Nezaměstnanost jako sociální, ekonomický a právní problém

MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Obor: Právo sociálního zabezpečení

Katedra právní teorie

Nezaměstnanost jako sociální, ekonomický a právní problém

Bakalářská práce 2011

Vedoucí práce:

Autor práce:

doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D.

Emílie Smrečková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Nezaměstnanost jako sociální, ekonomický a právní problém zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně dne 14.dubna 2011

…………………………………..

Emílie Smrečková

2

Poděkování Chtěla bych poděkovat doc. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D. za odborné vedení práce, konzultace, za rady a připomínky.

3

OBSAH 1.

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 5

2.

CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ............................................................................................. 7 2.1 CÍL PRÁCE ................................................................................................................................................ 7 2.2 METODICKÝ POSTUP ................................................................................................................................ 8

3.

NEZAMĚSTNANOST........................................................................................................................... 9 3.1 POJEM NEZAMĚSTNANOST........................................................................................................................ 9 3.1.1 Nezaměstnanost jako sociální problém ......................................................................................... 10 3.1.2 Nezaměstnanost jako ekonomický problém ................................................................................... 11 3.1.3 Nezaměstnanost jako právní problém............................................................................................ 11 3.2 DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................................... 12 3.3 SOCIÁLNÍ EXKLUZE ................................................................................................................................ 14

4.

PRÁCE V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA......................................................................................................... 17 4.1 DŮLEŽITOST PRÁCE V ŽIVOTĚ ................................................................................................................ 17 4.2 SOCIÁLNÍ STATUS NEZAMĚSTNANÉHO ................................................................................................... 18

5.

6.

7.

SYSTÉM DÁVEK SOCIÁLNÍ PODPORY....................................................................................... 19 5.1

SYSTÉM NAŠÍ REPUBLIKY .............................................................................................................. 20

5.2

ÚŘADY PRÁCE ............................................................................................................................... 20

5.3

PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI .................................................................................................... 22

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI......................................... 25 6.1

CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ....................................................................... 25

6.2

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V KRAJI .............................................................................................. 26

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE BRUNTÁL............................................................... 32 7. 1 CHARAKTERISTIKA OKRESU BRUNTÁL .................................................................................................. 32 7.2 VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE BRUNTÁL .......................................................................... 34 7.3 ČINNOST ÚŘADU PRÁCE V BRUNTÁLE .................................................................................................... 38

8.

ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 41

RESUMÉ ........................................................................................................................................................ 43 POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................................................ 45 MONOGRAFIE............................................................................................................................................... 45 PRÁVNÍ PŘEDPISY ........................................................................................................................................ 46 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................................. 46

4

1. Úvod Ve své práci Nezaměstnanost jako sociální, ekonomický a právní problém jsem se rozhodla věnovat právě problému nezaměstnanosti, protože jak v současné době, tak i historicky je to jeden z nejzávažnějších jevů tržního hospodářství. Nezasahuje pouze do ekonomických teorií, protíná sociální, kulturní i demografickou dimenzi. Ovlivňuje nejen jednotlivce, ale váže se na celou společnost. Člověk má všeobecný pocit potřeby práce. Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné místo. Zajišťuje důstojnou existenci, materiální zajištění, současně také dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vtahuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby sebeuplatnění a sebeúcty. Práce tedy neslouží pouze k získání materiálního zajištění v podobě výroby statků nebo vykonávání služeb, ale vytváří

sociální

pole

strukturovaných

kontaktů.

Zaměstnání

je

i

prostředkem

společenského vzestupu, prostřednictvím zaměstnání se můžeme realizovat. Náhlá, neočekávaná ztráta zaměstnání je v takovém případě velkým zásahem do života člověka a dokonce traumatizujícím existenciálním zážitkem. Vyloučení z takového zaměstnání znamená nedostatek v základních potřebách které zaměstnání a práce uspokojují. Dlouhodobým vyloučením z placeného pracovního místa ztrácí člověk odměnu jak hlavní zdroj materiálního zajištění, vzniká osobní i rodinná nejistota, mění se časové rozvržení pracovního dne, ztrácí se možnost získávání dovedností, dochází k omezení sociálních kontaktů, dochází k rozpadu osobnosti člověka, vytrácí se smysl života. Ztrátou práce může dojít i k somatickým a psychickým poruchám, které mohou vyvolat závažnější onemocnění a choroby. Člověk má nejprve špatnou náladu, která přechází do deprese. Může ji zahánět užíváním drog, kouřením, nadměrným užíváním alkoholu. Tyto faktory mohou poté ovlivňovat průběh cukrovky, zvyšovat krevní tlak a vyvolat tak kardiovaskulární onemocnění. Současný trh práce je velmi nestabilní, na jedné straně jsou příležitosti (uplatnitelnost, možnosti zvyšování kvalifikace) na straně druhé však také nerovnost (nerovný přístup k příležitostem, rozdíl mezi mužem a ženou). Nezaměstnanost je globální problém. Vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové sociální klima společnosti, zhoršuje hospodářskou situaci států i spokojenost lidí a jejich zdraví.

5

Během loňského roku 2010 kolísala míra nezaměstnanosti v České republice kolem 9%. Aktuální míra nezaměstnanosti (k 28.2. 2011) představovala 9,6%.1 Stejná míra nezaměstnanosti není v naší zemi rovnoměrně rozložena. Jsou oblasti s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti, ale i oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Věnovat se tomuto tématu jsem se rozhodla také proto, že pocházím z kraje, kde je nezaměstnanost velký problém. Míra nezaměstnanosti je zde velmi vysoká a je velmi obtížné si sehnat práci.

1

Český statistický úřad, Nejnovější ekonomické údaje [online], [cit.2011-03-14], dostupné z:

6

2. Cíl práce a metodický postup 2.1 Cíl práce Cílem mé práce je shromáždit některé dosavadní poznatky o současném velmi diskutovaném problému tržní ekonomicky – nezaměstnanosti a tyto obecné poznatky poté aplikovat na vybranou oblast České republiky – Moravskoslezský kraj a okres Bruntál. V první části se zaměřím na nezaměstnanost z několika hledisek – ekonomického, sociálního a právního. Existuje několik druhů a forem nezaměstnanosti, které vymezím a zaměřím se i na to, jakým způsobem k nim dochází. Životní úroveň se sice zvyšuje čím dál více, avšak také čím dál více narůstá riziko, že o svou práci přijdeme. Tímto rizikem je ohrožen téměř každý, proto se v další části budu zabývat důležitostí práce v životě člověka. Vymezím status nezaměstnaného a také to, jaký vliv má na něj ztráta zaměstnání. Na každého člověka to působí jinak, zvlášť pokud má velkou rodinu, kterou musí živit. Ztráta zaměstnání je v tomto případě značně stresující až demotivující. Zmíním se o poruchách, onemocnění a chorobách, které mohou být způsobeny vlivem ztráty zaměstnání. V další části se zaměřím na systém dávek sociální podpory v naší republice. Podpora v nezaměstnanosti je pro většinu nezaměstnaných hlavní zdroj finančního zajištění. Zjistím jaké jsou podmínky nároku na tyto dávky. Dále se budu zabývat činností úřadů práce. Zjistím jaká je jejich efektivita při pomoci nezaměstnaným lidem při hledání nového zaměstnání, jaké prostředky využívají a také jaké další možnosti nabízejí lidem bez zaměstnání. V další části se budu především věnovat nezaměstnanosti v kraji, odkud pocházím a který je typický velkou mírou nezaměstnanosti. Moravskoslezský kraj je typický svou bohatostí na nerostné suroviny, takže těžba těchto nerostů byla hlavním zdrojem pracovních míst. Těžba některých nerostných surovin již téměř nepokračuje a to má velký vliv na míru nezaměstnanosti. Také tradiční textilní průmysl zaznamenal v posledních letech výrazný pokles zaměstnanosti. Kraj je typický svým nadprůměrným zastoupením lesních porostů a proto je zde zaměstnanost ovlivněna také sezónními pracemi. Budu analyzovat vývoj nezaměstnanosti v kraji a také především v okrese Bruntál. 7

Dílčím cílem mé práce bude analýza pracovního trhu v okrese Bruntál. Zjistím počet volných míst, počet uchazečů na jedno volné místo. Budu se věnovat činnosti Úřadu práce v Bruntále, zjistím jaká část nezaměstnaných využívá služby úřadu práce, např. rekvalifikační kurzy.

2.2 Metodický postup Práce se pohybuje spíše v teoretické rovině. Vymezila jsem základní pojmy týkající se problému nezaměstnanosti a tyto jsem pak aplikovala na Moravskoslezský kraj. V první části jsem vymezila pojem nezaměstnanosti jako aktuální problém z více hledisek. Literárním zdrojem této části byla monografická literatura, pojednávající obecně o termínu nezaměstnanosti. Další kapitola je věnována důležitosti práce v životě člověka. Uvedla jsem co pro člověka znamená práce a také její ztráta. Vymezila jsem status osoby nezaměstnané a také dopady ztráty práce na celkovou integritu člověka, jak po stránce psychologické, tak po stránce fyziologické. V této části jsem čerpala především z monografií Boženy Buchtové, Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém a Petra Mareše, Nezaměstnanost jako sociální problém, obě z roku 2002. V další kapitole jsem se věnovala systému dávek sociální podpory v České republice. Vymezila jsem činnost úřadů práce a také podmínky získání podpory v nezaměstnanosti. Stěžejním zdrojem informací byl Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Další části mé práce je věnována nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a poté konkrétně okresu Bruntál. Uvedla jsem charakteristiku kraje i okresu, jejich vývoj nezaměstnanosti v posledních letech a konkrétně v okrese Bruntál dále jsem prozkoumala efektivitu činnosti úřadu práce. Hlavním zdrojem informací v této části byly různé analýzy nezaměstnanosti, statistiky a výroční zprávy Úřadu práce v Bruntále. Literatury,

která

se

zabývá

problémem

nezaměstnanosti

je

nespočet.

Nezaměstnanost je ovšem jev, který se mění v průběhu času, proto je nutné tuto literaturu aktualizovat. Ve své práci jsem se snažila užívat pokud možno nejnovější vydání každé literární monografie. Právní předpis ze kterého jsem čerpala nejvíce informací je Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

8

3. Nezaměstnanost

3.1 Pojem nezaměstnanost „Nezaměstnanost není jednoduchým problémem s jednoduchým řešením.“ G. Mankiw

Nezaměstnanost, staronový jev se kterým se musí nejen česká populace po více než 50 letech znovu vyrovnávat. Není to jen ekonomický problém, ale má také demografickou, sociální, kulturní a psychologickou dimenzi. Ovlivňuje nejen jedince, ale zároveň celou společnost a proto musí být analyzována z makrospolečenského i makrospolečenského hlediska. Průměrná míra nezaměstnanosti, která je oficiálně uváděna, však není zcela přesná. Šetření o počtu nezaměstnaných vycházejí z registrovaného počtu osob na úřadech práce, tzn. průměrná míra nezaměstnanosti je zhruba o 1 % vyšší, než je oficiálně udáváno. Nezaměstnanost není rovnoměrně rozdělena po celé české republice. Jsou oblasti, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem 10 %, v některých se pohybuje až kolem 25 %. Nezaměstnanost není považována za vážný problém, dokud se však nestává masovou. Pokud se však stává masovou a doba trvání jednotlivých případů se prodlužuje, dostává se nezaměstnanost do centra pozornosti celé společnosti. Masová nezaměstnanost vytváří pro společnost problémy finanční (náklady na podporu osob bez příjmu ze zaměstnání), organizační (byrokratický aparát služeb zaměstnanosti) a politické (ohrožení sociálního smíru). 2 Zaměstnaný je ten, kdo vykonává placené zaměstnání (jsou to i ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu např. nemoci). Nezaměstnaný je ten, kdo je schopen pracovat, je ochoten během určité doby do práce nastoupit, nemá placené zaměstnání a hledá jej. Podmínkou tzv. registrované nezaměstnanosti je evidence na úřadu práce, prostřednictvím kterého práci hledají. Zaměstnaní a nezaměstnaní tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu).

2

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2002 s. 1011, MOŽNÝ I., MAREŠ, P. NEZAMĚSTNANOST: nizozemská a československá realita, sborník příspěvků z mezinárodní konference o nezaměstnanosti, Brno, Rektorát Masarykovy univerzity Brno, 1991, s. 103

9

Studenti, důchodci nebo ženy v domácnosti nepatří ani do jedné skupiny, tvoří ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.3

3.1.1 Nezaměstnanost jako sociální problém Proč je vlastně nezaměstnanost v naší kultuře považována za tíživý existenciální problém i když je náš sociální stát rozvinut natolik, že lze i bez příjmů přežívat? Souvisí to s centrální rolí práce a zaměstnání. Ztráta zaměstnání znamená nedostatek v základních potřebách, které zaměstnání a práce uspokojují. Nezaměstnanost má značný vliv na společenský život. Nejde jen o pokles příjmů, související s poklesem životní úrovně, ale i o důsledky pro společenské vztahy, hodnoty a sociální instituce (zejména rodinu). Nezaměstnanost znamená různou zkušenost pro různé jedince i pro různé sociální kategorie (muž x žena, mladí x staří, kvalifikovaní x nekvalifikovaní). Nezaměstnaný, vyloučen ze zaměstnání, ztrácí významné důsledky pro jeho osobní život a tuto ztrátu těžce prožívá. Nezaměstnaní mají menší prostor pro rozhodování o svém životě a menší šance rozvíjet nové dovednosti. Ztráta zaměstnání není jen sociální izolace, ale znamená i celkový pocit bezmoci napříč vlastnímu osudu. Zejména dlouhodobá nezaměstnanost bývá chápána jako nežádoucí. Uvádí jedince do nepříznivých životních situací – chudoba, rodinné krize, ničí sociální status a sebevědomí a vylučuje jedince ze společenského života. Důsledky mohou být patologické jevy – alkoholismus, drogy, kriminalita, prostituce. Dlouhodobá nezaměstnanost bývá vysvětlována jako společenský vliv čtyř faktorů: -

demotivuje člověka hledat dále nové pracovní místo, což nakonec vede k jeho definitivnímu vyloučení z trhu práce,

-

poškozuje lidský kapitál nezaměstnanosti, lidé jej nemohou udržovat, natož inovovat své pracovní dovednosti a svou kvalifikaci,

-

status nezaměstnaných budí nedůvěru vůči potenciálním zaměstnavatelům, kteří je mohou chápat jako problémové s těmito vlastnostmi - zastaralá kvalifikace, nespolehlivost, nedostatečné pracovní návyky a jiné problémové charakteristiky,

-

znamená krizi identity člověka ve společnosti, která je organizována na principu placené práce a z které se odvozuje i postavení.4

3

BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2003, s. 77

10

3.1.2 Nezaměstnanost jako ekonomický problém V moderní ekonomii je nezaměstnanosti věnována velká pozornost, od 30. let 20. století je nezaměstnanost jedno z prioritních témat hospodářské politiky. V ekonomii se za nezaměstnané považují osoby, splňující tyto podmínky: -

nemají placené zaměstnání, jsou dočasně uvolněny z práce a očekávají, že budou opět zaměstnány,

-

hledají práci a jsou ochotny do práce nastoupit.

Nezaměstnaní spolu se zaměstnanými (tj. obyvatelstvo, které má placené zaměstnání včetně osob, které zrovna nejsou v práci přítomny skrze nemoc, mateřskou dovolenou aj.) tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní sílu země. Nezaměstnanost se vyjadřuje pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti: n=

N .100 (%) L

kde n je míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných a L celkový počet práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o místo, tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo. V moderní ekonomii se používá termín přirozená míra nezaměstnanosti, která odpovídá stavu rovnováhy na trhu.5

3.1.3 Nezaměstnanost jako právní problém Právo na práci je jedno ze základních sociálních práv občanů. Právo na práci je obsaženo i v mnoha důležitých mezinárodních dokumentech. Např. Všeobecná deklarace lidských práv přijatá Valným shromážděním Spojených národů z roku 1948 stanovila: „Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.“6 Důležitou součástí státní politiky zaměstnanosti jsou opatření na podporu a rovné zacházení s muži a ženami, s osobami zdravotně postiženými a dalšími osobami, které mají

4

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2002 s.6876 5 BUCHTOVÁ, B a kol, Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 1. vyd. Praha, Grada Publishing, 2002, s. 64-65 6 Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 23 odst. 1

11

ztížené postavení na trhu práce. Při uplatňování práva na práci je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z jakéhokoliv důvodu. Podle § 10 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, je právem na zaměstnání právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb s tím souvisejících. Právem na zaměstnání se rozumí právo: -

na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání

-

na podporu v nezaměstnanosti i tehdy, jestliže zaměstnání nebylo zajištěno.

Právo na zaměstnání je objektivně podmíněno možností fyzické osoby pracovat a subjektivně určeno zájmem o práci. Státní správu v oblasti politiky zaměstnanosti vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Dále se podílejí i další subjekty činné na trhu práce, především zaměstnavatelé a odborové organizace.7

3.2 Druhy nezaměstnanosti Hlavním parametrem, ovlivňujícím nezaměstnanost, je makroekonomická situace společnosti, která vyvolává napětí na trhu pracovních sil. V této souvislosti je možno rozlišit následující základní dvě formy nezaměstnanosti.

Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolně nezaměstnaní pracovníci jsou přesvědčeni, že jejich mezní újma z práce je vyšší, než je na trhu převládající mzdová sazba. Někteří tak činní jen krátkodobě, jiní nechtějí pracovat vůbec, než aby pracovali za nižší mzdu. Pokud nenajdou práci podle jejich představ, dávají přednost životu ze sociálních dávek. „Čím jsou ovšem tyto dávky nižší a doba jejich vyplácení kratší, bývá délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti také nižší. Lidé pak mají zájem najít pracovní místo. Tito lidé, i když jsou dobrovolně nezaměstnaní, se hlásí na úřadech práce. Jednak doufají, že jim úřad najde práci za mzdu, kterou si představují, a jednak chtějí dostávat podporu v nezaměstnanosti. Pokud jim úřad nějakou práci nabídne, obvykle ji odmítají, nebo po krátkém čase místo opustí.“8

7 8

BĚLINA, M a kol, Pracovní právo, 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha, CH BECK, 2004, s. 421-427 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2003, s. 85

12

Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolně nezaměstnaní jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu práce převládá. Někteří by však byli ochotni pracovat za mzdu nižší, nemohou však najít pracovní místo. Jestliže se mzdy nepohybují, aby vyčistily trhy, může vzniknout nerovnováha mezi volnými pracovními místy a těmi kdo hledají zaměstnání. Jestliže volná pracovní místa vyžadují práci s mimořádnými kvalifikačními podmínkami a pro pracovníky je rekvalifikace obtížná vzniká nedobrovolná nezaměstnanost. Příčinou jsou překážky, které brání poklesu mezd i v situaci převisu nabídky práce. Pokud by mzdy mohly poklesnout na rovnovážnou úroveň, vymizela by nedobrovolná nezaměstnanost (vzrostla by zaměstnanost a nezaměstnanost by byla pouze dobrovolná). Statistiky nezaměstnanosti nezahrnují ty osoby, které nejsou schopny nalézt práci, ale neregistrují se k získání podpory. Největší skupinu v této kategorii tvoří vdané ženy, které chtějí pracovat – tato situace bývá označována jako skrytá nezaměstnanost.

V rámci hlavních forem nezaměstnanosti jsou uvedeny čtyři základní druhy nezaměstnanosti: frikční, sezónní, strukturální a cyklická.

Frikční nezaměstnanost Tvoří ji lidé, kteří dobrovolně opustili své stávající zaměstnání, protože se rozhodli najít si nové pracovní místo. Hledají místo lépe placené, v novém bydlišti, s lepší pracovní atmosférou nebo s kariérním postupem. Tento druh nezaměstnanosti není dysfunkční, ale naopak je nezbytnou podmínkou optimálního umístění pracovních sil. Dobrovolnost opuštění pracovního místa svědčí o vyrovnané nabídce pracovních míst a frikční krátkodobá nezaměstnanost je pouze nezbytným průvodním jevem, který umožňuje pracovní mobilitu. Velkou část této kategorie nezaměstnaných tvoří mladí lidé, kteří teprve vstupují na trh práce a hledají pracovní místo, odpovídající jejich schopnostem a představám.

Sezónní nezaměstnanost Je krátkodobá nezaměstnanost, která je určena těmito příčinami. První příčinou je diskontinuita v těch odvětvích, které jsou závislé na ročních obdobích (zemědělství, rybolov aj.) a důsledky v navazujících zpracovatelských odvětvích. Další příčinou jsou sezónní výkyvy poptávky po různých druzích produkce. Sezónní nezaměstnanost je

13

specifický druh nezaměstnanosti, který lze principiálně řešit opatřeními v organizaci práce nebo administrativními opatřeními.

Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je důsledkem strukturálních změn v ekonomice. Nastává v případě, kdy nabídka práce převyšuje poptávku v daném regionu. Jsou odvětví, která právě prožívají svůj rozkvět a odvětví, která jsou v útlumu a uvolňují prostor. V těchto odvětvích pak roste poptávka, avšak tato nová místa většinou vyžadují vyšší kvalifikaci a jsou produktivnější. Získání vyšší kvalifikace je pro člověka náročné a vyžaduje určitý čas. Strukturální změny v ekonomice probíhají neustále, jinak by docházelo k jejímu zaostávání. Rekvalifikace a změna profese je přirozený proces a proto bývá krátkodobá strukturální nezaměstnanost součástí každé životaschopné ekonomiky. Strukturální nezaměstnaností jsou ohroženy především méně flexibilní skupiny obyvatel – starší lidé, rodiny s více dětmi).

Cyklická nezaměstnanost Tuto nezaměstnanost lze identifikovat z makroekonomického hlediska. Souvisí s krátkodobými

výkyvy

hospodářské

aktivity.

Pokud

ekonomika

prochází

fází

hospodářského poklesu, klesá vyrobený produkt ve všech odvětvích a nezaměstnanost postihuje všechna odvětví. Propuštění pracovníci v jednom odvětví nemohou najít práci ani v jiných odvětvích, protože klesá poptávka. V tomto období hospodářského poklesu se snižuje celkový počet pracovních míst. Nová pracovní místa jsou pak vytvářena ve fázi hospodářského vzestupu. Tento druh nezaměstnanosti představuje odchylku skutečné nezaměstnanosti od její přirozené míry.9

3.3 Sociální exkluze

Mechanismus sociální kontroly představuje odsouvání určitých osob a kolektivit mimo společnost (sociální exkluze) či na okraj společnosti (marginalizace).

9

BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2003, s. 8086 ŠIMEK, D. Otevřená práce, 1. vyd. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, s. 29-32

14

Důsledkem sociální exkluze bývá ohrožení integrity a zpochybnění identity členů kolektivit. Sociální exkluze souvisí s nerovností, není to však jen nerovnost ve smyslu stratifikačním, ale také nerovnosti založené na genderové, etnické, kulturní nebo náboženské odlišnosti. Sociální exkluze je současně chápána jako proces, který zbavuje jedince práv a povinností, týkajících se členství ve společnosti. Za sociálně vyloučené jsou považování ti, kteří se nemohou participovat na obvyklých aktivitách svých spoluobčanů, stojí mimo jejich kontrolu. Je to proces, kdy dochází k deprivaci ve více oblastech života, které jsou navzájem propojeny. Zahrnují nezaměstnanost, diskriminaci, sociální izolaci, materiální chudobu a sociální utrpení. Existuje několik dimenzí sociální exkluze

– ekonomická (dlouhodobá nezaměstnanost, nízký příjem) – sociální (sociální izolace, bezdomovectví) – politická (neschopnost participovat se) – komunitní (nedostupnost služeb) – individuální (handicap, nemoc, nedostatečné vzdělání) – skupinová (vyloučení z určitých sociálních skupin) – prostorová (koncentrace vyloučených v oblasti s výskytem rizikových jevů)10 Problém sociální exkluze je spojován především s probíhající kvalitativní změnou na trhu práce: je důsledkem procesů přechodu ke znalostní společnosti, deindustrializace. Lidé, kteří nejsou přizpůsobiví těmto změnám, se stávají marginalizovanými na trhu práce, ztrácejí ve společnosti své ekonomické funkce, stejně jako svůj společenský status. Strategii je usilovat o řešení problému marginalizace na trhu práce a zvyšovat zaměstnanost pomocí vysoké pružnosti mezd a zvýšením přizpůsobivosti pracovní síle trhu. Evropská strategie zdůrazňuje provázanost těchto cílů: zaměstnanost, kvalita práce a sociální začlenění. Připravenost, motivace a schopnost získat kvalitní zaměstnání je předpokladem k dosažení uvedených cílů.

10

MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T. Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začleňování (inkluze) – koncepty, diskurz, agenda. In Sociologický časopis 2/2008 - Sociologický ústav AV ČR [online], [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: < http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/9-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-22008#review-article-110>

15

V České republice zatím nebylo mnoho výzkumů zabývající se marginalizací na trhu práce a sociální vyloučení. Známa je však vysoká míra nezaměstnanosti u určitých skupin – nekvalifikovaní lidé, zdravotně postižení, mladí lidé, ženy-matky a samoživitelky s dětmi.11 Ekonomická dimenze sociální exkluze je tvořena především dlouhodobou nezaměstnaností, kterou jsou ohroženy převážně tyto skupiny:

-

osoby s nízkou kvalifikací

-

osoby se sociálními a osobními handicapy

-

příslušníky etnických menšin

-

imigranty

-

osoby zdravotně postižené

-

obyvatele venkova nebo upadajících regionů

-

osoby dlouhodobě zaměstnané u jednoho zaměstnavatele a na jednom místě

-

mladistvé, zejména mladé problémové jedince

-

starší osoby předdůchodového věku.12

11

MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T. Chudoba, deprivace, sociální vyloučení: nezaměstnaní a pracující chudí. In Sociologický časopis4/2006 - Sociologický ústav AV ČR. [online], [cit. 2011-04-01 ]. Dostupné z: 12 BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V. Trendy v evropské sociální politice, Praha, ASPI Publishing, 2002, s.149-150

16

4. Práce v životě člověka

4.1 Důležitost práce v životě Práce zaujímá v životě člověka důležité, nezastupitelné místo. Zajišťuje člověka materiálně, současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti, je důležitou podmínkou lidské důstojné existence. Práce vytváří sociální pole kontaktů, pracovní vztahy jsou zdrojem identity člověka. Práce v kontextu životní dráhy určuje začátek i konec ekonomické aktivity.13 Zaměstnání je i prostředek společenského vzestupu. Nezaměstnanost tedy neznamená jen ztrátu stávajícího statusu, ale i ztrátu statusů budoucích. V naší kultuře hraji roli instituce, skrze níž se seberealizujeme. Bez práce jsou lidé v naší společnosti sráženi do nestrukturované sociální a morální prázdnoty. Jak zmiňuje Petr Mareš, britský sociolog Anthony Giddens uvedl základní charakteristiky placené práce, které jsou pro člověka významné. -

peníze – jsou hlavním zdrojem uspokojování potřeb, určují také které potřeby

člověk má, -

úroveň činností – práce je základna pro získávání a zdokonalování dovedností a schopností člověka,

-

rozmanitost žití – práce představuje kontrast s domácím prostředím, zatímco nezaměstnaný člověk je omezen na domácí prostředí,

-

struktura času – zaměstnané osoby si organizují čas podle rytmu práce, přináší smysluplné uspořádání denních aktivit,

-

sociální kontakt – pracovní prostředí přináší nové kontakty a sociální sítě,

-

osobní identita – člověk se může prostřednictvím práce seberealizovat.

Náhlá neočekávaná ztráta práce je v naší společnosti velkým zásahem do života

člověka. Je tomu tak i přesto, že žijeme v demokratické společnosti, která umožňuje i relativně slušný život bez dočasné odměny za práci. Nezaměstnanému odpadají „zatěžující“ faktory práce, přibývá mu množství volného času, objevuje se i naděje na nový začátek pracovní kariéry. Skutečnou hodnotu práce člověk poznává obvykle teprve až 13

BUCHTOVÁ, B a kol, Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 1. vyd. Praha, Grada Publishing, 2002, s. 75

17

ji ztratí. Nedobrovolné vyřazení práce z osobního života člověka má totiž podle průzkumů negativní sociální, psychologické, ale i zdravotní důsledky. Prožívání ztráty zaměstnání je zpravidla velmi intenzivní a to i tehdy, kdy je pracovník o této skutečnosti dávno předem informován. Negativními duševními dopady ztráty zaměstnání jsou deprese, alkoholismus, poruchy chování, sebevražedné pokusy, domácí násilí. Se sociálním stresem je spojena také řada tělesných nemocí – vyšší pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních onemocnění, vysokých hodnot cholesterolu, vysokého krevního tlaku, vyšší úmrtnost.

4.2 Sociální status nezaměstnaného Dlouhodobou ztrátou placeného pracovního místa mizí odměna jako hlavní zdroj materiálního zajištění, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota, mění se obvyklé

časové rozvržení pracovního dne, ztrácí se možnost získávání dovedností a zdokonalování schopností. Vytrácí se smysl života, omezují se sociální kontakty s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný rozklad integrity osobnosti člověka. Člověk bez práce ztrácí spojení s realitou, zmocňuje se ho nejistota a strach z budoucnosti i pochybnosti o vlastních schopnostech. Lidé se shodují na tom, že i když je jejich práce obtížná, monotónní a nepřináší žádné vnitřní uspokojení, jen málokdo by se z nich chtěl stát nezaměstnaným. Ztráta zaměstnání není jen ztráta statusu obecně spojeného s tím „mít zaměstnání“, znamená také přijetí nového statusu nezaměstnaného, status inferiorní (podřadný), spojený s negativními skutečnostmi. To čemu brání finanční tíseň zaměstnaného, není jen uspokojování potřeb definovaných úrovní spotřeby zboží, ale také potvrzení pozice v konzumní společnosti, v níž je určitým morálním závazkem udržování určitého životního standardu. 14

14

BUCHTOVÁ, B a kol, Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 1. vyd. Praha, Grada Publishing, 2002, s. 129-152 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2002, s. 68-90 ŠTIKAR, J. RYMEŠ, J., RIEGEL, K., HOSKOVEC, J. Psychologie ve světě práce, 1. vyd. Praha, Vydavatelství Univerzity Karlovy, 2003, s. 169-173

18

5. Systém dávek sociální podpory

Charakter podpor v nezaměstnanosti závisí na typu sociálního státu. Jak uvádí Mareš dánský sociolog Esping-Andersen rozlišuje typy sociálních států – liberální, konzervativní a sociálně demokratický. V liberálním státě je typický systém podpor, který zkoumá majetkové poměry žadatelů. Sociální pojištění se spoléhá na soukromou iniciativu. Pro konzervativní sociální stát je charakteristický důraz na sociální pojištění garantované státem. Sociálně demokratický sociální stát představuje univerzalistický a redistributivní systém, modifikující třídní strukturu společnosti. Typický je důraz na prostředky ovlivnění trhu práce než na samotné podpory v nezaměstnanosti. Jiný britský sociolog Ginsburg zase rozlišuje způsob, jakým se jednotlivé typy sociálního státu vyrovnávají s nezaměstnaností. Tam, kde nezaměstnanost považují jako důsledek lenosti, jsou podpory v nezaměstnanosti nižší a rozsah přezkoumávaných podpor je větší, naopak tam, kde vládne silné odborové hnutí vládne i snaha po univerzalitě systému. Zabezpečení v nezaměstnanosti je v jednotlivých typech sociálního státu rozdílné, avšak vždy je založeno na povinném či dobrovolném pojištění. Proto jsou podpory téměř nezávislé na státním rozpočtu. Podmínkou vyplácení dávek v nezaměstnanosti je samozřejmostí žádost, spojená s povinností registrace na úřadu práce a také ochotou přijmout nabízené pracovní místo (odmítání by mohlo vést i ke ztrátě podpory). V zemích ES odmítnutí pracovního místa neznamená vyřazení z evidence nezaměstnaných, může však vést k zastavení vyplácení dávek. Nárok na podporu bývá podmíněn předchozím zaměstnáním (každá země však požaduje různou dobu předchozího zaměstnání). Předpokládá se, že ke ztrátě předchozího místa došlo nedobrovolně. U těchto podpor se nezkoumají majetkové poměry žadatele. V zemích ES je vyplácení podpory v nezaměstnanosti podmíněno splněním několika podmínek: Žadatel musí být -

před žádáním podpory určitou dobu zaměstnán a platit pojistné,

-

schopen pracovat a získat zaměstnání,

-

veden v evidenci úřadu práce,

-

z předchozího zaměstnání propuštěn.

19

Podpora v nezaměstnanosti je časové omezená. Délka období, ve kterém je poskytována se různí v jednotlivých zemích, základní doba bývá 5-12 měsíců. Poté je nezaměstnaný odkázán n různé sociální dávky, jejichž výše je nižší a musí prokazovat potřebnost těchto dávek a také se šetří majetkové poměry žadatele.15

5.1 Systém naší republiky

„Právo a zaměstnání má fyzická osoba vůči státu, tj. povinným subjektem je stát. Stát tuto povinnost plní prostřednictvím svých orgánů, kterými jsou úřady práce.“ 16 Pokud však fyzická osoba o své zaměstnání přijde má právo na podporu v nezaměstnanosti. Poskytování podpory v České republice je podmíněno povinností ucházet se o zaměstnání. Podpora je poskytnuta těm, kteří jsou registrovaní na úřadu práce. Podmínkou pro přiznání podpory je být před žádáním zaměstnán alespoň 12 měsíců a platit pojistné. V naší zemi je podle nové úpravy je podpora poskytována po dobu 5 měsíců. Po uplynutí této doby má uchazeč nárok na zajištění prostřednictvím dávek státní sociální podpory, které již nejsou založeny na principu pojištění, ale na principu sociální solidarity.17 Dávkami státní sociální podpory jsou dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a dávky ostatní – rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné.18

5.2 Úřady práce Cílem požadavků Evropské Unie na zabezpečovací politiku zaměstnanosti je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana před nezaměstnaností. V tomto kontextu s vývojem právní úpravy zaměstnanosti v naší republice jsou pro výkon státní správy v oblasti zaměstnanosti zřízeny úřady práce. Tyto úřady jsou zřízeny na základě teritoriálního principu, jehož územní obvody jsou shodné s územními obvody okresů. Pro zlepšování kvality poskytovaných 15

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2002, s. 135-138 16 BĚLINA, M a kol, Pracovní právo, 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha, CH BECK, 2004, s. 427 17 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2002, s. 140 18 zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, § 2

20

služeb občanům mohou zřizovat pobočky a detašovaná pracoviště, které však nemusí plnit všechny činnosti úřadu práce. Jejich hlavní činností je zprostředkování zaměstnání.19 Místní příslušnost úřadu práce je určena místem, ve kterém má být práce vykonána nebo bydlištěm uchazeče. K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce poradní sbory, jejichž účelem je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Za účelem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením vytvářejí úřady práce odborné pracovní skupiny.

Činnosti, vykonávající úřady práce: -

zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, sledují a hodnotí situaci na trhu práce, přijímají opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce, mohou vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich závěrech,

-

při realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností spolupracují se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, zaměstnavateli,

-

snaha o dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový či etnický původ, osobami se zdravotním postižením a dalšími skupinami osob, majících ztížené postavení na trhu práce,

-

zabezpečují projekty související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce konajících se v jejich správních obvodech a podporují účast na mezinárodních programech

a

projektech,

na

programech

financovaných

z Evropských

strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti - ověřují tak nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, -

zprostředkovávají zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání,

-

poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům především poradenské a informační služby,

-

poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci,

-

poskytují příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením těm zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením,

19

VOŘÍŠEK, V. a kol. Právní nároky zaměstnanců: výklad práv a povinností zaměstnanců i zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích a souvisejících vztazích, 2.přeprac. vyd., Praha, EUROUNION, 2004, s. 138139

21

-

vedou evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců,

-

poskytují na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje,

-

potvrzují občanům Evropské unie dobu vedení v evidenci uchazečů pro účely udělení povolení k pobytu,

-

vykonávají kontrolní činnost v rozsahu svých kompetencí,

-

posuzují podmínky pro poskytnutí dávek nebo mimořádných výhod .

Úřady práce uvedené v příloze č. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dále zabezpečují: -

zpracování statistik,

-

činnost Evropských služeb zaměstnanosti,

-

spolupráci při vytváření mezinárodních programů,

-

zřizování školících a rekvalifikačních středisek,

-

spolupráci v oblasti zabezpečování zaměstnanosti,

-

zpracování podkladů pro investiční pobídky.

5.3 Podpora v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti je upravována podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který prošel v roce 2010 změnami. V rámci úsporných opatření v souvislosti se zákonem o státním rozpočtu se státní podpora snižuje. Novela zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí je účinná od 1.1. 2011. Podporu v nezaměstnanosti upravuje hlava III. zákona o zaměstnanosti, jejíž poskytování je podmíněno s povinností ucházet se o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který získal v rozhodném období (§ 41)20 zaměstnáním nebo výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, požádal příslušný úřad o podporu v nezaměstnanosti a ke dni přiznání podpory není uživatelem starobního důchodu.

20

§ 41 odst. 1: Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

22

Nárok na podporu v nezaměstnanosti však nemá ten, komu v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů zaměstnání skončil pracovněprávní vztah zaměstnavatelem z důvodu porušení pracovní povinnosti a také kdo opakovaně opustil pracovní místo zprostředkované úřadem práce. Nárok na podporu nemá také ten, komu vzniká nárok na výluhový příspěvek vyšší než podpora v nezaměstnanosti. O nároku na podporu v nezaměstnanosti rozhoduje úřad práce. Pro získání podpory v nezaměstnanosti je třeba podat písemnou žádost a doložit skutečnosti rozhodné pro přiznání (evidenční list důchodového pojištění, potvrzení o zaměstnání, potvrzení o výši průměrného výdělku, doklad o výkonu jiné výdělečné

činnosti). Podpora se neposkytuje po dobu poskytování starobního důchodu, dávek nemocenského pojištění nebo vazby. Nárok na podporu zaniká uplynutím podpůrčí doby, ukončením vedení v evidenci nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Doba, po kterou je podpora v nezaměstnanosti vyplácena může být v závislosti na věku žadatele odlišná. Podle nové úpravy platné od 1.1. 2011 je podpůrčí doba vždy o měsíc kratší. Podpůrčí doba u uchazeče tedy činí: a) do 50 let věku 5 měsíců, b) do 55 let věku 8 měsíců, c) nad 55 let věku 11 měsíců.21 Uchazeč, který splnil podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti náleží v prvních dvou měsících podpora ve výší 65 % průměrného měsíčního výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce je vyplácena podpora ve výši 50 % průměrného měsíčního výdělku a po zbytek podpůrčí doby je vypláceno 45 % průměrného měsíčního výdělku. Pokud však uchazeč sám opustil pracovní místo, aniž k tomu měl vážné důvody, je mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti ve výši 45 % čistého průměrného měsíčního výdělku po celou podpůrčí dobu. Uchazečům, kterým přísluší z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která odpovídá

21

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 7-8, § 39-49 Novela zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí

23

jejich výši. Účelem tohoto nového ustanovení je, aby poskytování podpory mohlo být odsunuto. V souvislosti s tímto zpřísnění podmínek se zvýší administrativní zátěž zaměstnavatelů, kteří budou muset potvrzovat, zda má zaměstnanec nárok na odstupné a v jaké výši. Novela zákona zavedla v rámci úsporných opatření i nemožnost dalšího přivýdělku, zatímco v rámci dřívější úpravy bylo umožněno uchazečům o zaměstnání si vedle poskytování podpory v nezaměstnanosti také přivydělat prací na částečný úvazek, pokud měsíční výše nepřesáhla polovinu minimální mzdy, tedy 4 000 Kč.22

22

JOUZA, L. Změny v podpoře v nezaměstnanosti. In: Časopis Národní pojištění č. 1/2011, Česká správa sociálního zabezpečení, [online], [cit. 2011-03-15], Dostupné z:

24

6. Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

6.1

Charakteristika Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky. Jeho součástí je severní Morava a větší část Českého Slezska. Od ledna 2000 je jedním ze 14 samostatných vyšších územně správních celků České republiky. Do května 2000 se nazýval Ostravský kraj. Krajským městem Moravskoslezského kraje je Ostrava, třetí největší město v republice po Praze a Brnu. Jeho rozloha je 5445 km², což je 7 % území naší republiky a tedy šestý největší kraj v republice. Počet obyvatel žijících na území kraje je 1 250 066 (k červnu 2008) což je nejlidnatější kraj s největší hustotou osídlení 230 obyvatel na 1 km² v republice. Průměrný věk obyvatel v Moravskoslezském kraji je 40,4 let. Administrativně se člení na 6 okresů (Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek), 22 měst a obcí s rozšířenou působností a 299 obcí. Moravskoslezský kraj sousedí s Olomouckým a Zlínským krajem, na severu v Polsku s Opolským a Slezským vojvodstvím a na jihovýchodě na Slovensku s Žilinským krajem. Severozápadní a jihovýchodní část kraje je tvořena pohořími.23 Západní hranici kraje tvoří Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd (1492 m). Při hranicích s Polskem a Slovenskem se nacházejí Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Lysá hora (1323 m). Jihozápadní část kraje tvoří oblast Nízkého Jeseníku a

Oderských vrchů. Mezi níže

položené oblasti patří Opavsko-ostravská pánev a Moravská brána. Nejvýznamnějšími

řekami kraje jsou Odra, Opava, Ostravice, Olše.24 Moravskoslezský kraj patří v rámci České republiky k regionům se silným zastoupením průmyslu. Rozsáhlá ložiska černého uhlí vedla k rozvoji těžebního průmyslu navazující hutnické, ocelářské a strojírenské výroby. V průmyslu je zaměstnána téměř třetina osob regionu, která se podílí na téměř polovině hrubého domácího produktu. Dalšími průmyslovými odvětví, které zaznamenávají v poslední době významný rozvoj je automobilový,

IT,

elektrotechnický

a

chemický

23

průmysl.

Z celkového

počtu

DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie –Moravskoslezský kraj, 1.vyd., Praha, Knižní klub, 2009, s. 6 24 Moravskoslezský kraj: Geografické informace, [online], [cit. 2011-03-19], Dostupné z: < http://o-kraji.krmoravskoslezsky.cz/geograficke_informace.html >

25

registrovaných ekonomických subjektů připadají 3 % na oblast zemědělství, lesnictví a rybářství, přes 12 % průmyslu, zbytek připadá na ostatní odvětví – obchod, pohostinství, ubytování, vzdělávání aj. Podíl Moravskoslezského kraje na produkci národního hospodářství České republiky se pohybuje kolem 10 %. Regionální produkt rostl mezi lety 2005-2007 asi o 8 %, v roce 2008, v důsledku hospodářské krize, dosáhl minimálního nárůstu 0,6 %. Nejvíce se tvorbě hrubé přidané hodnoty Moravskoslezského kraje podílelo hutnictví, strojírenský a automobilový průmysl. Největší růst za toho období zaznamenalo finanční odvětví, oblast nemovitostí a stavebnictví, naopak největší pokles zaznamenal zemědělský sektor.25 V současné době je těžký průmysl postupně nahrazován lehkým průmyslem a službami. Rozvojem podnikání se mění jeho struktura, mnohé podniky byly odkoupeny zahraničními investory. V Moravskoslezském kraji je široké uplatnění nových investičních projektů, kde má každý příležitost rozvinout své možnosti. Pro nové podnikatelské záměry lze využít stávající průmyslové areály a průmyslové zóny, kterých je v kraji hned několik a jejichž průměrná zaplněnost je 74 %. O Moravskoslezském kraji lze hovořit jako o významném centru kultury, společenského života a rozvoje podnikání, i přesto že byl dlouho vnímán jako „ocelové srdce republiky“. Dochází k nárůstu kvality života – zlepšuje se životní prostředí, zkvalitňuje se dopravní síť, zvyšuje se návštěvnost kraje, roste jeho atraktivita jako turistické lokality. 26

6.2

Vývoj nezaměstnanosti v kraji

V první polovině devadesátých let se začal projevovat nárůst nezaměstnanosti, která byla do té doby byla považována za neznámý jev. Nejvíce se projevila kolísáním především v okresech s větším podílem počtu zaměstnaných v zemědělství, tedy v okresech Bruntál, Frýdek-Místek a Opava. Už v této době se projevoval výrazný rozdíl v míře nezaměstnanosti v České republice oproti Moravskoslezskému kraji. Zatímco v České republice vzrostla míra nezaměstnanosti v letech 1991 až 1995 z 1,95 % na 2,93 %, v Moravskoslezském kraji to byl skoro dvojnásobek z 2,56 % na 4,84 %. Pokles 25

Moravskoslezský kraj: Odvětvový profil kraje, [online], [cit. 2011-03-19]. Dostupné z: < http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html > 26 Moravskoslezský kraj: Vývoj podnikání v Moravskoslezském kraji, [online], [cit.2011-03-19]. Dostupné z: < http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/vyvoj-podnikani-v-moravskoslezskem-kraji-6693>

26

nezaměstnanosti v roce 1992 lze připsat vzniku samostatného českého státu a tedy změně výše a doby vyplácení dávek. Po roce 1995 však počet uchazečů o zaměstnání začal strmě vzrůstat. Na přelomu let 2002 a 2003 byl téměř každý desátý občan České republiky registrován na úřadech práce jako uchazeč o zaměstnání. V Moravskoslezském kraji byl evidován na úřadech práce každý osmý ekonomicky aktivní občan v okrese Opava, každý sedmý v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín, každý pátý v okresech Bruntál, Ostrava – město a Karviná. Nejsložitější situace je v takových oblastech, které měli v minulosti výrazné zastoupení v těžbě surovin, zemědělství a lesnictví.

Graf č. 1 – Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1990 v České republice, Moravskoslezském kraji i některých jeho okresech

Zdroj: Český statistický úřad

V průběhu roku lze vysledovat obecně se opakující tendence sezónního kolísání počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti. První čtvrtletí je charakteristické vzrůstem nezaměstnanosti. Druhé čtvrtletí u regionů s vysokým počtem sezónních zaměstnání – zemědělství, stavebnictví, znamená pokles nezaměstnanosti. U okresů s nesezónními

27

zaměstnanci nezaměstnanost spíše stagnuje. Koncem školního roku a v průběhu třetího

čtvrtletí v důsledku vstupu nových absolventů na pracovní trh nezaměstnanost stoupá. V posledním čtvrtletí se projeví to, že část absolventů si najde práci a nezaměstnanost v okresech s nesezónními zaměstnanci spíše stagnuje, zatímco okresech se sezónními zaměstnanci nezaměstnanost stoupá. V devadesátých letech až do roku 1998 v České republice převládaly mezi nezaměstnanými ženy. Jejich podíl na celkovém počtu evidovaných nezaměstnaných klesal až se od roku 2000 stabilizoval na polovinu. V Moravskoslezském kraji byl tento vývoj rychlejší. Důvodem byla vyšší dynamika v nezaměstnanosti mužů. Od roku 1999 v Moravskoslezském kraji podíl nezaměstnaných žen nedosahuje poloviční hranice. Ke změnám ve struktuře ekonomiky dochází pozvolna. Tvorba nových pracovních příležitostí velmi zaostává za jejich potřebou. V rámci České republiky v roce 2003 připadalo na jedno pracovní místo v průměru 13,5 uchazečů, zatímco v Moravskoslezském kraji to bylo přes 44 uchazečů. Nejhorší dosažené maximu bylo v okrese Karviná, na jedno volné pracovní místo připadalo 72,3 uchazečů.27 V roce 2008 dosáhl počet zaměstnaných občanů v Moravskoslezském kraji nejvyšší úrovně od roku 1998. Z celkového počtu více než 1,2 milionů obyvatel bylo zaměstnaných 568,5 tisíc osob. Od roku 1993 kles počet zaměstnaných osob v zemědělství více jak na polovinu, z 27 tisíc na 12 tisíc. Ve službách bylo v roce 2008 zaměstnáno 354,4 tisíc osob, tedy nejvíce od roku 1993. Největšími zaměstnavateli v Moravskoslezském kraji jsou firmy a podniky, které působí především ve zpracovatelském průmyslu a které zaměstnávají téměř 30 % zaměstnaných osob. Např. ArcelorMittal, Vítkovice, OKD, Hyundai Automotive, Třinecké železárny aj. K největším zaměstnavatelům dále patří zdravotnická a vzdělávací zařízení, Dopravní podnik města Ostravy a České dráhy.28 Moravskoslezský kraj je považován za oblast s vysokou nezaměstnaností, dlouhodobě se řadí mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. V roce 2007 byla nezaměstnanost v kraji 8,5 %, pokud ji porovnáme s celou Evropskou unií29, umístil 27

Český statistický úřad: Moravskoslezský kraj, Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: 28 Moravskoslezský kraj: Odvětvový profil kraje, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: 29 V České republice se rozlišují dva odlišné ukazatele měřící nezaměstnanost. Míra registrované nezaměstnanosti, kterou vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které vychází z počtu nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce. Tato míra odráží specifičnost trhu práce (každý stát má jiný systém, proto i jinak definuje nezaměstnané). K mezinárodnímu srovnání se používá obecná míra

28

se Moravskoslezský kraj na 539. místě z 856 regionů, což je významné zlepšení oproti roku 2006, kdy se kraj umístil na 754. místě z 948 regionů.30 Přesto, že počet nezaměstnaných osob několikanásobně převyšuje počet volných míst, je pro některé zaměstnavatele těžké obsadit tato místa občany ČR. Proto jsou tato místa nabízeny cizím státním příslušníkům. V roce 2009 evidovaly Úřady práce Moravskoslezského kraje celkem 10 640 příslušníků zemí Evropské unie, z toho 59,3 % občanů Slovenské republiky. Nejčastěji jsou tito lidé obsazováni na pracovní pozice horník (nejvíce v okrese Karviná), nástrojář, kovomodelář, kovodělník, zámečník, zedník, tesař, svářeč (především v okrese Ostrava), lékaře, zdravotní sestry a stavební dělníky (zejména okres Opava). Ke konci roku bylo rovněž evidováno 949 cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice (nejvíce z Ukrajiny). V meziročním srovnání byl zaznamenán velký pokles o 879 osob, nejvíce občanů Ukrajiny (252 osob), Vietnamu (199 osob) a Koreje (164 osob). V profesní struktuře zaujímají tito příslušníci pozice zedníků, horníků, obsluhy strojů, asfaltérů, ale také pozice vedoucích pracovníků v průmyslu a ředitelé velkých organizací.31

nezaměstnanosti, kterou v ČR vydává Český statistický úřad. V registrované nezaměstnanosti je za nezaměstnaného považován ten, kdo je evidován na úřadu práce, u obecné míry nezaměstnanosti je za nezaměstnaného považován ten, kdo splňuje tyto podmínky: není zaměstnán, aktivně hledá práci a je připraven k nástupu nejpozději do 14 dnů. 30 Český statistický úřad: Moravskoslezský kraj, Moravskoslezský kraj v Evropské unii z pohledu nezaměstnanosti, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: 31 Integrovaný portál: Zaměstnanost, Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji – rok 2009, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

29

Graf č. 2 – Celkový počet cizích státních příslušníků v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje k 31.12.2009 a podíl občanů Slovenské republiky a Polska

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Analýzy a stavy vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji

V současné době míra nezaměstnanosti činí v Moravskoslezském kraji 12,67 % (k únoru 2011). Celková pracovní síla představuje 106 405 osob a počet volných pracovních míst v kraji je 539.32 Pro Moravskoslezský kraj je typická sezónní nezaměstnanost, především pro ty oblasti, které jsou typické zastoupením zemědělské produkce – okres Bruntál, FrýdekMístek a Opava. Tento kraj bývala dříve báňská oblast, která byla významná svou těžbou uhlí a také jiných nerostů. Těžba už zde není tak významná nebo již téměř nepokračuje a do popředí 32

Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska – Nezaměstnanost v krajích a okresech – únor 2011, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

30

se dostává lehký průmysl a služby. Lidé, kteří pracovali v těžkém průmyslu a přišli o práci těžko hledají nové pracovní místo. Musí se vzdělávat a rekvalifikovat, což je pro ně občas dosti obtížné. Tito bývalí zaměstnanci těžkého průmyslu – především bývalí horníci tvoří rizikovou skupinu zaměstnanosti tohoto kraje. K dalším rizikovým skupinám v tomto kraji patří osoby předdůchodového věku, absolventi, osoby zdravotně postižené, příslušníci etnických menšin a matky s dětmi. Díky útlumu těžkého průmyslu a navazujících odvětví se do popředí dostává lehký průmysl a služby. Pro zlepšení podmínek zaměstnanosti je třeba také investorů, kteří poté nabídnou i nové pracovní možnosti. Moravskoslezský kraj sousedí se Slovenskou a Polskou republikou, což se projevuje typičností v zaměstnanosti cizích státních příslušníků. Z celkového počtu zaměstnaných cizinců je tvoří téměř 60 % příslušníci Slovenské republiky. Lidé z tohoto kraje, kteří chtějí získat zaměstnání, by měli být více flexibilní a ochotni se dále vzdělávat a rekvalifikovat. Další možností by bylo zlepšení podmínek pro rozvoj podnikání.

31

7. Vývoj nezaměstnanosti v okrese Bruntál

7. 1 Charakteristika okresu Bruntál

Okres Bruntál se nachází v severní části Moravy v Moravskoslezském kraji. Vznikl v roce 1960, jehož územně správní celek byl vytvořen v rámci územní reorganizace státu. Okres Bruntál se rozkládá při hranici s Polskem. Se svou rozlohou 1659 km² se řadí ke 4. největšímu okresu v České republice, zabírá tedy 2,1 % území republiky. Počet obyvatel žijících na území okresu je 97 723 (k 1.7. 2009). Povrch okresu Bruntál je velmi rozmanitý, nejnižší nadmořské výška je 201 m na Osoblažsku, nejvýše se nachází Praděd 1492 m. Průměrná nadmořská výška je 570 m, okres lze charakterizovat jako převážně horský.33 Okresním městem tohoto regionu je Bruntál. Založil jej moravský markrabě zřejmě již kolem r. 1213. Město Bruntál se řadí k nejstarším městům u nás. Hlavními důvody založení tohoto města bylo zabezpečení severu Moravy proti kolonizačním snahám a hlavně využít zdejšího rudného bohatství (zlato, stříbro, měď, olovo). Těžba drahých kovů městu zaručila prosperitu. Koncem 16. století se začala rudná ložiska vyčerpávat, centrem zájmu se stala těžba dřeva. Vlivem průmyslové revoluce vznikaly továrny na kůže, chemické továrny, město se stalo centrem lnářského průmyslu. Vývoj okresu byl negativně ovlivněn zlikvidováním tradičního textilního průmyslu v 50. letech 20. století, na druhé straně vznikaly další nová odvětví – autoopravny, lisovny nových hmot.34 Půdní fond okresu Bruntál tvoří především zemědělská a lesní půda. Území Bruntálského okresu je rozmanité vlivem vývoje pohoří Hrubého a Nízkého Jeseníku. Geologicky je oblast okresu součástí Českého masivu. Hluboké zlomy v zemské kůře vyvolaly vulkanickou činnost, kterou dokazují vyhaslé sopky (Malý a Velký Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch). V okrese pramení řeky Opava a Moravice. Moravice je zdroj pro zásobu pitné vody pro Ostravsko, z toho důvodu byla vybudována přehradní nádrž Kružberk, nacházející se v okrese Opava. V roce 1997 byla zprovozněna nádrž Slezská Harta, která plní také 33

Okres Bruntál, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: 34 DAVID, P., SOUKUP V. Velká turistická encyklopedie, 1.vyd. Praha, Knižní klub, 2009, s. 24

32

regulační funkci přívalových srážek. Při záplavách v roce 1997 tuto funkci splnila. Vodní plocha však nepříznivě ovlivňuje klimatické podmínky. Celkový stav vodních toků okresu Bruntál není uspokojivý, průtočné poměry jsou ovlivněny nerovnoměrným rozložením srážek a odvodňováním přírodních mokřavisek pro zemědělské půdy. Administrativně okres Bruntál tvoří 71 obcí, z toho 7 měst. Současný charakter obcí, jejich rozmístění, struktura a dynamika obyvatel lze odvozovat z proměny v důsledku událostí souvisejících s 2. světovou válkou. Souvislost historického vývoje byla přerušena poválečnou nucenou migrací německého obyvatelstva, při následném osídlování došlo k růstu obyvatel, avšak nikoliv na tak vysoké úrovni. Nejednalo se tedy pouze o kvantitativní změnu, prokázalo se, že ztrátu německého obyvatelstva nenahradila ani imigrační vlna z různých oblastí poválečného Československa nebo ze zahraničí. Důsledkem toho bylo, že při sčítání v roce 1991 uvedlo pouze 54 % obyvatel, že se zde narodilo. Rozmístění obyvatel ve struktuře obcí je nepřímo úměrné, tak jak je tomu v celé

České republice. V 75 % obcí okresu Bruntál s lidnatostí menší než 500 obyvatel žije jen 18,5 % občanů. Naopak v městech s lidnatostí vyšší než 5 tisíc obyvatel (Krnov, Bruntál, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem) žije 56,1 % obyvatel celého okresu. Hustota rozmístění obyvatel je nízká, 64 obyvatel na 1 km², což je způsobeno velkou rozlohou okresu. Okres Bruntál je oblast s výskytem různých nerostných surovin, v současnosti však těžba nepokračuje. Ložiska jsou již vytěžena nebo je to nevýhodné. Železné rudy se těžily především v 18. a 19. století, dokazují to pozůstatky (haldy, staré štoly, šachty) nacházející se ve Velkém Kotli, v okolí Malé Morávky a Dolní Moravice. Významná pro Bruntálský okres byla i ložiska zlata. Největší ložisko se nacházelo v okolí Suché Rudné. Dalšími nerostnými surovinami, těžící se v okrese byly měděné, olovnato-zinkové rudy se zlatem a stříbrem, žilný křemen, břidlice a ze sopečných hornin se těžil čedič. V okrese také vyvěrají kyselky. Známá je kyselka z Karlové Studánky a minerální voda Ondrášovka. Významné průmyslová odvětví jsou zpracovatelský a textilní průmysl a výroba plastických hmot. Jedním z největších podniků, který zaměstnává přes 1000 zaměstnanců, jsou All Invest Břidličná (dříve Hutní závody či Kovohutě Břidličná), zpracovávající hliník. Dříve velmi významná textilní výroba v současné době zaznamenává pokles. Podniky, které se ještě věnují tomuto odvětví jsou soustředěny v Krnově – Pega (výroba galanterního zboží), Bruntále – Moravolen (výroba přízí) a Vrbno pod Pradědem – Odetka (výroba šněrovadel). Dalšími tradičními odvětví v tomto okrese je výroba světově 33

proslulých varhan Rieger-Kloss Varhany v Krnově, výroba plastických hmot (Alfa Plastik, Advanced Plastics, Gardena). Významným podnikem, s pobočkou v Bruntále je firma Osram, vyrábějící osvětlovací součásti a svítidla.35

7.2 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Bruntál

Okres Bruntál byl v minulosti proslulý jako báňská oblast. Dolovaly se zde drahé kovy a rudy. V současné době má okres průmyslově zemědělský charakter, zaměstnanost je soustředěna především do podniků se strojírenskou, textilní a dřevozpracující výrobou. Firmy, zabývající se průmyslem je zhruba 13,7 %. Významnou změnou prošlo zemědělství, jak ve vlastnické struktuře tak i v zemědělské produkci. V současnosti je firem zabývajících se zemědělstvím v okrese asi 7 %. Dalších 14,7 % firem má podíl ve stavebnictví a přibližně 28,5 % činí podíl odvětví obchodu, oprav spotřebního zboží a motorových vozidel. K nárůstu nezaměstnanosti došlo v posledním desetiletí v důsledku změn v organizační a vlastnické struktuře, útlumu neefektivních výrob, konkurenčního prostředí.36 Okres Bruntál je dále charakteristický svým nadprůměrným zastoupením zeleně a lesních porostů. Je zde velmi dobrá kvalita životního prostředí, což vede k rozvoji cestovního ruchu. K nejvýraznějším změnám zaměstnanosti v okrese Bruntál došlo v posledním desetiletí v roce 2000 v podniku Dřevokombinátu ve Vrbně pod Pradědem a v roce 2001 ve výrobně vlněných látek podniku Karnola v Krnově. Naopak velký vzestup zaznamenala společnost Osram, výrobce osvětlovacích součástí a svítidel, která je i dnes jedním z největších zaměstnavatelů v okrese. Dlouhodobě

nejvyšší

nezaměstnanost

v okrese

Bruntál

je

zaznamenána

v mikroregionu Osoblažsko, kde míra nezaměstnanosti v roce 2001 dosahovala 32,2 %.

35

DAVID, P., SOUKUP V. Velká turistická encyklopedie, 1.vyd. Praha, Knižní klub, 2009, s. 24 Okres Bruntál, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: 36 Český statistický úřad: Moravskoslezský kraj, Charakteristika okresu Bruntál, [online], [cit. 2011-30-03]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_bruntal >

34

Tento mikroregion je charakteristický svou hraniční polohou s výrazným nedostatkem průmyslu a infrastrukturou, kde podnikatelé ani nemají zájem podnikat. 37

Graf č. 3 – Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v okrese Bruntál a ČR v letech 2000-2011

20

okres Bruntál

ČR

míra nezaměstnanosti v %

15

10

5

0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále

Nejvyšší nárůst zaměstnanosti a tedy pokles míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v roce 2008 a to v celém Moravskoslezském kraji. V průběhu roku se projevily i sezónní faktory, jejich vliv byl však ovlivněn v důsledku ekonomického vývoje. Dalšími vlivy na míru nezaměstnanosti bylo posilování koruny, které se projevilo poklesem poptávky po

českém zboží, poté se projevila světová finanční a ekonomická krize.38

Okres Bruntál je typický svou zemědělskou a lesnickou půdou, je zde velké zastoupení zemědělského odvětví. Těžba nerostů a tradiční textilní výroba již upadá. Okres má výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Tato oblast je vyhledávaným centrem

37

Okres Bruntál, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: 38 Integrovaný portál MPSV: Situace na trhu práce, [online], [cit. 2011-03-30]. ]. Dostupné z:

35

jak letní tak i zimní dovolené. Ovšem mimo sezónu ubytovací a stravovací zařízení téměř zejí prázdnotou. Nezaměstnanost je tedy ovlivňována sezónními pracemi, tudíž pro Bruntálsko je typická nezaměstnanost sezónní. Nezaměstnanost klesá na jaře a v létě, kdy jsou v plném proudu zemědělské práce a také stavařské např. zednické práce. Nezaměstnanost opět narůstá na podzim s příchodem zimy. Na přelomu prosince a ledna dosahuje nejvyšší míry. Pro některé občany z menších vesnic je velkým problémem dojíždění za prací. Jsou ochotni dojíždět za prací, avšak nejsou k tomu podmínky. Do větších měst, kde je více pracovních možností, není dobrá dostupnost, nehledě na to kdyby se jednalo o práci na směny. V okrese Bruntál existují i centra, která se zabývají poradenstvím nezaměstnaným. Učí je hledat si práci sami, jak se tito lidé mají nachystat na přijímací pohovor a vše podstatné pro získání práce. Míra nezaměstnanosti v okrese Bruntál přesahuje hodnoty průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Pro místní obyvatele je velmi těžké získat práci a poté si ji udržet.

Částečným řešením této vysoké nezaměstnanosti je maximální využití služeb Úřadu práce, absolvování rekvalifikačních kurzů, zvýšení jejich nabídky a také lepší podmínky pro rozvoj podnikání.

Graf č. 4 – Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Bruntál v letech 2005-2011 (vždy k 1. lednu příslušného roku) Míra nezaměstnanosti v okrese Bruntál 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

18,5

17,8

16,8

16,1 13,7 11,1

2005

2006

2007

2008

12,4

2009

míra nezaměstnanosti

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska

36

2010

2011

Graf č. 5 – Vývoj celkové pracovní síly v okrese Bruntál v letech 2005-2011 (vždy k 1. lednu příslušného roku) Pracovní síla v okrese Bruntál 51500

51051

51000 50500

50938

50849

50840

50753

50383

50000 49281

49500 49000 48500 48000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

pracovní síla

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska

Graf č. 6 – Vývoj počtu volných míst v okrese Bruntál v letech 2001-2005 (vždy k 1. lednu příslušného roku) Volná místa v okrese Bruntál 600

526

500 390

400 300

217

219

2005

2006

253 200

232

200 100 0 2007

2008

2009

volná místa

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska

37

2010

2011

Graf č. 7 – Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Bruntál v průběhu roku 2010 Míra nezaměstnanosti v okrese Bruntál v průběhu roku 2010 20 17,3

16,8

18

17,9

16,9 15,8

16

14,7

14,6

14,2

14,7

15,8

15

14,9

14 12 10 8 6 4 2

ec in pr os

lis

to p

ad

n říj e

ří zá

n sr pe

ec rv en če

rv en če

ět en kv

n be du

en bř ez

or ún

le

de n

0

míra nezaměstnanosti v roce 2010

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska

7.3 Činnost úřadu práce v Bruntále Úřad práce v Bruntále je jedním z 22 úřadů práce Moravskoslezského kraje. Pod tento úřad spadají mikroregiony měst Krnov, Města Albrechtice, Osoblahy, Vrbna pod Pradědem, Rýmařova a Bruntálu. K 28.2.2011 bylo evidováno na Úřadu práce v Bruntále 9350 uchazečů o zaměstnání, nově se zaevidovalo 530 uchazečů a vyřazeno z evidence bylo 695 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím měsícem se celkový počet uchazečů o zaměstnání snížil o 165, meziročním srovnání je navýšení o 306 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti evidována k 28.2.2011 byla pro okres Bruntál 18 %, což je 2. místo v celorepublikovém srovnání. Z celkového počtu uchazečů tvoří 46,1 % ženy. V tomto měsíci se nově zaevidovali uchazeči těchto profesí: pomocní a nekvalifikovaní pracovními (63 uchazečů), zedníci (23), prodavači v prodejnách (20),

38

dělníci pro obsluhu strojů (11), dělníci pro obsluhu pily (8), instalatéři, stavební zámečníci a klempíři (7), kuchaři (6), číšníci a servírky (6) a svářeči (6). V průběhu února se nově zaevidovalo 44 osob samostatně výdělečně činných (pro srovnání – v únoru 2010 to bylo 100 OSVČ). V tomto měsíci bylo vyřazeno uchazeči nejčastěji těchto profesí: pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (67 uchazečů), dělníci pro obsluhu strojů při výrobě plastů (16), prodavači v prodejnách (9), administrativní pracovníci (8) a řidiči nákladních automobilů (6). Sankčně bylo vyřazeno z evidence 66 osob pro důvody uvedené v ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Graf č. 8 – Tok evidované nezaměstnanosti v letech 2009-2011 1 600 1 507 1 365

1 400 1 203

1 209

1 200

počet UoZ

982

1 049

1 042 904

1 000

827

815 652

600

772 662 555

523 439

200

675

872

714

1 033

828

832

708 601

400

1 059 986

794

1 015

800

1 101

942

949

655 615

748

739

695 830

687 642

659

606 509

527

633 559

619

653

529

610

551

530 454

nově evidovaní vyřazení

0

Zdroj: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále

Ke konci roku 2010 splňovalo ze všech uchazečů pouze 30,8 % podmínky pro pobírání podpor v nezaměstnanosti. Její průměrná výše činila 5 175,-Kč, ve srovnání s Českou republikou, kde průměrná výše podpory činila 5 720,-Kč. Okres Bruntál patří dlouhodobě mezi okresy s nejnižší průměrnou podporou v nezaměstnanosti. K 28.2.2011 bylo v okrese Bruntál evidováno 190 volných pracovních míst na 9 350 uchazečů. Na jedno volné pracovní místo připadalo 49,2 uchazečů o zaměstnání.

39

Graf č. 9 – Vývoj počtu volných pracovních míst v okrese Bruntál v letech 2009-2011 300

259

254

253

191

233 232

209

207 206 206

200

158

152

144

190

193 200 192

198

194

počet VPM

238

231

229

258 245 246

140

100

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

měsíce roku 2009 - 2010 - 2011

Zdroj: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále

V únoru 2011 byla evidována volná místa v těchto profesích – lékař (22 volných pracovních míst), frézař (19), zámečník, kovodělník (13), finanční specialista (13), strojírenský technik (9), svářeč (8), číšník, servírka (7), pojišťovací poradce (7), finanční poradce (6), obchodní zástupce (6), účetní (6), tesař (6) a detektiv v obchodě(6). V rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo v roce 2011 vytvořeno 90 nových pracovních míst. V období leden – únor 2011 bylo zařazeno 68 uchazečů do rekvalifikací, z toho 47 uchazečů jen v únoru 2011. Největší zájem je o kurzy – operátor call centra (15 uchazečů),

řidič sk. „D“ (11), řidič sk. „C“ (9) a pečovatelka o děti (9). Zaměstnanecké rekvalifikace jsou směřovány na udržení zaměstnanosti u zaměstnavatelů a uplatnění stávajících zaměstnanců. Byly uzavřeno 11 dohod pro 32 zaměstnanců. Jednalo se o rekvalifikace – svářečské kurzy (17), kovoobráběčské práce – horizontář (6), slévač (6) a zámečnické práce (3). 39

39

Integrovaný portál MPSV: Statistická zpravodaj Úřadu práce v Bruntále – únor 2011, [online], [cit. 201103-30]. Dostupné z:

40

2

8. Závěr Cílem této bakalářské práce na téma Nezaměstnanost jako sociální, ekonomický a právní problém bylo shromáždit některé dosavadní poznatky o problematice nezaměstnanosti a tyto poznatky poté aplikovat na vybranou oblast České republiky – Moravskoslezský kraj a dále na bruntálský region. Nezaměstnanost není pouze závažný jev tržního hospodářství, zasahuje také do dalších oblastí života lidí. Nezaměstnanost nemá vliv pouze na jedince, ale také na celou společnost. Práce má v životě člověka nezastupitelné místo. Zajišťuje důstojnou existenci

člověka, ať už materiálním zajištěním či po stránce psychické možností jeho seberealizace. Práce je i prostředkem společenského vzestupu. A právě taková ztráta zaměstnání je velkým zásahem do života, dokonce až traumatizujícím zážitkem. Vyloučením z pracovního místa člověk ztrácí hlavní zdroj materiálního zajištění, vzniká nejistota, vytrácí se možnost získávat nové dovednosti, mění se časové rozvržení, člověk má najednou více volného času a postupem času může vlivem dlouhodobé nezaměstnanosti docházet k rozpadu integrity člověka, rezignuje na svůj život, ztrácí smysl života. Ztrátou zaměstnání dochází i ke zdravotním problémům. Začíná to depresemi a končit může až výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Moravskoslezský kraj je oblast s vysokou mírou nezaměstnanosti, dlouhodobě se

řadí mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností. Současná míra nezaměstnanosti činí 12,67 %. Tato oblast byla dříve báňskou oblastí, kde se těžily různé rudy a nerosty. V současné době již těžba není tak významná a do popředí se dostává lehký průmysl a služby. Lidé, kteří přišli o práci v těžkém průmyslu si velmi těžko hledají nové místo. Rekvalifikace bývalých zaměstnanců těžebního průmyslu je velmi složitá. Tvoří rizikovou skupinu lidí, kteří jsou těžko zaměstnatelní. Kraj se nachází v pohraničí, proto je zde zaměstnáno i velké množství cizích státních příslušníků, především ze zemí Evropské unie, tedy obyvatelé Slovenské a Polské republiky. Z dalších státních příslušníků mimo zemí Evropské unie jsou to především Vietnamci a Ukrajinci. Okres Bruntál je charakteristický zemědělskou a lesnickou půdou, proto zde má velké zastoupení zemědělská produkce. Z čehož vyplývá i vývoj nezaměstnanosti v průběhu roku. Pro tuto oblast je typická nezaměstnanost sezónní, na jaře a v létě

41

nezaměstnanost klesá, na podzim opět narůstá a v zimě a na přelomu roku dosahuje nejvyšší míry. Tradiční textilní výroba zde již upadá. Okres má výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Ovšem mimo sezónu jsou ubytovací a stravovací podniky téměř prázdné. Existují však zde i centra, zabývající se poradenstvím nezaměstnaným lidem, kde probíhají také motivační kurzy. Naučí se zde vše potřebné pro hledání nového zaměstnání. Pro místní obyvatele je obtížné sehnat si práci, proto míra nezaměstnanosti dosahuje výše, která je jedna z nejvyšších v České republice. K částečnému řešení této situace se nabízí absolvování rekvalifikačních kurzů a zároveň rozšíření jejich nabídky a také lepší podmínky pro rozvoj podnikání.

42

Resumé The aim of this thesis Unemployment as a Social, Economic and Legal Problem was to gather some knowledge about current issues of unemployment and then apply this knowledge to a selected area of the Czech Republic – Moravian-Silesian Region and Bruntál district. Unemployment is not only a significant phenomenon of a market economy, it also intervenes to other areas of life. Unemployment does not only affect individuals but also a society as a whole. Employment is irreplaceable in human life. It provides a decent human existence, providing both material and psychological possibilities of its fulfillment. Work is a means of social ascension. Job loss is a major intervention in the life, it can be even traumatizing. When loosing a job, one looses a major source of material security, there is uncertainty, opportunities to acquire new skills vanish, one suddenly has more free time due to a longterm unemployment, which may lead to a collapse of the integrity of a man, resigning on his life, life becomes meaningless. Job loss may also cause health problems. It might begin with depressions and end up with the occurance of cardiovascular diseases. The Moravian-Silesian Region is an area with high unemployment rates. The current unemployment rate is 12,67 %. This area was once a thriving mining region where they mined ore and various minerals. At present there is a shift from mining industry to services. People who lost their jobs in this type of industry find it very hard to find new jobs. Retraining of former employees of mining industry is very difficult. They are a group of people who are very difficult to re-employ. The region is located around the national borders so there is also a large number of foreign nationals employed there, mainly from the European Union - citizens from Poland and Slovak Republic. Other nationals from other countries outside the European Union are employed here too, mainly Vietnamese and Ukrainians. Bruntá districtl is characterized by agricultural and forest land so there is a large representation of agricultural production. That affects the unemployment during the year. A seasonal unemployment is typical for this area, unmeployment declines in the spring and summer and rises again in the autumn and winter and at the end of the year reaches the highest rate.

43

Traditional textile production does not thrive here anymore. The district has excellent conditions for tourism development. Accommodation and caterig businesses are almost empty when it is not a peak season. There are also centres dealing with counseling of unemployed people, a place where they offer motivational courses. People will find out what you need to know to find a new job. For locals, it is difficult to find a job, therefore the unemployment rate is one of the highest in the country. A partial solution to this situation would be a completion of retraining courses and also a variety of courses and better conditions for business development.

44

Použitá literatura

Monografie BĚLINA, M. a kol, Pracovní právo, 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha, CH BECK, 2004, s.475, ISBN 80-7179-853-3

BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V. Trendy v evropské sociální politice, Praha, ASPI Publishing, 2002, s.252, ISBN 80-86395-25-1

BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, 1. vydání, Praha, Nakladatelství Sociologické nakladatelství, 2003, s. 140, ISBN 80-86429-16-4

BUCHTOVÁ, B a kol, Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 1. vyd. Praha, Grada Publishing, 2002, s. 236, ISBN 80-247-9006-8

DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie – Moravskoslezský kraj, 1.vyd., Praha, Knižní klub, 2009, s. 288, ISBN 978-80-242-2389-6

JAKUBKA, J., HLOUŠKOVÁ, P., HOFMANNOVÁ, E., SCHMIED Z., ŠUBERTOVÁ, Z., TOMANDLOVÁ. L., TRYLČ, L. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1.1. 2007, 1.vydání, Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2007, s. 1023, ISBN 978-80-7263-370-8

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 2002, s. 172, ISBN 80-86429083

MOŽNÝ, I., MAREŠ, P. NEZAMĚSTNANOST: nizozemská a československá realita, sborník příspěvků z mezinárodní konference o nezaměstnanosti, Brno, Rektorát Masarykovy univerzity Brno, 1991, s. 151

45

NOVOTNÁ, V (uspořádala), Sborník přednášek ze XIV. konference Společnosti sociálních pracovníků České republiky: Sociální vyloučení a chudoba, Brno, 16. a 17.

října 2003, 1. vydání, Praha, MPSV, 2004, s. 101, ISBN 80-86552-92-6

ŠIMEK, D. Otevřená práce, 1. vydání, Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, s.91, ISBN 80-7067-623-X

ŠTIKAR, J. RYMEŠ, J., RIEGEL, K., HOSKOVEC, J. Psychologie ve světě práce, 1. vyd. Praha, Vydavatelství Univerzity Karlovy, 2003, s. 461, ISBN 80-246-0448-5

VOŘÍŠEK, V. a kol. Právní nároky zaměstnanců: výklad práv a povinností zaměstnanců i zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích a souvisejících vztazích, 2.přeprac. vyd., Praha, EUROUNION, 2004, s. 316, ISBN 80-7317-032-9

Právní předpisy Novela zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí

Všeobecná deklarace lidských práv

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Internetové zdroje Česká správa sociálního zabezpečení: Časopis Národní pojištění č. 1/2011, Judr. Ladislav Jouza: Změny v podpoře v nezaměstnanosti, [online], [cit. 2011-03-15],

46

Dostupné z:

Český statistický úřad, Nejnovější ekonomické údaje [online], [cit.2011-03-14], Dostupné z:

Český statistický úřad: Moravskoslezský kraj, Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

Český statistický úřad: Moravskoslezský kraj, Moravskoslezský kraj v Evropské unii z pohledu nezaměstnanosti, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

Český statistický úřad: Moravskoslezský kraj, Charakteristika okresu Bruntál, [online], [cit. 2011-30-03]. Dostupné z:

Integrovaný portál: Zaměstnanost, Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji – rok 2009, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska – Nezaměstnanost v krajích a okresech – únor 2011, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

Integrovaný portál MPSV: Statistická zpravodaj Úřadu práce v Bruntále – únor 2011, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

47

Integrovaný portál MPSV: Situace na trhu práce, [online], [cit. 2011-03-30]. ]. Dostupné z:

Moravskoslezský kraj: Geografické informace, [online], [cit. 2011-03-19], Dostupné z: < http://o-kraji.kr-moravskoslezsky.cz/geograficke_informace.html >

Moravskoslezský kraj: Odvětvový profil kraje, [online], [cit. 2011-03-19], Dostupné z: < http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html >

Moravskoslezský kraj: Vývoj podnikání v Moravskoslezském kraji, [online], [cit.201103-19]. Dostupné z: < http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/vyvojpodnikani-v-moravskoslezskem-kraji-6693>

Okres Bruntál, [online], [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:

Sociologický ústav AV ČR – Sociologický časopis 2/2008 - Petr Mareš, Tomáš Sirovátka: Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začleňování (inkluze) – koncepty, diskurz, agenda [online], [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: < http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/9-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-22008#review-article-110>

Sociologický ústav AV ČR – Sociologický časopis4/2006 – Tomáš Syrovátka, Petr Mareš: Chudoba, deprivace, sociální vyloučení: nezaměstnaní a pracující chudí [online], [cit. 2011-04-01 ]. Dostupné z:

Seznam obrázků Graf č. 1 – Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1990 v České republice, Moravskoslezském kraji i některých jeho okresech Zdroj: Český statistický úřad, [online], [cit. 2011-04-01], Dostupné z:

48

Graf č. 2 – Celkový počet cizích státních příslušníků v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje k 31.12.2009 a podíl občanů Slovenské republiky a Polska Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Analýzy a stavy vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji, [online], [cit. 2011-04-01]. Dostupné z:
_kraj/otkraj1209.pdf >

Graf č. 3 – Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v okrese Bruntál a ČR v letech 2000-2011 Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále – únor

2011, [online], [cit. 2011-04-01]. Dostupné z:



Graf č. 4 – Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Bruntál v letech 2005-2011 (vždy k 1. lednu příslušného roku) Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, [online], [cit. 2011-04-01]. Data dostupná z:

Graf č. 5 – Vývoj celkové pracovní síly v okrese Bruntál v letech 2005-2011 (vždy k 1. lednu příslušného roku) Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, [online],

[cit.

2011-04-01].

Data

dostupná

z:



Graf č. 6 – Vývoj počtu volných míst v okrese Bruntál v letech 2001-2005 (vždy k 1. lednu příslušného roku) Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, [online],

[cit.

2011-04-01].

Data

dostupná



Graf č. 7 – Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Bruntál v průběhu roku 2010 49

z:

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, [online], [cit. 2011-04-01]. Data dostupná z:

Graf č. 8 – Tok evidované nezaměstnanosti v letech 2009-2011 Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále – únor

2011, [online], [cit. 2011-04-01]. Dostupné z:



Graf č. 9 – Vývoj počtu volných pracovních míst v okrese Bruntál v letech 20092011 Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále – únor

2011, [online], [cit. 2011-04-01]. Dostupné z:



50