolem něj je v kruhu jeviště. Na tomto kruhovém jevišti se dají pře dem připravit scény pro všechna jednání, takže by bylo možno provést celou hru ,bez přestávky. Nové uspořátláni dává 4ivadelníkŮIn úplně nové tvůrčí možnosti. Zárovka svítí bez proudu. Posledni novinkou v oboru osvětlovací techniky je žárovka, která-silně svítí bez elektrického proudu. V žárovce je tekutá rtuť, fosfor a směs plynného argonu a neonu. Zatřese-li se žárovkou, plynná směs se vznítí a svítí. 2árovkou se ovšem musi třást dosti často, takže zatím se její použiti omen na nouzové svítilny a na svítUny na kola. Elektrotechnika v rybářství. Nedávno jste si přečetli, jak se v Sovětském svazu loví novÝm způsobem ryby. Nyní následují SSSR i jiné státy v ppužití elektrotechniky v rybářství. V Holandsku se konají pokusy s ponořovacím radarem, který zjišťuje velká hejna ryb. V Norsku zase zkoušejí novou harpunu pro lov velryb. Dosud trvalo dosti dlouho než harpunou zasažená velryba byla zabita. V lanu nové harpuny je wnlstěno vedení elektrického proudu, do něhož se proud zavede, jakmile je zvíře zasaženo; takto harpunovaná velryba je mrtva okamžitě. Ladění telefonem. Ví~ deňská telefonní správa zavedla zajímavou službu pro své abonenty-hudebníky. Tito telefonní účastníci mohou zavolat určité číslo a ze sl~chátka se jim ozve přesné .komorní "a", podle nějž mohou naladit .své nástroje. Tón j~ vysílán ze státního cejchovního a měřicího ústavu, k~erý dal k této službě podnět; pře~nost .tónu 'se denně kontroluje na jednu desetimi-liontinu. Ladění telefonem se ' účtuje . ··j~o nOJ:In.~ni hovor.. _ .
AnI by člověk nevěřil, co všechno se dnes vyrábf z plilstlckých hmot. Přicházíme denně do styku s předměty, které jsou Yyl'obeny z p1astlckých hmot, aniž bychom si to nějak zvlášf uvědomovati. Dá se z nich vyrábět celá řada nejrozmanltějšich výrobků - od drobných předmětů denní potřeby až po veliké, silně namáhané technické součásti, jako jsou ložisková pouzdra, ozubená kola a pod. O velikém rozmachu tohoto odvětví na~o chemického průmyslu nás přesvědčila
Vf' ST A V A PLASTIC Kf'C H HMOT, kterou v Praze uspořádal národnl podnik Ceskoslovenské chemické závody. Fenolické lisovací hmoty mají nesmÍlný význam pro naše hospodářství a dávají všem oborům průmyslu velké možnosti zpracování a využiti. Jsou jimi stále vice nahrazovány výrobky z barevDých kovů, což představuje velikou úsporu devis; jsou snadno zpracovatelné, což opět přispívá k zvyšováni produktivity práce. Mají výborné vlastnosti elektroisolačni; jsou vyráběny v různých druzích o různých pevnostech, odolné proti vyšším teplotám a kyselinám. Nejznámější je bakelit; litých pryskyřic je kromě zpracování na technické účely používáno k výrobě nábytkového kováni. korálů, růženců, biluterle."Vrstvené hmoty fenolické majl vvsokou pevnost a ozubená kola, z nich vyrobená předčí delšl životnosti kola z barevných kovů. Organické sklo - Umaplex - má výborné optické 'Ylastnosti, je netříštivé a vyrábí se z něho " dentální pryskyřice. Dal§f významnou hmotou jsou polyamldy, známé v podobě naleho sUono"ého vlákna na punčochy; z této hmoty" json dnel také vyráběny ffně, rybářské vlasce, struny pro tennisové rakety, kluzná ložiska a ozubená kolečka. Popsali Jsme vám Jen stručně výstavu plastických hmot; o tom, Jak se z nich vyrábějí předměty, které vidíte na našich ůrlbcfch. pHneseme ještě podrohnějšf reportál.
•
185
Nová konstrukce podle plánku M"adé'' '·o technika
Machanická lupen
ářsk'
ilka
. A. FRAN:BK
Luopenková pilka je takřka nezbytnou součásti domáci dí'lny. Je cenným bástrojem pro výcvik zruČOO6ti mla. atch techniků a pr06tředkem k výrobě mnoha cenných modelů a předmě1fl. Pro ty čtenáře M. T., kteří chtějI noji domácí dilnJu doplnit tímto námojem, 6e6trojil jsem pilku na pobon ~e!ktromotorkem nebo šlapáním. Tímto strojkem lze řezati překližky rúzné _Uv ai do 10 mm, perti.nax i slabší plechy.
XOlhStrukce strojku je velmi prostá • snadná. a nevyžaduje speciálního dí'leoského nářadí. Hlavu:úm materiálem ke stavbě je dřevo, které jsem voliJl pro jeho snadnou opracovatelnost. DřevěnA je celá kostra strojku, i stolek k vedení vyrezáv.aného materiálu. Další důležitou částí strojku je lupenkový rám. Použil jsem rámu k ruč nímu vyřezávání, který lze · ]c.aupdti w železářsKém obchodě. Držadll.o rámu je však nutno odříznout. ' Kupte rám silnější konstrukce, nedostanete~
li Jej, přinýtUJjte k němu vyztužovad raménko, které zamezí případné kmitání horní části rámu.
Na rámu jsou při..,,"ýtovány 2 čepy, vsunuté do ložisek, vyroben ých navařením dvou rour na plechové zá.k'ladny. Základny pak jť;ou upevněny na kostru strojku. Středem kostry prochárLí roura, která je 'ložiskem pro tyčku. Tyčka má na konci přinýt-ováno kolečko, druhý konec pak ne~ stupňovou řemenič,ku. Kolečko má od středů různě -vyvrtány 3 díry se záY.řtem pro šrollb, který upevňuje ke kolečku spojklll. Tato epojka. připo. jená do některého otvoru, umožňuje různé délky řezu (zdvihu). Spojka pře- • náši pohyb kolečka na rám. LupenkářBký strojek si pořídíte asi 2a 100-150 Kčs, ovšem kromě motorku. K pohonu použijete bud motorku od š.ic1ho stroje nebo elektrické vrtač ky. Můžete pohánět strojek i nohama prostřednictvím starého spodku od šicího stroje. Jsem přesvědčen, že mnohému čtenáři přijde návod na stavbu tohoto užitečného strojku vhod. Práci při výrobě strojku vám usnadní plápak v měřitku 1:1, spolu I!l podrobným popisem práce, který můžete ' objeď uti v .administraci M. T, obvyklým ~.
•
mu mm. Tím je dána snadnA" možnost praktické kontroly vypočteného
Jaroslav Brož
E DO NEKONECNA
PRONI
V miIW1ém ~/~ jsme pfi.nesli prvni čt!sr 11011 reportáže o hvězdérřs.kém da.Iekoh:edu.. Ze stručné hlstorie objevu dnlekohledu' vidíme, jaký nesmírný pokrok pro J!dstvo zr,nmena/ jeho vynáfu StaJ se pomocrúkem pionýrů vědy v boji protI vrádé dllkve, v boji, ve kterém přines/G véciAI těžké oběti na životech, než dosáhfa vítěutví. Dnelf pokraču jeme v ~ito/ách z optiky, které musíte znát dříve, než se pustIte ďo skwby dalekoli/edu.
lL V optice· mluvíme o třech způsobech zvětšovánt: pffcném, osovém a úhlovém. U dalj:!kohledu, kde se setkáváme s teleskopickým zobrazováním, jak dříve uvedeno, mme se jednat o zvětšení pouze úlilovi, které je v celém prostoru konstantní.. To znamená, že pozorovaný ptedmět dalekohledem vidíme pod větším zorným úhlem ~ pouhým okem. - Díváme-Ii se na. vzdálenější předmět, rozeznáváme na něm
+-_.-. ~
f 500 mm a okulár o ohniskon 10 1 vé délce fl lO· mm. Jaké vlast- c _ (--)' "'" ( - ) - = - f 500 2500 nOllti bude mU sestavenÝ z této optiky dalekohled? Dosadí- VyčíSlením těchto vzorcO: shleme do vzorce: dáváme, jak to se zvětš"enfrn, které jsem dříve uvedl v u"llof 500 zovkách, vlastně ' vypadá. Pa56 desátkrát. zvětšující dalekohled 10 tl ve skutečnosti pozorovaný ůhJ.<>vé zvět.šenf bude tedy pa>- 'p~edmět 50krát zmenšuje, are desáttnásobné. Lidské oko ro- 2500k.rát přiblíží, čímž zorný zezná dva body, svfTají-li spa- úhel se zvětši padesátinásobně lu úhel' 1 minuty. Proto každé než úhel, pod kterým bychom dva body, svírající menší úhel předmět pozorovali pouhým než 1 minuta, splynou v jeden okem. Ježto jsme si řekli, že bod. Padesátkrát. zvětšující da- úhlové zvětšení r je v celém lekohled však rozliší všechny prostoru konstantní, musí se body- od 11,.. do 1 minuty. Pří v poměru ke zvětšeni r zmen-
., ....
---
zvětšeni.
U" ďaIekohreďu, sestaveného ' z jed'nodtlchého objektivu, ~ tkáváme: se s; vadou: bare'\mIMI (chromatt.ckou~ a kuleVGIl (siérickou:) _ Je-li i okulár jedno.čočkový, vyznačuje- se dalekohled malým zorným polem. Nejdřwe si probereme I4 Tadu barevnou. Ve fysice jsme se učili, že skleněný trojboký hranol svě telné paprsky nejen láme, nýbrž i. rozkládá v barevný pás. Tento barevný pás, který nám utvořf na matnící nád.hernou stupnici duhových ba.rev; jmenujeme speJttrum. Jsou to barvy červená, žlutá, zelená, modrá a fialová. Jes. tedy bílé světlo složeno· z ba.rev spektrálních. Každá z těch to barev má jiný index lomu. Cervená má nejmenší, fialová největší. (Obr: 5.) Zkombinujeme-li větší počet hranolu, jejichž hrany přecházejí v křív ky, dostaneme čočku (obr. 6). Nyní to převeďme na dalekohled, jehož objektiv je jednoduchou čočkou . Svě telné paprsky po průchodu objektivem rozloží se v řadu barev spektrálních. Ty se' nes oustřeď! v ohnisku objektivu, nýbrž padle indexu lomu každá z barev bude mit jinou ohnískovOUl délku. Tak červeuá bude nejblíže ohnisku, fialová opět nej~ dále od ohníska (obr. 7). Bu-
.
_-f..~~:::::::--1 tEIWOt4 ltu'Á lnod fIOORÁ
FIAL"'"
Obr. S.
Obr. '"
daleko méně podrobnosti, než díváme-li se na ně-j zblízka. (Obr. 4.) Dalekohled není nic jiného než "magické" oko, které nám pozorovaný předmět příblíží , čí mž se zvětší zor ný úhel, pod kterým se na před mět díváme, a tím musíme rozeznati více podrobnosti než pouhým okem. V návodech ke zhotovení dalekohledu je udá"lián vzorec pro
zvětšenf
t
fl
Obr•••
amatérské konstrukci dalekohledu obejdeme se timto jednoduchým vzorcem. Chceme-li však jít ještě dále, vypočteme si i zvětšeni příčné, které oznaclIDe řeckým písmenem fl (beta) a oso"llé označíme a (alfa). Zvětšení příčn"é rovná se
průměr Zaměříme-li
šiti
kde f znamená ohnískovou il d élku objektivu, fl ohniskovou a = {JI ." (--)' décku okuláru. Tento vzorec f znamená úhlové zvětšeni , kter é si nazvem r (gamma). Vy- Dosadíme-ll hodnotami dříve čí slíme si jej na praktickém uvedené optiky, počítáme: příkladu . Máme objektiv o prů fl 10 1 měru 50 mm a ohnískové délce
p=--_--=-- a f
--_. -...
ObL ..
Obr. 7.
obrazu objektivu. dalekohled pro'ti jasnému nebi, uvídíme před okulárem malý světlý kroužek, zvaný Ram sdenův kroužek, který je . obrazem objektivu. Tento kroužek, který můžeme změříti posuvným měřítkem, převrácené hodnotě zvětšeni musí být obsažen tolikrát v průměru objektivu, kolikrát je fl udáno zvětšeni . V našem pří úhlového čili tJ = - a osové padě, kde průměr objektivu je f 50' mm, prúměr Ramsdenova se rovná čtverci zvětšeni příč kroužku se musí rovnat jednoného, vyjádřeno vzorcem
500
50
a
r~. , .. . \"
,
. •
b Obr. ..
Ok. 10.
.,
de tedy obraz, vytvořený objektivem z jednoduché čočky-, na okrajích duhově zbarveno což ovšem zhorší jeho kvalitu. Hvězdáři i výrobci dalekohledů snažili se všemožně tuto vadu odstraniti. V roce 1725 byl zkonstruován obj ektiv ze spojky, za níž byla umistěna vložka z čirého sirouhlíku. Tato kombinace č ástečně zmenšila barevnou vadu, ale jenom nepatrně. Teprve kolem roku 1750 John Dollond kombinaci spojky ze skla korunového a ·rozptylky ze skla flintového (obr. 2) vytvořil velmi dobré
achromatické objektivY. Této kombinace používá se u astronomických objektivů čočkových dodnes. Dříve se čočky k sobě lepily, dnes se po obvodě prokládají plechem (staniolem). , Optické sklo, z kterého se čočky brousí, vyrábí se s pH. - měsky kyseliny křemičité, natronu, drasla, kysličníku olovnatého a vápna. U lehkého skla korunového, vyznačujid- ho se nepatrným světelným 10. Pokračováni na str. -188. .
187
(Dokončeni
se str. 187.)
mEml s~ slabým barevným rozptylem, převažuje obsah vápna. Těžké flintové sklo. jež se naopak vyznačuje velkým světelným lomem a silným barevným rozptylem, převažuje větší obsah kyslič-
JAN WAGNER V pfedchozím čísle jsme přinesJí prvnf část článku o kmtstrukcí tlačítkového sestaveného z výprodejních součástek náT. podn.iJru lilektTa (závod f1ro,ha ll, Václavské nám. 25). Před týdnem jsme otiskli snímek spínače,
\.
•
'IIIVS
.n
• .,AIt'" •
Na schematu jsme n~kreslili celé použité zapojení. Sledujme jeho činnost! Obě relé jsou namontována na vhodné podložce 'tak, aby obě kotvičky byly v závislosti již dříve popsané. V nakreslené poloze je kotvička relé B držena v přitlačené poloze odpadlou kotvič:kou relé A. Stiskneme-li tlačítko a, uzavře se proudový obvod: svorka O, tlačítko a, elektromagnet relé A, dvojice pér na relé B a zpět ke SVOrce 24 V, resp. přes jeden nebo dva odpory a 1000 ohmů ke svorce 120 V nebo 220 V, podle napájecího zdroje, a je-li zdroj připojen, proběhne popsaným obvodem proud, při
Cl ....
"'IIlA_
Obr. 11.
nnru olovnatého. Nyní jest optické sklo taveno ještě s přísadami boru a kyseliny fosforečné, čímž se vada barevného rozptylu odstraňuje úplně. Princip achromatického objektivu je znázorněn na obr. 8. Vada kulová. Paprsky, vycházející z nekonečna, po prflchodu spojkou spojí se theoreticky ideálně v jednom bodě ohnisku. Ve skutečnosti tomu tak není. Paprsky, rflzně vzdálené od osy svazku, neprotínají ji v jednom bodě, nýbrž v celé řa dě bodd, čímž vzniká ohnisko čárové a tím i obraz neostrý (obr. 9). Tuto vadu, zvanou kulovou (sférickou), odstraňuje současně s vadou barevnou achromatický objektiv. Když jsme si probrali optiku objektivu, věnujeme pozornost okuláru, tedy optické soustavě, kterou prohližíme obrácený obraz, vytvořený objektivem ve svém ohnisku. _ U jednoduchého dalekohledu spokojíme se s okulárem jednočočkovým (obr. 3). Aby bylo zvětšeno zorné pole dalekohledu, aby nejen paprsky rovnoběžné, nýbrž i šikmé paprsky, procházející objektivem, bylo možno zachytiti okem, musíme.{loužít okuláru složeného. Svazek šikmých paprsků po průcho du ohniskovou rovinou se rozbíhá. U okuláru, složeného ze dvou čoček, pravá, zvaná kolektiv, tyto rozbihající se paprsky stáhne, aby prošly druhou čočkou malého průměru, zvanou oční. U dalekohledů se používá dvou druhů okulárů, nazvaných po svých konstruktérech. Prvý, okulár Huygensův, je slo'žen ze dvou čoček, kolektivu spojky ploskovypuklé, vypuklou stranou otočené k objektivu, a oční čočky spojky dvojvypuklé malého průměru. (Obr. 10 a.) Druhý, typu Ramsdenova, je složen opět ze dvou čoček, kolektivu i oční čočky spojek ploskovypuklých, vypouklými stranami k sobě otočenými. (Obr. 10 b.) Vzorce k výpočtu těchto okUlárů jsou' velmi složité a není' účelem tohoto člán ku se jimi zabývati. Obr. 11 schematicky znázorňuje čoč kový astronomický dalekohleg, jakého SE' v praxi nyní používá.
duralových úhelníč lisovaného lsolantu; relé jsou krátké a nedosahují až k sobě, nastavili jsme jednu z nich pertinaxovou přHožkou 20X17X2 mm. K přišroubování nebo přinýtování jsme museli kotvičku opatrně sejmout z relé zptisobem vpi'edu uvedeným. Obě tlačítka jsme připev nili plechovým páskem 10X1 mm na spodní okraj montážní desky a po pra. vé straně umístili malou svorkovničku pro přívod napájecího napětí. Zapojení je provedeno podle schematu; před řad né odpory pro 120 i 220 V jsou zachy-
1Nl.1
.~
-•t
Udltlra
f . ..
/
stejnosměrném zdroji asi 24 mA, střídavé síti asi 36 mA. Kotvička
pn relé
A se přitáhne a tím uvolní kotvičku relé B, která odskočí, a tím přeruší obvod ve svém svazku. Cívkou relé' A pře stane proud procházet a kotvička A není již přitahována, avšak nemůže odskočit, protože ji mezitím mechanicky zajistila uvolněná kotvička B. Na opakované stlačení tlačítka a již přístroj nereaguje. Nyní však je k činnosti připraveno druhé tlačítko b, neboť přitažením kotvičky A se spojila péra svazku A, která jsou zapojena v serii s vinutím cívky B a tlačítka b. Stisknutím tlačítka b se přitáhne kotvička B, uvolní kotvičMou snahou v tomto článku bylo se- " "ka A, která mechanicky zajistí kotvičku B a současně rozepne obvod, uzavřený známit mladé astronomy s principem tlačítkem b. přístroje po stránce optické a usnadnit Vidíme tedy, že přístroj pracuje vždy jim první krok k sestavení astronomicjen kratičký okamžik pohybu dvou kého dalekohledu. Návod k výrobě jedkotviček, ať mačkáme tlačítka, jak chce_noduchého dalekohledu, jehož pořizovací me dlouho. Vždy po stisku jednoho náklad nepřevyšuje 70 Kčs, bude vydán z tlačítek nastane změna v poJ,Dze kotv edici plánů "Mladého technika" za viček, a lze je přivést do původní po10 Kčs. K jeho zhotovení není potřeba lohy až stiskem druhého tlačítka. SouŽádných speCiálních nástrojů ani zaří zení. časným stiskem obou tlačítek přistroj nepoškodíme. V příštím článku seznámím čtenáře s principem astronomických dalekohleSnímek v Č. 9 ukazuje, jak jsme sedd zrcadlových - .reflektoru. • stavili ' vzorllový" přístroj. 0bě relé 'jsme
I
.'188 -. '~EcHillK
připevnili s pomocí ků na podložku z poněvadž kotvičky
ceny a neseny spojovac1mi dráty. Ke svorkám jsme přivedli spoje od dvojice pracovních dotyků jednoho z obou relé; to jsou svorky vlastního spinače. Stiskem pravého tlačítka se spojení uzavře, stiskem levého opět otevře. Dvojice pracovních per na druhém relé zůstala nevyužita; mohli bychom ji však použít k zapínáni na př. nějaké návěsti, která by signalisovala, že druhá dvojice (hlavní) je otevřena. Ještě poznámku o provozním napětí, bezpečnosti a předpisech. Telefonní a jim podobná relé, ani jejich dotyky nejsou určeny na napětí 120, resp. 220 V, jaká jsou běžně v síti. Právě popsané zařízení nám sice spolehlivě pracovalo po řadu měsíců, když jsme je prakticky zkoušeli tak, že "pracovní" dotyk jsme vřadili do přívodu k radiovému přiji mači a k ' tlačítku jsme připojili několik paralelních dvojic tlačítek, takže lze zapínat a vypínat přijímač ze všech možných koutů bytu, přesto však soudíme, že by povolaný znalec mohl právem namítnout, ' že taková instalace je dovolená jen tehdy, když použité napětí nepřesahuje 24 V. Doporučujeme proto popsané pokusy provádět s náležitou opatrností, jakqu síťové napětí 120 nebo 220 V vyžaduje, a pro definitivni uspořádání raději použít eliminátoru, který vyrobí 24 V stejnosměrného napětí, kterýII). lze relé napájet přímo, bez předřazených odporů nebo prostě použít aSl šesti kapesních tříčlánkových baierií, což je asi nejlevnější. ' dvěma
AI-o mová fysi ka
Mlžná komora WILSONOVA
Spájejte prakticky VLAD. PRO CHA,ZKA .. " ,
ZDEN:nK KUBEČ: Atomová fysika se během války a po ní vyvlnukr do nesm.ÍIné jfk. Je vědou, která ve službách l1Úrové a pokrolwvé části !IVě ta, ved8lié Sovětským svazem, pfi' nese lidsb.ru velké dobro a vyššl stupeň živo/a. Atomovl lysiktwé pracuji II ladou dokonalých měřicfch pfístrojů a měřidel, z nkhž nejd!lJriUěj!f }Bou elektrometry, počítače paprsků (elektrické a optické) a magnetický spektrogr41, které jim dovoJují nahlédnou~ do tajů elementárních částiček hmoty CI provést drobOWlká mě/ení jemných viditelných J neviditelných paprsků.
Jestliže chci pOužít spáječku na zce:a malé předměty, upravím si ji rpůsobem: který Je naznačen na obrázku. Odříznu hrot páječky, a do plošky vyvrtám otvor o průměru asi 3 mm. Z kousku měděného drátu, asi 4 mm silného, si připravím no' ,vý hrot tím, že do něho vyříznu závit M3. Nový hrot zašroobuju pevně do ol!voTU &páječky. (Obr. 1.)
ce stržen dolů a vodní pára, kterou doSnad nejdůlež.itějším z těchto přístro dávají želatinou obložené stěny válce, je .Wilsonova mlžná komora, zvaná se náhle ochladí. Kapičky páry se sraz( krátce mlžná komora, která je jakýmsi na všech iontech, vysilaných radioaktiv"okem fysika". Lze v ní zřetelně pozonim prvkem., a jejich dráhy jsou. potom rovati částečky záření, t. j. letící elementární částice a jejich srážky. Ob- ' na zlomek vteřiny viditelny. Tento okajasnila 'milOhé záhady hmoty a jejího mžik však .stačÍ k zachyceni stop letísložerií .. Vynalezl ji americký fysik Wil- cm i.
Obr. 1.
li
.' --------... 8
..
--
c"'-------·----.. -. ,
'.
p
. IIzduc/l_
-I ~
I'"
/'
I
Připd/Jmsli kontakty u indukční cívky benzinového mOk)rJcu, pfipravím iii po' třebné káblíky takte: nejdlíve kób1ík nožíkem obnažíni (asi 1~ cm), pak jej svinu, pro táhna očkem na cívce a zakápnu cínem. Dbám toho, abych se spáJeč kou u očka dlouho nepracoval, 4bych neporušil cívku {obr. 2}.
obl lampa ".,
lNo.dVKR
-
!aa
of 1(,
II
-R
,.
&:a
.
C'\lI
ol
komory je prosvětlováno prudkým svět lem obloukové lampy. K fotografování se užívá stereoskopické komory velké světelnosti 'a hloubSchematic}cý nákres komory vidíme na ky objektivu, při čemž se spouš! pnobrázku. Skládá se v podstatě z kovostroje samočinně zapne, jakmile je píst vého v6.lce, naplněného parou, ve kteve válci sražen. Místo tlakového rozrém se pohybuje píst P a kde je též dílu bylo užito k rychlému stržení pístu uložen radioaktivní preparát B. Je zataké motoru, zapínaného v pravidelných kryt skleněným vikem A. K válci j-e časových intervalech. připojeno potrubí se třemi kohouty a Wilsonova mlžná komora byla od svérecipientem (nádoba, z níž vyčerpáváme ho objevu mnohokrát zdokonalována a vzduca). fysikové se hlavně snažili prodloužit Po otevření kohoutu Kl a K3 stlačí expansi, aby stopy fotografovaných me vzduch pomocí hustilky jednou truiontů nebyly skres.;eny. Výs:edky, ktebicí pod píst, zatím co dr~hou trubicí, rých se dosáhlo, nesmírně prospěly vě připojenou k vývěvě, vyčerpáme vzduch ' dě a ' obzvláště atomové fysice, nebo! z recipientu R. Když potom oba kraj- ' umožnily zhlédnout dokonalé f"tografie . n[ kohouty uzavřeme II povolíme ptadějů, vyvolaných nepředstavitEtlně mastředni, píst je přetlakem vzduchu prudlými atomy II jejiqh č.á.spnl.. zakLádá na zjevu, že ochlazená pára se sráží na drobných částečkách prachu a ionisujících paprsků.
Obr_ 2. Podvozkové kolečko musí se po zaletování dobře otáčet a nesmí být pfichy' ceno CÍnem. Proto před započetím práce nastrčíme na podvozkový drát kofi.~ek silnějšího papíru a/ pak teprve nasadím podložku, kterou pevně přiletuji. Pov dějj,
Obr. 3.
DOvý českosloven8ký-
motocykl:
•. Háj ndrodnl podnIk Ceská roro/uvIta ve StrakonIc1ch chylftá pro no!e pracu/lel CI pro mi1uvnlky / motocyklového sportu plkné plekvapenf pro lUUItávajfcI sezónu. Nebude to už ani dlouho trvat a na trhu se objeví nový motocykl československé • Yfroby - CZ 150 ccm. Tento nuvý náš motocykl, jehož prototyp prodělává ještě rozličná zlepšeni a zkoušky, je dalším dů~ mzem; fe če&kollovenaký motocyklový prWnysl neusnul na vavřinech a že naiíi konstruktéti, dělnIci I technicI chtějí ve světě udržet dobré jm~o československých výrobků. Máme dostatek dobrých pracovníků s vtipnou hlavou a šikovnýma rukama. NárodnI podnik Ceská zbrojuvka Strakonice, poslal již do všech končin světa pěknou řádku populárnIch motocyklů Cz 125 ccm. Naše "čfzy" }sou zcela právem nazývány motocykly mladých. Naši jezdci na' nich také dobyli celou ladu významných lispěchů dOma 1 za hranicemi. Nenl tomu Ještě tak dávno, co Jezdci s~rakonické zbrojovky udivovalI motocykly Cz 125 ccm Angličany na "skotské šestidennf". A s těmito bohatými zkušenostmi přistoupil n. p. Ceská zbrojovka Strakonice ke stavbě motocyklll Cz 150. Veřejnost se s tímto novým motocyklem seznámí pravděpodobně liž' v květnu na farním Pražském vzor" kovém veleulw. Nel si budete l1IOCi novou ' "čízu" na vlastní oči prohlédJ1JOut, seznámíme vás s nI v naší reportáži.
Jak vidíte % obrázlďt,
CZ 150 C v
zůstává
motocykl
zásadě věrný pěknému vzhle-
du mámé stopětadvacitky. Je to stroj • vysokým výkonem a malou spotřebou. Má dwutaktnf motor moderní kOllStrukce s rychlostnf skffnf bloku. Motor vykazuje podstatné rozdfly oproU motoru CZ" l15 L Tak na pfiklad
190, '~.J
byl změněn kltkový mechanismus, aby byl motor dokona),eji vyvážen, měl lepšf plněni a větši schopnost akcelerace. Ojničnf loi1sko je válečkové, dokonale mazané. Píst je poněkud prodloužen a vyřešen tak, aby pfstnf kroužky nepřebfhaly přes ssacf kanál. Velká péče byla také věnována vyřešeni hlavy válce. Kanály válců byly dlouho zkoušeny; na , %ákIéidé těchto zkoušek byl pak stanoven neJvý-hodnějšf sadový rozvod. Motor má zapouzdřený, nový karburátor J1kov 2918 HO, vzdušný- filtr bez clonky a startovacf zaffzenf klapkou, podob, ně Jako u autOJiIDbUových , karburátor\\, mfsto tlosavadnf rlIžice na filtru. Vzdušný iiltr nenl spojen přfmo s karburátorem a proto prostor mezi filtrem a karburátorem působf jako komorový- filtr a Uumiě současně. V dešti Je tedy vyloučeno vnikánf vody do válce. Maximáln1bo výkonu motoru Cz 150 C I Cz 125 bývá dosaženo cca při 5000 otáč kách. Maximálnf moment sedových stro- ' jů je při 3500 otáčkách, což zaručuje stroJi dalšf možnost akcelerace. Přitom je spotřeba normálnf. Koncovka bowdenového lanka a šoupátko karburátoru Isou lehce přistupny, aniž by bylo nutno sejmout viko. p"ohonná směs je filtrována ' sítem na benzinovém kohoutku ,v nádrži; Um odpadá časté snímáni při čištění karburátoru. Rychlostní skříň je třípřevodová, a vhodně volené převody umožňujf pohodlnou jfzdu v každém terénu. Spojka je la- ' mel.ová, zesflená. Um. motoc:rlWa . 'je ',pev.aé,...JVafovuu§
konstrukce z ocelových trubek. Motocykl má přední teleskopickou vidlici, což opět přispfvá k pohodlí a be-zpeČDosti jízdy. Zadnf kolo je vyjÚitatel.né. Mofocykl CZ 150 C je snadno ovladatelný. otočná rukojeť plynu, spojka, páka, ručnf brzdy, pfeptnač světel a Uačítko houkačky Jsou umfstěny na HcUtkách.
Technická
CZ 150 -'C:
data
motocyklu
Motor Je jednoválcový, dvoutaktni s plochým pístem, který' má 2 těsnicí kroužky. Válec je mírně skloněn dopředu. Vrtání válce je 57 mm, zdvih 58 mm. Obsah válce je 148 ccm. Kompr~sní , poměr 7.1. Trvalý výkon motoru 5.75 ks při 4500 otáčkách v minutě. Výkon motoru na brzdě čini 6.25 ks při 5000 otáčkách v minutě. Klikový mechanismus s plnými setrvač níky je ulož9n v kuličkových ložiskách. Mazání motdru děje se přim1senim oleje do paliva v poměru 1 :20. Karburátor Jikov 2918 HO se star tovacf clonkou <Je zé!ikryt v motorové skříni vičkcm, v němž je také zamontován vzdušný filtr. Zapalováni je selrvačnfkovým magdynem CZ 6 V, 25 W umístěným v pravé části motorové skříně Svíčka PAL 175 se závitem M 14Xl.25. Předstih 4.5 mm. Spojka vf.celamelová, polosuchá. Z motoru Je pfeváděn výkon spojkou, která bě.ii volejové mlze na převodovou skříň. Ovládáni lpoJky Je umístěno na levé straně řidítek. Razeni rychlosti je nofní pákou na levé straně motoru. Primární náhon od motoru na pfevodovou skříň Je proveden řetě zem Favorit CZ 3/8" X 3/8" o 50 článcích - 15:40. Sek,undám1 převod na zadni ko- 10 je bud 18:44 nebo 17:44 a Je proveden fetězem Favorit 1/2" X 5/16" o 110 člán, cích. Z pf&vodové skřiDě Je také proveden převod koubovým soukoUm a ohebným hřidelem na tachometr, který je vestavěn v reflektoru. Spouštěč
Je nohů polevé straně skffně. Válec a hlava válce Jsou ""bohatě žebrovfÚly. výfuk Je dvojitý s účtnnýml Uumičl : Baterie 6 V, 7 A je umístěna v levé skřínce. R e f 1 e k t o r má průměr 125 mm, vybaven žárovkou Bilux 25/25 W a žárovkou pro městské světlo. Je v něm zamontován usměrňovač proudu pro nabíjení baterie. Elektrická houkačka Je umístěna pod sedlem; její Uačítko je na levé straně řiditek. B e n z i n o v á n á d rž má obsah 11 litrů s reservou na 40 km Jízdy. Směs je přiváděna do karburátoru ohebDOU hadici; Je filtrována sítkem v benzinovém kohoutku přímo v nádržL Přední vidlice je teleskopi~á, svafovaná z ocelových trubek, opatřená dlouhými spirálnými pruftnamL Jl i d i t k a průměru 22 mm jsou pfestavitelná, pohodlná. Po pravé straně otočná rukojeť pro regulact plyDU.
Brzdy Jsou čelisťové průměru 125 mm, uzavře né proti vntkánf prachu a vody. Nožni brzda působí na zadni kolo, ruční na přední kolo a je ovládána bowdenem. Kola JSou drátěná I ráfky 2Y." X 19". Pne u mat i k V 2.75" X 19" vpředu I vzadu. Sed loJe kyvné, seřiditelné, s gumovým potahem. Blatnfky Jsou 115 mm široké, vystuženy žebrem. Stupačky jsou sportovní, přeslavitelné. Stojánek sklopný v těžišti stroje. Skřínka na nářadí je po pravé straně motocyklu. Nosič zavazadel 260 X 190' mm je lisován z ocelového plechu. Hlavni rozměry stroje: rozvor 1260 mm, největší délka 1960 mm, ,< I největší š1fk~ 680 mm. největši Výška 980 mm. , . Váha plně -vybaveného motocyklu s pohormon S:JI\ěsi je 90 kg. : Mulm6bú ,rycblost v 1OriD6 85 lunjbod.
I
I pluje Trojstěžní~ "Princ:ezna Adrie" I z Terstu do Benátek. Na moři
ROM A N "Připravil! nás
O
J O S EF U
o plaohtu. ty
R ES S L O V I
zlodějI mého 7Xlravll Jsi
:riDetn tím, že tam ten druhý zloděj se tak zmýli.l."
(3)
se setká s lodí, 'kterou kromě plachet pohání kolesa otáčená paTním strojem. Kapitán, rozzuřený pouhým pohledem na parník, žene svou plachetnici rozbouřeným mořem za ním. Plavčík Lodovico má nahoře ve vichřici těžkou práci s plachtami. Jednu. urve vítr a chlapec jen se štěstím zachrání svůj život. /'
To je vzpoura! Nevzbouřila se však. posádka, jen jediný cestJujicí. Lesmistr Ressel s kapitáJn~ Ricard:im se na sebe dívají jako krotitel s tygrem. Krotitel zvítězil. Kapit<Íln rozhodil rukama, podíval se zoufale po ráhnech a odešel na můs tek ke ko.rmdd1u. Ressel klidlIlě odohází za ním, Lodovico se vzpamatoval a tiše zmizel v podpalubí. . Muži na palubě sledují odCházejícího lesm~tra uznalými pohledy. Ressel jd·e klicLně - musi se však opřít celým tělem proti větru, aby se dostal ke dveřím kabiny. Vida, pan lesmistr! Kdo by řekl, že se tak klidně postaví takovému draku, jako je kc3ipitán Rinaroi? Co si dovolil říci! Parník prý zvítězí nad plaChtami. Pro kapitána je to jako urážka, urážka daleko horši, než kdyby ho někdo obvinil, že vyloupil lodní pokladnu, nebo že chce úm yslně nechat ztroskotat loď, aby ošidil pojišťovnu. Kdyby to, co řekl ten bledý cestující, byl řekl někdo z pos'á dky, byl by už v podpahlbí v železech jako vzbouřenec. Ale pan Ressel jde klidně do kab-m y, rušen jen na,pory větru. Když ráno vstoupil na loď, neměl pro ně cenu ani žvance tabáku. Ani kus tabáku u sebe neměl. Zdál se tak nepatrným člověkem. Přišel tiše, upjat do tmavého kabátu a s deštníkem v podpaží a s malým pVdzadlem v ruce. Všimli si jen ost.rého nosu a šedivých očí pod velkým obočím . Lodní plachtař, který je prostořeký, řekl nahlas, že ten chlapík se podobá sově. Stačilo však, abyse podíval, a plachtař ho bezděky pozdravil. Je ten pán ohla-pík. Je to snad první člověk, který toho draka se zlatou náušnici bezpečně zkrotil. "Všimli jste si, jaké má ten chlap vysoké Č€lo? Má ' čelo jako záď V'elKé lodi. Je to mož.ná člověk velmi
•.zmocnila se mě závrať, pane kapi.ťáoe." "Závrať! Nikdy z tebe nebude lodníik. Nebudeš námoř níkem. Bude z tebe kolomat1lllfk. povaleč v př~tavu, ncl>o zl.odéj! Kdyby tvůj táta. vstM, ryoh1e by se znoVlU utopil. ílĎy se na tebe nem'I.ISIjJ dívat." . Lodovico je sirotkem po utopeném ,Plavci. Dobře, že Sl na to kil9itán V7lpomněl, udb.rální ho to jdsté výprasw. Rinardi zvedl ruce nad h.IBJVou, jako když se loučil s košovtkou, odv-rátiJ se od plavčíka a odcllázl. Na to čekal druhý kormideln~k, člověk se ~lostnýma oóma. U Chopil lano a chytil plavčíka. Sotva zvedl ruku k ráně, zarezil ho přísný hlas. "Nechte toho chlapce, pane!" Za kormidelníkem stojí lesIDJi.str Ressel. Je ještě bledší, oči. prozrazují rO'z.čilení. ' . ,.Buďte povděóní tomu, že se nezabi:l." ,,Nebyla by ho škoda. Připravil nás o plachtu. "Proto se svět nezastaví. P.lachta není člověk." Ka,p-řťán se vrátil. Dívá se na cestujíCÍlhO klidně, to není člen posádky. K těmto lidem m1lJSí být slušný. Kormidelník pustil hocha plný-zlosti. Nenávidí v této chvíli Ressla, přemýšlí rychle, jak by ho alespoň urazil. "Nepleťte se do věcí, do kterých vám nic není!" "Měl jsem k tomu právo, pane. Lidské právo. Nesnesu týrání dětí." . Ressel pohladil Lodo.vka po vlasech. Hoch, zmatený dobrotivostí, s jakoo se sna.d v životě nesetkal, se najednou rozplokal. Ressel ho. vza-l lehce za rameno. "Neplač? Je ti lito., že nemůžeš být plavcenV" Lodovico přikýv-L V této chvíli je mu opravdu líto, že učený," ho. sl)lon k závrati vyžene z lodi. Takový člověk tu ne"Však ho to čelo t~é převafuje kupředu. Je to mladý má cenu. Tady se musí šplhat po výškách dnem i nocí. člověk a jďe naohýlen." Připadá mu, že j-e ponížen přede vš-emL Vzpom:qěl si, že "Ohýbá ho kupředu ta moudrost! Ho ho hó!" ho od dětství připravovali k tomu, že lrude plavc-em, proOtrha.ný ohlapík, který by rád vtipkoval, zůstal se svým tože mu při křtu. chutnala sůl. Otec si také prál, alby syn smíchem sám, jako hrosečntk na skále. ' šel naLloře, Je na lodí čtrnáct dní. Jak se má vrátit domů? Lesmistr vešel do kabiny a · síťař se protáhl za ním S jakou hanboú? . dveřmi jen trochu pootevřenými. Teď teprve se muži na Ressel neví, jadt. by chlapce potěšil. palubě nenuceně zasmáli. "Neměj obavy! Nemůžeš-li šplhat do výše, no - budeš "Ten Nikodem vyschne lIla hůl. Slinou bys ho přerazil." sloužit na parníku." "To mlá z lakoty. Ten prý je tak lako.mý, že jed.no-J dal "Na parníku jsou také stožáry 'a ráhna, pane." psovi kus chleba, ale hned mu ho vzal a snědl ho sám." "Ty tam nebudóu dlouho. Až lidé zdokonalí stroj, zbaví ' "Vidíš, proto něco má. Ten dům, lOOe má díloo, je se parník plachet. Neměj z niCh strach!" jeho." Slova útěchy patří hochovi, ale kapitán na ně zlostně "Do hrobu ho 5 sebou nevezme." zavrčel, jakoby ho ranila. "Chlapci! Mít ten dům - 00, tak už jsem jej dávno "Co to povídáte, pane Ressle? To je nesmysl." neměl. To mi věřte!" "Proč, pane kapitane? To je ~kutečnost. Parníky se "Ano, tobě to můžeme věřit. Chodil bys domů často po plachet zbavl." čtyřech. Víno bys nosil s sebou do postele." Kapitán se neppanova.l. Jeno.m lodní p.lachtař kleje a nadává. Zahtnal druhou "Nežvaňte, pošetilče! Plachty se zbaví stroje. To blázhlídku k práci. Sešívají novou plachtu. Tesař pracuje na novství pomine. Parník z moře zmizí s velo.ku hanbou'" novém ráhně. Kapitán Ricardi se nechce objevit v Ben'átNa mírného pana Ressla se nesmí křičet. Odpověděl kách s oškubanou·lodí. Není už tam však da.leko, nelrudou hotovi, proto se ua palubě kleje a v podpalubí nadává. kapitánovi s plnou rozhodností. "Pošetilosti žvaníte vy, kapitáne! Parníky zvítězí. Plach- Tesař i plachtař pracují :s pomocníky v prázdném Sklaty pominou," , ' . _ dišti, -na palubě by j-tm vzal vítr práci z rukou, Kapitán Kapitán Rinardi se při těchto sloveCh Zdlatelně zachvěl. sestupuje často do skladiště a vždycky lOOyž..vystoupí na , Lidé okolo ztrnuli. Na tváři plavčíkově se ukázal strach. palubu, podívá se po plaChtoví takovým pohledem, jakoby Co teď udělá kapitán? Je všemocným pánem. lodi. -Stoji"tu si vybíral ráJmo, u
'. '1:92 ~CíllUK
-a ujal se-'Veleni na palubě. P05tavHis:e po chvHi s kaipitánem na přídi. Drží se dolniho stéhu a dívají se za piuníkem. Kapitán zlostně zahrozil. "Kdybych měl na lodi kanon, udělal bydh to, co udělal kapitán fregaty "Kate" před čtyřmi lety:' "Ano, kapitáne! Ten chlapík měl WZIl1lll. Jenmn měli jeho děl05třeloi lépe míNt. Ta potvora by seJlebyla dostala do Evropy. Ano, jen lépe mířit." Kormldel!!lík dobře vi; co se před čtyřmi J.ety sběhlo u irskýCh. břehů s fregatou "Kate". Kapiťán o tom někde slyšel, a vypráví bu událost vždycky, lOOykolii se setkají s Movganovým parníkem. Stalo se to před čtyřmi lety. v červnu rOlklU OS>IIlJllácbistého devatenáctého, při první plavbě parníku z Ameriky do Evropy. Když se parník "SavanaJh" blížil k břehům Anglie, byl piivítán palbou z děl. Anglická fregata "Kate" z,a -hájila na parník palbu v dmnněmí, že je to hořící vrak lodi. Chtěla jej potopit, aby neolhrožoval plavbu. Posádka fregaty byla velmi překvape!Ila, když se přesvědčila, že kouřící loď vůbec !!lení lodí hořící a rozlhodně ne opuště ným vrakem. Tak byl v Evropě pNvítán první pamílk. "Jenom měli lépe míN;t, kapitáne." "Ano, nikdo hy se nedověděl, jak ten bľázen skončiL': . Flavčík Lodovico, který by se rád dověděl, nemluvi-ll kapHán o něm, naslouchá v kotevní komoře rozhovoru. Slyší toho ve větru · velmi málo. Rozumí však dobře slovům, že by se nikdo nedověděl, jak ten blázen skQlIlóH. Dostal strach. Chtějí ti gva zni-o it pana Ressla? Musí ho varovat. Je to tléllk hodný člověk. 2.
Člověk
.tojí ::a lopatu uhlí '
Odpolední vítr polevuje, třístěžnÍk se blíží k pobř-eži stále pmnale}i. Má už nasazeny brámovky,_rychlost však kles'á. Kapitán Rinaroi dal p-rávě rozkaz k zdrhnutí brámovek i plachet 'košových, pJ'otože po košovce, urvané s přídního stěžně, je oškltvá "díra", která ho mrzí více nei mezera v ústech po ztracených zubech. Potkáyají rybářské loďstvo, pět mil v návětří je velký obcthodní pěti-
stěžnik s anglickou vlajkou, který opushll přístav; Rinardi jim nebude' ukazovat oškui:>anouloď. Ztraltit placthtJu dnes a cestou z Terstu do Benátek, to se člověk opravdu nemá čím chlubit. To jakoby šel na návštěvu bez kalhot. Les-mistr Ressel vyšel z kabili.1Y a zadíval se k vzdálenému pobřeží. "Téžké", velké čelo ho nachýlilq kupředu, opřel se lokty o zábradlí a pozoruje tišící se vl!I1y. Plavčík Lodovico, který mu přinesl oběd, ho varoval, že je v nebezpečí. Sdělil mu, co zaslechl z rozhovoru Rinardova s kormidelníkem o "bľáziIlU, který by měl skončit". Ressel se však úkladů nebojí. Věří, že mu lidé neublíží. Má na mysli rpříhodu, která se mu stala před třemlÍ lety, když byl ještě lesníkem v Kraňsku. Na jedné objížďce v lesídh u Lublaně ho přepadlii loupežníci. Vzali mu kO!Ilě, boty a kabát. Necthali mu jen kalhoty a košm, ve kterých se stěží dostal doanů. Když se však od lidí dověděli, že obrali hodného lesmistra, kterému je hříah ublížit, přišli drulhý den k myslivně a všeohno mu vrátiloi. Sotva vyS'el z místnosti, aby si odvedl vráceného koně, zřítil se starý strorp. Ušel tak jisté SIIIlrti. Divné jsou cesty oslUdu. Jisté je však, že jemu lidé neublíží. Jistě ho nezabijí. ' Má v hlavě jdné starosti. Plaví se do Benátek, aby se dostavil k úřed'nímu jedná!Ilí do loděnic. Dodává tam z Terstu dříví na stavbu lodí. !e lodním lesani5trem. Dří ví je m'álo a on se stále častěji dostává do rÓ'Z.poru s před stavenými, protože neCihce dodávat dříví podřadIné. Je ve službě svědomitý a poctivý, rozumí svéIDIU oboru. Nerad- poslouchá hlupáky. Bohužel, v této době, kdy mocnářství rakbuské zápasf s nedostatkem peněz, ale je bohaté na zpátečnictví a dusí se strachem z každého pokroku, je omezenost a hlu'Páctvi předností, ceněnou a pěstovanou hlavně v úřadeoh. Hloupost je předností! Hloupost vládne ve státě, kde dsař prOO1lásj,l, že nechce ve své zemi učence, jen dobré poddané. Rakouské mocn'ářství a jeho zeměpá!Il se bojí lidí myslících. MysHd .... lidé př1nášejí novoty. Novoty, to je ~eštéstí!
"poieWos'i žvaníte ' VY. kapitáne! Parníky
Pokra(!ovchd pHII'..
zvitězí.
Plachty pominou." .
- ~CHIIK 193
~
I'" I ',', RiH '
,
' POS"~
r.
0" a
...e==
"
I ~ ,
.
~
6!f
::]
I:
i
,/ '
\
,
\
~
!
~
~
"
~ i
o
10
t'4
j70 ~
i
100 ~ ~
I,
,
i I
o
"'"'""
.-
i
,
1
80
I ,
.:::::::
~
I
,
~,
!
100
t
!
,
~.
I
""
I
r i
.
-
~)70
-
~
,\
.
)8co
~
~ .
~,
"
v'
-
/" ~
"'/\ "../ ~0\7J'/\J
,
194 ~EtHHIK
If\ , , l\ ,
""
,
A
1"
u
10
~,
--'
t
!
' !&
--
I
1
~
I~~S I
It') ~
880
-- ' ,~? ~
\
I
1
.
,
I I
-
.,/
I'
~
,
I
-
~AZ'OIIW
~
I :
K,astr, L
'e
1
I
v
l
I
MOdel '. gumY-tOl pohonem
t
l
l
I
I
---
"---...l1
I
~
n \
T
-
150
\~ JI
.
NOVÝ MODEL -,
's rGU
OVÝM .PDHDNfIJ
KON8TBUKTitB A
'(Ii p 'lá-u k
'Závod modelů tJ mistro'y stvi praby Modeláři, připravujte své modely na prvnf soutěž upoutaných model6, "Mistrovství P:t:aqy", kterou pořádá Aeroklub prOm. záv. Praha 26. března na Starém vÝ.s±avišti. Soutěže se . mohou zúčastniti všichni modeláři. organiso.vani v ARCS. Současně s rychlostnfm závodem bu-de provedena soutěž modelů akrobatiOo' kých. 'Rychlostní závod je rozdělen .na čtyři kategorie_podle ,obsahu motoru: T. od 0,01 & 2,50 ccm; II. od 2,51 do 5,00 ccm; III. od 5,01 do 10,00 ccm; IV. motory reakčni. 'U vícemotorových modelů bere - se
zařazeni
". FLEI,S:SIG
u na .. h. 194.)
Model \Je jednoduché tkODJJtnikce , . 8yfhraJmý,m irupem ,na koso post&veItÝJB. Trop ~ -.:hotoven .ze dvou poII'traDDÍch rámĎ, jak 11& plánku ZDá.,měno. Rámy Jsou připevněny na první přepážku. kde je uloženo lOžisko 'Vrtule. Konce rámů jsou •.POjeny • mezi ně jsou vkládány příčky. TilD vznikne ětyfhranný trup yelmi ,pe)'llé konstrukCle. Na konci _ trupu le v,evázán !DOS~ ke kterému je _připevněna vÝškovka .se ..měrDvkou. KHdlo je připevněno na bllldachtnu ,a Je posouv.a.cf. V1'tale 1Ie Iiklo,Pná. Celko'ri délka modelu '750 IIIIIIe mzpěU BSD ~ průměr ntule toO IIIID.
pro
. Výkonné helikoptery
&AzoNo,V, .sSSB.
do kategorie
součet po-
XVIII. DlL.
Z pfede'1ýc1t kapitol VJ"P1ýV-á ddlelitost co nejmellŠí váhy modelu. K wmu třeba dodat, že naši &1IO.hou musí být doscdeni co největší poměrné váhy lWazku. DmkG Btavme v.ždy co :nejlehčího
a
větAf část
na
váhy modelu
pře
motor, t. J. u jed.ooduchfM modelrl maket vět!inou gumo.vý I'Vft" zek. V iívo.dnlcb lwpi101ádh jsem __ lŮ :uninill, že nG pl. ve Franc1i kv
lAe&me
Rekněme BI něco vice
°
častějším
° našem neJ-
mororu gUJ1l1ě. V mose používá gumového svaz" 1m již od.1. 1870, kdy "otec modeláti!"', A1fQIIB Penand, jej. použil na svých modelech. Guma je roschIá I(áva nelcJerých druhrl , tropických r
az
I1f:z PRUŽNOSTI
2
3
~
56'
Obr. 79.
Model prafslrého závDdnDta J. SoJ.ty. honných jednotek jaKO jednotka úhrnná. Délka lanek řízeni pro kategori~ I. 11,37 metru, II. 13,27 m, III. 1..5,9.5 m, IV. 15,95 m. Ry:chlost se měří na trati 500 metrů. To jest proka1egorii; 1. OZ kruhů, II. 6 kruhů., III. 5 kruM, IV. 5
kruhů.
Začátek měřeni si určuje závodník sám znamením. .Jinak se měří junioru počátkem třetího kruhu po odlepení se modelu se země, u seniorů počátkem druhého kruhu, pn kterém je ruka zAvodnika na pylonu. Model ,n esmí bě hem měřeni překrOČIti výšku '5 metrů. Výsledky, dosažené v každé kategorii, IIie Sl),staví podle dosažené rychlosti pro každou kategorii samostatně. Vítěz ka1Iegori~ .stává 1Ie mistrem. Prah,. ",ll ~
POHON
GUMOVÝ
Při prvém Mtočení cítíme větší odpor- než při dallích. Gl!l11a s~ vytahu· je, proto měříme svazek až asi po desátém natočen1, abychom zjistiJi sílu svazku piesnMi. Gumu umělou musíme ošetřovati; chráni·t Ji pied přímým světlem, před prachem a prepa1'Ovat gumový waze:k před pottŽitim v modelu. Gwna totiž oxyduje. Preparaci provádíme bud' hot(Wým nátěrem na gumu, nebo si zcela dobré maz<Ílní zhotovíme sami. Sta-fi malá k!hvička mýdlového lihu, do níž př.iká.pneme několik kapek glycerinu. V našich modelářských prodejná,ch dostáváme gu-
mov~ nitě nejčastěji
rx X3X
o
průměru
1Xl,
nebo 2XO,5. Pro sklvbu modelů helikopter používáme raději 's il·nějš.ích nití. modelář snaží na' svazek k vrcholnému nap:ě1í neho o 'kousek vÍCe - guma praskn.e a ,;vyčisIÍ" ",lepáiky. TIubky u .heli· koplerek sice tak(Wé prasknutí a'b.BoJ-
'Bý'llá zle, když se
točit
vujl dobte, ale není nic pfí1eIm1ého .znova celý lWazek nahrazovati. Stačí pted letem ,.1 7,jŮ/tiU maximálnI počet obrátek,podJe vzoreč.ku ing.
P.
~eše
z
~d'1914:
Mnozi tento TZOlečeJc J1stě zool1, IIvódlm jej proto, (lbychom si pomoc1 -..r:nalé změny II jednoduchého poJw.su Jjis.till koeficient pruinosti při dnešní kvali.t..-ě
N k
svazku.
:mači maximálni počet obr .. ;;ek, součinítel (.koeficient) p1'U.ŽIlOSti,
q průlez .rv
tvar
vezmem.e několik vláken gumy, která kroutíme tak dlouho, až se při urči tém počtu ,obrátek přetnou. Dosadíme do vzorečku a máme koelicient pro p-l'm.-é použitý dJub gumy. Pohybuje se podle kvaJi.ty gumy a její pJepa" race .od 15 do 80. To nÓ1lll postačí. Svazek zachycujeme nyní většinou tak, že je1 jeno.m oVťÍžeme mezi unášecími háčky Hó.čky
ve
formě n.eko.nečné
smyčky.
samotné pak opatfujeme kousky gwnové hadičky. V cizině se PO' užívá jakýcbsi lIirokýc.h kkzdeček pro uchycení svazku. tím se pJ'ůměr háč ku zvětšuje a nit méně trpí.
RŮZNť DRUHY 'UNÁšéclcH HÁČKŮ
Obr. 80. Očko. největší
un/Í.§ecÍCh většinou
háčků
děláme
co
z ocelové ' struny,
Bíly 1.2 až 1.5 mm. Svazek, natá.čený ve výt.aženém stavu, snese ai -o 100% více obr.átek. .Má totiž na pf. polo. viční q pii dvojnásobném nat·očenÍ. Zamontováním delšího svazku., n.ež je potřebí, zvyšujeme počet obrátek. U trubky Jako Ib08níku gumy, lze tako' "\IIé řešení jen doporučiti. Ovšem je třeba dbáti pevnébo .zasazení vytaho' vaCÍho ložiska, nebl> jeho pevného uchycení pii vytočení svazku. (pokračováni příště.)
ka'tegorii Pl\O DIk .l95ll.
195
Nt'TovANL Někdy
Baču! ' obráběui
potřebujeme, aby části nýtováním mě
spojené ly hladký povrch. Pro tako:vf případ použijeme t. zv. Dttovánf zapuštěného. Pro 1í~11 tento způsob je nutné použí- I ti dvou silnějších plechů. Otvory pro nýty budou na ; jedné ze stran obou části ' rozšířeny pomoci zapouštěci ! ho vrtáku (obr. 64 A). Zde váni vyvarovat, abychom dopoužíváme místo podpěrného • sáhli správných spojů? 1. Veškeré nástroje, které hlavičkáře normální rovnou 'desku ' a hlavu zhotovujeme používáme při nýtování, je , pomoci buď přímo kladiva, třeba udržoW1t V naprosté
ZAVRTAT
KOVŮ
ROZKLfF!AT
c
B
A
sunuti nýtových hlav (obr. 65 c). Otvory vrtej vždy jen o 0,1-0,2 mm větší než je průměr dříku nýtu. Při vět ším otvoru se nýt prohne a nevyplní správně celý pr0stor vyvrtaného otvoru (obr. 65 d), závěrná hlava se zmenší a spoj není dostatečně pevná. Může mít za následek: i povolení spojených součásti. 4. Při používání nýtovacích nástrojů se dri těchto rad: Hlavičkář a zatahovák dr! vždy kolmo, níkdy šikmo k nýtovanému nýtu. Při špat-
Obr. 64.
nebo ocelového hranolu (obr. čistotě. Tím se dosáhne hlad64 B). Zapuštění ' nýtu je do kosti jéjich povrchu a sou,s/. hloubky vyvrtaného otvo- časně i čistoty nýtování. {ru pro nýty u každé z obou 2. Při ' vrtání otvorů pro ' spojovaných části. Po zaný- _ nýty ve spojovaných součás ~ ~vání opilujeme tu stranu ' tech dbej toho, aby součásti
i=r. . . .
,
a
c
·b
tl.
Obr. 85.
~,~, kterou jsme rozklepávalí pomocí pilníku tak, qby inám tvořila s plochou spojoi vaného plechu rovinu (obr. ,64 C). t A nyn1, čeho se pH nýtoI
196 ~CJlllII(
k sobě dol~y, aby nebyly zkrouceny a někde neodstávaly (obr. 65 a). Vrtej vždy kolmo, aby nenastalo vlivem špatného vrtání přesazeni nýtll (obr. 65 b), nebo pře-
hovák se nám opět zvedali spojované plechy mímo dřilt nýtu (obr. 6'1 b). Použití těžkého kladiva na roznýtová'nf a delší doba nýtování má za následek zplo§.. těnf hlav nýtu a tím 1 sní· žení pevnosti spoje (obr. 68 a). Naproti tomu malá váha kladiva a poměrně krátká doba nýtování má za následek nedokonalé roznýtování nýtu a
"'&1 II
CI
silné, nevzhledné vytvořeni hlav (obr. 68 b). Používáme-li spojd se za.o puštěnými hlavami, pak je třeba dbáti na to, aby zahloubení nebylo příliš široká. V takovém případě, že pře sahuje úhel 120°, nevyplnf hlava nýtu celý otvor a nýt není následkem toh,o dosta· tečně přitažen. Spoj nemA: také potřebnou pevnost a je na újmu požadavkům, jakA jsme na spoj kladli (obr. 69.).
b
CI
Obl'.
no
ném drženi mOže nastat p~ sazení hlav nýtd nebo sestupnění nýtové hlavy (ob~ 66 a a b). PH prostrčeni nýtu nám plechy od sebe poněkud odstanou. Kdybychom je nepHtáhli zatabovákem, rozlezl by se dřík nýtu mezi vzníklou vůli a vytvořil by nám V7puklinu na spoji (obr. 6'1 a). Při přilišném úd~ na uta-
.. Obl'.
es.
Obr. st.
L Dříve bývávalo zvykem, že se amatéři seznamovali otázkou: Jaký máš aparát? Ti "zkušení" odtušili: "Leicu" a další přešli mlčky, přece se nebudou bavit s břídilem, který ' má nějakou zrcadlovku, Většinou však tito "břídi lové" přinášeli lepší snimky než ti s Leicou, Conta.xem atd. Dnes nehledúne na to, jakými "nemožnostqJ.i" je kamera vybavena, ale na to, jakého je druhu a jakosti. Záleží totiž na tom, co chceme fotografovat:
kdo chce fotografovat jen tu a tam za pěkného počasí, tomu postačí aparát s větším formátem a menší světelností, pro ty, které baví reprodukce, technické fotografie, zákoutí a podobně, se nejlépe hodí nějaký deskový aparát s matnicí, amatérům, kterým jde o zachyceni nějakého výjevu, vyhoví levná komora (Lord a pod.). Abychom se však v této spleti aparátů vyznali a dovedli pak rozebrati nejjednodušší jejich vlastnosti, bude nejlépe, když si je nějak roztřídíme. Tříděni lze px:ovést s několika hledisek., nejpříkladnější je však toto:
2. Přístroje se zaostřovací stupnicí. Tyto aparáty jsou snad nejrozšíře nější, a proto se _nebudeme zdržovat jmenováním příkladů. Z valné části jsou na obyčejný svitkový film. Vystupují ve v šech obvyklých formátech: 3 X 4, 4 % X 6, 6X 6, 6X 9. Zaostřování se provádí (jak název ukazuje) pomocí zvláštní zaostřovací stupnice. Světelnost je také rŮEná; kolísá většinou asi od 6,3 do 3,5. Bývají vybaveny anastigmatem, jen některé horší přístroje mají aplanát. Kromě tří momentek mívají uzávěrku pro fotografováni na čas. 3. Zrcadlovky (obr. 1). Krásným příkladem zrcadlovky je Rolleiflex. Jinak je lze popsat podobně jako přístroje předchozí skupiny s tím rozdílem, že zaostřování se provádí na matnici, na kterou je obraz vrhán zrcadlem, a že bývají formátu většinou 6X 6 nebo 4 X 4. Náš průmysl vyrábí ze zrcadlovek zatím jen Flexaret. 4. Přístroie s dvojitým vÝtahem. Sem můžeme zařadit aparáty, které 'mají: 'matnou desku, jež po zaostřeni vyměníme za kasetu s deskou či filmem (t. zv. deskové aparáty) . Vy baveny jsou podobně jako přístroje se zaostřovací stupnicí a zrcadlovky. Jejich formát se pohybuje od 4% X 6, 6X 9 až do 9X 12. Cena těchto "deskáčů" bývá Poměrně velmi nízká pro malý odbyt.
1. neAU
C~eOJleHHJl
-- šlapka spojky
2. 60JlT -- kolík
3. pLl'l3lKOK AJUI BLlKJlIO'IeHHJI -- pábo ka na vypináni 4. MYcPTa BblKJlIO'IeHHJI -- vypíDdCí nA" boj
5.
OepBH'UlLlĎ
plVOtnJ
BaJl Kopo6KH oepeAa'l_
hřídel převodové skříně
6. OTBOAKH BblKJlIO'ICHHJI -- vypínad UJiašeč
7. BaJl ~JllI OTBOAKH -- hřídcl unašečů
8. lIIaxOBHK -9. B3.lKHMHOe
setrvačník
KOJlb~O
--
tlaČllí
kotnul:
10, YOOPHldH mapHKoBLlĎ OOAIDHDBID[opěrné kuličkové lů7Jisko
11. OOAmlllUUOI: OepBH'DIOrO Bua -- l0žisko pJVQ\:ního hfídele
12 KOJlell'laTLIH BaJl -- klikový hřídel 13. BeAoMhIĎ AUCK C~eOJleHHJI -- ~t. talíř spojky
14. mHD AJlJI oepeAa'Uf YCHJlHJI -- ' unÁ" šecí čep 15. Jl:OJlnaK -- krycí bub~n 16. DpYlKHBhI C~enJleBHJI -- pružiny
spvjky
MNOHY Z VÁS N EV -- že ze starých vývojek a ustalovakteré fotografové jindy vylévali, získáváme dnes ročně asi 600 kg stříbra. -- že profesor Z. Bay ze Zenevy sestrojil elektdckou lampu, odlišnou od dosavadních typů. KrY'stalem čirého karborunda vedl elektřinu a ziskal tak 'světlo oslnivě bíté za poměrně nízkého napěti dvaceti až padesáti voltf1. Kry&-
JEDNOKOTOUCOVA SPOJKA AUTOMOBILU.
5 . . Skřínkové komory (obr. 2). Jsou to ty v šelijaké boxíky (Baby Box, Kodak Box, Box Tengor) i s naším Lordem. Název mají od toho, že jejich klasický tvar je v podstatě čtyřhranná skřínka. Vyznačují se tím, že u nich zaos třování odpadá vůbec, protože vše, co je dále než asi 2-3 m od aparátu, bude na negativu ostré. Toho je dosaženo na újmu světelnosti, která je- velmi nízká, takže momentkou lze fotografovat jen za pěkného počasí. Optika bývá též velmi jednoduchá a ne tak kvalitni, uzávěrka pro jednu momentku (asi lb , sec,) a pro fotografování "na čas" . Velmi jednoduchá konstrukce umožňuje je,jich nízkou cenu. Nel1lÍročného amatéra plně uspokojí.
1. Přístroje na kinofilm. Mezí ty patři ty tolikrát proslavované Leicya Contaxy. Také Etareta a Opema patří do této skupiny. Tyto aparáty mají obvykle značnou světelnost, automatické zaostřováni, dobrý objektiv, často štěrbinovou uzávěrku s celou sadou časů a -- vysokou cenu.
ČŮ,
O~HO~CKOBOE C~En~EHHE ABTOMOBH~X
í,
tal je upevněn mezi měděnými deskami. Nová lampa se obejde bez vzduchoprázdnoty nebo plynové náplně, i bez drahých elektrod. K bezvadnému fungováni Bayova světla je třeba čirého karborunda, které může mít nejvýše 10% železa. -- že iDdium, tato ještě před několika lé~ chemická zvláštnost, dobývaná 8
(Pokračování příště.)
velkými obtížemi ~e vzácných nerostů, je dnes užitečným a. nepostradatelným pomocníkem v průmyslu slitin na ložis- , ka. Motorová ložiska, odolávající mnoha milionům obrátek za dobu života vozu, ~e nyní dělají ještě tužší než doposud , tím, že se plochy ložisek povléknou indiem. Tento povlak činí ložiskové plochy odOlnými proti leptání kyselými (\leji, jichž se nyni všeobecně u automobilů u.žívá.
197
.uSET~f
-
DE'NNE
-mdr-
T~l .p ~ I
(T V R Tl N Y <: A S U UI ZDE , Q O ; P R'Á E: E I DOMŮ. NAST~ -rt'DEN 'A ' PRODLOUžJ ZDRA V't POBYT V P~1RODI:
1]1":";0 II :. potřebl~ ji ' benzinový motorék o~ 90 ccm do -%50 ccm, dám repro-. duktor 16 cm, vzduchové kondensátory 500, . 500, 500, 2X500, 300,' . 2CO, 200 cm, nový elektromotor 220 V a další na 2-f V, dynamo na stejnosměrný proud '6 V (bez uhl1ku), dynamo na střídavý prou4 (z telefonu) i se zVQJlkem, sluchátka 2000 ohmú, krystalku (dva -detek;<>ry), dvě magnetky k' výbušným motorum, parní stroj, silné peI9 1111' gramofon, tachometr na kolo (do 50 km); tři čočky 1 se clonamI. Milan Svoboda, Mnichov, p. Poběžovice . • Potřebuji T-převod na Monopost, J. Kinzl, Praha XI, ' Lipanská 9• • Mám radio DKE, přesto . ~i' ' l"mpovku řady U (1200), LS50 (400), RU, 8P 15 (300), B443, E431 ' (A' 100), ' O. Lanc, gymnásium, C. Brod.' • ' Hledám motor "Sachs" ti~l00 c: m a přehazovačku s trojkolečkem, E. Maňák, Habrovan,. Č. 1 u Rousínova. • PotřebUji I. a II. ročník .. Mladého technika", josef 'Herout, GoUwaidúv ústav, pav. ..G", p. Luže. • Potřebuji sluchátka, tov. Volt a ' ampérmetr, dám můstek, Kúrka, Praha XV, ~a 'zlatnici Č. 1. e . Kdo z vás marně dosud sh~něl vhodný motor pro člun Vltavan nebo Pionýr, nebo kdo ma motorek a nem s IÚffi spokojen, tomu se nyní naskytá příležitost zakoupit si vhodný a ;cel~ nový motor. Národní podnik Motor Union ve Velešíně u Ces. kých Budějovic vyrábí motor, výborně se hodící pro tyto čluny. Jest to vzduchem (turbinkou) chlazený jednoválec o obsahu 100 ccm 'a výkonu 2 HP, Jednoduchý, laciný a Výkonný. Bude vám slou!!' právě tak k pohonu motorového člunu, jako k motorisaci kanoe, pramic", nebo jako pomocný motor k plachetní lodi, bude vám však j!tejně dobře hnát přenosnou elektrárničku ·na chatě nebo čerpadlO ke kropem zahrady•• Mám el. motorek k Sokolu a převPd el. k Mo~opostu,. J. Stěp4nek, Hradec n. Svit. Č. tli. • Uám nový leteckt ~hlikovy mikrofon se zamontovaným tlačítkovým vypinačem potřebuji radiová ~ ... chátka, P. Valenta, ROkýcany III/l45 . • pot/ebuji ,stah , třeba 1 poškozený, dám benzinový motorek o obsahu 10 cc~ Otomar Habigt, P-lzeň, ·Hradiště čp. 7. • Mám Jo;ystalovou , pfenosku, .. gramokotouč , gramomotorek bez cívky, 2 ročníky "Mladého letce", II ročníky · .. Letectví" a 8 roč ...Rozletu", J. Jablunka Morkovice ě. 123,. M?ra.va. ,. M~m voltme~r do 120 V a trafo .. PhiliPs" 210/Z30 V na hor. slunce, potrebuji el. motorek 22563, mohu také dAt dles. motor, VáClav Sulc, Praha II, Upová 5• • Mám gramofonový strojek na pero a talíř, potřebuji vzduchovku, V. Dubský, Kersko p. SadskA. • PotřebUji starou kostru z robota, motorek ·Z. CZ 100 a jednqlampovku se ,SlUChátky a lampu RV2, 4P45 , Z. Stužka, chlapec!tt cil)mov, Gottwaldov 2, • Dám talíř ke gramu za bezvadnA sluchátka k radiu, Jiří Kvasnička, Brno I, Capkovl\ Č. 8. • Potřebuj! dobrl . fotoaparát 6 X4, 6X6, 6X9, mám rúzné ' knihy' seznam zašlu J Lokr 2amberk 30~ . • Mám soustruh na železo, ' tÓčná délka po~ ~tebuJl promítačku na 8 mm f!lm, J. Norek, K'óšlce, KukučinoVll č;1B. ,e Mám dynamko na kolo, potřebuji ,elektronku B217, J. Voříšek, yr.anov n. Dyjí. • Mám model letadla Super j\.ntáres (bez motorku)• . p}ankr a technické časopisy, J. Stičkl\. Vel. Chuchle čp. 280. • PotrebuJl ~krát oscilační civku "Palafer ' Č. 6394" i jedÍlotl1vě, event, dám ladlcí konden. 500 pF vzd., J. Svoboda, Cvikov, Pot9ěn' SO/tI.
.400: mm,
' MALA pREVODNI SKRINKA (S ozubených kol). pfevod 1:" rozměry 50 X 40 X 3% mm. Výborná pomflcka k smIováDl rycltlostí rychlOběžných ínotork6 a pro stavbu r6nýcJl · .. modelfl, Jako auUček, vla.k6. a&cLi .věeml! Z pffsllLŠllých .-OZUbeaýé:b koleě'ek o " " ~ • • • .. • , -'• , : Kěa 30;-:;-. . M • pREVOD S dNITELNYJI 'ORLEM od 450-1800, aby pře vod byl vždy uzavřen I pH změně úhlu, jest část krytu na.hrazena lámacím pHškem, který lze pOdle potřeby pHzp6sDbiti. Celt přeVOd Jest ulože. D& kul1l!kovtch ložiskách, délka os 81i mm, RT os 6 mm. Kčs
12.%0
BAKELlTOV A SKRINKA k montáži měřlcfch přlstro.l6. krystalových přiJimač6 atd. Rozměry: 80X1l2X50 mm. Kč. 28.BAKELITOVA SKRINKA-KULATA. RT 100 mm, výSka 3% mm, pn kr"stalO\'ou staničku • • • • • , • • KčI 23.-
ROTOB (KOTVA) pro stavbu motork6 nebo dynam od C do 'V. Rf 35 mm, s kolektorem a navinutý, včetně 2 pffslušntcb k rotoru • • • • • • _ • • • Kčs '11.-
2e
magnetů.
8M2! ISOLACNI - vhodná pro mladé konstruktéry. Obs... hUje asi 50 kUS1l ' různých vel1kos~ pertmaxových desek. pAskil., podložek atd. • • • • • • . • • BaUček Kč. 15.-
,orěfl,
NABODNI
PO ,DHIK
prodejna pro mládež: PRAHA D, Jindřišská
ulice
ě.
12.
radlotllehnlekého a elekq-oteehnlekého sboII 1-01
• PRAHA
1I, ' VÁClAVSKE NÁM, 25.
....
1111 , d t . tec li !ll ll. tfdenft pro tecllnickoa vfcllo1'll, v,4ht Ceskoslovtllsllf "U IIIltdele , MI'de Irollt!. S redakflll. tolektlnlll fldl rell. 1(1.11 ZlMIfIlt. Za redakCI odp,mdá red. Dr Karel Burel Redakce Praha II, St!pAnskA 81 telef4. 215-3•. Admilllstrace: Praha II PallsU S lelefOll Ul-U. Mladf Iednllt -.,CýM~ každ~ pálek . Cena jednoho výtisku Kčs 5.-, pfedplatd Da rok 250 lěl. 11& pCI roka 125 Rě•. Uěet poltóml ,pofltei.y 7520"S. NovlaovA sazba "voleu ' 9 DI re" f~d POll' Praze, I a-Ore-2372·01. '0111. poll. tiall Prw 022. Zl ,lbodaott • prbo lihU. oIIrizl,,' na~ autor. Tot. ~slo .,110 18511.
e.
10."
Hořící
nafta" ,
,Na'še ml'ádež nezná naftová zřídla z vl~stní zkušenosti. Ví ~hk, jakou roli hrají tato; ložiska cenné suroviny ve světové politice. Ví, že bOlj o naftu je jednim z nejtvrdších bojů mezi imperialistickými mocnostmi, že pod pokličkou mglo-amerického přátelství zuří , mezi monopoly těchto států zápas, který 5e neštítí korupcí, vra7Jd, kterému je každý prostředek dobrý. Nápor USA nanaftu v Asii a Africe zesílil neobyčejně po válce, kdy američtí monopoJisté bezohledně vyu~ili mocenské převahy nabyté za války. Pro lid zemí, bohatých na naftu, znamená uchyácení jeho zdrojů mezinárodnim ro.nančním ,kapitálem neštěstí. Na příklad vlády a .státní 'aparát zemí Blízkého Východu slouží za dolary, libry, americké ostiůválce a ledničky, ochotně cizím pánům, v jejichž rukou jsou bezohlednými utiskovateli maloasijského děJ.nictva a rolnické chudiny. Amerkký ~mperialismus je puzen do jiných světadílů nedostačující produkcí nafty ve vlastní zemi. Mnohá !zřídla jsou už vyčerpána a pracovní sily jsou v USA dražší než v Asii. O tom,jak těžká a nebezpečná práce ohrožuje dělníky v naftových polích USA, svědčí naše obrázky. Dělník 'Od vÍtácíhD stmje. K této práci je lřebí
D 'O I e: TatD tě:ž.ní věž je pDstavena nad bažinou do výše 70 ni. Mohutný wt.ací pl1strDj je pDháněn parou a vrtá do hloubky až 6000 m. 'Po trubí je pěticoulDVé. Up r O' st ř e d : Ani zřídla v baŽinách nejsou zhoubnými požáry, kter~ trvají často celé týdny nebo měsíce. Tento pDžár naftDvé studně byl háŠen- výbu&ld,-wu, nitlDglyce.' rin~m. 100 kg tétD látky uha. ilo Dheň v 10 minutách, avšak druhý den vyrazily plameny chráněna před
znDVU.
Vp r a v 'O dol e: Dělníci pDlévají vodou hadice, které 'Odvádějí bahnO' z okDlí hořící studně·
zapo~
h'b ftosti, síly a dDJwnaJéhD zdraví.
/
.q~IM I K Bor ONY
Zvuk vzniká se
chvěnlm
musl se toto
chvěnlm
těles
a pfenáll
vzduchu. K pfenosu na dálku viněni proměnit
ve stejné Im-
pulsy elektrického proudu.
Týto }lfechody dovede reprodukovat uhllk. Pro Ivojf zrnitou strukturu má pfl sllačelŮ menil odpor, propoulti tedy proud Wněmý tlaku. len mikrofon reprodukoval věrĎějf.
Reiss postavit proU chvějlcf se mem. bráně hrotový kontakt. Chvěnlm ' membrány, způsobeným zvukem, se eleklrlcký okruh pferuioval a zapojoval bez pfechodil.
Eleklrlcké Impulsy nebyly věrnou kopII chvělŮ akustického, protože pouhým zapojovánlm a pferuioválÚm nelze napodobit tvar a silu výchylek akuaUcké kHvky.
účinek proměnlivého odporu na styku 2 uhllkových části se zvýlll, kdyl se použilo uhelných zrnek nebo prachu. T-akóvého mikrofonu .e poullvá dodnes v telefonu.
Pro rozhlas je vhodnějll m I k r o fon pá. k o v .ý. V magneUckém poll je zavěien hllnlkovt pásek, který při chvělŮ protlná magnetické silokřivky. Tlm VZnlká v něm proud.
Umlstlme-lI membróu blIzko dalll desky, vznlká kondeDlátor, jehol kapacita se měDi se vzd41eDosU obou "polep6". Vzdálenost .e měDi dopadem zvukoVých vln na . membránu.
M I k r' o fon kry. ta lov Ý vyullvá plezzo-elektrlckého zjevu. Membrána ohýbá tenký kl')'1ltlllový Výb"!1 určité soU, který je polepený po obou .tranách kovovou folii. Na polepech vzniká napěti.
M I lL l'(~ ! ::; ft d Y n a m I c k Ý pracuje na stejném principu, jenle .je odlllně upraven. Vodič je stočen do dvky a upevněn na membráně. Chvěnlm v magnetickém poll v něm vzniká eleklrlcký proud~ .
