Nezaměstnanost v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Nezaměstnanost v České republice Bakalářská práce

Autor:

Lucie Šimková Bankovní management, BM

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiří Kudera, CSc.

Duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Litoměřicích dne 29. 4. 2011

Lucie Šimková

Poděkování

Především mockrát děkuji Vladimíru Kopřivovi za psychickou podporu při psaní této bakalářské práce i studiu obecně. Taktéţ děkuji rodičům a sestře. Dále velmi oceňuji vedení bakalářské práce Ing. Jiřím Kuderou, CSc., který se mi ochotně věnoval a podělil se o své ţivotní zkušenosti a poznatky, které bezesporu obohatily tuto bakalářskou práci.

Anotace

Práce „Nezaměstnanost v České republice“ vysvětluje pojem nezaměstnanost a dále analyzuje nezaměstnanost v České republice. Zkoumá vliv pohlaví, vzdělání a místa bydliště na nezaměstnanost. Dále se zabývá společenskými a psychologickými souvislostmi. Definuje úlohu státu a státních zásahů. Snaţí se potvrdit či vyvrátit mýty ohledně nezaměstnanosti kolující mezi obyvateli České republiky. Veškeré poznatky jsou shrnuty v závěru.

The thesis „Unemployment in the Czech Republic“ explains the term unemployment and analyses the unemployment in the Czech Republic. It examines the impact of gender, education and a place of a residence on the unemployment and also deals with social and psychological context. It defines the role of the state and state intervention and it tries confirm or disprove myths circulating about unemployment among the population of the Czech Republic. All findings are summarized in the conclusion.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1

NEZAMĚSTNANOST ....................................................................................................... 7

1.1

Co je nezaměstnanost? .................................................................................................... 7

1.2

Dělení nezaměstnanosti ................................................................................................. 10

1.2.1

Frikční nezaměstnanost ............................................................................................. 13

1.2.2

Strukturální nezaměstnanost ...................................................................................... 13

1.2.3

Cyklická nezaměstnanost .......................................................................................... 14

1.3

Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................................ 15

1.3.1

Ekonomické důsledky: .............................................................................................. 15

1.3.2

Sociální důsledky:...................................................................................................... 16

1.4 2

Opatření státu ................................................................................................................ 19 NEZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................. 21

2.1

Historie .......................................................................................................................... 21

2.2

Vývoj nezaměstnanosti v ČR 1993 – 2010 ................................................................... 22

2.3

Vývoj nezaměstnanosti v krajích ČR 1993 -2010 ........................................................ 24

2.4

Vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělanosti v jednotlivých krajích v letech 1997 – 2010 ............................................................................................................................... 33

2.5

Rozdělení nezaměstnaných v jednotlivých krajích v letech 1993 aţ 2010 dle pohlaví 42

ZÁVĚR..................................................................................................................................... 51

5

ÚVOD

Cílem práce „Nezaměstnanost v České republice“ je analýza nezaměstnanosti a jejích společenských souvislostí.

Snaţí se zodpovědět otázky - do jaké míry ovlivňuje

nezaměstnanost přirozená dělba práce především mezi muţi a ţenami; do jaké míry ovlivňují nezaměstnanost rozdíly ve vzdělání, místě bydliště, regionální struktuře pracovních příleţitostí; jak se nezaměstnanost vyvíjí v České republice i v jednotlivých krajích.

Práce dále zkoumá i souvislosti nezaměstnanosti zejména ekonomické, sociální, společenské, profesionální a psychopatologické. Je členěna na část teoretickou, která čerpá především z uvedené literatury, a na praktický rozbor, tj. analýzu nezaměstnanosti a jejích souvislostí v České republice i v jednotlivých krajích. Důleţitým aspektem nezaměstnanosti je sociální a organizační sloţka státu a její vztah na chování nezaměstnaného včetně jeho okolí. Práce potvrzuje účinnost některých státních zásahů a konfrontuje některé mýty o nezaměstnanosti se statistickou realitou.

Shrnutí veškerých poznatků obsahuje závěr. Práce je doplněna poţadovaným přehledem pouţité literatury, anotací. Formální stránka respektuje metodické poţadavky školy Bankovní institut vysoká škola.

6

1 NEZAMĚSTNANOST

1.1 Co je nezaměstnanost?

Nezaměstnanost se řadí mezi jeden z ekonomických ukazatelů a zároveň je vnímána jako společenský jev, který doprovází trţní ekonomiku. Trţní ekonomiku proto, ţe v dobách feudalismu nebo jakékoliv formě otrokářství měli všichni lidé přístup k půdě a nástrojům. I kdyţ tuto půdu nevlastnili, mohli (respektive museli) na ní pracovat. V centrálně řízené ekonomice jako například v bývalém Sovětském svazu docházelo k přezaměstnanosti z důvodu tzv. neţádoucího “příţivnictví“. Práce byla zákonnou povinností. V trţní ekonomice, která je zjednodušeně řečeno řízena nabídkou a poptávkou a v reálném světě se pohybuje mezi nedokonalou konkurencí, je nezaměstnanost vyvolána objektivní podstatou těchto společensko-ekonomických podmínek. Definovat nezaměstnanost je moţné prostřednictvím definice nezaměstnaného člověka. V ekonomické teorii je za nezaměstnaného povaţován člověk schopný pracovat, který nemůţe najít placené pracovní místo. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce1 je nezaměstnaný osoba:

a) starší patnácti let, b) aktivně hledající práci, c) připravená k nástupu do práce do čtrnácti dnů.

Přičemţ tyto podmínky musí být vzájemně propojené. Proto například studenti, důchodci nebo ţeny/muţi v domácnosti nejsou povaţováni za nezaměstnané, ale za ekonomicky _________________________________________________________________________ 1

Mezinárodní organizace práce neboli ILO z anglického International Labour Organization je specializovaná

organizace OSN se sídlem v Ţenevě, která usiluje o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Byla zaloţena 11. dubna 1919 ve francouzské Versailles jako stálé zřízení Společenství národů s cílem podpory světového míru na základě sociální spravedlnosti. Mezinárodní organizace práce má v současné době 177 členů.

7

neaktivní obyvatelstvo. Společně se zaměstnanými, za které se povaţují osoby pracující za mzdu nebo mající vazbu na zaměstnání (nemocní, rodiče na mateřské dovolené,…), tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je synonymem pro pracovní sílu země. Výše nezaměstnanosti v dané zemi je vyjadřována pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti: N n=

x 100 L

Vzhledem k tomu, že ukazatel míry nezaměstnanosti (n) je poměr mezi počtem nezaměstnaných (N) a celkovým počtem ekonomicky aktivním, také práceschopným obyvatelstvem (L), výsledek uvádí procentuální hodnotu (%). Hodnota niţší a rovna 6, 25% je optimální míra nezaměstnanosti – přirozená míra nezaměstnanosti, hodnota vyšší 6, 25% a zároveň niţší 10% je alarmující pro hospodářství země a hodnota přesahující 10% jiţ ohroţuje hospodářský vývoj země. O přirozenou míru nezaměstnanosti usiluje kaţdý stát. Je to dlouhodobá situace, kdy jsou pracovní trhy v rovnováze, tzn. počet těch, co práci hledají, se rovná počtu těch, co práci nacházejí. Hodnota 6, 25 % je odvozena z předpokladu, ţe v kaţdém období 1% zaměstnaných lidí přichází o své zaměstnání a 15% nezaměstnaných v kaţdém období najde zaměstnání nové. 0, 01 6, 25 % =

x 100 0, 01 + 0, 15

Nárůst ztráty pracovních míst způsobuje vyšší přirozenou míru nezaměstnanosti, nárůst nových pracovních příležitostí přirozenou míru nezaměstnanosti snižuje. V této souvislosti dochází ke střetu nabídky práce s poptávkou po práci. Nabízející tvoří domácnosti, zatímco poptávající jsou podniky a stát. Tento střet se odehrává na trhu práce. Jako kaţdý jiný trh je i dokonalý trh práce pouze teoretickým pojmem. Je v nadlidských silách dosáhnout stavu, kdy kaţdé pracovní místo bude obsazeno a zároveň kaţdý pracující bude zastávat pro něho ideální pracovní post. V přeneseném významu slova

8

ideálně zaplacenou práci. Dokonalý trh narušují například rozdílné poţadavky na získání zaměstnání, diskriminace nebo i rozdílná výše reálné mzdy. Od reálné mzdy

2

se odvíjí nabídka práce, kdy se s rostoucí nabídkou reálné mzdy

zvyšuje i počet nabízejících. 1. Graf nabídky práce I L

S

w Graf nabídky práce I, v němž w představuje reálnou mzdu, L množství práce na trhu a S výslednou křivku počtu nabízejících práci. Z křivky v Grafu nabídky práce I je patrné, ţe v určitém místě dochází ke zlomu, který způsobuje omezená nabídka práce. Toto omezení vysvětluje natolik vysoká reálná mzda, ţe dochází k upřednostnění volného času před prací. Jako příklad je moţné uvést mladý manţelský pár, kde manţel vydělává natolik vysoké finance, ţe jiţ není potřeba, aby pracovala i manţelka. Raději zvolí moţnost, ţe manţel bude nadále vydělávat peníze, zatímco manţelka se bude starat o domácnost a připravovat ji na přírůstky do rodiny.

9

2. Graf nabídky práce II L

A

S

wA

w

Graf nabídky práce II, kde w opět představuje reálnou mzdu, L množství práce na trhu, S výslednou křivku počtu nabídek a dále wA výši reálné mzdy, která má za následek zlomový bod A. Graf poptávky práce je totoţný s jakýmkoliv jiným grafem poptávky. Z toho vyplývá, ţe i v tomto směru zůstane zachováno pravidlo, ţe čím niţší bude reálná mzda, tím větší bude poptávka po pracujících a naopak. Jak jiţ bylo řečeno, ţe v praxi neexistuje dokonalý trh práce, neexistuje ani rovnováţný bod nabídky a poptávky práce.

1.2 Dělení nezaměstnanosti

S grafem nabídky práce II souvisí pojem dobrovolná nezaměstnanost. Dobrovolná nezaměstnanost znamená, ţe je dána přednost volnému času před konáním práce. Dobrovolně nezaměstnaní lidé mohou být například ţeny/muţi v domácnosti nebo nezaměstnaní, kteří dostávají nabídky práce, ale oni je odmítají s tím, ţe čekají na lépe placené místo. Jinak definováno - dobrovolně nezaměstnaní upřednostňují volný čas před prací, která není zaplacena podle jejich představ.

10

3. Graf dobrovolné nezaměstnanosti w S

E w´

D

LE

L´

L

V grafu dobrovolné nezaměstnanosti představují písmena w reálnou mzdu, wúrčitou výši reálné mzdy, L množství práce na trhu, L´množství nabízené práce od určité výše reálné mzdy, S nabídku a D poptávku.

E je bodem rovnováhy, kdy výše mzdy w´je taková,

že se počet pracovních míst LE obsadí. Z toho je patrné, že úsečka LELúkazuje dobrovolně nezaměstnané. Opakem dobrovolné nezaměstnanosti je jev zvaný nedobrovolná nezaměstnanost, jeţ je spojený s nepruţnými mzdami. Tento jev vzniká v důsledku nepřizpůsobení se nepruţných mezd aktuální situaci na trhu práce. Například bude-li pevně stanovena nominální mzda ve společnosti XXX pro obchodního ředitele na 150 000 Kč, musí si tato společnost určit i počet obchodních ředitelů tak, aby je byla schopna financovat. V tomto případě můţe společnost zaměstnat jednoho obchodního ředitele. Avšak situace společnosti se změní, začne expandovat a společnost se rozšíří o dvě pobočky náročné na financování drahých výrobních strojů, které potřebují také své vlastní obchodní ředitele. Ale protoţe společnost XXX má pevně danou nominální mzdu na obchodního ředitele a finance z expanze musí pouţít na drahé stroje poboček, nemůţe si dovolit zaměstnat další dva obchodní ředitele. A tím připraví trh práce o dvě potencionální pracovní místa. Zatímco kdyby tato nominální mzda

nebyla

pevně

určena

a

byla

pruţná,

zareagovala

________________________________________________________________________________________________________________________

2

Existuje rozdíl mezi nominální a reálnou mzdou. Ten spočívá v tom, ţe nominální mzda je suma peněz, kterou

dostane zaměstnanec za odvedenou práci. Mzda reálná tkví v koupěschopnosti mzdy nominální, tedy zboţí a sluţby.

11

by na vzniklou situaci sníţením nominální mzdy na 50 000 Kč pro jednoho obchodního ředitele. Ovšem otázkou zůstává, zda by tímto řešením naopak nevznikla nezaměstnanost dobrovolná. Vysvětlení přiblíţí následující graf. 4. Graf nedobrovolné zaměstnanosti w S X

Y

w´

Z E

D

L´

L

Vysvětlení liter v Grafu nedobrovolné zaměstnanosti: w představuje reálnou mzdu, wúrčitou výši reálné mzdy, L množství pracovních míst, L´množství pracovních míst při bodu zlomu v kontextu s křivkou nabídky, E bod rovnováhy, S křivku nabídky, D křivku poptávky, přičemž úsečka w´X představuje zaměstnané, XY nedobrovolně nezaměstnané a úsečka XZ dobrovolně nezaměstnané. Z časového hlediska se rozlišuje nezaměstnanost: 1.

krátkodobá

2.

dlouhodobá

3.

velmi dlouhodobá

Krátkodobá nezaměstnanost trvá zpravidla do 12 měsíců, dlouhodobá se datuje mezi 12 aţ 24 měsíci a velmi dlouhodobá déle neţ 24 měsíců. Po

vysvětlení

rozdělení

nezaměstnanosti

na

dobrovolnou,

nedobrovolnou,

krátkodobou, dlouhodobou a velmi dlouhodobou následuje rozdělení nezaměstnanosti podle příčin jejího vzniku.

12

Dle tohoto aspektu dělíme nezaměstnanost: 1.

Frikční nezaměstnanost,

2.

Strukturální nezaměstnanost,

3.

Cyklická nezaměstnanost.

1.2.1

Frikční nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost se povaţuje za přirozenou, protoţe vzniká v důsledku pohybu lidí mezi pracovními místy, která se mění v rámci změn situací podniků. Společnosti neustále vznikají, zanikají, dochází k technologickým, strukturální či organizačním změnám, které vyústí ke zrušení některých pracovních míst a následnému propouštění zaměstnanců. Do této skupiny je moţné zařadit i zaměstnance, kteří dobrovolně opustili svoje místo za účelem nalezení lépe placené práce. Mezi frikční nezaměstnanost se řadí i lidé, kteří hledají novou pracovní příleţitost v novém regionu v důsledku stěhování nebo absolventi hledající své první místo. Vedle těchto příčin se za příčinu frikční nezaměstnanosti uvádí také špatná informovanost o aktuálním stavu trhu práce v daném regionu. Ovšem tato příčina postupně zaniká s rozmachem internetu a s ním spojených významných pracovních portálů jako například www.prace.cz nebo www.jobs.cz a jiné. Těm, kdo internet nepouţívají nebo k němu nemají přístup (většinou sociálně slabší jedinci, starší občané), poskytuje dostatečné informace příslušný úřad práce nebo popřípadě regionální noviny. Tento druh nezaměstnanosti není vnímán jako závaţný, protoţe v tomto případě nezaměstnaní své uplatnění postupem času najdou. Preventivním opatřením proti dlouhodobému jevu tohoto druhu nezaměstnanosti je jiţ zmiňovaná kvalitní a dostatečná informovanost nezaměstnané části obyvatelstva.

1.2.2

Strukturální nezaměstnanost

Strukturální

nezaměstnanost

je

způsobena

změnami

v konkrétním

odvětví

hospodářství nebo klesající poptávkou po určitém produktu, tedy výrobku nebo sluţbě. 13

V důsledku toho klesá zaměstnanost v odvětvích, které produkují tyto produkty. Strukturální nezaměstnanost má závaţnější charakter neţ nezaměstnanost frikční. Důvodů je několik. Zcela zásadním je, ţe útlum jednoho výrobního odvětví, podpoří rozmach jiného odvětví, přičemţ

propuštění

zaměstnanci

z neţádoucího

odvětví

se

musí

překvalifikovat,

coţ představuje dlouhodobější proces. S čímţ souvisí i rozdělení různých výrobních odvětví do různých regionů země, a proto i překvalifikovaní nezaměstnaní pracovníci mají následně problém s dojíţděním, případně stěhováním atd. Prevencí můţe být státní podpora rozšiřování kvalifikace jedince. V současné době poskytují úřady práce rekvalifikační kurzy nezaměstnaným přihlášeným na příslušný úřad práce. Avšak pro zaměstnané, kteří by tyto kurzy rádi dobrovolně absolvovali, znamenají značné náklady, a tak je raději neabsolvují.

1.2.3

Cyklická nezaměstnanost

Cyklická nezaměstnanost de facto kopíruje křivku hospodářského cyklu, protoţe je s tímto cyklem úzce spjata. Pokud poklesne úroveň ekonomiky daného státu, vzroste nezaměstnanost, protoţe podniky zredukují pracovní místa, čímţ se snaţí ušetřit své náklady. Naopak ocitne-li se země v situaci, kdy její ekonomika roste, nezaměstnanost se utlumí, protoţe podniky v rámci svého rozrůstání nová místa vytvoří. Ukázkovým příkladem byla Celosvětová ekonomická krize a její důsledky. Znázornění hospodářského cyklu HDP

stagnace

nezaměstnanost recese

expanze

14

t

Konjunktura poukazuje na vývoj hospodářství prostřednictvím výše hrubého domácího produktu (HDP) a času (t). Cyklickou nezaměstnanost shrnul americký ekonom Arthur Okun ( ⃰ 1928 – ϯ 1980) v Okunově zákoně, kde uvádí souvislost mezi růstem či poklesem HDP. Vzroste-li HDP o 2%, sníţí se nezaměstnanost také o 2% a naopak. Mimo to se do cyklické nezaměstnanosti řadí sezonní práce, například provoz koupaliště nebo lyţařského vleku, které závisí na ročním období a také na počasí.

1.3 Důsledky nezaměstnanosti

Protoţe

je

nezaměstnanost

společensko-ekonomický

problém,

způsobuje

potíţe hospodářství státu, vyvolává politické pře a neshody, zároveň působí negativně i ze sociálního a psychologického hlediska. Tyto negativní vlivy se navzájem prolínají a navazují na sebe. 1.3.1

Ekonomické důsledky:

1.

Ztráta makroekonomického produktu

2.

Neúplné využití výrobních faktorů

3.

Nižší disponibilní důchod

4.

Redukce státních příjmů

5.

Navýšení státních výdajů

6.

Snížení kvalifikace obyvatelstva

Ztráta makroekonomického produktu Kvůli vyšší míře nezaměstnanosti přichází stát o tzv. potencionální produkt a dochází k tzv. produkční mezeře. Produkční mezera představuje rozdíl mezi potencionálním 15

a skutečným produktem anebo mezi tím, co by se mohlo vyrobit a co se ve skutečnosti vyrobilo. Výpočet probíhá za pomoci Okunova zákona. Neúplné vyuţití výrobních faktorů V prvé řadě není naplno vyuţit výrobní faktor práce, z čehoţ vyplývá, ţe dále nejsou vyuţity ani další výrobní faktory, které se s výrobním faktorem práce kombinují – půda a kapitál. To má za následek nevyuţití výrobních moţností a zpomalení ekonomiky. Niţší disponibilní důchod Vzroste-li nezaměstnanost, sníţí se mnoţství peněz v oběhu a tím i disponibilní důchod obyvatelstva. Obyvatelé začnou šetřit, čímţ poklesne spotřeba, úspory i investování. Tento jev opět zbrzdí vývoj ekonomiky. Redukce státních příjmů S menším počtem zaměstnaných obyvatel klesá úměrně i odvod daní z příjmu do státní pokladny. Zvýšení státních výdajů Naopak ze státní pokladny více prostředků odchází, protoţe stát vyplácí nezaměstnaným podporu v nezaměstnanosti. Čím více nezaměstnaných se v zemi nachází, tím více finančních prostředků ze státní pokladny odchází. Sníţení kvalifikace obyvatelstva V důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti ztrácí nezaměstnaný kvalifikaci, dochází k tzv. dekvalifikaci. Společně s kvalifikací ztrácí pracovní návyky. Tímto postupem času nezaměstnaný postrádá atraktivitu pro zaměstnavatele. 1.3.2

Sociální důsledky:

1.

Deprivace obyvatelstva

2.

Zdravotní problémy

3.

Příživnictví

16

Deprivace Jak jiţ bylo několikrát řečeno výše, s nezaměstnaností souvisí niţší příjem financí a disponibilní důchod nezaměstnaného. Nezaměstnaný je schopen zajistit si základní ţivotní potřeby, ale uţ mu nezbývá na zapojení se do společenského ţivota – kultura, vzdělání, sport, zábava. Tím se izoluje od společnosti, ztrácí kontakt s lidmi. A protoţe je člověk od přírody tvor společenský, cítí se sám a deprivovaný 3. Tato deprivace se můţe rozdělit na relativní a absolutní. Relativní deprivace je prvním stupněm, kdy se nezaměstnaný snaţí udrţet stávající spotřebu a skrývá svoje problémy. Při druhém stupni – absolutní deprivace je člověk odkázaný na sociální dávky. Veškeré psychické problémy mají své kořeny v tzv. Maslowově pyramidě potřeb, kterou sestavil v roce 1943 americký psycholog Abraham Maslow ( ⃰ 1908– ϯ 1970). Maslowova pyramida potřeb

Potřeba seberealizace Potřeba uznání Společenské potřeby Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby

Fyziologické potřeby: vzduch, voda, potrava Potřeba bezpečí: svoboda, pořádek, zákony Společenské potřeby: láska, přátelství, kultura Potřeba uznání: pochvala, respekt, úspěch Potřeba seberealizace: osobnost, talent, schopnosti

17

Zdravotní problémy Mezi zdravotní problémy v řadách nezaměstnaných se řadí především neurózy a deprese, které plynou ze ztráty sebeúcty, pocitu nepotřebnosti, pocitu závislosti na druhých a strachu z budoucnosti. Neléčené deprese mohou dovést nezaměstnaného i k sebevraţdě. Dlouhodobý stres však vyvolává i fyzické onemocnění. Nejčastěji uváděné nemoci mezi nezaměstnanými jsou například diabetes (cukrovka), vysoký krevní tlak, astma, vředové choroby ţaludku a dvanácterníku, koţní choroby. Není ani ojedinělé, ţe nezaměstnaný podlehne nějaké závislosti a stává se například kuřákem, alkoholikem nebo i narkomanem. Příţivnictví Je obecně známo, ţe ne všichni nezaměstnaní jsou nezaměstnaní proto, ţe nemohou najít práci, ale protoţe ji najít nechtějí. Tito lidé zneuţívají dlouhodobě sociální dávky, které si pletou se mzdou nebo příjmem z podnikání místo pomoci od státu v kritickém období ţivota, jakým nezaměstnanost bezesporu je. Tento efekt se nazývá příţivnictví (společenské parazitování) a způsobují ho především štědře nastavené sociální dávky. Lidé ţijícím tímto způsobem ţivota se po čase oddělí od ostatních, ţijí v komunitách, kde vyznávají odlišná společenská pravidla neţ většinová společnost. Výjimkou není ani kriminální činnost. Příţivnictví způsobuje tři zásadní sociální problémy. Za prvé – i kdyţ se takovýto nezaměstnaný bude ucházet o práci, zaměstnavatel ho těţko zaměstná. Tento člověk je dekvalifikovaný, ztratil kontakty a především pracovní návyky. Vzniká tím tzv. začarovaný kruh. Příţivníci pracovat nechtějí a na druhé straně je nikdo ani zaměstnat nechce. Druhým problémem je výchova dětí v takovém prostředí. Tyto děti v mnoha případech zanedbávají školní docházku, mají problémy s učením a snaţí se napodobovat způsob ţivota, který vidí u dospělých ve svém okolí. V dospělosti to vede především k absenci pracovních návyků. Třetím nejzávaţnějším problémem společenská nevraţivost vyvolaná příţivnictvím. Většina národa poctivě pracuje, odvádí daně a poplatky do státní pokladny a de facto ţiví příţivníky, kteří si jen chodí pro sociální dávky. Poctiví zaměstnanci tak na příţivníky doplácí.

3

Deprivace se definuje jako dlouhodobé neuspokojování potřeb.

18

Z důvodu velkého podílu Romů mezi příţivníky, panuje v současnosti v České republice tzv. boj proti Romům - extremismus. Největším pravicovým propagátorem nenávisti vůči Romům je Dělnická strana, která byla v roce 2010 zakázána. Tato strana organizovala pochody vůči Romům a romským osadám a podněcovala agresivní útoky na Romy. Nejznámější jsou medializované případy pochodu v Litvínově nebo vhození zápalných lahví do romského domu, při němţ bylo popáleno batole po celém těle.

1.4 Opatření státu

Jak jiţ bylo vícekrát zmíněno, nezaměstnanost svými výkyvy ovlivňuje celkovou ekonomiku a hospodářství státu, proto ji stát bedlivě sleduje. Zároveň se snaţí ji svými zásahy a opatřením v rámci moţností regulovat. Vyuţívá k tomu následující prostředky: 1.

Zdokonalování informovanosti

2.

Zlepšování pracovních podmínek

3.

Rozšiřování rekvalifikačních programů

4.

Podpora zaměstnanosti a potlačování diskriminace

5.

Nalezení rovnováhy mezi mzdou a sociálními dávkami

Zdokonalování informovanosti Je důleţité, aby nezaměstnaní měli moţnost detailního přehledu pracovních příleţitostí. V prvé řadě tento seznam míst zajišťuje kaţdý okresní úřad práce. Kromě úřadů práce tuto sluţbu poskytují i početné personální agentury, na internetu tzv. pracovní portály. Zlepšování pracovních podmínek Kaţdá

země

koriguje

pracovní

řád

prostřednictvím

zákonů

a

vyhlášek.

Česká Republika k tomu vyuţívá hlavně Zákoník práce, aktualizovaný v roce 2007. Zákoník 19

práce je kodex, který upravuje právní odvětví pracovního práva. Zákoník práce udává předně práva a povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance, definuje pracovní poměry, nařizuje pravidelná školení bezpečnosti práce a poţární ochrany (BOZP), školení řidičů atd. Dále se problematikou zlepšování pracovních podmínek zabývá Krajská hygienická stanice, která provádí dozor na pracovištích zaměřený na dodrţování poţadavků stanovených předpisy na ochranu zdraví, coţ jsou zejména poţadavky na provedení pracovišť, osvětlení, větrání, vyhovující mikroklimatické podmínky, dodrţování hygienických limitů pro fyzikální faktory, chemické škodliviny a prach v pracovním prostředí, limitů pro fyzickou zátěţ, ergonomických poţadavků pro pracovní místo, vybavení pracovišť sanitárními a pomocnými zařízeními, zásobování pracovišť vodou a zajištění závodní preventivní péče. Rozšiřování rekvalifikačních kurzů Stát podporuje rekvalifikaci pracovníků, kteří jsou hlášeni na příslušném úřadu práce. Těmto nezaměstnaným poskytuje absolvování kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů za velmi výhodných podmínek. Tyto kurzy se poskytují lidem, kteří dlouhodobě nemohou najít práci ve svém oboru nebo lidem, kterým nedovoluje jejich zdravotní stav provádět práci, na kterou jsou kvalifikováni. Rekvalifikační kurzy navrhuje jednotlivý pracovní úřad. Ovšem není povinností je nabídnout kaţdému uchazeči o práci. Je pouze na posouzení úřednice, komu absolvování kurzu nabídne. Stát hradí celý rekvalifikační kurz včetně dopravného a stravného do maximální výše 1000 Kč na den. Nezaměstnaný přitom nadále pobírá podporu nezaměstnanosti. Je moţné se zúčastnit libovolného počtu kurzů. Ale nezaměstnaný, který se takového kurzu zúčastní, nesmí bez závaţného důvodu kurz předčasně ukončit nebo neabsolvovat v plném rozsahu pod sankcí zpětného zaplacení veškerých výloh s kurzem spojených a půlročního vyřazení z evidence úřadu práce. Ten samý trest nezaměstnanému hrozí v případě, ţe mu úřad práce na základě rekvalifikace najde místo a on ho odmítne. Plusem v boji s nezaměstnaností můţe být také tzv. celoţivotní vzdělávání. Podpora zaměstnanosti Existují výhody pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají například rodiče na mateřské dovolené, absolventa, člověka s tělesným postiţením apod. Tím se stát snaţí eliminovat pracovní diskriminaci. Pracovní diskriminace představuje upřednostňování některého typu lidí hledajících nové zaměstnání před ostatním ze strany zaměstnavatele. 20

Nalezení rovnováhy mezi mzdou a sociálními dávkami Je velmi obtíţné stanovit výši sociálních transferů, tak aby pomohla nezaměstnaným a zároveň

je

nedemotivovala

k znovunalezení

práce,

respektive

je motivovala

ke společenskému parazitismu. K posouzení, jestli je výše sociálních dávek nastavena optimálně, slouţí indikátory motivace k práci, coţ je metodologie, která popisuje, jakou mírou jsou nezaměstnaní motivováni ke vstupu na pracovní trh. Nejčastěji se pouţívá tzv. koeficient náhrady (anglicky Net Replacement Rate) a tzv. mezní daňová efektivní sazba (anglicky Marginal Effective Tax Rate). Čím vyšší je hodnota koeficientu náhrady, tím menší mají nezaměstnaní zájem vrátit se na pracovní trh, protoţe sociální dávka je natolik vysoká, ţe jim supluje mzdu. Mezní daňová efektivní sazba poukazuje na část dodatečného příjmu, o kterou člověk přichází nástupem do práce v důsledku danění příjmů a ztráty sociálních transferů. Opět – čím je hodnota větší, tím je motivace k práci menší. Všechna tato opatření jsou uvedena v Lisabonské strategii, celoevropském projektu schváleném v roce 2000 Evropskou unií.

2 NEZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE

2.1 Historie

Stejně jako celá minulost České republiky, tak i kořeny nezaměstnanosti začínají 28. října

1918.

Tento

den

vznikl

stát

Československo

v čele

s Tomášem Gariquem Masarykem. Důsledky 1. Světové války (1914-1918) zasáhly nově vzniklé Československo obdobně jako celý svět. Primární důsledek – hospodářská krize ovlivnila míru nezaměstnanosti tím, ţe zapříčinila její růst. K rapidnímu zhoršení situace došlo roku 1930, kdy tehdejší Československo destabilizovala vlna Velké krize, kterou 21

odstartoval roku 1929 ve Spojených státech amerických pád newyorské burzy. Vzhledem k tomu, ţe Československo bylo v té době převáţně exportní stát, patřilo mezi nejvíce postiţené země vůbec. To dokazuje i fakt, ţe v roce 1933 vygradovala míra nezaměstnanosti na 75,5 %. Situace se z hlediska nezaměstnanosti obrátila po 2. světové válce (1938-1945), kdy se k moci v Československu dostali komunisté. Znárodňování podniků a nastolení centrálně plánované ekonomiky vedlo ke vzniku nových pracovních míst, a tím k následnému sniţování míry nezaměstnanosti. Postupem času došlo k tzv. přezaměstnanosti. To znamená, ţe vlivem politického myšlení v době před rokem 1989 a centrálně plánované ekonomiky, existovala nepotřebná pracovní místa. De facto cílem podniků nebyl zisk jako takový, ale dostatečný počet pracovních míst pro všechny obyvatele Československa a výroba podle předně nastavených plánů. Další zvrat s sebou přinesla Sametová revoluce v roce 1989, kdy byl svrţen totalitní reţim a nastolena demokracie, jejíţ součástí byla i trţní ekonomika. Ta měla za následek převzetí státních podniků do soukromých rukou. Pro dosaţení zisku museli soukromníci sníţit náklady, a to zejména eliminací pracovních míst. Kvůli tomu se začala míra nezaměstnanosti zvyšovat. 1. ledna 1993 se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Vývoj nezaměstnanosti v České republice je proto sledován aţ od tohoto data.

2.2 Vývoj nezaměstnanosti v ČR 1993 – 2010

Nezaměstnanost v České republice obecně se dá rozdělit do 3 hlavních etap, a to: 1.

90. léta - nárůst nezaměstnanosti

2.

rok 2000 až 2008 - období stabilizace a pokles nezaměstnanosti

3.

rok 2009 až současnost - nárůst nezaměstnanosti

22

1. Tabulka vývoje nezaměstnanosti v ČR 1993-2010 Česká republika Rok

Počet nezaměstnaných lidí k 31. 12.

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

185 216 166 480 153 041 186 339 268 902 386 918 487 623 457 369 461 923 514 435 542 420 541 675 510 416 448 545 354 878 352 250 539 136 561 551

Vyjádření v % z počtu obyvatel ve věku 15 – 64 let 3% 2% 2% 3% 4% 5% 7% 6% 6% 7% 7% 7% 7% 6% 5% 5% 7% 8%

Tabulka barevně odlišuje etapy, kdy modrá barva představuje 90. léta, vínová roky 2000 až 2008 a zelená současnost od roku 2009. 5. Graf vývoje nezaměstnanosti v ČR 1993-2010

Vývoj nezaměstnanosti v ČR 1993 - 2010

600000 500000 400000

Rok

300000 200000

Počet nezaměstnaných lidí k 31. 12.

100000 Rok

23

2009

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

0

Z tabulky i grafu jsou patrné 3 hlavní období vývoje nezaměstnanosti. První etapa započala po roce 1989. Jak jiţ bylo řečeno výše, v té době byla nastolena demokracie a s ní trţní hospodářství. Na samém počátku, kdy státní podniky přecházely do soukromého vlastnictví, zaměstnanost (dá se říci přezaměstnanost z doby centrálně plánované ekonomiky) se začala sniţovat a nezaměstnanost zvyšovat. Pokles nezaměstnanosti v letech 1993 aţ 1995 se dá vysvětlit velkým počtem nově vzniklých podnikatelů a drobných ţivnostníků. Ovšem z důvodu obecné nezkušenosti se soukromým podnikáním tyto nově vzniklé společnosti brzy začaly zanikat. Od roku 1995 uţ se nezaměstnanost vyvíjela podle klasického scénáře 90. let, kdy nezaměstnanost reagovala svým růstem na trţní ekonomiku a konkurenční prostředí. S příchodem 21. století se situace ohledně trhu práce v Česku pomalu stabilizovala a po roce 2004 začala nezaměstnanost v návaznosti na růst ekonomiky klesat. Tato klesavá tendence pokračovala do roku 2009 a je otázkou, jak dlouho by pokračovala dál. Ovšem v roce 2009 zasáhla Českou republika vlna Celosvětové ekonomické krize, která vznikla téhoţ roku ve Spojených státech amerických v důsledku špatné bankovní strategie. Zjednodušeně řečeno, americké banky poskytovaly úvěry za velmi nebezpečných podmínek, tzn. nezjišťovaly bonitu klienta ţádajícího o půjčku. Následně americké banky postupně krachovaly, coţ vedlo k ekonomické krizi po celém světě. Jako všude i v Česku rapidně stoupla nezaměstnanost, protoţe všechny podniky se snaţily udrţet „naţivu“, a proto šetřily náklady propouštěním zaměstnancům. S následky krize se česká ekonomika potýká ještě dnes a nezaměstnanost stále stoupá, míra nezaměstnanosti je téměř 10 %.

2.3 Vývoj nezaměstnanosti v krajích ČR 1993 -2010

Česká republika se dělí na 14 krajů, a to na Prahu, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský,

Ústecký,

Liberecký,

Královéhradecký,

Pardubický

kraj,

Vysočinu,

Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Následující grafy odhalí nezaměstnanost v jednotlivých krajích a poukáţou na skutečnost, ţe křivky nezaměstnanosti do značné míry kopírují křivku nezaměstnanosti celé České republiky.

24

Praha 6. Graf vývoje nezaměstnanosti v Praze 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Praze 1993 - 2010 40000 35000 30000 25000 20000

Počet nezaměstnaných k 31.12.

15000

Rok

10000 5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Středočeský kraj 7. Graf vývoje nezaměstnanosti ve Středočeském kraji 1993 - 2010

Vývoj nezaměstnanosti ve Středočeském kraji 1993 - 2010 60000 50000 40000 30000


20000

Rok

10000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

25

Jihočeský kraj 8. Graf vývoje nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 1993 - 2010 35000 30000 25000 20000

Počet nezaměstnaných k 31.12. Rok

15000 10000 5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Plzeňský kraj 9. Graf vývoje nezaměstnanosti v Plzeňském kraji 1993 - 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Plzeňském kraji 1993 - 2010 35000 30000 25000 20000


15000

Rok 10000 5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

26

Karlovarský kraj 10. Graf vývoje nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 1993 - 2010 25000

20000

15000 Počet nezaměstnaných k 31.12. 10000

Rok

5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Ústecký kraj 11. Graf vývoje nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 1993 - 2010 25000

20000

15000 Počet nezaměstnaných k 31.12. 10000

Rok

5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

27

Liberecký kraj 12. Graf vývoje v Libereckém kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Libereckém kraji 1993 - 2010 30000 25000 20000 15000


10000

Rok

5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Královéhradecký kraj 13. Graf vývoje nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji 1993 - 2010 30000 25000 20000 15000


10000

Rok

5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

28

Pardubický kraj 14. Graf vývoje nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 1993 - 2010 35000 30000 25000 20000 Počet nezaměstnaných k 31.12.

15000 10000 5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Vysočina 15. Graf vývoje nezaměstnanosti na Vysočině 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti na Vysočině 1993 - 2010 35000 30000 25000 20000


15000

Rok 10000 5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

29

Jihomoravský kraj 16. Graf vývoje nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 1993 - 2010 80000 70000 60000 50000 40000


30000

Rok

20000 10000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Olomoucký kraj 17. Graf vývoje nezaměstnanosti v Olomouckém kraji 1993 -2010

Vývoj nezaměstnanosti v Olomouckém kraji 1993 - 2010 50000 45000 40000 35000 30000 Počet nezaměstnaných k 31.12.

25000 20000

Rok

15000 10000 5000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

30

Zlínský kraj 18. Graf vývoje nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 1993 - 2010 40000 35000 30000 25000 20000


15000

Rok

10000 5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Moravskoslezský kraj 19. Graf vývoje nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 1993 – 2010

Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 1993 - 2010 120000 100000 80000 60000


40000

Rok

20000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

31

Z výše uvedených grafů je moţné odvodit, ve kterých krajích se vyskytuje nejvíce nezaměstnaných. Je logické, ţe míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích se různí. Je to způsobeno mnoha faktory. Mezi ty nejpřednější patří struktura obyvatelstva. Ať uţ z pohledu pohlaví, věku, vzdělání, národnosti nebo etnika. Dalším ovlivňujícím faktorem je bezesporu zaměření kraje, například na cestovní ruch, zemědělství, průmysl apod. Z tohoto hlediska by se dalo předpokládat, ţe Ústecký kraj by mohl vykazovat nízkou nezaměstnanost z důvodu výstavby několika průmyslových zón, továren a výrobních podniků. Ovšem z grafů viz výše i z grafu následujícího je patrné, ţe je to kraj s jednou z nejvyšších mír nezaměstnanosti. Jak je to moţné? Jedním z rozšířených názorů je i ten, ţe v Ústeckém kraji ţije velké mnoţství společensky nepřizpůsobivých občanů, kteří nejsou ochotni pracovat a především nejsou vzdělaní. Je obecně známo, ţe čím vyšší vzdělání, tím se zvyšuje šance na nalezení zaměstnání. A jak je to v ostatních krajích? Do jaké míry zde souvisí vzdělání s nezaměstnaností? 20. Graf průměrné nezaměstnanosti v jednotlivých krajích v letech 1993 – 2010

Průměrná míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích od roku 1993 - 2010 Praha Středočeský 4%

19%

Jihočeský 9%

Plzeňský

4% 4%

6%

3%

Karlovarský Ústecký

8% 14%

Liberecký Královéhradecký

12% 5%

4%

4%

4%

Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

32

Nezaměstnanosti v České republice vévodí Moravskoslezský kraj, následuje Ústecký, Jihomoravský, Středočeský, Olomoucký kraj, pak Zlínský kraj, Vysočina, dále následují se stejným průměrem kraje Praha, Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a nejnižší nezaměstnanost vykazuje Karlovarský kraj.

2.4 Vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělanosti v jednotlivých krajích v letech 1997 – 2010

Česká vzdělávací soustava se skládá z 6 základních vzdělávacích stupňů – základní vzdělání, vyučení, střední vzdělání bez maturity, střední vzdělání s maturitou, vyšší odborné vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Vzhledem ke skutečnosti, ţe vyšší odborné vzdělání zakotvilo v České republice poprvé ve školním roce 1992/1993 jako experiment na 50 středních školách formou pomaturitního studia a následně bylo ve školním roce 1996/1997 uznáno jako samostatný stupeň vzdělání, kompletní přehled o vzdělanosti obyvatelstva ČR je moţné činit právě od roku 1997. Proto grafy níţe uvedené, které vypovídají o spojitosti stupně vzdělání s mírou nezaměstnanosti, jsou uváděny v letech 1997 aţ 2010. Následné grafy ukazují v procentech, kolik nezaměstnaných s daným typem vzdělání z celkového počtu nezaměstnaných v daném roce a daném kraji hledalo pracovní místo. Je ovšem nutné si uvědomit, jaký typ vzdělání převažuje mezi obyvateli ČR. Je to vyučení a střední vzdělání s maturitou.

33

21. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Praze 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Praze 1997 - 2010 40% bez vzdělání 35% 30%

základní vzdělání

25%

vyučení

20% nižší střední a střední vzdělání bez maturity

15%

úplné střední vzdělání, včetně vyučení s maturitou

10% 5%

vyšší odborné vzdělání

0%

vysokoškolské vzdělání včetně vědecké výchovy

22. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání ve Středočeském kraji 1997- 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání ve Středočeském kraji 1997 - 2010 45% bez vzdělání

40% 35%


30% vyučení

25%

nižší střední a střední vzdělání bez maturity

20% 15%


10%


5%


0%

34

23. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Jihočeském kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Jihočeském kraji 1997 - 2010 50% 45%

bez vzdělání

40% základní vzdělání

35% 30%

vyučení


20%


15% 10%


5% vysokoškolské vzdělání včetně vědecké výchovy

0%

24. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Plzeňském kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnanosti dle vzdělání v Plzeňském kraji 1997 - 2010 45% bez vzdělání

40% 35%


30% vyučení

25%


20% 15%


10%


5%


0%

35

25. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Karlovarském kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnanosti dle vzdělání v Karlovarském kraji 1997 - 2010 45% bez vzdělání

40% 35%


30% vyučení

25%


20% 15%


10%


5%


0%

26. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Ústeckém kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Ústeckém kraji 1997 - 2010 50% bez vzdělání

45% 40%


35% vyučení

30% 25%


20% 15%


10%


5% 0%


36

27. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Libereckém kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Libereckém kraji 1997 - 2010 45% bez vzdělání

40% 35%


30% vyučení

25%


20% 15%


10%


5%


0%

28. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Královéhradeckém kraji 1997-2010 v%

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Královéhradeckém kraji 1997 - 2010 50% 45%

bez vzdělání


35% 30%

vyučení


20%


15% 10%



0%

37

29. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Pardubickém kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Pardubickém kraji 1997 - 2010 50% 45%

bez vzdělání


35% 30%

vyučení


20%


15% 10%



0%

30. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání na Vysočině 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání na Vysočině 1997 - 2010 60% bez vzdělání 50% základní vzdělání 40% vyučení 30% nižší střední a střední vzdělání bez maturity 20%


10%

vyšší odborné vzdělání vysokoškolské vzdělání včetně vědecké výchovy

0%

38

31. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Jihomoravském kraji 1997 – 2010 v%

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Jihomoravském kraji 1997 - 2010 45% bez vzdělání

40% 35%


30% vyučení

25%


20% 15%


10%


5%


0%

32. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Olomouckém kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Olomouckém kraji 1997 - 2010 50% 45%

bez vzdělání


35% 30%

vyučení


20%


15% 10%



0%

39

33. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání ve Zlínském kraji 1997 – 2010 v %

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání ve Zlínském kraji 1997 - 2010 50% 45%

bez vzdělání


35% 30%

vyučení


20%


15% 10%



0%

34. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Moravskoslezském kraji 1997 – 2010 v%

Procentuální vývoj struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Moravskoslezském kraji 1997 - 2010 50% 45%

bez vzdělání


35% 30%

vyučení


20%


15% 10%



0%

40

35. Graf průměrného vyjádření struktury nezaměstnaných dle vzdělání v ČR 1997 - 2010 v %

Průměrné procentuální vyjádření struktury nezaměstnaných dle vzdělání v ČR 1997 - 2010 bez vzdělání 1%


3% 22%

30% vyučení nižší střední a střední vzdělání bez maturity

3%


41%

vyšší odborné vzdělání vysokoškolské vzdělání včetně vědecké výchovy

Ač by se z grafů mohlo zdát, ţe nejlepší variantou vzdělání pro nalezení práce je nedokončit ani základní školu, opak je pravdou. Jak jiţ bylo řečeno výše, je nutné si uvědomit, kolik lidí v ČR má ten či onen typ vzdělání. Díky povinné školní docházce existuje v ČR minimum obyvatel bez vzdělání, a proto je spíše zaráţející i alarmující, ţe 1% všech nezaměstnaných v ČR od roku 1997 do roku 2010 tvoří lidé bez vzdělání. To platí o absolventech niţších středních škol nebo středních škol bez maturity. Tyto typy škol jsou určeny především pro ţáky speciálních základních škol nebo pro studenty podprůměrně inteligentní či s nějakým handicapem ovlivňujícím schopnost učení se. Ovšem tato práce se primárně nezabývá vzděláním obyvatelstva České republiky. Díky tomuto vysvětlení je moţné potvrdit obecně tvrzené dogma, ţe čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím má vyšší šanci získat zaměstnání. I přesto je samozřejmé, ţe jen otázka vzdělání to není. Dále záleţí na povaze nezaměstnaného, na jeho ambicích, talentu, zkušenostech, přístupu k práci apod.

41

2.5 Rozdělení nezaměstnaných v jednotlivých krajích v letech 1993 až 2010 dle pohlaví

Dalším z jiţ zmiňovaných důleţitých aspektů sledování a zkoumání příčin nezaměstnanosti je pohlaví. Je to důleţité mimo jiné proto, aby nedocházelo k diskriminaci jednoho či druhého pohlaví. Pokud by se tomu tak ze strany zaměstnavatelů dělo, byl by nutný zásah státu. V takovém případě stát například vyplácí dotace, sniţuje daně apod. tomu zaměstnavateli, který zaměstná diskriminovaného uchazeče. Nemusí se jednat pouze o diskriminaci z pohledu pohlaví. Můţe se jednat o diskriminaci kvůli věku, zdravotnímu stavu nebo třeba i barvě pleti. V současné době stát přispívá zaměstnavateli na výplatu při zaměstnání fyzické osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, fyzické osoby starší 50 let věku, fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, FO společensky nepřizpůsobené, FO po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. 4 V české společnosti se objevuje názor, ţe právě ţeny mají těţší cestu k nalezení zaměstnání. Jejich nevýhodou jsou především děti a potom věk. Podle tohoto názoru jsou ţeny do 30 let diskriminovány kvůli plánovanému těhotenství a mateřské dovolené, do 40 let kvůli nedostatečné flexibilitě způsobené péčí o děti (děti jsou často nemocné) a po 50. roku je prý ţena pro zaměstnavatele stará… Zakládá se tento názor na pravdě? Odpovědět se pokusí následující grafy.

4

http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info/apz

42

36. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Praze 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Praze rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 40,000 35,000 30,000 25,000 20,000

ženy

15,000

muži

10,000 5,000 0

37. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví ve Středočeském kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných ve Středočeském kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 70,000 60,000 50,000 40,000 ženy

30,000

muži 20,000 10,000 0

43

38. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Jihočeském kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Jihočeském kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 40,000 35,000 30,000 25,000 20,000

ženy

15,000

muži

10,000 5,000 0

39. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Plzeňském kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Plzeňském kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 90,000 80,000 70,000 60,000 50,000 ženy

40,000

muži

30,000 20,000 10,000 0

44

40. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Karlovarském kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Karlovarském kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 12,000 10,000 8,000 6,000

ženy muži

4,000 2,000 0

41. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Ústeckém kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Ústeckém kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 45,000 40,000 35,000 30,000 25,000 ženy

20,000

muži

15,000 10,000 5,000 0

45

42. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Libereckém kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Libereckém kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 14,000 12,000 10,000 8,000 ženy

6,000

muži 4,000 2,000 0

43. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Královéhradeckém kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Královéhradeckém kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 14,000 12,000 10,000 8,000 ženy

6,000

muži 4,000 2,000 0

46

44. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Pardubickém kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Pardubickém kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 16,000 14,000 12,000 10,000 8,000

ženy

6,000

muži

4,000 2,000 0

45. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví na Vysočině kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných na Vysočině rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 30,000 25,000 20,000 15,000

ženy muži

10,000 5,000 0

47

46. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Jihomoravském kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 70,000 60,000 50,000 40,000 ženy

30,000

muži 20,000 10,000 0

47. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Olomouckém kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 45,000 40,000 35,000 30,000 25,000 ženy

20,000

muži

15,000 10,000 5,000 0

48

48. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví ve Zlínském kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných ve Zlínském kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 40,000 35,000 30,000 25,000 20,000

ženy

15,000

muži

10,000 5,000 0

49. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Moravskoslezském kraji 1993 – 2010

Počet nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji rozdělených dle pohlaví 1993 -2010 90,000 80,000 70,000 60,000 50,000 ženy

40,000

muži

30,000 20,000 10,000 0

49

50. Graf průměrného rozdělení nezaměstnaných v České republice za roky 1993 – 2010 v %

Průměrné procentuální rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v České republice 1993 - 2010

49.7%

50.3%

ženy muži

Ačkoliv grafy výše potvrzují, ţe ţeny tvoří větší část nezaměstnaných, rozhodně není moţné hovořit o diskriminaci. Nejedná se o statisticky výrazný rozdíl. V průměru je tento podíl dokonce téměř vyrovnaný, proto nelze názor o diskriminaci ţen potvrdit a uznat ho za pravdivý. Tento názor je mylný.

50

ZÁVĚR

Nezaměstnanost jako společensko-ekonomický jev je v teorii (hlavně ekonomické) rozsáhle popsán včetně důsledků nezaměstnanosti. Avšak tato obsáhlá teorie neposkytuje stejnou měrou podněty k praktickému zpracování. Problém nezaměstnanosti úzce souvisí s vlastnostmi celé společnosti i jednotlivců. Především ji ovlivňuje podstata a způsob prováděné hospodářské politiky. Kvalitativní změna charakteru hospodářské politiky po Sametové revoluci v roce 1989, příchod převáţně soukromého

vlastnictví

a

restrukturalizace

průmyslu

vedla

k prudkému

nárůstu

nezaměstnanosti v České republice. Problém této kvalitativní změny je umocňován i další mírou nezaměstnanosti, a to i přes státní zásahy jako např. rekvalifikace, podpory v nezaměstnanosti, rovnováha mezi mzdou a sociálními dávkami, … Tyto zásahy nejsou zřejmě dostatečně účinné. Je moţné, ţe i proto, ţe se nedotýkají podstaty problému, ale jen jeho jevové stránky. Tendence ke stále rostoucí nezaměstnanosti je patrná ve všech krajích ČR a má v nich téměř shodný průběh (prudký nárůst v letech 1997, 1998; stagnace v letech 1999 aţ 2004; pokles v letech 2005 aţ 2008 a další nárůst na konci sledovaného období – vliv hospodářské krize, jedná se tedy o cyklickou nezaměstnanost.) Vliv restrukturalizace je nejvíce patrný v krajích, kde k ní docházelo nejvíce nebo v krajích, které ztratily tradiční pracovní místa. Potvrzuje se tendence k vlivu růstu vzdělanosti. Nejméně ohroţeni jsou vysoce kvalifikovaní pracovníci, naopak s poklesem vzdělanosti nezaměstnanost roste. Tato tendence se projevuje prakticky ve všech krajích. Rozdělení podle pohlaví poukazuje na zajímavou tendenci. Statistická data naznačují, ţe ve všech krajích mírně převládá aţ do konce analyzovaného období nezaměstnanost ţen (Pozn. Jedná se o vyjádření v počtech. V procentuálním vyjádření by tato tendence mohla být jiná.) Ze statistických údajů se tedy zdá, ţe problém diskriminace ţen se celospolečensky neprojevuje. S výjimkou Ústeckého a Libereckého kraje všude prudce roste nezaměstnanost muţů v roce 2009. Příčiny této anomálie se nepodařilo zjistit. 51

Zdroje informací

BÁRTÍKOVÁ, Hana; HÁK, Jiří; STANKOVÁ, Vendula. Dlouhodobá nezaměstnanost a hystereze na pracovních trzích. [2010-11-25]. Dostupný z WWW. http://nb.vse.cz/~LAPACEKM/Prace/1245/hystereze.pdf

BUCHTOVÁ, Božena; kolektiv. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8.

Český statistický úřad. [2011-02-12]. Dostupný z WWW. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [2011-01-23]. Dostupný z WWW. http://www.mpsv.cz/cs/

Wikipedia. Mezinárodní organizace práce. [2011-12-10]. Dostupný z WWW. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_pr%C3%A1ce Wikipedia. Nezaměstnanost. [2010-12-10]. Dostupný z WWW. http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost

52

Seznam grafů, obrázků a tabulek

1. Graf nabídky práce I ……………………………………………………………………………………………………………………….9 2. Graf nabídky práce II .........................................................................................................................10 3. Graf dobrovolné nezaměstnanosti ....................................................................................................11 4. Graf nedobrovolné zaměstnanosti ....................................................................................................12 5. Graf vývoje nezaměstnanosti v ČR 1993-2010 ..................................................................................23 6. Graf vývoje nezaměstnanosti v Praze 1993 – 2010 ..........................................................................25 7. Graf vývoje nezaměstnanosti ve Středočeském kraji 1993 – 2010 ...................................................25 8. Graf vývoje nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 1993 – 2010 .........................................................26 9. Graf vývoje nezaměstnanosti v Plzeňském kraji 1993 – 2010 ...........................................................26 10. Graf vývoje nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 1993 – 2010 ...................................................27 11. Graf vývoje nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 1993 – 2010 ..........................................................27 12. Graf vývoje v Libereckém kraji 1993 – 2010 ...................................................................................28 13. Graf vývoje nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji 1993 – 2010 ............................................28 14. Graf vývoje nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 1993 – 2010 ....................................................29 15. Graf vývoje nezaměstnanosti na Vysočině 1993 – 2010 .................................................................29 16. Graf vývoje nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 1993 – 2010 ................................................30 17. Graf vývoje nezaměstnanosti v Olomouckém kraji 1993 -2010 ......................................................30 18. Graf vývoje nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 1993 – 2010 .........................................................31 19. Graf vývoje nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 1993 – 2010 ...........................................31 20. Graf průměrné nezaměstnanosti v jednotlivých krajích v letech 1993 – 2010 ................................32 21. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Praze 1997 – 2010 v % ...............................34 22. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání ve Středočeském kraji 1997- 2010 v % ……...34 23. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Jihočeském kraji 1997 – 2010 v % ..............34 24. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Plzeňském kraji 1997 – 2010 v % ...............35 25. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Karlovarském kraji 1997 – 2010 v % …….....35 26. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Ústeckém kraji 1997 – 2010 v % ................36

53

27. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Libereckém kraji 1997 – 2010 v % ..............36 28. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Královéhradeckém kraji 1997-2010 v % …..37 29. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Pardubickém kraji 1997 – 2010 v % ...........37 30. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání na Vysočině 1997 – 2010 v % ........................38 31. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Jihomoravském kraji 1997 – 2010 v % ……..38 32. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání v Olomouckém kraji 1997 – 2010 v % ...........39 33. Graf vývoje struktury nezaměstnaných dle vzdělání ve Zlínském kraji 1997 – 2010 v % ................39 34. Graf vývoje struktury nezaměst. dle vzdělání v Moravskoslezském kraji 1997 – 2010 v % …….......40 35. Graf průměrného vyjádření struktury nezaměstnaných dle vzdělání v ČR 1997 - 2010 v % ……......41 36. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Praze 1993 – 2010 ..................................................43 37. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví ve Středočeském kraji 1993 – 2010 ...........................43 38. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Jihočeském kraji 1993 – 2010 .................................44 39. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Plzeňském kraji 1993 – 2010 ..................................44 40. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Karlovarském kraji 1993 – 2010 .............................45 41. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Ústeckém kraji 1993 – 2010 ...................................45 42. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Libereckém kraji 1993 – 2010 .................................46 43. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Královéhradeckém kraji 1993 – 2010 .....................46 44. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Pardubickém kraji 1993 – 2010 ..............................47 45. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví na Vysočině kraji 1993 – 2010 ...................................47 46. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Jihomoravském kraji 1993 – 2010 ..........................48 47. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Olomouckém kraji 1993 – 2010 ..............................48 48. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví ve Zlínském kraji 1993 – 2010 ...................................49 49. Graf rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví v Moravskoslezském kraji 1993 – 2010 .....................49 50. Graf průměrného rozdělení nezaměstnaných v České republice za roky 1993 – 2010 v % .............50 Znázornění hospodářského cyklu ..........................................................................................................14 Maslowova pyramida potřeb ................................................................................................................17 1. Tabulka vývoje nezaměstnanosti v ČR 1993-2010 ............................................................................23

54

Nezaměstnanost v České republice

Recommend Documents