Německá škola v Praze ŠKOLNÍ PROGRAM. Německá škola v Praze. Setkávání jako dialog

Německá škola v Praze

ŠKOLNÍ PROGRAM Německá škola v Praze Setkávání jako dialog

1


Obsah 01 Předmluva ............................................................................................................................... 3 02 Popis aktuální situace školy ................................................................................................... 3 1.1 Podporujeme dialog mezi kulturami .................................................................................. 5 1.2 Vzděláváme schopné a tolerantní mladé Evropany ........................................................... 5 1.3 Máme vysoké standardy kvality ......................................................................................... 6 1.4 Aplikujeme kulturu celostního učení ................................................................................. 6 2 Škola jako místo setkávání ...................................................................................................... 7 2.1 Německá škola jako škola setkávání .................................................................................. 7 2.2 Integrace tříd setkávání ...................................................................................................... 8 3 Vzdělávací cesta v Německé škole v Praze ........................................................................... 10 3.1 Mateřská škola (srov. Koncepce mateřské školy) ............................................................ 10 3.2 Základní škola (srov. Koncepce základní školy) ................................................................ 10 3.3 Pokračující škola: Česko-německé gymnázium ................................................................ 12 3.4 Vyučovací předměty ......................................................................................................... 14 3.4.1 Němčina / Němčina jako cizí jazyk ......................................................................... 14 3.4.2 Čeština jako cizí jazyk a čeština ............................................................................. 16 3.4.3 Další živé cizí jazyky a latina ................................................................................... 18 3.4.4 Matematika a přírodní vědy.................................................................................. 21 3.4.5 Společenské vědy .................................................................................................. 22 3.4.6 Výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova ....................................... 23 3.5 Zprostředkování metod práce, v jejichž centru stojí žák ................................................. 24 3.6 Koncepce mediální výchovy v Německé škole v Praze ................................................... 27 Tabulka 1: Oblasti kompetencí Nová média .............................................................................. 28 4 Výchova k sociální kompetenci v životě ve společenství ................................................... 28 4.1 Rozvíjení sociální kompetence ........................................................................................ 28 4.2 Studijní a profesní poradenství ......................................................................................... 29 4.3 Škola s výrazným ekologickým povědomím ................................................................... 30 4.4 Programy žákovských výměn .......................................................................................... 30 4.5 Seznamovací a poznávací pobyty ve znamení česko-německého setkávání ................... 31 4.6 Žákovská rada .................................................................................................................. 33 4.7 Účast žáků a rodičů .......................................................................................................... 33 5 Škola jako prostor zkušenosti ............................................................................................. 34 5.1 Nabídka celodenní školy .................................................................................................. 34 5.2 Společné slavnosti a akce ................................................................................................. 34 5.3 Zájmové kroužky.............................................................................................................. 35 5.4 Knihovna .......................................................................................................................... 35 5.5 Hudební a umělecké akce ................................................................................................. 36 5.6 Sportovní spolek a sportovní soutěže ............................................................................... 36 5.7 Projektový týden / Učení v projektech ............................................................................. 37 5.8 Soutěže ............................................................................................................................. 37 5.9 Nabídka pedagogického dohledu v Německé škole v Praze ............................................ 38 6 Rozvoj lidských zdrojů / Personální plánování ................................................................. 39 7 Pedagogické řízení kvality ................................................................................................... 40 7.1 Základy pedagogického řízení kvality ............................................................................. 40 7.2 Organizace Řídicí skupiny ............................................................................................... 41 7.3 Milníky rozvoje školy po prvním společném inspekčním šetření Spolku a zemí (BLI I). 42

2


7.4 Další vzdělávání učitelů ................................................................................................... 44 7.5 Zpětná vazba .................................................................................................................... 44 8 Rozvojové cíle / realizační opatření .................................................................................... 45

01

Předmluva

Tímto školním programem představuje Německá škola v Praze jako německá zahraniční škola dosahující vynikajících výsledků hlavní těžiska své činnosti, metody své práce a svůj profil. Chce tím všem, kdo se o ni zajímají, poskytnout co nejúplnější informace a usnadnit jim obeznámení se školou. Nad rámec toho formuluje úkoly, základní oblasti činnosti a cíle příštích let. Předkládaný školní program vznikl přepracováním školního programu, který byl zpracován ve školním roce 2004/2005. V souvislosti s novým zpracováním školního programu byly evaluovány vytyčené cíle, zapracovány nové úkoly a celý program byl přizpůsoben požadavkům na rozvoj moderní školy. K poslední aktualizaci došlo v letech 2010-13 se zřetelem k výsledkům prvního inspekčního šetření provedeného společně zástupci Spolku a zemí (Bund-LänderInspektion) v dubnu 2009 a hodnotícího šetření (duben 2012) a také s ohledem na připravované druhé společné inspekční šetření Spolku a zemí (pravděpodobně v roce 2015) z podnětu Ústředny pro zahraniční školy (Zentralstelle für das Auslandsschulwesen) a Konference ministrů školství zemí Spolkové republiky Německo.

02

Popis aktuální situace školy

Škola, jež byla založena v roce 1990, se zprvu nacházela v městské části Řepy v Praze 6; i nová budova školy, jejíž výstavba byla dokončena v roce 2004, se nachází na západě města, a to v městské části Jinonice na Praze 5, nedaleko stanice metra Nové Butovice. Jde o velkoryse pojatou moderní novostavbu s velmi dobře vybavenými odbornými učebnami a rozsáhlým přiléhajícím areálem a ohromující tělocvičnou. Architektonicky zajímavě řešená vstupní hala slouží jako polyfunkční prostor pro pořádání různých akcí, jako místo, kde žáci tráví přestávky, i jako společenský prostor pro rodiče. Školka se zvláštním vstupem se nachází v levé části budovy, základní škola s 1. až 4. třídou je integrována v hlavní budově v prostorách přízemí a má vlastní přístup do

3


družiny. Učebny německé a české jsou umístěny vedle sebe v 1. a ve 2. poschodí, na všech poschodích se nacházejí speciální učebny pro specifické formy vyučování, jako je výuka kladoucí důraz na aktivizaci žáků, práce v malých skupinách a podpůrná výuka žáků s určitými nedostatky. Učitelé mají k dispozici dvě sborovny a konferenční místnost; dobře vybavená a vedená knihovna nabízí hlavně žákům možnost důkladné přípravy před vyučováním i následného zpracování a utřídění probrané látky po skončení výuky. Volný přístup k počítačům a k internetu jsou v současné době při současném dodržování bezpečnostních předpisů pro žáky vyšších tříd gymnázia samozřejmostí. Správa školy, ředitelna a pracovny členů vedení školy se nacházejí v přízemí, stejně jako kancelář vedoucího Řídicí skupiny a manažerky pro oblast PR a marketingu. Díky aplikovanému konceptu co nejkratších cest a tomu odpovídajícímu řešení umístění kanceláří vedení školy, jednatelství školy, administrativy a velké sborovny je mezi všemi pracovníky školy zabezpečena dobrá komunikace. Všichni žáci a členové školního společenství se mohou stravovat ve školní kavárně (otevřena celodenně) a po dobu oběda ve školní jídelně (otevřena od 11:30 hod do 15:00 hod.). Škola se zcela záměrně rozhodla pro jednu z nejlepších cateringových společností v Praze, aby svým žákům, pedagogickému sboru a administrativním zaměstnancům mohla nabídnout vysoce kvalitní a hodnotné stravování. V okolí školy vznikla v posledních letech moderní obytná čtvrť s bytovými domy, samostatně stojícími rodinnými domy, dvojdomy a řadovými domy, v blízkosti mají svá sídla rovněž velké zahraniční koncerny. Na sever od školní budovy se rozprostírá rozlehlá přírodní chráněná oblast. V okolí školy byla realizována opatření vedoucí ke zklidnění dopravy, takže je v současné době považováno za klidné a bezpečné. Německá škola v Praze patří k nejvýznamnějším mezinárodním školám v Praze, na základě

konkrétních

podnětů

spolupracuje

s International

School

Prague,

s Rakouským gymnáziem v Praze a s francouzským Lyceé Français. Žákovskou klientelu v současné době tvoří cca 450 žáků, z toho 180 žáků studuje v české sekci, převládají žáci německé a české národnosti, kromě nich navštěvují školu rovněž žáci různých dalších národností. Do mateřské školy v současné době dochází na 60 dětí, které jsou rozděleny do tří věkových skupin.

4


1.

NAŠÍM HLAVNÍM CÍLEM JE: SETKÁVÁNÍ JAKO DIALOG

Základní cíle Německé školy v Praze: 1.1

Podporujeme dialog mezi kulturami

Německá škola v Praze je školou česko-německého setkávání. Jako německá zahraniční škola s němčinou jako vyučovacím jazykem zprostředkovává svým žákům německý jazyk, německou kulturu a německé dějiny a také reálný obraz současného Německa. To vše doplňuje studium českého jazyka a témata z kultury a dějin České republiky. Tak se rodí vědomí společných evropských dějin, které působí ve smyslu vzájemného respektování a tolerance. Interkulturní kompetenci svých žáků podporujeme a rozvíjíme konkrétním setkáváním mladých lidí na evropské a mezinárodní úrovni, k tomu patří jak vzájemné propojení sítě německých škol v Regionu 6 (Středovýchodní Evropa), tak výměnné programy s anglicky a francouzsky mluvícími zeměmi. V duchu mezinárodního charakteru místa svého působení je škola otevřena i žákům jiných národností. Tato skutečnost podporuje časné setkávání s lidmi jiného původu již v dětském věku a působí ve smyslu porozumění mezi národy a výchovy k míru.

1.2

Vzděláváme schopné a tolerantní mladé Evropany

Výchova v Německé škole v Praze se zakládá na společném chápání hodnot.

Pro

toto společné chápání hodnot je charakteristické vědomí odpovědnosti vůči sobě samému, vůči bližním a vůči světu, v němž žijeme, uznávání mravních hodnot a náboženských norem a respekt k přesvědčení druhých. Cílem našeho vzdělávacího cyklu je odborně a metodicky kompetentní, sociálně odpovědný mladý člověk se schopností vlastního úsudku, který se naučí všestranně rozvíjet svůj potenciál (srov. Školní řád, Pravidla soužití v Německé škole v Praze). Tyto klíčové kompetence jsou svým předmětovým i mezipředmětovým zaměřením, jdoucím nad rámec jednotlivých vyučovacích předmětů, zakotveny v naší vzdělávací nabídce a v nabídce mimoškolních aktivit. Německá škola v Praze se přitom řídí

5


kritérii rozpracovanými Organizací pro ekonomickou a kulturní spolupráci (OECD, 2002).

1.3

Máme vysoké standardy kvality

Německá škola v Praze si klade za cíl podporovat své žáky individuálně tak, aby se rozvinul individuální potenciál jednoho každého z nich. Ve velmi diferencovaném prostředí poskytuje výuka každému jednotlivému žákovi právě ty možnosti jeho rozvoje, které jsou pro něj optimální. K tomu patří aktivizující formy výuky koncentrující se výrazně právě na žáky. Vyučovací metody podporují schopnost i ochotu každého jednotlivce podávat dobré výkony. Zabezpečení kvality slouží interní a externí evaluace jakož i pravidelná účast v národních a mezinárodních soutěžích, jako například v literární soutěži Pražského literárního domu, v soutěži Mezinárodní debaty mládeže (Jugend debattiert international) nebo v soutěžích v cizích jazycích.

1.4

Aplikujeme kulturu celostního učení

Na individualitu dětí a mladých lidí jsou v Německé škole v Praze kladeny vysoké nároky, na druhé straně je podporován její komplexní rozvoj. Na tomto principu se zakládá spolupráce mezi mateřskou školou, základní školou (1. stupněm) a českoněmeckým gymnáziem. Přechody mezi jednotlivými stupni vzdělávání jsou předmětem aktivního spoluutváření a jsou využívány k pedagogickým cílům. Německá škola chápe sebe samu jako místo, kde mladí lidé v podnětném prostředí poznávají a rozvíjejí svou osobnost v celé její šíři. Děje se tak ve vyučování i v oblasti mimoškolních aktivit. Vedle zprostředkování věcné a metodické kompetence a sebekompetence (reflexivní kompetence) představuje centrální prioritní zájem Německé školy v Praze kompetence sociální. Kompetence, jejichž cílem je ovládnutí a užívání nástrojů vědění („using tools interactivity“), a kompetence samostatně jednat („acting autonomy“) musí být doplněny o kompetenci umět jednat v sociálně heterogenních skupinách („functioning in socially heterogenous groups“) tak, abychom ve své vzdělávací činnosti mohli nabídnout moderní celostní profil požadavků (vzdělávacích standardů), tak jak je vyžadován od mladých lidí počátku 21. století.

6


Vedle rozvíjení kognitivních schopností a emocionálního zrání osobností je ve středu zájmu zkušenost kolektivního soužití a konkrétního setkávání. Mezipředmětové projekty, pravidelně se opakující slavnosti a akce slouží jako fóra, na nichž mohou jednotliví žáci prezentovat své specifické dovednosti a své kompetence a získat si tak uznání a respekt ostatních.

2

Škola jako místo setkávání

2.1

Německá škola jako škola setkávání

Německá škola v Praze je od roku 2001 školou česko-německého setkávání. Je školou podporovanou Spolkovou republikou Německo a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) a zahraniční školou uznávanou Konferencí ministrů školství zemí Spolkové republiky Německo. Vzdělávání ve škole je v německé sekci ukončeno německou maturitní zkouškou ve 12. třídě (v VII. ročníku) a v české sekci ve 13. třídě (v VIII. ročníku) navíc centrální maturitní zkouškou konanou dle českých školských předpisů. Kromě toho nabízí Německá škola v Praze žákům německé sekce po 9. třídě možnost absolvování tzv. hlavní školy a po 10. třídě možnost absolvování reálné školy. Německá škola v Praze je soukromá škola. Jejím provozovatelem majícím právní formu společnosti s ručením omezeným podle českého práva je společnost „Německá škola v Praze s.r.o“. Obchodní podíly v s.r.o. byly zakladatelem a zřizovatelem školy „Občanským sdružením pro založení a podporu německé školy v Praze“ převedeny na „Nadaci Německá škola v Praze“ („Stiftung Deutsche Schule Prag“). Tímto krokem byla zajištěna existence školy a vyjádřena výslovná vůle provozovat školu trvale v duchu setkávání. Německá škola v Praze se skládá z německé mateřské školy, z německé základní školy, která má 1. až 4. třídu a česko-německého gymnázia, které v německé sekci zahrnuje 5. až 12. třídu a v české sekci 6. až 13. třídu (I. až VIII ročník). Zatímco v 5. třídě existuje pouze jedna třída, v níž se vyučuje německy, začíná 6. třídou (I. ročníkem) škola setkávání, která má vedle německé sekce paralelně i českou sekci, v níž se vyučuje dvojjazyčně. Přijetí ke studiu v šesté třídě (prvním ročníku) je podmíněno úspěšným vykonáním přijímací zkoušky a zpravidla také návštěvou

7


přípravného kursu německého jazyka v předcházejícím školním roce. Od 6. třídy (od I. ročníku) do 9. třídy (do IV. ročníku) existují v daném postupném ročníku vždy dvě paralelní třídy:

2.2



česká třída s převážně českými žáky a



německá třída s německým a mezinárodním žactvem.

Integrace tříd setkávání

Paralelní třídy v rámci ročníku jsou od počátku do značné míry integrovány. Tak jsou předměty hudební výchova, tělesná výchova a výtvarná výchova vyučovány vesměs v německém jazyce. Matematika se ve třídách setkávání vyučuje již v prvním roce německy. V každém následujícím roce se přidává výuka jednoho

dalšího

integrovaného předmětu. Aby bylo možné zajistit bezpečné zvládnutí odborné terminologie a metodiky daného předmětu, probíhá výuka vždy nově zaváděného předmětu po dobu jednoho roku v němčině, není však vyučován integrovaně ve třídě setkávání. Jedinou výjimku představuje biologie, protože v jejím případě je z důvodu názornosti možná okamžitá integrace. V 10. postupném ročníku (v V. ročníku gymnázia) dochází k plné integraci české třídy s příslušnou třídou německé sekce. Počínaje 10. třídou (V. ročníkem), která funguje jako spojovací článek mezi nižším a vyšším stupněm gymnázia, tak probíhá veškerá výuka integrovaně v německém jazyce. Výjimkou jsou vyučovací předměty, které se vyučují v češtině a podle českých osnov, jako je český jazyk, české dějiny, česká občanská nauka a chemie. V 10. třídě (v V. ročníku) píší žáci gymnaziální sekce centrální písemnou práci, tak jak ji píši i žáci v Německu. Tato práce slouží tomu, aby bylo možno porovnat dosaženou úroveň znalostí v předmětech, které jsou předmětem ověřování, v němčině, angličtině a matematice, s výsledky dosaženými v jednotlivých předmětech ve školách v Německu. Studium v gymnáziu je obecně ukončováno ve 12. třídě (v VII. ročníku) německou všeobecnou maturitní zkouškou, žáci školy setkávání mají možnost složit v závěru studia v 13. třídě (VIII. ročníku) českou maturitu podle českých školských předpisů.

8


Třídy setkávání v Německé škole v Praze

Třída 6b 9 hodin němčiny jako cizího jazyka

Třída 7b

Hudební výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova, matematika

Hudební výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova

Třída 8b

6 hodin němčiny jako cizího jazyka

5 hodin němčiny jako cizího jazyka

Třída 9b 5 hodin němčiny jako cizího jazyka

Hudební výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova, matematika

Matematika

Od třídy 10

4 hod. němčiny jako mateřského jazyka

Plná integrace

Hudební výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova matematika, zeměpis, biologie Zeměpis, dějepis, informatika

Dějepis, informatika

Obrázek 1: Předměty, které se v české sekci školy setkávání vyučují v němčině

Plná integrace: Chemie je českým žákům nabízena pouze v českém jazyce. Rovněž předměty české dějiny a česká občanská nauka se vyučují v českém jazyce. Integrovaná výuka v německém jazyce Výuka předmětu v německém jazyce Plná integrace

Specifický charakter Německé školy v Praze jako školy setkávání je navíc doplňován a podtrhován specifickými mimoškolními akcemi. V tomto kontextu je třeba vyzdvihnout setkávací pobyty organizované pro žáky 6. a 9. tříd (I. a IV. ročníku), jež slouží lepšímu vzájemnému poznání (setkávání ve smyslu hlavního poslání školy). Široká nabídka aktivit stmelujících společenství žáků s vysokým podílem jazyka podporuje a posiluje pocit pospolitosti. Společné projekty obou paralelních tříd, jako jsou například lyžařské pobyty v 7. a 9. postupném ročníku (ve II. a IV. ročníku), vytvářejí mezi žáky obou tříd opakovaně intenzivní impulsy k výměně názorů, myšlenek, pocitů, zkušeností atd. Kromě toho je idea setkávání intenzivně

9


podporována též pestrou nabídkou školních zájmových kroužků a aktivit sportovního spolku.

3

Vzdělávací cesta v Německé škole v Praze

3.1

Mateřská škola (srov. Koncepce mateřské školy)

Součástí Německé školy v Praze je mateřská škola, která nabízí opatrování a péči o děti ve věku od tří do šesti let v polodenním nebo celodenním provozu. Šest učitelek tu pečuje o 60 dětí rozdělených do tří skupin. Základní myšlenkou je rozvoj osobnosti dítěte, výchova k samostatnosti a osobnostní komplexnosti. Rozvíjeny mají být všechny smysly dítěte, tzn. že nám jde o vzdělávání hlavou, srdcem a rukama. Jako východisko nám při tom slouží německé výchovně vzdělávací plány. V naší projektové práci s dětmi jsou rozvíjeny všechny obory vzdělávání, jako je matematické vzdělávání, jazyková výchova, rané hudební vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, kreativní vzdělávání, náboženská výchova a vzdělávání, mediální kompetence atd. I volné hře u nás přikládáme velmi velkou důležitost. Naši zahradu koncipovali společně rodiče, učitelé i uznávaný zahradní architekt z Německa tak, aby odpovídala plně volné přírodě. Děti si tu mohou aktivně hrát s dřívky, prkny, kameny, čerpadlem a vodopádem. Plynulého přechodu do školy je dosahováno úzkou spoluprací mateřské školy a základní školy. Naše úspěšná práce se vyznačuje cílenou a individuální přípravou dětí na školu. Aby děti se vstupem do školy dosáhly potřebné jazykové kompetence, účastní se v mateřské škole jazykového kursu na podporu rozvoje příslušných jazykových dovedností.

3.2

Základní škola (srov. Koncepce základní školy)

Základní škola má v každém postupném ročníku jednu třídu, avšak v mnoha projektech se na práci podílejí žáci z různých ročníků, takže se na bázi určitého 10


tématu nebo společného zájmu mohou navzájem setkávat a poznávat žáci různých ročníků. Tzv. „garantovaná základní škola“ zajišťuje základní vyučování v době od 8.00 hod. do 13.25 hod. Během této doby mají děti dvě velké přestávky určené pro pohyb a polední přestávku, během níž chodí celá střída společně na oběd do jídelny. Na základní dobu vyučování navazuje „otevřená celodenní škola“, jež nabízí možnost organizovaného vypracování domácích úkolů pod odborným dohledem a odpolední péči v družině maximálně do 16 hod, případně mohou děti využít připravené pestré nabídky zájmových kroužků nejrůznějšího zaměření. Koncepční práce ve výuce a uspořádání školního života v základní škole se opírá v první řadě o hlavní cíl a o čtyři základní cíle školního programu. Tím základní škola plynule navazuje na pedagogickou práci mateřské školy s cílem, aby přechod dětí předškolního věku do školy proběhl optimálně. V rámci řízení k zajištění školní způsobilosti se podrobně zkoumají předpoklady prvňáčků navštěvovat školu, jež zahrnují tělesné, kognitivní a jazykové předpoklady, hrubou a jemnou motoriku a předpoklady citové, motivační a sociální. Během čtyř let docházky do základní školy si žáci osvojí základní dovednosti, jak se mají s vědomím vlastní odpovědnosti učit a jak si mají sami organizovat učení, a dosáhnou vysoké míry sociálních a osobních kompetencí stejně jako věcných a metodických kompetencí. Vyučující svou roli v tomto procesu chápou jako roli toho, kdo žáky při učení doprovází. V centru našeho pedagogického konání stojí posilování žákovské osobnosti a rozvíjení její samostatnosti. Proto jsou žáci od samého začátku, pokud jde o jejich individuální učební biografii, bráni jako takoví, jací jsou, a cíleně podporováni. A to v úzké spolupráci s rodiči a mimoškolními organizacemi. Německá škola v Praze navíc nabízí i individuální podpornou výuku kvalifikovanými vyučujícími základní školy, která pokrývá všechny oblasti učení, zejména jazyk a matematiku. Tato podpůrná výuka se realizuje paralelně k dopolednímu vyučování. Přechod na konci primárního vzdělávání do nižšího sekundárního vzdělávání probíhá formou kolegiální spolupráce v rámci pedagogického sboru: individuální přípravné rozhovory předávajícího a přebírajícího třídního učitele, účast třídních učitelů 4. tříd na třídních konferencích nižšího sekundárního vzdělávání, návaznost na vyučovací metody základní školy atd.

11


Základní škola Německé školy v Praze je tu od počátku pro všechny děti, sama sebe vnímá jako mezinárodní pospolitost a ve výuce i ve školním životě reflektuje faktum heterogenity žákovského společenství. U nás jsou žáci nejrůznějších národností vyučováni ve věkově homogenních třídách. Vyučovacím jazykem je němčina. V závislosti na aktuální potřebě nabízíme dětem s jiným mateřským jazykem v rámci podpůrného vyučování podpůrnou výuku „němčiny jako cizího jazyka“ (skupinové vyučování). Všichni žáci základní školy mají již od první třídy dvě hodiny češtiny a jednu hodinu angličtiny týdně.

3.3

Pokračující škola: Česko-německé gymnázium

Jako německá zahraniční škola, jež je nositelkou označení vynikající škola, realizuje Německá škola v Praze celkem dvanáctiletý vzdělávací cyklus ukončovaný maturitou, tedy zkouškou, která je v celé Evropě uznávána jako oprávnění ke studiu na vysoké škole. Po 4 letech v základní škole vstupují německojazyční žáci do osmiletého gymnázia, na němž se vyučuje podle učebního plánu schváleného dne 21. 3. 2007 Konferencí ministrů školství zemí Spolkové republiky Německo. Vyučování probíhá - podobně, jako je tomu ve všech německých zahraničních školách na severní polokouli - po vzoru rámcových osnov země Bádensko-Württembersko. Žáci ukončují své studium na gymnáziu zpravidla maturitní zkouškou podle Řádu německé maturitní zkoušky schváleného Konferencí ministrů školství zemí Spolkové republiky Německo ze dne 17. 9. 2008. Od školního roku 2012/13 se písemná maturitní zkouška dle usnesení Konference ministrů školství zemí Spolkové republiky Německo ze dne 21. 09. 2013 koná z předmětů tzv. jádrového kurikula (Kerncurriculum, core curriculum): němčiny, angličtiny, matematiky, biologie, chemie, fyziky a dějepisu jakožto součást regionální maturitní zkoušky v Regionu 6 (Středovýchodní Evropa). Kromě toho nabízí Německá škola v Praze možnost absolvování hlavní školy po 9. třídě a možnost absolvování reálné školy po 10. třídě. Počínaje 6. třídou (I. ročníkem) probíhá výuka v gymnáziu ve dvou paralelních třídách, vždy po jedné v německé sekci (sekce A) a v české sekci (sekce B) s cílem dosáhnout do konce 9. třídy (IV. ročníku) plné jazykové integrace českých žáků. V 10. až 12. postupném ročníku jsou žáci obou sekcí připravováni na maturitu ve

12


společných třídách. Smlouvou mezi vládou Spolkové republiky Německo a vládou České republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů v oblasti vysokého školství ze dne 07. 07. 2008 uznala Česká republika německé maturitní vysvědčení za doklad opravňující ke vstupu na univerzity v Česku. Nehledě na to mají čeští žáci ve 13. třídě (VIII. ročníku) možnost získat po vykonání maturitní zkoušky podle českých školských předpisů dodatečně i domácí doklad opravňující ke studiu na vysoké škole. Česko-německé gymnázium bylo zřízeno s pevným přesvědčením, že lepší znalost jazyka, dějin a kultury toho druhého může v obou národech významně přispět k dalšímu upevňování kulturních vztahů mezi oběma státy. K tomu, aby se podařilo, že pod jednou střechou v jedné třídě vedle sebe pokojně a plodně koexistují dva národní školské systémy, bylo třeba dlouhých odborných diskusí a celé řady školsko-politických jednání na úrovni ministerstev. Nakonec bylo rozhodnuto dát společnému projektu formu experimentálního ověřování a české ministerstvo školství propůjčilo Německé škole v Praze v létě roku 2001 odpovídající status školy s experimentálním ověřováním s tím, že tak bude pro aplikaci, kombinování a symbiózu německých a českých obsahů učiva, učebních osnov, vzdělávacích programů apod. vytvořena adekvátní právní forma. A tak se nakonec podařilo uvést do života unikátní školu, jejíž žáci a učitelé mohou mít prakticky neustále pocit, že ve stejnou dobu studují a vyučují zároveň na dvou školách ve dvou zemích. Česká sekce školy setkávání byla jako české gymnázium zařazena do rejstříku škol a školských zařízení MŠMT. Její experimentální status umožňuje, že se řídí jak německými předpisy, tak platnou českou školskou legislativou, přičemž její činnost podléhá kontrole České školní inspekce. Původní rozhodnutí o udělení statutu experimentálního ověřování z roku 2001 bylo v roce 2010 v důsledku změny školské legislativy i školsko-politické konstelace nahrazeno novým rozhodnutím. V roce 2004 se Německá škola v Praze rozhodla pro otevřený celodenní provoz, při němž se odpoledne koná povinná výuka, probíhají zájmové kroužky nebo jsou žáci pod dohledem pracovnic školní družiny.

13


Obr. 2: Vzdělávací cesty v Německé škole v Praze

3.4

Vyučovací předměty

3.4.1 Němčina / Němčina jako cizí jazyk 3.4.1.1

Němčina jako mateřský jazyk

Výuka němčiny jako mateřského jazyka významně přispívá k jazykovému a kulturnímu vzdělání žáků. Navíc učícímu se otvírá přístup k duchovním pokladům kulturního prostoru zemí hovořících německy i celkového evropského kulturního prostoru. Předmět němčina jako mateřský jazyk zprostředkovává žákům kompetence a obsahy ve třech pracovních oblastech „Mluvení a psaní“, „Práce s texty a médii“ a „Reflexe jazyka“. Rámec naší práce ve vyučování tvoří zejména osnovy pro výuku němčiny (Bádensko-Württembersko),

školní

kurikula

a

jádrové

kurikulum

pro

vyšší

gymnaziální stupeň německých škol v zahraničí. Výuce němčiny připadá vzhledem k dalším vyučovacím předmětům klíčové postavení, protože mnoho z kompetencí nabytých při její výuce – analyzování textů, pořizování excerpt, přednes krátkých referátů, dovednost argumentace atd. – mají vysoký transferový potenciál. Tyto schopnosti a dovednosti jsou přejímány ostatními předměty, jež se na vzdělávání týkajícím se mateřského jazyka generelně podílejí výukou vědomě a cíleně podporující jazykovou výchovu.

14


Velkou důležitost má zapojení externích mimoškolních vzdělávacích míst, v nichž se žáci rovněž učí, jako je např. Goethův institut v Praze, Pražský literární dům a Muzeum Franze Kafky, a různých soutěží, jako je např. „Recitační soutěž v německém jazyce“.

Na konci 9. třídy dosahují žáci v české sekci v němčině

úrovně, jež odpovídá minimálně kompetenční úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Po dosažení těchto předpokladů jsou žáci z obou sekcí počínaje 10. třídou (V. ročníkem), tedy počínaje uváděcí fází vyššího stupně gymnázia, až do maturity vyučováni integrovaně i v předmětu německý jazyk. 3.4.1.2

Němčina jako cizí jazyk

Výuka němčiny jako cizího jazyka začíná pro většinu žáků návštěvou přípravného kursu (4 hodiny týdně), který navštěvují v naší škole v rámci odpoledního vyučování externě. V případě, že žáci jsou po úspěšném absolvování přípravného kursu přijati ke studiu v naší škole, navštěvují od 6. do 9. třídy (od I. do IV. ročníku) výuku němčiny jako cizího jazyka v české sekci; v 6. třídě (v I. ročníku) činí rozsah této výuky devět vyučovacích hodin týdně, v 7. třídě (ve II. ročníku) šest vyučovacích hodin týdně; v 8. a 9. třídě (ve III. a IV. ročníku) pět vyučovacích hodin týdně. V 9. třídě (ve IV. ročníku) se již pracuje se stejnými učebnicemi jako v německé sekci. Od 10. třídy (od V. ročníku) jsou žáci české sekce vyučováni integrovaně s žáky německé sekce. Pokud se žáci rozhodnou skládat německou maturitu, je pro ně němčina povinným maturitním předmětem. V předmětu němčina jako cizí jazyk získávají žáci v rámci integrované výuky kultury, jazyka a literatury vhled do německého jazyka a německy hovořících zemí. Žáci jsou při vyučování nabádáni a povzbuzováni, aby komunikovali v cizím jazyce, a je v nich pěstován pocit radosti z používání jazyka. Ve spolupráci s Goethovým institutem mohou žáci skládat na základě dobrovolného rozhodnutí zkoušky vedoucí k získání certifikátů Goethova institutu na úrovních A1, A2, B1 a nakonec v 9. třídě (ve IV. ročníku) i certifikátu osvědčujícím zvládnutí německého jazyka na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Proces osvojování jazyka a interkulturní aspekt naší pedagogické činnosti provází a podporuje dobře strukturovaný program setkávání. Tak již na samém začátku a na konci 6. třídy (I. ročníku) je organizován česko-německý setkávací pobyt spojený se vzájemným poznáváním, který animuje žáky tohoto postupného ročníku k intenzivní 15


výměně názorů, pocitů a myšlenek. Podobné pobyty se konají také v 7. a v 9. třídě (ve II. a IV. ročníku), kromě aspektu setkávání se však tyto zájezdy soustřeďují na další těžiska, jako např. lyžařské kursy a realizace některých modulů interního školního programu protidrogové prevence. V 8. třídě (ve III. ročníku) se setkávání s kulturou a životním stylem mluvčích cílového jazyka

posiluje

díky

žákovským

výměnám

s německými

školami

(např.

Braunschweig, Coburg, Berlín), jež slouží i dalšímu zvyšování jazykové kompetence. Výrazná progrese v rámci výuky němčiny jako cizího jazyka je rovněž ku prospěchu výuce odborných předmětů v němčině a naopak osvojování odborného lexika vede k větší kompetenci v německém jazyce. Výuka němčiny jako cizího jazyka připravuje žáky Německé školy v Praze na požadavky, které na ně klade věcně a tematicky zaměřená komunikace v rámci výuky jednotlivých odborných předmětů v němčině. Při tom jsou žáci české sekce postupně spojováni s žáky německé sekce v různých předmětech vyučovaných v němčině (např. biologie, zeměpis, dějepis, výtvarná výchova, matematika, hudební výchova, fyzika, občanská výchova a tělesná výchova) a od 10. třídy (V. ročníku) až do maturity plně integrováni. Protože i v německé sekci studuje řada žáků, pro něž není němčina mateřským jazykem, soustřeďují se obsahy vzdělávání v předmětech vyučovaných v němčině nejenom na osvojování odborného učiva, nýbrž i na zvládnutí odborné němčiny a osvojení (vše)obecné zlepšené a rozšířené komunikativní kompetence v německém jazyce. V důsledku toho výuka předmětů v němčině naplňuje určitý dvojí požadavek, vycházející z předpokladu, že tato výuka by měla být komunikativní a zároveň „jazykově sensibilní“. V zájmu zabezpečení kvality odborné předmětové výuky v němčině usiluje Německá škola v Praze o realizaci konceptu týmové výuky (team teaching) sledujícího cíl, aby učitelé němčiny jako cizího jazyka podporovali ostatní učitele odborných předmětů vyučovaných v němčině, kteří nemají filologické vzdělání, při přípravě výuky i její vlastní realizaci a usnadňovali žákům získávání kompetencí a osvojování jazyka.

3.4.2

Čeština jako cizí jazyk a čeština

Čeština má v Německé škole v Praze jakožto jazyk hostitelské země specifické postavení. Z toho důvodu je čeština jako cizí jazyk v německé sekci od 1. třídy až do

16


9. třídy součástí učebního plánu s celkovou dotací dvou vyučovacích hodin týdně. Od 10. třídy mají žáci možnost pokračovat ve studiu češtiny jako třetího cizího jazyka až do maturity. 3.4.2.1

Čeština jako cizí jazyk

Češtinu jako cizí jazyk vyučují od 1. třídy vždy dva vyučující v každém ročníku. Při tom se rozlišuje mezi žáky, kteří hovoří česky jako mateřským jazykem, a žáky přicházejícími z prostředí jiného jazyka tak, aby bylo možné žákům s českým jazykem na úrovni mateřského jazyka nabídnout program odpovídající svou náročností této skutečnosti. Obě skupiny češtiny jako cizího jazyka pracují podle osnov zpracovaných předmětovou komisí Čeština jako cizí jazyk a schválený vedením Německé školy v Praze. V 9. třídě mají žáci možnost rozhodnout se pro pokračující výuku češtiny jako cizího jazyka s tím, že od 10. třídy si mohou zvolit češtinu jako třetí cizí jazyk. Při výuce češtiny jako cizího jazyka jsou pokládány základy komunikativní kompetence v češtině, a to jak v ústní tak v písemné formě. 3.4.2.2

Čeština jako druhý cizí jazyk

Čeština jako druhý cizí jazyk se vyučuje od 6. třídy až do 12. třídy . Cílem výuky češtiny jako druhého jazyka není pouze získání základních komunikativních kompetencí pro potřebu orientace v každodenních situacích; žáci v rámci této výuky dosáhnou jazykové úrovně, jež je srovnatelná s jinými cizími jazyky v pozici druhého volitelného jazyka (v Německé škole v Praze je to francouzština) a jež umožňuje úspěšné vykonání maturitní zkoušky. V předmětu čeština jako druhý cizí jazyk se počítá s předběžnými znalostmi, protože žáci 1. až 5. třídy mají v učebním plánu 2 vyučovací hodiny povinné výuky češtiny jako cizího jazyka povinně. Češtinu jako cizí jazyk si volí obzvláště žáci, kteří by chtěli ve 12. třídě konat maturitní zkoušku z češtiny. Vzdělávací standard předmětu čeština jako cizí jazyk je sladěn s požadavky Všeobecného referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Žáci na konci 12. třídy dosahují v oblasti produktivních dovedností, ve zvládnutí jazykových prostředků měřeném schopností tyto jazykové prostředky aplikovat a jazykovou správností jakož i v interkulturní kompetenci povětšinou úrovně C1.

17


3.4.2.3

Čeština jako mateřský jazyk v české sekci

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se v české sekci vyučuje osm let a výuka je ukončena maturitní zkouškou. Předmět zahrnuje jazykovou výchovu, komunikaci, stylistiku a literaturu. Díky jazykové výchově si žáci osvojují základní znalost systému jazyka, tzn. fonetiky, morfologie, lexikologie, syntaxe a slovotvorby. Dovednosti a schopnosti, které získají, uplatňují žáci při komplexní jazykové analýze tak, že je propojují se znalostmi z oblasti literatury a stylistiky. Žáci jsou navíc schopni používat odbornou lingvistickou terminologii a v písemném i ústním projevu volit vhodnou slovní zásobu a její korektní jazykové formy. Cílem výuky literatury je motivovat žáky k uvědomělému přístupu a vztahu k literatuře. Žáci se učí vnímat literaturu podle obsahu, formy, v časovém kontextu a v její originalitě a zařazovat jednotlivá díla do jejich historického a literárního kontextu. V komunikaci a stylistice rozvíjejí žáci jazykově správné a věcně přiměřené způsoby ústního a písemného projevu tak, aby odpovídaly dané komunikační situaci. Žáci zvládají díky svým znalostem i složitější stylistické oblasti: interpretaci literatury, literární kritiku, publicistiku, argumentaci, esej, diskusi, volný písemný projev. V rámci vyučování jsou rozvíjeny důležité základní kompetence dle centrálního českého Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a pro gymnázia jako jsou například kompetence komunikativní, kompetence odborná, kompetence k řešení problémů, kompetence sociální, kompetence užívat vhodných metod a kompetence občanská.

3.4.3 Další živé cizí jazyky a latina Výuka všech cizích jazyků se orientuje podle kategorií Všeobecného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozhodujícím didaktickým principem je přitom úzké propojení moderních cizích jazyků. Již od 1. třídy základní školy začíná výuka prvního cizího jazyka, kterým je angličtina. Jazyk je žákům přibližován hravou formou. Výuka angličtiny je v Německé škole v Praze do 9. třídy realizována z valné části v dělených třídách. Toto aranžmá umožňuje flexibilní využívání různých forem vyučování: možná je výuka v malých skupinách stejně jako užití diferencujících metod, týmová výuka

18


(team teaching) nebo otevřené formy výuky. Naši vyučující angličtiny se díky tomu mohou zabývat specifickými problémy žáků. Komunikativní kompetence žáků se opírá o pravidelné s běžnou výukou těsně spjaté vyučovací jednotky s rodilým mluvčím v postavení asistenta. Žáci dosahují v cílovém jazyce celkově velmi vysoké kompetence. Intenzivní osvojování vlastního jazyka v základní škole (1. až 4. ročník) a v nižších třídách gymnázia se pak projevuje v 10. až 12. třídě, kdy je v rostoucí míře věnována pozornost specifickým obsahovým aspektům zabývajícím se zeměmi daného jazykového společenství a jejich kulturou. Ústředními body výuky angličtiny na vyšším stupni gymnázia jsou vlastivědná témata, kultura a literatura. Vyučovací předmět angličtinu lze v rámci maturitní zkoušky volit jako předmět písemné nebo ústní zkoušky, v případě potřeby, resp. zájmu je možné individuálně realizovat externí mezinárodně uznávané jazykové zkoušky (např. TOEFL, IELTS, Cambridge). V 6. třídě se v německé sekci k angličtině jako další cizí jazyk přidává francouzština, alternativně je nabízena čeština jako druhý cizí jazyk. Oba jazyky se rovněž vyučují až k maturitě. Cílem výuky francouzštiny je zprostředkovat žákům kompetenci autentického jednání, která jim umožní, aby se orientovali ve frankofonním prostředí. Za tím účelem se používají aktivizující metody, které navíc podporují autonomní učení. Komunikativní kompetenci žáků podporují dále intenzivní vyučovací jednotky s rodilým mluvčím v roli asistenta. Od 8. třídy (od III. ročníku) je francouzština nabízena jako třetí cizí jazyk. Díky tomu mají žáci sekce setkávání možnost zvolit si ještě jeden cizí jazyk. Žáci z německé sekce, kteří si zvolili jiný 2. cizí jazyk než francouzštinu, si tak rovněž mohou zvolit třetí cizí jazyk a pokračovat v jeho studiu až do maturity. Jako součást výuky francouzštiny je nabízena možnost složení zkoušky DELF na úrovních A1, A2, B1 a B2. Zkušebním centrem pro skládání zkoušek DELF scolaire v Praze je Institut français de Prague. Žákům od 10. třídy, kteří si v rámci předcházející vzdělávací dráhy zvolili jako druhý cizí jazyk latinu, je po dohodě s vedením školy umožňováno pokračování výuky až ke složení zkoušky z latiny (Latinum) ve 12. třídě.

19


Posloupnost výuky jazyků v Německé škole v Praze Základní škola (1-4. Postupný ročník)

Angličtina 1. a 2. třída (1 hod./týdně)

3. a 4. třída (2 hod./týdně)

Sekundární vzdělávání Česká sekce (6. – 9. třída)

Německá sekce (5. – 9. třída) První cizí jazyk Angličtina

Třídy 5a, 6a a 7a (5hod./týdně)

Třídy 8a a 9a (4 hod./týdně)

Druhý cizí jazyk Česká sekce (6. - 13. třída, I-VIII. roč.)

Angličtina Třída 6 b (4 hod./týdně) Třída 7b (5 hod./týdně) Třída 8b a 9b (4 hod./týdně)

Německá sekce (5. – 12. třída)

Volitelný od třídy 6a

Francouzština

Čeština

(4 hod./týdně)

(4 hod./týdně)

Od 10. třídy jako 1.cizí jazyk (4-5 hod./týdně)

20


Třetí cizí jazyk Česká sekce (6. - 13. třída, I-VIII. roč.) Francouzština nepovinná od 8. třídy (3 hod./týdně)

Německá sekce (5. – 12. třída) Čeština

Francouzština

nepovinná od 10. třídy (3 hod./týdně)

nepovinná od 8. třídy (3 hod./týdně)

Čeština jako cizí jazyk 5. – 9. třída (2 hod./týdně)

Obr. 3: Posloupnost výuky jazyků v Německé škole v Praze

3.4.4

Matematika a přírodní vědy

Předmět matematika hraje ve vzdělávání ve škole setkávání specifickou roli. Jako první přírodovědný předmět se v české sekci od začátku vyučuje v německém jazyce a počínaje 7. třídou (II. ročníkem) plně integrovaně. Z tohoto předmětu vycházejí důležité impulsy pro požadavky výuky jednotlivých předmětů v němčině, jež příznivě působí na rozvoj předmětu němčina jako cizí jazyk. Od 9. třídy (od IV. ročníku) jsou žáci školeni v užívání kalkulátorů s grafickým režimem tak, aby na jedné straně dostáli interním německým požadavkům a aby na druhé straně byli adekvátně připraveni na maturitu, jež od školního roku 2008/2009 jakožto regionální maturita (region středovýchodní Evropa) obsahuje písemnou maturitní zkoušku z matematiky. Přírodní vědy nabízejí rozličné možnosti, jak nad rámec vyučování pracovat projektově a se zaměřením na žáka. Přitom je obzvláštní důraz kladen na rozvoj kompetence v používání metod vědecké propedeutiky, jak ji lze dosáhnout systematickou laboratorní praxí a experimentováním. V popředí přitom stojí formy vyučování připomínající výzkumně vývojovou činnost s tím, že mezipředmětové experimentální aktivity propojující tři přírodní vědy se v moderně zařízených laboratořích dají skvěle realizovat. Kromě toho se do výuky přírodních věd dají

21


formou exkursí dobře integrovat místa učení mimo vlastní školu, jako například zkoumání různých biotopů a ekosystémů v okolí Prahy.

3.4.5

Společenské vědy

Dějepis se od 6. třídy (od I. ročníku) vyučuje v celkové dotaci dvou hodin týdně, od 11. třídy (od VI. ročníku) pak 3 hodiny týdně a může být volen jako jeden z předmětů písemné a ústní maturitní zkoušky. V české sekci se dějepis vyučuje paralelně jako německé a české dějiny. Zájmu o česko-německé vztahy v historii vychází výuka dějepisu vstříc exkurzemi, které jsou nedílnou součástí učebních osnov. Předmětová výuka dějepisu věnuje česko-německému setkávání zvláštní pozornost. S ohledem na komplexnost prezentace historických faktů a souvislostí v učebnicích dějepisu si výuka dějepisu klade za cíl rozvíjet kompetenci v němčině u žáků, kteří nejsou jejími rodilými mluvčími. Zeměpis se vyučuje v Německé škole v Praze ve všech postupných ročnících nižšího sekundárního vzdělávání. V rámci vyššího gymnaziálního vzdělávání se zeměpis vyučuje pouze v 10. třídě (v V. ročníku). Ve 13. třídě (v VIII. ročníku) mohou žáci volit zeměpis jako volitelný předmět vyučovaný formou kursu jako příprava na centrální českou maturitní zkoušku. S výjimkou 8. třídy v německé sekci, kde se zeměpis vyučuje v celkové dotaci jedné vyučovací hodiny týdně, je výuka zeměpisu ve všech ostatních ročnících organizována v dotaci dvou vyučovacích hodin týdně. Předmět zeměpis významným způsobem přispívá k osvojení němčiny v případě našich českých žáků. V 6. a 7. třídě (v I. a II. ročníku) české sekce se výuka koná nejprve v českém jazyce. V 8. třídě (ve III. ročníku) začíná výuka zeměpisu jako odborného předmětu vyučovaného v němčině. V 9. a 10. postupném ročníku (ve IV. a V. ročníku) jsou třídy české a německé sekce v německy organizované výuce zeměpisu plně integrovány. Obsahy vzdělávání i předmětově specifické kompetence ve výuce zeměpisu v němčině odpovídají vzdělávacím osnovám Bádenska-Württemberska. Osnovy zeměpisu v české sekci (třídy 6, 7 a 13 / ročníky I, II a VIII) se orientují podle českého Rámcového vzdělávacího programu. Prohloubené obsahy vzdělávání jsou Německo, Česká republika, Evropa a mimoevropské hospodářské regiony Indie, Čína a USA jakož i obecná témata, jako globalizovaný svět (9. třída/ IV. ročník), atmosféra a

22


litosféra (10. třída / V. ročník). Žáci si osvojují různé pracovní techniky a procvičují a upevňují si základní schopnosti, jako je např. používání atlasu jako základního zdroje informací, vyhodnocování textů schémat, grafů, diagramů a tabulek, práce s různými médii, samostatné vyhledávání rešerší k aktuálním tématům a prezentace výsledků, zpracování a přednesení doplňujících referátů. Předměty filozofie a sociální nauka se vyučují v 10. třídě (v V. ročníku) v celkové dotaci jedné vyučovací hodiny týdně, v 11. a 12. třídě (v VI. a VII. ročníku) tři hodiny týdně. Žáci se na konci uváděcí fáze (10. třída / V. ročník) rozhodují, zda si v kvalifikační fázi (11. a 12. třída / VI. a VII. ročník) zvolí pokračující výuku předmětu filozofie nebo sociální nauku. V 11. třídě (v VI. ročníku) mají žáci možnost zúčastnit se týdenní simulační akce v Německu, jež názorně přibližuje způsob práce Organizace spojených národů. Žáci si mohou zvolit předmět, který si vybrali (filozofii nebo sociální nauku) jako předmět písemné nebo ústní maturitní zkoušky. Předmět česká občanská výchova (ON-CZ), později vyučovaná jako základy společenských věd, se vyučuje v české sekci od 6. třídy (od I. ročníku) až k maturitě. Těžištěm výuky předmětu ON-CZ je osvojení nejdůležitějších klíčových kompetencí. Rozpětí vyučovaných témat obsahově sahá od psychologie a sociologie přes právo a politologii až k ekonomice a filozofii.

3.4.6

Výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova

Předměty výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova představují významné prvky setkávání ve škole. Jsou od samého začátku vyučovány plně integrovaně a vytvářejí tak solidní základnu pospolitosti obou sekcí v každodenním životě. Výtvarná a hudební výchova se vyučují až do vyššího stupně gymnázia v každém ročníku v uspořádání podle epoch. Na vyšším stupni gymnázia mají žáci možnost volby mezi výtvarnou a hudební výchovou. Výtvarná výchova se na vyšším stupni gymnázia vyučuje jako dějiny umění a výtvarné umění. Vedle vlastní výuky zde také dochází k důležitým kontaktům se školami a dalšími zařízeními hostitelské země.

23


Sportovní soutěže s jinými školami

Žákovské koncerty, soutěž „Hudební mládež“ (Jugend musiziert)

Setkávání s hostitelskou zemí

Návštěvy výstav a muzeí

Vlastní výstavy: Německá škola v Praze, Goethův institut, galerie v Praze

Obr. 4: Aktivity v rámci výtvarné, hudební a tělesné výchovy

3.5

Zprostředkování metod práce, v jejichž centru stojí žák

Metodická

kompetence

a

schopnost

autonomního,

resp.

samočinného,

automatického učení jsou vyžadovány v nových směrnicích všech předmětů jak na nižším, tak na vyšším stupni sekundární ho vzdělávání a jsou realizovány s pomocí speciálních způsobů organizace výuky všech předmětů. Kromě toho jsou však v takzvaných „kloubových místech" vzdělávací dráhy, tzn. v ročnících 5/6/7 při vstupu do pokračující školy, vytvářeny možnosti jak autonomní učení procvičovat s pomocí systematické a intenzivní instruktáže. 3.5.1 Kooperativní formy učení V naší pluralistické, silně diverzifikované společnosti nabývá kooperativní týmově orientovaný způsob práce stále více na významu. Bezpodmínečně nutná je přitom schopnost spolupracovat a akceptovat rozdíly. Heterogenním skupinám učících se žáků se při vyučování dostává podpory díky vnitřní diferenciaci a individualizaci. Žáci by měli během procesu svého učení pěstovat a rozvíjet smysl pro sounáležitost, úctu, toleranci, respekt. Od školního roku 2004/2005 začala proto Německá škola v Praze v zesílené míře používat ve výuce metody kooperativního učení. Za tímto účelem jsou vyučující školy v rámci četných interních akcí dalšího vzdělávání pořádaných školou uváděni do

24


problematiky aplikace kooperativních forem učení (nebo: forem kooperativního učení). Upevňování již osvojených zásad se děje po čas celého školního roku v pravidelných interních školních akcích dalšího vzdělávání a metodických školeních. Kooperativní učení je specifickou formou výuky v malých skupinách, která – a v tom se odlišuje od tradiční skupinové výuky – silněji tematizuje, akcentuje a strukturuje sociální procesy během učení. Velké důležitosti se dostává vývoji od neuspořádané skupiny ke „skutečnému týmu“ s identifikovatelnou identitou. Působením rozličných opatření, zásahů a aktivit se upevňuje vlastní odpovědnost jednotlivého člena za procesy probíhající ve skupině. Citlivě plánované procesy vedou k pozitivnímu vzájemnému zapojování členů skupiny, což má příznivý dopad jak na procesy sociální interakce, tak na výsledky nebo produkty práce.

Prostředí pro kooperativní učení vznikne, jestliže 1) škola vytvoří pomocné podpůrné příležitosti pro učení, v jejichž rámci žáci budou moci kooperovat a spolupracovat s cílem shromažďovat a organizovat vědění a řešit problémy, 2) žáci zaujmou v procesu učení aktivní roli, 3) vyučující vytvoří pro učení prostředí, které tento proces podpoří, 4) skupinové procesy budou při kooperativním učení stejně důležité jako produkt práce samotný.

3.5.2 Práce na bázi vlastní odpovědnosti Způsoby práce, v jejichž centru stojí žák, se opírají o koncept práce na bázi vlastní odpovědnosti (Eigenverantwortliches Arbeiten). V 5. třídě škola provádí výcvik zaměřený na práci na bázi vlastní odpovědnosti, který vede vyučující němčiny, vyučující s kvalifikací na metodiku práce na bázi vlastní odpovědnosti a/nebo třídní učitel. Tento výcvik se koná pravidelně jednou za čtrnáct dní a trvá jednu hodinu. V jeho rámci se nacvičují důležité momenty týkající se organizace učení tak, aby všichni žáci dostali do rukou potřebné nástroje (instrumentárium), které jim umožní sledovat výuku věcně přiměřeně a sebeorganizovaně. Aby se výuka s prací na bázi vlastní odpovědnosti mohla stát integrální součástí výuky odborných předmětů, je nezbytné jejich těsně propojení a koordinace/domluva s vyučujícími odborných

25


předmětů tak, aby se tito vyučující mohli opřít o osvojené vědění. Naučené techniky jsou vizualizovány v učebnách s pomocí učebních plakátů, takže vyučující odborných předmětů se mohou opřít o již osvojené obsahy vzdělávání, aby příslušné metody dále upevnili s pomocí obsahů výuky odborných předmětů. Na podporu práce na bázi vlastní odpovědnosti ve třídách české sekce je tento koncept práce na bázi vlastní odpovědnosti od školního roku 2013/2014 realizován i ve třídě 6b v české sekci, přičemž příslušný výcvik v užívání této metodiky je veden vyučujícím, který na škole odpovídá za uplatnění metod práce na bázi vlastní odpovědnosti. Doplňkově k tomuto kontinuálnímu postupu je ve třídách 5 – 7 realizován vždy jeden kompaktní seminář se zaměřením na práci ve skupinách, test učebních typů a komunikační výcvik.

Kompaktní výcvik třída 6

1 hodina ve 14tidenním rytmu třída 5


Metoda práce na bázi vlastní odpovědnosti


1 hodina /týdně třída 6b

Obr. 5: Koncept práce na bázi vlastní odpovědnosti v Německé škole v Praze

Se záměrem poskytnout žákům možnost sebereflexe ve vztahu k osvojeným a automatizovaným metodám zavádí Německá škola v Praze pro žáky metodický jízdní řád/ metodický kompas. 3.5.3 Odborná práce na vyšším stupni gymnázia Osvojování metod patří i na vyšším stupni gymnázia k centrálním aktivitám. Určitým stavebním kamenem zde představuje odborná práce. Odborné práce se obzvlášť dobře hodí k tomu, aby se žáci seznámili se zásadami učení ve smyslu vědecké propedeutiky. Odborná páce je obsáhlá písemná domácí práce, kterou žáci musí napsat ve druhém pololetí 11. třídy (VI. ročníku) v předmětu, který si sami zvolí, a která nahrazuje klauzuru. Cílem odborné práce je, aby se žáci na daném příkladu

26


naučili, co je vědecká práce, jak se píše a jak se návazně obhajuje v rámci ústní prezentace.

3.6

Koncepce mediální výchovy v Německé škole v Praze

Elektronická média hrají v mimoškolním kontextu v životě mnoha dětí významnou roli. Naše škola si dává za úkol připravit své žáky na život v informační společnosti. Proto nám záleží na tom, aby tato životní realita byla v běžné výuce ve škole reflektována formou pedagogicky smysluplného používání moderních médií. Digitální média jsou využívána jako nástroje na podporu výuky aktivizující žáky. Jsou nasazována v rámci pěti učebních aktivit, kterými jsou „strukturovat – rešeršovat – kooperovat – produkovat – prezentovat". V jejich rámci si žáci osvojuji jak mediální kompetence, tak kompetence užívat vhodných metod. V důsledku propojení s odbornými tématy je možné utvářet proces učení žáků individuálně, a tím zvýšit úspěšnost učení. Výuka s moderními médii obsahuje i možnost, jak obsahy vzdělávání adekvátním způsobem názorně přiblížit, podporovat autonomní učení a díky rozmanitosti metod, které je v důsledku toho dosaženo, motivovat žáky, aby se aktivně a důkladně zabývali odbornými obsahy. Německá škola v Praze si proto klade za cíl integrovat média v rámci výuky systematicky do procesů učení a Obr. 6: Funkce nových médií

zprostředkovávat žákům kompetence v používání nových médií. Žáci Německé školy v Praze si tak osvojují potřebné poznatky, vhledy, schopnosti a dovednosti, aby byli schopni vyrovnat se s výzvami, jež na ně bude klást médii ovlivňovaný svět. Naše škola se při tom řídí žákovskými kompetencemi, jak jsou stanoveny vzorovým programem elektronické výchovy a vzdělávání eEducation Berlína (eEducation Masterplan Berlin). 27


Oblast kompetencí (OK)

Vysvětlení Ovládat, modelovat, pochopit princip

OK1

Ovládání a modelová



Praktické schopnosti, ovládání technického prostředí

představa



Znát základní koncepty a mít představu, jak něco funguje; vhledy do zákulisí a do souvislostí mezi ovládáním a funkcí

Informovat se, sám tvořit (formovat), komunikovat OK2

Aplikace (používání)



Cílené používání, zpracovávání pracovních úkolů; používání jako médium nebo nástroj v procesu učení



Oblasti používání v životě a v profesním světě, resp. ve vědě a výzkumu

Kriticky používat, analyzovat, hodnotit OK3

Sociokulturní reflexe

 Kreativní, kritické, hodnotící, společenské aspekty  Reflexe zacházení s informačními technologiemi (IT)

Tabulka 1: Oblasti kompetencí Nová média

4

Výchova k sociální kompetenci v životě ve společenství

4.1

Rozvíjení sociální kompetence

Výchova k sociální kompetenci je důležitým stavebním kamenem školní výchovy. Dobré vzájemné vztahy usnadňují soužití, učení a práci. Za tímto účelem zpracovali žáci, učitelé a rodiče společnou školní úmluvu a Školní řád a Pravidla soužití (Aktualizace: duben 2013), která se řídí následujícími hlavními principy:



Každý žák má právo na výuku, při níž nikdo nevyrušuje.



Každý vyučující má právo na výuku, při níž nikdo nevyrušuje.



Respektujeme právo každého jednotlivce.

Výchova k urovnávání/řešení sporů Sociální kompetenci je nutno ve škole nacvičovat, sociální kompetence musí být živou součástí školního dění. S pomocí výchovy k urovnávání/řešení sporů se mají

28


mladí lidé naučit přistupovat ke konfliktům klidně a produktivně tak, aby z nich vyrostli kooperativní

komunikativní

partneři.

Půdu

pro

nenásilné

řešení

konfliktů

v každodenním životě má vytvořit kultura akceptance sui generis, s její pomocí by pak měly být trénovány i různé formy solidárního jednání. Vytvoření základů pro to představuje cíle mediace: nestranná třetí osoba vytváří zúčastněným stranám určitý rámec, ve kterém tyto strany na bázi vlastní odpovědnosti najdou nenásilný způsob řešení, který oběma stranám umožní, aby si podržely sebeúctu. Výchova k urovnávání/řešení sporů se uskutečňuje v 8. třídě (ve III. ročníku). Této výchovy, v jejímž popředí stojí školení recepce, vnímání, se dobrovolně účastní jak čeští, tak němečtí žáci. Výuka se uskutečňuje formou zájmového kroužku a je završena víkendovým workshopem. Tady se žáci učí v semináři organizovaném formou tematických bloků explicite, jak urovnávat spory, jejichž povahu a právní okolnosti znají. Po absolvovaném vzdělání přebírají žáci 9. třídy (IV. ročníku) urovnávání/řešení sporů pro 1. – 7. třídu (včetně I-II. ročníku české sekce). Za tímto účelem je zřízena Kancelář pro urovnávání/řešení sporů, která je organizována tak, aby se její vlídná, příjemná atmosféra odlišovala od atmosféry normální učebny, aby tu bylo možné vytvořit prostředí vzbuzující důvěru.

4.2

Studijní a profesní poradenství

V rámci studijního a profesního poradenství musí jakákoli německá škola v zahraničí pečovat o své žáky obzvlášť intenzivně, protože absolventi většinou nemohou využívat diferencovaný vnitroněmecký informační systém profesního poradenství. Z tohoto důvodu je žákům vyššího stupně gymnázia poskytována intenzivní poradenská péče nejenom, pokud jde o profesní perspektivy a možnosti studia, nýbrž škola jim zprostředkovává informace, obstarává materiály a ve spolupráci se zástupci studijní a profesní praxe nabízí informační a poradenské akce (Německá akademická výměnná služba/DAAD, Úřad práce Drážďany, zástupci univerzit, schůzky s rodiči, veletrhy vzdělávání ve škole za účelem studijního poradenství se zástupci známých univerzit z Německa atd.). Německé univerzity jsou atraktivní i pro abiturienty, kteří nemají německou státní příslušnost, takže za účelem získání bližších informací je pravidelně plánována účast na Dni otevřených dveří na Technické univerzitě

29


v Drážďanech. Kromě povinné profesní praxe je intenzivní poradenská péče věnována také žákům reálné školy v 10. třídě.

4.3

Škola s výrazným ekologickým povědomím

Německá škola v Praze rozvíjí a posiluje ekologické povědomí svých žáků. K tomu patří i ekologicky uvědomělý přístup ke zdrojům a odpovědné zamezování vzniku odpadu a udržování školy a školního areálu v čistotě. Žáci přebírají dobrovolně pořádkovou službu ve škole, aby podpořili jednotlivé třídy v jejich úsilí udržet čistotu společně užívaných prostorů, jako je školní kavárna (cafeteria), aula a další, a chodeb před učebnami. Projekty na ekologicky relevantní témata jsou navazovány na Den Země (22. duben). Projekty na konkrétní témata jsou dodatečně integrovány do každodenního života celé školy. Plánují se další opatření na třídní úrovni, resp. na úrovni výuky, jako kupříkladu projekt se zaměřením na „energeticky nenáročnou školu“. Projekty jdoucí nad rámec jednotlivých předmětů, ročníků a školy, jako je například Projekt

MINT

(Matematika,

Informatika,

Přírodní

vědy/Naturwissenschaften,

Technika) posilují nejenom metodické kompetence žáků, ale i jejich ekologické povědomí. Pro následující roky je plánován i jeden rozšířený projekt: Města na řece. Tento projekt bude organizován jako žákovská soutěž a bude se týkat nejenom přírodovědných

předmětů,

nýbrž

v sobě

pojme

i

předměty

jazykové

a

společenskovědní.

4.4

Programy žákovských výměn

Německá škola v Praze pořádá každoročně výměnu žáků s Neue Oberschule Braunschweig1, které se účastní žáci třídy 8b (III. ročníku) české sekce. Pro žáky české sekce jde přitom o první přímý kontakt s Německem. Ve vyšších ročnících se plánují další pobyty v zemích hovořících německy i v zemích, v nichž se hovoří dalšími cizími jazyky. Součástí vzdělávací cesty jsou rovněž pedagogicky 1

Stav k 1. 09. 2013

30


instruované profesní praxe, které umožňují konfrontaci znalostí německé kultury, německých

dějin

a

německého

jazyka

s jejich

konkrétním

prožitkem

a

zprostředkovávají bezprostřední zkušenost s německou ekonomikou v závodech.

4.5

Seznamovací a poznávací pobyty ve znamení česko-německého setkávání

Seznamovací pobyty ve znamení česko-německého setkávání jsou několikadenní školní výjezdy, jichž se účastní obě třídy daného postupného ročníku. Jejich cílem je posílení integrace žáků v české a německé sekci a zintenzívnění výměnných vztahů mezi oběma třídami. V souladu s vytyčeným cílem je náplň seznamovacího pobytu ve znamení česko-německého setkávání jiná než v případě běžného třídního výletu: (1) Seznamovací pobyt ve znamení česko-německého setkávání jako společný projekt Každý seznamovací pobyt ve znamení česko-německého setkávání je chápán jako společný projekt obou tříd, do kterého jsou zapojeni žáci obou tříd během všech fází realizace projektu (příprava společného programu, příprava společné prezentace pro Den otevřených dveří nebo v rámci rodičovské schůzky a výstava výsledků seznamovacího pobytu ve znamení česko-německého setkávání, společná snídaně ve škole).

(2) Společné učení Seznamovací pobyt ve znamení česko-německého setkávání je rozšířen o společné workshopy: 

Skupinová práce a sociální trénink v 6. třídě (v I. ročníku)



Lyžařský výcvik v rámci lyžařského kursu v 7. třídě (ve II. ročníku)



Workshop k prevenci drogové závislosti v rámci lyžařského kursu v 9. třídě (ve IV. ročníku)

31


Aktivity společného učení odpovídají zároveň průřezovým tématům a jejich realizaci formou projektů, tak jak jsou ve školním kurikulu Německé školy definovány na základě českého Rámcového vzdělávacího programu. Pro každou studijní aktivitu proto byly ve školním kurikulu Německé školy v Praze rozpracovány závazné standardy kvality. Jsou členěny na následující položky: tematický okruh, aktivita, použité metody, očekávané znalosti, dovednosti a kompetence ve vztahu k jednotlivým vyučovacím předmětům.

PROGRAM CEST A POBYTŮ2 NĚMECKÉ ŠKOLY V PRAZE platný od školního roku 2012/13 Ročník / Třídy 6a/6b

Druh výjezdu

KDO

1. seznamovací a setkávací pobyt 2. poznávací a setkávací pobyt

7a/7b

Lyžařský kurs (v Česku)

Třídní učitelé/ Vyučující tělesné výchovy/vyučující hudební výchovy/koordinátor exkurzí Třídní učitelé/ vyučující tělesné výchovy/ (s průkazem instruktora)

8a

Výměna Berlín V Praze (na oplátku)

Třídní učitelé/ vyučující odborných předmětů

7

8b

Výměna Braunschweig V Praze (na oplátku)


7

9a/9b

Lyžařský kurs s workshopem k prevenci drogové závislosti V Rakousku

Třídní učitelé/ vyučující odborných předmětů /vyučující tělesné výchovy/ (s průkazem instruktora)

5 i So/Ne

11a/ 11b

Model OSN (United Nations) Výměna s anglicky a francouzsky hovořícími zeměmi

Koordinátorka vyššího stupně gymnázia /vyučující filozofie/vyučující občanské nauky Vyučující angličtiny/vedení školy

5

2

Jak dlouho 5 dnů 3 dny

7 (i So/ Ne)

Období 2. týden v září 4. týden v červnu únor/ březen

duben květen/ červen duben květen/ červen

10

Program pobytů a exkurzí. Stav k 1. září 2013

32

leden/ únor


12a 12b

Výjezd maturitních tříd (zahraničí) s pedagogickým těžiskem


září

5

Školní výlety: 1. Školní výlet (dle volné volby během 1. pololetí, pokud možno v měsících, ve kterých nejsou prázdniny) např. návštěvy ZOO, výlet do Drážďan atd. 2. Předposlední školní den před letními prázdninami Tabulka 2: Program cest a pobytů Německé školy v Praze

4.6

Žákovská rada

Spolupůsobení v žákovské radě umožňuje nácvik základních demokratických principů a sociálních kompetencí. Jako zastoupení heterogenního žactva od základní školy až do 13. třídy (VIII. ročníku) nabízí žákovská rada žákům Německé školy v Praze rozmanité možnosti, jak aktivně spoluutvářet život školy v době mimo vyučování. Pravidelně se konající zasedání všech členů žákovské rady představují fórum, na kterém mohou žáci poukazovat na problémy a formulovat podněty a přání. Kromě toho je jednou za rok společně se školními mluvčími, s učiteli-důvěrníky a zainteresovanými žáky organizován seminář k základní problematice práce žákovské rady. Díky své pestré činnosti posiluje žákovská rada pocit společenství/pospolitosti všech žáků Německé školy v Praze.

4.7

Účast žáků a rodičů

V Německé škole v Praze spolupracují rodiče rozličnými způsoby s vyučujícími a přispívají tak k dosažení společných cílů. Německá škola v Praze nabízí žákům i jejich rodičům během celé vzdělávací dráhy kompetentní poradenství a pomoc při orientaci s cílem podpořit individuální rozvoj dětí a mladistvých. Německá škola v Praze vychází z toho, že rodiče se zajímají o školní vývoj svých dětí, podporují školu při plnění jejího výchovného poslání a jsou připraveni a ochotni se školou spolupracovat. Za tím účelem jsou rodičům poskytovány četné informace a

33


nabízeny různé možnosti komunikace i spoluúčast na utváření života školy mimo výuku. Protože Německá škola v Praze je školou setkávání, počítá škola s živým zájmem rodičů o jazyk a kulturu druhé strany. Zástupci rodičů jednotlivých tříd jsou organizováni v rodičovské radě.

5

Škola jako prostor zkušenosti

Německá škola v Praze nabízí svým žákům kromě výuky také celou řadu možností, jak objevit a rozvíjet individuální zájmy a schopnosti.

5.1

Nabídka celodenní školy

Od školního roku 2005/2006 pracuje Německá škola v Praze podle zásady tzv. regulované celodenní školy. Mnoho aktivit a prostorů, které ze školy dělají jediný prostor, v němž děti a mladiství společně žijí a sdílejí své zážitky, je spjato s konceptem celodenní školy. Německá škola v Praze se rozhodla nabídnout rodičům otevřenou celodenní školu, přičemž v pokračující škole se v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne koná povinné odpolední vyučování. Ve všech všedních dnech se odpoledne konají dobrovolné zájmové kroužky, které dílem vedou vyučující školy, dílem externí pracovníci a angažovaní rodiče.

Po

všechny dny se o potřebné zotavení postará polední přestávka. Aby se žáci mohli odpovídajícím způsobem stravovat, máme ve škole školní kavárnu (cafeteria) s vybranou nabídkou zdravých jídel a nápojů a školní jídelnu s bohatou nabídkou jídel (i vegetariánských). V poledne se mohou žáci zdržovat a hrát si jak v sektoru, který je k tomu určen ve škole, tak na školním dvoře. Nadto jsou v poledním čase nabízeny zájmové minikroužky s různým zaměřením a k měnícím se tématům, kromě toho mají žáci možnost využívat i pravidelně poskytovaného dohledu při psaní domácích úkolů. I ve dnech, v nichž se nekoná žádná oficiální odpolední výuka, existuje možnost stravování v jídelně, možnost využít aktuální nabídky pedagogického dohledu nad vypracováním domácích úkolů nebo nabídky podpůrné péče, resp. možnost zúčastnit se dobrovolně dodatečného vyučování.

5.2

Společné slavnosti a akce

Opakující se slavnosti a akce (jako např. Oktoberfest, vánoční bazar, koncerty, Den otevřených dveří atd.) neslouží pouze rytmizování školního roku, nýbrž vedou k 34


silnější identifikaci se školou jako prostorem zkušenosti. Rodiče přitom mají možnost vidět pokrok, jehož jejich děti dosáhly v učení, žáci sami mezi sebou navzájem nabývají respektu před výkony druhých a jsou motivováni k tomu, aby si ověřili/vyzkoušeli své schopnosti.

Hledání velikonočních vajíček Základní škola

Německo-český Oktoberfest

Sportovní den

Oslava přijímání prvňáčků Základní škola

Závěrečná oslava na konci pololetí

Svátek sv. Martina Základní škola

Společné slavnosti Německé školy v Praze

Vánoční bazar

Mikulášská besídka Základní škola

Hudební festival Vánoční besídka Základní škola MŠ

Maturitní ples Masopust Základní škola

Obr. 7: Slavnosti během roku v Německé škole v Praze

5.3

Zájmové kroužky

Ve všechny všední dny se odpoledne konají dobrovolné zájmové kroužky, které jsou vedeny interními vyučujícími nebo externími pracovníky a angažovanými rodiči. Přitom Německá škola v Praze na jedné straně přikládá důležitost diferenciaci zájmových kroužků podle věku, avšak na druhé straně nabízí zájmové kroužky, které jsou koncipovány záměrně tak, aby žáci ze základní školy i gymnázia trávili čas společně. Koncipování náplně zájmových kroužků se v jejich rozmanitosti orientuje podle zájmů žáků. Vedle sportovních aktivit jsou nabízeny zájmové kroužky, které zainteresované žáky podporují a rozvíjejí v přírodních vědách, v umění nebo jazycích.

5.4

Knihovna

Ve škole je k dispozici knihovna, jejíž fondy neobsahují jen velké množství knih pro děti a mládež, ale i aktuální denní tisk a různé vědecké magazíny. Žáci tak mají 35


možnost využívat knihovnu nejen pro soukromé účely, nýbrž vyhledávat v odborné literatuře, příručkách a encyklopediích informace potřebné ke zpracování rešerší do výuky. Žáci vyšších ročníků mají ještě navíc volný přístup k internetu. Žáci v nižších ročnících nižšího stupně sekundárního vzdělávání získávají metodický základ jak využívat knihovnu, který je díky kooperaci s Goethovým institutem rozšiřován i na tamější knihovnu.

5.5

Hudební a umělecké akce

Múzické (hudební) předměty nabízejí skvělou možnost jak si vyzkoušet a rozvíjet vlastní schopnosti a zároveň tak činit formou společného prožitku. Z tohoto důvodu škola podporuje hudební a uměleckou zkušenost žáků rozličnými způsoby.

Své

pevné místo v životě školy mají pravidelné žákovské koncerty. Mezi ně se počítá i hudební doprovod vánoční besídky, jarní koncert a četná vystoupení žáků základní školy. Jednou za rok je organizován hudební festival, během kterého se mohou představit hudební skupiny žáků. Po čas celého roku nabízejí početné zájmové kroužky všem žákům, kteří o to mají zájem, možnost získat nejrůznější hudební zkušenosti v instrumentální i ve vokální oblasti. Pro ty obzvlášť nadané hudebníky je určena soutěž „Hudební mládež“ („Jugend musiziert“), jež na děti velmi silně motivačně působí. Děti již od první třídy se mohou zúčastnit soutěž „Hudební děti“ („Kinder musizieren“). Výtvarné umění není zastoupeno jen na trvalých výstavách v budově školy, pravidelné vernisáže uvnitř školy i mimo ni, účast na skupinových výstavách a v soutěžích ukazují, jakých uměleckých výkonů jsou žáci schopni a dokládají vysokou úroveň prací našich žáků.

5.6

Sportovní spolek a sportovní soutěže

Vyučovací předmět tělesná výchova slouží rovněž integraci mezi českými a německojazyčnými třídami ve škole. Nabízí však také rozmanité možnosti srovnání výkonnosti a čestně vedeného, férového setkávání s dalšími mezinárodními či domácími školami. Sportovní spolek školy slouží intenzifikaci tréninkových a dalších možností pěstování sportu.

36


5.7

Projektový týden / Učení v projektech

V rámci podpory autonomního, celostního učení tvoří projektové učení v podobě projektového týdne součást života školy. Projektový týden nabízí potřebný prostor pro integraci mezipředmětového, metodického a sociálně komunikativního učení tak, aby bylo možné iniciovat zesíťované (synchronní) učení. Žáci mají během projektového týdne, který se koná jednou za rok, možnost v rostoucí míře samostatně aplikovat dovednosti a schopnosti, které si osvojili ve výuce odborných předmětů, na témata a objekty, které jsou pro ně relevantní, a ověřit si je, a tak aktivně a do hloubky reagovat na komplexní životní realitu. V návaznosti na projektovou práci se žáci zaměřují na produkt a prezentaci, tzn., že jednotlivé projektové skupiny vytvářejí produkt, který v rámci určitého prezentačního dne představí (školní) veřejnosti. Projektům je přikládána velká důležitost i mimo rámec tohoto výhradně kvůli nim organizovaného týdne. Jsou nejenom důležitou součástí výuky, ale díky projektům jdoucím nad rámec jednotlivých předmětů a překračujících meze jednotlivých studijních ročníků je možné podporovat a rozvíjet nadání žáků, jak je tomu například v případě „Dlouhé noci matematiky“ („Lange Nacht der Mathematik“). Žáci Německé školy v Praze mají kromě toho možnost účastnit se projektů podporujících spolupráci mezi pražskými školami, resp. mezi českými a německými školami. Tomuto účelu slouží projekty, které iniciovala nebo na nichž se podílí Německá škola v Praze, jako je například Pražská soutěž v debatování pro potěšení (Prager Spaßdebattenwettbewerb) nebo bavorsko-česká soutěž „Mládež debatuje bez hranic “ („Jugend debattiert grenzenlos“).

5.8

Soutěže

Soutěže nabízejí možnost srovnání a - obrazně řečeno - možnost zjistit, kde se právě nacházíme. V Německé škole jsou institualizovány a v různých ročnících dle možnosti pravidelně konány následující soutěže:

37


Hudební mládež Celoněmecká federální soutěž „Filozofický esej“

(Jugend musiziert)

Soutěže v cizích

jazycích

Mládež bádá (Jugend forscht)

Četné sportovní soutěže

Mezinárodní debaty mládeže (Jugend debattiert

Soutěže v Německé škole v Praze

international)

Olympiáda v českém jazyce

Olympiáda v německém jazyce

Nationalgeographic Matematická soutěž Klokánek

Olympiáda v dějepise

Olympiáda v zeměpise

Obr. 8: Soutěže v Německé škole v Praze

5.9

Nabídka pedagogického dohledu v Německé škole v Praze

Škola nabízí dětem až do 5. třídy po skončení vyučování možnost strávit ve škole / ve školní družině i odpoledne, napsat domácí úkoly, něco tvořit nebo si hrát. Tomuto účelu jsou v areálu školy vyhrazeny vlastní prostory. Kvalifikované síly dohlížejí na děti denně po skončení pravidelného vyučování základní školy od 13:30 hod. Žákům pokračující školy je určena nabídka dohledu při vyřizování domácích úkolů. Žáci zde mohou v klidné atmosféře vyřídit své domácí úkoly pod dohledem, resp. zčásti za kompetentního odborného dozoru.

38


Rozvoj lidských zdrojů / Personální plánování

6

Plánování lidských zdrojů v Německé škole v Praze se realizuje na základě zákona o zahraničních školách, přijatém Německým spolkovým sněmem dne 14. 6. 2013. Tento zákon obsahuje m. j. -

poprvé uznání právního nároku na základní podporu při 12 nebo více absolventech (v případě uznávaných způsobů ukončování vzdělávání) v průměru za poslední tři roky,

-

zlepšené možnosti volby, jak lze použít subvence z německého státního rozpočtu

a vede pro německou zahraniční školu k větší jistotě plánování a k větší flexibilitě. Na základě pravidelně zasílaných statistik vyučujících pro vyučující v zahraniční službě

(Auslandsdienstlehrkräfte/ADLK)

a

pro

vyučující

vysílaných

v rámci

spolkového programu (Bundesprogrammlehrkräfte/BPLK) je nyní možné cílené personální plánování. Řídí se obzvlášť podle příslušné potřeby zkušebních předmětů pro německou maturitní zkoušku a podle odpovídající nutné kvalifikace německého pedagogického personálu (učitel pro gymnázia s aprobací pro nejméně 2 předměty a zkušenostmi ze zkoušení). Německý pedagogický personál je získáván ve spolupráci s pracovníkem Ústředny pro školství v zahraničí (Zentralstelle für das Auslandsschulwesen/ZfA) pro daný region, konkursní řízení se koná zpravidla přímo na místě v Německé škole v Praze. Protože Praha je považována za atraktivní místo nasazení v Evropě, objevují se vedle kandidátů v online souboru Ústředny pro školství v zahraničí i četné přihlášky podávané z vlastní iniciativy jak na místa vyučujících v zahraniční službě, tak na pozice místních vyučujících (Ortslehrkräfte/OLK). Nasazování vyučujících do výuky (rozdělování hodin výuky atd.) se provádí na základě předepsaných povinných hodin úvazku (např. pro ADLK: 25,5) a opakovaně konaných pohovorů se zaměstnanci za účasti vyučujících, vedení školy a jednatelství. Pokud jde o místní vyučující, zavádí Německá škola v Praze ve školním roce 2013/2014 ve spolupráci s renomovanou poradenskou firmou nový motivační systém odměňování. Tento nový systém, který má být aplikován i na nepedagogický personál školy, si na jedné straně klade za cíl nastolit při zařazování do platových skupin a odměňování maximální transparentnost, na druhé straně má motivaci

39


k práci obsahovat a zvyšovat chystaný systém příplatků a prémií. Na základě pravidelných pohovorů se zaměstnanci a pravidelného hodnocení zaměstnanců mají být identifikovány individuální potřeby zaměstnanců a zabezpečen jejich další osobní a profesní rozvoj.

7

Pedagogické řízení kvality

7.1

Základy pedagogického řízení kvality

Pedagogická orientace pedagogického řízení kvality vyplývá ze školního programu, zejména z hlavního společného cíle a čtyř základních cílů, které byly schváleny ve školním roce 2004/2005 pedagogickou konferencí (aktualizace v roce 2013). Představují orientační rámec a výchozí bod pro rozvoj výuky, lidských zdrojů a organizace školy. Dalším vztahovým bodem je kvalitativní rámec, zpracovaný konsensuálně Spolkem a zeměmi, pro systémový rozvoj výuky, tzn. následujících šest oblastí: -

výsledky a úspěchy školy

-

kultura učení

-

kultura školy

-

vedení školy a školský management

-

profesionalita vyučujících a personální rozvoj

-

cíle a strategie rozvoje kvality

40


Proces rozvoje pedagogické kvality

Zjištění stávajícího stavu

Konsekvence

Kontrola úspěšnosti

Cyklus zabezpečování kvality

Formulace cílů

Písemné plánování

Opatření

Seite:

5

Obr. 9: Koloběh zabezpečování kvality

7.2

Organizace Řídicí skupiny

V Německé škole v Praze pracuje Řídicí skupina, která koordinuje pedagogické řízení kvality a přitom připravuje procesní rozhodnutí, která pak přijímá společně se všemi skupinami podílejícími se na životě školy. Přitom se přihlíží k poradenským podnětům těch, jichž se proces dotýká. Rozhodnutí týkající se struktur a následků se spojují do formulace krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých rozvojových cílů a zpracovávají se realizační opatření s vymezením příslušných kompetencí. Tato opatření jsou schvalována pedagogickou konferencí a pravidelně

odsouhlasována

s jednatelstvím,

představenstvem

a

zástupcem

rodičovské rady. Za implementaci závěrů a doporučení Řídicí skupiny je odpovědný také ředitel školy. Zatímco Řídicí skupina má za úkol koordinování procesu, rozpracovávají se jednotlivá těžiska v pracovních skupinách. Způsob, jímž se pracuje na rozvoji školy, se orientuje podle základních vůdčích myšlenek systematiky a trvalé udržitelnosti. Německá škola v Praze chápe rozvoj školy jako kontinuální proces, který znovu prochází jednotlivými kroky cyklu zabezpečování kvality na základě získaných zkušeností a tyto kroky pravidelně evaluuje, resp. nechává evaluovat.

41


7.3

Milníky rozvoje školy po prvním společném inspekčním šetření Spolku a zemí (BLI I).

Po inspekčním šetření provedeném společně Spolkem a zeměmi byly v roce 2009 některé oblasti rozvoje školy označeny za hodné zlepšení a v následujících letech pak v rámci tří pracovních skupin (feedback, komunikační tok, vnitřní diferenciace) rozpracovány, takže v listopadu 2011 bylo možné uzavřít s Ústřednou pro školství v zahraničí v Kolíně nad Rýnem (ZfA) Ujednání o výkonech a subvencích (Leistungs- und Fördervereinbarung). I další milník, bilanční šetření v dubnu 2012, absolvovala škola úspěšně. Svědčí o tom závěrečná poznámka z bilanční zprávy, která měla pro další existenci školy dalekosáhlý význam. Říká se v ní, že škola se aktivně vypořádala s poznatky vyplývajícími ze zprávy o inspekčním šetření provedeném Spolkem a zeměmi a je tedy dobře připravena na 2. cyklus společného inspekčního šetření Spolku a zemí. Pokračování rozvoje školy (srov. Aktualizaci programu rozvoje školy) počítá v příštích letech

s provedením

dalšího

šetření

SEIS

(Selbstevaluation

in

Schulen

/

Sebeevaluace ve školách) a s vyhodnocením jeho výsledků.

42


2006SEIS I.

2008 SEIS II.

2009 BLI I.

2010 priorizované PS (prac. skupiny)

2012 Bilanční šetření

2013-2014 SEIS III.

BLI 2.0

Německá škola v Praze 2006-2015 Rok Milníky rozvoje školy

2006

První šetření SEIS (Sebeevaluace ve školách)

2008

Druhé šetření SEIS (Sebeevaluace ve školách)

2009

1. společné inspekční šetření Spolku a zemí 1 (BLI 1)

2010

Priorizované pracovní oblasti dle společného inspekčního šetření Spolku a zemí (BLI)

PS

PS

PS

Rozvoj vyučování

Feedback

Komunikace

2010

Žáci-učitelé

Interní komunikace Individualizace

2011

Učitelé-rodiče

2012

Rodiče-škola

2013

Vedení školy pedagogický sbor

2012

2015

Setkávání

Vnitřní diferenciace Odborná výuka v němčině/ němčina jako Koncepce cizí jazyk Interní a externí

Nová média

V každodenním životě

Bilancující návštěva/ Bilanční šetření

Sebeevaluace ve školách/SEIS (květen 2014): Těžiska: Učení 2013/14 na bázi vlastní odpovědnosti

2014/15

PS

Kultura zpětné vazby

Odborná výuka v němčině/ němčina jako cizí jazyk, Individualizace/Vnitřní diferenciace

Příprava na 2. společné inspekční šetření Spolku a zemí (BLI 2.0) 2. společné inspekční šetření Spolku a zemí (BLI 2.0) Tabulka 3: Milníky rozvoje škole

43


7.4

Další vzdělávání učitelů

Aby bylo možné dostát rostoucím nárokům na kvalitu vyučování v německé zahraniční škole a zajistit její trvalou udržitelnost, zúčastňují se učitelé Německé školy v Praze pravidelně akcí dalšího vzdělávání. Koncepce Německé školy v Praze ve věci dalšího vzdělávání chce obstát ve světle této výzvy a v souladu se zadáními pro společné inspekční šetření Spolku a zemí BLI 2.0 posunout vpřed jak individuální kvalifikaci jednotlivých vyučujících, tak kvalifikovanost celého pedagogického sboru. V této souvislosti formuluje Německá škola v Praze tři těžiska: 

externí kvalifikační opatření v rámci Regionálního dalšího vzdělávání (Regionale

Fortbildung/Refo)

a

dalších

organizací

nabízejících

další

vzdělávání s následnou multiplikací a diskusí v pedagogickém sboru Německé školy v Praze, přičemž tyto nabídky kvalifikace zohledňují potřeby a zájmy členů pedagogického sboru, 

interní školní další vzdělávání realizované jak externími, tak interními odborníky během tří prezenčních dnů bezprostředně před zahájením školního roku a v případě potřeby i dodatečně,



pravidelná zpětná vazba a podpora týmové práce jakož i výměna zkušeností v předmětových komisích a v projektových skupinách.

Základní směrnice a zájmová těžiska se doplňují a schvalují na jednání plné pedagogické konference na návrh vedení školy a Řídicí skupiny a koordinátorů interního školního dalšího vzdělávání učitelů v tříletém cyklu, v případě potřeby i dříve, s cílem zohlednit fluktuaci typickou pro pedagogický sbor zahraniční školy, podpořit plynulé zapracování nových kolegů a kolegyň ve všech oblastech a zabezpečit kontinuitu především v oblastech výuky němčiny jako cizího jazyka, odborné výuky v němčině a vnitřní diferenciace.

7.5

Zpětná vazba

V Německé škole v Praze provádějí učitelé ve všech třídách v pravidelných intervalech zpětnou vazbu. K tomuto účelu jsou k dispozici různé nástroje a dotazníky. Cílem je získat zaručenou zpětnou vazbu týkající se různých oblastí života

44


školy, např. jak žáci vnímají vyučování, společenství třídy nebo podmínky pro práci a studium. Výsledků se využívá ke zlepšování vyučování a k žádoucí vyšší studijní úspěšnosti žáků. Na druhé straně mohou být základem pro vyhodnocování v rámci jednotlivých předmětových oblastí. V pravidelných intervalech se provádí šetření přesahující rámec jedné školy (např. SEIS čili Sebeevaluace ve školách), které má poskytnout celkový obraz rozvoje školy. Tyto výsledky se vyhodnocují ve všech grémiích školy a využívá se jich jako podnětů. Dlouhodobým cílem je zavedení zpětné vazby od učitele k učiteli (teacher-teacher feedback) jdoucí nad rámec prosté hospitace mezi kolegy, při níž by vyučující na dobrovolné a důvěrné bázi konali pravidelné návštěvy ve vyučování svých kolegů ve smyslu možnosti reflektování různých způsobů vedení utváření výuky a dalšího osobního vzdělávání.

8

Rozvojové cíle / realizační opatření

Předkládané rozvojové cíle byly vypracovány v roce 2013 ve spolupráci s Řídicí skupinou a schváleny pedagogickou konferencí dne 26. 11. 2013. Krátkodobé cíle (do konce školního roku 2014/15) Cíle Realizace aktualizovaných školních kurikulí v nižším (SEK I) a vyšším středním

Vztah ke KR3 KR 1.5 / 2.1

Odpovídá Vedoucí předmětových komisí, učitelé odborných předmětů

vzděláváním (SEK II), i se zřetelem k regionální maturitě z předmětů jádrového kurikula (Nj, Aj, Ma, Ze, Bi, Fy, Che) Rozšíření koncepce interního školního

KR

dalšího vzdělávání (SCHILF) učitelů ve

5.5 / 6.2

Koordinátor dalšího vzdělávání/ pedagogický sbor

smyslu kvalifikačního opatření

3

Kvalitativní rámec (ZfA – Ústředna pro školství v zahraničí/Pedagogické řízení kvality)

45


Cíle Další rozpracování a realizace metodického konceptu

Vztah ke KR4 KR

Odpovídá PS Rozvoj vyučování

2.1/2.2/6.2

(Methodenkonzept): Metodický kompas/Práce na bázi vlastní odpovědnosti na podporu vlastní (sebe)kompetence (reflexivní kompetence) Další rozpracování a realizace koncepce

KR

němčiny jako cizího jazyka na podporu

2.5/3.4/3.5/6.2

Vyučující němčiny jako cizího jazyka /koordinátoři pro němčinu jako cizí jazyk

jazyka ve vyučování Další rozpracování a realizace interní školní koncepce odborné výuky v němčině ve

KR 2.5/3.4/3.5/6.2

výuce jednotlivých předmětů, Den odborné

Koordinátoři odborné výuky v němčině DFU/předmětové komise/ vyučující jednotlivých (odborných) předmětů

výuky v němčině, workshopy Další rozpracování a realizace konceptu

KR

kolegiálních hospitací mezi vyučujícími

5.3/6.2

Rozšíření studijního a profesního poradenství na vyšším stupni gymnázia,

KR 1.5/3.3/3.7

Vyučující jednotlivých (odborných) předmětů na bázi dobrovolnosti Koordinátoři studijního a profesního poradenství

tak aby odpovídalo vysokým nárokům, např. díky vzdělávacím veletrhům atd. ve spolupráci s univerzitami, spolupracujícími partnery Další rozpracování konceptu mediální

KR

Expertní skupina Média/

výchovy orientované na budoucnost

2.7

učitelé/ jednatelství/ představenstvo

Optimalizace práce Řídicí skupiny ve

KR

vazbě na další rozvoj pedagogického

4.3/4.7

řízení kvality, které se orientuje na

Řídicí skupina/ feedback group/ SEIS + PEER Review

zvyšování kvality školy v oblasti rozvoje

KR

výuky, lidských zdrojů a organizace,

2.3/5.4/6.1/6.3

periodické aktualizace školního programu, programy interní, externí evaluace 4


46


Střednědobé cíle (3 roky – do konce školního roku 2015/16) Cíle Podpora partnerství s jinými školami a výměnné programy Podpora česko-německého „Dialogu formou setkávání“ pořádáním kulturních a

Vztah ke KR5 KR 3.3/3.6 KR

Odpovídá Vedení školy/předsedové předmětových komisí/vyučující jednotlivých předmětů PS Setkávání

3.3/3.6

kulturně politických akcí (např. četby z knih, filmové a hudební večery, diskusní fóra), seznamovací a poznávací pobyty (lyžařské kursy) Podpora aktivit a soutěží sledujících cíl

KR

zlepšení jazykové a interkulturní

3.3

kompetence

Stabilizace nadprůměrných výsledků u

KR

maturitní zkoušky (průměrná známka

1.5

Třídní učitelé/ vyučující německé a české sekce/ žáci a žákyně německé a české sekce Např. účast v programu Comenius, Mezinárodní debaty mládeže (Jugend debattiert international), Duke of Edingburgh, Mládež debatuje bez hranic (Jugend debattiert grenzenlos) Vyučující ve vyšších třídách gymnázia

v posledních letech: 2,0) s cílem umožnit absolventům školy vynikající start do studia v Německu, v Evropě, na celém světě Podpora přechodů mezi mateřskou školou,

KR

základní školou a nižším sekundárním

3.4

MŠ/ ZŠ/ nižší sekundární vzdělávání (SEK I)

vzděláváním (SEK I) na základě realizace odpovídajících konceptů Zvyšování úrovně podávaných výkonů a

KR

jazykové úrovně ve třídách české sekce

2.4

Ředitelka české sekce a vyučující jednotlivých předmětů

v důsledku přípravných kursů, přijímacích zkoušek, speciálních podpůrných programů, využívání mezipředmětových vztahů ve výuce Modernizace designu učeben

KR

PS Rozvoj vyučování

6.6 5


47


Dlouhodobé cíle (5 let – do konce školního roku 2017/18) Cíle

Vztah ke KR6

Další rozvoj konceptu mediální výchovy

KR

orientované na budoucnost s odpovídajícím

2.7

Odpovídá Jednatelství/ vyučující/ představenstvo

vybavením informačními technologiemi

Kontinuální podpora komunikace mezi

KR

všemi, kdož se podílejí na životě školy, díky

3.2

Rodičovská rada/zástupci rodičů/ žákovská rada

zlepšené struktuře toku informací (participace žáků a rodičů), účast v anketách zjištujících spokojenost rodičů Kontinuální rozvoj kvality školy s cílem upevnění postavení Německé školy

KR

Řídicí skupina

4.2/4.3

v Praze jako školy dosahující vynikajících výsledků Zvyšování standardu kvality v důsledku zaměstnávání vysoce kvalifikovaného

KR

Vedení školy/představenstvo

5.1/5.2/5.4

personálu z Německa a České republiky (realizace dlouhodobé koncepce personálního rozvoje) Zajištění hospodárnosti a sponzoringu díky

KR

odpovídajícímu marketingu a PR

4.4

Udržení a zvýšení vysokého hodnocení a

KR

vážnosti Německé školy v Praze

1.6/1.7

Jednatelství/ útvar PR Vedení školy/představenstvo/ řídicí pracovníci v pedagogické oblasti/ pedagogický sbor

v kontextu konkurence mezinárodních škol v Praze Rozpracování koncepce individuální péče

KR

o obzvláště nadané žáky

3.4

Vedení školy/ řídicí pedagogičtí pracovníci

Tabulka 4: Rozvojové cíle Německé školy v Praze

6


48


Překlad legendy k obr. 2 : Vzdělávací cesty v Německé škole v Praze (na str. 14)

Volle Integration Klasse 10 GYMNASIUM Sek II 11.-12. Klasse D Abitur 13. Klasse CZ Abitur

Plná integrace 10. třída GYMNÁZIUM vyšší sekundární vzdělávání (SEK II) 11.- 12. třída (VI.-VII. roč.), maturita DE 13. třída (VIII.roč.), maturita CZE

GYMNASIUM Sek I B-Zweig 6-9. Klasse ohne Vorkenntnisse in Deutsch Aufnahmeprüfung Vorkurs Deutsch für Schüler der 5. Klasse

GYMNÁZIUM nižší sekundární vzdělávání (SEK I) česká sekce 6.-9. třída (I.-IV. ročník) bez předcházejících znalostí v němčině přijímací zkouška přípravný kurs němčiny pro žáky 5. třídy

GYMNASIUM Sek I A-Zweig 5-9. Klasse mit Vorkenntnissen in Deutsch

GYMNÁZIUM nižší sekundární vzdělávání (SEK I) německá sekce 5.-9. třída s předcházejícími znalostmi v němčině

BILDUNGWEG

VZDĚLÁVACÍ CESTA

GRUNDSCHULE 1.-4. Klasse mit Vorkenntnisssen in Deutsch

ZÁKLADNÍ ŠKOLA (1.-4. třída) s předcházejícími znalostmi v němčině

KIGA

MATEŘSKÁ ŠKOLA

Překlad legendy k obr. 6: Funkce nových médií (na str. 28)

neue Medien

nová média

Kommunizieren Dokumentieren Informieren Recherchieren Konsumieren Medien Präsentieren Zusammenarbeiten Problemlösen Trainieren Üben Schaffen Kreativität Experimentieren Entdecken

komunikovat dokumentovat informovat rešeršovat konzumovat média prezentovat spolupracovat řešit problémy trénovat nacvičovat tvořit kreativita experimentovat objevovat

49

Německá škola v Praze ŠKOLNÍ PROGRAM. Německá škola v Praze. Setkávání jako dialog

Recommend Documents