Některé vybrané otázky aplikace silničního zákona v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Některé vybrané otázky aplikace silničního zákona v praxi Bakalářská práce

Autor:

Radka Hladíková, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Eva Karhanová - Horynová

Červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Mnichově Hradišti, dne 14. června 2010

Radka Hladíková, DiS.

Poděkování: Děkuji zaměstnancům Magistrátu města Mladá Boleslav a Městského úřadu Mnichovo Hradiště, zvláštní poděkování patří panu Josefu Bláhovi - zkušebnímu komisaři v autoškole a školiteli řidičů profesionálů, za jejich odborné rady a pomoc při vypracování bakalářské práce.

Anotace V bakalářské práci se zabývám především zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a nejdůleţitější novelou obou zákonů zákonem č. 411/2005 Sb. V bakalářské práci se věnuji pouze určitým hlavám kaţdého ze zákonů, kterých se nejvíce novela týkala. Podrobněji popisuji registr řidičů, řidičská oprávněním, bodový systém, autoškoly a řidiče profesionály. Na závěr kaţdé kapitoly navrhuji změny, které by mohla obsahovat další novela těchto zákonů a které by pomohly všem řidičům. Cílem práce je stanovení kladů a záporů aplikace ustanovení silničního zákona.

Annotation In my bachelor work I am particularly dealing with a law nmb. 361/2000 Coll. about operation on land roads, a law nmb. 247/2000 Coll. about gaining and improving professional competence to drive a car, and the most important amendment of both the laws, law nmb. 411/2005 Coll. In my bachelor work I am only going into certain heads of each law, which were most influenced by the amendment. In details I am describing a register of drivers, driving licences, point system, driving schools and professional drivers. At the end of every chapter I suggest changes which could be included in another amendment of these laws and help all drivers. The goal of the work is determination of advantages and disadvantages of application of highway laws appointment.

Obsah Úvod

7

1. Seznámení se zákony

8

2. Řidičské oprávnění a řidičský průkaz

13

2.1. Řidičské oprávnění

13

2.2. Rozsah platnosti řidičských oprávnění

16

2.3. Zdravotní způsobilost a lékařské prohlídky

18

2.4. Dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem

19

2.5. Pozbytí řidičského oprávnění

21

2.6. Řidičský průkaz

22

2.7. Mezinárodní řidičské průkazy

28

2.8. Vrácení řidičského průkazu

30

2.9. Paměťová karta řidiče

31

2.10. Zabránění v jízdě a zadrţení řidičského průkazu

33

3. Registr řidičů

36

3.1. Centrální registr řidičů

40

4. Bodové hodnocení porušení povinností stanovených zákonem

42

4.1. Započítávání bodů

43

4.2. Vrácení řidičského oprávnění

47

4.3. Odečítání bodů

48

4.4. Umazání trestných bodů

50

5. Autoškoly

55

5.1. Ţádost o výuku a výcvik ţadatelů o řidičské oprávnění

55

5.2. Rozdělení výuky a výcviku

57

5.3. Závěrečné zkoušky v autoškole

59

5.4. Poplatky při závěrečných zkouškách

65

6. Řidiči profesionálové

68

6.1. Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů

68

6.2. Vstupní školení

69

6.3. Pravidelné školení

69

5

Závěry a doporučení

71

Seznam pouţité literatury

74

Přílohy

77

Oficiální zadání bakalářské práce

6

Úvod Ve své bakalářskou práci jsem se rozhodla psát o části zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Jako druhý zdroj k psaní bakalářské práci mi poslouţil zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů. Oba zákony spolu velice úzce souvisejí a dotýká se jich i nejvýznamnější novela č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některá další zákony. Celý zákon o silničním provozu a také zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel je velice rozsáhlý, proto jsem si vybrala pouze určité části z těchto zákonů a jím se podrobněji věnuji. Kapitoly z obou zákonů jsem si vybrala proto, ţe se velice úzce dotýkají jak uchazečů o řidičské oprávnění, tak i samotných řidičů. Nezabývám se dopravními předpisy o provozu na pozemních komunikacích, ale zaměřuji se na oblast postupů Odborů dopravy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na jednání řidičů s úřady Bakalářskou práci dělím na pět kapitol, jednotlivé kapitoly podrobněji popisuji a na závěr kaţdé kapitoly vkládám svůj námět na případné změny v další připravované novele zákonů. Cílem práce je stanovení kladů a záporů aplikace ustanovení silničního zákona.

7

1. Seznámení se zákony Po dlouhou dobu tvořilo vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích a řada jeho prováděcích přepisů, např. prováděcí vyhláška 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů, č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů nebo č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů, a směrnice Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 86/1986 Ú. v., pro posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, trolejbusů a tramvají základ právní úpravy provozu na pozemních komunikacích. 8. října 1997 schválila vláda České republiky věcné záměry zákonů o provozu na pozemních komunikacích, o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. V tomto legislativním procesu bylo vydáno mnoho zákonů a prováděcích předpisů, které většinou nabyly účinnosti od 1. ledna 2001. V této době byl vydán i zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, který s platností od 19. října 2000 upravuje zejména práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, pravidla provozu na pozemních komunikacích, řidičská oprávnění a řidičské průkazy a vymezuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie České republiky ve věcech provozu na pozemních komunikacích. Postupně byl tento zákon novelizován zákonem č. 60/2001 Sb., zákonem č. 478/2001 Sb., zákonem č. 62/2002 Sb., zákonem č. 311/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 53/2004 Sb., zákonem č. 229/2005 Sb., zákonem č. 411/2005 Sb., zákonem č. 76/2006 Sb., zákonem č. 226/2006 Sb., zákonem č. 264/2006 Sb., zákonem 342/2006 Sb., 264/2006 Sb., 170/2007 Sb., 215/2007 Sb., 374/2007 Sb., 274/2008 Sb. a zákonem č. 480/2008 Sb. Významnou novelou zákona č. 361/2000 Sb. byl zákon č. 411 z roku 2005. Zákon výrazně změnil úpravu správních deliktů a trestných činů v silničním provozu. 8

Silniční zákon má 7 hlav a kaţdá z nich upravuje určitou otázku silničního provozu. Zároveň se kaţdá hlava dělí na několik samostatných dílů a ty se mohou ještě dělit na jednotlivé oddíly. Hlava I, § 1 a § 2, obsahuje předmět úpravy a vymezuje základní pojmy tohoto zákona. Hlava II, § 3 aţ § 79, se zabývá provozem na pozemních komunikacích. Např. díl 1 určuje, kdo je účastníkem provozu na pozemních komunikacích a kdo jím být nemůţe a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích. V díle 2 se dozvíme povinnosti provozovatele vozidla. Díl 3 se zaměřuje na pravidla provozu na pozemních komunikacích. Díl 3 se však dále dělí na 5 samostatných oddílů. Oddíl 1 v této hlavě upravuje jízdu vozidly - směr a způsob jízdy, předjíţdění, rychlost jízdy, co je ţelezniční přejezd nebo vlečení motorových vozidel. Oddíl 2 se nazývá jízda vozidly ve zvláštních případech. Oddíl se zaměřuje např. na provoz na dálnici, provoz v obytné a pěší zóně, jízda vozidel s právem přednostní jízdy. Oddíl 3 obsahuje zvláštní ustanovení pro provoz vozidel. Coţ znamená omezení jízdy některých vozidel, čerpání pohonných hmot, dopravní nehoda atd. Oddíl 4 určuje přepravu osob a nákladu. A poslední, tedy oddíl 5 upravuje zvláštní ustanovení pro chůzi, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na zvířeti a vedení a hnaní zvířat. Díl 4 hlavy II se opět dělí do několika oddílů. Oddíl 1 obsahuje úpravu provozu na pozemních komunikacích, vymezuje tedy dopravní značky, světelné, doprovodné akustické signály a výstraţná světla, speciální označení vozidel a osob. Oddíl 2 rozebírá, kdo nebo co řídí provoz na pozemních komunikacích, rozumí se jím tedy řízení světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo pokyny policisty nebo osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích nebo pokyny stráţníka obecní policie k usměrňování provozu na pozemních komunikacích. V oddíle 3 najdeme např. vztahy mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích, jejich stanovení a uţití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací a oddíl 4 zastavování vozidel, kde najdeme i novou úpravu měření rychlosti obecní policií, která můţe měřit rychlost pouze na úseku určeném policií a toto měření navíc musí být označeno přenosnými dopravními značkami o měření rychlosti a ukončení měření rychlosti.

9

Hlava III, § 80 aţ § 118c, se nazývá řidičská oprávnění a řidičské průkazy. Tato hlava je jednou z částí mé bakalářské práce a proto se jí více budu věnovat v další kapitole. Zároveň se více se také více věnuji hlavě IV, § 119 aţ § 123 - registr řidičů. Popisuji vlastní pojem a uvádím, kdo registr řidičů vyuţívá a co obsahuje. Hlava V, § 123a aţ 123f, upravuje novinku silničního zákona, tedy bodové hodnocení porušení povinností stanovených zákonem. Najdeme zde vymezení toho, co to vlastně bodové hodnocení porušení povinností stanovených zákonem je, jak se body započítávají, odečítají. Taktéţ této hlavě se více věnuji v bakalářské práci. Předposlední hlava, hlava VI, § 124 aţ § 125b, upravuje státní správu - působnost ministerstev, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a policie, uvádí, kdo ukládá pokuty a v jaké výši, kdy můţe policista vybrat kauci od řidiče motorového vozidla a v jaké výši, kdy se kauce vrací a kdy propadne. Dále určuje, kdo vykonává státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor. Hlava VII, § 126 aţ § 137, se nazývá společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Zde nalezneme, komu se mohou vydávat řidičské průkazy, povinnosti zaměstnanců ministerstva, krajů a obcí a dalších osob, které zabezpečují výrobu a vyplňování řidičských průkazů, vztah ke správnímu řádu, přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců z ministerstva vnitra a z policie na ministerstvo dopravy a na okresní úřady. A v neposlední řadě také rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění, výměna dosavadních řidičských průkazů a platnost dosavadních mezinárodních řidičských průkazů. Odborná způsobilost řidiče motorového vozidla a dalších podmínek k získání práva řídit motorové vozidlo je předmětem právní úpravy uţ např. v roce 1935. Zákon č. 81 z 26. března 1935 o jízdě motorovými vozidly upravoval, ţe československé motorové vozidlo směla řídit jen osoba, která k tomu měla povolení pro dotčenou kategorii motorového vozidla. Toto povolení mohla získat jen osoba starší osmnácti let, která byla uznána tělesně i duševně způsobilou, k dané činnosti byla spolehlivá a prokázala způsobilost k řízení motorového vozidla příslušné kategorie.

10

„Tělesnou a duševní způsobilost zjistit jest úředním lékařem. Odbornou způsobilost jest zpravidla zjistiti zkouškou před zkušebním komisařem ustanoveným zemským úřadem. Zkouška tato má se vztahovati na znalost zákonných a jiných předpisů důleţitých pro řidiče motorového vozidla, na znalost strojního zařízení motorového vozidla příslušné kategorie nezbytnou k tomu, aby vozidlo mohlo býti bezpečně ovládáno, na praktickou znalost řízení vozidla a poskytování první laické pomoci“1). Za konání zkoušek se jiţ tehdy platily tzv. „zkušební taxy“. „Povolení říditi motorová vozidla, jichţ se uţívá k veřejné dopravě osob, můţe býti uděleno jen tomu, kdo překročil 24. rok věku, prokázal tříletou praxi řidičskou a vyhovuje přísnějším poţadavkům tělesné a duševní způsobilosti, jeţ budou pro dosaţení tohoto průkazu stanoveny vládním nařízením.2)“ Zásady této více neţ 70 let staré právní úpravy jsou přitom v podstatě platné dodnes. Podmínky pro udělení řidičského oprávnění jsou v dnešní době upraveny zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Získávání a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel upravuje zákon č. 247/2000 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb. a zákon č. 384/2008 Sb. Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů je dalším ze zákonů, který mi poslouţil při psané bakalářské práce. Zákon především upravuje a) podmínky pro provozování autoškol, b) způsob provádění výuky a výcviku ţadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (dále jen „získání řidičského oprávnění“) a práva a povinnosti ţadatelů o získání řidičského oprávnění, c) práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol, d) podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“), průkazu zkušebního komisaře a pověření k provádění přezkoušení řidičů, 1) 2)

§ 12 odst. 3 zákona č. 81 ze dne 26. března 1935, o jízdě motorovými vozidly § 12 odst. 4 zákona č. 81 ze dne 26. března 1935, o jízdě motorovými vozidly

11

e) způsob provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění, f) způsob provádění výuky a výcviku řidičů v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, g) poţadavky na fyzickou nebo právnickou osobu, která provádí výuky a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, a její práva a povinnosti, h) vydávání průkazu profesní způsobilosti řidiče, i) přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení, j) působnost státních úřadů a státní dozor.

12

2. Řidičské oprávnění a řidičský průkaz 2.1. Řidičské oprávnění Hlava III zákona č. 361/2000 Sb. se věnuje řidičským oprávněním a řidičským průkazům. Vysvětluje oba pojmy a uvádí, za jakých podmínek ho je moţné udělit i jeho platnost. Díl 1 hlavy III se zaměřuje na řidičská oprávnění. Popisuje jednotlivé skupiny a podskupiny řidičských oprávnění, podmínky udělení a drţení řidičského oprávnění, zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, uvádí jakým lékařským prohlídkám je ţadatel nebo i drţitel řidičského oprávnění povinen se podrobit, ale i za jakých podmínek je moţné řidičské oprávnění rozšířit nebo naopak omezit, pozastavit či dokonce odebrat. V hlavě III jsou uvedeny i podmínky, za jakých je moţné řidičské oprávnění, které bylo odňato z důvodu taxativně zákonem stanovených, vrátit. Co to vlastně řidičské oprávnění je? Zákon jej definuje takto „Řidičské oprávnění opravňuje drţitele k řízení motorového vozidla zařazeného do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.3)“ Zákonný věk pro dosaţení jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění4) a) 15 let, jedná-li se o řidičské oprávnění skupiny AM, b) 16 let, jedná-li se o řidičské oprávnění podskupiny A1, c) 17 let, jedná-li se o řidičské oprávnění skupiny T a podskupiny B1, d) 18 let, jedná-li se o řidičské oprávnění skupiny A (A18), B, B + E, C, C + E a podskupin C1 a C1 + E, e) 21 let, jedná-li se o řidičské oprávnění skupin A (A21), D, D + E a podskupin D1, D1 + E. U skupin a podskupin řidičských oprávnění, jeţ se týkají řidičů mladších 18 let, je moţné udělit pouze s písemným souhlasem zákonného zástupce.

3) 4)

§ 80 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) § 83 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)

13

Podmínky udělení a drţení řidičského oprávnění5) Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která a) dosáhla věku stanoveného tímto zákonem, b) je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel, c) je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel, d) má na území České republiky trvalý nebo přechodný pobyt, e) splnila další podmínky stanovené tímto zákonem, f) není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. Nově platí bod d). Před platností tohoto bodu si o řidičské oprávnění mohl zaţádat např. občan v uprchlickém táboře či občan, který tu nemá trvalý nebo přechodný pobyt. Přechodným pobytem se rozumí, pokud se občan na území České republiky zdrţuje alespoň 185 dní v roce, nebo se zde soustavně připravuje na své budoucí povolání. Pro splnění podmínky bezúhonnosti si příslušný orgán úřadu obce s rozšířenou působností, vyţádá dle zákona o Rejstříku trestů, výpis z evidence Rejstříku trestů. Ţádost a samotný výpis se předávají v elektronické podobě. Další podmínky k udělení řidičského oprávnění6) Řidičské oprávnění a) skupiny D nebo podskupiny D1 lez udělit jen ţadateli, který je jiţ drţitelem řidičského oprávnění skupiny B, b) skupiny C nebo podskupiny C1 lze udělit jen ţadateli, který jde drţitelem řidičského oprávnění skupiny B, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, c) skupiny B + E lze udělit jen ţadateli, který je jiţ drţitelem řidičského oprávnění skupiny B, d) skupiny D + E lze udělit jen ţadateli, který je jiţ drţitelem řidičského oprávnění skupiny C, e) podskupiny C1 + E lze udělit jen ţadateli, který je jiţ drţitelem řidičského oprávnění skupiny C1, 5) 6)

§ 82 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) § 91 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)

14

f) skupiny D + E lze udělit jen ţadateli, který je jiţ drţitelem řidičského oprávnění skupiny D, g) podskupiny D1 + E lze udělit jen ţadateli, který je jiţ drţitelem řidičského oprávnění podskupiny D1. Řidičské oprávnění udělení pro skupinu7) a) C + E nebo D + E platí i pro skupinu B + E, b) C + E platí i pro skupinu D + E, pokud má drţitel řidičské oprávnění skupiny D. Ţadatel o řidičské oprávnění skupiny A (A21) musí být drţitelem řidičského oprávnění skupiny A (A18) a sloţit doplňovací zkoušku podle zvláštního právního předpisu nebo absolvovat výcvik k získání řidičského oprávnění a zkoušku z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu převyšujícím 25 kW anebo s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg nebo motocyklu s postraním vozíkem s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg.8) V současné době chystá Ministerstvo dopravy několik změn ve výuce jízdy na motocyklu, ve zvýšení věkové hranice, kdy si uchazeč bude moci podat ţádost o výuku a výcvik v autoškole na motocykl, tak i zařazení motocyklu do jednotlivých kategorií pro získání řidičského oprávnění. Uvaţuje se o zvýšení nejniţší věkové hranice z 15 na 16 let při řízení motocyklu o objemu do 11 kW a zařazení motocyklu do kategorie A1, která by sloučila obě současné skupiny (Am a A1). Motocykly do objemu do 35 kW by byly zařazeny do kategorie A2, pravděpodobně by zůstala stejná věková hranice 18 let. Další kategorie jsou motocykly o výkonu nad 35 kW, na které by mohl usednout pouze řidič starší věku 24 let nebo drţitel řidičského oprávnění na motocykl slabší kubatury. Ministerstvo dopravy připravuje i změnu pro drţitele řidičských oprávnění skupiny B. Tito drţitelé by měli mít moţnost sloţit doplňovací zkoušku na malý motocykl (skútr) a tím by 7)

§ 91 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) § 91 odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) 8)

15

se stali i drţiteli skupiny AM a nemuseli by absolvovat celou výuku a výcvik v autoškole k získání této skupiny. Jiţ jednou podobné ustanovení zákon obsahoval a drţitel řidičského oprávnění skupiny B získal po absolvování výuky a výcviku zároveň řidičské oprávnění na skupinu AM bez dalších zkoušek. Připravovanou změnou by skupina řidičského oprávnění Am byla zapsána v řidičském průkaze a bylo by snadno kontrolovatelné, zda řidič můţe poţadovaný motocykl řídit. V současné době platí „nepsané pravidlo“, kdy řidič, který je drţitelem řidičského oprávnění skupiny B sice můţe řídit motocykl zařazený do skupiny řidičského oprávnění Am, ale skupinu jiţ nemá zapsanou v řidičském průkaze, protoţe neabsolvoval závěrečnou zkoušku z řízení motocyklu zařazeného do příslušné skupiny řidičského oprávnění Am. Navrhuji, aby i tato skupina řidičského oprávnění byla zapsána v řidičském průkaze a při dopravních kontrolách by nedocházelo k určitým nejasnostem v jednání s policií nebo úřady. Nebo ujednotit postup, kdy má být sloţena zkouška a kdy bude skupina řidičského oprávnění zapsána v řidičském průkazu.

2.2. Rozsah platnosti řidičských oprávnění Řidičská oprávnění udělená na základě platných předpisů do 30. června 1964 platí i v současnosti v tomto rozsahu9) a) řidičské oprávnění řidiče I. nebo II. třídy opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do všech skupiny a podskupin řidičských oprávnění, b) řidičské oprávnění řidiče III. třídy opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění s výjimkou skupin D, D + E a podskupin D1 a D1 + E, c) řidičské oprávnění řidiče osobního automobilu opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B a podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, d) řidičské oprávnění řidiče motocyklu opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1,

9)

§ 133 odst. 1 písm. a) aţ f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

16

e) řidičské oprávnění řidiče traktoru opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM a T a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, f) řidičské oprávnění k řízení malých motocyklů opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 omezením do 50 cm3. Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných po 1. červenci 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu10) a) řidičské oprávnění skupiny A opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1, b) řidičské oprávnění skupiny B, opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny B, AM a podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, c) řidičské oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, T a podskupin B1, C1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, d) řidičské oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, D, T a podskupin B1, C1, D1 a podskupiny s omezením do 50 cm3, e) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny B + E, f) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny C + E a podskupiny C1 + E, g) řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny D + E a podskupiny D1 + E, h) řidičské oprávnění skupiny M a A/50 opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3, 10)

§ 133 odst. 2 písm. a) aţ i) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

17

i) řidičské oprávnění skupiny T opravňuje k řízení motorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin T a A1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3. Jednou ze zajímavostí, kterou zákon umoţňuje, je řízení vozidla zařazeného do skupiny řidičského oprávnění T. Vozidlo můţe řídit osoba vlastnící řidičské oprávnění skupiny B, ale s omezením přípustné hmotnosti vozidla do 3 500 kg. A dále vlastník řidičského oprávnění skupiny C + E, ale přitom moţnost řízení skupiny T nebude mít zapsáno v řidičském průkazu. Dle sdělení Ministerstva dopravy se zapisují pouze ty skupiny řidičských oprávnění, u kterých byla sloţena zkouška.

2.3. Zdravotní způsobilost a lékařské prohlídky Uchazeči nebo drţitelé řidičského oprávnění musí splňovat určité podmínky, jeţ zákon stanoví proto, aby mohly získat nebo drţet řidičské oprávnění. Jednou z nich je zdravotní způsobilost a tou druhou jsou lékařské prohlídky. Zákon přesně vymezuje pojem zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. Zdravotní způsobilostí se rozumí tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidel. Naopak zdravotně nezpůsobilý k řízení motorového vozidla je ten, kdo má poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných psychoaktivních látkách. Tyto posudky vystavuje registrující praktický lékař, lékař zařízení závodní preventivní péče nebo kterýkoli praktický lékař. Lékař určí, zda je drţitel nebo ţadatel o řidičské oprávnění zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel, zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou či zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel. V druhém a třetím případě je lékař povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Lékařské prohlídky se dělí na vstupní a pravidelné. Vstupní lékařské prohlídce se musí podrobit ţadatel o nové řidičské oprávnění. Pravidelným lékařským prohlídkám se podrobuje určitá skupina řidičů, kterým povinnost stanoví zákon. Pravidelným lékařským prohlídkám se však musí podrobovat i řidiči (neprofesionálové), jeţ dosáhnou určitého věku. První hranicí k prohlídce je hranice nejdříve šesti měsíců před dovršením věku 60 let, dalšími hranicemi pro kontrolu je věk 65 a 68 let, a taktéţ nejdříve 18

šest měsíců před dovršením stanoveného věku, nejpozději v den dovršení stanoveného věku. Po dovršení hranice 68 let pak zákon vyţaduje pravidelné prohlídky u těchto osob kaţdé dva roky. Ovšem zákon také dává pravomoc lékaři, aby tato lhůta ke kontrole byla kratší. Po provedení lékařské prohlídky obdrţí starší řidiči potvrzení od lékaře o vykonání prohlídky. Potvrzení musejí předkládat při kaţdé silniční kontrole, pokud se prohlídky nezúčastní a nemají náleţité potvrzení, vystavují se pokutě aţ do výše 5 000,- Kč podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1998 Sb., o přestupcích. Pokud lékař podle lékařského vyšetření zjistí, ţe drţitel řidičského oprávnění nesplňuje podmínky pro drţení určité skupiny řidičského oprávnění, kterou vlastní, je jeho povinností písemně informovat Odbor dopravy obce s rozšířenou působností a nařídit jeho odebrání. Další moţností je doporučení vzdání se určité skupiny řidičského oprávnění. Tato moţnost je především u drţitelů skupiny C a D. Lékař potom vydá drţiteli prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti, v němţ je vyznačena skupina řidičského oprávnění, kterou můţe drţitel uţívat. Prohlášení je vţdy předkládáno při výměně řidičského průkazu nebo na výzvu policisty při silniční kontrole.

2.4.

Dopravně

psychologické

vyšetření

a

vyšetření

elektroencefalografem11) Novinkou zavedenou zákonem č. 411/2005 Sb. je dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem (EEG). Zákon ovšem přesně neuvádí z čeho a jak se dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem provádí. Co to vlastně dopravně psychologické vyšetření je? Psychologové postupují individuálně u kaţdého řidiče, proto zde uvádím jen jeden z mnoha případů, jak můţe dopravně psychologické vyšetření vypadat.

11)

§ 87a odst. 1) aţ 7) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

19

Dopravně psychologické vyšetření se sestává mimo jiné ze souboru psychodiagnostických metod, v němţ jsou zařazeny výkonové testy12) (časově limitované), testy osobnosti13) a přístrojová zkouška14). K čemu slouţí vyšetření elektroencefalografem? Cílem neurologického a EEG vyšetření je zjistit takové změny zdravotního stavu, které jsou příznakem nemoci, v jejímţ důsledku je sníţena bezpečnost jízdy v silničním provozu, a to jiţ v době, kdy nemoc není ještě klinicky rozvinuta v takové míře, která řidiče obtěţuje (ten proto sám zdravotní péči nepoţaduje). Uvedená vyšetření v daném pojetí patří mezi tzv. vyhledávací vyšetření (prevenci), jejímţ úkolem je včasný záchyt prvých příznaků nemoci a včasné přijetí takových opatření, která brání nebo brzdí rozvoj nemoci a v daném případě současně vylučují moţné negativní ovlivnění bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k tomu, ţe zákon č. 411/2005 Sb., nespecifikuje druh EEG vyšetření, záleţí na rozhodnutí lékaře, zda provede EEG vyšetření včetně hyperventilace nebo EEG s uţitím aktivačních metod, a to s ohledem na zdravotní náročnost vyplývající z výkonu činnosti řízení motorového vozidla. Kdo je povinen se těmto vyšetřením podrobit?15) a) drţitel řidičského oprávnění skupin C, C + E a C1 + E, který řídí nákladní automobil největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní 12)

Výkonové testy: Speciální zkoušky zaměřené k posouzení nedostatků, resp. poruch některých kognitivních

schopností, sledují např. odpovídající postřeh, pozornostní komponenty, obecný intelektový potenciál, vštípivost mnestických funkcí, správnost rozhodovacích procesů, orientaci v náročněji strukturovaném prostředí, přiměřené psychomotorické tempo, kvalitu a kvantitu odvedeného výkonu atd. 13)

Testy osobnosti: Postihují osobnostní předpoklady, temperament, charakterové vlastnosti a postoje,

relevantní pro bezpečné ovládání motorového vozidla. 14 )

Přístrojová zkouška: Jedná se o přístrojovou psychodiagnostickou metodu, umoţňující prezentovat

vyšetřované osobě soubor vizuálních a akustických podnětů s převodem na příslušné psychomotorické reakce, posoudit různé aspekty pozornosti, rychlost a kvalitu psychomotorické koordinace, procesy rozhodování, učení, pruţnost, adaptaci a další významné proměnné. 15)

§ 87a odst. 1 psím. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

20

soupravu, která je sloţena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíţ největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg. b) drţitel řidičského oprávnění skupin D a D + E a podskupin D1 + E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Dopravně psychologickému vyšetření, neurologickému a EEG vyšetření se podrobuje drţitel řidičského oprávnění, dle předchozích bodů, před zahájením výkonu činnosti a dále pak nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak kaţdých pět let. Vyšetření do 31. prosince 2007 se byli povinni podrobit i řidiči, kteří předmětnou činnost jiţ vykonávají, avšak příslušná vyšetření dosud neabsolvovali nebo neabsolvovali všechna vyšetření. Tato vyšetření provádí psycholog nebo klinický psycholog, EEG popisuje neurolog a vyhotovuje je písemnou formou a je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti. Povinnost vyšetření se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu a dále řidičů vozidel poţární ochrany, řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky a nově ani řidiči vozidel policie.

2.5. Pozbytí řidičského oprávnění Nový paragraf, jenţ nabyl platnosti zákonem číslo 411/2005 Sb., je § 94a. Paragraf se zabývá pozbytím řidičského oprávnění. Drţitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uloţen trest nebo příslušným správním úřadem uloţena sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. Řidičský průkaz musí být odevzdán na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Drţitel řidičského oprávnění poté na úřadě obdrţí potvrzení o pozbytí řidičského oprávnění. Po řádném ukončení trestu, po upuštění nebo podmíněném upuštění od výkonu 21

zbytku trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, si drţitel zaţádá o vrácení řidičského oprávnění a odevzdání řidičského průkazu. Odbor dopravy příslušného úřadu obce s rozšířenou působností poté rozhodne, kdy mu bude řidičské oprávnění vráceno. Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, v němţ byl uloţen jiţ zmíněný trest v délce více neţ tří let nebo sankce, musí drţitel prokázat zdravotní i odbornou způsobilost. Pokud bylo drţiteli řidičského oprávnění zadrţeno řidičské oprávnění na dobu jednoho roku, musí prokázat odbornou způsobilost. Přezkoušení je drţitel řidičského oprávnění povinen podrobit se ve lhůtě stanovené příslušným úřadem obce s rozšířenou působností. V případě, ţe řidič řidičský průkaz na úřadě neodevzdá, ale po dobu trestu neřídí, tak po uplynutí doby trestu je stále na úřadě veden v zákazu řízení. Je to proto, ţe úřad se řídí podle dokumentů, které mu jsou doručeny, ať uţ soudem nebo správním orgánem, tak i řidičem ţádajícím si o vrácení řidičského průkazu. Odebrání řidičských oprávnění důchodcům nebo zdravotně omezeným osobám na doporučení lékaře Důchodci nebo osoby zdravotně postiţené mohou na doporučení lékaře poţádat Odbor dopravy o odejmutí určité skupiny řidičského oprávnění. Týká se to především důchodců, jeţ vlastní řidičské oprávnění skupiny C a D a pro svůj zdravotní stav jiţ nemohou vozidla, zařazená do těchto skupin řidičských oprávnění, řídit. Řidič písemně poţádá na registru řidičů o vzdání se příslušné skupiny řidičského oprávnění a na základě ţádosti je mu vystaven nový řidičský průkaz se skupinou nebo skupinami řidičského oprávnění, které mu zůstaly. Většinou zůstávají skupiny A a B.

2.6. Řidičský průkaz Díl 2 této hlavy se věnuje řidičským průkazům. Tedy druhům řidičských průkazů, které se u nás vydávali a vydávají, mezinárodním řidičským průkazům, dále odevzdání řidičského průkazu, vrácení řidičského průkazu, ztrátě, odcizení, výměně či neplatnosti řidičského průkazu.

22

Zákon uvádí přesnou definici řidičského průkazu takto: „Řidičský průkaz je veřejná listina, která osvědčuje udělení řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění a kterou drţitel prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo a podobu, jakoţ i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.“16) Něco málo z historie řidičských průkazů První řidičský průkaz byl vydán v roce 1888 vynálezci automobilu Karlu Benzovi. Stíţnosti na hluk a zápach od jeho vozu ho donutily, aby zaţádal o písemné svolení orgánů města Mannheimu v dnešní Německé spolkové republice. Řidičský průkaz jak ho známe dnes, se objevil v roce 1903 v Prusku. V USA v důsledku nehodovosti a úmrtí na silnicích zavedli zákonodárci povinnost řidičských průkazů od roku 1910. Jako vzor jim poslouţily právě systémy z Evropy. Dne 1. srpna 1910 v Severní Americe vstoupil v platnost první zákon o řidičském průkazu a to ve státě New York a to pouze pro profesionální řidiče. V červenci 1913 začal jako první stát New Jersey poţadovat, aby všichni řidiči museli sloţit povinné zkoušky dříve, neţ obdrţí řidičský průkaz.17) Data zapisovaná do řidičského průkazu18) Řidičský průkaz obsahuje tyto údaje a) jméno příjmení drţitele, b) datum a místo narození drţitele, c) rodné číslo drţitele, d) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku drţitele (do budoucna by ministerstvo chtělo zavést stejný způsob pořizování fotografie jako u dnešních cestovních pasů), e) obec trvalého nebo přechodného pobytu drţitele na území České republiky (tento údaj je nově zaveden. U řidičských průkazů psaných ještě rukou úředníka se uváděla celá adresa bydliště řidiče.), f) podpis drţitele, 16)

§ 103 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon) Historie řidičských průkazů - dostupný na portálu Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98idi%C4%8Dsk%C3%BD_pr%C5%AFkaz#Historie_.C5.99idi.C4.8Ds k.C3.BDch_pr.C5.AFkaz.C5.AF 18) § 105 odst. 1) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon) 17)

23

g) skupiny a podskupiny řidičského oprávnění, jejichţ udělení drţiteli řidičských průkazů osvědčuje, a datum prvního udělení řidičského oprávnění pro kaţdou skupinu a podskupinu řidičského oprávnění, h) datum vydání řidičského průkazu, i) datum platnosti řidičského průkazu, j) název, sídlo a otisk razítka úřadu, který řidičský průkaz vydal, k) sérii a číslo řidičského průkazu, l) záznamy o omezení řidičského oprávnění. Řidičský průkaz můţe také obsahovat titul dosaţeného vzdělání, či vědeckou hodnost, avšak má-li občan více titulů, nebo vědeckých hodností, uvádí se vţdy jen jeden. Tyto údaje se však mohou uvést na řidičský průkaz pouze v případě, ţe je má ţadatel uvedené i v občanském průkazu. Zákon také umoţňuje občanům, kteří se kvůli těţko překonatelné překáţce nemohou podepsat, aby tento podpis byl nahrazen otiskem palce ruky. Dále řidičský průkaz obsahuje místo pro datový čip, do něhoţ se zapisují zákonem stanovené údaje. Harmonizační kódy19) Na kaţdém řidičském průkazu je kolonka pro tzv. harmonizační kód. Kód označuje určité omezení řidiče a omezení je značeno kódy 01 - 90.07. Nejvíce je vyuţíván harmonizační kód HK 01.01, který označuje řidiče, jehoţ povinností je při jízdě pouţívat brýle, druhým nejpouţívanějším typem harmonizačního kódu je HK 01.06, jenţ určuje, ţe řidič pouţívá kontaktní čočky nebo brýle. Mezi rozšířené harmonizační kódy patří také kód 02. sluchové/komunikační pomůcky, tzv. naslouchadla. V harmonizačních kódech najdeme i takové, které úřady nikdy nepouţívají a i přesto je vyhláška obsahuje: 05.01 Omezení jízdy podle denní doby (např. jedna hodina po východu slunce a jedna hodina před západem slunce), 05.02 Omezení jízdy v okruhu .... km od místa bydliště řidiče nebo pouze ve městě/regionu, 19)

§ 11 a 11a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb. ze dne 10 ledna 2001 o registrech řidičů a řidičských průkazů

24

05.04 Jízda rychlostí nepřesahující ....... km.h-1, 05.05 Řízení výhradně, je-li doprovázen jiným drţitelem řidičského oprávnění, 05.07 Zákaz jízdy na dálnici a silnici pro motorová vozidla, 05.08 Zákaz jízdy pod vlivem alkoholu. Dalšími harmonizačními kódy můţe být určeno přizpůsobení vozidla, např. pro tělesně postiţené řidiče. Řidiči, kteří sloţili zkoušku s manuální (mechanickou) převodovkou mohou zároveň řídit i vozidla s automatickou převodovkou. Avšak řidič, jenţ má zkoušku pouze s automatem, nemůţe řídit vozidlo s manuální (mechanickou) převodovkou. Řidič má v řidičském průkazu kód HK 10.02. Dále se uvádějí i národní harmonizační kódy. Nejvíce se vyuţívá národní harmonizační kód NHK 150 - Omezení řidičského oprávnění skupiny A1 do 50 cm3. Řidičské průkazy vydávané do 30. dubna 2004 Řidičské průkazy prošli od roku 1964 mnohými proměnami. Do roku 1964 se vydávali ve formě modré plátěné kníţky a jednotlivé skupiny řidičských oprávnění se rozdělovali na 3 části - I., II., III. Po nich se aţ do roku 1986 vydávaly řidičské průkazy v podobě rozkládací kníţky růţové barvy v umělohmotných deskách. V těchto řidičských průkazech se jiţ pouţívalo současné označení skupin řidičských oprávnění, tedy Am, A, B, C, D, E a u jednotlivých skupin se potvrzovalo datum vykonané zkoušky v autoškole. Platnost řidičských průkazů vypršela 31. prosince 2007 a dnes jiţ neplatí. Součástí řidičského průkazu byl i tzv. bodový kupón, který byl řidiči při spáchání přestupku proskřípnut. Byla to vlastně obdoba dnešního bodového systému. Od roku 1987 se vydávali řidičské průkazy jako papírové kartičky a ty se od roku 1992 zatavovali do průhledné fólie.

25

Do roku 2004 se vydávali řidičské průkazy na místě úřadu obce s rozšířenou působností. Nejdříve byly řidičské průkazy psány ručně a postupně, jak se měnily tiskopisy řidičských průkazů, tak se přešlo na formu tištěnou. Ţadatel o nový řidičský průkaz si donesl na úřad doklad o absolvování autoškoly, ten byl porovnán s dokladem, který úřad obdrţel od různých autoškol poštou, dále fotografii, občanský průkaz, zaplatil poplatek v hodnotě 50,- Kč a vyplnil si ţádost o nový řidičský průkaz. Na nový řidičský průkaz byla vlepena fotografie, ţadatel se na něj podepsal a orazítkovaný řidičský průkaz se zatavil do fólie označené ochrannými prvky. Řidič tak po 10 - 15 minutách odcházel z úřadu i s novým řidičským průkazem a navíc mu k tomu stačila pouze jediná návštěva úřadu. Řidičské průkazy vydávané od 1. května 2004 Od tohoto data platí nová pravidla pro vydávání řidičských průkazů, ale je zavedena i nová forma podoby řidičského průkazu. Je to umělohmotná kartička o velikosti kreditní karty růţovo-modré barvy. Výhodou řidičského průkazu je umoţnění řízení vozidla, po celém území Evropské unie, coţ do této doby nebylo moţné. Ţadatel, který ţádá o vydání řidičského průkazu musí na úřadě vyplnit „Ţádost o vydání řidičského průkazu“. Ţádost má svou číselnou řadu, pod níţ je evidována. Jediným vydavatelem tiskopisů je Ministerstvo dopravy. Na ţádosti se vyplní zákonem stanovené údaje, tedy jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého pobytu, státní příslušnost, jednotlivé skupiny řidičských oprávnění s datem zkoušek a číslem protokolu. Pokud je ţadatel mladší 18 let, musí ho na úřad doprovodit jeden z jeho rodičů nebo zákonný zástupce. Ten musí na ţádost vyplnit své údaje a podpisem stvrdit souhlas s vydáním řidičského průkazu ţadateli. Na ţádost poté úřednice nalepí fotografii, zkontroluje správnost vyplněných údajů, dopíše číslo občanského průkazu a ţadatel ţádost podepíše, dřívější podpis není moţný. Ţádost se následně zaeviduje podle svého čísla do počítače, přes noc se ve Státní tiskárně cenin zkontrolují zadané údaje, následující den ráno si úředník vytiskne protokol o 26

zpracovaných ţádostech. Podle protokolu se řadí ţádosti a ve zvláštní zapečetěné přepravce je úředník poštou odešle do Státní tiskárny cenin. Doba vydání řidičského průkazu se nyní změnila z 10 minut na 14 - 21 dní. Nově zhotovené řidičské průkazy jsou opět poštou zaslány zpět na úřad. Teprve poté si můţe ţadatel vyzvednout nový řidičský průkaz. Jeho převzetí potvrdí svým podpisem na tiskopisu ţádosti a současně musí vrátit starý řidičský průkaz. Odevzdané řidičské průkazy se později skartují a k této skartaci je vydán skartační protokol. Platnost nově vydávaných řidičských průkazů je po dobu 10 let. Zákon však připouští i kratší lhůtu pro vydání nového řidičského průkazu. Lhůta činí 5 pracovních dnů a je zpoplatněna správním poplatkem ve výši 500,- Kč. V případě vydání nového „prvního“ či ztraceného řidičského průkazu je správní poplatek 50,- Kč. Výměna řidičského průkazu ze zákona je prováděna zdarma. Můţe se také stát, ţe řidičský průkaz přijde ze Státní tiskárny cenin s chybou, např. chybí titul, který ţadatel poţaduje. V tomto případě se řidičský průkaz vrací zpět do Státní tiskárny cenin společně s protokolem z úřadu a čeká se na nový řidičský průkaz. Dnešní forma vydávání řidičských průkazů přináší ţadatelům určité problémy. Musí absolvovat dvě cesty na úřad a čekat aţ tři týdny na nový řidičský průkaz. V této souvislosti můţe v nejhorším případě ţadatel přijít i o práci (jedná se převáţně o řidiče profesionály). Sice se řidiči např. při ztrátě řidičského průkazu vystaví tzv. potvrzení o ztrátě, ale s tímto potvrzením je moţné řídit pouze na území České republiky a jeho platnost je omezena na pouhých 30 dnů. Dalším případem, kdy tato forma vydávání přináší problémy, je vydání řidičského průkazu osobě, která dlouhodobě ţijí v zahraničí. Při ztrátě řidičského průkazu vydaného v České republice, se tato osoba musí dostavit do České republiky na místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností podle trvalého bydliště, poţádat o vydání jiného řidičského

27

průkazu a poté čekat na jeho vydání. Pro ţadatele je to nejen časově, ale hlavně finančně náročné. Největší problémy s dlouhou čekací dobou mají řidiči profesionálové, kteří řidičský průkaz ztratí nebo jim je odcizen a v rámci své profese musí vyjíţdět za hranice naší země. Bohuţel jim nelze vydat ani mezinárodní řidičský průkaz, který by jim umoţňoval vyřešit tuto přechodnou dobu do vydání nového řidičského průkazu. Mezinárodní řidičský průkaz obsahuje kolonku, kde se musí uvést číslo „českého“ řidičského průkazu. Zákon sice přímo v § 117 určuje, ţe ţadatel můţe svou ţádost poslat poštou nebo elektronickou podobou. Zaráţející však je, ţe na stránkách Ministerstva dopravy najdeme tuto větu: Tiskopis žádosti nelze kopírovat ani využít elektronickou formu podání. Je nezbytné pouţít vţdy originál ţádosti, ţádost nesmí být přehýbána nebo jakkoli zmačkána, deformována. Poškozené ţádosti budou vyřazeny. Přehýbanou, zmačkanou či deformovanou ţádost Státní tiskárna nepřijme a není ji schopna zpracovat. Zde vyvstává otázka, podle čeho se má tedy ţadatel o řidičský průkaz řídit? Navrhovala bych, aby bylo moţné ze stránek Ministerstva dopravy stahovat ţádosti o řidičské oprávnění, na kterých by nebylo evidenční číslo ţádosti, to by doplnil aţ úředník. Evidenční číslo by dostával od Státní tiskárny cenin. Potom by šlo vše vyřizovat poštou.

2.7. Mezinárodní řidičské průkazy Vedle řidičských průkazů platných pro jízdu na území České republiky a státy Evropské unie se vydávají také mezinárodní řidičské průkazy. Mezinárodní řidičské průkazy se vydávají ke starším typům stále platných řidičských průkazů nebo k jiţ nově vydaným řidičským průkazům, pokud řidič potřebuje vycestovat mimo území Evropské unie. Mezinárodní řidičské průkazy jsou dvou typů. Prvním z nich je tzv. Vídeňský mezinárodní řidičský průkaz zhotovený podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968). Vydává se převáţně k cestě po Evropské unii, a to ke starším řidičským průkazům vydaným před 1. květnem 2004. Platnost mezinárodního řidičského průkazu je 3 roky. 28

Druhým z nich je tzv. Ţenevský mezinárodní řidičský průkaz vydávaný podle Úmluvy o silničním provozu (Ţeneva 1949). S ním je moţné cestovat převáţně mimo Evropskou unii s platností 1 roku. Mezinárodní řidičské průkazy se vydávají na obecním úřadě obce s rozšířenou působností dle místa trvalého bydliště ţadatele a jsou vydávány na počkání. Ţadatel musí na úřad donést ţádost o mezinárodní řidičský průkaz, řidičský průkaz, občanský průkaz a fotografii. Také musí zaplatit správní poplatek. Na novém mezinárodním řidičském průkazu jsou uvedené nacionále řidiče, číslo řidičského průkazu, jednotlivé skupiny řidičského oprávnění a doba platnosti řidičského průkazu. Zároveň platí, ţe mezinárodní řidičský průkaz neopravňuje k řízení motorových vozidel na území České republiky. Výměna řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem Zcela novým paragrafem je § 116, jeţ je zaveden zákonem č. 411/2005 Sb. Paragraf upravuje moţnost výměny řidičského průkazu příslušníku státu Evropských společenství, který je drţitelem řidičského průkazu Evropských společenství a který má na území České republiky bydliště. Drţitel můţe poţádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský průkaz Evropských společenství. Paragraf se vyuţívá při zhotovení nového řidičského průkazu cizinci, který má na území České republiky dlouhodobý pobyt a rozšíří si zde řidičské oprávnění o další skupinu. Zde paragraf výslovně říká, ţe občan si „můţe“ poţádat o výměnu řidičského průkazu i v případě ztráty, odcizení, zničení nebo poškození řidičského průkazu. Pokud se však jedná o cizince, který není příslušníkem státu Evropské unie a má na našem území trvalý pobyt nebo se zde zdrţuje na dlouhodobé vízum, tak mu zákon přímo určuje,

29

ţe si „musí“ vyměnit řidičský průkaz. Řidiči tak zůstane pouze jeden řidičský průkaz, a to pouze nově vydaný. Původní řidičský průkaz musí odevzdat na úřadě. V těchto dvou případech výměny řidičského průkazu je povinností úřadu obce s rozšířenou působností jednat se zastupitelským úřadem dané země, ze které řidič pochází. Jedná tak, pokud si ověřuje údaje o řidiči, nahlašuje ztrátu, zničení, poškození či odcizení, a také při odesílání odevzdaného řidičského průkazu.

2.8. Vrácení řidičského průkazu Pokud byl řidiči zadrţen řidičský průkaz za spáchaný trestný čin nebo přestupek a bylo mu odňato řidičské oprávnění, poţádá si řidič o vrácení svého řidičského průkazu po uplynutí sankce zákazu činnosti řízení motorových vozidel. Taktéţ si můţe zaţádat, pokud mu je upuštěno od části trestu. O vrácení řidičského průkazu rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností. V ţádosti se uvádí20) a) jméno a příjmení ţadatele, b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu ţadatele na území České republiky, c) datum, místo narození a rodné číslo, d) datum ukončení výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, e) skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, o jehoţ vrácení ţádá. K ţádosti se dále přikládá21) a) platný doklad totoţnosti, b) rozhodnutí nebo rozsudek, kterým byl uloţen zákaz činnosti řízení motorových vozidel, c) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, jeţ nesmí být ke dni podání ţádosti starší neţ 60 dní (toto se týká řidiče, který měl zákaz řízení motorových vozidel delší neţ jeden rok), ţadatel musí prokázat zdravotní a odbornou způsobilost. 20) 21)

§ 102 odst. 2) písm. a) aţ e) zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon) § 102 odst. 3) písm. a) aţ c) zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

30

Také se můţe stát, ţe příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne při vrácení řidičského oprávnění o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění. V tomto případě se drţiteli řidičského oprávnění musí vystavit nový řidičský průkaz, kde jsou tyto změny uvedeny. Výměna řidičských průkazů ze zákona V současné době probíhá předposlední etapa povinné výměny řidičských průkazů ze zákona. Musí se vyměnit řidičské průkazy vydávané v letech 1994 - 1996 a v letech 1997 2000. Takto vydané řidičské průkazy musí být vyměněny do 31. prosince 2010. Poté nastane poslední etapa výměny, a to výměna řidičských průkazů vydávaných v letech 2001 - 2004, která musí být ukončena do 31. prosince 2013. Po poslední etapě výměny bude v České republice platný pouze jediný typ řidičských průkazů podle vzoru Evropských společenství. Dle statistik Ministerstva dopravy zbývalo k 30. dubnu 2010 vyměnit 782 235 řidičských průkazů, coţ znamená přibliţně 12,21 % registrovaných řidičů. Ministerstvo také vypočítalo, ţe v tomto případě by se kaţdý měsíc muselo vyměnit přibliţně 87 898 řidičských průkazů. Ale jak uţ se potvrdilo v předchozích etapách výměn, je zřejmé, ţe číslo se bude kaţdý měsíc zvyšovat, protoţe lidé budou výměnu odkládat na pozdější dobu. Nejvíce řidičských průkazů zbývá vyměnit v hlavním městě Praze, naopak nejméně v Karlovarském kraji.22) K výměně řidičského průkazu ze zákona dochází také, pokud drţitel řidičského oprávnění změní trvalý pobyt. Více se o této výměně zmiňuji v části řidičských oprávnění.

2.9. Paměťová karta řidiče23) Další novinkou, která je zavedena po novele zákona č. 361/2000 Sb. a jeţ si vyţádala praxe, je vydávání tzv. paměťových karet řidiče. Paměťové karty nahrazují dříve známé

22)

portál Ministerstva dopravy dostupný na www.mdcr.cz - Informace o stavu výměny řidičských průkazů Povinná výměna řidičských průkazů 2010 - duben 2010 23) § 110a odst. 1) aţ 6) zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

31

tachografy a jsou platné od 1. července 2007. Karty jsou vydávány na Odborech dopravy obcí s rozšířenou působností. Lhůta pro vydání paměťové karty řidiče činí 15 dnů ode dne jejího doručení na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. O kartu jsou povinni poţádat řidiči vozidla silniční dopravy stanovené přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství, kteří jsou drţiteli řidičského oprávnění pro tato vozidla a kteří řídí silniční motorové vozidlo vybavené záznamovým zařízením. Paměťová karta ovšem nemůţe být vydána v případě, pokud úřad zjistí při ověřování podmínek pro vydání paměťové karty řidiče skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče. Zároveň zákon umoţňuje ţadateli, ţe můţe poţádat i o vydání řidičského průkazu společně s paměťovou kartou. Povinností řidiče je, aby si paměťovou kartu vyzvednul osobně. Mezi další povinnosti řidiče patří odevzdání paměťové karty řidiče, v případě jejího poškození či nefunkčnosti, nebo pokud řidič přestal být drţitelem řidičského oprávnění, které mu umoţňuje kartu pouţívat. Kartu musí odevzdat nejdéle do 5 pracovních dnů. Po odevzdání karty úřad provede její znehodnocení. Platnost paměťové karty je 5 let, pokud však řidiči např. skončí platnost řidičského průkazu dříve neţ za 5 let, zároveň skončí i platnost paměťové karty řidiče. Paměťové karty se začaly vydávat z důvodu zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, protoţe řidiči často falšovali údaje na tachografech, např. tuţkou přepisovali údaje o délce jízdy. Ovšem praxe ukázala, ţe i tyto paměťové karty se dají „obejít“. Především řidiči ze zahraničí pouţívají dvě a více paměťových karet nebo naopak ţádnou, aby nemuseli dodrţovat povinné přestávky na odpočinek. K odhalení přispívají četné kontroly Celní správy po celém území České republiky.

32

2.10. Zabránění v jízdě a zadrţení řidičského průkazu Zcela novým dílem hlavy III je díl 3 - Zabránění v jízdě a zadrţení řidičského průkazu. Díl obsahuje 3 paragrafy, a to § 118a, 118b a 118c. V § 118a nalezneme údaje, za jakých podmínek můţe policista při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbliţší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě pouţitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtaţením vozidla. Důvody, které ho k tomu opravňují, nalezneme v odstavci 1 a 2. V odstavci 3 se nacházejí podmínky, které opravňují policistu, aby k zabránění další jízdy vozidlu autoškoly. Pokud v případech uvedených v odstavci 1 a 2 zabrání v pokračování jízdy stráţník obecní policie, je jeho povinností přivolat policii a řidič musí setrvat na místě do příjezdu policie. Zabránění v jízdě nemusí být způsobeno jen technickým stavem vozidla, ale i z důvodů na straně řidiče. V takovém případě můţe s vozidlem pokračovat v jízdě jiný řidič. Paragraf 118b se věnuje zadrţení řidičského průkazu. Policista můţe zadrţet řidičský průkaz pouze z důvodů taxativně vymezených v § 118a odst. 1 písm. a) aţ h). Pokud je takto řidičský průkaz zadrţen musí policista skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu registru řidičů, v případě zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. V době zadrţení řidičského průkazu nesmí řidič řídit motorové vozidlo. Jestliţe povinnost zákazu činnosti řízení motorového vozidla poruší, můţe získat 6 bodů z bodového hodnocení a zároveň dostane pokutu v rozmezí 5 000,- aţ 10 000,- Kč a zákaz činnosti v délce 6 měsíců aţ 1 rok. Po zadrţení řidičského průkazu je policie povinna písemně oznámit zadrţení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehoţ územním obvodu k zadrţení řidičského průkazu došlo. V případě, ţe se jedná o řidiče, který nemá na území České republiky bydliště, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie zadrţený 33

řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehoţ územním obvodu došlo ke spáchání přestupku. Tento úřad jej poté zašle příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal. Povinností úřadu obce s rozšířenou působností je do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení zahájit řízení a rozhodnout. Pokud do té doby nezahájí řízení a nerozhodne nebo řidiči neuloţí trest zákazu činnosti řízení motorového vozidla, musí zadrţený řidičský průkaz vrátit. Rozhodne-li však o zadrţení řidičského průkazu, běţí lhůta výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel ode dne zadrţení řidičského průkazu policií. Návrhy změn V zákoně č. 361/2000 Sb. bylo novelou zavedeno dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem pro řidiče profesionály. Nalezneme jej v § 87a. Myslím si, ţe celý paragraf je zcela zbytečně zavedena a navrhovala bych ho zcela zrušit. Praktický lékař vlastní celou zdravotní dokumentaci řidiče a jeho povinností je rozhodnout o dalším vyšetření v případě pochybností o zdravotním stavu řidiče § 87 určuje četnost zdravotních prohlídek řidičů (starobní důchodci, řidiči profesionálové). Myslím si, ţe zdravotní prohlídku by měl absolvovat kaţdý řidič alespoň jednou za 10 let, a to při výměně řidičského průkazu ze zákona. Zdravotní potvrzení o absolvování zdravotní prohlídky by měl předkládat právě při podání ţádosti o výměnu řidičského průkazu. Vydávání ŘP v zahraničí V současné době je u nás zaveden systém, který řidiči umoţňuje při odchodu z obecního úřadu obce s rozšířenou působností a s novým řidičským průkazem ihned usednout za volant a řídit. O tom, jestli bude po nějakou dobu jezdit v doprovodu zkušeného řidiče, rozhoduje jen sám řidič. Myslím si, ţe by všem řidičům pomohlo zavedení podobných podmínek, které jsou například v USA. Státy USA umoţňují absolvování autoškoly jiţ před dosaţením plnoletosti, ale za určitých podmínek. Platnost řidičského průkazu je omezena na určitou dobu a navíc s řidičem musí jezdit jako dohled plnoletá osoba, která je zapsána v řidičském 34

průkazu řidiče. Po dosaţení plnoletosti musí řidič podstoupit další zkoušky v autoškole, a pokud uspěje, můţe jiţ automobil řídit sám. Opatření přispívá k získání více zkušeností a sniţování nehodovosti mladých řidičů, kteří mnohdy přeceňují svoje schopnosti. Ale s podobnými podmínkami pro začínající řidiče se můţeme setkat i v některých státech Evropské unie. Je jím i Německo, kde smí řidič řídit ze začátku pouze za dohledu dospělé osoby, která s ním jezdí ve vozidle a zároveň musí jezdit omezenou rychlostí. Celé opatření trvá dva roky. Po dvou letech získá řidič řidičský průkaz a je mu povoleno řídit automobil pod vlivem alkoholu do výše 0,5 promile. Ale pokud by byl řidič ve dvouleté lhůtě přistiţen při řízení pod vlivem alkoholu, doba pro získání trvalého řidičského průkazu se mu prodlouţí na čtyři roky. Podobné podmínky by určitě našly uplatnění i v České republice a to nejen u osobních automobilů, ale také u řidičů nákladních automobilů a autobusů. Autoškola v ţádném případě nepřipraví budoucího řidiče na všechny situace, které se v běţném provozu vyskytnou. A proto by směl nákladní automobil a autobus řídit řidič aţ po dosaţení určitého věku a s několikaletou praxí v řízení osobního automobilu, v případě řidiče autobusu s praxí v řízení nákladního automobilu. Navíc statistiky uvádějí, ţe viníky dopravních nehod jsou především řidiči krátce po autoškole v prvních letech řízení vozidla a řidiči ve věku 25 - 30 let. Mezi viníky je i velké procento bodovaných řidičů.

35

3. Registr řidičů Hlava IV obsahuje registr řidičů. Registrem řidičů se rozumí evidence údajů o řidičích a registr zároveň slouţí i jako informační systém veřejné správy. Údaje do registru jsou vkládány obecními úřady obcí s rozšířenou působností a úřady je mohou poskytnout jen na základě písemné ţádosti a pouze těm ţadatelům, kteří jsou zákonem taxativně vymezeny. Součástí registru je i zaznamenávání vydaných, odcizených, ztracených a vadných paměťových karet.24) Registr řidičů dále dělíme na registr řidičů a „neřidičů“. Jako „neřidiči“ jsou označováni ti občané, kteří nevlastní ţádné řidičské oprávnění a spáchali dopravní přestupek či trestný čin, za který jim byl uloţen trest zákazu řízení nebo jiná sankce. Současně v období trestu ani nemohou nastoupit do autoškoly a absolvovat výuku a výcvik. Součástí hlavy IV je i úprava poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel, jeţ je úzce propojen s registrem řidičů, a údaje z tohoto informačního systému poskytuje Ministerstvo vnitra Ministerstvu dopravy. Hlava IV obsahuje i poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a centrální evidence paměťových karet řidiče. Poskytuje se stejně jako při poskytování údajů z registru řidičů. Nalezneme zde i paragrafy upravující evidenci dopravních nehod vedenou Policií ČR a centrální evidenci dopravních nehod, kterou vede Ministerstvo vnitra. Zadavateli údajů do centrální evidence dopravních nehod je policie. V evidenci nalezneme údaje o účastnících dopravní nehody, o vozidlech účastnících se na dopravní nehodě, kde se dopravní nehoda stala a příčiny dopravní nehody. Evidenční karta řidiče Odbory dopravy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností vedou o kaţdém řidiči evidenční kartu řidiče a spis řidiče. V současné době většina Odborů dopravy nerozlišuje 24)

§ 119 odst. 1) zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

36

evidenční kartu řidiče a spis řidiče a tyto dva spisy vedou dohromady. Zejména ze skladovacích důvodů a provozních důvodů. Evidenční karta řidiče obsahuje25) a) osobní údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním řidičském průkazu, b) evidenci vydaných řidičských průkazů, c) evidenci skupin a podskupin udělených řidičských oprávnění, d) evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů, e) evidenci řidičských průkazů, vydaných výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz Evropských společenství, f) evidenci odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, g) evidenci spáchaných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, h) záznamy o počtu bodů dosaţených řidičem v bodovém hodnocení a záznamy o odečtu bodů, i) údaje o odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a jejich navrácení, j) údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel uloţených soudem za spáchané trestné činy nebo správním orgánem za spáchané přestupky, k) evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, l) evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu, m) evidenci vydaných řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené nebo neupotřebitelné, n) údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění, o) údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku, dosaţením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o 25)

§ 17 odst. 2 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb. ze dne 10 ledna 2001 o registrech řidičů a řidičských průkazech

37

řidiče, který je drţitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, p) evidenci vydaných průkazů profesní způsobilosti řidiče podle zvláštního právního předpisu, q) evidenci vydaných osvědčení pro učitele výuky a výcviku podle zvláštního právního předpisu. Ve spisu řidiče se zakládají26) a) ţádost o udělení nebo o rozšíření řidičského oprávnění, b) ţádost o vydání řidičského průkazu, c) ţádost o vydání mezinárodního řidičského průkazu, d) ţádost o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství za řidičský průkaz, e) ţádost o vydání duplikátu řidičského průkazu nebo duplikátu mezinárodního řidičského průkazu za řidičský průkaz nebo za mezinárodní řidičský průkaz ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený a ţádost o vydání řidičského průkazu za ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený řidičský průkaz Evropských společenství, f) rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění, g) oznámení o vzdání se některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění nebo řidičského oprávnění, h) rozhodnutí o zrušení podmínění nebo omezení a o vrácení řidičského oprávnění, i) rozhodnutí o přestupcích proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, j) kopie nebo opisy rozsudku nebo rozhodnutí správních orgánu, kterými byl uloţen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, k) oznámení o uloţení pokuty za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích uloţené v blokovém řízení příslušným orgánem, l) pravomocné rozhodnutí o uloţení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nebo oznámení o nabytí právní moci takového rozhodnutí, 26)

§ 17 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb. ze dne 10 ledna 2001 o registrech řidičů a řidičských průkazech

38

m) oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uloţen trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, n) rozhodnutí orgánu příslušného k projednání přestupku podle jiného zákona neţ zákona o přestupcích, kterým byla vyslovena vina za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, o) kopii písemnosti s uplatněnými námitkami řidiče proti záznamu bodu v bodovém hodnocení a stejnopis písemného vyrozumění o provedené opravě záznamu bodu nebo stejnopis pravomocného rozhodnutí, jímţ byly námitky zamítnuty a provedený záznam bodu potvrzen, p) řidičský průkaz vydaný cizím státem uschovaný podle § 116 odst. 5 zákona, q) zadrţený řidičský průkaz podle § 118c odst. 1 zákona, r) stejnopis potvrzení o převzetí kauce. V registru se evidují i blokové pokuty, a to nově od 1 000 Kč za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Před 1. červencem 2006 se evidovaly blokové pokuty převyšující 2 000 Kč. Zároveň registr slouţí jako evidence záznamů o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, o odnětí řidičského oprávnění či zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel. Tyto postihy ukládají buď soudy nebo správní orgány. Záznamy se do registru mohou zapsat aţ po nabytí právní moci příslušných rozhodnutí. Uvedené orgány musí učiněné rozhodnutí zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu občana. Pokud se občan České republiky, nebo občan, jenţ zde pobývá na trvalý nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum na dobu delší neţ 1 rok, přestěhuje mimo působnost úřadu, pod který spadá, nebo se přestěhuje, ale stále zůstává v oblasti spadající pod tentýţ úřad, je jeho povinností změnu nahlásit na obecním úřadu obce s rozšířenou působností v novém bydlišti či stávajícímu úřadu, pod který stále spadá. Úřad potom provede evidenční úkony a rozhodne o vydání nového řidičského průkazu nebo jen o provedení zápisu změny bydliště. Zápis změny se provádí pouze v evidenční kartě řidiče (např. se jedná o přestěhování z jedné ulice do jiné ve stejném městě).

39

3.1. Centrální registr řidičů Vedle jiţ zmíněného registru řidičů existuje také centrální registr řidičů. V centrálním registru jsou shromaţďovány údaje o řidičích z registru řidičů a slouţí i jako informační systém veřejné správy. Správcem centrálního registru řidičů je ministerstvo a od 1. července 2007 je ministerstvo také správcem centrální evidence paměťových karet řidiče. Ministerstvo v obou uvedených registrech zpracovává údaje předávané obecními úřady obcí s rozšířenou působností z registru řidičů a z evidence vydaných, odcizených, ztracených nebo vadných paměťových karet řidiče způsobem stanoveným zákonem o ochraně osobních údajů. Ministerstvo můţe poskytovat údaje z centrálního registru řidičů na základě písemné ţádosti, a to pouze subjektům, jenţ zákon taxativně stanoví. Údaje, které ministerstvo poskytne, jsou totoţné s údaji na řidičském průkazu, avšak neposkytuje rodná čísla. Přístup do centrálního registru řidičů mají i orgány: Ministerstvo vnitra, policie, Vojenská policie, Bezpečnostní informační sluţby a nově po novele č. 274/2008 Sb. také obecní policie. Nově vedený registr řidičů prokazuje jak své výhody, tak i nevýhody. Nyní registr řidičů změnil svou grafiku, která je ve formě Windows, coţ umoţňuje úředníkům jednodušší práci s registrem. Starší verze registru fungovala ve formě MS-dosu a veškerá práce s programem byla z jednoho výchozího okna, coţ mnohdy úředníkům stěţovalo jejich práci. Výhodou původního registru byla absence rodného čísla při hledání údajů o dotyčné osobě. Pokud se hledali údaje o osobě mimo působnost určitého úřadu, muselo se postupovat přes centrální registr řidičů. Přístup do centrálního registru nebyl umoţněn všem úředníkům a tak to mnohdy znesnadňovalo práci.

40

Zde shledávám jak výhodu tak zároveň nevýhodu nového programu. Jiţ se nemusí hledat osoby z jiného místa působnosti úřadu obce s rozšířenou působností přes centrální registr řidičů, ale naleznou se přímo v registru řidičů, a to pouze za podmínky, ţe je známé jméno, příjmení a rodné číslo hledané osoby. Bez tohoto údaje, tedy rodného čísla, je velice obtíţné v programu pracovat. Zde shledávám nevýhodu tohoto programu. Současně program slouţí k evidenci bodů řidičů za spáchané dopravní přestupky. Ve starém registru moţnost zápisu přidělených bodů nebyla moţná.

41

4. Bodové hodnocení porušení povinností stanovených zákonem Nový způsob hodnocení spáchaných přestupků či trestných činů zavedl zákon č. 411/2005 Sb. platný od 1. července 2007. Zavedení bodového systému bylo navrţeno jiţ v zákoně č. 361/2000 Sb. Úprava však byla z návrhu zákona vypuštěna, protoţe nebyla dostatečně propojena se skutkovými podstatami přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. K zavedení bodového systému došlo z důvodu neklesající, spíše stoupající nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky. Při zavedení bodového systému nám poslouţil jako vzor podobný systém zavedený např. v Německu, Velké Británii, Francii, Polsku, Itálii. Ve všech uvedených zemích se prokázalo, ţe zavedení bodového systému přispělo ke zvýšení kázně řidičů motorových vozidel a zároveň také došlo k poklesu počtu dopravních nehod a hlavně ke sníţení závaţnosti jejich následku. Účelem zavedení bodového systému je postihování recidivy páchání přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Jak v České republice, tak v mnoha jiných státech se ukázalo, ţe třeba peněţité sankce, byť i opakované, nejsou pro mnohé řidiče odstrašující a ani je nevedou k tomu, aby jiţ další přestupky nepáchali. Jako dostatečný preventivní účinek se ukázala pouze hrozba ztráty řidičského oprávnění, která hrozí po udělení 12 bodů. Systém bodového hodnocení spočívá v tom, ţe jsou řidičům motorových vozidel za zvolené přestupky a trestné činy proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích zaznamenávány trestné body do určité výše, popřípadě jsou odečítány od předem stanoveného základu. Body však nejsou sankcí za přestupek, jsou ale pouze administrativním opatřením ohodnocujícím nebezpečnost spáchaného přestupku. Toto platí i v případě spáchání trestného činu. V praxi to znamená, ţe za spáchání přestupku nebo trestného činu je řidiči uloţena sankce podle zákona o přestupcích nebo trest za spáchaný trestný čin a zároveň mu je zaznamenán 42

stanovený počet bodů, pokud jde o vybraný přestupek nebo trestný čin spadající do systému bodového hodnocení. Pokud řidič dosáhne stanoveného počtu dvanácti bodů, tak pozbývá odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a tím také pozbývá řidičské oprávnění. K zpětnému získání řidičského oprávnění se musí řidič podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti. Bodový systém také umoţňuje odečítání udělených bodů a to proto, aby řidič mohl aktivně čelit hrozbě ztráty řidičského oprávnění. Určený počet bodů se odečte, pokud řidič po dobu dvanácti měsíců nespáchal ţádný přestupek nebo trestný čin, za který se body zaznamenávají. Body si řidič můţe také odepsat tím, ţe absolvuje kurs bezpečné jízdy. Bodové hodnocení nalezneme v hlavě V, § 123a aţ 123f. Bodový systém však jiţ prošel novelizací. Ta je spojená s novelizací trestního zákoníku. Zákonné znění bodového hodnocení zní takto: „Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla, nebo ţe se řidič porušování těchto povinností nedopouští.“27) Z citace tedy vyplývá, ţe ne všechny přestupky a trestné činy jsou hodnoceny přidělením bodů a zároveň, je moţné body udělit pouze řidiči motorového vozidla. Nelze uloţit body např. cyklistovi nebo řidiči tramvaje. Zároveň podle počtu bodů můţeme u jednotlivého řidiče zjistit, jak závaţné přestupky či trestné činy spáchal nebo se naopak dozvíme, ţe má řidič nulový stav svého bodového konta a z toho plyne, ţe nespáchal ţádné přestupky či trestné činy proti plynulosti a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V případě nasbírání 12 bodů pozbývá řidič řidičské oprávnění na dobu 1 roku. Tabulku bodů uvádím v příloze č. 2.

4.1. Započítávání bodů Body do registru řidičů, tedy do evidenční karty řidiče, zaznamenává pouze úředník místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, do něhoţ řidič spadá. V registru 27)

§ 123a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

43

řidičů jsou zapsány body ke dni, v němţ byla řidiči udělena bloková pokuta nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uloţení sankce za spáchaný přestupek nebo trestný čin. Novelizací zákona došlo k bodovému hodnocení i u vojáků, kteří se dopustili dopravního přestupku či trestného činu. V tomto případě se body udělují ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uloţení sankce za jednání vojáka označené za přestupek dle zvláštního právního předpisu či rozhodnutí o uloţení kázeňského trestu. Do novelizace zákona vojáci nebyli bodově hodnoceni. Záznam se provádí nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne, kdy místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností obdrţel28) a) oznámení o uloţení pokuty za přestupek v blokovém řízení, b) rozhodnutí o uloţení sankce za přestupek, rozhodnutí o uloţení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uloţení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, c) rozhodnutí, kterým byl uloţen trest za trestný čin. Nejpozději do 3 dnů musí Policie ČR nebo obecní policie oznámit úřadu obce s rozšířenou působností, ţe byla udělena pokuta v blokovém řízení za přestupek, který patří do bodového hodnocení. O přidělení bodů musí být rozhodnuto okamţitě poté, co úřad obdrţí pravomocné rozhodnutí o přestupku či trestném činu nebo oznámení o uloţení blokové pokuty. Z toho vyplývá, ţe body neuděluje policie nebo obecní police, ale o jejich přidělení rozhodují aţ úředníci příslušného úřadu obce s rozšířenou působností. Body se zapisují pouze na základě právních mocí rozhodnutí o přestupku nebo trestných činech. Musí tedy před přidělením bodů proběhnout sankční řízení. V průběhu tohoto řízení se člověk můţe dozvědět, ţe za jeho jednání jsou body, ale bohuţel to záleţí pouze na znalosti a ochotě rozhodujícího orgánu. Orgán, který projednává přestupek nebo trestný čin není povinen informovat, ţe za jednání budou člověku zapsány body (někdy to totiţ ani neví).

28)

§ 123b odst. 2) písm. a) aţ c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

44

Obecní úřad tedy neinformuje o zapisování bodů, ale vychází se z toho, ţe řidič při projednávání např. přestupku věděl, ţe se něčeho dopustil a můţe tušit, ţe za jeho jednání jsou body, vyjma případu, kdy člověk dosáhne 12 bodů. Obecní úřad informuje pouze o 12 bodech, coţ je někdy oprávněně kritizováno. Řidič má moţnost poţádat o výpis registru řidičů, kde zjistí svůj stav bodového konta. O výpis můţe poţádat buď na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností, nebo na kontaktním místě veřejné správy (Czech Point). Ţádost o výpis je zpoplatněna podle zákona o správních poplatcích. Maximální počet bodů, které úřad u jednotlivého řidiče zaznamenává, je 12. Tzn., ţe pokud jiţ řidič má na svém kontě např. 10 bodů a spáchá přestupek, za který mu jsou uděleny 3 body, tak na svém kontě bude mít přesto zaznamenáno pouze 12 bodů. Pokud se dopustí několika přestupků nebo trestných činů, zákon stanoví, ţe se můţe udělit pouze nejvyšší počet bodů za nejzávaţnější z nich. Avšak Nejvyšší soud v nedávné době rozhodl, ţe body se mohou sčítat. V případě dosaţení 12 bodů je povinností obecního úřadu obce s rozšířenou působností písemně oznámit řidiči tuto skutečnost. Úřad zároveň vyzve řidiče, aby na základě rozhodnutí do 5 pracovních dnů od doručení rozhodnutí odevzdal řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz. Po uplynutí doby 5 pracovních dnů řidič pozbývá řidičského oprávnění na dobu 1 roku. Pokud je řidič v době zákazu řízení přistiţen policií při řízení motorového vozidla, můţe se dopustit i spáchání trestného činu. Lhůta jednoho roku běţí ode dne uloţení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu. Bohuţel se stává, ţe řidiči, kteří mají uloţený trest zákazu činnosti řízení motorového vozidla, neodevzdávají řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz a po celou dobu zákazu řízení ho mají ponechaný doma, i kdyţ motorové vozidlo neřídí. Po uplynutí zákazu řízení znovu usednou za volant, a kdyţ je zastaví policie, jsou nemile překvapeni, ţe jsou stále evidováni v zákazu řízení. Dochází k tomu proto, ţe se úřad řídí dokumenty,

45

které obdrţí a řidič, který řidičský průkaz neodevzdal, si nemohl zaţádat o jeho vrácení, a proto mu není v evidenci řidičů trest ukončen. Obecními úřady obcí s rozšířenou působností bylo v lednu 2010 (stav k 30. dubnu 2010) v centrálním registru řidičů evidováno 684 015 řidičů, kteří se dopustili přestupku (trestného činu) započítávaného do bodového hodnocení řidiče tzn., ţe má na svém kontě „nějaký bod“. Výše uvedené odpovídá 10,47 % z registrovaných řidičů, tzn. cca kaţdý 10. řidič. Příklad 1 Řidiči XY byla dne 2. února 2008 uloţena bloková pokuta ve výši 1 000 Kč za překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci o 15 km/h (65/50) - přestupek § 22/1f4 zákona o přestupcích (přestupek spáchán dne 2. února 2008). Za toto jednání mu do evidenční karty řidiče byly započítány 2 body. Dne 8. února 2008 byla témuţ řidiči uloţena bloková pokuta ve výši 2 500 Kč za způsobení dopravní nehody, při ní došlo k hmotné škodě, která nedosahovala částky 100 000 Kč, a to nedáním přednosti v jízdě - přestupek § 22/1f8 zákona o přestupcích (přestupek spáchán dne 8. února 2008). Za toto jednání mu byly do evidenční karty řidiče započítány 4 body. Dne 10. února 2009 nabyl právní moci příkaz o uloţení pokuty, kterým byl tentýţ řidič uznán vinným ze spáchání 3 přestupků - překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci o 10, 15, 11, 19 a 16 km/h (vţdy na 50 km/h) - přestupek § 22/1f4. Byla mu uloţena jedna pokuta ve výši 1 000 Kč. Přestupky byly spáchány dne 10. května 2008, 11. června 2008, 28. září 2008. Dne 3. března 2009 byla řidiči uloţena bloková pokuta ve výši 1 500 Kč za nepřipoutání se - § 22/1l a za drţení telefonu za jízdy - § 22/1f1. O výpis bodového hodnocení (BH) poţádal dne 11. dubna 2009

Výpis Bodového hodnocení Váš stav bodového hodnocení ke dni 11. dubna 2009 je 11 bodů. Historie bodového hodnocení je: 1. 2. února 2008 + 2 body za § 22/1f4 2. 8. února 2008 + 4 body za § 22/1f8 46

3. 9. února 2009 - 4 body (neboť ode dne 8. února 2008 po dobu 1 roku nedošlo k právní moci rozhodnutí, jím byl uznán vinným ze spáchání přestupku zařazeného do bodového hodnocení) 4. 10. února 2009 + 2 body za § 22/1f4 (ze dne 10. května 2008) 5. 10. února 2009 + 2 body za § 22/1f4 (ze dne 11. června 2008) 6. 10. února 2009 + 2 body za § 22/1f4 (ze dne 28. září 2008) 7. 3. března 2009 + 3 body za § 22/1f1 - pouze 3 body, 2 body za nepřipoutání se nezapíšou, neboť poslední dva přestupky byly spáchány jedním skutkem (zapíše se pouze ten přísněji postiţitelný - telefonování) Příklad 2 Řidič XY dne 5. července 2009 způsobil dopravní nehodu, při níţ došlo k hmotné škodě převyšující škodu 100 000 Kč, kdy nerespektoval dopravní značku "Stůj, dej přednost v jízdě!". Po příjezdu hlídky PČR na místo se odmítl na výzvu policisty podrobit dechové zkoušce a lékařskému vyšetření ke zjištění, nebyl-li při řízení vozidla pod vlivem alkoholu. Dne 9. listopadu 2009 nabylo právní moci rozhodnutí, jímţ byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 22/1d a § 22/1f8. Pokuta 35 000 Kč a zákaz činnosti na dobu 18 měsíců. Zápis bodů takto 1. 9. listopadu 2009 + 7 bodů za § 22/1d 2. 9. listopadu 2009 + 4 body za § 22/1f8 - body se zapíší za oba přestupky, neboť je řidič spáchal dvěma skutky - 1. skutek - řízení vozidla a způsobení DN; 2. skutek - odmítnutí dechové zkoušky a lékařského vyšetření.

4.2. Vrácení řidičského oprávnění Řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn poţádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3. To znamená, ţe řidič nemůţe poţádat o vrácení řidičského průkazu např. po uplynutí poloviny této doby. Pokud byl řidiči za přestupek nebo trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě které dosáhl celkového počtu 12 bodů, uloţen trest nebo sankce 47

zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn poţádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání trestu nebo sankce zákazu činnosti. Řidič můţe poţádat po uplynutí nejméně poloviny doby výkonu trestu nebo sankce o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti. I v tomto případě ale musí činit doba pozbytí řidičského oprávnění nejméně 1 rok, jinak nelze od zbytku trestu upustit. Ţádost o vrácení řidičského oprávnění podává ţadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, ţe se ţadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Podmínkou zkoušky z odborné způsobilosti je, ţe musí být ohodnocena stupněm „prospěl“, pokud není takto ohodnocena, není moţné vrátit ţadateli řidičské oprávnění. Ţádost se odmítá v případě pochybnosti o oprávnění tohoto poţadavku, a to v souladu s § 101 zákona č. 361/2000 Sb. Dnem vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení a obecní úřad obce s rozšířenou působností mu v registru řidičů zaznamená odečet všech 12 bodů a jeho bodové konto je tak nulové.

4.3. Odečítání bodů Řidiči, kterému nebyla ode dne uloţení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehoţ základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodu, pravomocně uloţena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení29) a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosaţených bodů, b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosaţených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a),

29)

§ 123e odst. 1 písm. a) aţ c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

48

c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body. K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů a odečtení bodů z dosaţeného počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do pracovních dnů ode dne, kdy vznikl nárok na odečtení bodů. Řidiči se rovněţ odečtou body, které my byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí. Pokud se řidič nedopouští ţádného přestupkového chování, jsou mu odečteny body aţ do nulového stavu konta, avšak nelze získávat, ţádné „kladné“ body. Příklad Paní K. B. dosáhla ke dni 2. prosince 2008 11 bodů. Do 2. prosince 2009 se nedopustí jednání zařazeného do bodového hodnocení; budou jí tedy odečteny 4 body a v registru jí zůstává 7 bodů. Do 2. prosince 2010 se opět nedopustí jednání zařazeného do bodového hodnocení; budou jí tedy odečteny opět 4 body a v registru jí zůstávají 3 body. Pokud se do 2. prosince 2011 nedopustí jednání zařazeného do bodového hodnocení, budou jí odečteny všechny zbývající body. Body se však nemohou odečítat po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Doba pro moţnost odečtení bodů začíná běţet aţ po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Příklad Pan Z. L. jako řidič autobusu při jízdě veš stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil poţitím alkoholu, způsobil dopravní nehodu, při které vznikla hmotná škoda 400 000,- Kč. Za tento trestný čin byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na 9 měsíců a zákazu činnosti na 2 roky. Po dobu 2 let tedy neběţí doby pro odečítání bodů.

49

Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněţ provede záznam v registru řidičů o odečtení 3 bodu z dosaţeného počtu bodů řidiči, který podal písemnou ţádost o odečtení bodů a30) a) doloţil ţádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu, které není starší neţ 1 měsíc od podání ţádosti, a b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičů zaznamenáno více neţ 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně neţ 6 body. Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede záznam o odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od podání ţádosti. Příslušný úřad obce s rozšířenou působností můţe provést záznam o odečtení bodů řidiči na základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za kalendářní rok. Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru řidičů. Jestliţe řidič nesouhlasí se záznamem bodů v registru řidičů, můţe podat písemnou námitku k provedenému záznamu. Námitku podává k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je příslušný k vedení záznamu. Ten podanou námitku přezkoumá, a pokud námitka byla oprávněná, do 10 pracovních dnů provede v registru řidičů opravu záznamu a písemně o tom řidiče vyrozumí. V opačném případě, kdy shledá námitku neoprávněnou, ji zamítne a provedený záznam potvrdí.

4.4. Umazání trestných bodů Kaţdý řidič se můţe po splnění určitých podmínek zcela dobrovolně zúčastnit kurzu bezpečné jízdy. Po absolvování kurzu jsou mu odmazány tři body. Cenu kurzu si určuje středisko bezpečné jízdy a hradí si ji kaţdý účastník z vlastních peněz. Absolvování kurzu 30)

§ 123e odst. 4 písm. a) aţ b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

50

má několik vlastních pravidel. Kurzu se účastní řidič se svým vozidlem. Kurz nesmí absolvovat řidič, který jiţ nasbíral jedenáct nebo dokonce dvanáct bodů, ale i řidič, který je drţitelem menšího mnoţství bodů, ale dopustil se jednání, které je ohodnoceno šesti nebo sedmi body. Všem těmto řidičům nezbývá neţ čekat, aţ jim budou po jednom roce, ve kterém se nedopustí jiného bodově hodnoceného porušení pravidel silničního provozu odečteny čtyři body. Kurzy bezpečné jízdy poskytují střediska bezpečné jízdy, která jsou akreditovaná u krajských úřadů. V současné době kurzy probíhají v Sosnové, Brně, Mostě a na jiných místech. Kurz bezpečné jízdy se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části, která trvá tři hodiny, probíhá výuka: teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy, nejčastějších příčin dopravních nehod a jejich předcházení, důsledků protiprávního jednání řidičů motorových vozidel, prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích. Po absolvování výuky následuje praktický výcvik, který trvá 3,5 hodiny. Do praktického výcviku je zahrnuta jízda po výcvikové ploše, která je zaměřena na předcházení a řešení situací, při nichţ je značně ztíţena moţnost ovládat vozidlo formou bezpečné a defenzivní jízdy. Po kurzu si můţe řidič poţádat o odečtení bodů. Úřad ţádost vyhodnotí, a pokud zjistí, ţe odečtení bodů nic nebrání, provede odečet tří bodu z řidičova bodového konta. Tento odečet nepodléhá ţádnému správnímu poplatku. Kurz můţe řidič absolvovat pouze jednou za kalendářní rok. Teoreticky je moţné zaţádat o odečet v prosinci a na základě dalšího postoupeného kurzu v bezpečné jízdy v lednu dalšího roku si zaţádat o odečet dalších tří bodů.

51

Jízda bez řidičského oprávnění Od 1. ledna 2010 bude jízda bez řidičského oprávnění posuzována pouze jako přestupek a nebude tak posuzována jako trestný čin. Jízda bez řidičského oprávnění jako trestný čin byla posuzována od 1. července 2006, před tímto datem se vţdy jednalo o přestupek. Podle statistik však počet jízd bez řidičského oprávnění neklesá, spíše naopak, recidiva je zde častá a prevence se tak minula účinkem, proto je zavedení jízdy bez řidičského oprávnění jako přestupku přinejmenším sporné. Za jízdu bez příslušného řidičského oprávnění hrozí řidiči peněţitá pokuta ve výši nejméně 25 000 Kč a zákaz řízení na dobu nejméně jednoho roku. Podle vyjádření pracovníků odborů dopravy je mnoho případů, kdy mnozí delikventi odešli od soudu s mnohem mírnějším trestem, někdy nedostali ani zákaz řízení motorových vozidel a v některých případech se k soudu vůbec nedostali, protoţe jejich řízení zastavil jiţ státní zástupce a v takovém případě jim nebyly ani zaznamenány body v bodovém hodnocení. Od 1. ledna 2010 nenastala ţádná revoluce, při které by se jiţ řidiči nemuseli bát postihu. Postihy za přestupky jsou v takových případech srovnatelné s trestnými postihy. Jediný rozdíl nastává v tom, ţe řidiči jiţ za spáchání přestupku jízdy bez řidičského oprávnění nehrozí aţ roční vězení. Hlavní výhodou trestního řízení byla především rychlost, která se při vyuţití institutu zkráceného přípravného řízení pohybuje v řádu několika dnů. V případě přestupkového řízení proběhne od odhalení aţ po potrestání pachatele zpravidla několik měsíců. Problém nastává v případě, kdy je po roce přestupek promlčen a mnozí delikventi tak přestupkové řízení často protahují svými obstrukcemi a tím se vyhnou případnému udělení trestu a připsání bodů.

52

Návrh na změny zákona Při psaní práce jsem narazila na několik rozporuplných znění. Tato znění bych navrhovala při novele zákona změnit. Při hodnocení přestupků či trestných činů se dosti často setkáváme s pojmem osoba blízká. Pojem nalezneme v § 60 odst. 1) a § 68 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. § 60 odst. 1) určuje, kdy se pojmu osoba blízká můţe vyuţít a § 68 přímo vysvětluje, kdo se osobou blízkou rozumí. Pojmu vyuţívají především problémový řidiči a jejich advokáti, protoţe zákon jim umoţňuje neuvést osobu, která řídila vozidlo v době spáchání přestupku či trestného činu, a tak nedojde ani k potrestání dotyčného řidiče. Zákon sice v § 60 odst. 2) přímo umoţňuje sankcionovat toho, kdo nepodá vysvětlení nebo ho bezdůvodně odmítá podat, uloţit pořádkovou pokutu aţ 5 000,- Kč. Odstavec 2) § 60 se mi zdá dosti nešťastně formulovaný a i pořádková pokuta je velice nízká. Umoţňuje vlastníkovi motorového vozidla se za velmi nízkou částku „zbavit“ postihu ve správním nebo trestním řízení. Formulace osoba blízká se vyuţívá hlavně při překročení rychlosti, zákazu zastavení a vjezdu do zakázaných míst, které zachytí kamery, dále při neumoţnění chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky. Proto navrhuji, aby pojem osoba blízká byl z našeho právního systému zcela vyškrtnut a povinností vlastníka motorového vozidla by bylo vţdy vysvětlit, kdo motorové vozidlo řídil. Pokud by nevysvětlil, kdo jej řídil, byl by za přestupek nebo trestný čin sankcionován přímo vlastník motorového vozidla. V případě, ţe by pojem osoba blízká musel v zákoně zůstat, navrhuji, aby bylo zúţeno taxativní vymezení pojmu osoba blízká a zároveň se zvýšila i pořádková pokuta. Další rozpory nacházím v bodovém hodnocení neumoţnění chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky a nezastavením vozidla před přechodem pro chodce. V obou případech hrozí pokuta ve správním řízení 2 500 aţ 5 000,- Kč, body jsou jiţ ale rozdílné. V prvním případě dostanete 4 body a v druhém 3 body, zákon ale neuvádí jak tyto dva rozdílné přestupky rozlišit a kdy přidělit 4 body a kdy 3 body. Proto se můţe stát, ţe jeden a ten samý přestupek bude jednou hodnocen 3 body a podruhé 4 body. 53

Navrhuji sloučit oba dva pojmy, a zůstal by pouze jeden pojem, a to „nezastavení vozidla před přechodem pro chodce a neumoţnit tak chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky“, pokuta by zůstala stejná a přestupek by byl hodnocen 3 body. V tabulce bodového hodnocení také nalezneme část o „drţení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla“, drţení je hodnoceno 3 body. Dále je zde i ustanovení „porušení povinnosti pouţít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6“, to je hodnoceno pouze 2 body. Takţe naši zákonodárci zde vlastně řekli, ţe ohroţení ţivota dítěte není aţ tak závaţný dopravní přestupek, jako kdyţ někdo za jízdy telefonuje. Mým návrhem je, aby 3 body za „drţení telefonního či jiného hovorového přístroje za jízdy“ zůstaly, ale zpřísnilo se ustanovení „porušení povinnosti pouţít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6“, navrhuji zde udělení 7 bodů. Velmi často se stává, ţe jeden a ten samý přestupek, který spáchají dva různí řidiči na různých místech republiky, je hodnocen dvěma různými způsoby. Jednou je přestupek sankciován peněţitou pokutou a přidělením trestných bodů. Podruhé je přestupek ohodnocen pouze peněţitou pokutou a na obecní úřad obce s rozšířenou působností, jeţ by řidiči přidělil body, se vůbec nedostane. Navrhovala bych zpřísnit předpisy k posuzování přestupků, aby nebyla tak velká benevolence nejen policistů, ale i úřadů při řešení stejných přestupků. Pokud zákon zakazuje drţení telefonního a jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla a uděluje řidiči při spáchání tohoto přestupku 3 body a blokovou pokutu 1 000,- Kč a ve správním řízení pokutu 1 500,- aţ 2 500,- Kč, mělo by se stejným způsobem postupovat i pokud řidič za jízdy pije, jí a kouří. Odvádí to jeho pozornost od řízení stejně jako drţení telefonního a jiného hovorového nebo záznamového zařízení.

54

5. Autoškoly Autoškolám věnuji jednu z kapitol mé bakalářské práce, protoţe zákon č. 247/2000 Sb. nejen velice úzce souvisí se zákonem č. 361/2000 Sb., ale vztahuje se na něj také novela č. 411/2005 Sb. Díky novele prošel zákon významnou změnou., Vymezení pojmu autoškola a pojmy související s autoškolou jsou uvedeny v zákoně č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů., jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 478/2001 Sb., zákonem č. 175/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 411/2005 Sb., 374/2007 Sb. a 384/2008 Sb. Registraci k provozování autoškoly vydává od 1. ledna 2003 Odbor dopravy příslušného úřadu obce s rozšířenou působností. Autoškolu můţe provozovat právnická i fyzická osoba na základě ţivnostenského oprávnění vydaného podle zvláštního zákona vydaného k provozování autoškoly. Výuku a výcvik k získání oprávnění řízení vozidel v autoškole můţe provozovat i organizační sloţka státu, která zajišťuje obranu státu. Do 31. prosince 2002 povolovaly provozování autoškoly jednotlivé okresní úřady.

5.1. Ţádost o výuku a výcvik ţadatelů o řidičské oprávnění Uchazeč o řidičské oprávněné se musí přihlásit do autoškoly prostřednictvím ţádosti o získání řidičské oprávnění. Ţádost o řidičské oprávnění musí obsahovat31) a) jméno, příjmení a titul ţadatele, b) adresu trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, c) datum a místo narození ţadatele, d) státní občanství ţadatele, e) skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, kterou jiţ ţadatel vlastní,

31)

§ 13 odst. 3 zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

55

f) skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, k jejímuţ získání poţaduje ţadatel provedení výuky a výcviku. Má-li ţadatel přechodný pobyt na území České republiky, musí trvat ke dni podání ţádosti o výcvik alespoň 185 dnů, pokud ţadatel neprokáţe, ţe se na území české republiky připravuje na výkon povolání po dobu nejméně 6 měsíců.32) Je to jedna z novinek, kterou zavedla novela č. 411/2005 Sb. Před zavedením novely mohli o řidičské oprávnění ţádat např. i lidé z uprchlických táborů. Jako místo pobytu se jim napsalo místo uprchlického tábora. Přílohou ţádosti je doklad o zdravotní způsobilosti ţadatele, který nesmí být starší více neţ 3 měsíce v době podání ţádosti a potvrzení můţe vydat pouze33) a) registrující praktický lékař, b) lékař zařízení závodní preventivní péče, c) kterýkoliv praktický lékař u osoby, která nemá registrující praktického lékaře nebo zařízení závodní preventivní péče. Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává lékař na základě prohlášení ţadatele o řidičské oprávnění nebo drţitele řidičského oprávnění podle výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. Jako zdravotně způsobilého nemůţe lékař posoudit ţadatele, který má poruchy chování způsobené závislostí nebo alkoholu nebo jiných psychoaktivních látkách. Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí ţadatel. V příloze č. 1 uvádím vzor tiskopisu: Posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zdravotní způsobilost ţadatele musí být doloţena na zvláštním tiskopise. Ţadatel musí také doloţit čestné prohlášení o svém zdravotním stavu, které sám vyplní.

32)

§ 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 33) § 84 odst. 4 písm. a) aţ c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)

56

V dokladu o zdravotní způsobilosti lékař uvede, zda je ţadatel schopen výuky a výcviku a popřípadě vypíše zdravotní omezení ţadatele (např. brýle, kontaktní čočky, naslouchadla apod.). U tělesně postiţených občanů musí být přesně vypsán druh postiţení a podle druhu postiţení probíhá výcvik ţadatele o řidičské oprávnění (jedná se např. o ruční ovládání vozidla). Úřad si k ţádosti uchazeče o výuku a výcvik v autoškole vyţádá elektronickou cestou výpis z evidence Rejstříku trestů. Ţadatel, který ţádá o výuku a výcvik v autoškole nesmí být ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Pokud ţadatel ještě nedosáhl věku 15 let, musí ţádost doloţit písemným souhlasem zákonného zástupce a jeho podpis musí být ověřen příslušným orgánem. Skupiny a podskupiny řidičských oprávnění, o jejichţ udělení ţádají řidiči mladší 18 let, se mohou udělit pouze s písemným souhlasem zákonného zástupce. Týká se to pouze řidičského oprávnění skupin Am, A1, T a podskupiny B1. Popis jednotlivých řidičských oprávnění a rozsah platnosti řidičských oprávnění blíţe popisuji v kapitole Řidičská oprávnění.

5.2. Rozdělení výuky a výcviku Základní výuka a výcvik Rozumí se jí příprava ţadatele na získání řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu či podskupinu řidičského oprávnění. Ţadatel můţe získat řidičské oprávnění na tyto skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění a) skupina AM, její udělení je moţné od věku 15 let, b) podskupina A1, její udělení je moţné od věku 16 let, c) skupina A, její udělení je moţné od věku 18 let, d) podskupina B1, její udělení je moţné od věku 17 let, e) skupina B, její udělení je moţné od věku 18 let, f) skupina T, její udělení je moţné od věku 17 let. 57

Sdruţená výuka a výcvik Umoţňuje získat řidičské oprávnění pro kombinaci dvou a více skupin či podskupin řidičských oprávnění. Rozšiřující výuka a výcvik Ţadateli umoţní získat řidičské oprávnění na další skupinu či podskupinu řidičského oprávnění. Výjimkou jsou však drţitelé řidičského oprávnění skupiny Am a T, kterým nelze rozšiřující výuku a výcvik poskytnout. Výuka a výcvik podle individuálního plánu Při této výuce si teoretickou přípravu ţadatel osvojí samostatným studiem a povinnými konzultacemi v rozsahu stanoveném učební osnovou. Doplňovací výuka výcvik O doplňovací výuku a výcvik si můţe ţadatel poţádat v kterékoliv autoškole. Dříve platilo, ţe mohl absolvovat doplňovací výuku a výcvik jen v autoškole, která jiţ prováděla výuku a výcvik. Jedná se především o rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A opravňující k řízení motocyklu s omezením výkonu do 25 kW na skupinu A opravňující k řízení motocyklu převyšující 25 kW. A dále se jedná o rozšíření řidičského oprávnění s omezením na vozidla vybavená automatickou převodovkou a na řidičské oprávnění bez tohoto omezení. Průběh výuky a výcviku ţadatelů o řidičské oprávnění34) Předmětem výuky a výcviku ţadatelů o řidičské oprávnění je získání potřebných a praktických znalostí, dovedností a návyků k řízení v provozu na pozemních komunikacích. Obsah výuky a) výuka předpisů o provozu vozidel, b) výuka o ovládání a údrţbě vozidla, 34)

§ 20 odst. 1, 2 písm. a) aţ d), 3 písm. a) aţ c) zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

58

c) výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy, d) výuka zdravotnické přípravy. Obsah výcviku a) výcvik v řízení vozidla, b) výcvik praktické údrţby vozidla, c) praktický výcvik zdravotnické přípravy

5.3. Závěrečné zkoušky v autoškole Po ukončení výuky a výcviku v autoškole se kaţdý ţadatel o řidičské oprávnění musí podrobit zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla. Úspěšné sloţení zkoušky je podmínkou k udělení řidičského oprávnění. Zkoušky z odborné způsobilosti ţadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den v autoškole, která zajišťovala výuku a výcvik ţadatele, nedohodnou-li se autoškola a zkušební komisař na jiném vhodném místě konání zkoušek (v dnešní době se písemné zkoušky provádějí na počítačích v budově obecního úřadu obce s rozšířenou působností). Neprovede-li obecní úřad obce s rozšířenou působností zkoušky v jeden den, zařadí ţadatele k dalším zkouškám tak, aby byly provedeny nejpozději do 7 dnů od jejich zahájení. Provozovatel autoškoly, který zajišťoval výuku a výcvik ţadatele, poskytne pro účely zkoušky na náklady ţadatele výcvikové vozidlo. Ke zkoušce doprovází ţadatele o řidičské oprávnění drţitel příslušného profesního osvědčení. Vţdy se jedná o učitele dané autoškoly. Zkouška z odborné způsobilosti35) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích b) ze znalostí ovládání a údrţby vozidla, vyjma skupiny AM, 35)

§ 39 odst. 1 zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

59

c) z praktické jízdy výcvikovým vozidlem. Výsledek kaţdé zkoušky se hodnotí stupněm prospěl či neprospěl. Jestliţe ţadatel o řidičské oprávnění neprospěl v některé zkoušce, můţe zkoušku opakovat. Lhůta pro opakování zkoušky je nejdříve za 5 pracovních dnů ode dne konání neúspěšné zkoušky. Zkoušky se zahajují testem předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotní přípravě. Výsledek testu zapíše zkušební komisař do ţádosti o řidičské oprávnění a do protokolu o zkouškách. Kaţdý zápis musí být podepsán zkušebním komisařem a nesmí chybět jeho razítko. V případě, ţe ţadatel o řidičské oprávnění neuspěje při zkouškách do doby 6 měsíců ode dne zahájení první zkoušky, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik. Jestliţe ţadatel o řidičské oprávnění neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, v němţ je zkouška konána, můţe zkoušku sloţit za přítomnosti tlumočníka. Ţadatel můţe této moţnosti vyuţít pouze v případě, ţe tlumočník byl k dispozici při všech hodinách výuky k řidičskému oprávnění. Tlumočníka si musí zajistit ţadatel na vlastní náklady. V takovém případě se zkouška z předpisů na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy koná ústně. Účast tlumočníka při výuce musí být doloţena společně s účastí ţadatele při výuce. Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy Zkouška se provádí testem pomocí výpočetní techniky. Zkušební komisař zadá do počítače jméno uchazeče a skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, o které ţádá a pokud vlastní uţ skupinu či podskupinu jiného řidičského oprávnění, zadá i je. To vše odešle do centra, kde je následně sestaven test příslušnému uchazeči. Test se skládá jen z otázek vztahujících se k příslušné skupině či podskupině řidičského oprávnění, o něţ ţádá nebo které jiţ vlastní. Skládá se z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z předpisů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ze zdravotnické přípravy a z předpisů související s provozem na pozemních komunikacích.

60

Lhůta pro vykonání zkoušky činní 30 minut, pokud však ţadatel doloţí doklad o lékařském vyšetření, kde je uvedeno, ţe trpí poruchou dyslexie nebo dysgrafie, prodlouţí zkušební komisař předepsanou dobu na dvojnásobek. Dřívější a nynější provádění písemných testů při závěrečných zkouškách v autoškole Aţ do novely zákona, tedy do 1. července 2006, probíhaly všechny zkoušky formou písemných testů v učebně autoškoly za přítomnosti zkušebního komisaře a učitele autoškoly. Od novely zákona se testy provádějí formou testu na počítači. Test se skládá z náhodně vybraných otázek, které se týkají dané skupiny či podskupiny řidičského oprávnění. Zkoušky na počítači se však provádějí v místě úřadu obce s rozšířenou působností za účasti zkušebního komisaře. Učitel výuky a výcviku v této místnosti není přítomen, coţ dříve neplatilo. Po vykonání písemné zkoušky zkušební komisař dané testy prohlédl a vyhodnotil. Dnes jiţ testy vyhodnocuje sám program. Komisaři se ihned ukáţe výsledek vyhodnocení testu. Tím se ušetří čas, který dříve komisař potřeboval na provedení kontroly testu. Po skončení písemných testů pokračují zkoušky z ovládání a údrţby vozidla a praktické jízdy. Na závěr zkoušek zhotoví zkušební komisař protokol o vykonání úspěšném či neúspěšném vykonání zkoušky. Při úspěšném absolvování zkoušek si ţadatel s tímto dokladem poţádá o vydání řidičského průkazu. Zkouška z ovládání a údrţby vozidla36) Zkouška se provádí ústně u modelu nebo u výcvikového vozidla. Jestliţe je ţadatel o řidičské oprávnění osobou sluchově postiţenou provede se zkouška za přítomnosti tlumočníka ve znakové řeči. V takovém případě si tlumočníka zajistí ţadatel o řidičské oprávnění podle zvláštního zákona na své náklady. Zkouška z praktické jízdy37) Kaţdý ţadatel o řidičské oprávnění musí při zkoušce z praktické jízdy prokázat své znalosti, dovednosti a chování, včetně specifických poţadavků pro jednotlivé skupiny a 36)

§ 41 zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 37) § 42 zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

61

podskupiny řidičských oprávnění. Zkouška z praktické jízdy je rozdělena do dvou částí. Ţadatel o řidičské oprávnění, který při zkoušce neprokáţe základní znalosti u kaţdé ze dvou částí, je hodnocen stupněm neprospěl. Zkouška z praktické jízdy musí trvat v první části nejméně 10 minut a v druhé části nejméně 20 minut. Týká se to řidičských oprávnění skupina AM, A, B, B + E, a T a podskupin řidičských oprávnění A1 a B1 a nejméně 35 minut pro ostatní skupiny a podskupiny řidičských oprávnění.38) Obě dvě části zkoušek mají přesně stanoveny, z čeho mají být uchazeči o řidičské oprávnění zkoušeni. V některých případech jde od určité zkoušky při jízdě upustit, např. „řízení vozidla na křiţovatce, která je řízena světelnou signalizací“. Jedná se především o případ, kdy ţadatel absolvoval výuku a výcvik v autoškole, která sídlí v místě, kde není křiţovatka řízená světelnou signalizací. Pokud dojde při zkoušce k takovému porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, které ohrozilo nebo můţe ohrozit váţným způsobem bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nebo pokud došlo k situaci, kdy musel do řízení motorového vozidla zasáhnout učitel, zkouška se okamţitě ukončí a ţadatel je hodnocen stupněm neprospěl. Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která ţadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. Zkušební komisař sedí na zadním sedadle. Zkoušky se můţe zúčastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru, vrchního státního dozoru a tlumočník. U zkoušky k získání řidičského oprávnění skupin AM a A (A18 a A21) nebo podskupiny A1 se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V takovém případě přebírá

38)

§ 43 odst. 1 zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

62

zkušební komisař povinnosti učitele autoškoly vyplývající ze zvláštního zákona ale i odpovědnost za ţadatele o řidičské oprávnění a výcvikové vozidlo. Pokud je zkouška prováděna na vozidle, které je konstrukčně přizpůsobené osobě tělesně postiţené nebo na vozidle, které je vybavené automatickou převodovkou, zapíše zkušební komisař tuto skutečnost do ţádosti o řidičské oprávnění. Zápis pak slouţí jako podklad pro omezení řidičského oprávnění podle zvláštního zákona. Zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel při sdruţené výuce a výcviku39) Zkouška se provádí jedním testem. Při zkoušce z předmětu ovládání a údrţba vozidla se sčítají otázky stanovené pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění. Zkouška z praktické jízdy se provádí na všech druzích vozidel stanovených pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění příslušného druhu výcviku. Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel40) Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, se provádí zkouškou podle tohoto zákona. Náklady zkoušky hradí ţadatel. Jestliţe řidič při přezkoušení z odborné způsobilosti neuspěl, můţe zkoušku opakovat pouze jednou. Pokud při opakované zkoušce řidič neuspěje, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, ve kterém neprospěl. Opakovací dílčí zkoušky po ukončení nové výuky nebo výcviku z některého předmětu je řidič povinen sloţit ve lhůtě 6 měsíců ode dne konání první zkoušky při přezkoušení z odborné způsobilosti; jinak se musí podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu. Nově se také přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení podrobuje i řidič, který při dosaţení 12 bodů v bodovém hodnocení pozbyl řidičské oprávnění. Upravuje jej § 45a zákona č 247/2000 Sb.

39)

§ 44 odst. 1 aţ 3 zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 40) § 45 a § 45a zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

63

Doplňovací zkouška Zkouška se provádí pro získání řidičského oprávnění skupiny A opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW a provádí se ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy. Doplňovací zkoušku můţe absolvovat pouze drţitel řidičského oprávnění A18 a zároveň musí být starší 21 let věku. Výhody a nevýhody nově vykonávaných zkoušek V současnosti se zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy vykonávají pomocí výpočetní techniky, coţ přidělalo práci úřadům a autoškolám, které musely nakoupit nové počítače a vytvořit si mnohem větší prostory pro umístění počítačů. Rozhodnutí je přítěţí i pro některé ţáky. Pokud se do autoškoly přihlásí osoba, která nezvládá práci na počítači, tak je pro ni velice obtíţné zvládnout vyhotovení testu za pouhých 30 minut. Další potíţe vznikají také u odborných učilišť, které mají výuku autoškoly v učebních osnovách. Jestliţe škola nebo učiliště sídlí v jiném místě neţ je sídlo úřadu obce s rozšířenou působností, musí všichni ţáci k závěrečným zkouškám do sídla úřadu a zde provádějí zkoušky pomocí výpočetní techniky. Aţ do roku 2006 dojíţděl zkušební komisař přímo do učiliště a písemné testy vykonával na místě. Další chybou při závěrečných zkouškách, je dle mého názoru krátká závěrečná zkouška v řízení vozidla. Zkušební komisař většinou provádí zkoušky pouze jízdou po městě, kde je sídlo úřadu a jízdou v jeho blízkém okolí, a tak jiţ nemá čas provést zkušební jízdu třeba na rychlostní komunikaci ve vyšší rychlosti a nemá tak moţnost odhalit chování nového řidiče i v takovém silničním provozu. Výhodou nově vykonávaných zkoušek však je znemoţnění moţnosti podvádění při vykonávání testu. Dříve si ţáci nebo i učitel mohli poradit. Dnes to jiţ není moţné, protoţe kaţdý má svůj individuálně určený test a při vykonávání testu není jiţ učitel přítomen.

64

5.4. Poplatky při závěrečných zkouškách Poplatky při závěrečných zkouškách byly zavedeny novelou zákona č. 411/2005 Sb., tedy od 1. července 2006. Ţadatel o řidičské oprávnění musí před vykonáním zkoušky příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, zaplatit za zkoušku z odborné způsobilosti správní poplatek, který činní 700,- Kč. V případě, ţe ţadatel zkoušku opakuje, zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100,- Kč, za zkoušku ze znalostí ovládání a údrţby vozidla 200,Kč a za zkoušku z praktické jízdy 400,- Kč. Podle mého názoru je placení poplatku přínosem. Pokud ţadatel o řidičské oprávnění před zavedením poplatku neudělal jakoukoliv závěrečnou zkoušku, nic ho nenutilo k tomu, aby se na zkoušku pečlivě připravoval. Ve velké míře toho zneuţívali ţáci učilišť a středních škol, kteří měli výuku a výcvik v autoškole v učebních osnovách. Jestliţe zkoušku neudělali, nehrozil jim ţádný „postih“. Nyní musí za kaţdou opakovanou zkoušku zaplatit příslušný poplatek, coţ působí jako donucovací prostředek k lepší přípravě na závěrečné zkoušky. Poplatek za zkoušku však není ţádnou novinkou v našem právním systému. Jiţ v zákoně č. 81/1935 Sb., o jízdě motorovými vozidly, je paragraf, jenţ přímo stanoví poplatek za zkoušku, tzv. taxu. Ta činila podle § 6 odst. 8 aţ 100,- Kč. Výši a podrobnosti o jejich poţadování a pouţití stanovilo vládní nařízení. Návrh změny zákona Do další novely zákona č. 361/2000 Sb. bych navrhovala změnu § 9 odst. 3, který přímo stanoví, kdo nemusí být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem. Mezi těmito uváděnými je i učitel autoškoly při provádění výcviku. Jako důvod je uvedeno, ţe pouţití bezpečnostního pásu můţe bránit v rychlém opuštění vozidla. Povinnost být připoután bezpečnostními pásy při výuce se jiţ jednou v zákoně objevila, ale bohuţel byla zrušena. Znovuzavedení této povinnosti bych opírala o fakt, ţe dnešní 65

automobily mohou být pro učitele velmi nebezpečné, a to nejen kvůli vyšší rychlosti, ale především kvůli airbagům. Tyto dva faktory mohou velice váţně ohrozit zdraví učitelů autoškoly. Z praxe jsou známy příklady, kdy při výuce došlo k dopravní nehodě a k váţnému zranění učitele. Ţadatel o výuku a výcvik v autoškole musí přikládat k ţádosti při prokázání své zdravotní způsobilosti doklad od lékaře i své čestné prohlášení. Navrhovala bych změnu, kdy by stačilo pouze potvrzení od lékaře, které by bylo součástí ţádosti o výuku a výcvik v autoškole, ne jako příloha ţádosti. Návrh změny výuky a výcviku v autoškole Příloha č. 3, zákona č. 247/2000 Sb. uvádí počet hodin, po které musí trvat výuka a kolik hodin výcvik v autoškole. Rozhodla jsem se uvést příklad výuky a výcviku v autoškole v České republice a v Německu. Uchazečům o řidičské oprávnění v Čechách určuje příloha č. 3. zákona č. 247/2000 Sb. počet hodin, po které musí trvat výuka a výcvik v autoškole. Pokud si chce ţadatel poţádat například o řidičské oprávnění skupiny B (osobní automobil) podá si pouze písemnou ţádost v autoškole, donese potvrzení od praktického lékaře, zaplatí poplatek (9 000,- aţ 12 000,- Kč) a výuku a výcvik můţe podstoupit. Zákon určuje délku výuky při získání řidičského oprávnění skupiny B v délce 36 hodin a výcviku v délce 34 hodin. Výcvik se skládá z 2 hodin výcviku na autocvičišti, 5 hodin v minimálním provozu, 21 hodin ve středním provozu, 2 hodin praktického výcviku údrţby vozidla a 4 hodin praktického výcviku zdravotnické přípravy. Zákon ani jeho příloha nevyţadují výcvik v hustém provozu, na dálnici, za sníţené viditelnosti či v noci ani zákon nevyţaduje praktický výcvik (alespoň 1 hodinu) jízdy s přívěsem do celkové hmotnosti 750 kg a ještě připouští individuální výuku. Po absolvování výuky a výcviku je ţák připuštěn k závěrečným zkouškám, pokud je úspěšně sloţí, můţe ihned po zhotovení řidičského průkazu sám a bez omezení řídit automobil. V případě, ţe bude chtít stejný ţák podstoupit výuku a výcvik v autoškole v Německu, setká se se zcela jinými podmínkami. Zákon ţadatelům přímo určuje povinnost podat si místnímu úřadu ţádost o tom, zda budou připuštěni k výuce a výcviku v autoškole. Ţádost musí ţadatelé doloţit výpisem přestupků, dokladem o absolvování kurzu první pomoci a vyšetřením u očního lékaře. V případě připuštění k výuce a výcviku v autoškole zaplatí 66

ţadatelé 150 euro jako základní poplatek a absolvuje 14 hodin povinné teorie, zákon nepřipouští samostudium, po 14 hodinách výuky teorie následuje minimálně 30 hodin výcviku (praktických jízd). Jestliţe však instruktor uzná, ţe ţadatel ještě nezvládá řízení tak dobře, aby mohl absolvovat následující výcvik, můţe nařídit další jízdy. Kaţdá takováto hodina základní jízdy stojí 29 euro. Po základních jízdách následuje 14 hodin zvláštních jízd. Ty se skládají z jízdy na venkově, z jízdy na dálnici a z jízdy v nočních hodinách. Cena 1 hodiny zvláštní jízdy je 42 euro. Po absolvování celé výuky a výcviku je ţadatel připuštěn k závěrečným zkouškám. Za ně zaplatí 21 euro. Získání řidičského oprávnění na skupinu B stojí v přepočtu přibliţně 30 000,- Kč. Oba dva příklady uvádí velké rozdíly ve výuce a výcviku mezi Českou republikou a Německem. Německá autoškola nehledí pouze na splnění počtu zákonem stanovených odjetých jízd, ale umoţňuje instruktorovi rozhodnout, zda je jiţ ţadatel schopen pokračovat v dalším výcviku nebo zda potřebuje tzv. odjezdit ještě další hodiny navíc. A dále uchazeči přímo nařizuje i absolvování jízd na venkově, na dálnici a v noci. Česká autoškola sice umoţňuje tzv. dokoupení si dalších jízd, ale z vyjádření instruktorů autoškoly se toho vyuţívá minimálně. Zákon je benevolentní při výcviku a přímo nestanoví určité počty hodin, které by měl uchazeč odjet na dálnici, v noci nebo i v hustém městském provozu. Myslím si, ţe i toto nařízení, pokud by bylo navrţeno do novely zákona, by zkvalitnilo celý výcvik v autoškole a lépe připravilo budoucí řidiče pro provoz na českých silnicích.

67

6. Řidiči profesionálové 6.1. Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů Odborná způsobilost řidičů se zdokonaluje školením zaměřeným na znalost právních předpisů na úseku dopravy, zejména pravidel provozu na pozemních komunikacích, teorie řízení a zásad bezpečné jízdy, ochrany ţivotního prostředí před škodlivými důsledky provozu na pozemních komunikacích, zdravotnické přípravy, ovládání a údrţby vozidla, přepravy nebezpečných látek a věcí, dodrţování povinností přestávek vozidel v nákladní přepravě a na další otázky, jejichţ znalost ovlivňuje chování řidiče v provozu na pozemních komunikacích. Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů je povinen účastnit se řidič, který41) a) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky trvalý pobyt, b) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky přechodný pobyt, který trvá alespoň 185 dnů v kalendářním roce nebo, c) je občanem jiného neţ členského státu Evropské unie a vykonává závislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky, pokud řídí motorové vozidlo, k jehoţ řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C, C + E, D a D + E nebo podskupiny C1, C1 + E, D1 a D1 + E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné. Tato povinnost se nevztahuje na řidiče42) a) vozidel, jejich nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km/h, b) vozidel pouţívaných ozbrojenými silami České republiky, Policií České republiky, Celní správou České republiky a zpravodajskými sluţbami České republiky, c) vozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek dobrovolných hasičů, 41)

§ 46 odst. 2 písm. a) aţ c) zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 42) § 46 odst. 3 písm. a) aţ i) zákona č. 2417/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

68

d) zdravotnické záchranné sluţby a Správy státních hmotných rezerv, e) vozidel pouţívaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné sluţby, f) vozidel ve zkušebním provozu, g) vozidel pouţívaných při výcviku a při zkouškách, h) vozidel pouţívaných při přepravě věcí, které řidič vyuţije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče, i) vozidel pouţívaných pro vlastní potřeby a zemědělských a lesnických traktorů.

6.2. Vstupní školení Smyslem vstupního školení je získání výchozí kvalifikace. Vstupní školení se skládá z teoretické části, která se nazývá výukou a z praktické části, která se nazývá výcvikem. Předmětem výuky a výcviku je získání a prohloubení znalostí. Výuka a výcvik v rámci vstupního školení se provádí v rozsahu 140 hodin. Zákon ale také předpokládá moţnost absolvovat i školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin. Volba o délce školení závisí na rozhodnutí kaţdého ţadatele. Vstupní školení je zakončeno zkouškou z profesní způsobilosti řidičů.

6.3. Pravidelné školení Předmětem pravidelného školení je prohloubení znalostí získaných při vstupním školení. Pravidelné školení se provádí formou výuky. Po pravidelném školení nenásleduje řádná zkouška. Pravidelné školení se provádí v délce 35 hodin a probíhá v pětiletých cyklech. Školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Dříve mohl provádět školení učitel autoškoly, nyní lze školení provádět jen ve školicích střediscích schválených Ministerstvem dopravy podle § 49 zákona č. 247/2000 sb.

Dřívější školení profesionálů Dříve se zdokonalování odborné způsobilosti řidičů provádělo v rozsahu 16 hodin ročně a přezkoušení se provádělo jednou za 3 roky. Řidičům, kteří úspěšně absolvovali zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení, vydal obecní úřad obce s rozšířenou působností podle bydliště řidiče, osvědčení profesní způsobilosti řidiče, do kterého zapsal druh zdokonalování odborné způsobilosti řidiče. Další platnost osvědčení 69

prodlouţil zkušební komisař v případě, ţe řidič absolvoval přezkoušení. V dřívější době se také objevovaly velké rozdíly ve výuce při těchto školeních. Lišila se především kvalita výuky, většinou to znamenalo, ţe při dosaţení co nejniţší ceny za výuku byla horší kvalita výuky. Často se i řidiči profesionálové přiznávali, ţe se vůbec nezúčastnili povinného školení v rozsahu pouhých 16 hodin, ale zaměstnavatelé přesto papírově toto školení zajistili. Návrh změny zákona Jiţ v roce 2000 přinesly novely velké mnoţství změn, které se dotkly všech řidičů, a mnozí řidiči se s nimi do dnešní doby neseznámili. Jedná se především o řidiče staršího věku (jedná se hlavně o nové dopravní značky, o změny v dopravních předpisech, o potvrzení zdravotní způsobilosti, ...). Proto bych navrhovala, aby při další větší novele zákona bylo do zákona zapracováno i školení pro řidiče neprofesionály, např. v rozsahu 5 hodin, kterého by se musely zúčastnit v určité době od vydání novely, a bylo by jim vydáno potvrzení o absolvování školení. Školení by bylo zaměřeno na novinky uvedené v zákoně. Zákon by měl obsahovat i určitý postih, který by řidičům hrozil v případě neúčasti na povinném školení. Myslím si, ţe by se tak dalo i předcházet určitému mnoţství dopravních nehod, jeţ jsou neznalostí zákona často způsobeny.

70

Závěry a doporučení V celé bakalářské práci jsem se zabývala problematikou, která se dotýká nejen řidičů, ale i ostatních účastníků silničního provozu a úředníků Odborů dopravy na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Snaţila jsem se objasnit některé pojmy jako je řidičský průkaz a řidičské oprávnění a rozdíly mezi nimi. Pojmy si velice často pletou nejen řidiči, ale bohuţel i média, která nás denně informují. Dále jsem se snaţila poukázat na změny v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon) a v zákoně č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, jeţ byly zavedeny mnoha novelami, z nichţ nejvýznamnější novela byla zákonem č. 411/2005 Sb., v níţ byl zaveden bodový systém. Lze říci, ţe novelizace byla velkým přínosem, avšak stále je mnoho paragrafů, které jsou nedokonalé nebo naopak naprosto zbytečné. Jako příklad uvádím zavedení dopravně psychologického vyšetření a vyšetření elektroencefalografem. Vyšetření je povinen se podrobit kaţdý řidič profesionál podle § 87a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., silničního zákona, ovšem paragraf § 87 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., silničního zákona nařizuje lékaři, provádějící pravidelnou lékařskou prohlídku, poslat řidiče na odborné vyšetření v případě jakýchkoliv pochybností o jeho zdravotním stavu. Také zavedení bodového systému jako postihu dopravních přestupků či trestných činů je kladně hodnoceno nejen odborníky ale i úředníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Avšak při psaní bakalářské práce jsem zjistila, ţe i zde je několik chyb. Jako příklad uvádím bodové hodnocení drţení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla. Za takovéto jednání řidič obdrţí 3 body, ovšem podíváme-li se dále na dopravní přestupky bodované bodovým hodnocením, narazíme na dopravní přestupek porušení povinnosti pouţít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí. Zde zákonodárci rozhodli, ţe stačí udělit řidiči pouze 2 body. V tomto případě je vidět, jak si naši zákonodárci cení lidského ţivota. Dále jsem také narazila na fakt, ţe v mnoha situacích je jeden a ten samý dopravní přestupek u dvou rozdílných řidičů hodnocen dvěma rozdílnými způsoby. Z toho vyplývá, 71

ţe i po mnoha novelách je stále dostatek místa pro velkou benevolenci při hodnocení dopravních přestupků a stále chybí přesné vymezení, jak má být kaţdý dopravní přestupek přesně sankcionován. Naopak jako velký přínos novely č. 411/2005 Sb., vidím zavedení jednoho druhu řidičského průkazu pro všechny členy Evropské unie. Tedy odpadá povinnost pro řidiče, aby pro cestu po Evropské unii musel mít mezinárodní řidičský průkaz. Ale i při vydávání nového řidičského průkazu najdeme ještě mnoho nedostatků, které by další novely měli odstranit. Příkladem uvádím nemoţnost zaslat ţádost o vydání řidičského průkazu poštou a pozdější osobní vyzvednutí hotového řidičského průkazu na obecním úřadě obce s rozšířenou působností, pod jehoţ obvod řidič spadá. Navrhla bych také uzákonění stejného označení jednotlivých skupin řidičského oprávnění, které by bylo jednotné v celé Evropské unii. V kapitole řidičská oprávnění jsem narazila na skutečnost, ţe zákon umoţňuje získání řidičských oprávnění za mírnějších podmínek, neţ které by v dnešní dopravní situaci bylo potřeba. V části věnované autoškolám jsem se zaměřila na ţadatele o řidičské oprávnění, uvádím druhy výuky a výcviku v autoškole. I kdyţ zákon přímo určuje, kolik hodin se musí v autoškole odjezdit při výcviku pro kaţdou skupinu řidičského oprávnění a upravuje, za jakých podmínek se má výcvik uskutečňovat, např. slabý, střední provoz atd. zapomíná např. na povinnost, aby se výcvik uskutečnil v noci za špatné viditelnosti, jízda v nepříznivých povětrnostních podmínkách, nebo jízda s vozíkem (kárkou). Navíc zákon umoţňuje ţákům v autoškole, aby si zvolili individuální plán studia, tzn., ţe pravidla silničního provozu si můţe ţadatel o řidičské oprávnění nastudovat sám a pouze se dostaví k výuce na určitý minimální počet hodin stanovených zákonem jako povinnou konzultaci. Takovouto moţnost bych ze zákona navrhovala vypustit. Závěrem celé práce musím přiznat, ţe zákony, které se týkají problematiky provozu na pozemních komunikacích, mají své klady i zápory a stále je potřeba nových novel jednotlivých zákonů, které budou lépe vyhovovat jak samotným řidičům, tak i úředníkům, ale i policistům. Některé ze změn uvádím v jednotlivých kapitolách bakalářské práce. Další 72

připravované novely by mohly vést ke zlepšení provozu na pozemních komunikacích a k zmírnění počtu dopravních nehod a Česká republika by jiţ nemusela být ve statistice dopravních nehod na předních místech.

73

Seznam použité literatury 1. JUDr. Bušta, Pavel; JUDr. Kněţínek, Jan; Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákon, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 478/2001 S., zákonem č. 175/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 411/2005 Sb. a zákonem č. 347/2007 Sb., zpracováno podle právního stavu ke dni 31. prosince 2007; Praha; Lenka Buštová - VENICE MUSIC PRODUCTION, 2007. ISBN 978-80-902948-4-4 2. JUDr. Leitner, Milan; Ing. Lukášek, Vladimír; JUDr. Kopecký, Zdeněk; Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a předpisy provádějící a související s komentářem, 3. přepracované vydání podle právního stavu k 1, červenci 2006; Praha; nakladatelství Linde Praha, a. s., 2006. ISBN 80-7201-616-4 3. Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (o silničním provozu), ve znění účinném od 1. ledna 2009, Centrum sluţeb pro silniční dopravu, Praha, Prosinec 2008 4. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 194/2006 Sb., ze dne 13. dubna 2006, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o

registru

řidičů,

ve

znění

pozdějších

předpisů

[online].

Dostupný

z WWW:. 5. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti

k řízení

motorových

vozidel

[online].

Dostupný

z WWW:. 6. Zákon

č.

81/1935

Sb.,

o

jízdě

motorovými

vozidly

[online].

Dostupný

z WWW:.

74

7. Zákon

č.

200/1990

Sb.,

o

přestupcích

[online].

Dostupný

z WWW:. 8. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád [online]. Dostupný z WWW: . 9. Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku

[online].

Dostupný

z WWW:. 10. Bodový systém a přehled pokut; Tabulka - bodový systém (stav platnosti k 1. 1. 2010) [online].

[cit.

2010-05-12].

Dostupný

z WWW:, 11. Novák, Martin; portál Ministerstva dopravy: www.mdcr.cz. Informace o stavu bodového systému v České republice, Bodovaní řidiči, Duben 2010. [online]. [cit. 2010-05-25].

Dostupný

z WWW:
3A3B-4CA4-8709-157E5CE4DF85/0/1001BR.PDR>. 12. Novák, Martin; portál Ministerstva dopravy: www.mdcr.cz. Informace o stavu výměny řidičských průkazů, Povinná výměna řidičských průkazů 2010, Duben 2010. [online].

[cit.

2010-05-17].

Dostupný

z WWW:. 13. Pro silné motorky má být řidičský průkaz aţ od 24 let. Novinky.cz. [online]. [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW:. 14. Portál Ministerstva dopravy: Dopravně psychologické, neurologické a EEG vyšetření [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupný z WWW:< http://www.mdcr.cz/cs/Potrebuji-seporadit/poskytnute-informace/archiv/2006/2006-1539.htm>. 75

15. Portál Ministerstva dopravy: Vydávání řidičského průkazu [online]. [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW:. 16. PhDr. Wittnerová, Iva; Ordinace klinické a dopravní psychologie - Dopravně psychologické vyšetření řidičů a expertízy. [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupný z WWW:< http://wittnerova.sweb.cz/dopravni-psychologie.html>.

76

Příloha č. 1 Posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (§ 85 a 88 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) Název zdravotnického zařízení, jehoţ jménem se posudek vydává, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místa podnikání …………………………………………………………………………………………………………………............................................... …………………………………………………………………………………………………………………............................................... Jméno, popřípadě jména, a příjmení, titul posuzované osoby ........................................................................................................................................................................................................................... Datum narození .............………………..... .

Průkaz totoţnosti číslo1)….................................................................

Adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, popřípadě místo pobytu na území ČR, jde-li o cizince…….............................................. …………………………………………………………………………………………………………………............................................... Skupina nebo podskupina řidičského oprávnění, ke které je posudek vydáván ........................................................................................................................................................................................................................... Druh lékařské prohlídky2)…..……………………………………………………………………………………............................................ Posuzovaná osoba uvedená v § 87 odst. 1 písm. a), d), e) nebo odstavci 3 zákona3) a) je zdravotně způsobilá b) není zdravotně způsobilá4) c) je zdravotně způsobilá s podmínkou4,5) ……………………………………………………………………………....................................................................................................... Datum ukončení platnosti posudku6) ................................................................................................................................................................

...........................................................

.................................................................................

datum vydání posudku

jméno, popřípadě jména, příjmení, podpis lékaře otisk razítka zdravotnického zařízení

Poučení: Proti tomuto posudku je moţno podat podle ustanovení § 77 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na jeho

přezkoumání do 15 dnů ode dne, jeho prokazatelného obdrţení. Návrh se podává písemně

77

vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře, který posudek vypracoval; jde-li o zdravotnické zařízení provozované lékařem, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem, návrh se podává tomuto lékaři. _______________________________________________________________________________________ 1) Občanský průkaz, u cizinců cestovní doklad; lze uvést i jiný doklad prokazující totoţnost jeho drţitele. 2) Uvede se, které lékařské prohlídce se podle zákona posuzovaná osoba uvedená § 87 odst. 1 písm. a), d), e) nebo odstavci 3 zákona pro potřeby posouzení zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla podrobila 3) Nehodící se škrtněte. 4) Postupuje se podle § 88 odst. 4 zákona. 5) Uvede se podmínka, která podmiňuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel (nezbytný zdravotnický prostředek, technická úprava motorového vozidla nebo jiné omezení, například podrobení se odbornému vyšetření podmiňujícím zdravotní způsobilost a tím i platnost posudku). 6) Vyplní se v případech stanovených v§4 odst. 3 vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

78

Příloha č. 2

Pokuta ve

Porušení předpisů o provozu na pozemních

správním

komunikacích Počet

Přestupek podle ustanovení

bodů

Trestný čin podle ustanovení

řízení (Kč)

Trest v

Zákaz činnosti

Bloková pokuta (Kč)

trestním řízení

řízení motorového vozidla bez drţení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění

7

§ 22/1 e) bod 1) řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, který si řidič přivodil požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky § 22/1 c)

25.000 aţ

1 rok aţ 2

50.000

roky

25.000 aţ

1 rok aţ 2

50.000

roky

7

řešit blokově

nelze řešit blokově

Odnětí § 274 trestního zákona

nelze

svobody aţ

aţ 10 let

do tří let odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu dechové zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem

7

§ 22/1 d) bod 1

25.000 aţ

1 rok aţ 2

50.000

roky

25.000 aţ

1 rok aţ 2

50.000

roky

25.000 aţ

1 rok aţ 2

50.000

roky

nelze řešit blokově

odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu lékařskému vyšetření ke zjištění, není--li ovlivněn alkoholem v případě, ţe dechová zkouška byla pozitivní, ačkoli to

7

nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví

nelze řešit blokově

§ 22/1 d) bod 2 odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli to nebylo spojeno s nebezpečím

7

pro jeho zdraví

nelze řešit blokově

§ 22/1 d) bod 3 způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče,

výše trestní

při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví

sazby dle 7

příslušného ustanovení

§ 147 trestního zákona (TZ)

TZ

79

nelze aţ 10 let

řešit blokově

při dopravní nehodě, při které došlo k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně

1 měsíc aţ 6

přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku

měsíců

100.000 Kč, nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace,

7

neprodlené nezastavení vozidla nebo neohlášení

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v průběhu 1

dopravní nehody policistovi nebo nedovolené opuštění

nelze řešit blokově

roku)

místa dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci, nebo po ohlášení dopravní nehody § 22/1 k)

řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo v takové době po poţití alkoholu, po kterou je řidič ještě pod jeho vlivem, je-li zjištěný obsah alkoholu v těle řidiče vyšší než 0,3 ‰, nebo řízení vozidla bezprostředně po

6

uţití jiné návykové látky nebo v takové době po uţití jiné

10.000 aţ

6 měsíců aţ 1

20.000

rok

5.000 aţ

6 měsíců aţ 1

10.000

rok

5.000 aţ

6 měsíců aţ 1

10.000

rok

nelze řešit blokově

návykové látky, po kterou je řidič ještě pod jejím vlivem § 22/1 b) předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to zákonem zakázáno

6

§ 22/1 f) bod 7 při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě, kde to není dovoleno

6

§ 22/1 f) bod 10 vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých je

1 měsíc aţ 6

to zakázáno

měsíců 6

§ 22/1 f) bod 9

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v

nelze řešit blokově nelze řešit blokově

2.500

průběhu 1 roku)

řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz

6

§ 22/1 e) bod 2

80

5.000 aţ

6 měsíců aţ 1

10.000

rok

nelze řešit blokově

řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu tak závaţným způsobem, ţe bezprostředně ohroţuje ostatní účastníky provozu na pozemních

5

5.000 aţ

6 měsíců aţ 1

nelze řešit

10.000

rok

blokově

5.000 aţ

6 měsíců aţ 1

nelze řešit

10.000

rok

blokově

5.000 aţ

6 měsíců aţ 1

nelze řešit

10.000

rok

blokově

5.000 aţ

6 měsíců aţ 1

nelze řešit

10.000

rok

blokově

komunikacích § 22/1 a) bod 1 řízení motorového vozidla bez drţení platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče

5

§ 22/1 e) bod 3 řízení motorového vozidla bez drţení platného posudku o zdravotní způsobilosti

5

§ 22/1 e) bod 4 překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec

5

§ 22/1 f) bod 2 nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči

1 měsíc aţ 6

zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn

měsíců

„Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu

5

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v

2.500

průběhu 1

§ 22/1 f) bod 5

roku)

při řízení vozidla neumožnění chodci na přechodu pro

1 měsíc aţ 6

chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky

měsíců 4

§ 22/1 f) bod 6)

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v

2.500

průběhu 1 roku)

při řízení vozidla ohrožení chodce přecházejícího

1 měsíc aţ 6

pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje

měsíců 4

§ 22/1 f) bod 6

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v

2.500

průběhu 1 roku)

ohrožení chodce při odbočování s vozidlem na místo leţící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání

81

4

2.500 aţ 5.000

1 měsíc aţ 6 měsíců (spáchá-li 2x

2.500

a vícekrát v § 22/1 f) bod 6

průběhu 1 roku)

nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je řidič

1 měsíc aţ 6

povinen dát přednost v jízdě

měsíců 4

§ 22/1 f) bod 8

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v

2.500

průběhu 1 roku)

překročení nejdelší přípustné doby řízení nebo nedodržení stanovené bezpečnostní přestávky podle zvláštních právních předpisů

4

do

6 měsíců aţ

10.000

jeden rok

5.000 aţ

6 měsíců aţ

nelze řešit

10.000

1 rok

blokově

5.000 aţ

6 měsíců aţ

nelze řešit

10.000

1 rok

blokově

do 5.000

§ 23/1 f) řízení vozidla, které není registrováno v registru silničních vozidel, přičemţ této registraci podle

4

zvláštního právního předpisu podléhá § 22/1 a) řízení vozidla, které užívá jinou registrační značku, neţ která byla vozidlu přidělena

4

§ 22/1 a)

při dopravní nehodě, při které byla způsobena na některém ze zúčastněných nižší než 100 000 Kč, nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti pozemní

1 měsíc aţ 6

komunikace, neprodlené nezastavení vozidla a

měsíců

prokázání totožnosti navzájem včetně sdělení údajů o vozidle nebo odmítnutí sepsat společný záznam o

3

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

nelze řešit

5.000

a vícekrát v

blokově

dopravní nebo nedovolené opuštění místa dopravní

průběhu 1

nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní

roku)

nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci § 22/1 j) držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla

3

1.500 aţ 2.500

bez zákazu

1.000

§ 22/1 f) bod 1 překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 20 km/h a více v obci nebo o 30 km/h a více mimo obec

82

3

2.500 aţ 5.000

1 měsíc aţ 6 měsíců (spáchá-li 2x

2.500

a vícekrát v § 22/1 f) bod 3

průběhu 1 roku)

nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v

1 měsíc aţ 6

případech, kdy je řidič povinen tak učinit

měsíců 3

§ 22/1 f) bod 6

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v

2.500

průběhu 1 roku)

ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého

3

§ 22/1 l)

1.500 aţ

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

do 5.000

10.000 aţ

6 měsíců aţ

nelze

20.000

1 rok

blokově

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

2.500

překročení povolených hodnot stanovených zvláštním právním předpisem při kontrolním vážení vozidla podle zvláštního právního předpisu

3

do 500.000

§ 42 a 4c) z.č. 13/1997 Sb. řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo v takové době po poţití alkoholu, po kterou je řidič ještě pod jeho vlivem, při zjištěném obsahu alkoholu v těle

3

řidiče ve výši menší nebo rovné 0,3 ‰ § 22/1 b) nedovolená jízda po tramvajovém pásu

2

(§ 22/1 l) porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo uţít ochrannou přilbu

2

(§ 22/1 l) porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6

2

(§ 22/1 l) neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, kterou řidič způsobil

2

(§ 22/1 l)

1.500 aţ 2.500 1.500 aţ 2.500 1.500 aţ 2.500 1.500 aţ 2.500

porušení ustanovení o omezení jízdy některých vozidel

1 měsíc aţ 6 měsíců 2

§ 22/1 g)

2.500 aţ

(spáchá-li 2x

5.000

a vícekrát v průběhu 1 roku)

83

2.500

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o méně než 20 km/h v obci nebo o méně než 30 km/h mimo obec

2

1.500 aţ 2.500

bez zákazu

1.000

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

bez zákazu

aţ 2.000

§ 22/1 f) bod 4

nedovolené užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichţ konstrukce nebo technický stav neumožňuje dosažení rychlosti stanovené v § 35 odst. 1 z.č. 361/2000

1

1.500 aţ 2.500

Sb. § 22/1 l) neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu § 22/1 l) porušení ustanovení § 32 zákona o osvětlení vozidla § 22/1 l)

1 1

1.500 aţ 2.500 1.500 aţ 2.500

porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky (kromě výše uvedených případů překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou), porušení zákazu předjíždění stanoveného

1

dopravní značkou a zákazových značek B 28 - zákaz

1.500 aţ 2.500

zastavení a B 29 – zákaz stání § 22/1 l) neoprávněné užití zvláštního výstraţného světla modré barvy, popřípadě doplněného zvláštním zvukovým výstraţným znamením

1

1.500 aţ 2.500

§ 22/1 l) neoprávněné užití zvláštního výstraţného světla oranžové barvy

1

§ 22/1 l)

84

1.500 aţ 2.500