Německo obchodní partner ČR

Partner přílohy

Německo – obchodní partner ČR

Německo – obchodní partner ČR

II/III

Německá ekonomika se nadech uje. Potáhne i českou? Nejvýznamnější obchodní partner ČR. To je tradiční synonymum

naproti tomu Berlín s 17 808 a Braniborsko s 17 606 eury na hlavu jsou přibližně deset procent pod celoněmeckým průměrem, ostatní východní země se pohybují zhruba 16 procent pod průměrem,“ upozorňuje Bruner. Nižší kupní sílu nevyváží ani započítání odlišné výše životních nákladů, které jsou průměrně o pět procent nižší v nových spolkových zemích.

pro Německo. Hráčem číslo jedna na českém trhu zůstává s velkým náskokem před Slovenskem, Polskem, Francií a Velkou Británií. Přes mírný propad zahraničního obchodu mezi oběma zeměmi během hospodářské krize došlo v uplynulých třech letech k oživení. K pozitivnímu obratu navíc dochází ve vývoji celé německé ekonomiky. Český export do SRN znovu láme rekordy. Objem vzájemného obchodu dosáhl loni závratné výše 1,65 bilionu korun. Z celkového množství vyváženého zboží směřuje od nás do Německa zhruba třetina. Také Česko patří mezi největší obchodní partnery Spolkové republiky – pokud jde o export, bylo v roce 2012 se čtyřmi procenty na 11. místě. Náš západní soused zde investuje rád – více než polovina všech investic přichází do ČR od německých firem. Obě ekonomiky sice trápí problémy s hospodářským růstem, v Německu je ovšem nastaven pozitivní trend. O vývoji německé ekonomiky a spolupráci s naší zemí informuje vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Düsseldorfu Vít Bruner.

Německo se šoku s poklesem HDP vyhnulo Zatímco v České republice šokoval analytiky hospodářský pokles ve 3. čtvrtletí letošního roku, Německu se podobná nepříjemná překvapení dosud vyhýbají. „Na základě aktuálních dat německá ekonomika ve 3. čtvrtletí lehce poroste stejným tempem jako letos na jaře, přičemž by se měla dle indikátorů podnikatelské nálady a objemu nových zakázek v dalším období situace dále zlepšovat,“ říká. K růstovému trendu výrazně přispívá osobní spotřeba, přesto je výraznější konjunktura zatím v nedohlednu. Odhady hospodářského růstu Německa v roce 2013 se pohybují kolem jednoho procenta, výhled na rok 2014 slibuje přibližně 1,5procentní tempo zvyšování HDP. „Ve druhém kvartálu roku 2013 přispěla k růstu nejvíce spotřeba domácností, investice do stavebnictví a po několika měsících i investice

do nových zařízení. Na vývoj v druhé polovině roku bude mít velký vliv dynamika na německém trhu vzhledem k mírnému růstu světové ekonomiky s odlišným vývojem v jednotlivých regionech. Evropská recese se zdá být překonána, proti kompaktnímu pozitivnímu trendu ovšem působí nesourodý vývoj v členských státech,“ doplňuje Bruner. „Vysoká nezaměstnanost Německo netrápí – pohybuje se na stabilní úrovni 6,8 procenta. S ohledem na pozitivní vývoj v roce 2014 se očekává její snížení lehce nad šest procent. Inflace v SRN se pohybuje v roce 2013 na úrovni 1,6 procenta. Na příští rok je však odhadováno mírné zvýšení cenové hladiny o 2,2 procenta,“ přibližuje vedoucí zastoupení MPO v Düsseldorfu další ekonomické ukazatele. Upozorňuje ale i na to, že exportní očekávání německých firem není tak příznivé jako před rokem 2012. Stále je ovšem pozitivnější než v druhé polovině loňského roku, ačkoli aktuálně silnější euro znamená, že jsou němečtí vývozci méně konkurenceschopní. „V rámci indexu konkurenceschopnosti monitorovaném WEF v roce 2013 SRN postoupila na čtvrté místo především díky své inovační síle, flexibilitě své ekonomiky, intenzivní konkurenci a vynikající infrastruktuře. Tyto faktory významně přispívají k dalšímu růstu, který stojí na pevných základech,“ je přesvědčen Bruner. Pokud jde o strukturální vývoj německé ekonomiky v dalším roce, vypadá to na pozitivní vývoj v průmyslu – i s ohledem na zaregistrované nové zakázky německých firem. „Stavební výroba by se měla díky výhodným rámcovým podmínkám

Češi: Nižší cena, stejná kvalita

v dalším období také rozšiřovat. K růstu HDP v roce 2014 bude dále přispívat kromě exportu do mimoevropských zemí také oživená domácí privátní spotřeba a oproti letošnímu roku větší objem investic do strojů a zařízení,“ dodává ještě šéf düsseldorfské kanceláře CzechTrade.

Rozdíly mezi „Wessis“ a „Ossis“

A jak se v současnosti projevuje tradiční rozdíl mezi východními a západními spolkovými zeměmi? Vít Bruner připomíná, že se i ve východním Německu podařilo s pomocí „Západu“ a EU obnovit hospodářské základy a zvýšit konkurenceschopnost. „Pro srovnání v roce 1991 se HDP na obyvatele na „Východě“ pohyboval na dvoupětinové úrovni „Západu“, v roce 2011 pak tato hodnota činila 71 procent. Produktivita se ve stejném období zvýšila z asi 20 až 30 procent až na 79 procent úrovně západních spolkových zemí. Východoněmecká ekonomika je již plně zapojená do globální ekonomiky, exportní kvóta se nyní pohybuje na úrovni tří procent,“ vypočítává. Pro východní spolkové země je v současné době typický zpra-

covatelský průmysl podporovaný soukromým sektorem služeb a dále potravinářským průmyslem navázaným na místní zemědělské podniky. Z hlediska struktury hraje znovu významnou úlohu takzvaný Mittelstand. Podpora investic a inovací významně přispěla k ekonomickému rozvoji „Východu“, nicméně ve srovnání se situací na „Západě“ je úroveň výzkumu a vývoje stále nízká. Pro srovnání lídr v této oblasti mezi spolkovými zeměmi BádenskoWürtembersko vynakládá ročně na R&D 1100 eur (v přepočtu na obyvatele), naproti tomu východní Sasko jen 230 a sousední Braniborsko pouhých 60 eur na hlavu. Vývoj nových produktů a technologií je navíc podle Brunera v Německu navázán na centrály německých koncernů, které sídlí především v západních spolkových zemích. Výjimku v rámci významných průmyslových koncernů tvoří Deutsche Bahn se sídlem v Berlíně. „Závody ve východních zemích tak reálně tvoří spíše prodlouženou ruku západoněmeckých koncernů. Spolková vláda ovšem různými programy podporuje výzkum a inovace, a od roku 2000 tak vzrostl počet inovativních výzkumných firem z 3200 na

4200,“ prozrazuje vedoucí kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu. Tento stav má samozřejmě vliv i na celkovou zaměstnanost, její strukturu a také na migraci obyvatel. Nezaměstnaných bylo v roce 2012 ve východních spolkových zemích 10,3 procenta, v západních pak pouze šest procent. „Kupní síla obyvatel dle průzkumu agentury GfK činila v roce 2011 v Německu průměrně 19 700 eur na obyvatele. Nejbohatší Bavorsko má průměrnou kupní sílu 21 326 eur, A130007937

Česko má s Německem společné především to, že je proexportní ekonomikou. Čeští exportéři se snaží poslední dobou více zacílit na mimoevropské trhy, s nimiž mají Němci rozhodně větší zkušenosti. Kde se německým firmám daří? A nakolik s nimi v tandemu míří do světa i čeští dodavatelé? „Německo je světovým exportním šampionem, mimoevropské trhy dobývají jak velké koncerny, tak specializované malé a střední podniky (Mittelstand), které jsou na exportu závislé a jsou nuceny hledat stále nové trhy a odbytiště. České zboží, zařízení a technologie se do těchto zemí dostávají v rámci německých mezinárodních projektů. Zde je pro německé firmy důležitý poměr ceny a kvality,“ prozrazuje Bruner. Čeští výrobci to ovšem nemají jednoduché. U českých firem se podle Brunera zpravidla očekává nižší cena než u německé konkurence, ale při stejné kvalitě. „Pro Němce jsou

Češi důležitými partnery zejména na východních trzích, kde dokážou uplatnit svou improvizaci a profitují z mentální a kulturní blízkosti a slovanské vzájemnosti.“ Reexport není z české strany monitorován, konkrétní čísla tedy nejsou k dispozici. Jeho objem je však odhadován na 30 až 40 procent celkového českého vývozu do Německa. „Vzájemná propojenost obou ekonomik se v posledních letech ještě více zintenzivnila, což kromě vzájemného obchodu podporují především německé investice v ČR a aktivita dceřiných firem německých podniků v Česku. Velké množství českých firem především v oblasti průmyslových kooperací také exportuje nepřímo přes tyto filiálky do Německa nebo dále do cílových destinací na třetích trzích,“ doplňuje šéf německého zastoupení CzechTrade.

Německy rychle a zdarma?

Předmětem zájmu zejména Čechů bývá často malá příhraniční spolupráce či výměna pracovních sil mezi oběma státy. Pro české „gastarbeitery“ je Německo – v době, kdy neexistují prakticky žádné bariéry pro zaměstnávání v rámci zemí EU – stále lákavým cílem. Čechy přes hranice vábí především možnost většího výdělku, přestože ve srovnání s minulostí již nejde o tak významný bonus. „Německá strana současně vzhledem k nedo-

statku pracovních sil poptává zkušené pracovníky v různých pozicích od pohostinství přes technické profese v průmyslu až po lékaře a další odborné profese především ve zdravotnictví či sociální péči. Bariérou pro takovou práci často bývá neznalost jazyka,“ potvrzuje Bruner. S nalezením vhodné pozice mohou podle něj pomoci německé lokální úřady práce, které monitorují volné pozice a prostřednictvím personálních agentur také hledají vhodné kandidáty. V rámci příhraniční spolupráce českých a německých úřadů práce se pořádají pracovní burzy, kde přímo německé firmy hledají české pracovníky. Na trhu působí i speciální „Zeitarbeit“ agentury, které hledají Čechy na konkrétní pozice v německých průmyslových podnicích. A jak se bez větších nákladů rychle naučit jazyk? Příhraniční hospodářské komory nebo přímo podniky či nemocnice, které hledají zaměstnance, nabízejí různé druhy odborných kurzů němčiny. Některé bývají i vzhledem k poptávce poskytovány zdarma. Hospodářské komory také často organizují kooperační burzy nejčastěji pro strojírenské firmy z obou stran hranice. Cílem je užší propojení průmyslu a intenzivnější příhraniční spolupráce. Tu také podporují nákupy na obou stranách hranice. Češi jezdí do Německa několikrát do roka nakupovat především potraviny a oblečení, přičemž velkou roli pro >>> i n ze rce

Německo – obchodní partner ČR

IV/V

Specifickou oblastí německé ekonomiky, která nyní dává velký prostor zahraničním a tedy i českým firmám a dodavatelům, je energetika. Německo se – jak známo – rozhodlo postupně vypnout své jaderné elektrárny a tím větší prostor dostávají alternativní zdroje energie. České podniky tak mají jedinečnou příležitost podílet se ve výrobě a dodávkách technologií pro obnovitelné zdroje energie. Těchto projektů se zatím Češi účastní především jako subdodavatelé různých komponentů a řešení, nebo jako realizátoři stavebních prací díky

Foto profimedia.cz

Německo vypíná jaderné elektrárny. Češi mají šanci

poskytované kvalitě a nižší ceně práce, než je v Německu. Úspěšnou cestou pro získání zakázek je podle Brunerových slov dostat se do globálních dodavatelských řetězců německých koncernů, které realizují projekty nejen v Německu. Upozorňuje ovšem na to, že „z hlediska konkurenčního a konzervativního německého prostředí s tendencí

A130008005

Od projektu k uvedení do provozu. Minimalizace technických rizik. Kvalifikovaná technická podpora pro investory, dodavatele a provozovatele technologických celků, finanční instituce a developery.

TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783 [email protected] www.tuv-sud.cz

upřednostňovat lokální firmy není jednoduché prorazit“. „V tomto ohledu pomáháme českým firmám dostávat se do dodavatelských struktur německých průmyslových koncernů a v rámci sourcingových aktivit naší kanceláře ve spolupráci s kolegy z CzechTrade zprostředkováváme českým firmám konkrétní poptávky nebo poskytu-

jeme německým firmám kontakty na potenciální subdodavatele. V posledních čtyřech letech jsme například úspěšně prezentovali české firmy na globálním veletrhu Intersolar v Mnichově. Klientům se tak podařilo získat zakázky nejen v Německu, ale i jinde v Evropě při budování solárních elektráren,“ konstatuje Bruner. Vývoj německé ekonomiky stejně jako spolupráce s německými podniky případně exportéry jsou pro Česko naprosto klíčové. Liberalizovaný německý trh je otevřený nejtvrdší konkurenci a statistická čísla dokazují, že se čeští podnikatelé naučili vyrábět produkty, se kterými zde mohou uspět. Trh SRN představuje v každém případě zkoušku podnikatelské vyspělosti – a to jak z hlediska kvality nabízeného zboží, tak i následných služeb, případně servisu. Českým firmám se v tomto ohledu daří a nadále mohou směle konkurovat výrobcům z nejvyspělejších zemí světa. (jap, red) i n ze rce

Bavorské Alpy: Ráj lyžařů čeká, až ho objevíte Chybějí tu majestátní tří a čtyřtisícovky s mohutnými ledovci, přesto jsou německé Alpy ideálním místem pro milovníky hor. Horská střediska nabízejí solidní terény pro vysokohorskou turistiku či další adrenalinové aktivity a v zimních měsících pro lyžování a snowboarding. Německé Alpy, které leží pouze na území Bavorska a částečně Bádenska-Württemberska, mají podobné klima jako jejich rakouské sousedky – a to zejména ty přímo za hranicemi ve spolkových zemích Tyrolsko, Salcburk a Vorarlberg. Díky nižší průměrné nadmořské výšce většiny středisek je zde ovšem průběh zimy mírnější. Přesto tu najdeme desítky kilometrů pist v nadmořských výškách nad 1500 metrů, kde je sněhová pokrývka od prosince do března jistotou. Ubytování v penzionech není pro české turisty příliš nákladné – podobně jako v sousedním Rakousku se ceny pohybují zhruba od 20 euro na osobu a den. Ceny v hotelech jsou zhruba dvojnásobné, ve zřejmě nejznámějším horském středisku Garmisch-Partenkirchenu seženete ubytování v tříhvězdičkovém hotelu se snídaní zhruba za 100 euro na den.

Stovky kilometrů sjezdovek. Ideální pro rodinné dovolené

Bavorské Alpy jsou ideálním místem pro rodinnou dovolenou. Poněkud zklamáni mohou být ti nejnáročnější lyžaři, kteří jsou z Francie, Itálie, Švýcarska či Rakouska zvyklí na desítky sjezdovek v jediném areálu či propojení jednotlivých středisek a okolních kopců vleky a lanovkami. Skutečným labužníkům nabízí Německo jen málo pokroutek – svahů pro freeride a obtížných a dlouhých

Foto profimedia.cz

ně hraje větší výběr a nižší ceny. Němci míří do Čech za nákupy také hlavně z cenových důvodů, láká je ale i delší otevírací doba než v SRN. „Němci k nám jezdí hlavně tankovat, nakupovat tabákové výrobky a různé potraviny, přitom využívají služeb, které jsou pro ně v ČR výhodnější,“ dodává Bruner.

sjezdovek je zde minimum. Určité rezervy mají Němci v umělém zasněžování a kvalitě lanovek a vleků, alespoň ve srovnání se sousedy z Rakouska a Švýcarska. Češi jim ovšem stále mohou jen závidět. Velkou výhodou jsou nejen nezpoplatněné silnice a snadná dostupnost všech středisek, ale také to, že mají lyžaři z Česka všude blízko. Nejbližší bavorské středisko Berchtesgadener Land je z Prahy vzdáleno pouze 400 kilometrů. Německé Alpy nabízejí svým návštěvníkům zhruba 700 kilometrů dobře upravených sjezdových tratí v nadmořských výškách od 500 do 2830 metrů. Níže položená střediska se občas potýkají s počasím, sjezdovky ve výškách zhruba nad 1000-1200 m.n.m ale mívají v zimě přírodního či technického sněhu dostatek.

Jarní lyžování na Zugspitze

Na jediném německém ledovci pod vrcholem nejvyšší německé hory Zugspitze (2963 m.n.m) se lyžuje

většinou do května, výjimečně i do června. Najdete zde 22 kilometrů sjezdových tratí (převažují červené) v nadmořské výšce 2000-2830 metrů a sportu si užijí i velezkušení borci. Celodenní skipas pro dospělé vyjde v hlavní sezoně na 40 euro, týdenní permanentka potom na 200 euro. „Královským“ německým alpským střediskem je bezesporu Garmisch-Partenkirchen, který je s areálem na Zugspitze propojen a nabízí náročným milovníkům alpského lyžování přes 60 kilometrů pist, z nichž je převážná většina v kategorii červená a černá. Za denní skipas zaplatíte 37-40 euro. I v dalších střediscích si můžete zalyžovat v nadmořských výškách nad 2000 metrů. Příkladem může být malý ale kouzelný bavorský Mittenwald (900-2200 m.n.m), malebné městečko v srdci Wetterstein-Karwendelských hor. V areálu nejdete přes dvacet kilometrů sjezdovek a ve srovnání s Garmischem ušetříte za lanovky a vleky zhruba patnáct euro denně a celých 70 za týden! Čechům je díky skokům na lyžích

dobře známý i Oberstdorf v regionu Allgäu (800-2224 m.n.m), který se Garmischi blíží jak pestrostí a délkou sjezdových tratí - je jich zde celkem 45 kilometrů - tak cenou za skipasy. České návštěvníky ovšem může odradit cena za benzin. Z Prahy je to sem téměř 600 kilometrů. Do Reit im Winklu či Berchtesgadener Land to mají Češi naopak nejblíž. Reit im Winkl leží pouhých 300 kilometrů od českých hranic, mezi Salzburgem a Mnichovem, a to hned u dálnice, která obě města spojuje. V Berchtesgadener Landu najdete několik středisek, z nichž nejznámější je zřejmě Jenner, jenž nabízí něco pro fajnšmekry - nejdelší a nejpříkřejší sjezdové tratě v Německu s převýšením až 1200 metrů. Přijatelné je zde lyžování i cenově – za denní skipas neutratíte víc než 30 euro. Češi jsou zvyklí na turistické a lyžařské ráje v rakouských, italských či francouzských Alpách, zajímavá střediska v Bavorsku ale jen čekají na to, až je objevíte a rozhodně nebudete zklamáni.  JAKUB PROCHÁZKA

Německo – obchodní partner ČR

VI/VII

Čeští exportéři se v Německu pros azují kvalitou Český export do Německa roste

jisté míry ohrozit i jejich investice v Česku, zkrátka že v jejich firmách nebude mít v ČR kdo pracovat. Řada německých firem si však již dnes u nás vychovává své budoucí pracovníky. Vzorem nám může být německý systém duálního vzdělávání s vyšším zaměřením na praktickou část výuky, a to za účasti soukromých firem a s podporou státu. Jednání obou stran za účelem zavedení podobného modelu vzdělávání i v ČR již probíhají.

nebývalým tempem. Firmy z ČR vyvezly v loňském roce na největší evropský trh zboží za 966 miliard korun a již letos může zisk z vývozu dosáhnout magické bilionové hranice. Bilance vzájemného obchodu zůstává pro Česko dlouhodobě aktivní. Německý vývoz k nám naopak v poslední době stagnuje či roste pomalejším tempem – v roce 2012 narostl meziročně o zhruba 14 miliard korun. To je ovšem jen prostá řeč čísel. Jaké jsou důvody tohoto trendu, vysvětluje Petr Hošťálek, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví České republiky v Berlíně: „Jde o velmi komplexní otázku a je to o tom, jaká je celková ekonomická, politická či sociální situace jednotlivých zemí. Jednou z příčin může být to, že německá ekonomika roste rychleji než česká, zejména po krizi v letech 2008 až 2010. Německo je, podobně jako Česká republika, velmi exportně zaměřená země a potřebuje české subdodávky. Navíc vzroste-li německý export do třetích zemí meziročně o tři procenta stejně jako český, pak je to v absolutních číslech zcela jiná suma. Český vnitřní trh je kromě toho poměrně malý a nasycený.“ Dalším faktorem je podle jeho slov rovněž vnitřní spotřeba, která byla v Německu i v době krize poměrně silná. Jinými slovy Němci se nebáli a nebojí utrácet. V oblasti vnitřní spotřeby hraje pozitivní roli i daňová stabilita. Výběr daní dosáhl již v roce 2010 stejné výše jako před krizí v roce 2008. „Vliv na vnitřní spotřebu však měla jistě i řada opatření k zaměstnanosti obyvatel, jako takzvaný kurzarbeit – práce na zkrácenou pracovní dobu,“ doplňuje Hošťálek. Platí i v současnosti, že ex-

port do Německa zajišťují především společnosti pod zahraniční kontrolou, nebo se stále více daří prosazovat se svým zbožím na německém trhu ryze českým firmám? Je tomu skutečně tak, že díky výši investic, které německý a multinacionální kapitál investoval do českého průmyslu, stále ještě hraje podstatnou roli ve vývozu do Německa vývoz od společností se zahraničním kapitálem. Jistě na tom mají svůj podíl i investice německého kapitálu do jednoho z nejsilnějších českých průmyslových odvětví, a to automobilového průmyslu. Řadu dodávek například právě v automobilovém průmyslu však realizuje stále ve větší míře i řada čistě českých společností. A netýká se to jenom tohoto odvětví. Řada českých firem také posiluje své zastoupení na německém trhu formou vlastních dceřiných společností a odbytových kanceláří, jen

v Severním Porýní-Vestfálsku je registrováno zhruba padesát firem s převažující českou kapitálovou účastí. Je to dáno i historickým vývojem českých firem, které díky posilování vlastního kapitálu mohou investovat do vlastního vývoje, výzkumu a následně i nabízet inovativní výrobky na vysoké úrovni. Mají už dostatek zkušeností, aby pochopily, že bez vlastní podpory na trhu má jejich působení dané limity. Německé firmy mají v ČR stále větší problém najít kvalifikované pracovníky v technických oborech. Může nedostatek kvalifikovaných pracovníků ohrozit i případné nové německé investice v tuzemsku? Víme, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména v technických oborech či například zdravotnictví, máme v České republice již dnes.

Podle našeho názoru to však není způsobeno jen migrací pracovních sil směrem na Západ. Po uvolnění pracovního trhu v květnu 2011 očekávalo Německo příliv nových pracovních sil ze zemí EU-8. Přišli Poláci, Maďaři, nyní přicházejí Bulhaři, avšak žádný prudký odliv pracovních sil z České republiky se nekonal. Ti, kteří do zahraničí odejít chtěli a mohli, to učinili do jiných zemí dávno před uplynutím přechodné lhůty pro Německo. Češi jsou specifičtí v tom, že se ve většině neradi stěhují za prací, a to nejen v rámci Evropy, ale i uvnitř ČR. Upozorňovali jsme na to německé partnery na řadě různých setkání. Další brzdou je jazyková bariéra. Výuka cizích jazyků se u nás za posledních dvacet let sice zlepšila, nicméně němčina v poslední době není příliš populární. Německé podnikatele rovněž upozorňujeme, že lákání českých pracovníků do Německa může do

Ocenily by německé firmy vstup Česka do eurozóny, což pomohlo například Slovensku? Pokud ano, z jakého důvodu? Jak je vidět z minulosti, nepřijetí eura vstupu do České republiky německým firmám nezabránilo. Ze zkušeností však víme, že němečtí podnikatelé by přijetí eura přivítali. Logicky by potom nemuseli kalkulovat s kurzovými riziky vůči české koruně. V tomto ohledu však do značné míry situaci zmírňovala a zmírňuje poměrně vysoká stabilita české měny vůči euru. Díky tomu němečtí podnikatelé nepovažovali tuto otázku za vysloveně klíčovou a trápí je v České republice spíše jiné věci, jako zmíněný hrozící nedostatek odborných pracovníků pro jejich podnikání, nestabilita právního prostředí, lhůty pro vymahatelnost práva a obecná nedůvěra v českou státní správu. To alespoň říká aktuální průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory v Praze. Dle téhož průzkumu ovšem neklesá důvěra k českým obchodním partnerům a z pohledu investorů by 84 procent těch německých svůj krok zopakovalo. Poněkud méně optimistickou zprávou je, že ČR v atraktivitě podnikání pro německé firmy poklesla poprvé za Polsko na druhé místo. V jakých oborech jsou pro české firmy největší příležitosti k uplatnění na německém trhu. Jde o aktuálně nejvíce skloňovanou energetiku? Dají se jmenovat i další oblasti, ve kterých se chystají pro zahraniční firmy zajímavé veřejné zakázky? V tuto dobu je pro německou

ekonomiku skutečně klíčovou ona otázka zajištění energetické bezpečnosti v souvislosti se zásadní změnou energetické koncepce, energiewende. A nejde jen o alternativní, respektive obnovitelné zdroje elektrické energie, ale i nutnost budovat nové přenosové sítě včetně návazných distribučních kapacit. Hledají se způsoby, jak elektrickou energii skladovat, zkoušejí se další nové zdroje energie a podobně. Na tuto změnu se váže rovněž změna v oblasti mobility, tedy hledání alternativních pohonů například pro dopravní prostředky. Tendry byly v poslední době vypisovány poměrně často i na dodávky pro automobilový průmysl, který stále velmi slušně prosperuje. Zajímavá je rovněž otázka datových sítí, kde Německo, byť se to někomu může zdát absurdní, zaostává za světem. Z toho důvodu bylo možné i v programech prakticky všech politických stran během letošních voleb vyčíst nutnost řešit otázku elektronické komunikace. Očekávají se rovněž investice do dopravy (například modernizace železnic) a dalších oborů, zejména stavebnictví. V oblasti Berlína probíhá silná výstavba bytových i administrativních komplexů, neboť stále ještě není dokončeno stěhování státní správy do hlavního města. Berlín je dnes stále ještě expandující a intenzivně rekonstruované město. Nyní krátce po volbách aktivita ve vypisování tendrů na státní zakázky polevila. Německo postupně vypne své jaderné elektrárny. O to větší prostor dostanou alternativní zdroje energie. Nakolik se daří českým firmám navázat spolupráci ve výrobě a dodávkách technologií pro obnovitelné zdroje energie? Naše velvyslanectví v Berlíně a konzulát v Düsseldorfu nedávno pořádaly dvě nezávislé akce pro sblížení názorů k vývoji energetiky v ČR a Německu a k navázání nových vztahů mezi českými a německými partnery. Zvolili jsme tyto dvě geografické

oblasti, tedy Berlín a Severní PorýníVestfálsko, protože se v Berlíně tvoří politika, je tu řada výzkumných pracovišť a mají tu svá zastoupení všichni velcí hráči na poli německé energetiky. V Severním Porýní-Vestfálsku je zase vysoká koncentrace průmyslu, a to právě i na poli energetiky a jejích technologií. Do Berlína tak přijelo zhruba dvacet českých firem a podle ohlasů byla naše akce úspěšná. V současné době spolupracují česká a německá výzkumná pracoviště i v oblasti energetiky včetně obnovitelných zdrojů. Řada českých firem do Německa dodává třeba komponenty pro větrné elektrárny, kotle apod., nicméně i my jako zastupitelský úřad cítíme, že by to mohlo být lepší. V oblasti mezifiremních kontaktů krom toho velmi úzce spolupracujeme i s kolegy z německého zastoupení české státní agentury CzechTrade.

Německo však hodlá postavit i nové klasické elektrárny. Neméně důležitým aspektem je rovněž efektivnost využití energií, což začíná už třeba využíváním nových materiálů a konstrukčních postupů v architektuře. Pravda ovšem je, že – a to je typické pro české firmy kdekoli ve světě – nám chybí zpětná vazba. Víme, že jsme zprostředkovali kontakty mezi partnery z ČR a těmi zahraničními, avšak většinou nemáme přímou odezvu, jak se jednání vyvíjela a nakolik byla úspěšná. To můžeme následně vyčíst v omezené míře z vývozních statistik. Dnes však jako ekonomičtí diplomaté nemáme z důvodu zákona na ochranu údajů možnost ani dostat od ČSÚ prostý jmenný seznam největších českých vývozců v zemi našeho působení.  JAKUB PROCHÁZKA

rce 1 PoH.cz-E15_MladaFronta.2.qxp_119,5 x 154 (incl. 5 bld.) 17.09.13 14:20i n ze Seite A130007974

www.portlog.de Zde naleznete svého logistického partnera v Hamburku on-line PORTlog je on-line vyhledávač pro národní i mezinárodní dovozní a vývozní podniky v odvětví průmyslu a obchodu. S PORTlogem naleznete vhodného partnera pro logistické, dopravní a cargo services v regionu Hamburk. Využijte naší bezplatné služby!

Hafen Hamburg Marketing Telefon: +49 40 37 70 90 E-mail: [email protected]

Německo – obchodní partner ČR

VIII/IX

Celá Evropa jezdí přes Německo, zaveďme mýtné Co na to Evropská unie?

Německo je spolu s Rakouskem

Nejasný stále zůstává postoj Bruselu. Od vysokých představitelů Evropské unie zaznívají protichůdná nebo neurčitá vyjádření. Eurokomisař pro dopravu Siim Kallas sice nedávno uvedl, že návrh nikoho nediskriminuje (a to ani na základě státní příslušnosti), ale Evropská komise jako celek se v nedávné minulosti k tomuto kroku postavila odmítavě. Letos v srpnu dokonce její představitelé uvedli, že „žádná členská země nesmí znevýhodňovat cizince při placení mýtného vůči svým obyvatelům“. Také šéf komise José Barroso po Kallasových vyjádřeních vzkázal, že EK dosud nedala Německu zelenou, protože není ani jasné, zda Berlín mýto zavede a v jaké podobě. „Co platí, je princip nediskriminace,“ upozornil ovšem Barrosův mluvčí.

destinací, kam míří čeští řidiči nejčastěji, ať už ho využívají jako cíl své cesty nebo jen jako tranzitní zemi. Zvykli si na kvalitní dálnice i silnice, na kterých vždy byla radost se svézt, i na to, že je SRN jednou z mála zemí EU, kde se nesetkáte s nepopulárním mýtným. To se ovšem možná už v dohledné době změní.

Vznikne vůbec koalice?

Foto profimedia.cz

Zpoplatnění německých dálnic pro zahraniční osobní automobily je pro část německých politiků – a zejména pro vítěze voleb v Bavorsku – lákavým tématem. Podle ministra dopravy Petera Ramsauera z Křesťansko-sociální unie by přineslo do německého rozpočtu 800 milionů eur (asi 22 miliard korun) a Němců, tedy jeho potenciálních voličů, by se přitom nedotklo. „Nechceme jízdu autem zdražit, ale udělat ji spravedlivější. Německo je tranzitní zemí v srdci Evropy, kterou řada řidičů projíždí. Chceme, aby se i tato auta přihlášená v cizině podílela na nákladech naší infrastruktury,“ řekl Ramsauer nedávno v rozhovoru pro deník Bild. Kvalita silnic v zemi našeho západního souseda je sice stále vysoká, ale postupně se zhoršuje a Němci teď hledají zdroje na jejich opravu i další budování infrastruktury. Určitou logiku proto návrh má. V západní Evropě jsou bezplatné dálnice pro osobní auta už jen ve Skandinávii, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Nizozemí a Monaku. A Německu dosud vybíralo mýtné jen od řidičů automobilů s hmotností nad dvanáct tun. Případné obavy Čechů i dalších zahraničních návštěvníků jsou zatím předčasné. SPD – tedy partner CDU/ CSU – opatření, které by chtěla

Praha letí!

silnější strana prosadit do koaliční smlouvy, odmítá. Navíc se obává, že by se v budoucnu mohlo týkat i německých řidičů. Především pro bavorskou CSU bylo ovšem mýtné pro cizince jedním z hlavních volebních témat a bude se ho jen těžko vzdávat.

Podle jejích návrhů by měli němečtí řidiči dostávat dálniční známky za odvedenou daň z automobilu. „Pro mýto pro osobní auta je 65 procent Němců a 61 procent těch, kteří volili SPD,“ upozornil Ramsauer na nedávný výzkum voličských nálad.

Nejen SPD, ale i ostatní strany a také největší autoklub v zemi ADAC s mýtným pro osobní auta nesouhlasí a odmítají i požadavek předsedy CSU Horsta Seehofera na jeho zařazení do koaliční smlouvy. „Nepodepíšu žádnou koaliční dohodu, ve které by nebyla definována povinnost cizinců platit mýtné,“ trvá nadále na svém Seehofer a vzhledem k velkému triumfu CSU v bavorských volbách nemůže jeho požadavky přehlížet ani kancléřka Angela Merkelová. Ta proto Seehoferovi ustoupila a chce najít kompromis. Ten se bude ale v nové vládní koalici rodit jen těžko. V Německu navíc není ani na konci listopadu jasné, zda dostane vláda CDU/CSU s SPD šanci. Jednání jsou složitá nejen kvůli mýtnému. Německá konzervativní unie ve svém nejnovějším vyjádření nevyloučila konání předčasných voleb. A předseda CSU Seehofer řekl Süddeutsche Zeitung, že nehodlá ustupovat přehnaným požadavkům – tedy, že jeho strana nepřijme koalici za každou cenu. Osud mýtného pro cizince na západ od našich hranic tak zatím zůstává ve hvězdách. (jap)

Zprávy

každý den a každou hodinu moderuje: Petra Slancová

O zahraničním obchodu víme vše Využijte naše znalosti a zkušenosti pro své podnikání v zahraničí Sledujeme pro vás dění na světových trzích � Pomůžeme vám s prezentací vašeho produktu � Poradíme vám s výběrem vhodného trhu � Naučíme vás, jak se pohybovat ve světě zahraničního obchodu � Po celém světě máme zástupce, kteří znají místní prostředí a obchodní zvyklosti �

www.czechtrade.cz