TEX kontra Word Na diskusnı´m e−listu
[email protected] se neda´vno objevila urcˇita´ vy´meˇna na´zoru˚ na te´ma, zda je lepsˇ´ı Word nebo TEX. Spra´vneˇ se tam dosˇlo k za´veˇru, zˇe ota´zka je sˇpatneˇ polozˇena a zˇe se teˇzˇko da´ srovna´vat, ktery´ soft− warovy´ prostrˇedek je lepsˇ´ı. Kazˇdy´ ma´ neˇco do sebe. Ani ja´ v tomto prˇ´ıspeˇvku tuto veˇc nerozsoudı´m, pouze se pokusı´m sezna´mit cˇtena´rˇe s problematikou tohoto dilematu trochu podrobneˇji. Jako uzˇivatel TEXu a hlavneˇ jako cˇloveˇk, ktery´ stojı´ v cˇele vy´vojove´ho ty´mu cˇeske´ho TEXu, zna´m tento program do po− slednı´ho detailu. Na druhe´ straneˇ musı´m prˇiznat, zˇe jsem Word jesˇteˇ nikdy nepouzˇil. Tato pozice meˇ sice stavı´ do situace, kdy teˇzˇko mohu o proble´mu hovorˇit nestranneˇ, prˇesto ale aspon ˇ z jednoho pohledu hodneˇ zasveˇceneˇ. Chteˇl bych prˇedeslat, zˇe acˇkoli zde mluvı´m jmenoviteˇ o Wordu, lze na jeho mı´sto dosadit skoro libovolny´ komercˇnı´ interaktivnı´ softwarovy´ produkt urcˇeny´ k forma´tova´nı´ textu (Ami Pro, Pagemaker, Quark apod.). Slovo Word zde pouzˇ´ıva´m jen proto, zˇe o neˇm zacˇala na zmı´neˇne´m e−listu diskuse a tento program asi zna´ nejvı´ce uzˇivatelu˚.
Hleda´nı´ standardu Diskuse byla vyvola´na po zasla´nı´ jiste´ho prˇ´ıspeˇvku do tohoto listu ve Wordu a otevrˇenou ota´zkou, zda forma´t tohoto programu je vhodny´m stan− dardem pro zası´la´nı´ informacı´ do Internetu e−posˇtou. Touto ota´zkou se ma´ smysl zaby´vat azˇ tehdy, kdy na´m nevystacˇ´ı k vyja´drˇenı´ mysˇlenek v e−posˇteˇ prosty´ text a chceme nasˇe sdeˇlenı´ zdu ˚ raznit neˇktery´mi forma´tovacı´mi prvky, naprˇ´ıklad volbou pı´sma pro urcˇite´ u ´ seky textu. Nebo prosteˇ chceme zaslat jizˇ forma´tovany´ dokument. Zde se mu˚zˇe sta´t forma´t Wordu standardem ve spolecˇenstvı´ lidı´, kterˇ´ı pouzˇ´ıvajı´ jediny´ operacˇnı´ syste´m MS Windows jedine´ konkre´tnı´ verze a vsˇichni na neˇm majı´ MS Word jedine´ konkre´tnı´ verze. Toto spolecˇenstvı´ lidı´ se ovsˇem diametra´lneˇ lisˇ´ı od vsˇech lidı´, kterˇ´ı pouzˇ´ıvajı´ Internet a dı´vajı´ se naprˇ´ıklad do diskusnı´ch skupin (jaky´mi je trˇeba mensa) prostrˇed− nictvı´m net news. Jen cˇa´st teˇchto lidı´ pouzˇ´ıva´ operacˇnı´ syste´m MS Windows konkre´tnı´ verze, ktery´ jediny´ je zˇivnou pu˚dou pro MS Word konkre´tnı´ verze. Ja´ osobneˇ pracuji prˇedevsˇ´ım s UNIXovy´mi graficky´mi termina´ly a podle slo− zˇenı´ Internetove´ komunity je zcela zrˇejme´, zˇe podobny´ch uzˇivatelu˚ je pomeˇrneˇ dost. Zaby´vejme se chvı´li ota´zkou, zda je forma´t MS Wordu prˇenositelny´ do ji− ne´ho operacˇnı´ho syste´mu. Prˇedstavme si, zˇe by mohl existovat prohlı´zˇecˇ tohoto forma´tu trˇeba pro UNIXy. Neexistuje. Procˇ? Protozˇe forma´t Wordu obsahuje v sobeˇ pouze odkazy na fonty, ktere´ jsou instalova´ny v uzˇivateloveˇ operacˇ− nı´m syste´mu, prˇicˇemzˇ algoritmy pro vykreslenı´ znaku˚ z teˇchto fontu˚ chybeˇjı´. Takovy´ dokument je zpracovatelny´ pak jen na takove´m syste´mu, kde jsou vsˇechny pouzˇite´ fonty instalovane´. Bohuzˇel, v prostrˇedı´ MS Windows se roz− sˇ´ırˇil forma´t fontu˚ TrueType, ktery´ nema´ v UNIXove´m sveˇteˇ obdoby. Mozˇna´, zˇe na´vrha´rˇi ostatnı´ch operacˇnı´ch syste´mu ˚ pochopili, zˇe forma´t firmy Adobe Type1 skry´va´ daleko veˇtsˇ´ı mozˇnosti a odmı´tli se forma´tem TrueType zaby´vat. Mozˇna´ se za tı´m skry´va´ i neˇjaka´ obchodnı´ politika. Du˚sledkem toho ale je, 1
zˇe sady fontu˚, uzˇ´ıvany´ch v syste´mu MS Windows, nemajı´ v jiny´ch operacˇ− ˇ eske´ dokumenty nı´ch syste´mech obdobu. Navı´c za´lezˇ´ı i na ko´dova´nı´ fontu˚. C Wordu jsou vy´hradneˇ ko´dova´ny v CP1250, cozˇ je ko´dova´nı´, ktere´ neprˇekra− cˇuje hranice jednoho operacˇnı´ho syte´mu. Mimo tento syste´m je tedy zmı´neˇny´ dokument obtı´zˇneˇ desˇifrovatelny´. Neˇkdo z diskutujı´cı´ch uvedl, zˇe nova´ verze Wordu umı´ do dokumentu prˇibalit pouzˇite´ fonty. To je stejneˇ na nic, pokud forma´t teˇchto fontu˚ nenı´ operacˇnı´m syste´mem prˇ´ıjemce podporova´n. Navı´c se tato vlastnost ty´ka´ azˇ nejnoveˇjsˇ´ı verze a mu ˚ zˇe tedy v soucˇasne´ dobeˇ by´t zdrojem nekompatibility i mezi uzˇivateli Wordu ru˚zny´ch verzı´. Uka´zal jsem, zˇe zaslat prˇ´ıspeˇvek ve Wordu do Internetu neurcˇite´ skupineˇ lidı´ je stejny´ masochismus, jako poslat bina´rnı´ dvi soubor, ktery´ je vy´stu− pem TEXu. Stejny´ v tom smyslu, zˇe dvi soubor ma´ rovneˇzˇ pouze odkazy na pouzˇite´ fonty a prˇedpokla´da´ se, zˇe prˇ´ıjemce ma´ TEXovou instalaci v nı´zˇ tyto fonty budou. Ovsˇem on je to masochismus jesˇteˇ veˇtsˇ´ı. Onu instalaci TEXu totizˇ mu ˚ zˇe prˇ´ıjemce mı´t na libovolne´m operacˇnı´m syste´mu. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe se pouzˇije standardnı´ sada fontu˚ CM (ktera´ je implicitneˇ soucˇa´stı´ kazˇde´ TEXove´ instalace), pak nejsou s tı´m dvi na cele´m sveˇteˇ zˇa´dne´ proble´my a cˇesky´ text je zobrazitelny´ a tisknutelny´ trˇeba v Sydney. Zˇ a´dnou cˇeskou lokalizaci prˇ´ı− jemce nemusı´ mı´t. Tato mozˇnost je postavena na schopnosti TEXove´ instalace na u ´ rovni postprocesingu v prˇ´ıpadeˇ nutnosti automaticky sestavovat slozˇene´ znaky z jednotlivy´ch elementu˚ (naprˇ´ıklad ha´cˇek a pı´smeno). Prˇesto uzˇivatele´ TEXu takove´ veˇci, jako zası´la´nı´ dvi do e−listu˚, nedeˇlajı´. Procˇ? Veˇdı´, zˇe TEX nenı´ jediny´ mozˇny´ prostrˇedek, ktery´ majı´ urcˇiteˇ vsˇichni. Jak to, zˇe se tak cˇasto setka´va´me s Wordovy´mi dokumenty? Zrˇejmeˇ uzˇivatele´ Wordu nabyli dojmu, zˇe to je prostrˇedek, ktery´ musı´ mı´t kazˇdy´. Kladou ne− spra´vne´ rovnı´tko: pocˇ´ıtacˇ = PC = MS Windows a tı´m dokazujı´ svoji omezenost. Nebo netoleranci. Zde tedy spatrˇuji i rozdı´l ve zpu˚sobu mysˇlenı´ teˇchto dvou skupin uzˇivatelu˚. Procˇ? Protozˇe technicke´ podrobnosti jsou prˇed uzˇivatelem Wordu dobrˇe skryty a to vytva´rˇ´ı iluzi, zˇe vsˇechno je jednoduche´. Na druhe´ straneˇ uzˇivatel TEXu veˇtsˇinou urcˇitou technickou prˇedstavu o veˇci ma´. Pokud se uzˇivatel TEXu rozhodne poslat neˇco TEXove´ho do e−listu, je to text, ktery´ stojı´ na vstupnı´ straneˇ TEXu a ktery´ je cˇitelny´ beˇzˇny´mi editory textovy´ch souboru ˚ . Pravda, obcˇas se tam vyskytne neˇjaka´ znacˇka, ktera´ mu˚zˇe by´t pro cizince tajemna´. Ovsˇem v prˇ´ıpadeˇ hladke´ho textu (cozˇ je veˇtsˇina textu˚ trˇeba v tomto cˇasopise) autor potrˇebuje nanejvy´sˇ vyja´drˇit, zˇe je neˇjaky´ text v \uv{c ˇesky ´ch uvozovka ´ch} a neˇco zdu ˚ raznı´ {\it kurzı ´vou}. Vı´ce znacˇek, nezˇ pra´veˇ zde prˇedvedene´, pro hladky´ text nepotrˇebuje. Odstavce oddeˇluje pra´zdny´m rˇa´dkem, na cozˇ je uzˇ zvykly´ z e−posˇty. Takovy´ text mu˚zˇe cˇ´ıst urcˇiteˇ kazˇdy´, i ten, kdo si jej nema´ zrovna mozˇnost zpracovat TEXem. Ani takovy´ forma´t nenı´ ovsˇem zˇa´dny´m standardem, a proto se vrat’me k pu˚vodnı´ ota´zce, jak vypadajı´ standardnı´ forma´ty prezentace textu˚ na Inter− netu. Uzˇivatele´ prˇistupujı´ k nestandardnı´m forma´tu ˚ m hlavneˇ proto, zˇe chteˇjı´ zachovat „ha´cˇky a cˇa´rky“. Pokud komunikujı´ se skupinou lidı´, kde vsˇichni pouzˇ´ıvajı´ program na posˇtu se schopnostı´ zpracovat dokumenty podle stan− dardu MIME, pak by akcenty nemeˇly by´t proble´mem. Veˇc pak nenı´ za´visla´ na operacˇnı´m syste´mu. Pro ko´dova´nı´ se pouzˇ´ıva´ ISO 8859−2 rozepsane´ pomocı´ 2
hexa ko´du˚ do „ASCII 7 bit“ (nutne´ pro bezpecˇny´ transport stary´mi posˇtovnı´mi servery). Jde tedy jen o spra´vnou konfiguraci programu, ktery´ manipuluje s posˇtou na straneˇ uzˇivatele. Pro zasla´nı´ informace do diskusnı´ho listu veˇtsˇ´ı skupineˇ lidı´ je bohuzˇel trˇeba smı´rˇit se s tı´m, zˇe nepouzivame hacky a carky. Acˇkoli se mu˚zˇe zda´t, zˇe na na´s dy´cha´ pocˇ´ıtacˇovy´ praveˇk, podstatneˇ du ˚ lezˇiteˇjsˇ´ı je, aby zpra´vu mohli cˇ´ıst vsˇichni. Trˇeba i ti uzˇivatele´, kterˇ´ı momenta´lneˇ jsou na cesta´ch v zahranicˇ´ı a pro prˇipojenı´ do Internetu jsou vdeˇcˇni i za sedmibitovy´ textovy´ termina´l. Chceme−li prezentovat uzˇ forma´tovany´ text, pak doporucˇuji pouzˇ´ıt Post− Script nebo PDF (viz nı´zˇe). Chceme−li prezentovat text s forma´tovacı´mi in− formacemi, ale k mozˇne´mu doplneˇnı´ prˇ´ıjemcem (naprˇ´ıklad ru˚zne´ dotaznı´ky), pak doporucˇuji pouzˇ´ıt forma´t html. Ony dotaznı´ky (ru˚zne´ grantove´ prˇihla´sˇky apod.) by se daly udeˇlat na u ´ rovni WWW serveru a CGI scriptu˚, pokud porˇa´da− jı´cı´ organizace ma´ sˇikovne´ho web mastera. Prˇitom Netscape cˇi jine´ prohlı´zˇecˇe html na´m beˇhajı´ na vsˇech dostupny´ch operacˇnı´ch syste´mech. PostScript je forma´t pro graficky´ popis strany, ktery´ je neza´visly´ na pou− zˇite´m operacˇnı´m syste´mu a vy´stupnı´m zarˇ´ızenı´. Drazˇsˇ´ı vy´stupnı´ zarˇ´ızenı´ majı´ PostScriptovy´ RIP (raster image procesor) zabudovany´ jako svou soucˇa´st. Po− kud na to nema´me, mu˚zˇeme pouzˇ´ıt volneˇ dostupny´ (public domain) program Ghostsript, ktery´ implementuje RIP do pocˇ´ıtacˇe a je instalovatelny´ na libovol− ne´m operacˇnı´m syste´mu. Pouzˇitı´m Ghostscriptu si mu˚zˇeme te´zˇ PostScriptovy´ soubor prohlı´zˇet v graficke´m oke´nku na obrazovce pocˇ´ıtacˇe. PostScript je de facto standard pro profesiona´lnı´ zpracova´nı´ sazby a popisuje u ´ plny´ vzhled strany. Byl vyvinut firmou Adobe v roce 1985. Pouzˇite´ fonty jsou v PostScrip− tove´m souboru zahrnuty. Prˇ´ıjemce si mu˚zˇe PostScriptovy´ dokument prohle´d− nout naprˇ´ıklad Ghostscriptem na libovolne´m operacˇnı´m syste´mu. Ko´dova´nı´ dokumentu je shodne´ s ko´dova´nı´m prˇibaleny´ch fontu˚ a nemusı´ mı´t nic spo− lecˇne´ho s ko´dova´nı´m fontu˚ syste´mu. PostScriptovy´ soubor obsahuje instrukce zapsane´ jen sedmibitovy´mi znaky, takzˇe jej mu ˚ zˇeme prˇidat k dopisu bez dalsˇ´ıho komplikovane´ho „balenı´“. Posˇtovnı´ servery na´m dokument neznicˇ´ı. Protozˇe je ale takovy´ soubor pomeˇrneˇ rozsa´hly´ a pu˚vodnı´ text je v neˇm velmi sˇpatneˇ cˇitelny´, nenı´ vhodne´ zası´lat jej do diskusnı´ch skupin. Vyspeˇle´ chova´nı´ je poznat podle toho, zˇe prˇispeˇvatel napı´sˇe, zˇe informace zhruba pojedna´va´ o tom cˇi onom a za´jemce ji mu˚zˇe v po− drobneˇjsˇ´ı podobeˇ zı´skat na URL ftp://muj.server.cz/pub/tam/info.ps. PDF (portable document format) je rovneˇzˇ forma´t vyvinuty´ firmou Adobe. Dopln ˇ uje (zhruba rˇecˇeno) PostScript o hypertextove´ mozˇnosti. Firma Adobe nabı´zı´ zdarma prohlı´zˇecˇ tohoto forma´tu Acroreader, ktery´ je instalovatelny´ v libovolne´m operacˇnı´m syte´mu. Uvedene´ forma´ty jsou skutecˇneˇ definova´ny jako standard, tj. s cı´lem udr− zˇet tento forma´t beze zmeˇn i v budoucnosti. Jsou to forma´ty, ve ktery´ch lze archivovat informace pro prˇ´ısˇtı´ generace. Velmi vy´jimecˇneˇ se prova´dı´ zmeˇny forma´tu, ovsˇem vzˇdy zachova´vajı´cı´ kompatibilitu pu ˚ vodnı´ch dokumentu˚. Na− prˇ´ıklad poslednı´ a zatı´m jedine´ rozsˇ´ırˇenı´ PostScriptu (smeˇrem k barva´m) bylo provedeno v roce 1991 (tzv. level 2) a tato verze PostScriptu samozrˇejmeˇ umı´ zpracovat pu˚vodnı´ level 1 (dokumenty z roku 1985). Na druhe´ straneˇ ze zku− sˇenosti vı´me, zˇe forma´ty navrzˇene´ pro provoz konkre´tnı´ verze konkre´tnı´ho 3
editoru jsou cˇasoveˇ velmi pomı´jiva´ za´lezˇitost. Kdyzˇ se podı´va´te naprˇ´ıklad na moji www stra´nku, zjistı´te, zˇe vystavuji sve´ cˇla´nky a knihy vesmeˇs ve trˇech forma´tech: TEX, PostScript a PDF. Ani v jednom prˇ´ıpadeˇ tı´m nezvy´hodn ˇ uji uzˇivatele jednoho operacˇnı´ho syste´mu proti jiny´m. Ani v jednom prˇ´ıpadeˇ tı´m nenutı´m uzˇivatele kupovat k prohle´dnutı´ dokumentu komercˇnı´ softwarovy´ produkt. Domnı´va´m se, zˇe acˇkoli se nestal vstupnı´ forma´t TEXu rozsˇ´ırˇeny´m stan− dardem, je to asi jediny´ mozˇny´ forma´t, ve ktere´m lze archivovat dokumenty pro pouzˇitı´ za deset a vı´ce let. Pod pojmem „pouzˇitı´“ nynı´ nemyslı´m jen jejich prohle´dnutı´ a vytisˇteˇnı´ (na to by stacˇil i PostScript), ale i prˇ´ıpadnou zmeˇnu forma´tova´nı´ a u ´ pravy textu, pokud budeme neˇkdy v budoucnu chtı´t. Stacˇ´ı se podı´vat do minulosti. TEX pracuje jizˇ od roku 1978 a dokumenty vytvorˇene´ v te´ dobeˇ lze dnes zpracovat zcela stejneˇ. Takovou devatena´ctiletou konstantu bychom ve sveˇteˇ pocˇ´ıtacˇu˚ asi teˇzˇko hledali. Navı´c autor TEXu tento projekt v roce 1989 zcela zmrazil a dal tı´m za´ruky, zˇe se naveˇky bude TEX chovat stejneˇ, jako dnes. Nema´m tedy obavu o sve´ knihy a cˇla´nky, pokud se neˇkdy na stara´ kolena rozhodnu prove´st jejich reedici.
Dostupnost softwaru TEX je program vytvorˇeny´ v ra´mci sta´tnı´ho projektu na Stanfordoveˇ uni− verziteˇ a je k dispozici zdarma pro obecne´ pouzˇitı´. Autor Donald Knuth jej prˇedal verˇejnosti ve formeˇ vı´ce nezˇ megove´ho souboru tex.web, ktery´ obsa− huje vsˇechny algoritmy TEXu soucˇasneˇ s jejich podrobnou dokumentacı´. Take´ dal k dispozici na´stroje na zpracova´nı´ tohoto souboru v libovolne´m operacˇnı´m syste´mu a neˇktere´ dalsˇ´ı podpu˚rne´ programy. Vy´sledkem zpracova´nı´ souboru tex.web je spustitelny´ program TEX pro konkre´tnı´ operacˇnı´ syste´m. Mimoto lze informace z tex.web zpracovat TEXem a zı´skat tak peˇtisetstra´nkovou knihu obsahujı´cı´ vsˇechny algoritmy TEXu vyja´drˇene´ v metajazyku WEB a navı´c velmi du˚kladneˇ dokumentovane´. K dispozici jsou i manua´ly k TEXu z Knuthovy peˇtidı´lne´ monografie Com− puters & Typesetting. Nejpodstatneˇjsˇ´ı je zrˇejmeˇ prvnı´ dı´l, ktery´ Knuth nazval The TEXbook a ktery´ je zcela dostacˇujı´cı´ i pro uzˇivatele, ktery´ nechce cˇ´ıst zdro− jovy´ text TEXu. Mnohy´m uzˇivatelu˚m i tato kniha prˇete´ka´ prˇes hlavu, a proto se vyrojilo plno dalsˇ´ıch publikacı´ ru˚zny´ch autoru ˚ typu „zacˇ´ına´me s...“. Implementaci tex.web pro dany´ operacˇnı´ syste´m deˇlajı´ bud’ komercˇnı´ firmy (ktere´ z hlediska pomeˇrneˇ nı´zke´ popta´vky a vysoke´ konkurence z uni− verzit z toho moc neprofitujı´), nebo nadsˇenci na univerzita´ch. Ti druzı´ po vzoru sve´ho vzoru (Knutha) da´vajı´ sve´ vy´sledky lidem zdarma. Mezi nejvı´ce rozsˇ´ırˇene´ implementace patrˇ´ı Berryho web2c pro vsˇechny rozmanite´ UNIXy i jine´ ope− racˇnı´ syste´my, ktere´ majı´ rozumny´ prˇekladacˇ jazyka C. Da´le uved’me Mattesu˚v emTEX pro OS/2 a DOS. Mattes doda´va´ TEX uzˇ ve spustitelne´ podobeˇ *.exe spolecˇneˇ se sadou dalsˇ´ıch na´stroju˚ pro TEXova´nı´ (prohlı´zˇecˇe dvi, programy pro tisk apod.). Vsˇechny tyto veˇci jsou soucˇa´stı´ tzv. CTAN (Comprehensive TEX Archive Network), cozˇ je syste´m ftp zrcadel po cele´m sveˇteˇ, ktery´ nabı´zı´ verˇejny´ TEXovy´ software. Ten v dnesˇnı´ dobeˇ dosahuje suma´rneˇ trˇi gigabajty informacı´. 4
Po cele´m sveˇteˇ existuje plno diskusnı´ch e−listu ˚ zameˇrˇeny´ch k TEXu. Tam mohou uzˇivatele´ hledat radu. Na teˇchto e−listech jsou prˇipojeni odbornı´ci, kterˇ´ı TEX implementujı´ do jednotlivy´ch vy´pocˇetnı´ch prostrˇedı´, takzˇe se uzˇivatelu˚m dosta´va´ rady skutecˇneˇ fundovane´. Dostupnost komercˇnı´ho software a du˚kladny´ch manua´lu˚ k teˇmto produk− tu˚m, ze ktery´ch by se cˇloveˇk dozveˇdeˇl jak to funguje a ne jen co se ma´ deˇlat, nebudu radeˇji komentovat a srovna´nı´ si udeˇla´ kazˇdy´ sa´m. Jisteˇ se te´zˇ mnozı´ cˇtena´rˇi setkali se servisem, kdy zprostrˇedkujı´cı´ firma vysˇle k uzˇivateli ra´doby „odbornı´ka“, za ktere´ho u ´ cˇtuje nekrˇest’anske´ penı´ze a ktery´ mnohdy vı´ mı´n ˇ, nezˇ jen trochu poucˇeneˇjsˇ´ı uzˇivatel.
Da´vkovy ´ kontra interaktivnı´ zpu ˚ sob manipulace se sazbou TEX samotny´ je program, na jehozˇ vstupnı´ straneˇ je soubor prˇipraveny´ v urcˇite´ notaci nejcˇasteˇji textovy´m editorem a na vy´stupnı´ straneˇ je u ´ plna´ informace o vzhledu sazby neza´visla´ na vy´stupnı´m zarˇ´ızenı´ (tzv. dvi). Provoz TEXu je tedy postaven na da´vkove´m zpu˚sobu zpracova´nı´. Prˇipravı´me vstupnı´ soubor, zpracujeme TEXem a prohle´dneme vy´slednou sazbu. Pak upravı´me vstupnı´ soubor a vsˇe se opakuje. Zpu˚sob, s jaky´m komfortem tuto cˇinnost provozujeme, za´lezˇ´ı jednak na vy´konnosti hardware, da´le na schopnostech pouzˇite´ho operacˇnı´ho syste´mu a v neposlednı´ rˇadeˇ na vlastnı´ implementaci TEXu. Nenı´ vyloucˇeno, zˇe uzˇiva− tel bude pracovat s aplikacı´, ve ktere´ mu˚zˇe interaktivneˇ realizovat sva´ prˇa´nı´ o vzhledu sazby pomocı´ mysˇi, prˇicˇemzˇ tato aplikace bude mı´t tlacˇ´ıtko s ozna− cˇenı´m rˇekneˇme „veˇrny´ na´hled“. Po pouzˇitı´ tohoto tlacˇ´ıtka ulozˇ´ı aplikace do− kument ve tvaru vstupnı´ho souboru pro TEX, spustı´ TEX a nakonec aktuali− zuje prohlı´zˇecˇ dvi. Uzˇivatel uvidı´ ve vedlejsˇ´ım oke´nku tote´zˇ, ovsˇem rozmı´steˇnı´ sazby je nynı´ naprosto prˇesneˇ takove´, jak to bude vypadat na tiska´rneˇ. Uzˇi− vatel pak mu˚zˇe pokracˇovat da´l v pra´ci ve sve´ interaktivnı´ aplikaci. Ve verˇejneˇ dostupny´ch implementacı´ch TEXu se takova´ aplikace nedoda´va´, nicme´neˇ na− prˇ´ıklad LyX pro UNIXy je volneˇ dostupny´m experimentem tohoto druhu. Zatı´m bohuzˇel ne zcela dotazˇen. Uzˇivatele´ TEXu takove´ interaktivnı´ na´stroje veˇtsˇinou nepouzˇ´ıvajı´ a ani po nich moc nevolajı´. Radeˇji pracujı´ s „holy´m“ vstupnı´m textem, protozˇe si nenechajı´ ujı´t mozˇnost sahat prˇ´ımo na pa´ky, ktere´ ovla´− dajı´ sazbu. Na prvnı´ pohled zajı´mavy´ uzˇivatelsky´ polsˇta´rˇ jim jenom bra´nı´ ve vyjadrˇovacı´ch mozˇnostech. Ota´zka, zda zvolit interaktivnı´ nebo da´vkovy´ zpu˚sob prˇ´ıpravy sazby, vy− ply´va´ cˇasto z celkove´ho prˇ´ıstupu uzˇivatele k pocˇ´ıtacˇi. Tomu uzˇivateli, ktery´ se nesˇtı´tı´ slova algoritmus a ktery´ neˇkdy v zˇivoteˇ programoval, mu˚zˇe da´vkovy´ prˇ´ı− stup ovla´da´nı´ sazby prˇipadat prˇirozeny´. Ostatnı´m uzˇivatelu˚m, k jejichzˇ ruka´m se pocˇ´ıtacˇe po heslem „pocˇ´ıtacˇ nenı´ nic slozˇiteˇjsˇ´ıho nezˇ ra´dio nebo automaticka´ pracˇka“ dostaly do rukou v poslednı´ch letech, je samozrˇejmeˇ da´vkovy´ zpu˚sob uvazˇova´nı´ zcela neprˇirozeny´. Prˇipada´ jim, zˇe pocˇ´ıtacˇ musı´ na jejich u ´ kony rea− govat okamzˇiteˇ jako to ra´dio. I na chyby ocˇeka´vajı´ okamzˇitou reakci, naprˇ´ıklad houknutı´. Jina´ je situace, kdyzˇ zapisujeme neˇjake´ informace pro program do souboru. Ono zpozˇdeˇnı´, nezˇ se tento program spustı´ a vyjdou najevo nasˇe chyby, mu˚zˇe by´t pro mnohe´ psychicky neu ´ nosne´. To je celkem pochopitelne´ a nechci zde proto zpochybn ˇ ovat vy´hody interaktivnı´ho prˇ´ıstupu. 5
Nikam nevedly diskuse, zda je u ´ cˇelneˇjsˇ´ı da´vkovy´ nebo interaktivnı´ prˇ´ıstup k sazbeˇ, ktery´ se na e−listu mensy rozva´deˇl do ota´zek, prˇi ktere´m rezˇimu pouzˇi− jeme me´neˇ u ´ hozu˚, prˇi ktere´m rezˇimu je rychleji k dispozici mnozˇina informacı´, ktera´ na´s vede k dalsˇ´ım kroku˚m, jak snadno je tato mnozˇina informacı´ zapa− matovatelna´, prˇi ktere´m rezˇimu mu˚zˇe pracovat laik apod. Obeˇ strany zjistily, zˇe pocˇet u ´ hozu ˚ lze zkracovat kla´vesovy´mi zkratkami (v dobre´m textove´m editoru vstupnı´ho souboru pro TEX velmi pruzˇneˇ konfigurovatelny´mi) a zˇe nabı´dky dalsˇ´ıch mozˇnostı´ v on−line „menu“ je jedna veˇc, knihy roztahane´ po stole vedle pocˇ´ıtacˇe druha´ a tyte´zˇ knihy prˇevedene´ do elektronicke´ a hypertextove´ podoby veˇc trˇetı´. Tak, jako neˇkdo ma´ dobrou pameˇt’ „na slovı´cˇka“ a le´pe se mu pracuje s knihou a programovacı´m jazykem, jiny´ mu˚zˇe mı´t pameˇt’ „na obra´zky“ a le´pe se mu orientuje v obra´zkovy´ch nabı´dka´ch interaktivnı´ch programu˚. Tyto dveˇ skupiny lidı´ by k vu ˚ li tomu nemeˇli mezi sebou vyhlasˇovat va´lku. Pokud laika naucˇ´ıme pouzˇ´ıvat vy´sˇe zmı´neˇne´ dveˇ znacˇky (\uv a \it) a necha´me ho prˇipravit text pro hladkou sazbu, pak text doka´zˇe odevzdat v po− rˇa´dku. K dalsˇ´ımu forma´tova´nı´ ovsˇem musı´ prˇistoupit odbornı´k. Za vy´hodu bych povazˇoval, zˇe je mozˇno prˇi vhodne´ deˇlbeˇ pra´ce oprostit autora textu od starostı´ nad formou a mu˚zˇe se plneˇ veˇnovat jen obsahu sve´ho dı´la. Proble´my s formou komplikujı´ mnoha autoru ˚ m pra´ci a jsou prˇitom cˇasto zhola zbytecˇne´, protozˇe autoru˚v text nakonec by´va´ stejneˇ prˇeforma´tova´n v jine´m prostrˇedku, nezˇ je editor, ve ktere´m autor sve´ dı´lo prˇipravoval.
What You See Is What You Get V souvislosti s interaktivnı´ u ´ pravou sazby se cˇasto pouzˇ´ıva´ zkratka WY− SIWYG. Naopak o programech, ktere´ zpracova´vajı´ sazbu da´vkovy´m zpu˚sobem se tvrdı´, zˇe nejsou WYSIWYG. Vzhledem k tomu, zˇe tato zkratka znamena´ „co vidı´sˇ to dostanesˇ“, je tato terminologie velmi jemneˇ rˇecˇeno neprˇesna´. V TEXove´ instalaci si mohu prohle´dnout vy´sledne´ dvi na obrazovce a vidı´m prˇesneˇ to, co dostanu na tiska´rneˇ. Na´hled je v prˇ´ıpadeˇ sazby naprosto veˇrny´ a k dal− sˇ´ım „prˇekvapenı´m“ nemu ˚ zˇe z technologicky´ch du ˚ vodu˚ dojı´t. Na druhe´ straneˇ pracovnı´ plocha interaktivnı´ch programu˚ sice nabı´zı´ pruzˇneˇ opracovatelny´ na´− hled, ale ma´m reference od mnoha uzˇivatelu ˚ , zˇe se cˇasto po vytisˇteˇnı´ nestacˇ´ı divit, co vlastneˇ prˇed tı´m videˇli na obrazovce. Zrˇejmeˇ se tedy tou zkratkou mı´nı´, zˇe nelze prˇ´ımo v na´hledu deˇlat opravy a zmeˇny. Ano, v TEXove´ instalaci pracujeme ve vedlejsˇ´ım oke´nku, kde trˇeba programujeme sazbu. Pokud ma´me dosti rychly´ pocˇ´ıtacˇ, pak po zpracova´nı´ nasˇeho ko´du na pozadı´ TEXem vidı´me v na´hledu provedene´ zmeˇny prakticky okamzˇiteˇ. Takzˇe vlastneˇ deˇla´me v na´hledu zmeˇny, jen ne prˇ´ımo za´sahem do oke´nka tohoto na´hledu. Pojem WYSIWYG se tedy asi pouzˇ´ıva´ v souvislosti s tı´m, jak prˇipravuje text pro sazbu autor. Ovsˇem prˇed chvı´li jsme zmı´nili, zˇe autora mu˚zˇe starost o formu jenom zdrzˇovat a zˇe nakonec bude jeho dı´lo zpracova´no v jine´m pro− strˇedku, nezˇ sa´m pouzˇ´ıva´. Takzˇe to, co vidı´, zdaleka nenı´ to, co dostane po typograficke´m a knizˇnı´m zpracova´nı´. Nedoporucˇuji tedy pouzˇ´ıvat pojem WYSIWYG, protozˇe v neˇm mnohe´ inter− aktivnı´ programy na cele´ cˇa´rˇe prohra´vajı´. Radeˇji se drzˇme oznacˇenı´ interaktivnı´ a da´vkovy´ zpu˚sob zpracova´nı´ sazby. 6
Uz ˇ ivatelska´ prˇ´ıtulnost Program TEX samotny´ nerˇesˇ´ı proble´m uzˇivatelske´ prˇ´ıtulnosti vu˚bec. V ur− cˇite´m smyslu se s proble´mem poty´kajı´ konkre´tnı´ TEXove´ implementace, ktere´ mohou vycha´zet z vy´hod pouzˇite´ho operacˇnı´ho syste´mu (graficke´ rozhranı´, cˇleneˇnı´ na´poveˇd, multitasking apod.). Proto je trˇeba v te´to veˇci du˚sledneˇ roz− lisˇovat mezi pojmy TEX a konkre´tnı´ TEXova´ implementace. Na druhe´ straneˇ programy s interaktivnı´m zpu ˚ sobem zpracova´nı´ majı´ uzˇi− vatelskou prˇ´ıtulnost ve sve´m popisu pra´ce. S jaky´m u ´ speˇchem se s tı´m vyrov− najı´ za´lezˇ´ı na tom ktere´m z nich.
Moz ˇ nosti a flexibilita Program TEX se veˇnuje jedine´mu u ´ kolu, ktery´ by se dal z pohledu in− teraktivnı´ch prostrˇedku˚ charakterizovat jako „nale´va´nı´ textu do sazby“. Tuto cˇinnost vykona´va´ dobrˇe a nema´ v nı´ daleko sˇiroko konkurenci. Byl navrzˇen tak, aby vy´sledna´ kvalita sazby byla co nejlepsˇ´ı. Naprˇ´ıklad algoritmus rˇa´dko− ve´ho zlomu, ktery´ hleda´nı´m minima jiste´ cenove´ funkce rˇesˇ´ı co nejlepsˇ´ı rozvr− zˇenı´ odstavce jako celku, nema´ v mnoha konkurencˇnı´ch programech obdobu. Mezi dalsˇ´ı prˇednosti bych uvedl automatickou tvorbu ligatur a kerning podle informacı´ ve fontu a zcela neprˇekonane´ algoritmy na matematickou sazbu. Interaktivnı´ syste´my veˇtsˇinou majı´ svu˚j cı´l stanoven sˇ´ırˇeji, takzˇe proble´m „nale´va´nı´ textu do sazby“ je jen dı´lcˇ´ı proble´m. Podle toho taky cˇasto vypada´ kvalita vy´sledku. Tyto syste´my totizˇ nemohou do uvedene´ho dı´lcˇ´ıho proble´mu investovat prˇ´ılisˇ mnoho sofistikovany´ch algoritmu ˚ , protozˇe by se ztratila vy´− hoda interaktivnı´ho ovla´da´nı´. Uzˇivatel by musel na kazˇdou zmeˇnu v textu cˇekat neu ´ meˇrneˇ dlouho. Flexibilita TEXu vyply´va´ mimo jine´ z du˚kladne´ dokumentace jeho datovy´ch struktur a z prˇ´ıtomnosti na syste´mu neza´visly´ch pomocny´ch na´stroju˚, ktery´mi lze do teˇchto struktur zasahovat. Naprˇ´ıklad zmeˇna metricky´ch informacı´ fontu˚ nebo mozˇnost pouzˇitı´ tzv. virtua´lnı´ch fontu ˚ na u ´ rovni dvi otevı´ra´ netusˇene´ mozˇnosti. Kdo tyto veˇci zna´, je naprosty´m pa´nem nad vy´sledkem sazby. Naproti tomu mnohe´ interaktivnı´ programy se chovajı´ jako „cˇerna´ skrˇ´ın ˇ ka“. Datove´ struktury nejsou z komercˇnı´ch du˚vodu˚ dokumentova´ny a za´sah do nich a mozˇna´ zmeˇna jiny´m zpu˚sobem, nezˇ nabı´zı´ uzˇivatelsky´ manua´l, je vyloucˇena. TEX ma´ take´ velmi mocny´ programovacı´ jazyk, ktery´m lze rˇ´ıdit a auto− matizovat ono „nale´va´nı´ textu“ v podstateˇ podle jaky´chkoli pozˇadavku˚. Tı´mto jazykem se definuje naprˇ´ıklad vzhled a automaticka´ tvorba obsahu˚, rejstrˇ´ıku˚ a odkazu˚ vsˇeho druhu. Rovneˇzˇ se pomocı´ tohoto jazyka definuje dialekt vstup− nı´ch souboru˚ TEXu. Jedna´ se o zpu˚sob znacˇenı´ a cˇleneˇnı´ vstupnı´ho textu. Jednı´m z takovy´ch dialektu˚ je naprˇ´ıklad LaTEX. Flexibilita programovacı´ho jazyka TEXu je znacˇna´. Zde bohuzˇel nemohu srovna´vat a posoudit zcela veˇrohodneˇ, jak vypadajı´ programovacı´ jazyky interaktivnı´ch na´stroju˚. Poznamenejme, zˇe i Word ma´ svu˚j programovacı´ jazyk a zˇe se v neˇm dajı´ deˇlat i viry. Petr Olsˇa´k
http://math.feld.cvut.cz/olsak 7
