20 rozhovor
VÝVOJ CEN A KURZŮ SLEDUJTE NA WWW.QUOTE.CZ
Není rozumné vcházet do domu, v němž akorát hoří! „Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehož pomocí se může ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky,“ říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky.
Rozhovor připravil: Daniel Tácha / Foto: ČNB Známé rčení tvrdí, že kapři si rybník nevypustí. Platí toto i pro centrální banku a názor jejích představitelů na vzdání se koruny a přijetí eura? Rčení o kaprech a rybníku jsme si v centrální bance moc dobře vědomi. Dlouhodobě proto tvrdíme, že rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura leží na politické reprezentaci. Česká národní banka tak může poskytnout pouze expertní názor na to, zda a kdy by bylo vhodné euro přijmout. Jaké budou přínosy a náklady tohoto kroku. A dojde-li k rozhodnutí euro skutečně přijmout, pak zcela jistě bude i centrální banka maximálně nápomocna při onom vypuštění pomyslného rybníka čili vzdání se české koruny. Je vhodné, aby Česká republika usilovala o přijetí eura? V současné chvíli to podle našeho názoru vhodné není. Vyplývá to i z materiálu, který centrální banka každoročně předkládá spolu s Ministerstvem financí vládě, přičemž tento materiál vyhodnocuje připravenost České republiky na přijetí eura. A doporučení, které vyplývá z toho materiálu, s nímž se mimo jiné ztotožnila i vláda, zní: prozatím nestanovovat žádný termín pro přijetí eura a tím pádem proto ani nečinit kroky směřující k jeho přijetí. Čili neusilovat o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II. Když ponecháme stranou diskuzi o tom, kdy a za jakých podmínek je vhodné euro přijímat, a zeptal bych se, zda je vůbec vhodné euro přijímat, jak by zněla vaše odpověď? Uvažovat o přijetí eura samozřejmě ur-
čitou logiku má. Hlavním přínosem tohoto kroku by bylo omezení kurzových výkyvů, které pro mnoho tuzemských firem představují komplikace z hlediska jejich byznysu. Tento argument nelze podceňovat, protože jsme malá, proexportně orientovaná ekonomika, jejíž velké procento zahraničního obchodu směřuje právě do zemí eurozóny. Jinou věcí však je, že na přijetí eura musí být ČR také připravena, přičemž zdaleka nemluvím jen o splnění formálních kritérií, ale o ekonomické připravenosti jako takové.
Přišpendlena pod třemi procenty Co si mám představit pod onou ekonomickou připraveností jako takovou? S ohledem na otázku přijmout či nepřijmout euro se Česká republika potýká se dvěma zásadními problémy. Tím prvním je nedokončená konsolidace veřejných rozpočtů. Na tom nic nemění fakt, že zřejmě již v tomto roce splníme maastrichtské kritérium, jež po nás vyžaduje, abychom stlačili deficit státního rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu. To je jistě dobré, ale je to pouze ono formální splnění jednoho z kritérií nutných pro přijetí eura. Jak to myslíte? My jsme vždy říkali a zmiňuje se o tom i Strategie přijetí eura, že deficit státního rozpočtu v úrovni nepřesahující tři
procenta hrubého domácího produktu, proto s odřenýma ušima splnění onoho již zmíněného maastrichtského kritéria, není dostatečně ambiciózní. Proč si to myslíte? Máme-li se vzdát měnové politiky a kurzu koruny jako přizpůsobovacího a stabilizačního mechanismu v momentech, kdy ekonomice hrozí určité výkyvy, je podle našeho názoru bezpodmínečně nutné, aby tuto přizpůsobovací a stabilizační roli byla alespoň z části připravena převzít rozpočtová politika vlády. Avšak na to musí mít vytvořen prostor. A ten by měl být podstatně velkorysejší. Rozpočtová politika vlády nemůže být v tomto ohledu přišpendlena těsně k té tříprocentní hranici deficitu státního rozpočtu. Jaká hranice by tedy byla ideální? Ideálně by měla být u takzvaného střednědobého cíle, který v případě České republiky tvoří strukturální schodek ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu. A k tomu máme ještě daleko.
Odsouvat závazek do nekonečna Je cesta k přijetí eura z ekonomického i právního hlediska pro Českou republiku nevyhnutelná? Tuto problematiku je třeba rozdělit. Právně máme závazek k euru směřovat, ale nikdo nespecifikuje, v jakém časovém horizontu. Takže například
rozhovor 21
Tomáš Holub se narodil 19. srpna 1974 v Liberci. Vystudoval IES FSV UK, kde postupně získal titul bakaláře v oboru ekonomie (1995), magistra v oboru finance a bankovnictví (1997) a doktorát v oboru teoretická ekonomie (2001). Absolvoval rovněž studijní pobyty na Georgetown University ve Washingtonu, D. C., a na London School of Economics and Political Science v Londýně. V letech 1996–2000 pracoval jako makroekonom v Komerční bance. Poté nastoupil do ČNB, kde nejprve zastával pozici poradce viceguvernéra, resp. guvernéra, a poté byl v roce 2004 jmenován ředitelem sekce měnové a statistiky. Zároveň přednáší monetární ekonomii a mezinárodní makroekonomii na IES FSV UK, kde v roce 2011 získal docenturu v oboru ekonomické teorie. V minulosti vyučoval též na VŠE Praha. Publikuje pravidelně v odborných časopisech. Je aktivním členem České společnosti ekonomické, v letech 2006–2007 byl jejím prezidentem. Je ženatý a má dvě děti, ve volném čase především sportuje.
Švédsko, které má stejný závazek, si žádný cíl přijetí eura nedává. Ten závazek je proto možné odsouvat prakticky do nekonečna. Právně ta odpověď tudíž zní ano i ne. Právně si můžeme korunu ponechat ještě po velmi dlouhou dobu, aniž bychom nějak výrazně porušovali náš závazek z doby, kdy jsme vstupovali do Evropské unie. A ten ekonomický aspekt? Z ekonomického hlediska a z hlediska zahraničního obchodu, stability kurzu, jsou argumenty pro přijetí eura jasné. V tom je evidentní přínos. Kromě výkyvů kurzu se omezí i transakční náklady při směně měny, z čehož by těžili i občané České republiky při cestách do zahraničí. Takže tyto přínosy přijetí eura jsou a je možné, že časem budou ještě narůstat ve vazbě na to, jak bude dále narůstat naše provázanost s eurozónou. Takže říkáte, že bez eura se tak jako tak neobejdeme? To jsem neřekl. První otázka zní, kdy dokončíme fiskální konsolidaci, o níž jsme před chvíli mluvili. Druhá otázka zní, kdy zpružníme trh práce, což je další přizpůsobovací, stabilizační mechanismus, který nám v eurozóně může s ekonomickými šoky pomáhat. Jaké konkrétní šoky máte na mysli? Vezměte si například situaci po pádu Lehman Brothers, kdy relativně silná krize zasáhla pobaltské země. Tyto
země zažily hlubokou recesi, ze které se však docela rychle dostaly. Jedním z hlavních důvodů přitom bylo, že mají relativně pružné ekonomiky a pružný trh práce. Jakmile však krize zasáhla Řecko s relativně nepružnou ekonomikou i trhem práce, tak Řecko jako člen eurozóny má obrovský problém se z této krize dostat. Důvodem je, že nedisponuje nijakým přizpůsobovacím, stabilizačním mechanismem, ať už v podobě vlastní měny, pružného trhu práce, nebo konsolidovaného státního rozpočtu. Na tomto srovnání vidíte, že chcete-li fungovat v eurozóně, musíte splňovat minimálně ony dva zmíněné aspekty, konsolidované státní finance a fungující trh práce. Jinak máte problém. To platí i pro Českou republiku. S problémy se však dnes potýkají úplně všichni. Země eurozóny i mimo eurozónu… Faktem je, že eurozóna se nyní potýká s vážnou krizí. V tuto chvíli proto není asi moc rozumné vcházet do domu, v němž akorát hoří. Tím opět odpovídám na otázku, zda je v tuto chvíli rozumnější ponechat si českou korunu, nebo spěchat s přijetím eura, aniž bychom si počkali na to, jak se eurozóna s ekonomickými problémy vypořádá. Svou roli sehrává i to, že v eurozóně vznikají nové instituce, které tam dříve nebyly. Diskutuje se o nových záchranných mechanismech, jako je například bankovní unie, přičemž prozatím nikdo neví, jak to vše bude fungovat, ale do-
cela jistě se ví, že s největší pravděpodobností tyto změny budou znamenat dodatečné náklady pro všechny země, které vstup do eurozóny zvažují. Jaké výhody nám nyní, a třeba nejen v tuto chvíli přináší česká koruna? Z makroekonomického pohledu je plovoucí kurz koruny pro Českou republiku výhodou. Jak jsem již řekl, pomáhá nám lépe se vypořádávat se šoky, které dopadají na ekonomiku. A to platí hlavně v posledních pěti letech, kdy nejen česká ekonomika prošla významnou krizí. Koruna na to tehdy reagovala a vlastně i nyní reaguje výrazným oslabením, čímž pomáhá našemu exportnímu sektoru. Pomáhá mu vyrovnat se s propadem zahraniční poptávky. Slabší koruna byla i příčinou toho, že naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboží v eurech více korun, takže i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem. To v podstatě platí i teď, kdy se česká ekonomika nachází ve druhé, i když menší recesi. Kdybychom se české koruny vzdali, jednoznačně přijdeme o tuto výhodu? Ano. Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehož pomocí se může ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky.
22 rozhovor
Zastánce plovoucích směnných kurzů Zmiňujete se o výhodách české koruny pro ekonomiku. Kdybyste měl hovořit o přímých výhodách pro občany České republiky, co byste řekl? Asi to, že Česká republika stále patří k takzvaně konvergujícím nebo dohánějícím zemím, její cenová hladina se postupně a dlouhodobě dotahuje k cenové hladině vyspělých zemí eurozóny. Tento proces byl v poslední době sice přerušen hospodářskou krizí, ale doufejme, že bude, jakmile krize pomine, znovu nastartován. A teď, máte-li plovoucí kurz, máte-li českou korunu, tak ten proces probíhal tak, že inflace v České republice byla od roku 1998
VÝVOJ CEN A KURZŮ SLEDUJTE NA WWW.QUOTE.CZ
Já osobně jsem zastáncem plovoucích směnných kurzů. Takže z tohoto pohledu jsem ve prospěch české koruny asi až příliš zaujatý. Myslím si, že v horizontu minimálně pěti let je výhodnější si ponechat korunu. Česká republika by tedy měla oddalovat přijetí eura do nekonečna? Nekonečný horizont je pro mě příliš dlouhý na to, abych řekl, že za více než pět či deset let budou výhody koruny i nadále převažovat nad výhodami eura. Pro zachování české koruny jako národní měny však momentálně ty výhody v souhrnu jsou. Jak by podle vás vypadala ideální situace, za níž by se České republice vyplatilo euro přijmout? Na straně eurozóny by muselo jedno-
Jak by ona ideální situace, byť jsme se o tom již bavili, měla ze strany ČR vypadat? Bylo by dobré, aby byla dokončena konsolidace veřejných rozpočtů. A to blízko střednědobého rozpočtového cíle, v úrovni minus jedno procent hrubého domácího produktu. Myslím si však, že to není aktuální, protože i současná vláda, byť se letos dostane pod tři procenta HDP, uvádí, že pak chce nechat ekonomiku trochu nadechnout a státní rozpočet konsolidovat až v další, nejlépe pak růstové fázi ekonomiky. A pak ještě ten zmíněný trh práce, jehož reforma jistě také vezme nějaký čas. Co vám vadí na tuzemském trhu práce? Jednou z důležitých věcí pro každý
Slabší koruna byla i příčinou toho, že naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboží v eurech více korun, takže i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem. To v podstatě platí i teď, kdy se česká ekonomika nachází ve druhé, i když menší recesi.
relativně nízká, srovnatelná s inflací v eurozóně, takže to dohánění vyspělejších zemí, to přibližování se jejich cenám, se nedělo prostřednictvím vyšší inflace, ale dělo se prostřednictvím posilujícího nominálního kurzu koruny. To je, myslím, pro občany velmi příjemný způsob dohánění. Občanům úspory neznehodnocovala vysoká inflace, ale naopak každý rok v cizině viděli, že si za své koruny mohou koupit o něco více. Přijetím eura toto všechno zmizí? Ano, vstupem do eurozóny se kurz nenávratně zafixuje. A naše dohánění vyspělých zemí se bude dít, protože jinak to nejde, pouze přes o něco vyšší inflaci. Tedy přes zdražování… Ano. Přitom vyšší úrokové sazby, které by lidem kompenzovaly vyšší inflaci, nebudou možné, protože ty jsou pak stanovovány v rámci celé eurozóny. Měla by Česká republika usilovat o zachování koruny stůj co stůj?
značně dojít k vyřešení krize a k jasnému nastavení nových záchranných mechanismů i bankovní unie. To proto, abychom do eurozóny nevstupovali za podmínky, že budeme doplácet na hospodářské chyby jiných zemí. Tím nechci říci, že na místě je nepomáhat. Ale onu pomoc vnímám jako férové pojištění v momentech, kdy se některá ze zemí eurozóny dostane do problémů z objektivních příčin, nikoliv vlastním zaviněním. To mi smysl dává, výhodné by to bylo i pro nás. Avšak bohužel to v tuto chvíli neplatí. Je celkem zřejmé, odkud a kam nyní záchranné peníze tečou, potečou a proč. Takže je potřeba, aby si eurozóna toto vyřešila. Zmínil jste se i o bankovní unii… I v jejím případě je důležité, aby pravidla byla nastavena férově i pro země, jejichž banky jsou vlastněny matkami z jiných zemí. V tomto případě to znamená, aby takzvané hostitelské země, což je i případ České republiky, měly dostatečné pravomoci pro to, aby mohly garantovat stabilitu svého bankovního sektoru.
fungující trh práce je, aby neexistovaly příliš velké překážky pro propouštění zaměstnanců, protože to s sebou přináší ten problém, že firmy se v době růstu zdráhají přijímat nové lidi. Tak vzniká jakýsi dvourychlostní pracovní trh. Na jedné straně jsou ti, co mají pracovní smlouvu a v uvozovkách své jisté, a pak ti, co smlouvu nemají, třeba absolventi, kteří před sebou mají velmi obtížný úkol najít si solidní práci. A to i třeba na dobu určitou. Jiným problémem pak jsou až příliš vysoké odvody z mezd v podobě sociálních a zdravotních odvodů, což tomu trhu také příliš nepřidává. Je toho více a hovoří to pro změnu celého systému.
Nemít vlastní měnu může být velmi nákladné Vraťme se ještě k vaší předchozí odpovědi, kdy jste uvedl, že jste fanoušek plovoucích směnných kurzů. Proč?
rozhovor 23
Pohled centrální banky je pohledem makroekonomickým, nikoli mikroekonomickým, a z jejího pohledu je plovoucí kurz nikoli nepříjemností, která mnohým komplikuje život, ale nástrojem svobodné volby, která dává české ekonomice jako celku dobrou možnost vyrovnávat se s takřka jakýmkoli nepříznivým ekonomickým vývojem. Tradičně se mělo za to, že pro malé otevřené ekonomiky je vhodnější fixní kurz, protože plovoucí kurzy jsou nadměrně kolísavé a jen vyvolávají šoky v ekonomice. A mělo se za to, že v momentě, kdy si země s malou a otevřenou ekonomikou, jako je třeba Česká republika, zafixuje nominální kurz vůči nějakému svému největšímu obchodnímu partnerovi, tak to nezbytně povede k větší stabilitě její reálné ekonomiky. A zároveň i ke stabilnější inflaci. Jenže ono se empiricky ukazuje, že to není pravda. Že země s plovoucím kurzem a efektivní měnovou politikou nakonec vykazují jak stabilní ekonomiku, tak stabilní vývoj cen. A to prostě proto, že plovoucí kurz pomáhá vstřebávat a vyrovnávat ekonomické šoky. Ano, jistě, někdy i samotný plovoucí kurz může vyvolat nestabilitu, jak jsme to třeba zažili v letech 2001 a 2002, ale na druhou stranu je-li centrální banka schopna vytvořit stabilní prostředí, stabilní inflaci a řídit se vlastní a nezávislou měnovou politikou, tak ty kurzové výkyvy nejsou natolik zničující, aby destabilizovaly ekonomiku. Jakou roli v tom našem rozhodování o výhodnosti a nevýhodnosti přijetí eura hraje naše úzké navázání na německou ekonomiku? Naše vazba na Německo je nepochybně silná. Je to náš hlavní obchodní partner, do Německa směřuje třetina našeho celkového vývozu. Panuje mezi námi i velká vlastnická provázanost. Z pohledu takto svázaného byznysu by přijetí eura bylo jednoznačným přínosem. Zeptejte se například ve Škodě Auto, jestli by měla Česká republika přijmout euro, a odpovědí vám pravděpodobně bude, že všemi deseti a co nejdříve. Tomu se samozřejmě není co divit, protože pro tuto a nejen tuto firmu by přijetí eura mělo jednoznačný přínos. Na druhou stranu pohled centrální banky je pohledem makroekonomickým, nikoli mikroe-
konomickým, a z jejího pohledu je plovoucí kurz nikoli nepříjemností, která mnohým komplikuje život, ale nástrojem svobodné volby, která dává české ekonomice jako celku dobrou možnost vyrovnávat se s nepříznivým ekonomickým vývojem. A cena tohoto nástroje se ukáže nejvíce v krizových situacích, kdy přichází velký ekonomický šok, se kterým se potřebujete nějakým způsobem vyrovnat, přičemž každý vyrovnávací mechanismus, což není jen česká koruna, v ten moment obrovsky získává na významu. Již jsme se bavili o případu Řecka nebo jiných evropských zemí takzvaného jižního křídla, kde vidíme, že v těchto mezních situacích je velmi nákladné nemít vlastní měnu. Jakou roli by podle vás sehrávala Českou republika v eurozóně, kdyby v dohledné době přijala euro? Asi by dominovala naše obchodní vazba na jádro eurozóny. Na Německo a další, kde jsou naše hlavní obchodní vazby. Patřili bychom asi i k těm zdravějším zemím eurozóny z hlediska naší Michal K adera Škoda Auto
tiskový mluvčí,
Společnost Škoda Auto přijetí eura dlouhodobě podporovala, což není s ohledem na cílové země velké části našich prodejů nic překvapivého. Otázka rychlosti však musí kopírovat vývoj ekonomiky. Jestliže jsme s to plnit daná kritéria bez negativního dopadu na růst a konkurenceschopnost naší ekonomiky, tak ano. Vzhledem k regionální struktuře našich prodejců si nevýhody dovedete snadno představit: kurzové ztráty. V posledních letech se ukázalo, že to byl více politický než fiskální projekt. Věřím však, že se daří a podaří najít dobrá řešení k jeho udržení a posílení.
fiskální situace, kterou sice doma vnímáme velmi negativně, ale ve srovnání s jinými zeměmi to ještě zdaleka není tak špatné, jak jen by to špatné být mohlo. Myslím, že by nám ani nehrozil boom na trhu nemovitostí, který zažily například Španělsko nebo Portugalsko po vstupu do eurozóny, což je vlastně jedna z hlavních příčin jejich současných problémů. Mohl byste mi toto prosím blíže vysvětlit? Španělsko se do problémů dostalo ani ne tak kvůli fiskálním problémům, ale kvůli přehřátí ekonomiky z důvodu boomu na tamějším trhu nemovitostí. Stejný příběh platí i pro Portugalsko. Obě země vstupovaly do eurozóny na poslední chvíli, kdy se jim sice podařilo snížit inflaci, kdy jim klesly nominální úrokové sazby, ale u tamějších lidí, kteří nebyli zvyklí na to, že hypotéka není za deset až dvanáct procent na úrocích, ale za dvě až tři procenta v euru, to vyvolalo obrovskou chuť brát si úvěry a kupovat nemovitosti. Jejich ceny letěly nahoru a nastal velký stavební boom. Když však ceny nemovitostí během krize spadly a ta bublina splaskla, zasáhlo to jak bankovní sektor, tak celou ekonomiku. Stejnou zkušenost mají i Slováci, těm po vstupu do eurozóny výrazně klesly úroky z úvěrů. Jak je však možné, že stejně tak, byť to trvalo nekonečně dlouho, klesly úroky u hypoték i v České republice, i když jsou úroky u běžných bank stále až lichvářské? Už jsme se o tom bavili. Je to dáno částečně tím, že Česká republika se v tomto smyslu přibližovala k vyspělým zemím eurozóny prostřednictvím posilujícího kurzu koruny, nikoli prostřednictvím vyšší inflace. Nebo jinak: Posilující kurz pomáhal onu inflaci mírnit. I proto jsou již i u nás lidé zvyklí na to, že hypotéka za tři, tři a půl procenta na úrocích je běžnou věcí. Takže přijetí eura by samo o sobě k žádné bublině na trhu nemovitostí nevedlo. Celou dobu se bavíme o výhodách české koruny. Nejsme však poněkud sebestřední? Měly by vůbec země eurozóny zájem na našem přijetí? To se musíte zeptat jich. Já osobně si však myslím, že přistoupením nových členů může eurozóna minimálně demonstrovat to, že i přesto, že se potýká s problémy, je stále atraktivním uskupením. Česká republika však zcela
24 rozhovor
jistě nebude tou zemí, která toto bude v dohledné době testovat. Tím testem projde Lotyšsko se svou aktuální žádostí o přijetí. Lotyšsko je relativně malá země, takže jestliže je eurozóna přijme, zcela jistě tím nevyvolá žádné problémy. Na druhou stranu však může panovat i jistá nechuť ze strany zemí eurozóny relativně malé Lotyšsko přijmout. To jste mi moc neodpověděl… V duchu vaší otázky pouze řeknu, že bude určitě zajímavé sledovat, jak se k přijetí Lotyšska postaví evropské orgány, jestli to pojmou jako příležitost demonstrovat, že se našla země, která se hlásí do klubu, který je v problémech, ale je stále klubem elitním, anebo jestli převládne rétorika typu „podívejte se, problémy nám dělají i malé země, které nejsou dostatečně stabilní, a je na nás brát je pod naše ochranná křídla“. Bude to velmi zajímavé.
Nadhodnocené euro Jaký je váš názor na současný kurz eura vůči dolaru? Máte za to, že odpovídá výkonům zemí eurozóny? Z mého pohledu je překvapivě silný. Amerika má své hospodářské problémy, ale její relativní hospodářská výkonnost je v posledních letech zcela jistě lepší než v eurozóně. To zcela jednoznačně.
VÝVOJ CEN A KURZŮ SLEDUJTE NA WWW.QUOTE.CZ
Čím si to vysvětlujete? Těžko říci. Asi panuje určité přesvědčení, že Fed byl v politice kvantitativního uvolňování razantnější než třeba Evropská centrální banka, která sice použila jiné nástroje než Fed, ale taktéž se dostala na nulové úrokové sazby a podstatně navýšila likviditu na trzích. Neumím si to úplně dobře vysvětlit. Jakou roli podle vás hraje euro v globálním byznysu, třeba vůči dolaru, japonskému jenu, britské libře, švýcarskému franku? Navzdory současné krizi eurozóny je jasné, že euro je globální měnou číslo dvě. Když se člověk podívá na alokace devizových rezerv, tak jasnou jedničkou je dolar, potom dlouho nic, pak euro, a pak zase dlouho nic. A měny typu japonský jen, britská libra, švýcarský frank jsou daleko vzadu za eurem. Ani ve svém součtu nedosahují takového objemu devizových rezerv, které tvoří euro. Takže i navzdory krizi je euro silnou měnou. Máte za to, že česká koruna by mohla jít třeba jednou nakrásně cestou oněch zmíněných rezervních měn typu švýcarského franku? Švýcarský frank je vnímán jako bezpečný světový přístav. Česká koruna má možná statut bezpečného kotviště, i když pouze v rámci našeho regionu. Takže jistá shoda jako by je, ale to je asi tak všechno. Na příběhu švýcarského franku během krize bylo navíc
velmi dobře vidět, jak se onen statut bezpečného přístavu může velmi rychle změnit ve velmi nebezpečný problém. A to vždy, když se investoři rozhodnout přesunout svá aktiva do bezpečného švýcarského franku. Tamější ekonomika čelila hned dvojímu šoku, propadu světové poptávky po zboží z důvodů krize a silnému tlaku na posilování franku v důsledku jeho masivních nákupů. Jestliže u nás během krize kurz koruny oslaboval a pomáhal nám vypořádávat se s krizí, tak ve Švýcarsku frank posiloval a tím jen zhoršoval situaci švýcarského exportu. O riziku deflace nemluvě… Z pohledu měnové politiky buďme jen rádi, že takto silné efekty bezpečného přístavu jsme u české koruny během krize nezaznamenali. Nový pan prezident se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že euro bychom mohli přijmout do pěti let, a během prezidentské kampaně uvedl, že bychom je přijmout měli, protože česká koruna je příliš slabou měnou na to, aby dokázala čelit případnému útoku ze strany velkých světových spekulantů. Nemáte obavu ze spekulativního útoku na korunu? Obavy ze spekulativního útoku na korunu nemám. Jak jsem již uvedl, ukazuje se, že země s plovoucím kurzem jsou stabilnější než země s fixním kurzem, takže z tohoto pohledu to celé vnímám hlavně jako expertní názor pana prezidenta.
