newsletter PROSINEC 2015
OBSAH
Patnáctiletá bilance
Rozhovor s fyzičkou Kateřinou Falk
Změna na pokračování
o
Projekt TRIGGER je v polovině
o
Cena Julie Hamáčkové na VŠCHT Praha
Aktuality o
Charta o genderově citlivé komunikaci přijata v CzechGlobe
o
Nová stínová zpráva o genderové rovnosti v ČR
o
Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací z hlediska genderové rovnosti
o
UNESCO k zastoupení žen ve vědě
o
Usnesení Rady pro konkurenceschopnost k genderové rovnosti ve vědě
o
Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě za rok 2014
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, poslední vydání letošního roku bude bilanční. Bilancovat nebudu pouze patnáctiletou existenci Národního kontaktního centra – gender a věda a to, jaké pozornosti se tématu v České republice dostává. Bilancujeme i první polovinu projektu TRIGGER, jednoho z prvních dvou projektů kulturní a institucionální změny na podporu genderové rovnosti, který se řeší na VŠCHT Praha. V roce 2015 se podařilo na VŠCHT Praha ustavit Cenu Julie Hamáčkové. Díky tomuto kroku byla zároveň znovuobjevena osobnost prof. Hamáčkové – historie to není příliš dávná, a přesto se ukazuje, že v relativně krátké době se zásadní přínos ženy-vědkyně k rozvoji nového oboru a k rozvoji instituce může jednoduše vypařit, jako kdyby nikdy nebyl. Uplynulý měsíc byl bohatý na důležité počiny. CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny AV ČR například v rámci druhého projektu kulturní a institucionální změny EGERA přijal Chartu k genderově citlivé komunikaci, která cílí jak interně (zásady komunikace uvnitř instituce), tak navenek (zde je cílem zajistit, aby byly adekvátně komunikovány vědecké výsledky a úspěchy vědkyň stejně jako vědců). Vyšla nová stínová zpráva o genderové rovnosti v ČR. S Hanou Tenglerovou v kapitole věnované vědě a výzkumu hodnotíme, jak se situace od roku 2008 vyvinula a co by bylo potřeba do budoucna, podkapitola Blanky Nyklové, věnovaná akademickému sektoru, se zaměřuje na vysokoškolské prostředí. Nová monitorovací zpráva za rok 2014 o postavení žen v české vědě potvrzuje trend, který vidíme již několik let – zastoupení žen mezi výzkumníky v ČR klesá, a to i přes rostoucí podíl studentek a absolventek vysokých škol a doktorského studia. Česká republika nadále nevytváří podmínky pro to, aby ženy mohly adekvátním způsobem zúročit roky studia a vědecké přípravy. A konečně, 1. 12. 2015 přijala Rada pro konkurenceschopnost závěry týkající se genderové rovnosti ve vědě. Dokument je to ambiciózní – důležité je, že byl vyjednán, podpořen a přijat i odpovědnými českými zástupci. Měly by tedy následovat kroky, které potvrdí, že pro Českou republiku to není jen kus papíru. Klidné vánoční svátky a myšlenkově bohatý rok 2016 jménem NKC – gender a věda přeje Marcela Linková PROSINEC 2015
PATNÁCTILETÁ
BILANCE ROVNOSTI VE VĚDĚ: AKADEMICKÁ KROKY KUPŘEDU, ČESKÁ REPUBLIKA PŘEŠLAPUJE NA MÍSTĚ
EVROPA
SE UBÍRÁ MÍLOVÝMI
Marcela Linková Posledního půl roku v Národním kontaktním centru – gender a věda řešíme, zda a jakým způsobem 1 budeme fungovat do budoucna. I tato nejistota ohledně naší další existence vedla k tomu, že jsme 15 let našeho působení neslavily – žádné ohňostroje, žádné velkolepé oslavy. Přitom si ale myslím, že slavit by bylo co. To, když se na situaci podívám optimisticky. Pesimistka ve mně by pak na základě statistik a komunikace s některými odpovědnými institucemi dospěla k názoru, že Česká republika se pomalu ale jistě stává skanzenem ve světovém akademickém prostředí, skanzenem, který zavírá oči před tím, že nejen otázky genderové rovnosti, ale i etiky vědecké práce a rozvoje lidských zdrojů jsou prostě důležité pro to, aby se věda rozvíjela a aby se ve společnosti vytvářel prostor pro kritickou reflexi a diskusi. Genderová rovnost je téma Začnu těmi pozitivy: Myslím, že můžu směle říct, že dnes už není na odpovědných místech vědy a výzkumu nikdo, kdo o tématu genderové rovnosti nikdy neslyšel – myslím, že NKC si tuto skutečnost může z větší části připsat jako svou zásluhu. A jistě: je nutné přiznat, že většina lidí, kteří na vedoucích pozicích jsou, téma genderové rovnosti nepodporuje, či si dokonce myslí, že je to hloupost. Téma je nicméně na politickém stole. Kulturní a institucionální změna Pomalu, ale jistě se objevují instituce, které otázku genderové rovnosti a rozvoje lidských zdrojů řešit chtějí. Důvody jsou různorodé – může jít o mezinárodní prestiž, protože v mezinárodním kontextu, ve kterém by kvalitní výzkumné a vysokoškolské instituce měly fungovat, je to něco, co se dnes běžně dělá. Může se také jednat o zájem institucí zapojit se do mezinárodních projektů, které účast podmiňují aktivitami na podporu genderové rovnosti. Může jít o snahu porozumět tomu, proč ženy na dané instituci nedosahují na vedoucí pozice. To neznamená, že instituce začne přijímat kvóty, ale začne přemýšlet o tom, jak jsou nastaveny procesy hodnocení, profesního růstu, ale např. i spolupráce s vědkyněmi na rodičovské. Další instituce chtějí řešit vlastní fungování komplexně a součástí úvah o jejich poslání je i to, že budou vytvářet nediskriminační prostředí a také, že budou hledat nové směry výzkumu, který bude zohledňovat genderovou dimenzi. Je skvělé, že VŠCHT Praha, CzechGlobe - Centrum výzkumu globální změny AV ČR a nově i CEITEC dělají důležitou průkopnickou práci prostřednictvím projektů TRIGGER, EGERA a LIBRA. Dobrá zpráva je i to, že další instituce se v roce 2015 účastnily výzvy na projekty v Horizontu 2020 a nám bylo velkým potěšením jim v tomto úsilí napomoci. Nejzásadnějším momentem v tomto ohledu jsou kroky Technologické agentury České republiky, která v roce 2015 přijala Politiku genderové rovnosti. Zároveň se v roce 2015 TA ČR stala pozorovatelskou organizací projektu ERA-NET s názvem gender-NET, který sdružuje vládní, výzkumné a grantové instituce v Evropě, které společně pracují na vytvoření synergií v programech na podporu genderové rovnosti v evropském výzkumu. Od roku 2016 by měly být vyhlašovány i výzvy v Operačním programu věda, výzkum, vzdělávání, které umožní kulturní a institucionální změnu financovat i na domácím poli, a jsme velice rády, že jsme tuto možnost mohly s MŠMT při přípravě operačního programu vyjednat. Zastoupení žen ve vědě klesá: Pracovní nejistota, řetězení smluv a mizivá ochrana v mateřství Hana Tenglerová každoročně na základě údajů České statistického úřadu, MŠMT a údajů, které ručně sbíráme z výročních zpráv institucí, připravuje Monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě. Od roku 2012 upozorňujeme odpovědné orgány na to, že zastoupení žen ve výzkumu klesá, a to navzdory dvěma faktorům: tím prvním je rostoucí zastoupení žen mezi absolventy vysokých škol a doktorského studia (včetně přírodních a technických věd, které rostou nejvíce jak z hlediska pracovníků výzkumu, tak z hlediska výdajů). Druhým faktorem je právě velký nárůst pracovníků 1
NKC nezískalo grantovou podporu v rámci soutěže EUPRO II MŠMT, což znamená, že prakticky veškeré naše aktivity (mentoringový program pro středoškolačky, spolupráce se státní správou, aktivity na mezinárodní úrovni v Evropském výzkumném prostoru, podpora institucím pro účast v H2020, příprava podkladových materiálů, akce jako Noc vědců a vědkyň a další workshopy a semináře atd.) jsou v ohrožení. S odpovědnými orgány jednáme o řešení situace. PROSINEC 2015
výzkumu a vývoje – počet lidí, kteří pracují ve vědě, roste, Česká republika je ale jednou z mála zemí v Evropě, kde tento nárůst tvoří ženy v tak mizivém procentu – a to zejména v soukromém sektoru. Výzkumné firmy v ČR z různých důvodů vzdělané ženy zaměstnávat nechtějí a situace není růžová ani na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích. Důvodů je mnoho. Jedním z nich je i nastavení rodinné politiky v ČR a tristní nedostatek jeslí a mateřských škol, na což upozorňuje i nová zpráva Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen s malými dětmi na trhu práce. Mít dítě v ČR pro ženy, včetně těch pracujících ve vědě, znamená často ohrožení nezaměstnaností. Jde o téma, které v posledních letech sledujeme s rostoucími obavami. Za dobu naší existence se totiž akademické a výzkumné prostředí v ČR zásadním způsobem změnilo. Byl zaveden systém hodnocení vědecké práce na národní úrovni (nedostatky českého unika v podobě kafemlejnku jsou, myslím, všeobecně známy) a mnohé instituce zavádějí hodnocení vlastní. Tyto systémy ovlivňují to, jak všichni ve vědě pracujeme – tlak na publikace ovlivňuje naše každodenní výzkumné praktiky, vede k tomu, že není hodnocena pedagogická práce na vysokých školách, kvantita má prim nad kvalitou. Při hodnoceních se ale většinou nebere ohled na profesní přestávky z důvodu rodičovství či jiné péče a místo akademického věku se počítá věk biologický. Dále, podobně jako v zahraničí se financování v rostoucí míře rozděluje účelově, na základě soutěže o granty. A konečně roste tlak na mezinárodní akademickou mobilitu, a to do té míry, že u Juniorských grantů GA ČR se postdoktorská stáž stala podmínkou účasti v grantové soutěži. Už tyto kroky samy o sobě v sobě nesou genderové nerovnosti. Jak ukazují výzkumy, hodnocení vědecké práce navíc ovlivňují genderové a rasové předsudky. Vědecká práce žen je hodnocena jinak a hůře, než vědecká práce mužů. O těchto studiích ostatně přinášíme pravidelně zprávy i v newsletteru. Dále, účelové financování je spjato se smlouvami na dobu určitou – jenže osoby, které jsou zaměstnané na tento typ smlouvy, nepožívají ochranu v rodičovství jako osoby pracující na smlouvu na dobu neurčitou. Rostoucí pracovní nejistota související s řetězením pracovních smluv na dobu určitou, neexistence jasných a transparentních pravidel, jak implementovat ustanovení Zákoníku práce na vysokých školách a veřejných výzkumných institucích, a de facto nulová ochrana pracovního místa rodičů, kteří s dočasnými pracovními kontrakty nastupují na rodičovskou, nás vedly k tomu, že jsme se obrátily na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a ministryni práce a sociálních věcí, aby se situace začala ve spolupráci s reprezentací vysokých škol a ústavů AV ČR řešit – například vydáním metodického pokynu pro VŠ a v.v.i. Politická úroveň Tím se dostávám k politické rovině. Nepřestává nás udivovat, že klesající zastoupení žen ve vědě a zhoršující se pracovní podmínky ve výzkumu nechávají politickou reprezentaci do velké míry v klidu. To, že se tématem nezabývaly pravicové vlády, není tolik překvapující. Topolánek ve své době přeci prohlásil, že „žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž.“ Překvapující ale je, že varovná čísla a výsledky výzkumů, které provádíme, nevedou ke konkrétním krokům stávající politickou reprezentaci. Jinak by se tématu rozvoje lidských zdrojů ve vědě a genderové rovnosti ve vědě musela věnovat pozornost v národních politikách výzkumu, vývoje a inovací. Její aktualizace se připravuje a i o tom zde přinášíme zprávu. Domníváme se, že ve světle statistik si téma zaslouží podrobnou analýzu a vytvoření opatření, která ji budou řešit. Pevně věříme, že připomínkovací řízení dokumentu otázku rovnosti ještě vrátí do hry. Mělo by, neboť oblasti vědy a výzkumu je věnována celá kapitola 5 Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014-2020, a pak zde jsou závěry Rady pro konkurenceschopnost z 1. 12. 2015 k podpoře genderové rovnosti v Evropském výzkumném prostoru, která vyzývá vlády a výzkumné instituce a grantové organizace k tomu, aby přijímaly systémová opatření na podporu genderové rovnosti, řešily otázku nízkého zastoupení žen ve vedoucích pozicích, vytvářely pracovní prostředí přátelské k rodině, sbíraly statistiky segregovaných dle pohlaví a mnoho dalšího. Jedinou institucí, která v rámci své gesce téma genderové rovnosti ve vědě soustavně řeší, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Možná je tomu i proto, že je odpovědné za mezinárodní spolupráci ve výzkumu a tam jde o téma nepřehlédnutelné. V roce 2013 MŠMT provedlo analýzu stavu genderové rovnosti v oblastech své gesce a přijalo střednědobou strategii. NKC s MŠMT úzce spolupracuje a těší nás to. Máme radost, že v letošním roce se setkaly s dobrou odezvou workshopy k tématu genderové rovnosti pro pracovníky a pracovnice MŠMT. V roce 2008 jsme v rámci priorit a postupů MŠMT daly podnět k ustavení Ceny Milady Paulové za celoživotní přínos vědě. Cena Milady Paulové je ministry a ministryněmi udělována od roku 2009 a získaly ji význačné české vědkyně v oboru ekologie a udržitelného rozvoje, ekonomie, chemie, historických věd, farmakologie a toxikologie, stavebního inženýrství a architektury a naposledy ve fyzice. Oproti tomu hlavní cena Česká hlava, kterou uděluje vláda, je nadále vyhrazena pouze mužům – ne že by si PROSINEC 2015
laureáti cenu nezasloužili, jen ten nepoměr 14 oceněných mužů versus 0 oceněných žen je už zarážející. Grantová agentura ČR a dík odvážným vědkyním Pamětníci a pamětnice si budou pamatovat první národní konferenci o genderu a vědě, kterou jsme v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uspořádaly v roce 2005. Jedněmi z nejdůležitějších podnětů bylo nastavení podmínek účasti a řešení grantových soutěží. Šlo o to, že soutěže pro mladé vědce a vědkyně měly věkový limit 35 let a žádné ustanovení týkající se rodičovství. To se nám podařilo změnit relativně rychle a bezbolestně – věkový limit byl nahrazen roky od dokončení doktorátu a do lhůty se nezapočítával čas strávený na rodičovské a mateřské dovolené. Problémy ale u postdoktorských grantů GA ČR přetrvávaly a tehdejší vedení je odmítalo řešit. Šlo o nemožnost odložit zahájení grantu a přerušení grantu v případě rodičovství. Po několika letech úsilí vyjednávat jsme se v roce 2012 obrátily na veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského a ten dal všem bodům naší stížnosti za pravdu. Náš dík patří odvážným vědkyním, které svoji kauzu s GA ČR do stížnosti uvedly a nebály se jít do sporu s agenturou při vědomí, že je to může ohrozit při budoucích žádostech o granty. Postdoktorské granty ale byly v zápětí zrušeny, nahradily je Juniorské granty – a problémy se objevily znovu. Hojně kritizovaná podmínka půlroční postdoktorské stáže byla nakonec upravena tak, že je možné jet na dvě kratší stáže. Na Akademickém sněmu AV ČR v prosinci tohoto roku předseda GA ČR prof. Netuka sdělil, že ve výjimečných případech bude do budoucna možné přerušit i standardní granty. Na podrobnosti si musíme počkat. Na obzoru se ale rýsuje další téma k řešení, a to je diskriminace uchazeček o granty hodnotiteli na základě rodičovství. Obrací se na nás totiž vědkyně, jejichž posudky hodnotí jejich vědecký výkon jako nedostatečný kvůli tomu, že „promarnily“ čas na rodičovské dovolené. Přitom to, že je nutné vědecký výkon hodnotit na základě tzv. akademického věku, a ne věku biologického, je obecně známé a i my na tento fakt dlouhodobě odpovědné instituce upozorňujeme. NKC – gender a věda je samostatné výzkumné oddělení Přes stávající nejistotu pro nás byl rok 2015 úspěšný. Za prvé, od 1. července jsme samostatným výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR. Je to jasný doklad toho, že jsme se mezinárodně etablovaly, jsme schopné navazovat spolupráci s prestižními institucemi, svoji expertízu poskytujeme Evropské komisi, Úřadu vlády i MŠMT a děláme výzkum, který rezonuje s výzkumnými prioritami a zájmy celosvětově. Ráda bych na závěr zmínila v rychlém sledu ještě několik dalších věcí, které v letošním roce považuji za náš úspěch. V roce 2015 jsme byly zvoleny do výkonných orgánů důležitých mezinárodních sítí: Kateřina Cidlinská byla zvolena do výkonného výboru sítě mezinárodních výzkumných institucí v pokročilých genderových studiích RINGS a já jsem byla zvolena do výkonného výboru Výzkumné sítě 24 Sociologie vědy a technologií Evropské sociologické asociace. Kateřina Cidlinská výzkumně otevřela téma odchodů z vědy – co vede lidi k tomu, že akademickou dráhu opouštějí, kam odchází a v čem spočívají genderové rozdíly. Téma je to neprobádané a i mezinárodně nové. Už pět let úspěšně funguje mentoringový program pro středoškolačky, jehož cílem je dívkám ukázat technické a přírodní vědy jako to pravé místo pro ně. Mentoring si díky práci Kateřiny Cidlinské a Martiny Fucimanové užilo už téměř 200 středoškolaček a my máme radost, že jejich počet roste, stejně jako počet spolupracujících univerzit. Víme totiž bezpečně, že začít řešit nízké zastoupení žen v oborech, které jsou považovány za mužské, až na VŠ, je jednoduše pozdě. Při dlouhodobé absenci statistik segregovaných dle pohlaví v důležitých strategických dokumentech je klíčová Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě z pera Hany Tenglerové. Bez ní bychom jen obtížně mohli sledovat nepříznivý vývoj, který od roku 2012 v ČR zaznamenáváme. Bylo by fajn, kdyby statistické údaje začala odpovědná místa brát vážně. Je to vlastně docela fascinující: statistikami se oháníme vlevo vpravo, statistický údaj většinou stačí jako pádný argument. Zjevně ale ne, když jde o genderovou rovnost…
PROSINEC 2015
Marta Vohlídalová v letošním roce dokončila unikátní studii srovnání podmínek pro vědeckou práci před rokem 1989 a po něm. Poukazuje na to, že před rokem 1989 byly klíčovými momenty zvratu v kariéře vědkyň politické události, po roce 1989, a zejména v poslední době, se tímto momentem stává mateřství. Ukazuje také, že negativní dopady genderově konzervativního nastavení českých rodin, které ovlivňuje možnosti žen včetně vědkyň budovat kariéru, významně ovlivňují strukturální podmínky – nastavení rodinné a sociální politiky, dostupnost zařízení péče o dítě, v nové době nastavení pravidel grantových soutěží apod. Nejde tedy jen o to, nalézt si správného manžela a umět si to zařídit a časově zorganizovat, jak tak často slyšíme. Stát a výzkumné a vysokoškolské instituce mají na možnostech profesního rozvoje žen zásadní podíl a tuto svoji odpovědnost by si měly uvědomit. Díky Haně Víznerové si rozšiřujeme expertízu v oblasti implementace kulturní a institucionální změny pro genderovou rovnost, mimo jiné i v rámci Pracovní skupiny pro změnu, která vznikla na začátku roku 2015. Těší nás nárůst zájmu mezi institucemi a věříme, že tento trend bude pokračovat. Naše stránky http://www.gendervh2020.cz/ budeme rozšiřovat a nabízet stále více informací o tom, jak řešit projekty kulturní a institucionální změny a jak řešit integraci genderové dimenze v Horizontu 2020 obecně. V letošním roce jsme zaznamenaly i obrovský mediální zásah, a není to pouze kvůli kauze výstava v knihovně AV ČR. Lví podíl na tom má kolegyně Naďa Straková, jejíž novinářská kariéra v BBC či Respektu teď pomáhá zviditelňovat vědkyně, jejich práci a práci NKC v mediálním světě. Možná jste zaznamenali, že AV ČR letos slavila 125. výročí. Bohužel nikoho z těch, kdo přípravu oslav připravovali, nenapadlo podívat se na historii žen v ústavech AV ČR, což je docela běžná praxe, když se slaví výročí na výzkumných institucích v zahraničí (třeba v Královské společnosti ve Velké Británii). Napadlo to ovšem Hanu Tenglerovou a spolu s Naďou Strakovou vytvořily pro Týden vědy a techniky výstavu V zapomnění: ženy v naší vědě. Nebyla to ale jediná výstava: spolu s kolegyněmi z VŠCHT Praha připravily Blanka Nyklová a Hana Víznerová výstavu Ženy na VŠCHT, která prezentuje tři generace vědkyň. Značný ohlas měla i diskuse o přechylování českých příjmení, kterou uspořádala Michaela Trtíková Vojtková v rámci Noci vědců a vědkyň. O debatu byl nebývalý zájem, navzdory tomu, že se konala v pátek a před prodlouženým víkendem. Diskuse to byla bouřlivá. Asi největším překvapením bylo to, že komentátor Robert Záruba je vystudovaný bohemista, a tak zdárně nahradil české jazykovědce, kteří se programu odmítli účastnit s tím, že nejde o relevantní téma. Pro rostoucí počet českých žen to ovšem téma je, a jak uvedla právnička Pavla Špondrová, přechylování je možné chápat i jako otázku lidských práv, protože člověku je garantováno právo na sebeurčení. Český zákon by tak mohl být vnímán jako v rozporu s tímto právem. Dovolte mi na závěr poděkovat Vám všem za podporu, kterou nám vyjadřujete. Děkuji též všem, kteří s námi spolupracují, vystupují na našich akcích či mají zájem o naši expertízu. V tento moment je pro nás Vaše podpora důležitější než kdy jindy. Nejde o nic menšího než o to, zda budeme do budoucna moci pokračovat v nastoupené cestě. Pokud si stejně jako my myslíte, že genderová rovnost ve vědě je důležitou hodnotou, že naše činnost má smysl a přispívá k tomu, že se podmínky pro vědeckou práci mění, napište předsedovi AV ČR, napište řediteli Sociologického ústavu, napište nám. Děkujeme Vám! V každém případě se v novém roce můžete na newsletter opět těšit.
KATEŘINA FALK: VĚDKYNĚ, CO STŘÍLÍ DO DIAMANTŮ
[email protected], 728 026 891. Aneb všechno, co jste chtěli vědět o laserové plazmové fyzice a báli jste se zeptat Rozhovor s Kateřinou Falk vedla Michaela Trtíková Vojtková z NKC gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., 3. 12. 2015, Dolní Břežany, Eli Beamlines.
PROSINEC 2015
Kateřina Falk pochází ze Zlína, kde studovala na osmiletém gymnáziu. Středoškolské studium dokončila na St Leonards School v St Andrews ve Skotsku. Poté začala studovat fyziku na prestižní Imperial College London. Po druhém ročníku skrze Undergraduate Research Opportunities Programme (UROP) získala pozici laboratorní asistentky a zabývala se výzkumem jaderné fúze. Na Oxfordu působila jako doktorandka, a také zde učila studenty druhého a třetího ročníku v laboratorních praktikách optiky, elektromagnetizmu a atomové fyziky. Působila v laserových laboratořích v USA, ve slavné Los Alamos National Laboratory.
Holka a laser!?! Kateřino, jakým oborem se zabýváš? Dělám plazmovou laserovou fyziku. Střílím velkým, spíš gigantickým laserem do různých malých vzorků a snažím se simulovat různé typy hmoty, až její extrémní stavy. Baví mě vše od laboratorní astrofyziky až po termonukleární fúzi, u které někteří doufají, že to bude jednou nový čistý zdroj energie. Je to všechno hlavně extrémní fyzika.
Od prvního dalekohledu až k prestižnímu místu na ELI Jaké byly důležité okamžiky ve tvém životě? Milníky, které tě významně ovlivnily a dovedly k vědě… Jeden pro mě důležitý milník byl, když učitel fyziky v primě řekl, že holkám nepůjde fyzika, a to mě nakoplo: začalo mi šrotovat, proč by jim jako neměla jít? Tehdy jsem ještě neměla propojený vesmír s fyzikou, ale v tu chvíli mi to docvaklo, že na tom něco nehraje. Pak pro mě bylo nesmírně důležité, že ve Zlíně byla hvězdárna, kde jsme se potkávali s dalšími lidmi, byla to pro mě velmi důležitá komunita. A co zahraniční zkušenost? Jistě. Pak pro mě bylo hodně důležité, že jsem šla na stipendium do Skotska. To bylo o tom, že jsem se osamostatnila. To mi otevřelo oči, začala jsem si na sebe vydělávat, dokonce jsem si vzala na rok pauzu, abych si vydělala na školu. Začala jsem si vážit studia. I když jsem neplatila školné, tak jsem se musela o sebe postarat, vážila jsem si toho, že tam mohu být, musela jsem se o to zasloužit. Vydržet to sama. Všechno bylo jenom na mě. A další milník byla Imperial College. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
ZMĚNA NA POKRAČOVÁNÍ 728 026 891.
[email protected], Projekt TRIGGER je v polovině Kateřina Grecová, VŠCHT Praha, manažerka projektu TRIGGER Čas rychle letí a v lednu 2016 to budou dva roky od začátku mezinárodního projektu TRIGGER (transformace institucí z hlediska genderové rovnosti). Proto je konec roku 2015 ideálním časem na rekapitulaci všech dosavadních důležitých kroků, které zatím v rámci projektu české řešitelky udělaly k podpoření diverzity, genderové rovnosti a etiky výzkumu. V České republice je projekt řešen na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Odbornou expertízu poskytuje NKC – gender a věda. Dalšími mezinárodními partnery jsou university v Londýně, Paříži, Madridu a Pise.
PROSINEC 2015
K nejpozoruhodnějším výstupům prvního roku projektu patří Zpráva o statistickém přehledu o rovnosti mužů a žen na VŠCHT Praha, stejně tak jako kvalitativní a kvantitativní výzkum pracovních podmínek mezi zaměstnanci na vysoké škole. Tato zjištění, která poskytla nezbytný základ pro nastavení dalších aktivit a opatření, byla prezentována Akademickému senátu a také na webových stránkách gro.vscht.cz, vytvořených pro představování aktivit projektu a obecně tématu genderové rovnosti na VŠCHT Praha. Dalším velkým úspěchem v prvním roce projektu bylo zavedení nového pravidla do podmínek Interní grantové agentury. Soutěž je nyní otevřena i pro rodiče na rodičovské dovolené, kteří se vracejí na univerzitu po kariérní přestávce. Velkou část aktivit projektu tvoří workshopy a semináře pro různé cílové skupiny, např. workshopy pro vedoucí pracovníky a pracovnice zaměřené na rozvoj manažerských kompetencí zohledňujících gender a diversitu na pracovišti či workshopy na téma slaďování pracovního a rodinného života, hodnocení vědecké práce apod. Pro nejvyšší vedení školy jsme uspořádali dva diskusní semináře o rovných příležitostech a genderových stereotypech ve vědě, z nichž jeden vedl prof. Manfred Horvat, odborník na politiku rozvoje lidských zdrojů z Vídeňské univerzity. Také proběhly semináře pro mentees a mentory z našeho mentoringového programu, který na VŠCHT Praha vznikl právě díky projektu TRIGGER. Některé z nich vedla Dr. Jennifer de Vries, vysoce uznávaná expertka na mentoring a koučink z Univerzity v Melbourne. Pilotního mentoringového programu na VŠCHT Praha se celkem zúčastnilo 12 mentees, z toho 7 žen. Nyní plánujeme další, vylepšený mentoringový program pro rok 2016. Další skupina workshopů se zaměřila na rozvoj kompetencí, profesních dovedností i osobnostní rozvoj žen s cílem posílit jejich kariérní postup a vstup do vedoucích a rozhodovacích pozic. Za pravděpodobně největší úspěch druhého roku projektu považujeme institucionalizaci Ceny Julie Hamáčkové. Toto ocenění bylo vyvoláno potřebou zpřístupnit téma začlenění analýzy na základě pohlaví a genderu do výzkumné činnosti v různých disciplínách a oborech VŠCHT Praha a motivovat studující, aby se této otázce začali ve svých výzkumných pracích věnovat. V souvislosti s přípravou studujících na Cenu Julie Hamáčkové byly na VŠCHT Praha uspořádány dva workshopy vedené organizací Yellow Window, která poskytuje tréninky a poradenství obrovskému množství evropských institucí, které otázku analýzy na základě pohlaví a genderu řeší. V průběhu roku 2014 a 2015 byly vedeny rozhovory s vědkyněmi, výzkumnicemi a pedagožkami z VŠCHT Praha, které se nachází v různých fázích profesní dráhy. Rozhovory jsme pravidelně zveřejňovaly na gro.vscht.cz a také odprezentovaly ve formě plakátů na výstavě v rámci Noci vědců 2015. Plakáty jsou k nahlédnutí zde. Rozhovory vyjdou knižně na začátku roku 2016. Kniha bude pokřtěna 18. února 2016 v galerii Národní technické knihovny. Již nyní Vás na křest srdečně zveme! Stejný význam pro zviditelnění tématu a systematickou podporu genderové rovnosti a diverzity na VŠCHT Praha vedle institucionalizace Ceny Julie Hamáčkové má i zahrnutí genderu mezi tři nejdůležitější témata (priority) v novém strategickém dokumentu VŠCHT Praha.
PROSINEC 2015
Cena Julie Hamáčkové na VŠCHT Praha Kateřina Grecová V roce 2015 byla na VŠCHT Praha ustavena Cena Julie Hamáčkové, která se uděluje ve třech různých kategoriích. Cena byla založena výzkumným týmem v rámci projektu kulturní a institucionální změny 2 TRIGGER . Soutěž nese jméno Julie Hamáčkové, významné osobnosti české hydrochemie a první profesorky na vysoké technické škole v Československu. Přemýšleli jsme, jak motivovat studující i zaměstnance a zaměstnankyně k tomu, aby se začali seriózně zabývat tématem genderu ve výzkumu, proto nás napadlo vymyslet soutěž, ve které ti nejlepší získají ocenění, jež jsme nazvali po první profesorce a děkance na VŠCHT Praha, Julii Hamáčkové. Cena je udělována ve třech kategoriích. První kategorie A) je ocenění akademických, výzkumných a dalších pracovnic za mimořádný přínos k rozvoji jejich oboru, druhá kategorie B) je ocenění zaměstnanců či zaměstnankyň školy za jejich podporu a prosazování rovných příležitostí v pracovních vztazích, pedagogické a výzkumné činnosti a třetí kategorie C) je věnována studujícím bakalářských, magisterských či doktorských programů, kteří zahrnují do obsahu svých výzkumných témat a prací analýzu na základě genderu a/nebo pohlaví. Letos byla cena vyhlášena v kategoriích A) a C). Laureátka Ceny v kategorii A) je Ing. Monika Tomaniová, Ph.D. z Ústavu analýzy potravin a výživy Fakulty potravinářské a biochemické technologie. Hodnotící komise schválila jednomyslně udělení ceny Dr. Tomaniové za její významný přínos pro školu v oblasti podpory a rozvoje mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Kandidátku na cenu nominoval Ústav analýzy potravin a výživy prof. Jany Hajšlové, CSc. Cena byla laureátce předána rektorem na vánočním koncertě VŠCHT Praha dne 15. prosince 2015. Rozhovor s Monikou Tomaniovou k přečtení zde. V kategorii C) byla soutěž vyhlášena v červnu 2015, do soutěže bylo podáno 11 studentských prací. Dne 18. 11. 2015 hodnotila odborná komise pod vedením prorektora pro vědu a výzkum prof. Kratochvíla kvalitu a prezentace přihlášených studentských prací. První cenu získala Bc. Michaela Švarcová, studentka 5. ročníku FPBT, s prací na téma Léčba kožních mykóz pomocí nízkoteplotního plazmatu. Vítězka zjistila, že při léčbě mykózy na morčatech probíhá nemoc jinak u samic než u samců a tyto rozdíly nadále zkoumá. Druhé místo obsadila Ing. Dana Bílková, která se intenzivně věnuje vývoji čichových učebních pomůcek pro výuku organické chemie žáků se zrakovým postižením a rozdílným vnímáním této pomůcky u studentek a studentů s i bez zrakového postižení. Variabilita témat soutěžních prací byla velká – od kulturních a sociálních aspektů hygienického zázemí v různých částech světa přes mykotoxinové kontaminace bylinných doplňků stravy a jejich rozdílnou toleranci a působení na obě pohlaví až po zkoumání genderové dimenze v podnikové kultuře. Dobrá zpráva je, že i v chemii, jakožto zdánlivě neutrální vědecké disciplíně, se dá genderová dimenze ve výzkumu nalézt poměrně snadno. Prof. Dr. Ing. Julie Hamáčková, DrSc. (*1892 - †1968) patřila k prvním ženám studujícím na technických vysokých školách v tehdejším Československu. Byla první chemičkou, která se u nás věnovala výhradně chemii odpadní vody. Významně se podílela na vývoji technologií v čistírně odpadních vod v Bubenči. Během své vědecké kariéry nashromáždila mnoho materiálu pro pozdější knižní publikace a též se starala o výchovu nových odborníků a odbornic, vypracovala podrobné předpisy pro práci na rozborech vody. Je považována za zakladatelku české hydrochemie. V roce 1954 byla jako vůbec první žena na vysokých školách technických jmenována profesorem chemie vody. O rok pozděni jí byla udělena vědecká hodnost doktora chemických věd a vyznamenání za vynikající práci. Účastnila se i na řízení VŠCHT Praha, kde působila jako proděkanka a později děkanka Fakulty technologie paliv a vody. 2
TRIGGER = TRansforming Institutions by Gendering contents and Gaining Equality in Research; http://triggerproject.eu/ PROSINEC 2015
AKTUALITY Hana Tenglerová Centrum výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe se připojilo k chartě o genderově senzitivní komunikaci Organizace se v chartě mj. zavazují podporovat v rámci komunikace sociální odpovědnost a respekt k lidské důstojnosti, eliminovat všechny formy diskriminace a soustavně používat genderově citlivý jazyk. Ředitel Centra výzkumu globální změny - CzechGlobe prof. Michal V. Marek dokument podepsal mezi prvními, a to 4. prosince 2015. Více informací zde, anglické znění charty je ke stažení zde Vyšla Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v ČR Vyšla Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v ČR, alternativní zdroj informací k vládním a resortním materiálům, které plánují a popisují aktuální kroky při prosazování genderové rovnosti. Na kapitolách o vědě, akademickém sektoru a institucionálním zabezpečení politik genderové rovnosti se podílely členky NKC – gender a věda. Celá zpráva je ke stažení zde.
Návrh Aktualizace NP VaVaI k genderové rovnosti Co přináší aktualizovaná Národní politika výzkumu, vývoje a inovací do roku 2020 s výhledem do roku 2025 v oblasti genderové rovnosti ve vědě? Podíl žen mezi výzkumníky je jako indikátor hodnocení jejího naplňování stanoven jen pro veřejný sektor. V soukromém, kde je zastoupení žen minimální a dlouhodobě klesá, nikoli. Dokument si dává za cíl zvýšit do roku 2020 zastoupení žen z 25 % na 30 %, což odpovídá zhruba současnému průměru EU. Jedná se o první závazek tohoto typu vůbec. Nebojíme se, že není kde brát. Jsme jen zvědavé, jak se věc dostane do praxe, pokud se nebude mířit i na soukromý sektor. Z celkového přírůstku výzkumníků/nic mezi roky 2013 a 2014 bylo 88 % osob právě v soukromém sektoru. Muži v tomto meziročním přírůstku představovali celkově 91 %. Dokument ke stažení zde.
Rada pro konkurenceschopnost k genderové rovnosti ve vědě 3
Dne 1. 12. 2015 se v Bruselu na Radě pro konkurenceschopnost sešli evropští ministři a ministryně pro výzkum a vývoj a přijali závěry o podpoře rovnosti mezi muži a ženami v Evropském výzkumném prostoru. Závěry zdůrazňují význam podpory kulturní a institucionální změny v rámci ERA a vyzývají 3
Rada pro konkurenceschopnost je konfigurací Rady EU a sdružuje ministry odpovědné za obchod, ekonomiku, průmysl, výzkum a inovace v členských státech EU. Věnuje se čtyřem oblastem veřejné politiky: vnitřnímu obchodu, průmyslu, výzkumu a inovacím a vesmíru. PROSINEC 2015
Evropskou komisi a členské státy ke stanovení ambiciózních cílů v oblasti genderové rovnosti a k přijetí konkrétních opatření a akčních plánů. Ministři a ministryně mají také formulovat jasné cíle a ukazatele, které pomohou pokrok v této oblasti vyhodnocovat. Komisař pro VaV Carlos Moedas v souvislosti s tím prohlásil, že genderová rovnost se na úrovni politik diskutuje už dlouho a nyní přišel čas jednat rozhodně a věci změnit. Komise sama chce jít v tomto ohledu příkladem. Text závěrů je k dispozici zde.
UNESCO k zastoupení žen ve vědě Z právě vydané zprávy vyplývá například to, že zastoupení žen ve vědě je v arabském světě vyšší než v USA a západní Evropě. Téměř vyrovnaný podíl žen a mužů na pozici výzkumnice/výzkumník má jako jediná z mapovaných regionů Střední Asie. ČR ze 125 sledovaných zemí obsadila z hlediska zastoupení žen ve vědě 82. pozici. V rámci Evropy jsme ze 41 zemí 37. Více zde a zde. Zdroj: https://agenda.weforum.org/2015/12/where-arethe-women-in-science/
Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě za rok 2014 Zpráva konstatuje, že trend zvyšování zastoupení mužů v dnes již velmi maskulinizovaném výzkumu nadále pokračuje a že se také zvyšuje horizontální segregace jak v oblasti sektorů provádění výzkumné práce, tak z hlediska oborů. V roce 2014 bylo zastoupení žen mezi výzkumníky nejnižší od roku 2001, dostáhlo jen 27,2 %. V podnikatelském a vysokoškolském sektoru zastoupení žen mezi výzkumníky klesá, stejně jako v technických, přírodních a humanitních vědách. Roste podíl žen mezi docenty a profesory, z velké části ovšem díky výraznému úbytku mužů s těmito akademickými hodnostmi. V čele institucí výzkumu a vývoje stálo v roce 2014 jen 13 % žen. V širším vedení těchto institucí bylo 23,3 % žen. V poradních a expertních komisích měly ženy 19,6% podíl. Ve všech fázích akademické dráhy najdeme genderové mzdové rozdíly v neprospěch žen. Více ve zprávě zde.
NEWSLETTER PROSINEC 2015 Měsíčník newsletter vydává Národní kontaktní centrum – ženy a věda IV., projekt Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT (kód LE 12003). ISSN 1801–7339 Adresa redakce Jilská 1, Praha 1 110 00 Redakce Marcela Linková, Kateřina Cidlinská, Nina Fárová, Martina Fucimanová, Blanka Nyklová, Alena Ortenová, Hana Tenglerová, Naďa Straková, Michaela Trtíková Vojtková, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová Příspěvky a reakce můžete zasílat na
[email protected]. K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.genderaveda.cz
PROSINEC 2015
