Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY Roãník I.
âERVEN 2010 Kfiivoklátsko o.p.s. pfiipravilo na sobotu 5. ãervna 2010 k Evropskému dni parkÛ na Kfiivoklátsku jiÏ druhou úspû‰nou akci. Více se doãtete v ãlánku Jifiiny Pro‰kové z IVS Budy. âtûte na str. 6
20 Kã
DÁREK PRO âTENÁ¤E K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ UVNIT¤ âÍSLA âtûte na str. 5
V polovinû kvûtna byl na Emilovnû s velkou pompou vyhlá‰en tzv. „lesnick˘ park“. ZároveÀ bylo ústy Miroslava Pechy – otce této my‰lenky, do médií prezentováno, Ïe se jedná o alternativu k pfiipravovanému národnímu parku. Lesnick˘ park není alternativou, tvrdí Petr HÛla. âtûte na str. 4
MÍSTO K¤IVOKLÁTSK¯CH NOVIN – LISTY VáÏení ãtenáfii, právû jste si koupili první ãíslo Kfiivoklátsk˘ch listÛ. MoÏná vás napadne, kdyÏ vy‰ly Kfiivoklátské listy, proã nemohly vyjít opût Kfiivoklátské noviny? Je to prosté, ze strany vydavatele Mûstyse Kfiivoklát nebyly uvolnûny dal‰í finanãní prostfiedky na jejich vydávání. Redakãní rada vydavatelem není. NemÛÏe proto shánût peníze, to je starost jen a pouze vydavatele. Konec Kfiivoklátsk˘ch novin v‰ak redakãní radû nebyl lhostejn˘. Ve chvíli, kdy zastupitelstvo redakãní radû tlumoãilo, Ïe konec Kfiivoklátsk˘ch novin je definitivní, zaãali jsme se poohlíÏet po novém vydavateli. Pochopení a pomoc jsme na‰li u obecnû prospû‰né spoleãnosti Kfiivoklátská o. p. s. Povolení Ministerstva kultury na vydávání Kfiivoklátsk˘ch novin bylo vydáno pfied patnácti lety obci. Vydavatel tedy poÏádat o povolení nové, pro noviny s jin˘m názvem, pro Kfiivoklátské listy… Co se je‰tû zmûnilo mimo názvu novin? V tomto ãísle najdete jednu novou rubriku „Okénko k sousedÛm…“. A mimo drobné zmûny nûkter˘ch tradiãních rubrik se vlastnû nezmûnilo nic dal‰ího. Vydavatel i redakãní rada chtûjí pokraãovat v duchu Kfiivoklátsk˘ch novin. Myslíme si, Ïe si KN takové pokraãování zaslouÏí. Podûkovat bychom chtûli tradiãním pfiispívatelÛm. Velmi ochotnû souhlasili s psaním do nov˘ch Kfiivoklátsk˘ch listÛ. BohuÏel s jednou v˘jimkou. O tradiãní pfiíspûvky jsme poprosili Mûstys Kfiivoklát. Pro nás trochu nepochopitelnû jsme byli odmítnuti. Myslíme si, Ïe je to ‰koda a vûfiíme, Ïe se to zmûní. Závûrem pár slov k cenû novin. O té jsme boufilivû a dlouho diskutovali. Varianty byly dvû – zachovat poslední cenu KN dvacet korun, ãi se vrátit k cenû pÛvodní, tedy desetikorunû. Nakonec zvítûzil názor zachovat cenu dvacet korun z jednoho jediného dÛvodu. Zajistit financování Kfiivoklátsk˘ch listÛ nebylo jednoduché. Pokud si na‰e nové noviny koupíte, dvacet korun bude va‰e podpora pro nû, a té si moc váÏíme. A dvacet je více neÏ deset, financování novin bude snaz‰í. Hezké léto vám, hodnû ‰tûstí Kfiivoklátsk˘m listÛm. Jménem redakãní rady Pavel Friebert
DEN S LESY âESKÉ REPUBLIKY V leto‰ním de‰tivém a studeném jaru se na nás poslední kvûtnovou sobotu poãasí pfiece jen usmálo. Pfii v˘bûru termínu pro konání jiÏ tradiãního Dne s Lesy âeské republiky jsme mûli ‰Èastnou ruku. Sluníãko pfiilákalo na Emilovnu stovky náv‰tûvníkÛ. KaÏd˘, kdo se rozhodl strávit víkendov˘ den uprostfied krásné kfiivoklátské pfiírody, se jistû nenudil. Na dûti a jejich doprovod ãekala pfiipravená soutûÏní stezka, která vedla po zpevnûn˘ch lesních cestách kolem areálu. Na ní ãekalo deset stanovi‰È, kde si v‰ichni mohli pro-
Dravé ptáky pfiivezla a pfiedvedla za velkého zájmu pfiihlíÏejících Stanislava Ledvinková. Foto TomበBednafiík
vûfiit svoje znalosti a vûdomosti o pfiírodû a ‰ikovnost pfii nejrÛznûj‰ích disciplinách. Hned na zaãátku mohli úãastníci poznávat kvûtiny, na dal‰ím stanovi‰ti savce a pak na nû ãekal tajemn˘ zvuk. Podle chrastûní v zakryt˘ch plechovkách hádali soutûÏící, co v nich je vlastnû ukryto. Cesta pokraãovala dále a na dal‰í zastávce museli zbystfiit zrak. Najít barevné kolíãky zavû‰ené na stromech dalo docela práci. A ‰lo se dál, za stromem vykukovala i li‰ka, pak se poznávaly stopy zvûfie a stromy. Na pfiedposledním stanovi‰ti ãekal tûÏk˘ úkol – prolézt pavuãinu a uniknout tak zlému pavoukovi. Komu se to podafiilo, získal sladkou odmûnu. To uÏ byla stezka u konce a na poslední zastávce ãíhal z nory jezevec. KaÏd˘, kdo pro‰el trasu, dostal poukázku na obãerstvení a mal˘ dárek. Po cel˘ den probíhal bohat˘ doprovodn˘ program. Dûti jezdily na koních a vyrábûly krásné vûci z pfiírodních materiálÛ, na kolíkov˘ch stavech tkaly podsedáky, stfiílely ze vzduchovek a z lukÛ. MuÏská ãást dospûl˘ch obdivnû sledovala práci tesafie Jana Koláfie, kter˘ ruãnû tesal lavici ze smrkového kmenu. Zajímavá byla prezentace ptaãích budek, kterou si pfiipravil Ing. Miroslav Pecha, znám˘ ornitolog. Dravé ptáky pfiivezla a pfiedvedla Stanislava Ledvinková. Stanice ekologické v˘chovy z Kladna si pfiipravila ukázky vycpan˘ch exponátÛ. (Pokraãování na str. 2)
Moudrá slova KdyÏ udûlá hlupák chybu, vÏdy vysvûtluje, Ïe to byla jeho povinnost. (George Bernard Shaw)
V nedûli 6. ãervna 2010 se konalo setkání majitelÛ mopedÛ Stadion s propagaãní jízdou „Rakovnické mopedy Stadion 2010“. Akci pofiádalo Muzeum motocyklÛ Kfiivoklát. Nበsnímek zachycuje dojezd hlavního pelotonu do cíle závodu, kter˘ byl pfied budovou muzea v Budech. Doufejme, Ïe byl tímto poloÏen pomysln˘ základní kámen pro tradiãní podnik milovníkÛ motocyklové historie. Foto TomበBednafiík
SPANILÁ JÍZDA MOPEDÒ STADION ROZTOKY/RAKOVNÍK/K¤IVOKLÁT. První velkou motoristickou akci pro ‰irokou vefiejnost uspofiádalo v nedûli 6. ãervna Muzeum motocyklÛ v Kfiivoklátû, resp. jeho majitel Jaroslav Antoni. ·lo o setkání majitelÛ mopedÛ Stadion s propagaãní jízdou. Nádherné slunné poãasí pfiilákalo na start pfied Hotelem Roztoky 123 mopedistÛ, dal‰ích 15 se k nim pfiidalo v Rakovníku. V pestrém pelotonu bylo moÏné vidût jezdce nejen z Rakovnicka, ale také z jeho okolí i vzdálen˘ch míst. Své zastoupení mûl napfi. Sbor dobrovoln˘ch mopedistÛ Kublov, Klub mopedistÛ Cerhovice, pfiijeli obdivovatelé StadionÛ z âernãic, Litvínova, Lochovic, Ole‰né, Kladna, Stra‰ic, Kralovic a mnoha dal‰ích míst. „Z nejvût‰í dálky byli mopedisté z Písku a Starého ·achova, ti sem váÏili cestu dlouhou 120 kilometrÛ,“ nahlíÏí do startovní listiny Jaroslav Antoni. Zastoupeny byly v‰echny tfii typy StadionÛ - S 11, S 22 a S 23. Úãastníci spanilé propagaãní jízdy byli rozdûleni na ty, ktefií mûli motocykl upraven˘ k závodûní, a na ostatní. Ti se je‰tû dûlili na majitele pÛvodních a majitele zmodernizovan˘ch mopedÛ. První etapa vedla z Roztok pfies Kfiivoklát a Mûsteãko do Rakovníka. Pro závodní mopedy byl mûfien úsek mezi Mûsteãkem a Hanou. „Nejrychlej‰í závodník zdolal tento úsek za 9 minut a jel prÛmûrnou rychlostí 70,64 km/hod. Druh˘ za 13,32 min. pfii prÛmûrné rychlosti 66,34 km/hod.,“ fiíká pan Antoni. V Rakovníku se mopedy tû‰ily
velkému zájmu pfiihlíÏejících. Byly vystaveny uprostfied námûstí proti radnici. Druhou etapu odstartoval krátce po pÛl jedné za pfiítomnosti nûkdej‰ího továrního jezdce Stadionky Miroslava Pancnera absolutní
vítûz Velké ceny âSR v Brnû z roku 1950 Josef Vejvoda. Stroje vyrazily z Rakovníka smûrem na Nov˘ DÛm a pfies PoÏáry zpût do Kfiivoklátu, kde byl cíl u Muzea motocyklÛ. (Pokraãování na str. 2)
I takto „vy‰perkované“ stroje zde bylo moÏno obdivovat. Jen málokdo si ale dokáÏe pfiedstavit, kolik hodin dfiiny se skr˘vá za tím, neÏ se z obyãejné S 11-ky stane takov˘to krasavec. Foto TomበBednafiík Informaãní a vzdûlávací stfiedisko LâR v Kfiivoklátû Vás zve na v˘stavu
K O U Z L O H E D VÁ B Í Simony Matûjkové VernisáÏ probûhne 26. 6. 2010 ve 14 hodin Pfiijìte se podívat a nechte se h˘ãkat barvami a jemn˘m hedvábím v podobû ‰átkÛ, ‰perkÛ, obrázkÛ i odûvÛ. Kdo nestihne vernisáÏ, bude mít moÏnost prohlédnout si v˘stavu bûhem mûsíce ãervence a srpna.V˘stava nebude prodejní, ale vystavené hedvábí je moÏno si zamluvit.
UDÁLOSTI Z OBCE
STRANA 2
Anketa KL Kdybyste v Berounce chytili zlatou rybku, co byste si od ní pfiáli pro mûstys Kfiivoklát? Hana Kecová 48 let, servírka Kdybych chytila zlatou rybku, pustila bych ji zpût a pfiála bych jí, aby nemusela plavat ve zneãi‰tûn˘ch vodách, protoÏe Kfiivoklát do dne‰ní doby stále nemá kanalizaci. Pokud by ale musela pfiání splnit, tak aby nebyly Budy pouze trpûnou a opomíjenou ãástí mûstyse Kfiivoklát, ale aby opût nabyly alespoÀ ãást své slávy ze star˘ch dobr˘ch ãasÛ. Václav Friebert 71 let, dÛchodce Moje pfiání by vÛbec nebylo skromné. Kfiivoklátu bych pfiál po blíÏících se volbách moudré zastupitelstvo, které by mûstysu dobfie vládlo a dokázalo spoluprací s organizacemi, které zde pÛsobí, zajistit jeho rozvoj. Pavlína Vlãková 39 let, uãitelka Pfiála bych si víc vzájemné úcty a tolerance. Ménû Ïabomy‰ích válek. A taky nûjaké ty peníze, tûch je vÏdycky potfieba. Jen mám obavy, abychom se potom nezachovali jako ta rybáfiova Ïena, které nakonec nebylo nic po chuti a v‰echno jí bylo málo. A jak to s ní dopadlo, víme v‰ichni...
KL 6/2010
SPANILÁ JÍZDA MOPEDÒ STADION (Dokonãení ze str. 1) Mûfiil se úsek od mostku u rakovnické plynárny aÏ ke kapliãce svatého Eustacha nad Kfiivoklátem. Dekorování vítûzÛ probûhlo pfied Muzeem motocyklÛ. Jako první vystoupali na piedestal závodníci. První místo obsadil Miroslav Lis˘ ze Svinafi, kter˘ dosáhl prÛmûrné rychlosti 70,64 km/hod. Druh˘ skonãil Ale‰ Galis z Ole‰né (66,34 km/hod.) a tfietí Jindfiich Dvofiák ze Starého ·achova (63,85 km/hod.). Komise, jejímÏ ãlenem byl také Ludûk Matûjka, syn fieditele Stadionky a tamní konstruktér, dále vyhodnotila nejlep‰í moped v pÛvodním stavu, moped s nejlep‰í renovací a nejlépe upraven˘. Majitelem nejlep‰ího pÛvodního Stadionu se stal Ivo ·arlingr z Pavlíkova. Jako nejlépe upraven˘ byl vyhodnocen stroj Václava Poláka a jako nejlépe renovovan˘ moped ZdeÀka Mattese. „V‰ichni úãastníci akci velmi dobfie hodnotili a byli s jejím prÛbûhem spokojení. Stejnû tak i diváci, ktefií odmûÀovali Stadiony i jejich jezdce potleskem. Urãitû setkání mopedistÛ pfií‰tí rok zopakujeme. ProtoÏe se vût‰inû jezdcÛ zdály leto‰ní dvû etapy pfiíli‰ krátké, pfiibude v roce 2011 nejspí‰ je‰tû tfietí, která povede z Rakovníka do Nového Stra‰ecí. TakÏe, uÏ dnes si zatrhnûte v kalendáfii první ãervnovou sobotu,“ louãí se s námi Jaroslav Antoni. TomበBednafiík
Start první etapy závodu Rakovnické mopedy Stadion 2010 od Hotelu Roztoky v 10 hodin vzbudil velk˘ zájem pfiihlíÏejících obdivovatelÛ tûchto strojÛ. Foto Stanislav Vanûãek
Bezvadn˘ stav strojÛ a nápaditost jejich úprav potû‰ilo nejedno oko fanou‰ka tohoto legendárního mopedu vyrábûného v rakovnické Stadionce. Foto Stanislav Vanûãek
DEN S LESY âESKÉ REPUBLIKY
Jan Pelesn˘ 22 let, student Aby tu nebyl nikdy národní park! Své znalosti ptactva Ïijícího v kfiivoklátsk˘ch lesích musely dûti pfiedvést a obhájit na stanovi‰ti, jehoÏ odborn˘m poradcem byl Miroslav Pecha. Foto TáÀa Friebertová
P¤EVÁÎNù NEVÁÎNù Je‰tû neÏ vy‰ly Kfiivoklátské listy, uÏ se po kraji rozkfiiklo, Ïe v Berounce je zlatá rybka. ¤eku vzápûtí oblehly zástupy rybáfiÛ. Zlatav˘ch ‰upin se zachtûlo i Jifiímu Anderlemu. ByÈ maskován sluneãními br˘lemi, paparazzimu redakãní rady neunikl. Podle posledních zpráv zlatá rybka k smÛle Kfiivoklátsk˘m zatím uniká.
(Dokonãení ze str. 1) Po celou dobu hofiel táborov˘ oheÀ, opékaly se bufity a panovala dobrá nálada. Odpoledne se ch˘lilo ke konci a to uÏ dûti netrpûlivû oãekávaly divadelní pfiedstavení. V podání Viktora Braunreitra se nám pfiedstavila âervená Karkulka, i kdyÏ trochu jinak, neÏ ji v‰ichni známe. A koneãnû tu byla bohatá tombola. Kdo mûl ‰tûstí a byl vylosován, odnesl si tfieba batoh, ply‰ovou hraãku, dfievûnou skládaãku nebo jin˘ pûkn˘ dá-
rek, kter˘ mu dne‰ní den bude pfiipomínat. Tombola byla rozdaná a program se ch˘lil ke konci. Ti, kdo nevyuÏili hromadného svozu autobusy a pfiijeli vlastními auty, je‰tû mohli uÏívat poslední odpolední sluneãní paprsky. V‰ichni pracovníci Lesní správy Kfiivoklát, ktefií leto‰ní Den s Lesy âeské republiky pfiipravili, vûfií, Ïe se u nás v‰em líbilo a za rok nashledanou. TáÀa Friebertová
Napadlo mû… v ãervnu, jak to bude s kfiivoklátsk˘mi silnicemi? Stav nûkter˘ch místních komunikací zaãíná pfiipomínat mládí hradu, tedy stfiedovûk. Na Ohrádce, skoro celé Sokolí, do âastonic, do DûãÛ, snad jen Budy jsou na tom lépe. Místních silnic tam moc není, tak proto. Proã silnice opravovat, kdyÏ je za chvíli rozkopeme kvÛli kanalizaci a vodû, tvrdí zastupitelstvo. A po ãtyfii roky na opravy silnic vyãleÀovalo z rozpoãtu… almuÏnu, za kterou se neudûlalo… takfika nic. Teorie nic nedûlat pfied stavbou kanalizace je správná jen v pfiípadû, Ïe bychom chtûli stavût silnici úplnû novou. Pro opravy v‰ak neplatí. Naopak platí, Ïe ãím lep‰í silnice budeme mít, tím lep‰í zÛstanou po stavbû kanalizace. Kanalizaci a vodu budeme stavût, pokud dostaneme dotaci. Za peníze z dotace vykopeme r˘hu ‰irokou tfieba jeden metr, poloÏíme do ní kanalizaãní rouru, v˘kop opût zasypeme a navrchu zaasfaltujeme. Ale jen ‰ífiku v˘kopu. A o to právû jde. Nikdo nám nebude bránit udûlat nov˘ asfalt na celé silnici, tfieba v ‰ífice ‰esti metrÛ. Ale dotaci dostaneme jen na ten jeden metr nad v˘kopem. Z ãeho by se zaplatilo tûch zbyl˘ch pût metrÛ? No pfiece z na‰eho. Dûlá se to tak v‰ude. Pfied lety v Kfiivoklátû, v Rakovníku, v Novém Stra‰ecí, nyní na Rudû. V Kfiivoklátû po kanalizaci to nebude jinak. Kdo fiíká nûco jiného, moc o tom neví. Kdo nevûfií, aÈ se jede tfieba na Rudu podívat. Co z toho plyne? Îe nám stavba kanalizace stav silnic nezlep‰í, právû naopak. Îe se do oprav silnic ãtyfii roky investovalo pfiíli‰ málo. Nové zastupitelstvo tak bude fie‰it nefie‰iteln˘ problém. Kde vzít peníze na opravy zanedban˘ch silnic, které po stavbû kanalizace budou je‰tû hor‰í. Ale po silnicích chodíme a jezdíme v‰ichni. Co s nimi bude? Je tfieba si rychle vrátit k letité a ovûfiené kfiivoklátské praxi a na opravy silnic roãnû v rozpoãtu obce najít minimálnû tfii sta tisíc korun. Vím, kde je najít, a vy jistû také. Pavel Friebert
Dûti prvního roãníku byly poslední kvûtnov˘ den pasovány na rytífie ãtení.
RY T Í ¤ I â T E N Í
K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY VYHLA·UJÍ
III. ROâNÍK FOTOSOUTùÎE „K¤IVOKLÁTSKO V HLEDÁâKU FOTOAPARÁTU“ SoutûÏní témata (kategorie):
Podmínky soutûÏe:
1. Lidé Kfiivoklátska 2. Svûdkové kfiivoklátské historie 3. ZáÏitky z Kfiivoklátska 4. Toulky kfiivoklátskou krajinou
SoutûÏe se mohou úãastnit v‰ichni zletilí i nezletilí fotografové, vyjma ãlenÛ redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏící mohou do kaÏdého tématu zaslat max. 5 fotografií ve formátu A4 (21x30 cm) z minilabu ãi vyti‰tûné ve fotokvalitû na fotopapír. KaÏdá soutûÏní fotografie musí mít na zadní stranû uvedeno jméno autora, jeho adresu, soutûÏní kategorii, do kterého je fotografie zasílána, a její název. Uzávûrka soutûÏe bude 20. záfií 2010. Do uzávûrky soutûÏe musí v‰ichni soutûÏící pfiedat nebo poslat po‰tou své fotografie paní Tánû Friebertové na Informaãní stfiedisko LesÛ âR. s. p., Hradí ulice 3, Kfiivoklát. (telefon 724 525 036). Fotografie soutûÏících vyhodnotí odborná porota, která z do‰l˘ch fotografií pro kaÏdé téma vybere tfii nejlep‰í. Jedné fotografii bude udûlena zvlá‰tní cena redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏit se bude opût o hodnotné ceny! Vyhodnocení soutûÏe probûhne v prÛbûhu fiíjna, soutûÏní fotografie budou vystaveny ve v˘stavní síni IS LesÛ âR.
Pfiipravili jsme malou slavnost, na které mûly dûti prokázat své ãtenáfiské dovednosti. Îáci ãtvrté tfiídy, ktefií v souãasnosti natáãejí pohádku podle vlastního scénáfie, vyuÏili sv˘ch kost˘mÛ a ujali se pfiípravy celé akce. V den D se nejdfiíve dostavil král, kter˘ usedl na pfiipraven˘ trÛn, se svou druÏinou a za nimi se posadili na svá místa ãtenáfii. Ceremoniáfi celou akci uvedl a princezna Toniãka pronesla úvodní slovo. Pak kaÏd˘
z budoucích rytífiÛ pfieãetl svÛj zvolen˘ text, ãímÏ sloÏil rytífiskou zkou‰ku. Král se rozhodl, Ïe bude v‰echny úãastníky pasovat na rytífie ãtení. V‰ichni prvÀáãci poklekli a král kaÏdého z nich pasoval na rytífie. Dále kaÏd˘ rytífi obdrÏel ‰erpu, knihu a sladkou odmûnu. V‰e probíhalo za zvukÛ flétny, na které hrály princezny Aneta a Eli‰ka. Ceremoniáfi ukonãil slavnost a královsk˘ dvÛr se odebral do sv˘ch komnat. Mgr. Marcela Kasíková
Rytífii obdrÏeli ‰erpu a za odmûnu nedostali jen knihu a sladkou odmûnu, ale mûli moÏnost se vyfotit i s králem a jeho druÏinou. Foto Pavel Procházka
DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ
STRANA 3
OKÉNKO Dobr˘ den, ãtenáfii Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Dovolte, abych se pfiedstavil. Jmenuji se Ludûk Frencl, od jara 2004 dlím zde coby kfiivoklátsk˘ obãan a také kfiivoklátsk˘ kastelán. Jsem rád a velmi py‰n˘ na to, Ïe Ïiju se svou rodinou v Kfiivoklátû. Stal jsem se 7. ãervna tohoto roku zastupitelem mûstyse po rezignaci Gudrun Humlové. Chtûl bych vám pfiiná‰et pohled tam, kde se dûjí zásadní vûci okolo na‰í krásné vísky, tam kam vût‰ina z nás zavítá málokdy. Dovolte i k nûkter˘m vûcem mal˘ komentáfi, pokud to bude zajímavé téma. Budu psát vlastnû jen o zastupitelstvu mûstyse, konajícím se 31. 5. 2010, kde jsem byl je‰tû v roli obãana diváka. Usedám na boãní fiadu lavic, jeÏ slouÏí pro pfiíchozí diváctvo. Vidím, pfiítomno pût kfiivoklátsk˘ch kon‰elÛ a v‰udypfiítomnou paní tajemnici. Chybí dovolenkující se a rezignující Gudrun Humlovou a Ale‰ Pavlík. Zaãínáme. Je ãten seznam úkolÛ z posledního setkání kon‰elstva. Pfiichází na fiadu kapitola
DEN DùTÍ JSME SI UÎILI V úter˘ 1. ãervna jsme si v matefiské ‰kole uspofiádali zábavné soutûÏní dopoledne na oslavu Dne dûtí. Dûti se utkaly v mnoha disciplínách, kde mohly prokázat svoji obratnost a rychlost. Nejvíce se jim líbilo pfietahování druÏstev na lanû, hod míãkem na cíl a oblíbená hra Na Ïidliãky. Jak obtíÏné to mají nûktefií handicapovaní lidé si dûti vyzkou‰ely pfii kreslení na tabuli se zavázan˘ma oãima a pfii kreslení nohou. ProtoÏe není dÛleÏité vyhrát, ale zúãastnit se, vítûzi byli opravdu v‰ichni. Nechybûla ani sladká odmûna na závûr. Dopoledne nám rychle uteklo a v‰ichni jsme mûli radost z pfiíjemnû proÏitého dne. Jaroslava Vimrová
ZASTUPITELE
ZASTUPITELSTVO BERE NA VùDOMÍ. Nûkteré informace jsou velmi dÛleÏité, tak napfiíklad, Ïe dojde k rekonstrukci kuchynû v M·, Ïe byl podpofien návrh vlakového jízdního fiádu, nebo jak probûhla kontrola hospodafiení mûstyse. Jsou i ménû zajímavé a moÏná i ménû dÛleÏité vûci, ale tak to i chodí – zda nám pomohou zamûstnanci kosmetické firmy uklidit okolí Kfiivoklátu, ãi jak statisticky dopadly volby do Parlamentu. Zaujala mû informace o velkém rozlouãení s prázdninami, na které se mohou obãané tû‰it 4. záfií na parkovi‰ti v Amalínû. Dosud jsem pfiedpokládal, Ïe se jedná o oslavu desetiletého trvání sdruÏení Dûtí Kfiivoklátska, které to prezentovalo na své v˘roãní valné hromadû, coÏ je urãitû dobré pfiipomenout a uspofiádat nûco zábavy pro v‰echny od dítka aÏ po dûdeãky a babiãky. Ale ejhle, bude to velkolepé louãení s prázdninami, zatím s Brass Bandem. Jako divák obãan jsem se dotázal na náklady akce a byl jsem ubezpeãen, Ïe obecní kasu to nebude stát zhola nic, v‰e uhradí spon-
zofii. JelikoÏ jsem za dobu mého pÛsobení pfiipravil mnoho podobn˘ch akcí, vím, Ïe to nûjaké koruny stojí. Proã ty otázky, protoÏe jedním z neãastûj‰ích slov opakujících se bûhem konání zastupitelstva, zaznívalo „nejsou peníze, nelze, nemáme finance, pfiíjmy klesly,“ atd. Urãitû se v‰ichni rádi baví a na akci se budou tû‰it, ale chybí zde odpovûì na otázku: proã se koná „Rozlouãení s prázdninami“ v reÏii obce na konci volebního období... Jednání pomalu konãí, odcházím hned domÛ, ostatní zÛstávají... Myslím, Ïe je dobré pfieãíst si Usnesení zastupitelstva na internetov˘ch stránkách mûstyse, ale co mû zde chybí? VÛbec nevím, kdo ze zastupitelÛ tam byl? Kolik a kdo chybûl? Pfií‰tû asi budu ãerpat z historie zastupitelstev, protoÏe jak slavíci kfiivoklát‰tí ‰vitofií, zastupitelé budou domlouvat své sezení aÏ na poãátek záfií, asi na Rozlouãení.... Ludûk Frencl, obãan, kastelán a zastupitel
KOUZLENÍ S BALONKY Na‰i matefiskou ‰kolu nav‰tívil kouzelník a pfiedvedl dûtem rÛzná kouzla. Po pfiedstavení si odnesly nad‰ené dûti zvífiátka vytvofiená z nafukovacích balonkÛ. Jaroslava Vimrová
Dûti kouzelníka bedlivû sledovaly, kdo by nechtûl umût kouzlit?
KL 6/2010
K ¤ I V O K L ÁT S K ¯ PA L E C
Velk˘ palec nahoru patfií zastupitelstvu obce Mûsteãko, které prostfiednictvím paní Milady Loudové nabídlo Kfiivoklátsk˘m listÛm pomocnou ruku ve formû finanãní-
ho pfiíspûvku na vydávání novin. I kdyÏ jsme to zatím s díky odmítli (nûjak˘ ãas snad nezbankrotujeme), opravdu velmi, velmi si pomocné ruky Mûsteãka váÏíme. Za red. radu KL Pavel Friebert
Z REDAKâNÍ PO·TY P R AV É R O Z H O D N U T Í Máme za sebou parlamentní volby. Na Kfiivoklátû získala z parlamentních stran nejvíce hlasÛ ODS (76), druhá skonãila âSSD (69), tfietí TOP 09 (62), ãtvrtá KSâM (36) a pátá – Vûci vefiejné (28). Obãané Kfiivoklátu tak svobodnû
vyjádfiili svou vÛli smûfiovat ãeskou politiku v˘raznû vpravo, k rozpoãtové odpovûdnosti a ukonãení zadluÏování. V‰em, ktefií volili stfiedopravou politiku, patfií velké podûkování. MS ODS Kfiivoklát
PROTI GUSTU ÎÁDN¯ DI·PUTÁT Tímto star˘m dobr˘m pfiíslovím by se asi nejpfiesnûji dala okomentovat snaha vedení mûstyse Kfiivoklát „vylep‰it“ hrob padlého ruského vojáka na kfiivoklátském hfibitovû. ByÈ tro‰ku po funuse, ale pfieci jen, splnil pan starosta Naì svÛj slib, Ïe „nûco“ udûlá s ostudou, která po zásahu neznámého vandala na vojákovû hrobû zbyla. To, co nechala obec na hrob nainstalovat, si mÛÏete prohlédnout na posledním snímku. Nevím, jestli pan starosta nemûl k dispozici fotodokumentaci, jak vypadal pÛvodní památník, nebo nesehnal více nábojnic, nebo chtûl na hrob vnést své originální fie‰ení, to, co je zde dnes k vidûní zcela ztratilo decentnost a pietnost pfiedchozích fie‰ení. Pro srovnání pfiipojujeme snímky, jak vypadal památník po roce 1945, v 80. letech a nyní. Posuìte sami.
Jen pro dokreslení pfiipojujeme nበzámûr, jehoÏ realizaci pan Naì zhatil. JelikoÏ nákladní automobil, v nûmÏ M. M. Alexandrov pfii pfiesunu z Prahy pfies Kfiivoklát na západ jel, patfiilo do sestavy tankového pluku, chtûli jsme nechat nainstalovat tfii nové tankové nábojnice v tradiãním rozmístûní. Místo pÛvodní hvûzdy (abychom eliminovali pfiípadn˘ ideologick˘ podtext památníku a akcentovali pouze jeho pietní funkci) by horní nábojnice byla zakonãena kovovou hlavicí, pfiipomínající nevystfielenou nábojnici. Zcela zámûrnû jsme poÏádali o instalaci odbornou firmu, aby se na hrobû neobjevila ostuda „zfu‰ovaná“ amatéry. Pofiád si totiÏ myslíme, Ïe pietní místa by mûla patfiit trvale k nejopeãovávanûj‰ím v kaÏdé obci. Volby - nevolby. Tomበa Milan Bednafiíkovi
Foto Jaroslava Vimrová
âERNÁ KRONIKA PIL A NEMùL ¤IDIâÁK ROZTOKY (bed). Hlídkou dopravní policie byl v Roztokách zastaven 42let˘ muÏ z Kladna, kter˘ pfiijíÏdûl ve smûru od Velké Bukové. Dechová zkou‰ka prokázala 0,79 a posléze 0,69 promile alkoholu. ¤idiã policistÛm pfiiznal, Ïe pfied jízdou vypil jedno pivo. Navíc u sebe nemûl fiidiãsk˘ prÛkaz, pouze doklad o poji‰tûní vozu. MuÏi zákona mu zakázali pokraãovat v cestû a pfiípad byl postoupen správnímu orgánu k dofie‰ení.
ST¤ET ODNESLA JEN ZRCÁTKA KARLOV (bed). SmÛlu mûl jeden z fiidiãÛ nov˘ch mercedesÛ, které byly kromû jin˘ch lokalit testovány také na silnicích Kfiivoklátska. KdyÏ ‰ofér projíÏdûl lesem nedaleko osady Karlov, stfietl se pfii míjení s protijedoucím vozidlem Fiat, které fiídil pûtapadesátilet˘ muÏ z Vysoãiny. U obou vozÛ do‰lo na‰tûstí jenom k po‰kození zrcátek. ¤idiã Fiatu je‰tû pfied pfiíjezdem policie odjel, takÏe nebylo moÏno zjistit, zda pfied jízdou poÏil alkohol. U devûtaãtyfiicetiletého fiidiãe testovaného mercedesu dechová zkou‰ka alkohol vylouãila. Pfiípad byl pfiedán ke správnímu fiízení odboru dopravy Mûstského úfiadu Rakovník.
Rok 1945
Rok 1985
Rok 2010
V¯SLEDKY PARLAMENTNÍCH VOLEB 2010 K parlamentním volbám se v Kfiivoklátû dostavilo 335 voliãÛ, coÏ je 59,71% z celkového poãtu 561 zapsan˘ch voliãÛ. Odevzdáno bylo 334 obálek, v nichÏ bylo stejné mnoÏství platn˘ch hlasÛ. Strana Obãané CZ Liberálové CZ Vûci vefiejné Konzervativní strana KSâM Koruna âeská âSSD SPR-RSâ Strana Práv ObãanÛ Zemanovci Stop TOP 09 KDU-âSL Volte prav˘ blok âSNS Strana zelen˘ch Suverenita - blok J. Bobo‰íkové âeská pirátská strana Dûlnická str. soc. spravedlnosti Strana svobodn˘ch obãanÛ ODS
Platné hlasy
Procento
3 1 28 0 36 0 69 0 11 1 62 9 2 0 10 19 4 1 2 76
0,89% 0,29% 8,38% 0 10,77% 0 20,65% 0 3,29% 0,29% 18,56% 2,69% 0,59% 0 2,99% 5,68% 1,19% 0,29% 0,59% 22,75%
V Kfiivoklátû si udrÏela své pozice pravice a stala se, byÈ tûsnû, vítûzem leto‰ních voleb do Poslanecké snûmovny Parlamentu âR. Voliãi z na‰í obce by do parlamentních lavic poslali celkem 5 politick˘ch stran a uskupení. Vedle vítûzné ODS (22,75% hlasÛ), by to dále byly âSSD (20,65%), TOP 09 (18,56%), KSâM (10,77%), Vûci vefiejné (8,38%) a také Suverenitu - blok Jany Bobo‰íkové (5,68%). Kupodivu málo hlasÛ dostala i v Kfiivoklátû, kde byl vyhlá‰en Lesnick˘ park a jedná se o zfiízení národního parku, Strana zelen˘ch. Pouh˘ch 2,99% hlasÛ. Je‰tû ménû hlasÛ obdrÏela KDU-âSL (2,69%). Zcela propadla kdysi na Kfiivoklátû populární âeská strana národnû socialistická, která zde nezískala ani jeden hlas. Zpracoval TomበBednafiík
ZE SPRÁVY CHKO K¤IVOKLÁTSKO
STRANA 4
KL 6/2010
L E S N I C K ¯ PA R K N E N Í A LT E R N AT I V O U V polovinû kvûtna byl na Emilovnû s velkou pompou vyhlá‰en tzv. „lesnick˘ park“. ZároveÀ bylo ústy pana Pechy – otce této my‰lenky, do médií prezentováno, Ïe se jedná o alternativu k pfiipravovanému národnímu parku. Vyjádfiení k projektu „lesnického parku“ shrnu do nûkolika málo vût a dál se jím nebudu zab˘vat. Tedy za prvé: Lesnick˘ park není a nemÛÏe b˘t alternativou k národnímu parku, neboÈ na rozdíl od národního parku s jasnû dan˘mi pravidly Ïádná legislativa pojem „lesnick˘ park“ nezná. Je to pouhá deklarace zakladatelÛ s velmi obecnou charakteristikou, kterou bych pfiirovnal k modelu „koupil jsem si nové auto a v‰ichni v na‰í partû, ktefií ho budeme uÏívat, se zavazujeme, Ïe budeme jezdit vpravo, stavût na stopce, a pokud moÏno budeme i dodrÏovat pravidla silniãního provozu.“ Za druhé: Pan Pecha ãasto pfii vefiejn˘ch vystoupeních a propagaci „lesnického parku“ plamennû „garantuje“ místním lidem to, ãi ono. Pfiitom vystupuje pouze jménem âeské lesnické spoleãnosti, tedy nevládní organizace, která nemÛÏe garantovat vÛbec nic. Za tfietí: Projekt „lesnick˘ park“ je mediální bublina – Golem na hlinûn˘ch nohách, kter˘ se mÛÏe porouãet k zemi pfii první zmûnû vedení LesÛ âR a nasmûrování státního podniku jin˘m smûrem (a Ïe jich v posledních pár letech bylo). Tolik k „lesnickému parku“. V dne‰ním pfiíspûvku bych ãtenáfiÛm Kfiivoklátsk˘ch listÛ chtûl pfiiblíÏit pfiedstavy o budoucím smûfiování lesnictví na Kfiivoklátsku z pohledu ochrany pfiírody, pokud vznikne národní park. Z úst nûkter˘ch star‰ích kolegÛ lesníkÛ ãasto sl˘chám, Ïe bohatství a zachovalost zdej‰í pfiírody je dílem generací lesníkÛ, které o zdej‰í lesy peãovaly a peãují minimálnû posledních 250 let. Stejnû zjednodu‰ené tvrzení mÛÏe potom znít, Ïe zbytky zdej‰í jedineãné pfiírody zÛstávají zachovány navzdory staletému pÛsobení ãlovûka. Pravda se nachází potom kdesi uprostfied. Je tfieba hledat vyváÏenost, provûfiené i nové postupy a kompromisy mezi hospodáfisk˘m vyuÏíváním lesa a ochranou ojedinûlé kfiivoklátské pfiírody evropského v˘znamu. Pokusím se proto vûcnû a struãnû nastínit, jaké postupy hospodafiení v lesích na Kfiivoklátsku do budoucna opustit, i které naopak upfiednostnit a proã, pfiíp. jaké cesty by mohly vést ke zlep‰ení. HLAVNÍ RIZIKA pro pfiírodní hodnoty území vidím v nûkter˘ch postupech, uplatÀovan˘ch pfii hospodafiení v lesích, které navzdory dílãím zlep‰ením a stoupajícímu procentu listnat˘ch dfievin nesmûfiují pfiesvûdãivû k dosaÏení pfiírodû blízké druhové skladby a prostorové struktury lesa. Jsou to zejména: • provádûní hol˘ch seãí, pfiíp. násekÛ v listnat˘ch a smí‰en˘ch porostech vyjma stoprocentních jehliãnat˘ch monokultur (smrk, borovice, modfiín), • zavádûní nepÛvodních a stanovi‰ti neodpovídajících dfievin ãasto geneticky nejistého pÛvodu a ponechávání v˘stavkÛ tûchto dfievin na obnovovan˘ch plochách, • tûÏba star˘ch stromÛ s nadmûrnou dimenzí, zlomÛ a stromÛ dutinov˘ch, • po‰kozování pÛdního povrchu a prameni‰È tûÏkou tûÏební technikou, • odstraÀování potûÏebních zbytkÛ pálením, • nedostateãné ponechávání ãásti hrubého dfieva v porostech. Holoseãn˘ zpÛsob tûÏby dfieva by mûl b˘t do budoucna vylouãen v I. i vût‰í ãásti II. zóny CHKO. V národním parku se s takov˘mto zpÛsobem poãítá pouze u pfiemûny mo-
nokulturních porostÛ smrku, borovice a modfiínu. Tento zpÛsob je sice krátkodobû nejekonomiãtûj‰í a ãasto preferovan˘, ale nese s sebou mnoho rizik a problémÛ nejen pro ochranu pfiírody. Mimoprodukãní funkce lesa je zde na desítky let vylouãena, nebo v˘znamnû omezena. Les není lán obilí, ke kterému ho nûktefií kolegové z vedení lesních správ rádi zjednodu‰enû pfiirovnávají, kter˘ se na jafie zaseje a na podzim sklidí, jen v del‰ím ãase. Zdrav˘ les by mûl b˘t kontinuální ekosystém, kam si ãlovûk mÛÏe chodit pro uÏitek a na lese to pfiitom nemusí b˘t znát. Jin˘mi slovy, zdrav˘ les je takov˘, kam jsme s dûdou chodili jako dûti a do téhoÏ nezmûnûného lesa mÛÏeme chodit se sv˘mi vnouãaty. Je ekonomicky prokázáno napfi. ze ·v˘carska nebo Slovinska, Ïe v˘nos z takto v˘bûrnû obhospodafiovan˘ch lesÛ je v dlouhodobém horizontu ve srovnání s holoseãn˘m fiádovû dvoj, aÏ trojnásobn˘. U holoseãí stoupají náklady na zalesnûní, následné zaji‰tûní a v˘chovu porostu, kter˘ je v‰ak opût umûle zaloÏen˘, stejnovûk˘ a daleko ménû odoln˘ proti nega-
(napfi. zásahy proti invazním a nepÛvodním druhÛm, úprava dfievinné skladby, v˘kon myslivosti apod.). Celoevropsk˘ trend vede nejen k úsilí chránit poslední zbytky „divoãiny“ na na‰em kontinentu, ale i k obnovû a zvût‰ování území, která budou ponechána samovolnému v˘voji a to i v dnes silnû ãlovûkem ovlivnûné stfiední a západní Evropû. Pfiíklady z nedávn˘ch let v‰ak ukazují, Ïe se i tyto z hlediska biologické rozmanitosti nejcennûj‰í partie Kfiivoklátska stávají pfiedmûtem zájmu tûÏby. Je úsmûvné uvûfiit vzne‰en˘m my‰lenkám „lesnického parku“ (kter˘ mimo jiné témûfi kopíruje navrÏen˘ národní park), kdyÏ vût‰ina pasek na tomto území vznikla na pfielomu roku 2009 – 2010. Îe by náhoda? RIZIKA I OBJEKTIVNÍ DÒVODY, KTERÉ BRÁNÍ ZLEP·ENÍ STAVU Hospodafiení LesÛ âR na státním majetku v souãasné dobû probíhá systémem vypisování megav˘bûrov˘ch fiízení na práce v lese na dobu 10-ti let. Nutno podotknout, Ïe se
Plo‰nû rozsáhlé paseky v listnat˘ch a smí‰en˘ch porostech jsou z hlediska ochrany pfiírody tûÏko akceptovatelné. Foto archiv Správy CHKO Kfiivoklátsko
tivním vlivÛm, jako jsou ‰kÛdci, poãasí apod. Plo‰né a rychlé sniÏování vûku lesních porostÛ mûní zásadnû vlastnosti stanovi‰È vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ, jejichÏ populace se tím sniÏují, pfiíp. se dostávají na hranici své existence. PREFEROVANÉ POSTUPY HOSPODA¤ENÍ: • les ponechan˘ samovolnému v˘voji (ne bezzásahov˘, ale s pasivním managementem), • v˘bûrn˘ zpÛsob clonné seãe s ponecháním poslední fáze porostu do stadia rozpadu, • pfiirozená obnova pod matefisk˘m porostem, • cílené odstraÀování v˘stavkÛ modfiínu a dal‰ích nepÛvodních druhÛ, pfiíp. i smrku a borovice na neodpovídajícím stanovi‰ti, • ponechávání star˘ch stromÛ s nadmûrnou dimenzí, zlomÛ a dutinov˘ch stromÛ v porostech do fáze rozpadu, • pouÏívání lehké kácecí a vyváÏecí techniky vãetnû vy‰kolené a znalé obsluhy strojÛ. Les ponechan˘ samovolnému v˘voji – nerovná se les bezzásahov˘, jak je leckdy mylnû (moÏná i zámûrnû) uvádûno. Na Kfiivoklátsku jde dnes zejména o lesy v maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch územích (v rezervacích) a dal‰í ãásti centrálního Kfiivoklátska s pfieváÏnû star˘mi porosty. Na tûchto místech se díky ‰patné pfiístupnosti dlouhodobû nehospodafií a je zde dnes soustfiedûna pfieváÏná vût‰ina zvlá‰È chránûn˘ch druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ. Obecnû lze fiíci, Ïe je tu provádûn dlouhodobû neintervenãní (pasivní) management, kter˘ spoãívává v moÏnosti zásahÛ a opatfiení k udrÏení a zlep‰ení stavu lesa
jedná o zakázky tûÏby dfieva „na pni“, neboli nastojato. Takto koncipované v˘bûrové fiízení zavání dlouhodob˘m pronájmem, jehoÏ konce si v ãesk˘ch podmínkách leckdo dokáÏe dobfie pfiedstavit. Podle zákona o vefiejn˘ch zakázkách je jedinou podmínkou nejniωí nabídnutá cena. Tomu samozfiejmû odpovídá i nízká kvalita odvedené práce, vykonávané témûfi v˘hradnû zahraniãní námezdní pracovní silou, o jejíÏ kvalifikaci lze právem pochybovat. TûÏko si pfiedstavit, Ïe takto nastavená koncepce hospodafiení v lesích spravovan˘ch Lesy âR bude pro
v I. zónû CHKO, tûÏí se stromy nadmûrn˘ch dimenzí i dutinové stromy, které konãí jako palivo, nebo surovina k rozdrcení pro papírensk˘ prÛmysl. K manipulaci a odvozu nadmûrn˘ch dimenzí je tfieba tûÏká technika, která mûní odtokové pomûry, niãí pÛdu i vzácná spoleãenstva ohroÏen˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. Jak mi nedávno jeden nejmenovan˘ lesní správce odpovûdûl na otázku, zda povaÏuje za normální rozjeÏdûní pÛdního povrchu na prach v I. zónû CHKO, „no pfieci nûjak ty bagouny z lesa dostat musíme“. Pokud má vlastník lesa pocit, Ïe mu ochrana pfiírody sv˘mi omezeními pÛsobí ekonomickou ztrátu, má moÏnost vyuÏít institut tzv. újmy, kterou vyãíslí a je-li oprávnûná, je mu státem proplacena. âesk˘ stát zavedl tento institut do své legislativy proto, Ïe ochrana pfiírody byla pod tlakem vefiejnosti zakotvena jako vefiejn˘ zájem. PROBLÉMY S P¤IROZENOU OBNOVU Zásadní pfiekáÏkou druhovû bohaté pfiirozené obnovy lesÛ Kfiivoklátska jsou velmi vysoké stavy nûkter˘ch druhÛ spárkaté zvûfie (jelen lesní, sika japonsk˘, muflon, prase divoké), které prakticky znemoÏÀují pfiirozenou obnovu lesa bez vysok˘ch nákladÛ na oplocení a váÏn˘m zpÛsobem po‰kozují pfiedmût ochrany fiady biotopÛ. Reorganizací struktury honiteb, provedenou v roce 1993, byly velké honitby státních lesÛ rozdûleny na plochy o rozloze zhruba 500 – 700 ha a v rámci v˘bûrov˘ch fiízení pronajaty privátním osobám. Od tohoto opatfiení se oãekávalo mj. sníÏení poãetních stavÛ zvûfie. K tomu v‰ak nedo‰lo, navíc zesílil loveck˘ tlak na trofejovou zvûfi. Oproti oãekávání zaãaly b˘t za‰etfiovány samice a mladá zvífiata, coby nositelé pfiírÛstu. To se projevilo v nerovnováze pomûru pohlaví a dále v absenci siln˘ch samcÛ, ktefií by ovládali fiíji‰tû. Umûle tak bylo zásadním zpÛsobem negativnû zasaÏeno do sociálních vazeb zvûfie. V souvislosti s tím klesla její kondice i kvalita. Doba, kdy kfiivoklátská forma jelena evropského (dnes jelen lesní) byl v myslivosti mezinárodnû uznávan˘ pojem, je díky zpÛsobu péãe o zvûfi v posledních desetiletích dávno pryã. Dokladem jsou na v˘stavách pfiedkládané trofeje z Kfiivoklátska, které jsou dlouhodobû ménû neÏ prÛmûrné. Sãítané stavy jsou hluboce podhodnocovány, v nûkter˘ch honit-
TûÏbou doupn˘ch stromÛ jsou sniÏovány hnízdní pfiíleÏitosti ohroÏen˘ch druhÛ ptákÛ i dal‰ích ÏivoãichÛ, zejména bezobratl˘ch. Ekonomická hodnota takovéhoto dfieva je mizivá, ekologická naopak nesmírná. Foto archiv Správy CHKO Kfiivoklátsko
ochranu pfiírody pozitivní. Ekonomicky pak bude nespornû zajímavá pro vítûze soutûÏe. Úãet potom zaplatí vlastník, neboli stát = my, daÀoví poplatníci. Práce revírníkÛ byla degradována na hledaãe a vyznaãovaãe kaÏdoroãního objemu tûÏby dfievní hmoty – ber kde ber. âasto tak dochází k situacím, kdy se v rámci plánované obnovy holoseãnû m˘tí staré porosty dubu
bách se nesãítá vÛbec. Ve vût‰inû honiteb LesÛ âR jsou angaÏováni pracovníci jednotliv˘ch lesních správ, coÏ ve svém dÛsledku oslabuje objektivitu vyãíslování ‰kod zvûfií. V˘razné podhodnocení skuteãn˘ch stavÛ lze dokladovat jednak pfiím˘mi údaji (napfi. oficiální myslivecká statistika z honiteb v CHKO na okrese Rakovník, nebo v˘sledky kontrolního sãítání, provedené pra-
covníky Správy CHKO Kfiivoklátsko vÏdy v únoru a bfieznu v letech 2008, 2009 a 2010), jednak nepfiím˘mi metodami, napfi. sledováním stavu vegetace a zmlazení na pozemcích oplocen˘ch, aÈ jiÏ z dÛvodÛ hospodáfisk˘ch ãi vûdeck˘ch. PrÛvodním v˘znamn˘m problémem je ‰patná a nedostateãná péãe o zvûfi, kdy se ke krmení pouÏívá zejména ‰rot, nekvalitní obilí, siláÏ, tvrdé peãivo a jiná nevhodná krmiva, která zpÛsobují zvûfii zaÏívací obtíÏe. Ve svém dÛsledku tato „péãe“ vede u zvûfie k nedostatku vlákniny a ‰kodám loupáním, i k degradaci luãních spoleãenstev a bylinného patra v lesních porostech. ZpÛsob provozování myslivosti spolu s neexistencí pfiirozen˘ch predátorÛ zapfiíãinil nekontrolovan˘ nárÛst stavÛ vût‰iny druhÛ spárkaté zvûfie, vãetnû druhÛ geograficky nepÛvodních. Souãasné stavy prakticky znemoÏÀují pfiirozenou obnovu lesa a pfiedev‰ím váÏn˘m zpÛsobem po‰kozují pfiedmût ochrany u vût‰iny typÛ biotopÛ v území. Zvlá‰tû ohroÏeny jsou potom stepní, skalní a luãní lokality. Pan Pecha pfii ãervnovém zasedání zastupitelstva Stfiedoãeského kraje prohlásil, Ïe vznikem národního parku se myslivost na tomto území vrátí pfied rok 1989, kdy o lovu trofejové zvûfie rozhodoval ministr. Tato obava je v‰ak lichá, protoÏe kdyby znal zákon, vûdûl by, Ïe na území národního parku se peãuje o zvûfi tak, aby byla v rovnováze s pfiírodním prostfiedím, a poplatkov˘ lov je zde ze zákona vylouãen. Tedy Ïádn˘ ministr o niãem nerozhoduje, ani rozhodovat nemÛÏe. V národním parku se peãuje o genofond zvûfie podle schváleného plánu péãe, kter˘ sleduje celospoleãensk˘ zájem na rozdíl od privátních zájmÛ pana Pechy a minoritní skupiny, kterou reprezentuje na poli souãasné kfiivoklátské myslivosti. Ekonomická hodnota dfieva a lesa je promûnlivá, závislá na trhu. Mimoprodukãní funkce a hodnota lesa v‰ak stále roste a poroste i do budoucna. Problémy Kfiivoklátského lesnictví, myslivosti a ochrany pfiírody jsou spojité nádoby. Zopakuji vûtu, kterou jsem pouÏil na zaãátku svého pfiíspûvku – je tfieba hledat rovnováhu, provûfiené i nové postupy a kompromisy mezi hospodáfisk˘m vyuÏíváním lesa a ochranou kfiivoklátské pfiírody. Jsem pfiesvûdãen˘, Ïe vût‰inû lesníkÛ na Kfiivoklátsku jde o podobn˘ cíl, stejnû jako ochranû pfiírody. Tím je zdrav˘ les s bohatou biologickou rozmanitostí, plnící zároveÀ dlouhodobû v‰echny mimoprodukãní funkce. Vznikne-li na Kfiivoklátsku národní park, bude to na rozloze 10 224 ha, tj. na pouze cca 16 % souãasné rozlohy CHKO Kfiivoklátsko. Hospodáfisk˘ch lesÛ, pfiíp. lesÛ pro experimenty typu „lesnick˘ park“ zde tak vût‰ina zbude. V‰em váÏn˘m zájemcÛm o pfiipravovan˘ národní park doporuãuji ke studiu návrh plánu péãe o národní park, kter˘ je ke staÏení na internetové adrese: http://www.mzp.cz/oznameni_navrhu_vyhlaseni_np_krivoklatsko. Po jeho prostudování musí ãtenáfii nutnû dospût k závûru, Ïe národní park není projektem, kter˘ by omezoval místní obyvatele, ani turisty, ale zachoval a zlep‰il bohatství kfiivoklátské pfiírody. Jak prokázaly dva nezávislé prÛzkumy vefiejného mínûní na území Stfiedoãeského kraje, je o potfiebnosti chránit jedineãnou kfiivoklátskou pfiírodu formou národního parku pfiesvûdãeno 75 – 80 % dotázan˘ch obãanÛ. Z tohoto i dal‰ích dÛvodÛ Stfiedoãesk˘ kraj doporuãil národní park k vyhlá‰ení. Kfiivoklátsko si národní park skuteãnû zaslouÏí. RNDr. Petr HÛla, vedoucí Správy CHKO Kfiivoklátsko
UDÁLOSTI NA HRADù
STRANA 5
KL 6/2010
CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT… OPEN GUITAR FESTIVAL – VII. MISTROVSKÉ KYTAROVÉ KURZY NA K¤IVOKLÁTù 17. – 20. âERVNA 2010 Mistrovské kurzy a festival, pÛvodnû zaloÏené ve mûstû Nové Stra‰ecí, byly v roce 2009 pfiemístûny do zajímav˘ch historick˘ch prostor gotického hradu Kfiivoklát. Kurzy zahrnují v˘uku pfiedních pedagogÛ v oboru a renomovan˘ch koncertních kytaristÛ. Ve veãerních hodinách probûhly koncerty vyuãujících pedagogÛ a hostÛ.
Vyuãovali, pfiedná‰eli a koncertovali: Ricardo Jesus Gallen Garcia – prof. na vysoké ‰kole ve V˘maru, na univerzitû v Extramadufie a v Mozarteu v Salzburgu. Thomas Fellow – prof. na vysoké ‰kole ,,Carl Maria von Weber“ v DráÏdanech. David Lindorfer – vítûz meziná-
Nic není samo o sobû ani dobré, ani ‰patné. ZáleÏí na tom, co si o tom myslíme. (William Shakespeare)
P¤EKVAPENÍ PRO âTENÁ¤E K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ
rodní soutûÏe ,,European guitar Award 2009 Dresden“. Jana Kindernayová – kytarov˘ pedagog a koncertní kytaristka. Pavel Steidl – svûtovû proslul˘ kytarov˘ virtuos. Milan Zelenka – profesor HAMU v Praze. Ozren Mutak – profesor PlzeÀské konzervatofie a Konzervatofie v Teplicích. Stefano Viola – prof. na Akademii Francisca Tarregy v Pordenone a na konzervatofii v Udine v Itálii. Sanel RedÏiã – absolutní vítûz mezinárodní kytarové soutûÏe ,,Kutná Hora 2009“. KurzÛ se zúãastnilo více jak 40 ÏákÛ, coÏ je nejvy‰‰í poãet za celé období konání. Letos správa hradu pro nû pfiipravila zbrusu novou uãebnu v budovû hejtmanství v b˘valém archivu.
P¤EDPRODEJ VSTUPENEK Opût se dají ve‰keré vstupenky zakoupit v pfiedprodeji v Infocentru v Budech, v pokladnû hradu, v Infocentrech v Rakovníku, Berounû, Kladnû, Slaném, Pfiíbrami, Plzni, Karl‰tejnû a v Praze. V‰echny podrobnosti lze nalézt na webu hradu – www.krivoklat.cz.
„ L É TO “ J E Z A DVE ¤MI
Na Open Guitar Festival pfiijel i kytarov˘ virtuoz Pavel Steidl. Na hradû nehrál poprvé, vÏdy je to neskuteãn˘ záÏitek. Foto Ludûk Frencl
Jak bylo zvykem v Kfiivoklátsk˘ch novinách, pfiipravila správa hradu i pro jejich následovníka opût pfiekvapení. Spolu s barevn˘m programem získáváte poukázku na slevu na koncert Marty Kubi‰ové, pofiádan˘ 10. ãervence, ve v˘‰i 100 Kã. Poukázku mÛÏete kdykoli pfied koncertem pfiedloÏit v pokladnû hradu a obdrÏíte vstupenku, na kterou jiÏ pfiijdete bez ãekání.
Zaujetí ÏákÛ pro hru bylo veliké.
Hradní multiÏánrov˘ festival, kter˘ pfiiná‰í mnoÏství hudby, divadla a zábavy, vstupuje do dal‰ího roãníku. Dramaturgie se opût drobnû zmûnila a pfiizpÛsobila zájmu divákÛ. To rozhodnû posuìte sami. Nechybí Ïádané noãní prohlídky, které letos zavedou náv‰tûvníka do období poãátku 14. století, kdy byl na hradû „vûznûn“ mlad˘ kralevic Václav, pozdûj‰í císafi Karel IV. Do jeho dospûlého vûku nás zavede slavn˘ muzikál Noc na Karl‰tejnû s hvûzdn˘m obsazením (Vladimír âech, Pavel Vítek, Jan Rosák, M. Rak, M. VaÀková a dal‰í). První polovinu ãervence zakonãí koncert Marty Kubi‰ové a tradiãních folkafiÛ – NezmarÛ. Dal‰í cestou do kfiivoklátské historie budou noãní pro-
hlídky o velkém mágovi a podvodníkovi Magistru Edwardu Kellym. Velkou novinkou je hostování Divadla UNGELT, kdy v prostorách horního nádvofií uvidíme hry „V‰echno jen do putyk a Ïensk˘m“ s obsazením vskutku hvûzdn˘m – Vilma Cibulková a Miroslav Etzler. V druhé ãásti t˘dne uvidíte klasiku – ¤idiã paní Daisy se znám˘mi protagonisty Alenou Vránovou a Stanislavem Zindulkou, jimÏ bude sekundovat Jaromír Dulava. Konec ãervence pfiiveze na hrad houslov˘ virtuos Jaroslav Svûcen˘ a znám˘ rocker Michal Dvofiák své VIVALDIANNO, Petr Koláfi zde zakonãí své letní akustické turné a úplnû poslední den v mûsíci bude patfiit Spirituál kvintetu.
Foto Ludûk Frencl
FILMA¤I OPùT DOB¯VAJÍ K¤IVOKLÁT Po témûfi dvou letech pÛstu pfiijíÏdûjí na Kfiivoklát v leto‰ním roce jiÏ po nûkolikáté filmafii. Mohou za to urãitû slibované daÀové pobídky. V kvûtnu toãil francouzsk˘ ‰táb v exteriérech televizní seriál „Josephine, Ange gardien“, o andûl-
ském ochránci, kter˘ se zjeví vÏdy tam, kde je tfieba. V hlavní roli s Valerií Cavalli – Ïenou malého vzrÛstu (liliputánkou). Nejvût‰ím leto‰ním projektem je ãeská televizní pohádka ·kola princÛ, kterou âT natáãí pod reÏijním vedením Ro-
mana Vávry témûfi tfii t˘dny ve v‰ech prostorách hradu, ale i na Emilovnû, naT˘fiovû a u bfiehu Berounky. Hlavní role obsadili Jifií Lábus, Pavel Li‰ka, Zdena Hadrbolcová, Oldfiich Navrátil a dal‰í. Více o natáãení smnoÏstvím fotografiií pfiineseme v pfií‰tím ãísle. Na fotografii se vracíme k vystoupení Spirituál kvintetu 2. srpna 2008. Tehdy to byl záÏitek. Foto Pavel Friebert
Hlavní roli ve francouzském seriálu „Josephine, Ange gardien“ ztvárnila Valerie Cavalli.
Foto Ludûk Frencl
V létû loÀského roku na hradû koncertovala slovenská skupina Noname. V˘born˘ koncert pfied v˘born˘m publikem. Foto Pavel Friebert
KULTURA – KNIHOVNA – ZAJÍMAVOSTI
STRANA 6
KL 6/2010
OKÉNKO K SOUSEDÒM…
OBECNÍ KNIHOVNA
pfiipravil TomበBednafiík
Doktor od Jezera hrochÛ
RYBÁ¤SKÉ ZÁVODY ROZTOKY. V sobotu 29. kvûtna uspofiádala MO âeského rybáfiského svazu Kfiivoklát po pûtileté odmlce rybáfiské závody na Berounce. Za hezkého slunného poãasí si pfiijelo zmûfiit své „síly“ 55 soutûÏících, ktefií se rozesadili na bfiehu fieky od roztockého jezu aÏ ke skále U Andûla. Kromû místních byli vidût také rybáfii z Rakovníka, NiÏbora a Broum. Lovilo se od 7 do 13 hodin na jeden prut a nástrahy podle rybáfiského fiádu. Candáti a ‰tiky se nemûfiili.
Vítûzem klání se stal Radek Richter, kter˘ nachytal 1636 cm, druh˘ skonãil Jan Vendera (719 cm) a tfietí Petr ·i‰ka (627 cm). Zvlá‰tní cenu, kterou vypsala firma Akval An˘Ï pro závodníka, jenÏ chytí nejvût‰ího kapra, sonar na vyhledávání ryb, si odnesl Petr Kfieãek za 50 centimetrov˘ úlovek. „Chtûl bych podûkovat v‰em sponzorÛm a pofiadatelÛm, ktefií pfiispûli k úspû‰nému prÛbûhu závodÛ, a roztock˘m fotbalistÛm za zapÛjãení jejich areálu,“ uvedl Kvûtoslav Polák z MO âRS Kfiivoklát.
ZBEâENSK¯ KAPR ZBEâNO. UÏ 11. roãník soutûÏe trampsk˘ch a country písniãek, nazvané Zbeãensk˘ kapr, uspofiádala kapela Kamarádi Berounky a její pfiátelé. Minifestival se konal tradiãnû na terase restaurace U ·ebkÛ a jako obvykle se tû‰il velkému zájmu posluchaãÛ. „Letos jsme udûlali malou zmûnu. Poprvé jsme nenechali zahrát kapely jen tfii písniãky a diváky, aby vyhodnotili nejlep‰í tfii z nich, ale hrálo se po ‰esti písniãkách a hodnotily se kapely jako celek. Ono bylo sloÏité pfii ãtyfiicítce písniãek, pamatovat si, jaká se líbila víc a jaká ménû, takÏe jsme to letos vyfie‰ili takhle,“ vysvûtlil Václav
Souãek, kter˘ stál u zrodu Zbeãenského kapra. Pfiihlásilo se osm skupin, nûkteré byly ve Zbeãnû úplnû poprvé. O pfiízeÀ publiky se „praly“ kapely Horkou jehlou, PUB, Îízniví Dubáci, Scheelsooddooya, Bez not, Rakovnickej potok, Pavel a Hon na medvídka, kter˘ obhajoval loÀské prvenství. Îe si tahle kapela udrÏuje stabilní formu, dokázala i letos a znovu stanula na nejvy‰‰ím stupínku, kdyÏ získala od divákÛ 466 bodÛ. Na druhém místû skonãil Rakovnickej potok se 440 body a tfietí pfiíãku obsadila kapela spojen˘ch osad U Dubu z Velk˘ch Popovic Îízniví Dubáci, ktefií obdrÏeli 393 bodÛ.
Je pfied námi ãas prázdnin a dovolen˘ch, tak se bude, pokud tedy budete chtít trávit voln˘ ãas i s knihou, jistû hodit nûco humorného, neboÈ zdraví prospû‰ného smíchu není nikdy dost. V upoutávkách na nové filmy jsem narazila na úvodní titulek mezi knihami Miloslava ·vandrlíka, kter˘mi je na‰e knihovna dost dobfie zásobena. Tohle je tfieba zaãátek knihy Je‰tû máme, co jsme chtûli: „Doba nad‰ení, stupidních ãastu‰ek a vfiískav˘ch halekaãek definitivnû skonãila. Budovatelské písnû nepûli uÏ ani svazáci pfii uvûdomûle rozjásan˘ch prÛvodech 1. máje. Antonín Novotn˘ sice z ovûnãené tribuny sliboval, Ïe „maso bude, vejce budou“, ale nikoho tím v úÏas neuvedl. Národu viditelnû otrnulo. Spisovatelé zneuÏívali „sféry vlivu“, zpûváci inklinovali k písním, v nichÏ se nezrcadlila socialistická souãasnost, pracující se flinkali, melouchafiili, rozkrádali a radostnû nasávali v útuln˘ch pivnicích.“ A Kefalín si vzal Evinku a chodily k nim náv‰tûvy. Nechybûl ani reÏisér Jáno Roháã: „Kedy si preãítám to tvé ohovárání slovensk˘ch dostojníkov?“ otázal se neãekanû, leã naléhavû. „NemoÏe‰ o majorovi Terazkym stále len hovorit v putykách. Treba na Àom i zarobit.“ A ãasem opravdu zarobil, neboÈ si mÛÏete vypÛjãit âerné barony, ¤íkali
mu Terazky, Pût sekyr poruãíka Hamáãka, Lásky âerného barona. A v jednom z minul˘ch ãísel Kfiivoklátsk˘ch novin jsem se zmínila i o autobiografické knize M. ·vandrlíka âern˘ baron od Botiãe. Ale jsou tu dal‰í knihy plné ·vandrlíkova svérázného humoru. Tfieba Mofisk˘ vlk a veselá vdova aneb Proti v‰em, Dívka na vdávání nebo krimihororové povídky ZazvoÀte mi umíráãkem. Taky pfievyprávûl dobrodruÏn˘ pfiíbûh Ch. Levera ·lo mi o krk, pánové. A vsadím se, Ïe to bude zábavnûj‰í ãtení, neÏ to pÛvodní. Ale zpátky k Doktorovi od Jezera hrochÛ. Je to pomûrnû útlá kníÏka, a je-li film tak dobr˘, jak se o nûm pí‰e, asi na tom scénáristé museli dost zapracovat. Ne, Ïe bych se nebavila. Dva doktofii, jeden hodn˘ Àouma, kter˘ se i v noci nechal vy‰tvat zpovykan˘mi sousedy z postele, aby jim o‰etfiil bebíãko a nic z toho nemûl, coÏ zvlá‰È jeho tchyni, ale i manÏelku, dost ‰tvalo. Druh˘ kamarád ze studií, kaÏdému poradil i tfieba v hospodû, ale vÏdycky z toho nûco mûl, i kdyby to mûla b˘t jen protisluÏba. A ten svému kolegovi zafiídil, aby letûl jako lékafi party ãesk˘ch dûlníkÛ do Afriky. MUDr. âenûk Dobe‰ek nebyl Ïádn˘ hrdina, uÏ jen dostat ho do letadla byla dûsná dfiina. Bál se v‰eho, co tam v tûch exotick˘ch místech mohl potkat,
krokod˘ly poãínaje, hady, pavouky a ‰tíry konãe, coÏ se mu i stalo osudn˘m. Jen moskytÛ se nebál, vÏdyÈ komáfii byli i v jeho rodném milovaném Polabí. A jak ta jeho cesta za dobrodruÏstvím a hlavnû za lep‰ím platem dopadla, to uÏ prozrazovat nebudu, tfieba si to sami pfieãtete, nebo radûji dáte pfiednost filmu? Chtûla bych je‰tû své ãtenáfie upozornit, Ïe 13. ãervence a 3. srpna budu mít pro knihovnu zástup, a bude proto otevfiena jen do 17. hodin. Bude to vyvû‰eno v oknû knihovny. Gudrun Humlová
EDP 2010 ANEB VRANÍ SKÁLA V OBLEÎENÍ Kfiivoklátsko o.p.s. pfiipravilo na sobotu 5. ãervna 2010 k Evropskému dni parkÛ na Kfiivoklátsku jiÏ druhou úspû‰nou akci. Tentokrát byla ‰iroká vefiejnost (33 úãastníkÛ), jejíÏ vûkové sloÏení bylo pestré od ÏáãkÛ aÏ po seniory, pozvána na Vraní skálu, které byl v roce 1997 udûlen titul pfiírodní památky (PP) nejen pro její ekosystém, ale hlavnû pro zalesnûn˘ komplex, v jehoÏ centru se táhne 1 km dlouh˘ pás buliÏníkov˘ch skal. V‰ichni nad‰ení úãastníci zdolali tento 536 m vysok˘ skalní útvar, na jehoÏ vrcholku je ãekal úchvatn˘ pohled na panorama Rokycanské pahorkatiny, ZbiroÏské vrchoviny a vrcholky Brd. No, pfiedstavte si, Ïe stojíte nad vrcholky stromÛ a ze skály se díváte na jejich koruny. Kromû exkurze do PP Vraní skála byla souãástí této akce také bfie-
ková alej Kolna (23 jedincÛ jefiábu –bfiek, kter˘ je mimochodem také ve znaku o.p.s. Kfiivoklátsko), a památn˘ vrch Velíz, ke kterému podala vyãerpávající informace ar-
cheoloÏka Muzea âeského krasu z Berouna Mgr. Irena Benková. Ve slovansk˘ch dobách zde byl uctíván ochránce stád a past˘fiÛ bÛh Veles.
Dnes je na tomto místû postaven kfiesÈansk˘ kostelík Narození svatého Jana Kfititele a v blízkosti vyvûrá pramen, jehoÏ voda má v zimû i v létû stejnou teplotu. Kdysi zde b˘vala i skalka s jeskyní. Celou cestu spokojené úãastníky provázeli renomovaní lektofii ze Správy CHKO Kfiivoklátsko Bc. Petra Kare‰ová – botaniãka, Ing. Josef Jedliãka – lesník a Ing. Pavel Moucha, zástupce vedoucího Správy CHKO a lesník, ktefií je seznamovali s historií, faunou i florou celého území. Dûkuji v‰em úãastníkÛm, lektorÛm i sv. Petrovi, kter˘ dodal nádherné sluneãné poãasí a tû‰ím se nashledanou na Dni Zemû 16. fiíjna 2010. Jifiina Pro‰ková, fieditelka o.p.s. Kfiivoklátsko Foto Jana Jirásková
JARO V INFORMAâNÍM A VZDùLÁVACÍM ST¤EDISKU LâR K¤IVOKLÁT
TROSEâNÍCI Z OSTROVA NEZABUDICE. ¤eka Berounka je rájem nejen rybáfiÛ, ale také vodákÛ. Nelze ji v‰ak podceÀovat. Toto pravidlo si na vlastní kÛÏi „vyzkou‰ela“ posádka lodi, která uvízla na jednom z ostrÛvkÛ poblíÏ Nezabudic. Marnû se odsud snaÏila asi hodinu dostat pryã, ale nedafiilo se jí to. JiÏ se zaãalo stmívat a vodáci zpanikafiili. Na‰tûstí je napadlo zatelefonovat mobilním telefonem na
linku rakovnick˘ch záchranáfiÛ. „Vodáci evidentnû pfiecenili své síly. Nepoãítali s tím, Ïe po pfiedchozích de‰tích je hladina Berounky vy‰‰í neÏ obvykle. Na místo okamÏitû po zavolání vyrazili rakovniãtí profesionální hasiãi se sv˘m ãlunem a posádku lodi z ostrova vysvobodili,“ popsala kuriózní událost mluvãí stfiedoãesk˘ch hasiãÛ Lenka Kostková.
SOKOLOVNA V NOVÉM BRANOV. Nov˘ kabát dostala branovská sokolovna, která se po rekonstrukci stala nov˘m spoleãensk˘m centrem obce. B˘val˘ hostinec, kde byl nejen v˘ãep, ale i sál, totiÏ její majitel promûnil na byty. Budova sokolovny pro‰la rekonstrukcí od základu. Stavba zapoãala loni v fiíjnu a díky spolehlivé dodavatelské firmû se dílo zdafiilo v pfiedpokládaném termínu. Komplexní investice byla spoãítána na 8 miliónÛ korun, obec se na této ãástce podílela pûti procenty. Dnes jiÏ se skví objekt v celé své kráse. Sál dostal dfievûné obloÏení, krásn˘ nábytek a pfiedev‰ím podlahu, na které se dá sportovat. Nov˘
je i v˘ãep a samozfiejmû toalety. „Sál je vlastnû multifunkãní, budovali jsme ho tak, aby se dal vyuÏívat nejen na spoleãenské akce, ale i na sálové sporty pfiedev‰ím pro mládeÏ,“ uvedl pfii slavnostním znovuotevfiení sokolovny starosta obce Franti‰ek ·tiller. Branov‰tí poãítají, Ïe zde bude probíhat aerobik, cviãení Ïen s dûtmi a stolní tenis. Podkroví by mohlo slouÏit jako turistická ubytovna. Rekonstrukce sokolovny ale byla pouze první ãástí zam˘‰leného projektu. Je‰tû bûhem leto‰ního roku by chtûli Branov‰tí opravit chatiãky a poloÏit dlaÏbu v prostoru malého hfii‰tû a vybudovat asfaltové hfii‰tû na volejbal.
S pfiíchodem jara se v na‰em stfiedisku opût rozbûhla ‰kolní sezona. O lese je nejlépe uãit se v lese, a tak je jasné, Ïe vût‰ina ‰kolních kolektivÛ poÏaduje kombinované programy, kdy se dûti dostanou na ãerstv˘ vzduch. Jezdí k nám jak na jednotlivé v˘ukové programy, tak na vícedenní pobyty. K tomu vyuÏíváme ubytování na Emilovnû a v budovû na‰eho stfiediska. Od loÀského roku je v provozu i rekreaãnû nauãn˘ areál, jehoÏ realizace nám dává moÏnost roz‰ífiit na‰e sluÏby. Aktivity se neodehrávají jen u nás, ale na‰i pracovníci také ‰koly a ‰kolská zafiízení nav‰tûvují. Pravidelnû jezdí do ·koly v pfiírodû ve Skryjích, kde pofiádají nauãné vycházky s lesníkem, byli také za dûtmi v matefisk˘ch ‰kolkách v Kublovû a v Roztokách a na Dni zemû v Základní ‰kole Broumy. Od zaãátku roku probûhly nûkteré zajímavé akce pro vefiejnost, jako beseda a v˘stava fotografií Návrat mezi Papuánce, beseda k zaloÏení Lesnického parku Kfiivoklátsko, tradiãní filmov˘ podveãer bratrÛ Bednafiíkov˘ch a pfied-
ná‰ka o zdravém Ïivotním stylu. Podíleli jsme se na organizaci soutûÏe Indiánská stezka v Rakovníku a Pochodu Joachima Barranda, ve spolupráci se Správou CHKO jsme uskuteãnili dal‰í okresní kolo soutûÏe Zelená stezka – Zlat˘ list. Momentálnû pfiipravujeme Den s Lesy âeské republiky, kter˘ se bude konat na Emilovnû a pozvánku na nûj najdete v tûchto novinách i na we-
bov˘ch stránkách obce Kfiivoklát. V prostorách na‰eho stfiediska jsme zfiídili malou lesnickou knihovnu, kde se nachází jak odborná literatura, tak nejrÛznûj‰í sborníky a ãasopisy. SnaÏili jsme se zkompletovat materiály, které se v prÛbûhu let nashromáÏdily na Lesní správû Kfiivoklát. Knihovniãka je kdykoliv pfiístupná vefiejnosti. Vûfiíme, Ïe zde najdete spoustu zajímav˘ch a uÏiteãn˘ch informací. V leto‰ním roce na na‰em stfiedisku probíhá série odborn˘ch semináfiÛ, které pofiádá Nadace dfievo pro Ïivot. Nadále se u nás konají jazykové kurzy a Tvofiivé podveãery. V dubnu jsme zahájili víkendov˘ provoz, otevfieno máme v sobotu a v nedûli aÏ do fiíjna. Na léto pfiipravujeme v˘stavu ruãnû malovaného hedvábí paní Simony Matûjkové, expozici Les kolem nás si mÛÏete prohlédnout kdykoliv. Ru‰no u nás bude i o prázdninách. Po loÀské premiéfie organizujeme opût dûtsk˘ letní tábor na Branovsk˘ch vratech, a to ve dvou ãtrnáctidenních turnusech. TáÀa Friebertová Ilustraãní foto Milan Bednafiík
STRANA 7
ZAJÍMAVOSTI – SPOLEâENSKÁ KRONIKA
NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET (XVI) MUZEUM A KOSTEL VE H¤EDLÍCH
ãánov, která provází Hfiedle uÏ od tfiicetileté války, exponáty pfiedstaArcheologické nálezy, staré ze- vující zdej‰í tradici chmemûdûlské nástroje, chmelové znám- lafiství, dolování uhlí, ãinky, zachoval˘ vûÏní hodinov˘ stroj, nost spolkÛ, v˘znamné ale i dokumenty z období socialis- osobnosti (nejznámûj‰ímu jsou k vidûní v expozici ven- mi zdej‰ími rodáky jsou kovského muzea ve Hfiedlích na ná- básník Franti‰ek Chlávsi v pfiízemním domku pfied dek, povoláním tkadlec a kostelem V‰ech Svat˘ch. Muzeum, fiezbáfi, jehoÏ pfiedãasné otevfiené v roce 2005, je pfiedev‰ím smrti – zemfiel ve tfiiceti trojrozmûrnou kronikou bohaté dvou letech na tuberkumístní historie od nejstar‰ích ãasÛ lózu - litoval i velikán ãespo souãasnost. ké literatury Jan Neruda, nebo v˘V nevelkém prostoru je shromáÏ- znamn˘ folklorista Ljuba dûno udivující mnoÏství vûcí a do- Hornof-Karpatûjev, vlastním jmékumentÛ, pfiibliÏujících Hfiedle a je- nem Karel Hornof, velk˘ znalec hisjich minulost z mnoha stran, aÈ uÏ torie PoddÏbánska a jeho m˘tÛ), stajsou to archeologické doklady o pra- ré pohlednice Hfiedel a okolí nebo obyvatelích zdej‰ího kraje, povûsti ãetné pfiedmûty v takzvaném Rudém vysvûtlující vznik pfiezdívky Bru- koutku, panoptiku, pfiibliÏujícím období mezi roky 1948 - 1989. Zpestfiením pro dûti je v muzeu zákoutí dobrého skfiítka Pericha, pohádkové bytosti hfiedelsk˘ch ‰achet a podzemních ‰tol. Muzeum je otevfieno kaÏdou sobotu od 8 do 11.30 hodin, nebo po domluvû s jeho tvÛrcem Jaâást expozice hfiedelského muzea je vûnovaná zemûdûlství a pfiedev‰ím tradici pûstování chmele. Foto Markéta Hartlová roslavem Vitne-
DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ O VÍTùZSTVÍ A PROHRÁCH „Mnohdy se nedokáÏeme v Ïivotû radovat jen proto, Ïe jsme nebyli ochotni podstoupit námahu a odfiíkání, které vyÏadovalo zdolání pfiekáÏky.“
rem na telefonu 724 148 384. Budete-li uÏ ve Hfiedlích, stojí za prohlídku také kostel V‰ech Svat˘ch. VûÏ barokní stavby z 18. století je údajnû vysoká symbolick˘ch 33 metrÛ, coÏ je obvykle udávan˘ vûk ukfiiÏovaného JeÏí‰e Krista. Ke kostelu, jehoÏ architektura b˘vá pfiipisována v˘znamnému staviteli F. I. Prée, se v‰ak váÏe fiada dal‰ích zajímavostí. Napfiíklad ta, Ïe podloÏí kostela pr˘ zpevÀují dubové jehly. PÛvodní hodinov˘ stroj (dodnes je funkãní) byl z vûÏe kostela pfienesen do nedalekého muzea. Kolem kostela b˘val dfiíve hfibitov a v jiÏní ãásti svatostánku kostnice. Pro úplnost je‰tû dodáváme, Ïe pÛvodní hfiedelsk˘ kostel byl údajnû dfievûn˘, stál jinde ve vsi a podle místní tradice shofiel v husitsk˘ch válkách. Podle www stránek muzea zpracoval TomበBednafiík
1. díl Dobr˘ den, moji milí ãtenáfii. Tak schválnû: kolik máte doma kuchafiek? Pût? Deset? Více? A kolik z nich vezmete alespoÀ jednou za rok do ruky, abyste v nich zalistovali a nûco dobrého ukuchtili? Jednu? Îe nejsem daleko od pravdy! Vybrat kvalitní kuchafiku, která vám nejen efektnû zaplní poliãku, ale podle které mÛÏete i uvafiit, opravdu není jen tak! Musím se pfiiznat, Ïe ani já na tom nejsem lépe. Pfii vafiení bûÏn˘ch pokrmÛ se nemusím do receptÛ moc koukat, protoÏe to zvládám zatím zpamûti. Vím, Ïe ale bude hÛfie, proto si peãlivû osvûdãené recepty které se dozvím, zapisuji do se‰itu, kter˘ jsem zdûdil po babiãce a mámû. I pfies to se kolikrát pfiistihnu, Ïe zaãínám sklouzávat ke kuchafiskému kli‰é, a toãím neustále stejná ãi podobná jídla. Co si budeme nalhávat, kaÏd˘ máme své favority, které nezdravû protûÏujeme. Nûkdy, kdyÏ je slavnostnûj‰í nálada nebo pfiíleÏitost se kuchafisky bl˘sknout pfied náv‰tûvou, nechávám se inspirovat krásnû fotograficky ilustrovanou kuchafikou, jejímiÏ autory jsou Jifií a Blanka Poláãkovi, moji sousedé z Budského ml˘na, a kterou jsem od nich dostal. Oãi mi pfiecházejí po krásn˘ch barevn˘ch obrázcích a po prolistování nûkolika stránek mi zaãnou téci sliny. Nedávno jsem téÏ dostal od kamaráda Vítka Krumnikla dvû kuchafiky, kter˘mi mi udûlal velikou radost. Jejich grafické vyvedení je tro‰ku skromnûj‰í, ale zaujaly mû sv˘m obsahem. Jde o recepty krajov˘ch jídel a autor Jifií Malena pfii jejich sestavování za‰el aÏ do hluboké historie. Jedna se jmenuje „Recepty starého Chebu“ a druhá, tou mi udûlal obzvlá‰tû radost, jsou „Recepty staré ·umavy“. Nemohu se doãkat, aÏ zaãnou rÛst houby, protoÏe dobrá polovina receptÛ je právû z nich. My Stfiedoãe‰i z hub dûláme hlavnû smaÏenici nebo fiízky, popfiípadû je nakládáme na kyselo. ProtoÏe jsem byl na ·umavû na vojnû, vím od domorodcÛ, co se z hub dá vykouzlit. Jak jsem tak do kníÏky koukal, máte se na co tû‰it, protoÏe si to rozhodnû nechci nechat pro sebe. Ani v nov˘ch Kfiivoklátsk˘ch listech nechci poru‰it zvyk a doporuãit vám nûco, co jsem sám neochutnal nebo neuvafiil, tak mám pro vás dnes pfiipravenou jednu mÀamku, kterou jsem nedávno ochutnal u jednoho kamaráda. Má doma dvû dospívající dcery, a tak si dovedete pfiedstavit, jak chudák trpí zdravou a dietní stravou. Ne, nebojte se, nebude to nic drastického, na to mû jiÏ dlouho znáte, ale bylo to
KL 6/2010
Pro dne‰ní dobu je charakteristické, Ïe nikdo uÏ nechce sly‰et o utrpení. Lidé si odmítají pfiipustit, Ïe by mohli proÏít bolestnou chvíli. Chtûjí se jen radovat a bezstarostnû si uÏívat. Pryã se v‰ím, co pfiipomíná bolest! Od Ïivota chceme jen radost! Bez ohledu na víru se ptám: Je tohle normální pfiístup? Kdo nepoznal Ïivot ve v‰ech jeho dimenzích vãetnû utrpení a bolesti, kdo nepfiinesl nûjakou obûÈ, nemÛÏe proÏít ani opravdovou radost. Jistû jste nûkdy vidûli sportovce, jak se radují po vítûzném dobûhnutí do cíle nebo po vstfielené brance. Vypadají, jako by se zbláznili. Ne, nezbláznili se. Jen do hry vloÏili úplnû v‰echny síly, ãasto pfiekonali i fyzické bolesti, aby se mohl dostavit v˘sledek. Teprve pak proÏili v˘buch obrovské, zaslouÏené radosti. Je vám nepfiíjemn˘ pohled na ukfiiÏovaného Krista? A co fiíkáte na známou dvojici, jak ji ztvárnili nejslavnûj‰í umûlci svûta, vãetnû Michelangela? ¤íká se jí Pieta. Na matãinû klínû leÏí bezvládné, umuãené tûlo jejího Syna. Jaká asi musela b˘t bolest Panny Marie. A proã je správné ukazovat lidem tento intimní v˘jev? ProtoÏe v nûm je také velik˘ kus nadûje. Tahle matka totiÏ brzy proÏije nejvût‰í radost, vítûzství svého syna. Jeho zt˘rané tûlo se stane tûlem oslaven˘m a kfiíÏ, nástroj umuãení, se stane znamením lásky. NezáleÏí ani tak na tom, co mû v Ïivotû potká, ale na tom, jak se k tomu postavím. J. P.
SPOLEâENSKÁ KRONIKA Dne 18. ãervence oslaví své narozeniny zakladatelka na‰eho oddílu, prima kamarádka a bezva uãitelka, paní Gudrun Humlová. Do dal‰ích let jí pfiejeme hodnû zdraví, spokojenosti a pohody. Moc se tû‰íme na na‰e dal‰í spoleãné setkání s písniãkami a dobrou náladou. Satyrové z b˘valé PS Jana Ohnivce - Kfiivoklát
tak dobré, Ïe i já, „masorád“, jsem musel star‰í z dívek, která se ujala poho‰tûní, vyseknout své uznání. Myslím, Ïe to oceníte jako docela dobr˘ tip na rychlou letní veãefii a navíc vás mÛÏe uklidnit ãisté svûdomí, Ïe jste udûlali nûco pro své zdraví. Zvu vás tedy na tousty s fiedkviãkovou pomazánkou.
• Sbûratel koupí kvalitní obrazy, ãi historické fotografie s vyobrazením hradu Kfiivoklátu i jednotliv˘ch míst na hradû. Prosím nabídky s popisem, a nejlépe fotografie zasílejte na mail
[email protected].
TOUSTY S ¤EDKVIâKOVOU POMAZÁNKOU
S L AV Í â C I Z A Z P Í VA L I V E · K O L C E
DROBNÁ INZERCE
1 toustov˘ chléb nebo veku, 250g pomazánkového másla nebo Ramy, cca15–20dkg s˘ru Nivy nebo Rokfóru, 1 svazek fiedkviãek, pepfi, sÛl, petrÏelku nebo ãerstvé bylinky. Na plech rozprostfiete peãicí papír a na nûj nakrájíte a rozmístíte plátky veky asi 1 cm silné. KaÏd˘ kousek jemné potfieme tukem a dáme do pfiedehfiáté trouby rozpéci. Kdo má opékaã toustÛ, mÛÏe je opéci na nûm. NeÏ veka zezlátne, pfiipravíme si v misce zbylé máslo, nahrubo nastrouhanou Nivu a nahrubo postrouhané fiedkviãky. V‰e spojíme do hust‰í hmoty, kterou podle chuti doladíme pepfiem a solí (pozor, s˘r je sám dost slan˘, tak aÈ pomazánku nepfiesolíte) a dáme do
chladna asi na pÛl hodiny odleÏet. Upeãené toustíky necháme vychladnout a pak je natfieme odleÏenou pomazánkou. Dozdobíme fiedkviãkami nakrájen˘mi na koleãka a ãerstv˘mi bylinkami ãi petrÏelkou. Dokonalosti chutí docílíme, kdyÏ tuto veãefii zapijeme vychlazen˘m pivem. Dobrou chuÈ vám pfieje Milan Bednafiík.
INZERUJTE V K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTECH VáÏení ãtenáfii, drÏíte v ruce první ãíslo Kfiivoklátsk˘ch listÛ, nezávislého mûsíãníku obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu. JelikoÏ se v minulosti na redakci mnozí z vás obraceli s Ïádostí o moÏnost inzerování v na‰em minulém mûsíãníku, jehoÏ vydavatelem byl Mûstys Kfiivoklát a kter˘ od kvûtnového ãísla zastupitelstvo zastavilo, nechceme vás o moÏnost inzerce ochudit. Na stránkách nového listu nabízíme pravidelnou inzertní rubriku, do které mÛÏete i nadále posílat své pfiíspûvky. Nejlep‰í je elektronická komunikace s redakcí na adrese:
[email protected], ale nebráníme se ani zaslání inzerátÛ po‰tou nebo osobnímu pfiedání nûkterému z ãlenÛ redakãní rady KL. Drobná fiádková inzerce typu Prodám-Koupím-Vymûním bude i nadále zdarma. Dále bychom vám chtûli nabídnou moÏnost vyuÏití rubriky Spoleãenská kronika, kde vám poskytneme prostor pro rodinná oznámení, gratulace nebo vzpomínky, vãetnû uvefiejnûní fotografie. Popfiejte sv˘m jubilantÛm nebo uctûte památku v˘roãí sv˘ch nejbliωích prostfiednictvím na‰eho listu. Cena takovéhoto in-
zerátu vãetnû fotografie bude symbolická ve v˘‰i 50 Kã. Spoleãenská kronika, jak jste na ni byli po léta zvyklí, skonãila, jelikoÏ podle sdûlení matrikáfiky úfiadu mûstyse, nebude tyto informace na‰emu listu nadále poskytovat. Poãítáme i s plo‰nou inzercí pro firmy, organizace a podnikatele. MÛÏete inzerovat na stránkách Kfiivoklátsk˘ch listÛ formou, na jakou jste zvyklí z jin˘ch periodik. Pfiijímáme inzeráty v souborech z programÛ Word, Corel, Acrobat, Photoshop, Illustrator a dal‰ích. Cena inzerátu ve velikost ‰ífie 1 sloupce byla spoãítána na 100 Kã, na dva sloupce 300 Kã a pfies plochu ‰ífie tfií sloupcÛ na 500 Kã. Pfii vût‰ích formátech nebo opakujících se uvefiejnûní poskytuje vydavatel po pfiedbûÏné dohodû individuální kalkulaci. V pfiípadû, Ïe nebudete mít inzerát graficky zpracovan˘ k tisku, rádi vám s jeho parametry poradíme, popfiípadû mÛÏeme nabídnout sluÏbu jeho zhotovení. Za zájem a podporu na‰ich novin inzercí vám pfiedem dûkujeme. Redakãní rada KL
Koncem kvûtna se v Matefiské ‰kole Kfiivoklát konalo finále pûvecké soutûÏe pfied‰kolních dûtí „Zlatého slavíka“. SoutûÏe se zúãastnilo pfiibliÏnû tfiicet zpûváãkÛ z matefisk˘ch ‰kol v Kfiivoklátû, Roztokách a Mûsteãku. Finalisty vybraly jednotlivé ‰kolky pfii ‰kolních kolech Zlatého slavíka. Dûti soutûÏily ve tfiech vûkov˘ch kategoriích a zazpívaly písniãku, kterou si samy vybraly. O tom,
Ïe v na‰í matefiské ‰kole máme v˘borné zpûváãky, svûdãí v˘sledky soutûÏe. V nejmlad‰í kategorii dûtí 3 – 4 let˘ch obsadila 1. místo Elena Horinková, 2. místo Julie ·ilhavá (obû z M· Kfiivoklát), na 3. místû se umístil Milan Flek z M· Mûsteãko. V kategorii 4 – 5 let˘ch získala 1. místo ·tûpánka Povolná a 2. místo Hynek Frencl (oba z M· Kfiivoklát), 3. místo si vyzpívala Natálie Jirásková z M· Roztoky. V kategorii nejstar‰ích 5 – 6 let˘ch získal 1. místo Adam Jedliãka z M· Roztoky, o 2. místo se podûlily Anna Rajská z M· Kfiivoklát a Veronika Krumniklová z M· Roztoky, 3. místo vybojovala Marie Jedliãková z M· Kfiivoklát. O umístûní dûtí rozhodla porota sloÏená ze zástupcÛ v‰ech zúãastnûn˘ch matefisk˘ch ‰kol a zpûváãky na klavír doprovodila paní Dá‰a Pavlíãková. V‰em vítûzÛm blahopfiejeme. Velkou pochvalu si v‰ak zaslouÏí v‰ichni zpûváãci, protoÏe jejich v˘kony byly pozoruhodné a v‰em se moc líbily. Text a foto Jaroslava Vimrová
FOTOKRONIKA – HISTORIE
STRANA 8
KL 6/2010
KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH
Slavnost Tûla a Krve Pánû uspofiádal v nedûli 6. ãervna ¤ímskokatolick˘ farní úfiad Zbeãno. Tradiãnû se uskuteãnila v kostele sv. Petra a v jeho blízkém okolí na Kfiivoklátû. Slavnost byla zahájena svatou m‰í, kterou celebroval rakovnick˘ vikáfi Ján Petroviã. Po skonãení m‰e se vydal z kostela prÛvod ke ãtyfiem venkovním oltáfiÛm k uctûní Nejsvûtûj‰í svátosti oltáfiní. Slavnost byla zakonãena svátostn˘m poÏehnáním. Foto Jana Jirásková
Tradiãní setkání SatyrÛ, ãlenÛ nûkdej‰ího hudebnû-dramatického oddílu PS Jana Ohnivce, probûhlo v sobotu 12. ãervna v restauraci Pod Hradem. Mezi své b˘valé Ïáky neãekanû zavítala dvaadevadesátiletá uãitelka Marie Georgievová (na snímku vlevo). Na prostfiední fotografii je zachycena „matka zakladatelka“ SatyrÛ Gudrun Humlová spolu s Vláìou Georgievem pfii produkci jedné z mnoha písniãek z bohatého satyráckého repertoáru. Ani letos nezapomnûli Satyrové pfiedat Gudrun Humlové kytiãku a mal˘ dárek. Gratulace se za v‰echny zhostila ZdeÀka Martinovská. Foto Milan Bednafiík
Na prohlídku hradu pozval dûti z M· kastelán Ludûk Frencl. Velk˘m záÏitkem pro dûti byla procházka po kfiivoklátsk˘ch hradbách a v˘stup do vûÏe. Foto Jaroslava Vimrová
V pátek 7. kvûtna se kfiivoklát‰tí hasiãi se‰li ve zbrojnici k pravidelnému odbornému ‰kolení. Foto Pavel Friebert
Tfietí ãervnov˘ víkend strávili kfiivoklát‰tí hasiãi na hájovnû Branovská vrata. Stmelovací víkendov˘ pobyt se vydafiil. Pfiijeli se podívat i kolegové z Roztok. Foto Pavel Friebert
KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – XXXIII STRÁÎN¯ SE OBùSIL NA ZÁCHODù Od konce druhé svûtové války uplynulo 65 let a na svûtlo svûta stále vyplouvají dosud neznámá a mnohdy otfiesná fakta. Podafiilo se nám získat písemné svûdectví muÏe, jenÏ byl v revoluãních kvûtnov˘ch dnech roku 1945 pfiíslu‰níkem ozbrojené národní gardy, která zaji‰Èovala pofiádek a klid v okolí Kfiivoklátu. Události, k nimÏ zde v posledních váleãn˘ch a v prvních mírov˘ch dnech do‰lo, dokumentují sloÏitost onûch ãasÛ, a také to, Ïe dûjiny rozhodnû nejsou ãerno-bílé. Nemûly by upadnout v zapomnûní, protoÏe jsou také souãástí novodobé historie Kfiivoklátska… … 5. kvûtna 1945. Ráno v 6 ho-
din pfii‰el do Roztok do továrny firem Junkers a Filtr und Mann velitel ãetnické stanice na Kfiivoklátû Franti‰ek Wild, dobr˘ ãlovûk a v˘born˘ âech, a za úãasti skupinky sedmi lidí, veden˘ch Josefem Tefrem, odzbrojil v‰echny nûmecké zamûstnance továrny a izoloval je ve druhém patfie jedné z továrních budov. Pozdûji tam byli dopraveni je‰tû Nûmci z okolí a s nimi také nûktefií kolaboranti a udavaãi. Nûmeck˘ch odborníkÛ bylo v továrnû 72. Zatím se pfied vraty továrny utvofiil dav lidí, ktefií se domáhali vstupu do objektu a chtûli si vyfiídit nûkteré úãty s b˘val˘mi pány, kdyÏ jiÏ nebyli ozbrojení. StráÏmistr Wild povolal podle smûrnic tehdej‰í vlády do objektu záloÏní dÛstojníky z obce a okolí. Vojenské
Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560 Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail:
[email protected] Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 18. 7. 2010
TOMÁ· BEDNA¤ÍK
Roztockou továrnu vyuÏívaly bûhem 2. svûtové války nûmecké firmy Junkers a Filter und Mann. Foto archiv autora
velení v Roztokách pfievzal mjr. Ing. Ferdinand Soukup. Na‰e garda dobrovolníkÛ se na rozkaz vrchního strÏm. Wilda ujala ostrahy a ochrany roztocké továrny proti moÏnému rabování a krádeÏím. … 6. kvûtna 1945. Ten den provedl jeden ze stráÏcÛ vûzÀÛ hloupost. S páskou stráÏe a se zbraní vyvedl stráÏn˘ ·indeláfi vrchního mistra
Wehnera mimo tovární objekt a umoÏnil mu uprchnout. KdyÏ se vrátil bez nûj, jeho kolegové ho zmlátili a on se k pu‰tûní Wehnera pfiiznal. Uprchlého Wehnera zadrÏela hlídka v Mûsteãku schovaného v kupce sena, kterou si vezli cikáni. Byl vrácen zpût do Roztok a je‰tû t˘Ï den veãer pfiijel z Rakovníka zástupce hejtmana Barto‰e JUDr. Sli-
voÀ a nûkteré internované Nûmce, na kter˘ch mûla vláda zájem, odvezl s bezpeãn˘m doprovodem do vûzení v Rakovníku. Byli to fieditelé Dr. Garst a Dr. Marzluff, vedoucí závodní stráÏe Bergman, vedoucí dopravního oddílu Haberzettel a vrchní mistr Wehner. Na tûch mûla pozdûji velk˘ zájem i sovûtská KGB, protoÏe se jednalo o odborníky na rakety V2. StráÏn˘, kter˘ umoÏnil Wehnerovi útûk, se obûsil v noci na záchodû. Pozdûji se tam obûsil je‰tû jeden obãan z Mûsteãka, kter˘ bûhem války hodnû udával NûmcÛm. Dva Nûmci se zabili skokem z druhého patra továrny na koleje. DÛvod jejich sebevraÏdy neznám. … 7. kvûtna 1945. Aby bylo zamezeno drancování, byly v‰echny cesty v okolí obsazeny na‰imi hlídkami a do shromaÏìovacího tábora bylo pfiivedeno mnoho nûmeck˘ch zajatcÛ. Abychom je nemuseli Ïivit, coÏ ani ne‰lo, bylo odtransportováno do Rakovníka a odtud dál na západ 530 zajatcÛ. O den pozdûji bylo odesláno pfies Kfiivoklát a Mûsteãko dal‰ích 310 zajatcÛ, ale ne pfies Rakovník, kde uÏ jich bylo mnoho, ale pfies Pavlíkov rovnou do Nûmecka. (Pokraãování v pfií‰tím ãísle)
