Neologismy v časopisech pro mládež

PEDAGOGICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA

Neologismy v časopisech pro mládež magisterská diplomová práce

Autor: Kristýna Hájková Vedoucí práce: PaedDr. Ivo Martinec, CSc.

Brno 2007

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že tato práce je mým vlastním dílem a že jsem čerpala jen z pramenů uvedených v kapitole Použitá literatura.

V Brně, 9. 8. 2007

……............................................ Kristýna Hájková

2

OBSAH 1. ÚVOD….………………………………………………………………………………….4 2. METODIKA VÝZKUMU……………………………………………………………….5 3. VYMEZENÍ POJMU „NEOLOGISMUS“…………………………………………….6 4. URČOVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ NEOLOGISMŮ…………………………………………….7 I.

NOVÁ

POJMENOVÁNÍ

Z HLEDISKA

VZTAHU

JAZYKA

A

SPOLEČNOSTI……………………………………………………………….9 II.

STYLOVÁ PŘÍZNAKOVOST NEOLOGISMŮ. SLANG………………….11

5. ČASOPISY………………………………………………………………………………13 6. DOTAZNÍK……………………………………………………………………………..15 7. SLOVNÍK ABECEDNÍ…………………………………………………………………18 8. SLOVNÍK ETYMOLOGICKÝ………………………………………………………..26 I.

TVOŘENÍ……………………………………………………………………26

II.

PŘEJÍMÁNÍ…………………………………………………………………31

III.

SÉMANTICKÉ TVOŘENÍ………………………………………………….34

IV.

POSUN MEZI VRSTVAMI…………………………………………………37

V.

UNIVERBIZACE……………………………………………………………40

VI.

OKAZIONALISMY…………………………………………………………40

VII.

SHRNUTÍ...………………………………………………………………….42

9. SLOVNÍK TEMATICKÝ………………………………………………………………43 10. FREKVENCE………………………………………………………...…………………46 11. ZÁVĚR…………………………………………………………………………………..49 12. POUŽITÁ LITERATURA……………………………………………………………..51

3

1. ÚVOD

Čtení časopisů patří k častým a oblíbeným činnostem mládeže. Periodika na tuto cílovou skupinu zaměřená působí na své čtenáře nejen zvolenými tématy článků, ale také tím, jaké jazykové prostředky používají. Časopisy pro mládež kopírují celospolečenský trend – přejímají velké množství slov z cizí slovní zásoby, zejména z angličtiny. Spolu s celkovým rozmachem počítačové technologie a ‚přetechnizováním‘ světa kolem nás to má samozřejmě i vliv na vznik nových pojmenování a na způsob vyjadřování mladých lidí. Ve své práci Neologismy v časopisech pro mládež se pokouším o zevrubný popis současné situace ve způsobech obohacování slovní zásoby. Na základě vybraných neologismů ze zvoleného reprezentativního vzorku periodik analyzuji metody tvoření a získávání nových pojmenování. Text je kromě úvodních kapitol, které přesně popisují vytyčenou problematiku, rozdělen do tří hlavních oddílů - neologismy jsou tříděny ve slovníku abecedním (kap. 7), etymologickém (kap. 8) a tematickém (kap. 9). Práce je doplněna i kapitolou o frekvenčním výskytu a o zpracování dotazníku mezi žáky základní školy, potenciálními čtenáři časopisů pro mládež. Změny v jazyce se zvláště v poslední době výrazně urychlují, nejzřetelněji ve slovní zásobě, a proto také literatura, této problematice věnovaná, velmi rychle zastarává. Olga Martincová, která se na popis vzniku a systematizaci nových pojmenování zaměřuje (Problematika neologismů v současné spisovné češtině, 1983), je též autorkou Slovníku neologismů z roku 1998. Tato publikace však již po necelých deseti letech nepostihuje velké množství pojmenování, která od té doby nově vznikla a objevuje se v publicistice i běžně mluveném jazyce. Z tohoto hlediska by mohla být práce, věnovaná současnému množství a typům neologismů v časopisech pro mládež, alespoň malým, ale užitečným příspěvkem pro postihnutí aktuální neologizace ve slovní zásobě.

4

2. METODIKA VÝZKUMU

Samotný sběr materiálu vycházel z četby a analýzy zvolených časopisů. Z široké nabídky tiskovin pro mládež jsem vybrala reprezentativní vzorek – dva odborné a spíše chlapecké časopisy s technickým zaměřením (abc, Score), dívčí časopis Top Dívky a dva nevyhraněné časopisy pro mládež bez rozdílu zájmů a pohlaví (BRAVO, POPCORN). Pro výzkum jsem použila ročník 2006, a to pět čísel od každého periodika. Pročítáním článků a srovnáváním s dostupnou sekundární literaturou jsem vyabstrahovala základní jazykový materiál (viz 7. Slovník abecední), který sloužil jako výchozí pro další analýzy a pro popis slovotvorných tendencí ve vytváření nových slov. Jako jisté doplnění a pro ilustraci postoje mládeže k jazykové situaci v časopisech pro mládež sloužil dotazník, který vyplňovali žáci 8. a 9. tříd ZŠ UNESCO v Uherském Hradišti. Na základě získaných zjištění, která jsem konfrontovala s odbornou literaturou, pak docházím k dílčím i obecným závěrům ve stanovené problematice.

5

3. VYMEZENÍ POJMU „NEOLOGISMUS“

Před vlastními textovými a lexikálními analýzami časopisů je nutné samotný pojem „neologismus“ přesně vymezit. Encyklopedický slovník češtiny uvádí, že neologismus je „lexikální jednotka, která se ve vztahu k existujícím jednotkám slovní zásoby současného jazyka vyznačuje novostí, a to jak z hlediska vzniku, tak z hlediska funkčního (funkčně systémového, komunikačního, stylistického).“1 Podle P. Hausera2 jsou to slova užívaná menším okruhem uživatelů (někdy dokonce jen jediným autorem), která se postupně šíří, a pokud se stanou obecně užívanými, svůj příznak novosti ztrácejí. Zda jsou tedy slova považována za neologismus nebo již za výraz neutrální, je hodnocení společenské a někdy subjektivní. „Můžeme za ně považovat takové lexikální jednotky, které dosud nebyly součástí slovní zásoby, které však mají možnost stát se jí.“ (Hauser, P., 1980, s. 44). Vznik neologismů se odvíjí od potřeby pojmenovat nově vznikající věci a jevy, popř. od potřeby nahradit dosavadní slovní výrazy jazykovými jednotkami přesnějšími či výraznějšími. Často jsou výsledkem tvoření spontánního. Objevují se ve všech komunikačních sférách a útvarech národního jazyka. Vzhledem k tomu, že mají většinou stylistickou hodnotu a jsou vázány na určitou dobu, jsou v rámci současné slovní zásoby charakterizovány jako vrstva prostředků dobově příznakových a tvoří tak protipól archaismů a zastaralých prostředků. Jak již bylo zmíněno, nové výrazy je možno klasifikovat z hlediska strukturního nebo funkčního. Z hlediska strukturního se za neologismy pokládají slovotvorné neologismy (videoklip), slova utvořená ze zkratek (cédéčko, dývko), přejatá slova (snowboarding), slova s novým významem, tzv. neosémantismy (surfovat „prohlížet webové stránky“), víceslovná pojmenování (např. mobilní telefon3) a frazémy (např. být mimo mísu). Mezi neologismy s funkčního hlediska patří takové slovní tvary, jejichž užití (původně spojené s konkrétním sociálním, pracovním nebo zájmovým prostředím) se změnilo a spolu s tím se přehodnotila i jejich původní (odborná, profesní, slangová apod.) platnost. Za neologismy jsou považovány i ty lexikální jednotky, které se kdysi přestaly užívat a po určité době se jejich užití obnovilo (radní „člen obecní rady“).

1

Encyklopedický slovník češtiny, 2002. s. 284.

2

Hauser, P., 1980, s. 43.

3

Kurzívou jsou označeny jen takové příklady neologismů, které se vyskytly v sebraném materiálu.

6

Neologismy jsou popisovány a zkoumány vždy vzhledem k danému časovému úseku, čili do jisté míry staticky - postihnout procesuálnost je velmi obtížné. Ne všechna slova totiž budou užívána i v dalším období, u některých slov může jejich význam během doby vykrystalizovat nebo se měnit. Je tedy zřejmé, že nová slovní zásoba není homogenní. Některé výrazy se vžily rychle (př. bankomat, video) nebo vznikly běžným způsobem, takže si jejich novost ani neuvědomujeme (př. kioskář, stolkař), jiné nejsou ještě ustáleny (srov. např. jízda v boulích // jízda na boulích). V rámci neologismů se zpravidla rozlišuje mezi vlastními neologismy (tvořenými pravidelně, motivovanými společenskými pojmenovacími potřebami atp.) a mezi pojmenováními tvořenými a užitými příležitostně, tzv. okazionalismy, které jsou vázány např. na sféru literární, kulturní, publicistickou aj. Podstata neologismů spočívá nejčastěji v tom, že neologismy pojmenovávají nový předmět nebo jev skutečnosti, že obohacují vyjadřovací možnosti jazyka. V rovině stylistické stojí v protikladu k archaismům.

7

4. URČOVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ NEOLOGISMŮ

Rozdíly v pojetí neologismů souvisí s odlišným pohledem na jazyk – rozlišujeme tak hledisko diachronní a synchronní. Z diachronního hlediska se za neologismy pokládají ty jednotky, které se nevyskytují v repertoáru slovní zásoby minulého období. Ze synchronního hlediska jsou pak neologismy vymezovány jako takové jednotky, které se z hlediska současných lexikálních norem mohou stát jednotkou „langue“ (Martincová, O., 1983. s. 11). Od takto vymezených neologismů odlišujeme okazionalismy (nové jednotky řeči - viz výše), na druhé straně pak slova potenciální, tj.

dosud

slovotvorně

nerealizované

systémové

možnosti

(popř.

realizované

pouze

v individuálním komunikačním aktu). Neologismy jsou z hlediska onomaziologického označovány jako nová pojmenování (nové pojmenovací jednotky), z hlediska sémantického se pro ně užívají termíny neosémantismy, nové výrazy, nová slova4. Je tedy patrné, že rozsah pojmu se z těchto dvou hledisek nekryje. To se může odrazit při zařazování jednotlivých slov k neologismům, při němž uplatňujeme různá kritéria – jazyková i mimojazyková. Při rozhodování, zda je slovo neologismem, je možno vycházet z kritéria časového, tj. z určitého časového mezníku, nebo z kritéria prvního záznamu. Je nutné mít na zřeteli charakter soudobé lexikální normy spisovného jazyka – k neologismům tedy zařazujeme slova, která lze hodnotit jako nová vzhledem ke spisovné normě.5 Výskyt nových slov je vázán na nové skutečnosti a jevy ve společnosti, problém neologismů je tedy nutno zkoumat i z hlediska sociolingvistického. Sledují se změny ve slovní zásobě, které jsou spjaty se změnami ve společnosti, dále sociálně motivované lexikální procesy a tendence nebo přijetí a šíření nových lexikálních prostředků. V poslední době je aktuální otázka postojů uživatelů k novým slovům, fakt kolektivního schválení či odmítání neologismů apod. Výskyt, užití a uplatnění neologismů se odvíjí od komunikační oblasti a typu komunikace. Komunikační oblasti se vyčleňují podle oboru nebo oblasti lidské činnosti (např. oblast publicistiky, sportu, lékařství apod). Typem komunikace se rozumí vyjadřování z hlediska

4

Onomaziologie (teorie označování) se zabývá procesem pojmenování, tj. procesem jdoucím od myšlenkového

obsahu k jeho jazykové formě. Sémantika (nauka o významu jazykových jednotek) postupuje od formy pojmenování k jeho funkci. 5

Neologismy v mé práci vyšly z průzkumu a analýz časopisů pro mládež – při jejich ověřování jsem se opírala o

literaturu uvedenou v kapitole Použitá literatura.

8

sociálního – v tomto smyslu členíme komunikaci na celospolečenskou (veřejnou, oficiální, polooficiální, neformální), profesní (soubor prostředků užívaných v pracovním prostředí a na toto prostředí vázaných) a běžnou (neveřejnou, neoficiální a polooficiální, při běžné každodenní ústní komunikaci). Zvláštním typem prostředků jsou slangové výrazy, které jsou vázány na sociální, popř. pracovní prostředí a na skupinu uživatelů s tímto prostředím spjatou. Pro ně je charakteristická expresívnost a variabilnost. Tyto výrazy jsou charakteristické zejména u mládeže, tedy u skupiny, která tvoří čtenářskou základnu námi zkoumaných časopisů. Pro mládež má užívání vlastního lexika specifický význam. Kromě toho, že jde o vymezení se z okruhu ostatních věkových skupin, je to především módní záležitost, prostředek určité stylizace. Jako se mládež projevuje specificky např. v odívání, které by mělo splňovat jistá módní kritéria, aby byl jeho nositel akceptován svými vrstevníky, stejně tak působí v kolektivech vrstevníků jazykové prostředky. Projevuje se to např. užíváním typických slangových výrazů, většího množství vulgarismů v projevu nebo vzájemným napodobováním a přenášením nových pojmenování.

I. NOVÁ POJMENOVÁNÍ Z HLEDISKA VZTAHU JAZYKA A SPOLEČNOSTI Jak již bylo řečeno výše, na vznik nových pojmenování, jejich pronikání do slovní zásoby a na její celkový pohyb mají značný vliv i mimojazykové faktory, a proto je důležité popsat neologismy z hlediska vztahu jazyka a společnosti. V takových případech vycházíme ze sociolingvistiky a teorie spisovného jazyka. Potřeba nových pojmenování se objevuje především spolu s hospodářskými, politickými a kulturními změnami, s rozvojem poznání a objevováním nových předmětů skutečnosti. Používání nových pojmenovacích jednotek však nemotivují jen nově vznikající předměty a jevy (v tomto případě se jedná zejména o pojmenování terminologická), ale také složení aktivních uživatelů spisovného jazyka a podmínky současné společenské komunikace. Komunikace se odehrává nejen na úrovni jazyka spisovného, ale velkou měrou i na úrovni jazyka běžně mluveného, jehož součástí jsou komunikační akty vedené sociálními a teritoriálními jazykovými útvary. Mezi komunikačními akty spisovnými a běžně mluvenými tak vzniká jisté napětí. Každá sféra se obohacuje vlastními pojmenovacími jednotkami, ty ale zároveň mohou pronikat do repertoáru těchto protějších sfér a tím se vzájemně obohacovat či ovlivňovat. Takovým způsobem proniká

9

velké množství výrazů z periferie slovní zásoby do jejího centra, přičemž pronikáním rozumíme zařazování vzniklého pojmenování do významové, formální a stylové organizace slovní zásoby. Neologismus se může zařadit buď do lexikálně sémantického pole, do odborného slovníku, nebo si v rámci svého okazionálního charakteru udržet své izolované postavení. Jako bariéra působí často spisovná norma, která neumožňuje neologismům zařadit se do lexikálního paradigmatu spisovných slov (např. u přejatých výrazů, slangu apod.). Tyto jevy je možno vysledovat právě díky analýze časopisů pro mládež – na nich lze dobře pozorovat, jak proniká dříve odborná terminologie (např. počítačová či obecně technická) do běžné mluvy a z periferie slovní zásoby se tak dostává do jejího centra (např. na webu, modem, digitální,…). Podobně tak výrazy pociťované dříve jako slangové ztrácejí postupně svou příznakovost a posunují se směrem k neutrálním jazykovým prostředkům (mobil, surfovat atd.). Vzhledem k současnému celospolečenskému vývoji je aktuální a stále více diskutovanou otázkou problematika přejatých slov. I když se slovní zásoba každého národa vlivem mezinárodních kontaktů přirozeně obohacuje o nová, cizí lexika, popř. o cizí způsoby tvoření, v poslední době se působení těchto zahraničních vlivů podstatně zesiluje (větší příliv anglicismů apod.). Přejaté výrazy mnohdy zdomácní natolik, že už si jejich cizí základ ani neuvědomujeme. Dnes jsou zejména mladí lidé vystavováni větší síle médií a disponují také kvalitnějšími jazykovými znalostmi, proto se jim stávají cizí slova či fráze např. z časopisů či televize inspirací a často je ve školských či přátelských kolektivech napodobují (jsem free, to je cool apod.). Začleňování cizích prvků je však dlouhodobým procesem, někdy se přejímá pouze jako slovotvorný či sémantický vzor (supermodelka). I když proniknou prvky do repertoáru slovotvorných prostředků běžně mluveného jazyka, začleňují se do spisovné normy pomalu a obtížně. Protože nová pojmenování vznikají a uplatňuji se různou měrou, můžeme je rozdělit na dvě skupiny6: a) ta, která se do slovní zásoby pouze zařazují, doplňují ji, a to proto, že mají buď stylový příznak, nebo izolovaný, specializovaný význam (peeling, skype,..); b) prostředky nastupující, konkurenční, variantní, které určují pohyb slovní zásoby (super, frontman,..). Jak již bylo řečeno, jazyk má svou vnitřní dynamiku - jazykové změny jsou výsledkem jazykových a mimojazykových zákonitostí jeho vývoje a slovní zásoba odráží změny v sociálních

6

Martincová, O., 1983, s. 28.

10

podmínkách života společnosti nejrychleji a nejpohotověji. Velké množství nových pojmenování se však v komunikačních aktech společnosti neudrží a zanikne.

II. STYLOVÁ PŘÍZNAKOVST NEOLOGISMŮ. SLANG. Neologismy v časopisech pro mládež jsou většinou stylově příznaková pojmenování (prostředky hovorové a publicismy – př. bulvár), z velké části se jedná o jevy nespisovné (slangové a přejaté výrazy či slovotvorné prostředky – př. předskokan, fitko). Pronikáním a zařazováním do stylové organizace slovní zásoby určují jeden z procesů v rovině funkčně stylové – přehodnocuje se tak stylová platnost příznakových prostředků funkčně stylových vrstev spisovného jazyka. Většinou ztrácejí svůj stylový příznak v okamžiku, kdy začíná být stylově neutrální výraz pociťován jako knižní. Na jeho místo pak plynule nastupuje pojmenování dříve nespisovné (např. holka). Vzhledem k tomu, že se od spisovných výrazů požaduje nocionálnost, nemají do spisovné normy přístup expresivní slangové výrazy. To se týká značné části slangových pojmenování. Pokud tedy mluvčí spojují slangové výrazy s různými expresivními hodnotami, lze předpokládat, že tyto výrazy zůstanou za hranicí spisovné normy (nadupaný, barbína). I když se častým používáním barvitost ztrácí směrem k běžné mluvě, mnohé neologismy, které se vyskytují v časopisech pro mládež a mají charakter nespisovných slangových prostředků, zůstanou pravděpodobně jako dorozumívací prostředek pouze v okruhu mladistvých. „Onomaziologická motivace je bohatá: ekonomie, výraznost, mobilnost, snaha o exkluzívnost a atraktivitu, zeslabení oficiálnosti, vyjádření interpersonálních vazeb, jazyková hra, potřeba vyjádření citového vztahu aj.“(Hubáček, J., 1995). Jazykové zvláštnosti však utužují soudržnost skupiny a zdůrazňují její vyhraněnost ve vztahu ke skupinám jiným. Jiná je situace u slangu počítačového a obecně technologického – ten proniká postupně do všech věkových a sociálních skupin. Jak se později ukáže, největší část nových pojmenování vzniká právě v souvislosti s rozvojem nových informačních technologií. Ta nejsou tedy již doménou pouze odborníků, ale stala se součástí každodenního života. Rychlý společenský a technický vývoj lze nejvýrazněji spatřovat u nastupující generace, pro niž jsou odborné termíny součástí běžné slovní zásoby. Počítačová terminologie a počítačový slang se nejvíce nachází v časopisech na tuto tematiku zaměřených (tj. abc a Score), zastoupeny jsou však v různé míře i v ostatních vybraných periodikách. Na základě větší rozšířenosti mají tato pojmenování větší šanci stát se v budoucnu součástí spisovné slovní zásoby (internetový, mobil, notebook,..).

11

Velmi frekventovaně se objevují termíny anglického původu (WAP, on-line, web atd.). Mnohé anglicismy totiž fungují jako internacionalismy v řadě světových jazyků. Počítačové názvosloví je novodobé, ovšem hodně užívané, a to díky působení médií a všeobecnému rozšíření počítačové technologie (stahovat, na kompu apod.). Značný počet lexikálních jednotek tohoto slangu tvoří slova přejatá (hláskově přizpůsobená a začleněná do morfologického systému češtiny). Slova nejčastěji vznikají tak, že dochází k přejetí anglického slovotvorného základu, slovotvorný formant je domácí (logovat se, odinstalovat, gamesy,..). Časté jsou i výrazy vzniklé zkracováním, ty však z důvodu operativnějšího využívání přecházejí ve zkratková slova (fonické zkratky) – např. cédéčko (CD), džípíeska (GPS) aj. Je zřejmé, že zařazování neologismů k prvkům spisovné slovní zásoby je dlouhý a nepředvídatelný proces. Pojmenování, která jsou projevem studentského slangu, mají pro svou expresivitu menší šanci na přijetí do spisovného spektra, zatímco u frekventovanějšího slangu počítačového je takový posun pravděpodobnější (u slov, která nevykazují výraznou míru expresivity). O takovém směřování rozhodne společenský vývoj a jeho v kompetenci sociolingvistů.

12

zkoumání

je

5. ČASOPISY

Časopisy pro mládež, ve snaze přiblížit se co nejvíce své cílové skupině, užívají záměrně stylistické, syntaktické a lexikální prostředky, typické v mluvě svých čtenářů. Mnohdy vytváří i své vlastní jazykové prostředky, které se pak mezi mládeží šíří, a vzniká tak vlastně jakýsi kruh, v němž není zcela zřejmé, kdo je autorem neologismu. V současné době se na prodejních pultech objevuje celá řada různě zaměřených časopisů, určených mladým lidem, přitom věkové hranice čtenářů nejsou ostré. Většinou jsou souhrnně označováni jako „náctiletí“. Časopisy nabízí články (a většinou i reklamy) na určité téma podle toho, na jaký okruh čtenářů jsou zaměřeny. Některé z periodik jsou primárně směrovány na dívčí publikum, jiné naopak na chlapce. Články se věnují módě, hudbě, slavným osobnostem, počítačům nebo filmům, součástí jsou rady, příběhy, plakáty, fotografie a výrazné zastoupení má reklama a inzerce. Dá se říci, že jsou odrazem života dnešní mládeže. Dozvíme se díky nim, jakou hudbu mladí lidé poslouchají, jakými problémy se zabývají a v neposlední řadě také jakým jazykem mluví. Dívčí, chlapecké, hudební nebo počítačové časopisy – každé mají specifické lexikum. Aby tedy bylo možné utvořit co nejspolehlivější závěry o zkoumané problematice, zvolila jsem reprezentativní vzorek pěti současných časopisů určených mladým čtenářům (myšleno tedy „náctiletým“), konkrétně ročník 2006. 1) Top Dívky (Axel springer Praha, a. s.) měsíčník Časopis je určen primárně dívkám. Články se zaměřují na módní a kosmetické rady, obsahuje příběhy, horoskopy, reklamy. Grafické zpracování je velmi poutavé, stránky jsou barevné a plné obrázků a fotografií. 2) Score (Omega Publishing group, s. r. o.) měsíčník Počítačový časopis, věnuje se moderní elektronice, se kterou je spojeno obrovské množství reklamy, aby se zákazníci nalákali na nejnovější technické vymoženosti co se týče počítačů, fotoaparátů, přehrávačů hudby, počítačových her, filmových novinek apod. 3) POPCORN (Axel springer Praha, a. s.) měsíčník „Časák pro teenagery!“ Tematicky se nejvíce zaměřuje na hudební sféru a informace ze života slavných osobností. Články se věnují mezilidským vztahům a sexuálním otázkám. Bohatý

13

obrazový a fotografický materiál doplňuje informace z kulturních událostí, nechybí ani recenze na filmové a hudební události. 4) abc (Ringier ČR, a. s.) čtrnáctideník Časopis pro mládež (zejména pro chlapce) s dlouholetou tradicí je orientován na oblast vědy, techniky, přírody a sportu. Čtenář zde pravidelně najde také papírovou skládačku, nejrůznější soutěže a hry. Reklama je orientovaná na knihy, technické novinky, sportovní potřeby a mobilní telefony. 5) BRAVO (Bauer media, v. o. s.) čtrnáctideník Časopis především o populárních hvězdách. Nevyhraněná dlouholetá stálice na trhu, určená všem bez rozdílu pohlaví. Velké množství fotografického materiálu a informací z osobního života celebrit dodává BRAVU bulvární charakter. Nechybí sexuální rady a intimní příběhy, součástí jsou horoskopy, překlady cizojazyčných hudebních textů. Nemalý prostor vyplňuje inzerce a reklama.

Současný trh nabízí celou řadu periodik pro mládež. Většina z nich nedosahuje valné obsahové kvality ani jazykové úrovně, texty jsou často psány nespisovným jazykem (slang studentský, hudební, sportovní, počítačový, apod.), jejich náplň je plytká a často se opakuje (vyjma časopisu abc a částečně Score). Mnohé z nich proto nejsou ani dostupné v knihovnách, často však existují v „on – line“ verzi na vlastních internetových stránkách, kde je možné listovat staršími výtisky nebo si je objednat. Vybrané časopisy reprezentují široké spektrum konkurenčních časopisů pro mládež.

14

6. DOTAZNÍK

Pro ilustraci vztahu mládeže k rozebíraným časopisům, spisovnému jazyku a k neologismům jsem vytvořila krátký dotazník. Odpovídali na něj anonymně žáci osmých a devátých tříd Základní školy UNESCO v Uherském Hradišti (tj. ve věku 13-17 let). Celkem jej vyplnilo 109 respondentů, z toho 50 chlapců a 59 dívek. Vzor dotazníku Pohlaví: ……………..Věk:………..Bydliště:……………………………………………………… Škola:………………………………………………………………………Datum..………………. 1) Které z uvedených časopisů čteš a jak často? pravidelně často občas vůbec ne BRAVO     Top Dívky     Score     POPCORN     abc     jiné………………………………………………………………………………………………….. 2) Jakým způsobem časopisy nejčastěji získáváš? a) sám/sama si je kupuji b) půjčuji v knihovně c) kupují mi je rodiče d) půjčuji od kamarádek/kamarádů e) ………………………. 3)Domníváš se, že články v časopisu jsou psány spisovným jazykem? BRAVO ano ne nevím Top Dívky ano ne nevím Score ano ne nevím POPCORN ano ne nevím abc ano ne nevím 4) Myslíš si, že slova používaná v uvedených časopisech se přenášejí i do běžné komunikace? ANO  NE  NEVÍM  5) Jak bys nahradil/a slova: cool……………………………..homestory………..………………hitmaker…………………….. megarodina………………………….skejťák……………….………….comp….…………………. frontman……………………………best trick……………………….sexy top…………………… singl…………………………………rider……………………….virtuální……………………… freestyle……………………………multiplayerový………………..fresh hit……………………. beauty………………………………….úlet…………………………trendový…………………… 15

6) Souhlasil/a bys, aby nově používaná slova z časopisů (např. viz otázka 5) byla považována za spisovná? ANO 

NE 

NEVÍM 

7) Vadí ti, že do časopisů pro mládež proniká tolik slov z angličtiny? ANO  NE 

Výsledky dotazníku Dotazník potvrdil účelové zaměření periodik a ukázal, že cílovou skupinou časopisů Top Dívky a BRAVO jsou dívky (i když BRAVO není primárně dívčí časopis). Dívky jsou zároveň občasnými čtenářkami POPCORNu, ale většinou vůbec nečtou technicky zaměřené abc a počítačové Score. Přesně naopak je tomu u chlapců, kteří naprosto jednoznačně preferují Score a abc, popř. POPCORN, zatímco BRAVO a Top Dívky přirozeně úplně odmítají. Jako další oblíbená periodika se u obou skupin objevil filmový Premiere nebo Filtr, u chlapců Maxim či Computer, u dívek pak Bravo Girl, Sweet 17, JOY nebo Music. To, jaké časopisy daná skupina vybírá, má vliv i následně na porozumění jednotlivým lexikům, která bývají pro daný tisk typická. Naprostá většina respondentů si časopisy sama kupuje, někteří si je půjčují od svých kamarádů, jen výjimky je dostávají od rodičů. Překvapující je zjištění, že žádný z dotazovaných si časopisy nepůjčuje v knihovně. U dívek i chlapců převládá názor, že BRAVO a Top Dívky jsou psány nespisovným jazykem, dívky sem zařadily ještě časopis POPCORN a chlapci Score. Obě skupiny považují za nejvíce spisovný časopis abc. Jejich názory veskrze odpovídají realitě. Většina respondentů si uvědomuje, že slova používaná v uvedených časopisech se přenášejí i do běžné komunikace a nevadí jim, že do časopisů pro mládež proniká velké množství slov z angličtiny. V otázce 5, kde žáci doplňovali vlastní ekvivalenty k vybraným slovům, frekventovaným u jednotlivých periodik, se objevily různé výsledky. Dívky se jednak projevily jako racionální a střídmé překladatelky, zároveň trochu tápaly u počítačové či hudební terminologie (best trick, rider, multiplayerový, hitmaker, apod.7), chlapcům byly většinou cizí výrazy typické pro dívčí 7

Pro velké množství nakonec některá pojmenování z dotazníku do slovníku zařazena nebyla.

16

časopisy (sexy top, fresh hit, beauty,…). Ukázalo se také, že mládež disponuje větší zásobou synonymních neologismů, takže mnohdy byl jeden neologismus nahrazen neologismem druhým. Např. cool – in, trendy, super, mazec, hustý; skejťák – prkenáč, smažka, SK8ER, fošnař apod. Zajímavé je též zjištění, že i když většina respondentů neologismy a anglicismy z časopisů běžně užívá v denní komunikaci, jen nepatrný zlomek z nich by souhlasil s kodifikací těchto výrazů. Převažuje konzervativní názor, že např. slova uvedená v otázce 5 a jim podobná by neměla být považována za spisovná. Je tedy zřejmé, že sami žáci si uvědomují stylovou příznakovost výrazů v časopisech pro mládež.

17

7. SLOVNÍK ABECEDNÍ Sesbíraný materiál pro přehlednost nejdříve seřazuji do abecedního slovníku. Obsahuje celkem 155 slov. A adrenalinový (o sportu) - nebezpečný, čímž uvolňuje hormon adrenalin, který zvyšuje krevní tlak (v současnosti velmi moderní tzv. ‚adrenalinové sporty‘) aerobic – pohybově rytmické cvičení vycházející z přirozeného spojení pohybu a hudby afterpárty – pokračující večírek, který následuje po nějaké společenské události (např. koncertu či jiném večírku apod.) B barbína – dívka, která svou vizáží připomíná panenku Barbie (tzn. kráska, většinou s dlouhými blond vlasy, štíhlé postavy, módně oblečená) biotechnologický – užívající metod biotechnologie (vědní obor zabývající se využitím látkové přeměny živých organismů při zpracování některých přírodních produktů) bluetooth [blútút] – technologie pro počítače nebo mobilní telefony, která umožňuje jejich vzájemné propojení prostřednictvím záření a tím komunikaci nebo přenos dat bodyguard [badygárt]- osobní strážce, člen ochranky bondovka – film s hlavní postavou agentem 007 Jamesem Bondem, popř. obdobný dobrodružný či špionážní film bonus – prémie, odměna, dárek navíc bonusový – prémiový, jako odměna nebo dárek navíc bowling [boulink] – módní společenská sálová sportovní hra, na principu kuželek boxerky – typ pánského spodního prádla bulvár – bulvární tisk; povrchní, senzacechtivá publicistika bungee jumping [bandží džampink] – skákání z výšky na silném gumovém laně do volného prostoru BÝT… být drsný – slang. nespecifické hodnocení něčeho, co je překvapivé (to je drsný!) být hustý - nespecifické hodnocení něčeho výrazného, neobvyklého, překvapujícího být sexy – vypadat nebo působit přitažlivě být super – být skvělý, vynikající

18

být v pohodě (o člověku, situaci) – být

E

v pořádku, nekonfliktní, uvolněný

ekologie

C

k životnímu prostředí, k přírodě; péče o ně

CD [sí dý/cédé] – kompaktní disk

(př. investice do ekologie)

cédéčko – počeštěná grafická podoba

elf – mytologická postava, přírodní duch,

zkratky CD

skřítek

celebrita – ve společnosti nebo ve svém

e-mail [ímejl] – zpráva nebo sdělení zaslané

oboru apod. známá, vážená a významná

elektronickou poštou

osobnost

emo boy / emo girl [emo bój, emo gérl] –

comeback [kambek] – návrat někdejších

chlapec/dívka, hlásící se k hudebnímu a

významných osobností

módnímu stylu emo8

(popř. stylu, díla)

–

šetrnost,

ohleduplnost

k bývalé úspěšné činnosti

esemeska – počeštěná, psaná verze slova

comebackový [kambekový] – týkající se

SMS

comebacku, představující comeback někoho,

exot – člověk značně se lišící zejména svým

něčeho

vzhledem, vystupováním, činností, velmi

cool [kúl] – skvělé, fantastické

nápadný

D

F

datový – týkající se dat, určený pro ně,

fit – užívaný ke cvičení ve stylu fitness; pro

obsahující je

toto

deodorant – kosmetický přípravek proti

specializovaný (fit program)

zápachu z pocení

fitko – expr. fitness centrum

nebo

na

ně

fotbálek – druh společenské hry, kdy 4 hráči

(digitalizace – převedení dat a informací na

soupeří pákami v miniaturním fotbalovém

číslicové vyjádření)

zápasu

divous – slang. divný, zvláštní, pochybný

free [frý] – 1. expr. volně, nespoutaně, bez

člověk

vázanosti na konvence 2. volný, zdarma

DVD [dývýdý] – optický disk o průměru 12

(holky vstup free)

cm,

umožňuje

digitálním

určený

způsobem

digitálně

–

cvičení

mnohem

větší

hustotu

zaznamenaných dat dývko – slang. DVD

8

emo=zkr. emotion, kapely ventilují své vnitřní

emoce

prostřednictvím

textů

a

hudby,

přívrženci se zastávají specifický módní styl

jejich

freestyle [frýstajl] – ‚volný styl‘ 1. technika

homestory [houmstory] – z angl. příběh

při jízdě na skateboardu 2. specifický módní

z domova

styl odívání skateboardistů

hot line [hot lajn] – telefonní linka, na níž

fresh [freš] – svěží, čerstvé, ‚mladistvé‘

mohou občané získat důležité informace

(fresh hity)

nebo se obrátit o pomoc; horká linka

frontman/frontmanka

hot pants [hot pents ] – z angl. ‚horké

[frontmen/frontmenka]

–

vedoucí

chvění‘ – vzrušující okamžiky, napjaté chvíle

zpěvák/zpěvačka hudební skupiny

hydratace –

fun [fan] – legrace, zábava, popř. legrační,

v kosmetice označuje stav, kdy je pokožce

zábavné (důležitý je hlavně fun)

dodávána voda z kosmetického přípravku

fun club [fan klub] – klub obdivovatelů,

CH

přívrženců, fanoušků určité slavné osobnosti

chat [čet] – komunikace přes internetovou

G

síť,

gamesy [gejmsy] – počítačové hry

prostřednictvím klávesnice a monitoru

gorila – slang. osobní strážce, člen ochranky

chatovat

GPS

modul

[dží

pí

es]

-

globální

odb. vázání molekul vody,

uskutečňuje

se

[četovat]

v reálném

–

čase

komunikovat

prostřednictvím chatu

souřadnicový systém (Global Positioning

chatař [četař] – člověk, který chatuje

System), navigační a polohovací systém,

chmuro – slang. špatná nálada, chmurná

používá se při navigaci automobilu nebo při

atmosféra

turistice

I

GPSka [dží pí eska] – slang. GPS

ICQ [áj sík jú] – komunikační program pro

H

reálnou komunikaci mezi uživateli sítě

hacker [hekr] – „virtuální zloděj“, snaží se

internet

proniknout do cizího počítačového systému a

igelitka – taška z igelitu

získat data

info – informace (zkr.)

hardware [hárdvér] – souhrnný název všech

infraport – poč. schopnost elektronických

součástí, z nichž se skládá nebo se kterými

přístrojů

spolupracuje počítač

komunikovat prostřednictvím infračerveného

hitparáda – hudební soutěž, ‚přehlídka‘

záření

nejúspěšnějších hudebních nahrávek

20

(počítačů,

televize

apod.)

internet

/

–

internetový

celosvětová

lifting – vyhlazení vrásek chirurgickou či

informační a komunikační síť, která vznikla

nechirurgickou cestou

propojením jiných sítí

live [lájv] – živě, naživo (snímaný, natáčený,

internetový vyhledávač – webová stránka,

vysílaný)

jejíž

vyhledávání

logovat se – poskytovat počítači své

zadaného

uživatelské jméno a heslo, díky tomu je

hlavní

náplní

internetových

odkazů

je podle

klíčového slova nebo slovní spojení

uživatel vpuštěn do systému (sítě, programu)

J

love (příběh) [láv] – adj. zamilovaný

jízda

–

večírek,

emotivní

(příběh), (v ostatních případech jako subst. láska)

společenský

zážitek, často spojený s alkoholem

love story [láv story] – příběh lásky,

K

zamilovanosti; romantická aféra

klik – poč. aktivace myší, rychlý energický

M

tlak na tlačítko myši

mail [mejl] – zrácený zápis slova e-mail

komiks – obrázkový seriál s dobrodružnými

megahitový – (o hudební nahrávce) je

senzačními příběhy, otiskovaný v časopisech

megahitem (tzn. velmi úspěšným hitem)

komp (i comp) – slang. osobní počítač (zkr.

megakoncert

computer [kompjútr])

‚velkém stylu‘

kondicionér

–

kosmetický

přípravek

–

obrovský

koncert,

ve

megaodolný – velmi, velmi odolný

k ošetření vlasů po umytí

megarodina – velmi velká rodina

konzola – poč. obecně zařízení připojené

megastar – největší hvězda mezi všemi

k něčemu, k jiné elektronické jednotce (např.

umělci

playstation9 k počítači apod.)

make up [mejkap] – 1. tónovací krém na

kreativní – (o oboru reklamy) týkající se

obličej v barvě pleti 2. kosmetické líčení

obsahové náplně reklamy a způsobů jejího

obecně

ztvárnění (kreativní ředitelka)

mikroelektronika

L

pracující s prvky velmi malých rozměrů

libový – nevýrazný, dosažený bez většího

mobil – hovor. mobilní telefon

úsilí a zaujetí

mobilní – schopný přemístění, přenášení apod., přenosný

9

Herní zařízení k ovládání děje počítačových her a

videoher na monitoru.

21

–

obor

elektroniky

modem

–

poč.

elektronické

zařízení

on-line [onlajn] – stav, kdy je uživatel přímo

umožňující přenášet data mezi počítači

napojen na síť

prostřednictvím telefonní linky

operátor – 1. provozovatel sítě mobilních

modýlek – expr. model, tzn. celkové sladění

telefonů 2. pracovník v telekomunikační

oděvu a doplňků

sféře

monofonní – tech. přenášený pouze jedním

P

zvukovým kanálem (př. mobil má monofonní

paintball [pejntbol] – bojová hra, při níž se

vyzvánění)

střílí po protivnících barvicími náboji

MP3 přehrávač – audio přehrávač, který je

paměťovka – paměťová karta v počítači

schopen přehrávat zvukový záznam ve

paparazzi

10

[paparaci]

–

fotoreportér

formátu MP3

zaměřený na skandální, senzační snímky ze

N

soukromí slavných osobností

nadupaný – expr. velmi výkonný, velmi

PC [písí] – (z angl. personál computer)

kvalitní (př. nadupaný počítač)

osobní počítač

news [ňús] – zprávy, novinky

PC hry – počítačové hry

notebook [noutbúk] – přenosný počítač

pecka – hit, energická píseň (př. skupina

O

Roxette vystoupila s peckou Joyride)

odinstalovat – odstranit instalovaný (tzn.

peeling

uložený na disku ve spustitelném nastavení)

odumřelých

program

pokožky

odkaz – poč. hypertextový odkaz; barevně

přípravek k tomuto určený

odlišený text nebo obrázek na webové

pirát – výrobce, šiřitel, prodejce ‚pirátských

stránce, který prostřednictvím aktivace myší

kopií‘ videokazet, hudebních nahrávek apod.

zobrazí jinou webovou stránku či informaci

(počítačový pirát)

ojetý - opotřebovaný

pohodový – uvolněný, nezávislý, klidný,

OK [oukej] – jistě, fajn

příjemný

10

[pílink]

–

kožních

1.

odstraňování

buněk

kosmetickými

z povrchu

prostředky

2.

poppunkerka – popová punkerka, tzn. žena, Formát ztrátové komprese zvukových souborů,

která svou vizáží nebo uměleckou činností

založený na kompresním algoritmu MPEG - při

spojuje prvky popu a punku

zachování vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na

portál – rozsáhlé webové stránky, které

desetinu.

slouží uživateli jako křižovatka

22

postery [poustry] – plakáty

skatepark [skejtpárk] – sportovní areál

prkno – slang. skateboard

určený pro skateboarding

propařit – 1. celou dobu pít a tančit na

skateboarding [skejtbórdink] – ježdění na

večírku 2. celou dobu hrát na počítači

skateboardu

předskokan – hud. kdo hraje před hlavním

skejťák – jezdec na skateboardu13

účinkujícím, úvodní kapela

SK8 [skejt] – zápis slova skate (zkr.

psychotest – psychologický test

skateboard)

psychopostavička – slang. divná postava

skype [skajp] – počítačový program, který

(figurka), působící zvláštním psychickým

umožňuje

dojmem

komunikaci prostřednictvím internetu

Q

skysurfing

telefonickou

[skájserfink]

nebo

–

písemnou

sport,

kdy

sportovec tažený na laně za letadlem lyžuje

R 11

RAM-disk – poč. disk s operační pamětí

ve vzduchu

ramka – slang. paměť RAM

slevový – poskytující slevu (př. slevový 12

raper [reper] – zpěvák rapu

kupon)

rider [rajdr] – slang. poč. ‚jezdec‘, hráč

slušňácká – slang. působící slušným dojmem

dobrodružných počítačových her

smajlík – (z angl. smile = úsměv) znaková

rocker – zpěvák nebo hráč rockové hudby

zkratka, která doplňuje psanému textu

rychleschnoucí – v kosmet. o laku na nehty,

emotivní

jehož výhodou je rychlé zaschnutí

autorovy tváře

S

SMSka – (Short Message Service). Služba

sexsymbol – (o člověku) sexuální symbol

pro krátké textové zprávy v oblasti mobilních

show [šou] – velkolepé představení

telefonů.

síť – počítačová síť, kdy si propojené

soundtrack [sáundtrek] – nahrávka hudby

počítače

z filmu,

mohou

vyměňovat

data;

nejrozsáhlejší sítí je internet

zabarvení

představení

a

nahrazuje

apod.,

výraz

vydaná

samostatně spadnout na dno – dostat se do tíživé osobní situace, do životní krize

11

speciál – mimořádný díl, příloha

Random Access Memory (paměť s náhodným

přístupem) 12

Hudební styl, kdy zpěvák v rytmu předříkává

rýmovaný text písně.

13

23

Deska na kolečkách.

stahovat – poč. ukládat data na místní disk

ups! – citoslovce úleku či překvapení,

do počítače

s omluvou v podtextu

sudoku – matematická inteligenční hra

U-rampa – sport. uměle vytvořená dráha

přejatá z Japonska, založená na doplňování

nebo překážka, která svým tvarem průřezu

číslic do předem částečně vyplněné tabulky

připomíná písmeno U

super – skvěle, prvotřídně

utility – poč. programy velmi malé velikosti

supermodelka

–

mimořádně

úspěšná

a vysoké užitečnosti

modelka

V

surfovat [serfovat] – užívat informačních

videohra – hra, jejíž děj se odehrává na

služeb internetu, prohlížet webové stránky

obrazovce televize a jejíž průběh ovlivňují

surfař [serfař] – uživatel informačních

hráči

služeb internetu

(joysticku)

Š

videoklip – obrazové zpracování písně,

šoubyznys – slang. filmové, hudební, zábavní

natočené pomocí videotechniky

podnikání

V. I. P. [ví aj pí]- very important person;

T

označení společensky důležité osoby, která

tapety – grafické úprava (motiv, fotografie

má

apod.) displeje mobilního telefonu

společenská privilegia

tatoo shop [tatú šop] – tetovací studio

vipák – slang. člen třídy V. I. P.

telenovela – televizní seriál sentimentálního,

vir, virus – poč. program poškozující data,

romantického ladění

programy

topmodelka – špičková modelka

virtuální – poč. vztahující se k virtuální

TV [tévé] - televize

realitě

U

v poho – slang. v pohodě

ufoun – slang. člen mimozemské civilizace

W

ufologie – obor zahrnující shromažďování

WAP – (Wireless Application Protocol)

informací o UFO14 a snažící se dokázat

protokol

jejich existenci

k elektronické poště a textovým webovým

prostřednictvím

díky

svému

pro

hrací

vysokému

bezdrátový

mechaniky

postavení

přístup

stránkám pro mobilní telefony. Web – poč. nejpoužívanější informační 14

Unidentified flying objects = neidentifikovatelné

služba v rámci internetu, jejímž principem je

létající objekty.

24

zřetězení textů a jiných (např. obrazových)

wow! [uau] – citoslovce údivu a překvapení

informací

X

prostřednictvím

vzájemných

odkazů (četl jsem to na webu)

Y

webík – slang. web

Z

wi-fi (WiFi) – poč. Wireless Fidelity

Ž

(bezdrátová věrnost). Bezdrátová síť pro

žárlivka – expr. žárlivá žena

internetové připojení.

25

8. SLOVNÍK ETYMOLOGICKÝ

Ve slovníku etymologickém jsou slova schematizována z hlediska svého původu. Jsou zařazena do oddílů podle toho, jakým způsobem vznikla, a to buď 1. tvořením, 2. přejímáním z cizích jazyků, 3. sémantickým tvořením, 4. posunem mezi vrstvami a 5. univerbizací . Jak se později ukáže, v některých případech může být takové dělení sporné a jednotlivá pojmenování mohou spadat do více kategorií.

I. TVOŘENÍ Tvoření slov je specifickým prostředkem vytváření nových pojmenování, je to nejdůležitější způsob rozvíjení a obohacování slovní zásoby českého jazyka. Podstata tohoto pojmenovacího způsobu spočívá v tom, že nová jednoslovná pojmenování vznikají na základě jiných, již existujících

slov

jistými

morfologickými

obměnami

jejich

morfologické

struktury,

tzv. slovotvornými postupy. Slovotvorně motivované slovo se skládá ze základu a formantu, popř. jde-li o složeninu, ze dvou i více slov základových. Formanty zahrnují předpony (prefixy), přípony (sufixy), zápony (postfixy), kmenotvorné přípony, koncovky i volné morfémy (reflexivní se, si), a to jednotlivě i v různých kombinacích. Rozeznáváme tři slovotvorné způsoby: odvozování (derivaci), skládání (kompozici) a zkracování (abreviaci).

A) odvozování Odvozování je základní a nejrozšířenější způsob tvoření slov v češtině. Spočívá v tvoření slova od jiného základu pomocí odvozovacích prostředků – prefixů (př. odolný - megaodolný), sufixů (př. internet - internetový). V některých případech se jedná o odvozování bez zvláštní slovotvorné přípony, pouhou záměnou souboru koncovek – konverzi (př.). Okrajové postavení má odvozování od úplného slovního tvaru tzv. postfixem (př. kdo – kdosi). Vedle těchto základních druhů derivace se příležitostně uplatňují i derivace zpětné – deprefixace (př. e-mail - mail ) a desufixace (př. speciální - speciál). Neologismy vzniklé odvozováním: a) prefixace mega- : megahitový, megakoncert, megaodolný, megarodina, megastar

26

psycho- : psychopostavička, psychotest video- : videohra, videoklip after- : afterpárty bio- : biotechnologický home- : homestory infra- : infraport mikro- : mikroelektronika od- : odinstalovat pro-: propařit před- : předskokan super- : supermodelka tele- : telenovela top- : topmodelka

b) sufixace - ový: adrenalinový, bonusový, comebackový, datový, internetový, pohodový, slevový - ka: frontmanka, GPSka igelitka, poppunkerka, ramka, SMSka, žárlivka - er: hacker, raper, rider, rocker - ovat: chatovat, logovat se, surfovat - ař: chatař, surfař - ko: cédéčko, fitko - ek: fotbálek, modýlek15 - ák: vipák - ní: mobilní - (c)ká: slušňácká - ík: webík, smajlík - ivní: kreativní16 - ky: boxerky - logie: ufologie 15 16

Alternace a:á, e:ý Odvozeno od substantiva kreace, alternace c:t.

27

- na: barbína - ný: nadupaný - oun: ufoun - ovka: bondovka

c) konverze klik – zároveň se mění slovotvorná charakteristika slova (verbum se mění na substantivum) exot – odvozeno z původního adjektiva exotický na substantivum17

d) postfixace e) deprefixace mail Pojmenování mail spadá do této kategorie pouze tehdy, budeme-li je posuzovat jako pozůstatek ze základového tvaru e-mail. V něm sice „prefix“ e- znamená zkratku anglického elektronic (adjektivum), ale v češtině je spolu se substantivem mail vnímán jako jedno zkratkové slovo, od něhož byla sekundárně zkrácená první část (‚prefix‘) odtržena.

f) desufixace speciál – (v textu např. speciál vystřihovánek namísto např. speciální část s vystřihovánkami)

Odvozování se ukázalo jako velmi produktivní způsob tvoření slov. Nejvíce je zastoupena prefixace a sufixace. Nejfrekventovanější jsou prefixy cizího původu, a to mega-, psycho- a video-.

Nejčastějšími sufixy jsou –ový, -ka, přejatý sufix -er a –ovat. Ostatní odvozovací

způsoby jsou zastoupeny minimálně, postfixace se nevyskytla vůbec.

B) skládání Tvoření slov skládáním (kompozicí) je v češtině méně významné než odvozování. Při tomto slovotvorném způsobu vstupuje do utvořeného slova více než jedno plnovýznamové základové slovo, nejčastěji jsou to slova dvě (př. psychopostavička). Často je skládání spojeno 17

Slovo zároveň získalo nový význam. Exot – někdo nápadný, zvláštní, má negativní konotaci. Původně exotický =

orientální, cizokrajný.

28

s odvozováním (slovotvorný způsob tzv. kompozičně - derivační - př. vysoká škola vysokoškolský). Složeninám jsou blízké slovní spřežky, tzv. juxtapozice, které vznikly spojením syntaktického spojení v jedno slovo a nezměnily svou

morfologickou charakteristiku

(např. rychleschnoucí). Neologismy v časopisech pro mládež, které vznikly skládáním, mají velmi často část složeniny přejatou z cizího jazyka (př. videohra, topmodelka aj.). Potvrzuje se tím současná tendence slovní zásoby přejímat vzory z cizích jazyků, zejména z angličtiny. Neologismy utvořeny skládáním: hitparáda, poppunkerka (pop + punkerka
C) zkracování Zkracováním souslovných pojmenování vznikají slova zkratková. Takové tvoření není (resp. dosud nebylo) příliš časté a bylo typické spíše u jmen institucí a výrobků. Sebraný materiál však ukazuje, že v rámci neologismů zaujímají slova zkratková nezanedbatelnou část. Neologismy utvořené zkracováním: CD – Compact Disc (kompaktní disk) DVD - Digital Video Disc (digitální video disk) 18

Na neologismy videohra a videoklip lze pohlížet dvojím způsobem – buď jako na výrazy odvozené cizím prefixem

video- , nebo jako na složeninu pojmenování video + hra/ klip. Stejně je tomu u pojmenování homestory (např. homevideo apod.). Proto slova řadím do oddílů skládání i odvozování.

29

e-mail – elektronic mail (elektronická pošta) GPS modul – Global Positioning System (globální souřadnicový systém) ICQ – I seek you (hledám tě) MP3 (přehrávač) - MPEG-1 Layer 3 (Motion Picture Experts Group – kompresní algoritmus) PC - Personal Computer (osobní počítač); PC(adj.) hry –počítačové hry RAM-disk – Random Access Memory (paměť s náhodným přístupem) SK8 - sk-eight (skate/skejt = skateboarding) SMS(ka) - Short Message Service (služba krátké textové zprávy) TV - TeleVision (televize) V.I.P. - Very Important Person (velmi důležitá osoba) WAP - Wireless Application Protocol (protokol pro bezdrátový přístup) Wi-fi (WiFi) – Wireless Fidelity (bezdrátová věrnost) Zkráceniny, tzv. useknutá slova, vznikají prostým odpojením koncových nebo počátečních slabik slova, přitom bývá často měněna kvalita základu nebo zakončení. Často se spojují s derivací (konverzí nebo sufixací). dývko (z DVD – dývýdýčko), komp (z computer) info (z informace), v poho (z v pohodě) Všechny neologismy utvořené zkracováním tvoří slova (zkratky) cizího původu. Jedná se většinou o pojmenování z oboru informatiky, v němž je nutná mezinárodní srozumitelnost. Proto se i v češtině cizojazyčnost zachovává a nelze tedy do budoucna očekávat nástup konkurenčních českých variant. Zajímavé je i zjištění, že žádný z uvedených neologismů se neobjevuje v Akademickém slovníku cizích slov z roku 199719. To dokazuje, jak rychlým tempem se v současnosti slovní zásoba obohacuje.

Ukázalo se, že tvoření slov patří k nejproduktivnějším způsobům vzniku neologismů – ty jsou však většinou tvořeny od přejatých základů nebo přejatými afixy. Vychází tedy primárně z přejímání. V rámci celkového počtu vzniklo odvozováním, skládáním nebo zkracováním 56% pojmenování20. Zachovává se tím tradiční jazyková tendence češtiny, v níž metoda tvoření slov zaujímá nejdůležitější postavení. 19

Akademický slovník cizích slov. Edited by Věra PETRÁČKOVÁ – Jiří KRAUS. Praha : Academia, 1997. 834 s.

ISBN 80-200-0607-9. 20

Některá spadají zároveň i do jiných kapitol.

30

II. PŘEJÍMÁNÍ Lexikální zásoba každého jazyka se obohacuje nejen prvky vlastního, ale i cizího jazyka. Zvláště v současnosti, kdy se zjednodušuje a urychluje komunikace mezi národy a znalost angličtiny je povinnou součástí základního vzdělání. Díky tomu disponuje většina mládeže znalostmi minimálně jednoho cizího jazyka a dokáže používat cizí slovní zásobu v běžné komunikaci. Ze školních a přátelských kolektivů se pak v průběhu času rozšiřuje do sféry běžného jazyka. Časopisy pro mládež tyto tendence úspěšně podporují – samy v článcích anglicismy hojně používají (wow!, cool, free…). Mezi přejímané lexikální jednotky patří nejen jednotlivá slova, ale i spojení slov a frazémy. Cizí vlivy jsou patrné především v oblasti terminologie, a to zvláště v oboru výpočetní techniky, hudby nebo sportu. Je ovšem třeba rozlišovat mezi cizími prostředky významově a stylisticky potřebnými a mezi těmi, za které náhrada je, a dále mezi cizími prostředky, jež jsou společné několika kulturním jazykům (internacionalismy). „Přejímání slov není důsledkem podléhání cizím vlivům, ale i svědectvím životaschopnosti jazyka a jeho aktivního přístupu k novým skutečnostem i jejich pojmenováním“ (Filipec, J., Čermák, F., 1985, s. 121).

Podle způsobu a míry přizpůsobení můžeme rozdělit přejatá slova na: 1)

lexikální jednotky citátové Zachovávají si původní pravopis, zčásti i výslovnost a odlišují se od domácího

morfologického systému. Užívají se zvláště v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu. bodyguard, comeback, cool, emo boy, emo girl, freestyle, fresh, frontman, fun, fun club, homestory, hot line, hot pants, live, love, love story, news, paparazzi, SK8 , ups!, V.I.P., wow!21

2)

lexikální jednotky částečně přizpůsobené Jsou dosud pociťovány jako cizí, protože označují z hlediska běžného uživatele jazyka méně

běžné skutečnosti, obvykle mají cizí nebo rozkolísaný pravopis. aerobic/aerobik, bonus, afterpárty, barbína, biotechnologický, celebrita, elf, exot, fitko, frontmanka, hydratace, info, komiks, kondicionér, kreativní, lifting, mail, mobil, mobilní, 21

Citoslovce wow! a ups! nespadají jednoznačně do žádné kategorie. V českém jazykovém systému však nejsou

dosud kodifikovány a nevyskytují se ani v žádném slovníku (Slovník nespisovné češtiny, 2006, Nová slova v češtině, 1998, Slovník cizích slov, 1998 aj.). Řadím je proto k lexikálním jednotkám citátovým.

31

monofonní, MP3 přehrávač, operátor, postery, raper, rider, rocker, show/šou, skate/ skejt, speciál, sudoku, šoubyznys (i showbusiness), vir

3)

lexikální jednotky zcela zdomácnělé Českému jazykovému prostředí se přizpůsobily natolik, že se vytratilo povědomí o jejich

cizím původu. bulvár, gorila, modýlek (odvozeno od model), pirát, tapeta, trénovaný, (U-)rampa

4)

Jednotky z hlediska přejímajícího jazyka motivované, a to kalky (slovotvorné, frazeologické

a sémantické napodobeniny cizího vzoru s využitím domácích jazykových prostředků) a slova hybridní (spojení prvků domácího a cizího jazyka). adrenalinový, bondovka, bonusový, boxerky, být sexy, být super, dývko, gamesy, hitparáda, chatař, chatovat, internetový, logovat se, megahit22, megakoncert, megaodolný, megarodina, megastar23, mikroelektronika, odinstalovat, PC hry, poppunkerka, psychotest, psychopostavička, ramka, sexsymbol, skatepark, skejťák, smajlík, SMSka, surfovat, supermodelka, telenovela, topmodelka, ufoun, ufologie, videohra, videoklip, vipák, webík, virtuální

5)

internacionalismy Zvláštní skupinu přejatých slov tvoří slova mezinárodní (internacionalismy), užívaná ve

většině evropských a části neevropských jazyků. Jde především o nadnárodní jednotky latinského, anglického nebo řeckého původu. Patří k nim velká část mezinárodní odborné terminologie (např. italská hudební terminologie, anglická sportovní a počítačová terminologie apod.). bluetooth, bowling, bungee jumping, CD, DVD, ekologie, e-mail, fit, hacker, hardware, chat, ICQ, infraport, internet, konzola , (love), make up, modem, notebook, OK, on-line, paintball, PC,

22

Ačkoliv slovo hit je původně také přejaté, v naší slovní zásobě už zdomácnilo a je kodifikováno. Totéž platí u slov

mikroelektronika, psychotest, sexsymbol, skatepark, supermodelka, telenovela, topmodelka 23

Obě části složeniny pocházejí z cizího jazyka, ale složenina jako taková vznikla hybridním tvořením až na našem

území.

32

peeling, RAM-disc, skateboarding, skype, skysurfing, soundtrack, tatoo shop, utility, WAP, web24, wi-fi Přejímání je v rámci získaného materiálu spolu s tvořením slov nejproduktivnější způsob získávání nových pojmenování. Naprostá většina neologismů v časopisech pro mládež byla buď kompletně z cizího jazyka přejata, nebo alespoň převzala cizí základ. Nejvíce nových pojmenování jsou lexikální jednotky částečně přizpůsobené nebo tzv. slova hybridní, což poukazuje na pozvolné začleňování cizí slovní zásoby do českého jazykového systému25. Časopisy pro mládež se výraznou měrou podílí na tom, že zejména anglicismy se stávají přirozenou součástí slovní zásoby mládeže.

24 25

Synonymum k World Wide Web (‚celosvětová pavučina‘). V internetových adresách psáno www. Dělení na internacionalismy a slova citátová je někdy rozporuplné (OK, V. I. P. apod.)

33

III. SÉMANTICKÉ TVOŘENÍ Dalším způsobem, jakým jsou utvářeny neologismy, je tzv. sémantické tvoření. Nejedná se zde o vznik nového slova v pravém slova smyslu, ale pouze o přiřazení nového významu už existujícímu slovu, čímž vzniká nový prvek slovní zásoby. Sémantické tvoření slov lze charakterizovat jako způsob tvoření nových pojmenování, který spočívá v tom, že jeden význam (sémantické centrum lexikální jednotky) motivuje význam druhý. Při něm nedochází k slovotvornému formování. Při vzniku nového významu dané formy může jít jak o pojmenování nového obsahu, tak i o pojmenování obsahu dříve ztvárněného. Vznikají pojmenování jak nocionální, tak i expresivní. Význam slova je jednou z jeho základních charakteristik. Slova jsou zpravidla nositeli významu lexikálního, který umožňuje pojmenovávání předmětů, jevů a vztahů mimojazykové reality, a významu gramatického, jehož prostřednictvím plní především vnitrojazykové, zvláště textové funkce. V aktuálních kontextech mohou slova nést i význam pragmatický, vyjadřující různé postoje mluvčího k sdělované skutečnosti, k situaci promluvy apod. Na základě lexikálního významu je možno rozdělit sémanticky tvořené neologismy do tří skupin:

1. Pojmenování substance podle podobnosti s jinou substancí (metafora)

neologismus

základní význam

přenesený význam jakákoliv jí podobná dívka (půvabná, štíhlá

barbína

panenka Barbie

boxerky

oděv sportovců při boxu

módní pánské spodní prádlo

gorila

velká opice

člen ochranky

exot

exotický = cizokrajný, orientální

posměšné označení zvláštního člověka

prkno

dřevěná deska

skateboard

síť

(provazové) pletivo s oky

spletité propojení webových stránek

tapety

papír k pokrývání stěn

blondýna, vkusně a moderně oblečená)

grafické zpracování displeje mobilního telefonu

34

2. Pojmenování substance podle vnitřní souvislosti znaků s jinou substancí (metonymie) neologismus být hustý

základní význam

přenesený význam

být s malými mezerami mezi být překvapivý, být ‚odvaz‘ sebou

být drsný

být hrubý na povrchu

být neočekávaný, překvapující

bulvár

široká ulice

senzacechtivý tisk

ekologie

věda

o

vztazích

mezi ohleduplnost k životnímu prostředí

organismy hacker

ten, kdo zasekává

zloděj počítačových dat

hot line

horká linka

telefonní linka pomoci

hot pants

horké chvění

vzrušující momenty

jízda

jetí, ježdění

opilecký večírek

libový

netučný

nevýrazný, bez zaujetí

make up

tónovací krém na obličej

kosmetické líčení obecně

nadupaný

ten, který hodně dupal

velmi výkonný

odkaz

upozornění

(na

jinou hypertextový odkaz na webové stránce

literaturu apod.) ojetý

jetím opotřebovaný

operátor

pracovník

použitý, ne nový

obsluhující provozovatel mobilní sítě

počítače pecka

tvrdý obal se semenem

energická píseň, hit

pirát

loupežný námořník

výrobce,

šiřitel,

prodejce

‚pirátských

kopií‘ videokazet, hudebních nahrávek apod. portál

umělecky upravený vchod do ‚křižovatka‘ webových stránek význačné budovy

propařit

nechat projít pařením, párou

1. strávit bujarým pitím a tancem 2. strávit hraním počítačových her

předskokan

kdo skáče

zahajuje koncert slavnější kapely

rider

Jezdec

hráč počítačových her

35

spadnout na dno

spadnout na dno

být v životní krizi

stahovat

táhnout dolů

ukládat na disk informace nalezené na internetu

surfovat

jezdit na surfu

prohlížet webové stránky

surfař

jezdec na surfu

ten, kdo prohlíží webové stránky

vir

mikroorganismus

program poškozující počítačová data

3.

Pojmenování podle výrobní značky, podle vlastního jména nebo podle jména místního základní význam

neologismus bondovka

přenesený význam

film s hlavním hrdinou agentem Jamesem jakýkoliv Bondem

podobný

dobrodružný

špionážní film

Za zvláštní případy tvoření je možno považovat i zužování (specifikaci) významu, rozšiřování (generalizaci) významu, významovou abstraktizaci (spadnout na dno) a konkretizaci. K variantám přenesených pojmenování se počítá i eufemismus (tj. zjemnění) a dysfemismus (tj. zhrubění). Sémantickým tvořením bylo celkem utvořeno 34 neologismů, tzn. asi 19 % z celkového jazykového materiálu26. Většina z nich vznikla na základě vnitřní souvislosti znaku s jinou substancí. Některá pojmenování vznikla zároveň odvozováním z přejatého základu (boxerky, surfovat, bondovka), zastoupení cizích i domácích pojmenování je rovnoměrné. V rámci získaného materiálu představuje přiřazování nového významu již existujícím pojmenováním méně produktivní způsob tvoření neologismů.

26

V tabulkách se neobjevilo z angličtiny přejaté slovo cool, jehož původní význam je chladný, studený, klidný.

Přenesený významu v češtině (skvělé, úžasné) tedy nespadá do žádné výše uvedené kategorie.

36

IV. POSUN MEZI VRSTVAMI Slovní zásoba se obohacuje nejen tvořením slov, přiřazováním nových významů či přejímáním z cizích jazyků. Pohyb se uskutečňuje i v rámci již vytvořených lexikálních jednotek. Pojmenování si zachovávají svůj význam i strukturu, pouze se

přesouvají v jednotlivých

vrstvách národního jazyka. Celonárodní slovní zásoba totiž není zcela sourodým celkem. Rozlišuje se v ní především lexikon náležející k spisovnému jazyku a lexikon nespisovných jazykových útvarů nebo nářečních polotvarů (tj. teritoriálních a sociálních dialektů). Diferenciace existuje i v rámci spisovné slovní zásoby. Vedle tzv. slov neutrálních (použitelných každým mluvčím v každé situaci) lze vyčlenit vrstvy slov charakterizované nějakým specifickým příznakem – příznakovost daná časovou platností slov, citovostí nebo přináležitostí k funkčnímu stylu27. V teritoriálně vymezené slovní zásobě vyčleňujeme dialektismy (slova, jejichž užívání je vymezeno místně), regionalismy (slova vymezená pro jistou oblast) a etnografismy (označují skutečnost specifickou pro život v daném regionu). Zvláštní vrstvu představují slova obecné češtiny, která se z původního středočeského interdialektu rozšiřují do celého území a běžné mluvy národa. Pro naše potřeby je relevantní popis slovní zásoby z hlediska sociálního. Z tohoto pohledu se vymezuje lexikon profesních mluv, slangů a argotů. Profesní mluva je soubor termínů a frází užívaných skupinou zaměstnanců při pracovním procesu, slang je soubor termínů a frází užívaných skupinou lidí se stejným zájmem, argot je mluva společenské spodiny. „K slovní zásobě profesních mluv a pracovních slangů je třeba poznamenat, že v řadě případů jde vlastně o slova, která v daném prostředí plní funkci odborné terminologie, nejsou však jako termíny kodifikována. Hranice mezi výrazy profesní mluvy (případně slangem) a terminologií je pak do jisté míry udržována uměle (srov. počítačový slang).“28 V analyzovaných časopisech pro mládež najdeme zejména výrazy slangové a pojmenování z vrstvy profesní mluvy, argotové prostředky jen sporadicky29. V časopisech BRAVO, POPCORN a Top Dívky má pochopitelně největší zastoupení slang věkové skupiny jejich čtenářů. Nejedná se přímo o slang studentský, ale o specifickou kombinaci nespisovných

27

Styl prostěsdělovací, odborný, administrativní, publicistický, řečnický, umělecký, esejistický.

28

Příruční mluvnice češtiny, 2002. s. 94.

29

Do analyzovaného materiálu nejsou zahrnuty.

37

prostředků ze sportovní, hudební, počítačové a studentské sféry. V časopise abc se tento slang nevyskytuje v tak velké míře, převažují spisovné prostředky. Score disponuje velkým množstvím slangu počítačového. Tím, jak proniká tento slang do publicistiky, se postupně stále více rozšiřuje do běžné mluvy, a tím se plynule posouvá do jiné vrstvy. Výrazy, které ještě jedna generace považuje za nespisovné a slangové, se mohou generaci následující jevit již jako hovorové či neutrální. V časopisech abc a Score dominuje lexikum, které náleží do vrstvy mluvy profesní, a to do oblasti informatiky. Jedná se též o terminologii z oblasti výpočetní techniky, která je většinou pro současnou mládež natolik běžná, že ji pociťuje jako neutrální a přirozenou součást spisovné slovní zásoby. Popsat, kdy patří neologismus ještě ke slangu a kdy už je součástí spisovné mluvy, je obtížné, a pokud není možné opírat se u neologismů o kodifikaci ve slovnících, je to hodnocení veskrze subjektivní. Sami čtenáři by jistě hodnotili (v závislosti na věku či pohlaví) jazykové výrazy různě – někteří jako odborné termíny, jiní jako jazykové prostředky běžné. Přesto je do určité míry možné zhodnotit pohyb vybraných pojmenování mezi jednotlivými vrstvami.

1) Pojmenování, která směřují k běžné mluvě ze slangu a profesní mluvy boxerky, bulvár (hanl.), esemeska, fotbálek, igelitka, megakoncert, OK,

Slang

předskokan, rocker slang a profesní mluva počítačová

cédéčko, chat, chatovat, klik, mail, mobil, odinstalovat, odkaz, pirát, portál, síť, surfovat

2) Pojmenování, která směřují k běžné mluvě ze slovní zásoby jazyka odborného informatika a

bluetooth, CD, digitálně, DVD, e-mail, GPS, hardware, ICQ, infraport,

elektronika

internet, konzola, modem, MP3 (přehrávač), mikroelektronika, mobilní, monofonní, notebook, on-line, PC, RAM-disk, skype, SMS(ka), vir, virtuální, web, wi-fi

sport kosmetika vědecká

aerobic, bungee jumping, paintball, skatepark kondicionér, lifting, make up, peeling adrenalinový, biotechnologický, ekologie, hydratace, psychotest

terminologie

38

Ukázalo se, že v současnosti proniká do běžné mluvy prostřednictvím časopisů pro mládež nejvíce pojmenování z jazyka odborného, a to v naprosté většině z oblasti informatiky a elektroniky. Výrazů, které je možno charakterizovat jako postupující ze sféry odborné terminologie k běžně mluvenému jazyku, je v rámci sesbíraného materiálu dvakrát více (40), než výrazů, které se k němu posouvají z vrstvy slangu. Projevuje se tak současná expanze výpočetní techniky a s tím související potřeba rozumět odborné terminologii v této oblasti. To má vliv i na slovní zásobu slangu, neboť i v ní převládá slang počítačový. V některých případech je obtížné zhodnotit, zda se jedná o profesní mluvu informatiků, počítačový slang nebo odbornou terminologii výpočetní techniky (chat, skype apod.). Výše uvedené dělení tedy nemusí být definitivní. Protože je pronikání mezi jednotlivými jazykovými vrstvami proces dlouhodobý a nemá dosud u neologismů jasné hranice, je i popis těchto posunů značně subjektivní.

39

V. TVOŘENÍ JEDNOSLOVNÝCH POJMENOVÁNÍ - UNIVERBIZACE Dalším možným způsobem vzniku nových slov je pouze úprava již hotového pojmenování. Nejčastěji se jedná o zhutnění víceslovné lexikální jednotky v jednoslovnou, o univerbizaci. Univerbizace je motivována především jazykovou ekonomií a nejčastěji se objevuje v hovoru, slangu nebo odborném vyjadřování. Sousloví se nahrazují odvozeninami, složeninami a zkratkami. A) odvozeniny – barbína (panenka Barbie), bulvár (bulvární tisk), divous (divný člověk), esemeska (SMS), exot (exotický člověk), fitko (fitness studio), fotbálek (stolní fotbal), GPSka (GPS modul), igelitka (igelitová taška), mobil (mobilní telefon), paměťovka (paměťová karta), ramka (RAM – disk), raper (rapový hráč/zpěvák), rocker (rockový zpěvák/hráč), skejťák (jezdec na skatu), speciál (speciální díl/příloha/číslo), surfař (ten, kdo surfuje), žárlivka (žárlivá žena) B) složeniny30 – biotechnologický (biologicko-technologický), comeback (come back), hitparáda (‚parádní‘ hity), homestory (home story), infraport (infračervený port), popunkerka (popová punkerka), psychotest (psychologický test), rychleschnoucí (rychle schnoucí), sexsymbol (sexuální symbol), skatepark (skate/skateový park), skysurfing (sky surfing), šoubyznys (šou byznys), telenovela (televizní novela), videohra (video hra), videoklip (video klip) C) zkratky31 – CD, e-mail, GPS, ICQ, MP3 (přehrávač), PC, RAM – disk, SMSka, TV, V. I. P., WAP, wi-fi

Opačnou úpravou je multiverbizace, což je náhrada jednoslovného pojmenování souslovím, motivovaná snahou o explicitní a diferencované vyjádření. Taková pojmenování se však v získaném jazykovém materiálu nenachází. Univerbizace se projevila jako častá metoda tvoření neologismů, zejména pokud jde o odvozeniny. Odvozováním vznikají nejčastěji hovorové a slangové výrazy (BRAVO, Top

30 31

Překlad anglických složenin viz str. 29. Detailněji rozpis zkratek v kapitole 8. I.

40

Dívky), zkratky jsou typické pro odbornou terminologii (abc). Zjištěním se potvrdila tvrzení sekundární literatury.

VI. OKAZIONALISMY Základním rysem určujícím všechny nově vzniklé a vznikající pojmenovací jednotky je rys novosti. Jestliže lexikální neologismy chápeme jako pojmenovací jednotky, které mají předpoklad pro to, že se stanou relativně ustálenými jednotkami slovní zásoby, pak jsou mezi nově vzniklými jednotkami značné rozdíly. Některá z nich se vymezují bez zřetele na pronikání do slovní zásoby – jsou charakterizována jako neologismy individuální, básnické nebo tzv. stylistické. Na základě porovnání s jinými novými pojmenováními i s ustálenými jednotkami slovní zásoby je lze charakterizovat jako okazionální (tj. příležitostné, nahodilé). Pro vymezení okazionalismů je důležitá míra jejich nepoměřitelnosti s jinými vzniklými a vznikajícími pojmenováními32. Okazionalismy zřídka pojmenovávají nové předměty nebo jevy skutečnosti, „především pojmenovávají obsahy vědomí jazykově ztvárněné jiným pojmenováním. O to však více vyjadřují citově hodnotící postoj jedince, který je vytváří, i jeho záměr působit na adresáta“(Martincová, O., 1983, s. 132). Volbu pojmenovacího motivu i slovotvorné zpracování ovlivňují psychické faktory. V použitých časopisech byla použita celá řada okazionálních neologismů. V jazykovém materiálu, který z nich byl nakonec vyexcerpován, se však za okazionální mohou považovat pouze dvě pojmenování, a to divous a chmuro. Obě vznikla na pozadí již existujících lexikálních jednotek, jsou pouze nově sufigovaná. Z charakteru formální a významové stránky okazionalismů vyplývá, že to jsou jednotky se značně sníženou komunikativní funkcí – převážně jsou to totiž pojmenování expresivní.

32

Je to specifický vztah jednotky ke skutečnosti, vyjádření subjektivního postoje mluvčího, jsou to interní vztahy

jednotky z hlediska funkčně strukturního, externí vztahy jednotky, a to paradigmatické v rovině slovotvorné a lexikální a lineární vztahy. (Martincová, O., 1983, s. 132)

41

VII. SHRNUTÍ Podle původu byla získaná pojmenování rozdělena na ta, která vznikla tvořením (tj. odvozováním, skládáním či zkracováním), přejímáním, sémantickým tvořením, posunem mezi vrstvami a univerbizací. Doplňkovou kapitolou je zmínka a okazionalismech. Tříděním vyplynulo, že nejproduktivnějším způsobem bylo přejímání z cizích jazyků a tvoření slov (a to buď od přejatých základů nebo cizími afixy), jako nejméně produktivní se ukázalo sémantické tvoření, okazionalismy se vyskytly řídce. V posunech mezi vrstvami bylo zajímavé zjištění, že přesouvání z jazyka odborného je častější než pohyby ze slangu. Tím vším vystupuje na povrch současný trend při vzniku neologismů, které se vyskytují v časopisech pro mládež.

42

9. SLOVNÍK TEMATICKÝ

Jak už bylo řečeno, pětice zvolených časopisů pro mládež se liší svým zaměřením, každý má vlastní cílovou skupinu čtenářů a tomu odpovídají i témata článků. Dívčí časopis Top Dívky se nejvíce věnuje módě a kosmetice, na oblast počítačů a počítačových her se zaměřuje Score, na techniku, informatiku a sport se soustředí abc. Časopis POPCORN je nejvíce zaměřen na hudbu a informace ze života slavných osobností, podobně jako BRAVO, které má poněkud ‚bulvárnější‘ charakter a více se věnuje sexuálním otázkám. Dominantním tématům přísluší specifická, popř. odborná slovní zásoba. Získané neologismy je tedy možno rozčlenit do tematického slovníku, v němž se lexikální jednotky seskupují dle svého tématu.

informatika

odborné výrazy

bluetooth, CD, cédéčko, datový, digitálně, DVD, e-mail, hacker,

hardware,

internetový,

chat,

internetový

ICQ,

infraport,

vyhledávač,

internet, konzola,

mikroelektronika, modem, notebook, odkaz, on-line, PC, PC hry, portál, RAM-disk, síť, skype, utility, vir, virtuální, WAP, web, wi-fi slangové výrazy dývko, gamesy, chatovat, chatař, klik, komp, logovat se, mail, nadupaný, odinstalovat, ojetý, paměťovka, pirát, propařit, ramka, rider, stahovat, surfovat, surfař, videohra webík, hudba

CD, cédéčko, comeback, comebackový, frontman, frontmanka, fun club, hitparáda, live, megahitový, megakoncert, megastar, pecka, poppunkerka, předskokan, raper, rocker, show, soundtrack, videoklip

‚společenské

afterpárty, bodyguard, bulvár, celebrita, gorila, jízda, love story, megastar,

dění‘

news, paparazzi, propařit, sexsymbol, show, supermodelka, šoubyznys, topmodelka, V. I. P., vipák

emoční projevy

být drsný, být hustý, být super, být v pohodě, cool, free, fun, chmuro, libový,

a názorové

megaodolný, OK, pohodový, slušňácká, super, spadnout na dno, ups!, v poho,

hodnocení

wow!

sport

adrenalinový, aerobic, bowling, bungee jumping, fitko, fotbálek, freestyle,

43

paintball, prkno, skatepark, skateboarding, skejťák, SK8, skysurfing, U-rampa mobilní

esemeska, GPS modul, GPSka, mobil, mobilní, monofonní, MP3 přehrávač,

technologie

operátor, skype, SMSka, tapety

označení lidí

barbína, divous, elf, exot, gorila, megarodina, psychopostavička, ufoun,

nebo jiných

žárlivka

bytostí (slang.) móda

boxerky, emo boy, emo girl, kreativní, modýlek, supermodelka, tatoo shop, topmodelka

kosmetika film vědecké

deodorant, hydratace, kondicionér, lifting, make up, peeling, rychleschnoucí, bondovka, fun club, love story, megastar, telenovela, TV adrenalinový, biotechnologický, ekologie, ufologie

názvosloví literatura různé

komiks, love story bonus, bonusový, fit, fresh, homestory, hot line, hot pants, igelitka, info, love, postery, psychotest, slevový, speciál, sudoku

Z tabulky vyplývá, že největší zastoupení má slovní zásoba z oboru informatiky – celkem se objevilo 54 odborných a slangových výrazů, což je celá třetina ze získaného materiálu. Druhým nejčastějším tematickým okruhem jsou neologismy z oblasti hudby – ty se vyskytly dvacetkrát. Hojně jsou zastoupena nová pojmenování, která se svým tématem dotýkají ‚společenského dění‘ nebo která vyjadřují emoční postoje či vyjadřují názor mluvčího. Velmi častá je i slovní zásoba z oblasti sportu. Překvapivý byl poměrně malý výskyt pojmenování na téma ‚móda‘ nebo ‚kosmetika‘, příčinou je pravděpodobně zvolení pouze jediného ryze dívčího titulu. Ačkoliv i v časopise POPCORN či BRAVO se objevují rubriky věnované těmto oborům, nemají tak významný podíl jako hudební, sportovní či počítačové náměty. Do kategorie ‚různé‘ spadají takové výrazy, které by buď samy žádnou skupinu nevytvořily, nebo by ji bylo obtížné specifikovat. Přirozeně ani zde v tematickém slovníku není dělení jednoznačné – mnohé neologismy mohou v závislosti na kontextu spadat zároveň do více kategorií. Např. výrazy adrenalinový (sport i vědecká terminologie), fun club (u hudebních i filmových hvězd), love story (z určitého pohledu

44

oblast filmu, může se ale týkat i literatury nebo mezilidských vztahů), megastar (populární osobnost v oblasti filmu nebo hudby), topmodelka (módní ikona nebo celebrita v rámci společenského dění) apod. Potvrzuje se tím dosavadní nezakotvenost některých neologismů a jejich vágnost nebo mnohoznačnost v jazykovém systému. Tematický slovník nabízí odlišný způsob třídění neologismů a ukazuje, ve kterých oblastech se neologizace projevuje v největším měřítku.

45

10. FREKVENCE

Všechna slova se liší svým výskytem, četností – svou frekvencí. Nejfrekventovanější jsou slova gramatická (tj. některé spojky, předložky) a slova s významem obecným (zájmena a sloveso být). Frekvence slov závisí zejména na funkční stylové oblasti – v každé dominuje jiná skupina lexikálních jednotek. Na základě dosavadních zjištění je možno sestavit frekvenční žebříček získaných neologismů z analyzovaných časopisů pro mládež. 140 120 100 80 60 40

podstatná jména přídavná jména slovesa příslovce citoslovce

20 0

Z grafu vyplývá, že v získaném materiálu jednoznačně převažují podstatná jména, naopak citoslovce jsou zastoupena jen ve dvou případech. Některá pojmenování však spadají v závislosti na kontextu do více slovních druhů (např. super – přídavné jméno i příslovce, love – podstatné i přídavné jméno apod.). V časopisech abc a Score převažuje jednoznačně počítačová a obecně technická terminologie (wi-fi, internet, PC hry, virtuální, GPS modul, on-line apod.) a pojmenování z oblasti sportu (skate, skatepark, adrenalinový, paintball, bungee jumping atd.) v Top Dívky naopak výrazy spíše z oblasti kosmetiky (deodorant, kondicionér, make-up, lifting,…), módy (supermodelka, topmodelka, být sexy…) a sportu (aerobik, fitko). BRAVO a POPCORN má největší zastoupení neologismů v oblasti hudby (megahitový, frontman, soundtrack, aj.) nebo společenského života (afterpárty, megashow, paparazzi,..). Nejvíce nespisovných a slangových výrazů se vyskytovalo v časopisech BRAVO a Top Dívky, nejméně v abc.

46

Graf č. 1: Nejfrekventovanější neologismy (celkově) super

30

m obil

25

info

20

OK

15

soundtrack

10

CD m ake-up

5

m obilní 0

SMSka

Graf č. 2: Středně frekventované neologismy chatovat

7

videoklip kondicionér fit

6 5

komp skatepark fitko

4 3

skype mail frontman

2 1

gamesy megaodolný

0

Graf č. 3: Nejméně frekventované neologismy 3 pecka

2,5

předskokan

2

skysurfing

1,5

elf paintball

1

telenovela

0,5

bondovka 0

47

Nejfrekventovanějším ze všech vybraných časopisů je výraz super, který se objevil celkem 28krát, následovaly mobil a info. Zastoupení výrazů paintball, telenovela a bondovka bylo ojedinělé. Skutečně nejmenší zastoupení však mají tzv. okazionalismy (divous, chmuro)33. Výběr středně a nejméně frekventovaných neologismů je pouze reprezentativní, grafy nezahrnují kompletní abecední slovník, ale jen vybraná slova.

33

Viz str. 41.

48

11. ZÁVĚR

Neustálá regenerace slovní zásoby a zvláště velké množství nových slov vznikajících v přítomné době staví lingvistiku před nelehký úkol – studium a popis nových lexikálních jevů a nových lexikálních prostředků. Problematika neologismů se studuje v rovině obecně teoretické i v rovině konkrétního zkoumání nových slov, slovních spojení, nových významů slov. Zkoumají se procesy, tendence, které nové lexikální prostředky v slovní zásobě vyvolávají, i změny v jazyce, jež se promítají do způsobů tvoření nových slov. Práce Neologismy v časopisech pro mládež byla věnována specifické oblasti nových pojmenování. Ačkoliv sesbíraný materiál vycházel z publicistických textů, odráží sféru běžné komunikace mezi mládeží, a tím poskytuje možnost nejen popsat aktuální způsoby vzniku nových pojmenování, ale na základě jejich třídění a analýz též vyvodit závěry pro lingvistická zkoumání. V abecedním slovníku byl ze zkoumaných periodik vyexcerpován základní jazykový materiál, který poukázal na četnost neologismů v současné slovní zásobě. Díky slovníku etymologickému se podařilo popsat nejproduktivnější metody jejich tvoření – zde se jako nejčastější jevila metoda tvoření slov (zejména z přejatých základů nebo přejatými sufixy) a přejímání z cizích jazyků, přičemž u mnohých slov bylo zřetelné počešťování a tvoření tzv. slov hybridních. Četné bylo i získávání neologismů tzv. sémantickým tvořením, kdy byl mnohým již existujícím výrazům přiřazen nový význam. Ukázalo se, že za neologismy můžeme pokládat i taková pojmenování, která při zachování slovotvorné formy i stejného významu přechází do jiné vrstvy jazyka – ve vybraných časopisech se jednalo zejména o posuny z vrstvy odborného jazyka směrem k jazyku běžně mluvenému. V rámci slovotvorných způsobů se uplatnila i univerbizace. Tvoření okazionalismů se objevilo jen ve dvou případech. Ve slovníku tematickém bylo pro třídění neologismů použito jiné hledisko - jako kritérium pro jednotlivé skupiny nových pojmenování bylo použito jejich téma, tedy obor lidské činnosti, kterého se týkají. Na základě tohoto dělení vyšlo najevo, že nejpočetnější zastoupení v časopisech pro mládež mají slova z oblasti informatiky a hudby, což odpovídá nejčastější sféře zájmu mladých lidí. Praktickou část doplnila ještě kapitola věnovaná dotazníku, který odráží postoj mladých čtenářů k jazykové stránce zvolených periodik, a závěrečná kapitola o frekvenci neologismů.

49

Práce Neologismy v časopisech pro mládež poukazuje na trendy v obohacování slovní zásoby, a to zejména u mládeže, tedy nastupující generace, která bude svým projevem určovat směr vývoje českého jazyka v budoucnosti. Lexikální prostředky odráží nejrychleji a nejefektivněji změny v mimojazykové skutečnosti, proto se i v jazyce projevuje celospolečenské tendence – následkem vzájemných mezinárodních kontaktů, usnadňováním komunikace a rozmachem angličtiny dochází k obohacování slovní zásoby o cizí výrazy, rozvoj výpočetní techniky má vliv na rozšiřování řad neologismů právě o výrazy, dříve náležející do odborné terminologie informatiky. Časopisy pro mládež tyto tendence nejen odráží, ale samy výrazně podporují. Tím mají nemalý vliv na následující vývoj běžně mluveného a v důsledku toho i spisovného jazyka. Takový vývoj je možno jen aktuálně popsat nebo jej předvídat, ovlivňovat jej však nelze.

50

12. POUŽITÁ LITERATURA

Primární literatura Abc: časopis generace XXI. století, 7, 2006. Abc: časopis generace XXI. století, 10, 2006. Abc: časopis generace XXI. století, 13, 2006. Abc: časopis generace XXI. století, 16, 2006. Abc: časopis generace XXI. století, 17, 2006. BRAVO, 2, 2006. BRAVO, 4, 2006. BRAVO, 5, 2006. BRAVO, 8, 2006. BRAVO, 20, 2006. POPCORN, 1, 2006. POPCORN, 3, 2006. POPCORN, 6, 2006. POPCORN, 7, 2006. POPCORN, 11, 2006. Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 3, 2006. Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 4, 2006. Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 8, 2006. Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 9, 2006. Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 10, 2006. Top Dívky, 1, 2006. Top Dívky, 2, 2006. Top Dívky, 3, 2006. Top Dívky, 4, 2006. Top Dívky, 5, 2006.

51

Sekundární literatura

ČECHOVÁ, Marie a kol. Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd. Praha : ISV, 2000. 407 s. ISBN 8085866-57-9.

FILIPEC, Josef; ČERMÁK, František. Česká lexikologie. Praha : Academia, 1985. 281 s. ISBN 21-011-86.

Encyklopedický slovník češtiny. Edited by Petr KARLÍK – Marek NEKULA – Jana PLESKALOVÁ. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s. ISBN 80-7106-484.

HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha : SPN, 1980. 192 s.

HUBÁČEK, Jaroslav. K aktuálnosti zkoumání sociolektů, zejména slangu. In : Sborník přednášek z V. konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 3-11. ISBN 80-7043-181-4.

JELÍNEK, Milan. Zespisovňování slangových prostředků v češtině. In : Sborník přednášek z V. konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 3-11. ISBN 80-7043-181-4.

KLIMEŠ, Lumír: Slovník cizích slov. Praha : SPN, 1998. 862 s. ISBN 80-7235-023-4.

KOBLÍŽEK, Vladimír. Počítačový slang. In: Sborník přednášek z V. konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 8491. ISBN 80-7043-181-4.

MARTINCOVÁ, Olga. Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha : Univerzita Karlova, 1983. 160 s. ISBN 60-008-83.

Mluvnice češtiny I. Edited by Jan PETR. Praha : Academia, 1986. 566 s. ISBN 21-099-86.

52

NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Výklad pojmů, výrazů a zkratek z počítačové terminologie. Kralice na Hané : Computer Media s. r. o., 2004. 454 s. ISBN 80-86686-21-3.

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Edited by Olga MARTINCOVÁ. Praha : Academia, 1998. 356 s. ISBN 50-200-0640-0.

Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2.

OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého : Slovník nekonvenční češtiny. Praha : Nakladatelství Ivo Železný, 1992. 451 s.

Příruční mluvnice češtiny. Edited by Petr KARLÍK – Marek NEKULA - Zdenka RUSÍNOVÁ. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 800 s. ISBN 80-7106-134-4.

Slovník nespisovné češtiny. Edited by Jan HUGO – Markéta FIDLEROVÁ – Kateřina ADÁMKOVÁ – Zdeňka JURÁNKOVÁ. Praha : MAXDORF, 2006. 413 s. ISBN 80-7345-0860.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1347-4.

SUK, Jaroslav. Skupinová mluva a její výzkum. In: Sborník přednášek z V. konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 2328. ISBN 80-7043-181-4.

53