Nestyďme se za to, že pomáháme I.: Moldavsko Ačkoli se nachází v Evropě, Moldavsko je pro mnohé zemí na konci světa. Není se co divit, že už si od dob školních lavic často jen těžko vzpomeneme, kde vlastně leží – není to ani oblíbená turistická destinace, ani významný ekonomický tahoun. Ba právě naopak. Moldavsko, nebo také podle rumunského zkráceného názvu země Moldova, se nachází v jihovýchodní Evropě, přičemž na severu, východě a jihu hraničí s Ukrajinou, na západě pak s Rumunskem, a tedy i s Evropskou unií. V této bývalé svazové republice SSSR dnes žijí přibližně 4 miliony lidí, přesnou situaci v počtu obyvatel však z důvodu velké a sezónně se měnící migrace stanovit nelze. Ta je způsobena současnými závažnými ekonomickými problémy Moldavska, které patří mezi ekonomicky nejzaostalejší země Evropy a hrubý domácí produkt je zde nejnižší ze všech evropských zemí. Přestože má Moldavsko dobré předpoklady pro rozvoj zemědělství, jež je hlavní oporou jeho hospodářství, chybí mu velké zásoby nerostných surovin, má špatnou infrastrukturu a jeho ekonomika je velmi citlivá na kolísání cen energií, neúrodu a nezájem zahraničních investorů. Významným destabilizačním faktorem regionu je i Podněstří, centrum obchodu se zbraněmi, pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí, nad nímž drží ochrannou ruku Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů žijících v této oblasti. Moldavané proto utíkají za prací do zahraničí a objem peněz, který odsud posílají svým rodinám domů, tvoří třetinu hrubého domácího produktu Moldavska. Podobně jako ostatní členové Evropské unie a mezinárodního společenství demokraticky a ekonomicky vyspělých zemí projevuje i Česká republika solidaritu s lidmi v málo rozvinutých zemích a cítí svůj díl zodpovědnosti na řešení globálních problémů, které do značné míry souvisejí s chudobou. V rámci své ze státního rozpočtu hrazené zahraniční rozvojové spolupráce, která je realizována především skrze bilaterální projekty České rozvojové agentury, si Česká republika zvolila Moldavsko jako jednu ze svých pěti prioritních zemí s programem spolupráce. Česká republika financuje rozvojové projekty v Moldavsku již od poloviny 90. let minulého století. Projekty byly realizovány například v těchto lokalitách: -
Vulcaneşti Cahul Hulubaia Leova Iargara
-
Anenii Noi Cimişlia Costeşti Puhăceni Chişinău Orhei Nisporeni Străşeni Mărculeşti BălŃi Ciobalaccia GradiniŃa Clocuşna Braviceni RibniŃa DoroŃcaia Bender řeka Prut řeka Răut
V současné době je Moldavsko ze všech prioritních zemí největším příjemcem pomoci České republiky (viz Graf č. 1). Každoročně Česká republika poskytuje Moldavsku prostředky přesahující 2 mil EUR. Graf č. 1: Alokace 2012 dle zemí
Alokace 2012 dle zemí Vietnam 4%
Palestina 3%
Zambie Afghanistán Angola 3% 5% 2%
Srbsko 8%
Bosna 15%
Mongolsko 16%
Etiopie 13%
Gruzie 6%
Moldavsko 17% Kosovo 4%
Jemen 1% Kambodža 3%
Česká republika působí v Moldavsku v mnoha sektorech, především je jedním z nejvýznamnějších dárců v sektoru voda a sanitace. Při vědomí rozvojových potřeb, v návaznosti na dosavadní výsledky vzájemné rozvojové spolupráce a na základě jednání s představiteli Moldavské republiky se Česká republika v období 2011-2017 soustředí dále na podporu rozvoje sektorů ostatní sociální infrastruktura a služby; zemědělství, lesnictví a rybolov; vláda a občanská společnost; vzdělávání; a obecná ochrana životního prostředí (viz Graf č. 2). Graf č. 2: Rozdělení prostředků na Moldavsko podle sektorů na rok 2012
Moldavsko 2012 dle sektorů Vláda a občanská společnost 8% Vzdělávání 8%
Ostatní sociální infrastruktura a služby 11%
Voda a sanitace 57%
Ochrana životního prostředi 7%
Zemědělství, lesnictví a rybolov 9%
Česká rozvojová agentura vypisuje výběrová řízení na rozvojové projekty v Moldavsku formou veřejných zakázek nebo dotačních titulů. Příprava a realizace projektů probíhá za aktivní účasti moldavských partnerů, kterými jsou například ministerstva, státní agentury, samosprávy apod. Česká rozvojová agentura spolupracuje také s významnými mezinárodními a národními donory působícími v Moldavsku. V následujících letech je dále plánováno pokračování těchto společných aktivit v různých sektorech, aby mohla být plně využita nejen česká expertiza, ale např. i zkušenost z transformace a přístupových jednání do Evropské unie. Rozvojové projekty představují pro české subjekty nejen možnost aktivně se zapojit do zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, ale také příležitost pro jejich návazné komerční aktivity v Moldavsku. Spolupráce s institucionálními partnery a spolupracujícími donory v Moldavsku je v kontextu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky pilotní, neboť Česká republika zde zastává funkci podpůrného koordinátora aktivit Evropské unie.
Ukázkou harmonizace aktivit české rozvojové spolupráce spolu s ostatními vyspělými donory, která je pozitivně hodnocena i zastoupením Evropské komise v Kišiněvě, je projekt „Obnova systému nakládání s odpadními vodami ve městě Nisporeni“, jehož realizaci slavnostně zahájil v říjnu 2010 místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Tento projekt je komplementární vůči projektu „Rehabilitation of the water supply system in the Rayon Nisporeni: Municipalities of Nisporeni, Vărzareşti and Grozeşti, Republic of Moldova“ realizovanému Rakouskou rozvojovou agenturou, Švýcarskou agenturou pro rozvoj a spolupráci a Evropskou komisí. Obdobně koncipovány jsou i další projekty České rozvojové agentury ve městech Vulcăneşti a Cimişlia, které jsou také zaměřeny na obnovu nakládání s odpadními vodami. Další oblastí české rozvojové intervence je likvidace starých ekologických zátěží. Projekt „Průzkum a sanace lokalit znečištěných ropnými látkami v obcích Lunga a Mărculeşti v Moldavsku“ přináší zásadní pozitivní dopad na dostupnost užitkové a pitné vody pro obyvatele obou jmenovaných vesnic. Tématu likvidace ekologických zátěží se věnuje i projekt zaměřený na snížení negativních dopadů v důsledku existence zbytků pesticidů, dočasně deponovaných v regionálních skladech. Mezi významné projekty realizované v Moldavsku lze dále zařadit také „Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Reut“, jehož potřebnost byla bohužel v roce 2010 zdůrazněna katastrofálními záplavami právě na této řece. Na tuto aktivitu navázal projekt „Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany“, který byl podobně jako předešlý projekt realizován v těsné spolupráci se Státní hydrometeorologickou službou Moldavska, jež bude systémy na obou řekách následně provozovat. Zemědělské projekty v Moldavsku jsou zaměřeny na podporu konkurenceschopnosti a efektivity malých a středních podnikatelů a rozvoj ekologického zemědělství. V oblasti sociální péče se česká rozvojová spolupráce v Moldavsku soustředí na projekty, jejichž výstupy přímo nebo nepřímo omezují negativní dopady dočasné pracovní migrace Moldavanů. Jedná se například o budování institucionálních kapacit moldavské vlády pro
práci s opuštěnými dětmi a zvyšování kvality a dostupnosti zdravotně-sociálních služeb domácí péče o staré či nemocné. Obě uvedené aktivity dále Česká rozvojová agentura funkčně propojila s projektem “Addressing the Negative Effects of Migration on Minors and Families Left Behind”, financovaným Evropskou komisí a italským Ministerstvem práce a sociálních věcí. V průběhu minulého roku byl zdárně ukončen projekt zacílený na integraci dětí s postižením nebo se speciálními potřebami do vzdělávacího systému na úrovni předškolního vzdělávání. Vedle pilotní mateřské školy ve městě Orhei získalo Moldavsko sadu normativních dokumentů pro zavedení standardů a manuál inkluzivní mateřské školy. Projekt byl těsně koordinován s aktivitami Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) v Moldavsku. V letošním roce dokončí Česká rozvojová agentura přípravu projektů prevence invalidity v důsledku onemocnění cukrovkou, založení centra domácí péče v severním regionu Moldavska a projektu zaměřeného na tvorbu nástrojů pro financování sociální péče z veřejných rozpočtů. Letošní rok představuje významný posun ve spolupráci mezi partnerskými institucemi veřejné správy České republiky a Moldavska v rámci nového sektoru vláda a občanská společnost. V dubnu tohoto roku bylo podepsáno Memorandum o porozumění, ustavující spolupráci České rozvojové agentury s moldavskou regionální rozvojovou agenturou pro jižní region na realizaci projektu „Podpora Regionální rozvojové agentury Jih a Rady regionálního rozvoje: Aktualizace strategie regionálního rozvoje“. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil velvyslanec České republiky v Moldavsku Jaromír Kvapil, ředitel České rozvojové agentury Michal Pastvinský a za moldavskou stranu místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Iurie Leanca, ministr životního prostředí Georghe Şalaru, ministr regionálního rozvoje Marcel Raducan a ředitelka Regionální rozvojové agentury Jih Maria Culeşov. Projekt vznikl jako součást společného programování zemí EU 12, UNDP, Evropské komise, GIZ a moldavských partnerů. Konečně zajímavostí letošního roku je i zahájení realizace projektu zaměřeného na budování kapacit moldavského hasičského sboru, který je připravován ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky.
Věděli jste, že díky české rozvojové spolupráci v Moldavsku… •
obyvatelé regionů Vulcăneşti a Nisporeni získali novou čistírnu odpadních vod dle evropských standardů?
•
vzniklo v moldavském hlavním městě Kišiněvě denní centrum domácí péče Estera, které již pomohlo přes 500 lidem?
•
ve městě Orhei začala fungovat první inkluzivní mateřská škola pro postižené děti?
•
bylo zabezpečeno a připraveno k ekologické likvidaci 40 tun nebezpečných pesticidů?
•
na řekách Prut a Reut začal fungovat monitorovací systém včasného varování před
povodněmi? To jsou jen některé z úspěchů, kterých zahraniční rozvojová spolupráce České republiky dosáhla v Moldavsku v minulých letech.
