Nemocnicím hrozí kolaps

Volby 2006

Sociální péÁe

Ve dnech 20. a 21. Ñíjna 2006 se budou konat volby do zastupitelstev obcí spoleÂnÆ s volbami do Senátu Parlamentu ¢eské republiky. V pÑípadÆ, že nebude v I. kole voleb do Senátu Parlamentu ¢eské republiky zvolen žádný kandidát, bude se ve dnech 27. a 28. Ñíjna 2006 konat II. kolo voleb do Senátu Parlamentu ¢eské republiky.

RevoluÂní zmÆny v systému poskytování dávek sociální péÂe Âekají od prvního ledna pÑíštího roku obÂany ¢eské republiky a tedy i PlzeËského kraje.

NÁKLAD

SLOUPEK HEJTMANA Vážení àtenáĒi, toto Âíslo krajských novin otevíráme závažným Âlánkem o neziskových nemocnicích. Ty mají vzniknout 28. listopadu letošního roku. Že pÑedchozí vládÆ, která tento zákon navrhla, nevadí, že takovou zmÆnu naplánovala mimo standardní finanÂní uzávÆrky, které se všude jinde dÆlají na konci roku, je pÑinejmenším smutné. Alarmující je ale situace, která nastane po onom 28. listopadu. Sociálním demokratÒm se sice podaÑilo spoleÂnÆ s komunisty tento zákon ve snÆmovnÆ prosadit, už je ale nezajímá, jaký to bude mít faktický dopad na dotÂené nemocnice a potažmo na jejich zamÆstnance a pacienty. Nemocnice se ocitnou v právním vakuu a pokud se budou Ñídit platnou legislativou, nebudou mít kompetence k ošetÑování pacientÒ. Já, jako lékaÑ, bych si nedovolil ošetÑovat pacienty, pokud bych nemÆl platnou registraci. A to je pÑesnÆ ten problém, který budoucí neziskové nemocnice Âeká. Pokud ÂlovÆk, který je za tento legislativní paskvil zodpovÆdný, reaguje na argumenty podložené právními analýzami pouze osobními útoky, jak to Âiní exministr zdravotnictví Rath, je Ñešení tohoto problému o to složitÆjší. PÑiznat chybu je Âestné, dÆláme je obÂas všichni. Na rozdíl od Davida Ratha, ale za nás hovoÑí fakta. Bývalé okresní nemocnice jsme z rozhodnutí vlády museli pÑevzít v katastrofální finanÂní situaci, nemocnici v Plané se bývalá vláda nestydÆla pÑevést na kraj dokonce natolik zadluženou, že v dobÆ pÑevodu už byla uzavÑena, zatížena exekucemi a zamÆstnanci (kteÑí nedostávali už nÆkolik mÆsícÒ mzdy) byli ve výpovÆdi. Kraj se k tomuto problému postavil Âelem, stejnÆ jako napÑíklad pÑi pÑevodu zdevastovaných silnici druhé a tÑetí tÑídy. Bývalé okresní nemocnice jsme po nÆkolikaletém úsilí natolik stabilizovali, že fungují tak, jak mají. Poskytují kvalitní zdravotní péÂi a dávají obživu tisícÒm zdravotníkÒ v kraji. Nyní se mají chaoticky pÑemÆnit na neziskové nemocnice. ZmínÆné silnice na kraj stát pÑevedl, protože se blížila doba, kdy definitivnÆ doslouží. Museli jsme hodnÆ dobÑe hospodaÑit s penÆzi, aby se silnice postupnÆ zaÂaly dostávat do stavu, v jakém jsou dnes. Trochu se divím, že je bývalá vláda také nechtÆla vrátit do majetku státu. PÑedstavitelé pÑedchozí vlády na nás útoÂí ze všech možných pozic. My ale máme svÆdomí Âisté, za nás mluví Âiny. VÆÑím, že na naše krajské nemocnice se budete moci spolehnout i v budoucnu. PÑeji vám pÑíjemný podzim. VÁŠ HEJTMAN PETR ZIMMERMANN

Zdravotnictví PÑípad uzavÑené Nemocnice v Plané na Tachovsku vyvolává i po nÆkolika letech stále vášnÆ mezi obyvateli této Âásti PlzeËského kraje.

strana 2

strana 4

Ročník 4 z číslo 9 z 2. 10. 2006 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

Nemocnicím hrozí kolaps Nový zákon uvrhne zdravotnická zaÓízení do protiprávního prostÓedí Do naprosto neÐešitelné situace se dostává kvÑli zmatenému zákonu o nestátních neziskových zdravotnických zaÐízeních i PlzeÊský kraj. Koncem listopadu by totiž jím dosud zÐizované nemocnice, nyní akciové spoleÁnosti, podnikaly v protiprávním prostÐedí.

do 28. listopadu se ústavní soud ke stížnostem vyjádÑí. Pak je zde iniciativa vlády, kterou dostane poslanecká snÆmovna s úpravami nÆkterých ustanovení zákona. ZmÆny v nÆm navržené jsou totiž nevratné,“ míní V. Vilímec.

DAVID HRDINA

Změnu nelze vrátit

ákon pÑedpokládá, že uplynutím lhÒty 180 dnÒ „ ode dne nabytí platnosti, to je 28. listopadu 2006, se v podstatÆ veškeré nemocnice, kterých se to týká a kterých je podle pÑílohy zákona hodnÆ, pÑemÆní na nestátní nezisková zdravotnická zaÑízení se všemi dÒsledky,“ Ñíká námÆstek hejtmana PlzeËského pro ekonomiku, finance a majetek Vladislav Vilímec.

Zákon podle právníkÒ pÑedpokládá zmÆnu, kterou už po 28. listopadu nelze vrátit – právní souvislosti s tím spojené už pak platí. Dá se oÂekávat, že režim pÑíspÆvkových organizací se pÑesune do režimu nestátních neziskových organizací, takže se v této situaci zÑejmÆ ocitnou i fakultní nemocnice.

Z

Nastane právní vakuum? Od tohoto data to budou subjekty, které nebudou registrovány dle jiných platných zákonÒ a pÑedpisÒ, a nemohou tak vykonávat zdravotnickou Âinnost. „Stávající zaÑízení k tomu od té doby také nejsou legitimována, takže se dostáváme do právního vakua a nechci domýšlet, jaké situace nebo problémy by mohly

Ing. Vladislav Vilímec, námÅstek hejtmana

nastat,“ doplËuje námÆstek s tím, že zákon je i z tÆchto právních souvislostí naprosto amatérsky pÑipravený a pochybený.

Kraj si stěžuje u Ústavního soudu Je to zjevná vada zákona, takže k Ústavnímu soudu ¢eské republiky už putovaly ústavní stížnosti, které proti zákonu podala skupina senátorÒ i zástupci PlzeËského kraje a VysoÂiny. „VÆÑíme, že

Ne každý zákon má smysl „Pokud se v dnešní dobÆ pÑipravuje podobný zákon, mÆl by jeho navrhovatel poÂítat se všemi dÒsledky, které zavedení pÑinese. Kdyby totiž nemocnice vykonávaly Âinnost dál, dÆlo by se tak mimo režim registrovaného zdravotnického zaÑízení a se zcela jinou právní zodpovÆdností. Ne každý zákon je ku prospÆchu vÆci, tady není dobÑe ani materie, ani forma,“ uzavírá námÆstek Vilímec.

Po uzávìrce: Ústavní soud zrušil nìkterá ustanovení zákona, která byla v rozporu s ústavou.

Veletrh ITEP 2006 nabídne zábavu i pouÁení šude dobÑe, u nás nejlíp – to je motto letošního 2. roÂníku veletrhu cestovního ruchu PlzeËského kraje ITEP 2006, který pÑivítá všechny milovníky cestování, kultury a sportu v Plzni ve dnech 12.–14. Ñíjna. Z nabídky a programu si tu vybere každý návštÆvník. DobrodružnÆjší povahy mohou vyzkoušet hipoturistiku naživo Âi zhlédnout ukázku chovaných plazÒ ZOO PlzeË. Po celou dobu konání ITEP 2006 budou probíhat vystoupení taneÂních a hudebních skupin nejrÒznÆjších žánrÒ a zkrátka nepÑijdou ani naši nejmenší cestovatelé, pro které je pÑipravena MC Donald´s show. O exotickou atmosféru se postarají lektorky Centra orientálních tancÒ PlzeË. PÑipravena je soutÆž Nejlepší Vošouch PlzeËského kraje. Zchladit se pak návštÆvníci mohou

V

pivem PlzeËského Prazdroje, a. s., a šumivým sektem z Bohemia Sektu, ¢eskomoravské vinaÑské, a. s. Zejména mladí urÂitÆ ocení program Rock ITEP 2006 v pátek 13. Ñíjna od 19:00 hodin, kdy se o zábavu postarají kapely Ambrozie, 05 a RadeÂek, Kabát Revival (HAD) a Aušus.

Hlaste se do soutěže Nejlepší Vošouch Plzeňského kraje! Bližší informace: Bc. Michala Poláková, tel.: 377 195 259, [email protected]

rezident Slovenské republiky Ivan Gašparovi zavítal nedávno v rámci své návštÆvy ¢eské republiky také do PlznÆ. V MÆšzanské besedÆ se setkal s 1. námÆstkem hejtmana Václavem ¢erveným (vlevo). Poté zamíÑil na procházku západoÂeské metropole a navFOTO ARCHIV štívil také plzeËský pivovar.

P

Hejtman velí regionu Jihozápad istoricky prvním pÑedsedou Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad, jež bude odpovÆdná za pÑípravu programu pro Âerpání penÆz z evropských fondÒ v období 2007 až 2013, je hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmermann. Na jednání v ¢eských BudÆjovicích se na tom shodli Âlenové šestnáctiÂlenného výboru rady, složeného ze zástupcÒ PlzeËského a JihoÂeského kraje. MístopÑedsedou rady je jihoÂeský hejtman Jan Zahradník. „Pokud bude vše dobÑe fungovat, tak by tudy mohly roÂnÆ protéct až dvÆ miliardy korun,“ Ñekl Petr Zimmermann. Regionální rada bude mít sídlo v ¢eských BudÆjovicích a poboÂku v Plzni. Má právní subjektivitu, vlastní zamÆstnance a rozpoÂet. Její orgány, výbor a pÑedseda

H

jsou voleni z Ñad zastupitelÒ obou krajÒ. ¢lenové výboru byli zvoleni v JihoÂeském kraji na Âervencovém, v PlzeËském na záÑijovém zasedání krajského zastupitelstva. Každý region v nÆm má po osmi Âlenech. ÚÑad Regionální rady bude mít zhruba ÂtyÑi desítky zamÆstnancÒ. Výkonem funkce Ñeditele byla povÆÑena Andrea Nádravská, bývalá vedoucí oddÆlení sekretariátu Regionální rady soudržnosti Jihozápad Krajského úÑadu JihoÂeského kraje. Na post Ñeditele bude vyhlášeno výbÆrové Ñízení. Na Âinnost úÑadu pro letošní rok dají JihoÂeský a PlzeËský kraj celkem ÂtyÑi miliony korun. Peníze jsou urÂeny na platy, výpoÂetní techniku a další vybavení. (AFI)

Kraj bojuje o vyšší rychlost na pÐivadÅÁích O zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na dálniÁních pÐivadÅÁích z PlznÅ na dálnici D5 ve smÅru na Sulkov, Ejpovice a kÐižovatku Vysoká budou usilovat radní PlzeÊského kraje. Hodlají tak usnadnit život ÐidiÁÑm, kteÐí si stÅžují na dosavadní 90kilometrový limit. DAVID HRDINA

námitkami ÑidiÂÒ je možno souhlasit. S ohledem na sta„ vební a dopravnÆ technický stav moderních ÂtyÑproudých silnic by bylo možné a žádoucí zvýšit na nich nejvyšší dovolenou rychlost. A to i z hlediska plynulosti provozu a s ohledem na dopravní význam tÆchto vozovek, které slouží pro rychlou dopravu k dálnici Âi

S

do pÑilehlých obcí. Zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti by neohrozilo bezpeÂnost provozu,“ vysvÆtluje vedoucí odboru dopravy krajského úÑadu Jaroslav Vejprava.

O změnu požádají ministerstvo Zvýšit rychlost na silnici I. tÑídy vedoucí mimo obec místní úpravou provozu, tedy dopravním

ILUSTRAČNÍ FOTO ARCHIV

znaÂením, není však v souÂasné dobÆ bohužel možné. Limit 90 km/h je nepÑekroÂitelný. „Jediným Ñešením, které stávající legislativa umožËuje, je navrhnout vlastníkovi uvedených silnic, ministerstvu dopravy, pÑevod pÑivadÆÂÒ do katego-

rie rychlostních silnic. Na nich platí nejvyšší dovolená rychlost stejná jako u dálnic, tedy 130 kilometrÒ,“ upÑesËuje radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš.

ných rychlostních silnic nebylo zpoplatnÆno dálniÂní známkou ani mýtným,“ doplËuje M. Jaroš.

Rychlostní silnice bez poplatků

Druhou, i když ÂasovÆ nároÂnÆjší možností, jak zvýšit nejvyšší dovolenou rychlost na uvedených úsecích silnic, je zmÆna zákona o silniÂním provozu, která by na komunikacích o dvou a více jízdních pruzích v jednom smÆru jízdy mimo obec stanovila nejvyšší dovolenou rychlost limitem 130 km/h. ZmÆna zákona je ovšem dlouhodobÆjší záležitostí a je otázkou, zda se vÒbec uvedený požadavek do novely zákona promítne.

Ten také RadÆ PlzeËského kraje pÑedloží návrh usnesení, na jehož základÆ bude ministerstvu dopravy navrženo pÑevést výše uvádÆné úseky silnic I. tÑídy do rychlostních silnic. S návrhem tohoto opatÑení se obrátí dopisem na ministra dopravy hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmermann. „ZároveË navrhneme, aby užití uvede-

Bude rychlejší zákon?

2 |±íjen

P LZE«SKÝ

Kdo se bude snažit, tomu stát pomÑže RevoluÁní zmÅny v systému poskytování dávek sociální péÁe Áekají od prvního ledna pÐíštího roku obÁany ¢eské republiky, a tedy i PlzeÊského kraje. NovÅ zaÁne fungovat zákon o životním a existenÁním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi. Jmenované právní normy novým zpÑsobem Ðeší pomoc osobám v obtížné sociální situaci, charakterizované nedostateÁnými pÐíjmy, které zabezpeÁují jejich základní životní potÐeby. v jehož koneÂné výši bude zohlednÆna motivace obÂana ke snaze zajistit si zvýšení pÑíjmu vlastním pÑiÂinÆním. SamozÑejmÆ, že zákon o pomoci v hmotné nouzi poÂítá také s možností poskytnutí mimoÑádné okamžité pomoci, tedy ohrožení vážnou újmou na zdraví, mimoÑádná událost a podobnÆ,“ doplnil P. Karpíšek. PovÆÑený obecní úÑad zabezpeÂuje rozhodování o všech dávkách pomoci v hmotné nouzi s výjimkou okamžité pomoci osobám ohroženým sociálním vylouÂením (tu bude poskytovat obecní úÑad obce s rozšíÑenou pÒsobností). Vzhledem k tomu, že je ¢eská republika vázána mezinárodními úmluvami, má obÂan, který se ocitne v hmotné nouzi, právo na pomoc od státu, napÑíklad formou poradenství. Neznamená to tedy automatické vyplácení dávky sociální péÂe.

MARKÉTA LADMANOVÁ

yto právní pÑedpisy pÑedstavují jeden z nejvÆtších reformních zásahÒ do „ sociální oblasti za posledních patnáct let,“ upÑesnil radní pro sociální oblast Pavel Karpíšek.

T

Aktivnější získají více Cílem úprav je podle nÆj na jedné stranÆ dostateÂnÆ ochránit obÂany pÑed hmotnou nouzí, na stranÆ druhé pak zabránit zneužívání dávek sociální péÂe, motivovat obÂany k hledání zamÆstnání a k pÑijetí i hÒÑe placené práce. „Snahou je omezit dlouhodobou závislost na sociálních dávkách obecnÆ a zabránit sociálnímu vylouÂení. Ti, kteÑí se budou snažit svoji nepÑíznivou situaci Ñešit aktivnÆ, budou zvýhodnÆni oproti pasivním pÑíjemcÒm sociálních dávek,“ vysvÆtluje radní.

Zůstaly jen tři dávky

Příspěvek na bydlení samostatně Dosud je životní minimum dvousložkové a zahrnuje náklady na výživu a ostatní základní osobní potÑeby a náklady na domácnost. NovÆ bude životní minimum jednosložkové a nebude již zahrnovat náklady spojené s bydlením. SouÂasnÆ se zavádí dolní hranice pÑíjmÒ, takzvané existenÂní minimum, která vyjadÑuje náklady minimálního životního standardu umožËujícího pÑežití. ¢ást životního minima vyjadÑující náklady

FOTO ARCHIV

na bydlení se od ledna 2007 ze životního minima vylouÂí a tyto potÑeby bude Ñešit jinak propoÂítávaná dávka státní sociální podpory – pÑíspÆvek na bydlení. Dále také nová dávka zákona o pomoci v hmotné nouzi – doplatek na bydlení. V tom pak budou zohledËo-

Pracujete s cizinci? MÑžete žádat o dotace! Požádat o dotaci na program z oblasti integrace cizincÑ mohou pro rok 2007 všechny subjekty, které v tomto smÅru vyvíjejí veÐejnÅ prospÅšnou Áinnost. VýbÅrové dotaÁní Ðízení poÐádá Ministerstvo práce a sociálních vÅcí ¢eské republiky. Vymezilo ÁtyÐi základní aktivity, které mají šanci na zisk financí. 1. Podpora aktivit smÆÑujících k prohloubení znalosti Âeského jazyka a k usnadnÆní vstupu na trh práce – napÑ. kurzy Âeštiny, úvodní kurzy sociokulturní orientace ve spoleÂnosti, nácvik dovedností – motivaÂní kurzy, psaní životopisÒ, kurzy základÒ PC. DÒraz bude kladen na projekty, které umožní zajištÆní péÂe o dÆti v prÒbÆhu úÂasti rodiÂÒ na výše uvedených kurzech.

poradenství, poskytování informací o možnostech a zpÒsobu získání zamÆstnání, asistence cizincÒm pÑi jednání na úÑadech, pÑi zvládání administrativních náležitostí spojených se sociálním zajištÆním nebo vstupem na trh práce zejména tÆm, kteÑí nemají zkušenost s trhem práce, doprovázení cizince i po nástupu do zamÆstnání, pomoc v komplikované osobní Âi rodinné situaci).

2. Podpora aktivit zamÆÑených na integraci zranitelných skupin imigrantÒ, zejména žen a dÆtí (se zvýšenou pozorností vÆnovanou ženám bez rodinného zázemí), na ženy pocházející ze zemí s odlišným sociálnÆ-kulturním prostÑedím a na mládež, dále na projekty zvyšující informovanost o vztazích mezi muži a ženami a o postavení žen v ¢R, na prosazování rovnosti žen a mužÒ, na rodinné soužití.

4. Podpora rozvoje vztahÒ mezi cizinci a Âleny majoritní spoleÂnosti (dále podpora informovanosti majority o podmínkách a problematice života cizincÒ v ¢R).

3. Podpora aktivit zamÆÑených na poskytování sociálnÆprávního poradenství cizincÒm (tj. i psychologického

Žádat mohou pouze obÂanská sdružení podle zákona, evidované právnické osoby podle zákona o svobodÆ náboženského vyznání a postavení církví a náboženských spoleÂností a o zmÆnÆ nÆkterých zákonÒ a obecnÆ prospÆšné spoleÂnosti. Podmínkou je sídlo žadatele na území ¢eské republiky. Bližší informace naleznete na: http://www.mpsv.cz/cs/3082. (RED)

vány rozdílné náklady na bydlení v rÒzných regionech našeho státu.

Mimořádná okamžitá pomoc „Další novÆ koncipovanou dávkou je pÑíspÆvek na živobytí,

Informace z úÐadu

KRAJ

„ZávÆrem je potÑeba Ñíci, že nové právní úpravy obÂana v žádném pÑípadÆ nepoškozují. Jsou pouze vedeny snahou o pÑerozdÆlení prostÑedkÒ na sociální výdaje efektivnÆji a spravedlivÆji, prostÆ ÑeÂeno pomoci tÆm z nás, kteÑí pomoc objektivnÆ potÑebují,“ uzavírá radní Karpíšek. ZavádÆjící se také mÒže jevit informace v médiích, že místo souÂasných sedmadvaceti sociálních dávek zbudou pouze tÑi – pÑíspÆvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimoÑádná okamžitá pomoc. Mnoho ze zrušených dávek se totiž v praxi už nÆkolik let neposkytovalo.

SLOVO ZASTUPITELE

Vážení spoluobÃané, milí ÃtenáÓi! líží se podzim a s ním další letošní volby. Vedle senátních voleb v nÆkolika obvodech to budou komunální volby, které na ÂtyÑi další roky urÂí zastupitele obecních samospráv. Budou to dÒležité volby nejen pro obÂany jednotlivých obcí, ale i pro celý kraj i krajskou samosprávu. Obce a PlzeËský kraj jsou dÒležitými partnery ve spravování Ñady vÆcí, které se dotýkají každodenního života obÂanÒ. Jedná se napÑíklad o opravy komunikací, které patÑí kraji, ale procházejí centry obcí. Od doby, kdy si tyto komunikace kraj pÑevzal od státu, se jejich stav rok od roku zlepšuje. Na druhé stranÆ je ještÆ hodnÆ úsekÒ, které potÑebují nutnÆ opravu, a na nÆ zatím penÆz nezbývá. PlzeËský kraj má v obcích partnery i pÑi zajišzování dopravní obslužnosti. PÑed dvÆma roky se zaÂaly na financování autobusové dopravy podílet všechny

B

obce podle velikosti a poÂtu spojÒ projíždÆjících obcí. NÆkteré obce nevidí stávající model jako nejspravedlivÆjší, protože za stejný pÑíspÆvek odvedený do rozpoÂtu PlzeËského kraje u nich autobusy v sobotu a v nedÆli nejezdí, zatímco v jiných obcích ano. Na druhé stranÆ je Program stabilizace a obnovy venkova PlzeËského kraje pro Ñadu malých obcí jedinou možností, jak získat prostÑedky na investici v Ñádu statisícÒ korun. Myslím si však, že by na tomto programu nemÆla participovat mÆsta s více než 5 000 obyvateli, i když získanou dotaci „utrácejí“ za akci v nÆkteré z vesnic, které patÑí do jejich správy. Vždyz za obÂana ze své vesnice má mÆsto nÆkolikanásobnÆ vyšší daËový výnos než stejnÆ velká vesnice, která je samostatnou obcí. A právÆ tÆmto malým obcím byl pÒvodnÆ program urÂen. Je ještÆ hodnÆ dalších témat, na kterých se musí obce s krajem jako partneÑi dohodnout. A proto vám vážení spoluobÂané – voliÂi pÑeji šzastnou volbu, aby vámi zvolení zástupci byli schopni dále rozvíjet spolupráci s PlzeËským krajem. PaedDr. VÁCLAV PETRUS (SNK)

Norové podpoÐí zaÐízení pro dÅti O dotace ve výši alespoÍ 7 milionÔ korun žádejte do 26. Óíjna 2006 Na modernizaci a vybavení jeslí, školek, škol, školních vzdÅlávacích center a dÅtských domovÑ je zamÅÐena 2. výzva pro individuální projekty takzvaných Norských fondÑ. Minimální dotace pro jeden projekt je 250 000 EUR, což je v pÐepoÁtu pÐibližnÅ 7 milionÑ korun. Základem pro výpoÁet nákladÑ v žádostech pÐedkládaných ve 2. výzvÅ je stanoven fixní kurz 1,0 EUR = 28,501 KÁ. ýše grantu mÒže dosáhnout 60 procent projekto„ vých nákladÒ. V pÑípadÆ, že minimálnÆ 15 procent projektových nákladÒ bude financováno z centrálních, regionálních nebo místních rozpoÂtÒ, mÒže výše grantu být až 85 procent celkových nákladÒ. Finance z EHP/Norska se nesmí kombinovat s dotacemi programÒ Evropské unie,“ vysvÆtluje radní pro oblast regionálního rozvoje, zemÆdÆlství a podpory fondÒ EU JiÑí Kalista. FinanÂní mechanismy Evropského hospodáÑského prostoru založily v kvÆtnu roku 2004 tÑi neÂlenské státy EU – Island, Lichtenštejnsko a Norsko. PoslednÆ jmenovaná zemÆ ještÆ navíc ustanovila samostatný Norský finanÂní mechanismus. „Vše vzniklo pro podporu sociál-

V

FOTO ARCHIV

ní a ekonomické soudržnosti v Evropském hospodáÑském pro-

storu. Z tÆchto finanÂních prostÑedkÒ je poskytovaná pomoc

Výzva k doplnÇní informací evidence sociálních služeb rajský úÑad PlzeËského kraje vyzývá poskytovatele sociálních služeb k doplnÆní a aktualizaci informací v krajské evidenci sociálních služeb. Výstupem sestavované databáze je vyhledávaÂ, který pomÒže vybrat vhodnou službu podle zadaných kritérií. Tento vyhledáva je pÑístupný od konce loËského roku na adrese:

K

http://www.plzensky-kraj.cz/socialni_sluzby.asp. Pro aktualizaci a doplnÆní informací o vaší službÆ kontaktujte prosím Odbor sociálních vÆcí a zdravotnictví, Mgr. Dalibora Hapla (tel. 377 195 162, e-mail: [email protected]).

deseti novým Âlenským státÒm EU a dále ŠpanÆlsku, Portugalsku a ²ecku,“ vysvÆtluje radní. Podrobné informace o finanÂních mechanismech EHP Norska naleznete na webových stránkách na adrese www.eeagrants.org. Druhá výzva individuálních projektÒ má uzávÆrku 26. 10. 2006 v 15 hodin na pÑíslušných kontaktních místech. Pro PlzeËský kraj je to odbor FondÒ a programÒ Evropské unie KÚ PK (www.plzensky-kraj.cz – Fondy a programy EU – FinanÂní mechanismus EHP/Norsko). Kontaktní osobou je paní Ing. Ladislava Khaurová, Škroupova 18, PlzeË, kanceláÑ Â. 44 v hlavní budovÆ úÑadu, tel: 377 195 265, e – mail: [email protected]. Projekty mají být vypracovány v ÂeštinÆ na pÑedepsaných formuláÑích. Do angliÂtiny se pÑedložené žádosti pÑekládají, až jsou-li doporuÂeny k projednání kanceláÑi FinanÂních mechanismÒ EHP/Norska. (AFI)

Informace z kraje

P LZE«SKÝ

3 |±íjen

KRAJ

Hospitalizované dÅti dostaly internet Nová technologie zlepší informovanost pacientÔ v Rokycanské nemocnici

POZVÁNKA

Den pro zdraví

Zlepšit komunikaci a informovanost pacientÑ se podaÐilo vedení Rokycanské nemocnice, a. s., díky instalaci širokopásmového internetu. Akci za témÅÐ 3,5 milionu korun financovala z 85 procent ze strukturálních fondÑ Evropská unie, zbylou Áást pak hradila sama nemocnice. MARKÉTA LADMANOVÁ

e vstupní hale nemocnice byly instalovány dva internetové terminály, hlídané dvÆma kamerami. PÑíchozí návštÆvníci a pacienti se mohou jejich prostÑednictvím dozvÆdÆt mnoho dÒležitých informací o nemocnici i z oblasti zdravotnictví obecnÆ. PÑípojky jsou zavedeny také na další oddÆlení.

V

Malí pacienti jásají „NejvÆtší radost však zÑejmÆ udÆlalo zavedení internetu dÆtem. Na jejich oddÆlení byly pÑedány dva poÂítaÂe, které umožËují volný pÑístup na síz, a tím i komunikaci s rodiÂi a kamarády. Školy by mohly pÑi delším pobytu pacienta využít této možnosti také k pÑedávání informací o probírané látce, zadávání domácích úkolÒ nebo

k pÑímé konzultaci uÂitele s žákem – pacientem,“ Ñíká radní Pavel Karpíšek.

Dostatek informací pro všechny Také pÑepracováním nových internetových stránek se zlepšila informovanost široké veÑejnosti pro pacienty s plánovanými lékaÑskými úkony, dÆtské pacienty a jejich rodiÂe, budoucí matky, pÑíbuzné a návštÆvníky, pacienty se specifickými problémy a ostatní. „Do budoucna hodláme Ñešit také komunikaci mezi našimi lékaÑi nemocnice a odborníky z Fakultní nemocnice PlzeË a dalších zdravotnických zaÑízení. DÒležitý je pÑenos informací o zdravotním stavu pacientÒ, lékaÑských zákrocích, údaje o vyšetÑení, rentgenové a jiné snímky, konzultace léÂení a další,“ vysvÆtluje Pavel Karpíšek.

Duplicitních vyšetření ubude Od zkvalitnÆní informaÂního toku oÂekávají zdravotníci snížení výskytu duplicitních vyšetÑení, která negativnÆ pÒsobí na psychiku pacienta a zvyšují náklady nemocnic. PoÑízením dalších osmi nových poÂítaÂových stanic v nemocnici by mÆlo dojít i k lepšímu budoucímu napojení do informaÂního systému Fakultní nemocnice PlzeË a pÑípadnÆ ostatních zdravotních zaÑízení. Nemocnice se pÑiÑadila k nÆkolika málo nemocnicím v ¢eské republice – v Teplicích, SokolovÆ, Karlových Varech a ChomutovÆ, kterým se podaÑilo zrealizovat stejný zámÆr a rozšíÑit používání internetu ve zdravotním zaÑízení s tím, že vyšší Âást finanÂních prostÑedkÒ nebyla hrazena z prostÑedkÒ na zdravotní péÂi.

Centrum pro zdravotnÆ postižené PlzeËského kraje a Územní organizace Svazu diabetikÒ ¢R v Rokycanech zvou širokou veÑejnost na Den pro zdraví 2006. V sobotu 21. Ðíjna od 9:00 do 15:00 se ve velkém sále rokycanské sokolovny v JiráskovÆ ulici 208 uskuteÂní výstava zdravotnických pomÒcek, potÑeb pro diabetiky a potravinových doplËkÒ zdravé výživy. NávštÆvníci si budou moci nechat zmÆÑit glykemii, cholesterol, krevní tlak, tÆlesný tuk Âi citlivost konÂetin, otevÑena bude také poradna dietní setry a další poradenské služby. Bezbariérový vstup!

ZOO potÅšil milionový Kvetoucími sídly vyhlášeny PlzeÊ a Svojšín stÐíbrnou medaili získala PlzeÊ v letošdárek k narozeninám Vynikající ním roÁníku soutÅže Entente Florale Europe – Kve-

Æt milionÒ korun rozdÆlil PlzeËský kraj obcím z rozpoÂtové rezervy. Nejvyšší Âástku, 1,5 milionu korun, dostane mÆsto HoražÉovice na rekonstrukci mostu pÑes Ñeku Otavu. „Most se nachází ve velmi špatném stavu a v souÂasné dobÆ slouží pouze pro pÆší. Bylo již zadáno zpracování projektové dokumentace. Odborný odhad celkových nákladÒ na rekonstrukci mostu je v rozmezí 3,5–4 milionu korun,“ vysvÆtluje námÆstek hejtmana Vladislav Vilímec. MÆsto PlzeË získá dotaci ve výši milion korun pro Zoologickou a botanickou zahradu mÆsta PlznÆ na rekonstrukci stávajícího objektu pro africké kopytníky na Exotárium Severní Ameriky. „PlzeËská zoologická zahrada slaví v tomto roce 80. narozeniny, tedy jde i o symbolický dar krajského zastupitelstva,“ podotýká námÆstek Vilímec. Dotace ve výši pÒl milionu korun získají mÆsto Železná Ruda na Ñešení havarijního stavu místních komunikací a obec Žákava na rekonstrukci mostu pÑes Ñeku Úhlavu, který je

P

toucí sídla. Zaujala porotce svým procesem promÅny prÑmyslového mÅsta v sídlo s narÑstající kvalitou života a zvyšující se pÐitažlivostí pro turisty.

FOTO JAROSLAV VOGELTANZ

od roku 2002 následkem povodní v havarijním stavu. ZemÆtice na jižním PlzeËsku mají vhavarijním stavu budovu obecního úÑadu, na opravu její stÑechy kraj poskytne Âástku 350 tisíc. Vejprnice získají Âtvrt milionu na opravu vodního zdroje, další tÑi obce, Kralovice, NekmíÑ a Štihovice, obdrží dotaci ve výši 200 tisíc korun. „V Kralovicích budou peníze vynaloženy na výstavbu parkovací plochy u výjezdového stanovištÆ Zdravotnické záchranné služby PlzeËského kraje, v obcích NekmíÑ a Štichovice využijí finanÂní prostÑedky na odstranÆní havarijního stavu místního vodovodu. Ten Ñeší i v ZavlekovÆ na Klatovsku, který dostane dotaci 100 tisíc korun,“ uzavírá (AFI) Vladislav Vilímec.

elmi ocenili kvalitní rozvojovou koncepci mÆsta, „ tedy územní plán a na nÆj navazující generel zelenÆ, kvalitní péÂi o stromy, zejména na pozemcích spravovaných Správou statku, a vÆdomí dÒležitosti zelenÆ ve vztahu k dopravÆ. Jako

V

perlu mÆsta vyzdvihli sadový okruh v centru, jeho Ñešení, kvalitu provedení a úroveË a profesionalitu péÂe,“ Ñíká námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková. Druhým reprezentantem našeho regionu byl Svojšín. Obec nemá jednoduchou pozici, jsou

zde komplikované majetkové vztahy. Obec ale má dynamického, prozÑetelného starostu a tým pracovitých lidí, kteÑí mají nezdolný elán, jasnou koncepci a profesionální pÑístup prezentovaný kvalitními projekty. Svojšín podle poroty pÑíkladnÆ peÂuje o krajinu, ekologické vzdÆlávání a památky. Bronzová medaile je projevem dÒvÆry. „NáplË soutÆže pÑerostla za pÆt let své existence v široké spektrum ekologických a architektonických kritérií, motto porozumÆní mezi zemÆmi, tedy

obyvateli mÆst a vesnic, však vÒdÂí myšlenkou zÒstává,“ doplËuje námÆstkynÆ KalÂíková. Letošní roÂník evropské soutÆže vyvrcholil v pátek 15. záÑí slavnostním udílením cen v nÆmeckém mÆstÆ Bad Säckingen. Bylo ocenÆno 12 mÆst a 12 vesnic z téhož poÂtu zúÂastnÆných zemí. Oproti minulému roku pÑibyla Itálie. PlzeËský kraj podpoÑil mÆsto PlzeË, obec Svojšín a organizátory soutÆže v letošním roÂníku Âástkou 175 tisíc korun. (LAM)

Turisté získali od kraje statisíce na znaÁky Òl milionu korun na zkvalitnÆní znaÂení tras poskytl PlzeËský kraj Klubu Âeských turistÒ. Tyto finanÂní prostÑedky klub využije ještÆ v tomto roce k dofinancování údržby znaÂení pÆších, lyžaÑských a cyklistických tras v regionu. ZnaÂení Klubu Âeských turistÒ je na vysoké úrovni a Ñadí se mezi nejlepší na svÆtÆ. „Trasy se obnovují v tÑíletém

P

cyklu. BÆhem této doby mÒže dojít v terénu k velkým zmÆnám, napÑíklad k vykácení stromÒ nebo odstranÆní dÑevÆných sloupÒ se znaÂkami, k terénním úpravám, oplocení pozemku, k erozi, sesutí zeminy a stržení lávek vlivem pÑívalových dešzÒ, neodstranitelnému zarÒstání nepoužívaných cest náletovými dÑevinami a kÑovinami. A tak je práce Klubu Âeských turistÒ pÑi údržbÆ

FOTO ARCHIV

a obnovÆ turistického znaÂení neocenitelná,“ vysvÆtluje

námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková. Zkontrolovat tisíce kilometrÒ tras je ÂasovÆ i personálnÆ velmi nároÂné, proto Klub Âeských turistÒ uvítá každou zprávu o rÒzných nedostatcích na trasách. Informace mÒžete zasílat emailem na adresu [email protected] nebo na adresu K¢T PlzeËského kraje, Veleslavínova (LAM) 31/30, 301 00 PlzeË.

Prezentujte se zdarma v Bavorsku! Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee nabízí skvÇlou šanci zviditelnit vaši obec Bezplatnou a stálou prezentaci nabízí obcím, jejich sdružením Ái mikroregionÑm letos otevÐené Centrum Bavaria Bohemia v pÐíhraniÁním mÅsteÁku Schönsee. Vzniklo pÐestavbou bývalého obecního pivovaru za významné finanÁní podpory pÐeshraniÁního programu INTERREG IIIA. entrum je zamÆÑeno na spoleÂnou propagaci kul„ turního dÆní, památek a turisticky zajímavých míst na obou stranách spoleÂné hranice. Je zde stálé infocentrum s vyškolenými pracovníky. PlzeËský kraj sem vyslal svého zástupce Václava Vrbíka, jehož úkolem není pouze zprostÑedkovávat informace o kulturních akcích a turistických zajímavostech v Âeském pÑíhraniÂí pro nÆmecky mluvící turisty, ale také pomáhat našim starostÒm. Obce a jejich infocentra, stejnÆ jako organizátoÑi kulturních akcí a podnikatelé v cestovním ruchu, by tuto službu mÆli více využívat,“ míní radní pro oblast regionální-

C

ho rozvoje, zemÆdÆlství a podpory fondÒ EU JiÑí Kalista.

Propagace znamená úspěch Dnes již témÆÑ každá obec Âi mikroregion mnohdy s nemalými náklady vydávají vlastní propagaÂní materiály, jejich úÂelné a systematické nabízení turistÒm a veÑejnosti však až na nÆkolik výjimek schází. „Zde se nabízí jedna z mála možností pro nabídku bezplatných i zpoplatnÆných materiálÒ,“ vysvÆtluje radní. SouÂástí bavorsko-Âeského kulturního centra v Schönsee jsou i výstavní prostory. I ty jsou urÂe-

ny pro bezplatnou instalaci putovních prezentací obcí, mikroregionÒ, zájmových sdružení, škol Âi místních umÆlcÒ.

Otevřeno je každý den Centrum Bavaria Bohemia je pochopitelnÆ otevÑeno iovíkendech a návštÆvníci zde mohou vystoupat na vyhlídkovou vÆž, projít se po kobercové mapÆ Âesko-bavorského pÑíhraniÂí Âi zhlédnout trojrozmÆrnou filmovou prezentaci.

Vystavují tu i děti „MÆ osobnÆ zaujala práce Âeských a bavorských dÆtí základ-

ních škol, které na jednom z panelÒ srovnávají životní úroveË svých rodiÂÒ na obou stranách hranice a kde mÒžete porovnat nejen jejich prÒmÆrné platy, ale i délku dovolené Âi poÂty státních svátkÒ,“ dodává J. Kalista.

Cíl pro celou rodinu A nakonec mÆsto Schönsee je pro Âeské rodinné Âi školní výlety i hezkým výletním cílem. Je tu možná projížÉka loÉkou na umÆlém jezírku s ostrÒvkem a najdete zde i Ñadu dalších zajímavostí. Ti, kteÑí dávají pÑednost ÂeštinÆ, se zde setkají s Âeským prÒvodcem. Toho lze kontaktovat i na elektronické adrese: [email protected] a domluvit vše potÑebné pro vaši návštÆvu, prezentaci Âi jinou aktivitu. (HAD)

a kolech z Brd do PlznÆ vyrazili koncem záÑí pÑedstavitelé PlzeËského kraje. Hejtman Petr Zimmermann (na snímku), námÆstkynÆ Olga KalÂíková a radní JiÑí Kalista se zúÂastnili akce poÑádané Dobrovolným svazkem obcí Horní Berounka. Cílem akce byla prezentace výstavby mezinárodní cyklotrasy Â. 3 v úseku mezi PlzeË – Strašice, na kterou PlzeËský kraj pÑispÆl v letošním roce Âástkou 700 tisíc korun. Na proznaÂení cyklotras kraj letos uvolnil 400 tisíc korun. (HAD)

N

4 |±íjen

P LZE«SKÝ

OpuštÅné dÅti podpoÐí fond Interreg Na sedm desítek projektÑ podpoÐil Áástkou 6 milionÑ korun Ðídící výbor DispoziÁního fondu regionu Bayerischer Wald/Šumava, který je souÁástí programu Iniciativy EU - Interreg IIIA pro pÐeshraniÁní spolupráci na Áesko-bavorské hranici. Podáno pÐitom bylo 107 žádostí s požadavkem na 10 milionÑ. a zasedání 19. záÑí v BÆšinách se rozhodlo, „ že finanÂní prostÑedky dostane napÑíklad Âesko-nÆmecký tábor na ŠumavÆ poÑádaný Správou národního parku, vzájemná spolupráce plzeËské obchodní akademie s partnerskou školou z Regensburgu, DÆtský domov v Kašperských Horách, seriál o malých venkovských muzeích v regionu Âi podpora veletrhu cestovního ruchu PlzeËského kraje,“ vyjmenovává podpoÑené projekty radní pro oblast regionálního rozvoje, zemÆdÆlství a podpory fondÒ EU JiÑí Kalista. DispoziÂní fond je pro region Šumava vybaven více než 15 miliony korun. Spravují si ho samotné euroregiony, to znamená, že tato sdružení Âeských i bavorských obcí si sama rozho-

N

dují o prioritách, které chtÆjí podporovat, a souÂasnÆ se i podílejí na rozhodování o výbÆru podpoÑených projektÒ. „Toto Ñízení fondu z nejnižší úrovnÆ tak pÑináší jistou míru decentralizace v rozhodování, ale i v odpovÆdnosti za vynaložené veÑejné prostÑedky. V prvních tÑech výzvách bylo Ñídícím výborem již podpoÑeno 115 projektÒ Âástkou témÆÑ 9 milionÒ korun,“ doplËuje J. Kalista. Pro další období se pÑedpokládá vyhlášení poslední, 5. výzvy, kde zÒstává k dispozici více než 2,3 milionu plus pÑípadnÆ nevyÂerpané prostÑedky z pÑedchozích kol. ŽadatelÒm je umožnÆno v rámci tohoto programu získávat podporu na projekty neinvestiÂního charakteru s prokazatelným pÑeshraniÂním dopadem. „Pro tuto poslední výzvu byly

schváleny dva okruhy vhodné k financování, kulturní výmÆny (školství, sport, zájmová sdružení) a cestovní ruch, oba s maximálním požadavkem na dotaci ve výši 3 tisíce eur,“ vysvÆtluje radní. Žádosti o podporu do této 5. výzvy je možno pÑedkládat prÒbÆžnÆ do 18. 12. 2006, hodnocení Regionálním Ñídícím výborem pak probÆhne 12. 1. 2007. SouÂasnÆ je možné využít odborné konzultace v budovÆ krajského úÑadu v Plzni ve dnech 16. 10., 13. 11. a 18. 12. nebo po dohodÆ s p. Loziášovou na tel. 388 428 242 Âi e-mailu: [email protected]. v dalších poboÂkách RRA Šumava. Více informací o tomto programu a o vyhlášených Prioritách a podporovaných aktivitách na www.rras.cz. (LAM)

Informace z kraje

KRAJ

SpeciálnÅ cviÁení psi zaujali pedagogy peciálnÆ pedagogická konference, která pÑispÆla k výmÆnÆ zkušeností odborníkÒ z ¢eska i NÆmecka, se druhý záÑijový týden uskuteÂnila v Plzni. Dvoudenní akce mÆla bohatý program, který ocenili i odborníci z Bádenska-Württenberska. Ti podobnou akci poÑádali v loËském roce. „²editelé a pracovníci speciálních pedagogických center a pedagogicko-psychologické poradny zaujali posluchaÂe pÑednáškami, prezentacemi a videoukázkami své práce. O bohaté poznatky se podÆlili také pedagogiÂtí pracovníci speciálních škol, v nichž jsou vzdÆláváni žáci tÆlesnÆ postižení, s vadami sluchu, zraku a dÆti s vadami ÑeÂi. Jejich vystoupení byla pÑesvÆdÂivá vysokou odborností i zájmem a empatií o svÆÑené žáky,“ pochvaluje si první námÆstek hejtmana Václav ¢ervený. Oživením pak byla ukázka canisterapie a její využití ve výuce a výchovÆ žákÒ se speciálními vzdÆlávacími potÑebami, praktic-

S

O zkušenosti pedagogÑ se zajímal námÅstek hejtmana Václav ¢ervený (vlevo).

ká Âást zahrnovala mimo jiné návštÆvu DÆtského diagnostického ústavu a StÑediska výchovné péÂe v Plzni. Legislativní problematiku pÑiblížili pÑítomným JiÑí PilaÑ, Ñedi-

tel odboru speciálního vzdÆlávání a institucionální výchovy z ministerstva školství, a David Heider z Institutu pedagogickopsychologického poradenství. (LAM)

UzavÐení Nemocnice v Plané nezavinil kraj! ZemÅdÅlcÑm poradí ZnovuzprovoznÇní zdravotnického zaÓízení znamená hazard s penÇzi i se zdravím s využitím zbytkÑ PÐípad uzavÐené Nemocnice v Plané na Tachovsku vyvolává i po nÅkolika letech stále vášnÅ mezi obyvateli této Áásti PlzeÊského kraje. UzavÐený objekt byl dán správcem konkurzní podstaty do dražby, zatím však bezúspÅšnÅ. DAVID HRDINA

edávno probÆhlo její druhé kolo, opÆt bez pozi„ tivního výsledku. Nikdo nemá o nemocnici touto formou zájem. Nejlepším Ñešením je veÑejná soutÆž formou obálkové metody a výbÆr nejvyšší ceny,“ míní radní pro oblast zdravotnictví PlzeËského kraje Pavel Karpíšek a pÑidává krátkou rekapitulaci vývoje situace v Plané. „Tamní nemocnici zÑídil stát prostÑednictvím Okresního úÑadu v roce 1991 a o 11 let pozdÆji ji stejným zpÒsobem uzavÑel

N

kvÒli nedostatku personálu, pacientÒ a neefektivnímu hospodaÑení. Kumulovaná ztráta Âinila v té dobÆ 124 milionÒ korun,“ vysvÆtluje radní. Za této situace byla v roce 2003 nemocnice pÑevedena podle zákona na PlzeËský kraj. Ten odmítl pÑevzít za majetek odpovÆdnost, protože zjistil, že vykazovaný stav se dost liší od skuteÂnosti. Díky iniciativÆ zástupcÒ PlzeËského kraje v rámci oddlužení nemocnic získal kraj prostÑedky na úhradu závazkÒ vÒÂi zamÆstnancÒm nemocnice. Na majetek Nemocnice Planá byl tedy prohlášen kon-

kurz dne 28. 5. 2004 a ta se tak dostala do postavení úpadce. Od té doby je oprávnÆn jednat za tuto organizaci správce konkurzní podstaty. SouÂasný stav ohlednÆ Nemocnice Planá je tedy takový, že její majetek, a to movitý i nemovitý, je zatížen Ñadou exekuÂních titulÒ a souÂasnÆ je zahrnut do konkurzní podstaty. „PÑestože PlzeËský kraj nenese pÑímou odpovÆdnost za situaci v Plané, jsme pÑesvÆdÂeni, že v rozsahu, v jakém nemocnice fungovala dÑíve, je znovuotevÑení a udržitelnost provozu tohoto zaÑízení nereálné,“ dodává P. Kar-

píšek. Totéž potvrdila Studie proveditelnosti obnovení Âinnosti Nemocnice Planá, která byla zpracována nezávislou odbornou spoleÂností v únoru 2004 a aktualizována v roce 2006. Ve shrnutí je uvedeno, že „znovuotevÑení Nemocnice Plané je politický hazard s penÆzi daËových poplatníkÒ a vzhledem k prakticky nemožnému zajištÆní erudovaných lékaÑÒ také hazard se zdravím potenciálních pacientÒ“. PlzeËský kraj je subjektem, který v rámci svých pravomocí a možností za dobu svého pÒsobení dostupnost zdravotní péÂe na Tachovsku, Borsku a StÑíbrsku naopak rozšíÑil, a to zejména v zabezpeÂení zdravotnické záchranné služby a další péÂe (viz minulé vydání tohoto listu).

lternativní možnosti zemÆdÆlské výroby je název semináÑe, který 16. Ñíjna poÑádá Krajské informaÂní stÑedisko PlzeËského kraje. „Jedná se o další ze seriálu vzdÆlávacích semináÑÒ pro naše zemÆdÆlce, kde budou pÑedstaveny dvÆ již vyzkoušené a fungující metody, jak využít zemÆdÆlské produkty jinak než na výrobu potravin a jak je zpenÆžit s vÆtší jistotou a ziskem,“ Ñíká radní JiÑí Kalista. Zástupce Družstva Ekover pÑedstaví svÒj patent na výrobu stejnojmenného paliva, což jsou pelety zjakýchkoli rostlinných zbytkÒ ze zemÆdÆlské výroby. ÚÂast pÑislíbili izástupci PlzeËské teplárenské, kteÑí garantují odbyt jakéhokoli množství vyrobených pelet. „Vdnešní dobÆ pÑebytkÒ levných potravin v globalizovaném svÆtÆ a naopak rostoucí cenÆ nedostatkové energie by naši zemÆdÆlci mÆli vÆdÆt, že existují ijiné formy využití zemÆdÆlskéÂinnosti. Aže vedle investiÂnÆ nákladných bioplynových stanic jsou to i jednodušší zpÒsoby výroby energetických produktÒ, které jsou dostupné i menším zemÆdÆlcÒm a navíc dávají jistotu odbytu,“ vysvÆtluje radní Kalista. V další Âásti semináÑe se zemÆdÆlci dozví o možnostech pÆstování technického konopí v ¢eské republice a o novÆ vznikajících projektech na jeho zpracování. V poslední Âásti pÑednese pÑedstavitel Krajského informaÂního stÑediska PlzeËského kraje novinky ze zemÆdÆlské legislativy, které vyplývají z novelizace nÆkterých zákonÒ. SemináÑ se bude konat od 10:00 hodin v jednacím (LAM) sále zastupitelstva v budovÆ Krajského úÑadu PlzeËského kraje.

A

ZamÅstnancÑm léÁebny usnadní práci nová vzduchotechnika nstalací nové vzduchotechniky v oddÆlení léÂebné výživy skonÂily v letošním roce všechny naplánované opravy v LDN v HoražÉovicích, jejímž zÑizovatelem je PlzeËský kraj. „Nové zaÑízení už splËuje parametry dle pÑíslušných norem na objem vymÆnÆného vzduchu. Ze vzduchotechniky je také možné v budoucnu jedno-

I

duchým vsunutím chladicí jednotky do pÑipraveného prostoru vytvoÑit klimatizaÂní zaÑízení, které by ještÆ více zpÑíjemnilo prostÑedí všem zamÆstnancÒm ústavní kuchynÆ,“ Ñíká Ñeditel nemocnice Martin Grolmus. PÑívod vzduchu do kuchynÆ tedy v souÂasné dobÆ Âiní už 6500 m3/hod a odvod 6200 m3/hod. PÑebytek je pak využíván na odvádÆ-

ní spalin plynových spotÑebiÂÒ. PÑívod vzduchu je filtrován s možností dohÑevu odpadním teplem v rekuperaÂním výmÆníku, rovnÆž tak odvod vzduchu je filtrován tukovými a textilními filtry. Toto ekonomické Ñešení s rekuperátorem bylo použito proto, aby provoz vzduchotechniky nijak negativnÆ neovlivnil souÂasnou cenu obÆdÒ.

V letošním roce se v HoražÉovické nemocnici už také rekonstruovalo sociální zaÑízení pro ambulantní i hospitalizované pacienty, následovaly rekonstrukce podlah v pokojích, výmÆna starých popraskaných PVC a jejich nahrazení podlahami litými. (AFI)

Hluk je všudypÐítomný nepÐítel V problematice pÑsobení škodlivých faktorÑ na životní prostÐedí je tÐeba se zabývat zneÁištÅním ovzduší, povrchových i podzemních vod, ochranou krajiny a dalšími vlivy. Co však ponÅkud uniká pozornosti, alespoÊ v naší republice, je pÑsobení hluku. této souvislosti lze hluk definovat jako odpadní produkt pocházející z rÒzných lidských Âinností. V tomto smyslu lze rozdÆlit hlavní typy rušivého hluku, tedy hluk uliÂní (silniÂní), produkovaný motorem vozidel a jejich tÑením s vozovkou a vzduchem, dále hluk železniÂní, daný hlavnÆ pÑenosem vibrací z kol vlakÒ do vozidel a kolejnic, a pro menší skupinu obyvatel i hluk letecký, daný turbulencí, pocházející z tryskového motoru. Jsou však i ostatní podstatné zdroje hluku zpÒsobeného napÑíklad stavební aktivitou uprostÑed mÆsta, hluk z domácností (z jejich elektrických spotÑebiÂÒ), ale také rámus pocházející z rÒzných rekreaÂních aktivit a zábavy (diskotéky, rockové koncerty, technoparty).

V

Rámus ohrožuje zdraví

Jen limity nestačí

Hluk je závažným faktorem pÒsobícím na zdravotní stav populace, i když pÑesné vyÂíslení jeho negativních úÂinkÒ je obtížné. Je známo, že bolestivé úÂinky se objevují okolo intenzity 120 decibelÒ, nicménÆ škodlivé jsou vesmÆs dávky od 80 decibelÒ a zvláštÆ citlivým jedincÒm už i zvuk o síle 45 decibelÒ mÒže ubližovat. ÚÂinky jsou zejména v oblasti psychosociální. Je známo, že lidé, kteÑí jsou dlouhodobÆ vystaveni úÂinkÒm hluku, trpí ÂastÆji poruchami spánku, bolestmi hlavy, mohou se hÒÑe soustÑedit, a tedy i jejich pracovní výkonnost jde dolÒ. NÆkteré studie poukazují i na možnou souvislost se vznikem vysokého tlaku.

Nedá se Ñíci, že by se naše oficiální orgány tímto faktorem v životním prostÑedí nezabývaly. Jde však spíše o pÑístupy z hlediska hygienického, kdy poprvé v roce 2000 byly novelou naÑízení vlády formulovány bezpeÂnostní hlukové limity. Ovšem již v roce 2005 jsme mÆli zanést do naší legislativy smÆrnici Evropského parlamentu a rady o hodnocení a nakládání s hlukem pocházejícím ze životního prostÑedí. Nestalo se tak a Evropská komise podala v prosinci 2005 žalobu na naši republiku u Evropského soudního dvora o neplnÆní výše uvedené smÆrnice. To mÒže znamenat významnou penalizaci našeho státu. Ovšem

az už to dopadne jakkoliv, bude se stát muset touto problematikou zabývat. První vlaštovkou je v tomto smyslu naÑízení vlády z 1. Âervna tohoto roku o ochranÆ zdraví pÑed nepÑíznivými úÂinky hluku a vibrací.

Vezměme si příklad z Paříže Dostala se mi do ruky studie, jak se vyrovnává s touto problematikou paÑížská radnice. Jde o rozsáhlý materiál, kde jsou na prvním místÆ opatÑení, vedoucí ke zmírnÆní hluku produkovaného silniÂní dopravou. Jsou tam vyjmenovány nejen instalace protihlukových bariér a odklánÆní hlavních silniÂních tahÒ od lidnatých sídlišz, ale i taková doporuÂení, jako tÑeba budování vozovek s ménÆ hluÂným povrchem. Nemohu posoudit, jak se daÑí v PaÑíži všechno ve skuteÂnosti realizovat, dovedu si však pÑedstavit obrovské náklady na jedné stranÆ a hluÂnost v tomto velko-

mÆstÆ na stranÆ druhé. OstatnÆ, kdo v poslední dobÆ navštívil PaÑíž, mÒže to posoudit sám.

Hluk je i naším odpadem Naše obce jsou však neménÆ hluÂné a jako souÂást Evropské unie se náš stát bude muset také vÆnovat problematice snížení hluku. Lze pÑedpokládat, že i jednotlivé kraje budou realizovat pro-

tihlukovou politiku a poÂítat s ní pÑi svém rozvoji. Nutná opatÑení však musí sestoupit až na úroveË jednotlivých obcí. Je-li hluk odpadním produktem, vznikajícím Âinností ÂlovÆka, pak se jím musíme zabývat stejnÆ intenzivnÆ jako ostatním odpadem. Snížením hluku, pokud se nám podaÑí, ozdravíme naše prostÑedí a snížíme neuropsychickou zátÆž populace. BORIS KREUZBERG, RADNÍ PRO OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Inzerce

5 |±íjen

KRAJ

SC-60660/1

SC-60677/1

P LZE«SKÝ

SC-60139/1

Networks Czech, s.r.o.

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PLZEŇ Perspektiva technických oborů ve 3. tisíciletí

ELEKTROTECHNIK Požadujeme:

2. ročník našeho projektu zaměřeného na propagaci technických učňovských a studijních oborů

V loňském roce zahájila Hospodářská komora Plzeň tradici pořádání veřejných prezentací studijních příležitostí a pracovního uplatnění pro budoucí učně a středoškolské studenty technických oborů pod názvem „Perspektiva technických oborů ve 3. tisíciletí“. Prezentace se zúčastnily vedle průmyslových podniků z regionu i střední odborné školy a učiliště z Plzně a dalších měst Plzeňského kraje, které mají výuku zaměřenou na technické obory. Smyslem celé akce je vzbudit zájem mládeže a jejich rodičů o technické profese a rehabilitovat v jejich očích učňovské školství a strojírenské i elektrotechnické řemeslo tím, že představíme současně nabídku vzdělávání i možnosti perspektivního pracovního uplatnění v těchto oborech. V tomto roce připravujeme naši prezentační akci ve spolupráci se společností Grafia. První ročník byl pro nás inspirující a proto bychom rádi ten letošní obohatili o další zajímavé části. Vedle expozic odborných škol a podniků připravujeme různé soutěže pro mládež, slosovatelné akce o ceny, dárkové předměty. To bude část určená pro žáky základních škol. Důležitým bodem programu bude odpolední (od 17:00 hod.) „kulatý stůl“ pro rodiče a veřejnost, za účasti zástupců Hospodářské komory, škol, podniků, psychologa, odborníka na psychologii práce. Další doprovodné akce budou zveřejněny průběžně - sledujte denní tisk a letáky v MHD.

• SŠ vzdÆlání elektrotechnického smÆru • vhodné i pro absolventy

SKLADNÍK/CE Požadujeme:

• praxi ve skladu

Nabízíme: • zajímavou práci ve smÆnném provozu • silné zázemí mezinárodní spoleÂnosti • odpovídající mzdové ohodnocení • vzdÆlávání a odborný rÒst • závodní stravování a další zamÆstnanecké výhody

Termín konání je 31. října 2006 ve Velkém sále Peklo, Plzeň, Pobřežní 10, od 10:00 do 19:00 hod. Zveme k aktivní účasti výrobní firmy, které mají zájem oslovit mladé lidi se svým výrobním programem, pracovní prostředím a podmínkami ve firmě! Zveme rodiče, kteří společně se svými dětmi, žáky 8. a 9.tříd základních škol, hledají jejich vhodné budoucí uplatnění na trhu práce!

e-mail: [email protected] Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. Human Resources U Panasoniku 1, 301 00 Plzeň, tel: +420 378 211 219

SC-60676/1

V pÑípadÆ zájmu zašlete váš životopis:

Bližší informace a přihlášky k účasti: Hospodářská komora Plzeň, Anglické nábřeží 1, 30100 Plzeň, Tel. 378226955, 378226956, e-mail: [email protected], [email protected], www.hkplzen.cz SC-60675/1

www.ceskydomov.cz www.ceskydomov.cz

Evropský výrobce plazmových a LCD televizorů hledá z důvodu zvyšování výrobní kapacity zaměstnance na pozice:

SC-60639/1

www.ceskydomov.cz www.ceskydomov.cz

www.ceskydomov.cz

Panasonic AVC

Noviny do každé domácnosti www.ceskydomov.cz

Inzerujte v projektu „Český domov“ náklad více jak 1 500 000 měsíčně pokrytí 70 % území ČR distribuce přímo do schránek nejlevnější inzerce

Info telefon: 224 816 821, mobil: 777 747 455

6 |±íjen

P LZE«SKÝ

BRUSELSKÉ OKÉNKO

Krajská kanceláÐ v Bruselu získá prestižní adresu o prvních mÆsících Âinnosti se Evropská kanceláÑ PlzeËského kraje poohlíží po definitivním prestižním sídle. V tÆchto týdnech se finalizuje vznik takzvaného ¢eského domu v Bruselu v budovÆ Trône/Troon 60, která sousedí s budovou Stálého zastoupení ¢R pÑi EU. Ze vznikajícího komplexu budov bude ¢R nejen Ñídit své PÑedsednictví Rady EU, ale bude zde sídlit i Velvyslanectví ¢R v Belgii, ¢eské centrum, nÆkolik Âeských obchodních agentur a zastoupení krajÒ vÂetnÆ Evropské kanceláÑe PlzeËského kraje v Bruselu. ¢eská republika tím vyjadÑuje zájem posílit v Bruselu prezentaci ¢R i jejích krajÒ pomocí silné Âeské adresy, na kterou bude v dobÆ pÑedsednictví soustÑedÆna znaÂná pozornost.

2006 v prozatímních prostorách partnerského regionu England´s East Midlands a ve svém umístÆní v budovÆ ¢eského domu spatÑuje upevnÆní pozic aktivního a známého aktéra, samostatnÆ vystupujícího a zároveË profitujícho ze spoleÂné pÑítomnosti Âeských subjektÒ v Bruselu.

P

V roce 2009 se ¢eská republika stane hlavní tváÑí Evropské unie. „¢eský dÒm má výbornou polohu poblíž centra mÆsta, nedaleko Evropského parlamentu a Evropské komise, navíc se poblíž nachází královský palác, belgický parlament a vládní budovy. Evropská kanceláÑ PlzeËského kraje tak bude na nejlepší adrese,“ Ñíká vyslanec PlzeËského kraje v Bruselu Karel Lizerot. Svoji Âinnost zahájila v lednu

Informace z kraje

KRAJ

Rodiny stále ÁastÅji láká agroturistika Dosah agroturistiky v PlzeÊském kraji i v ¢eské republice nabývá v poslední dobÅ na významu v rámci tuzemského cestovního ruchu i rostoucího zájmu zahraniÁní klientely.

(HAD)

Karel Lizerot Délégué de la Région de Pilsen C/O East Midlands European Office 22-28 avenue d´AuderghemOudergemse laan, 1040 Bruxelles/Brussel T: 00420 377 195 583 T: 0032 (2) 280 44 18 M: 0032 (0) 473 530 951 www.pilsenregion.eu

éma agroturistiky považuje za dÒležité pro PlzeËský kraj i námÆstkynÆ hejtmana pro oblasti cestovního ruchu, marketingu a neziskových organizací Olga KalÂíková.

T

„PrávÆ krásná pÑíroda a zdravé prostÑedí jsou dÒležitými pÑedpoklady pro rozvoj tohoto odvÆtví turistiky, která má své pÑíznivce zejména v rodinách s malými dÆtmi, ale dnes tento typ odpo-

Âinku nachází stále širší uplatnÆní i v rámci firemní turistiky. Bohužel poÂet agrofarem a ekoagrofarem je v našem kraji zatím velmi malý,“ posteskla si radní. Podle ní však ta zaÑízení, která se už na trhu cestovního ruchu etablovala, nabízejí široké spektrum výborných služeb. Ve výÂtu takových nechybí napÑíklad westernový ran „Podolí“ Soni Tomáškové u BÆšin, malá mlékárna s výrobou skvÆlých jogurtÒ a Âerstvých sýrÒ v Dolní LhotÆ, prodej Âerstvé zeleniny v DomažliÂkách u Klatov, výborné koláÂe paní Rudové z farmy Vojetice, ekofarma v KochánovÆ a chybÆt samozÑejmÆ nemÒže zmínka o rozvoji hipoturistiky v PlzeËském kraji. Tyto a mnoho dalších informací naleznete na trojjazyÂném krajském portále cestovního ruchu www.turisturaj.cz v odka(LAM) ze Agroturistika.

Máme vizi, co dál?

Rokycanské nemocnici se ve správÅ kraje daÐí stále lépe

romarnit pÑíležitost ovlivnit charakter služeb pro lidi, kteÑí se Âasto bez vlastního zavinÆní ocitli v nepÑíznivé sociální situaci, se v záÑí opÆt vracejí ke komunitnímu plánování sociálních služeb, nechtÆjí obyvatelé PÑešticka. PÑed prázdninami si proto stanovili vizi – pÑedstavu o ideální podobÆ sociálních služeb v oblasti v roce 2010. Více než dvacet zástupcÒ obcí, veÑejných institucí a poskytovatelÒ služeb i obÂanÒ regionu dalo jasnÆ najevo, že nechtÆjí zapomenout na péÂi o starší a zdravotnÆ postižené obÂany, mládež ani rodiÂe s malými dÆtmi. VyjádÑili také potÑebu dále rozvíjet odborné schopnosti a zvyšovat vzdÆlání pracovníkÒ v sociálních službách, dbát na kvalitu jejich služeb a kontrolovat ji. Zlepšit chtÆjí také informovanost obÂanÒ regionu o nabídce a možnostech sociálních služeb. K tomu by mÆl pÑispÆt ÂerstvÆ vydaný katalog poskytovatelÒ služeb a využívání finanÂních prostÑedkÒ z Evropské unie. „Pro další práci zamÆstnancÒ mÆstského úÑadu bylo podnÆtné a užiteÂné vyslechnout veÑejnost jako partnera, a tím si ozÑejmit reálnost a užiteÂnost plánovaného postupu v oblasti sociálních služeb,“ ocenila pÑínos dosavadních setkání vedoucí Odboru sociálních vÆcí a zdravotnictví MÆtského úÑadu PÑeštice Tamara Seidlová. PÑestože jsou možnosti správního obvodu PÑeštic omezené, budou se úÂastníci spoleÂného plánování snažit, aby se své vizi v pÑíštích letech co nejvíce pÑiblížili. ZaÂali už ve druhé polovinÆ záÑí, kdy se sešly jednotlivé pracovní skupiny, aby navrhly konkrétní cíle, kterých budou chtít do roku 2010 dosáhnout, a kroky vedoucí k jejich naplnÆní. Bližší informace o komunitním plánování sociálních služeb na PÑešticku viz internetové stránky mÆsta PÑeštice http://www.presticemesto.cz/ pod odkazem „ÚÑední deska“ – „Komunitní plánování“.

HospodaÐení nemocnic, které stát pÐevedl na kraje zadlužené, se za poslední roky výraznÅ zlepšilo. Správa krajÑ a transformace v akciové spoleÁnosti jim evidentnÅ prospívají, což vyplývá i z hodnocení, které si kraj nechal vypracovat. Rokycanská nemocnice však právÅ podle tohoto rozboru hospodaÐí s pomÅrnÅ vysokou ztrátou. PÐesto se v ní mnohé zmÅnilo k lepšímu, jak dokládá rozhovor s MUDr. Hanou Perkovou, která v tomto zdravotnickém zaÐízení pracuje už 25 let.

P

ALEŠ KAVALÍR, MANAŽER PROJEKTŮ CPKP ZČ

Poskytování pÐíspÅvkÑ na hospodaÐení v lesích Stanovení koneÁného termínu pro podání žádostí o poskytnutí finanÁního pÐíspÅvku v roce 2006.

Upozornění pro žadatele: UpozorÊujeme, že z dÑvodu zmÅny „Pravidel“ je poslední možný termín pro podání žádostí s ohledem na konání schÑze Rady PlzeÊského kraje a zasedání Zastupitelstva PlzeÊského kraje stanoven na 25. 10. 2006. Žádosti podané po tomto termínu nebudou pÐevádÅny do roku 2007. V roce 2007 budou pÐijímány žádosti na práce provedené od 1. 1. 2007.

DAVID HRDINA

Které konkrétní zmÅny se v rokycanské nemocnici uskuteÁnily? LékaÑi zaÂali pÑemýšlet a chovat se ekonomicky, zajímat se o názory pacientÒ. JeštÆ kolem roku 2002 byla situace krizová, odborníci odcházeli za lepším jednáním i výplatou. NÆkterá oddÆlení stála pÑed zavÑením. Destrukce se zastavila až s pÑevo-

dem na akciovou spoleÂnost a pÑíchodem nového Ñeditele. Jak se zmÅnila personální politika pod novým vedením? S lékaÑi a zdravotníky se najednou jedná jako s lidmi, bez nichž nemocnice opravdu nefunguje. Naše názory jsou nejen vyslechnuty, ale také brány v úvahu pÑi Ñešení problémÒ. V rámci možností jsou odmÆËovány zásluhy, lékaÑi s dosaženým vzdÆláním

a licencemi. Není proto nutné rušit provoz nÆkterých ambulancí, pro které dÑíve chybÆlo personální zajištÆní. Jak je zajištÅno vzdÅlávání lékaÐÑ? Snaha o poskytování nejkvalifikovanÆjší péÂe vyústila ze strany nového vedení ve výraznou podporu vzdÆlávání zdravotníkÒ, vÂetnÆ finanÂní podpory. Je brána jako investice do budoucna.

Kde ještÅ pomáhá PlzeÊský kraj? Díky jeho podpoÑe byla napÑíklad provedena celá Ñada stavebních úprav, zcela nové prostory má hematologicko-transfuzní oddÆlení. PostupnÆ se upravují ambulance, zázemí zdravotníkÒ, ale dochází i k vylepšení bezprostÑedního okolí nemocnice. Nemocnici se zkrátka daÑí a dík za to patÑí PlzeËskému kraji a jeho hejtmanovi Petru Zimmermannovi.

Zelenou musíme dát slušným ÐidiÁÑm ak jako vÆtšina radikálních Ñešení i nový silniÂní zákon celkem úspÆšnÆ rozdÆlil veÑejnost na dva tábory. Mnozí jej považují za pÑehnaný, jiní v nÆm vidí jediný zpÒsob, jak špatné návyky Âeských ÑidiÂÒ zmÆnit. ZÑejmÆ všichni se ale shodneme na tom, že nová norma skuteÂnÆ radikální je. Dramatické zvýšení pokut a Âerné teÂky bodového systému jsou strašákem, který pronásleduje ÑidiÂe bez ohledu na znaÂku jejich auta, bez ohledu na jejich pÑíjmy. Dvanáct a dost. Shodneme se asi také na tom, že aplikace nového zákona v praxi je problematická, nejednoznaÂná a technicky ne zcela pÑipravená. Navíc situace, kdy policejní šéf evidentnÆ nerespektuje nový zákon rychlou a riskantní jízdou nebo kdy je jeho kolega nachytaný opilý za volantem, také zrovna nepÑispívají k motivaci nás ÑidiÂÒ – smrtelníkÒ.

T

Oni nemusí a my bychom mÆli? zní oprávnÆná otázka Âeských ÑidiÂÒ. Na druhé stranÆ jsem si v prázdninových dnech – s pohledem zapíchnutým na výseÂ, která se rozšiÑovala nebo zužovala mezi znaÂkou padesátky a ruÂiÂkou tachometru – vzpomnÆla na boj, který jsem pÑed nÆkolika lety vedla v Sušici. Vedla dlouho a nakonec prohrála. Ve mÆstÆ se dala dohromady

parta mladých lidí, kteÑí se rozhodli žít život na doraz. SouÂástí jejich stylu byly i automobilové honiÂky po mÆstÆ, za které by se nemusela stydÆt ani Kobra 11. Do zatáÂek jezdili zásadnÆ smykem. Na rovince u sídlištÆ se hnali skoro dvoustovkou. V noci si na vozovky vedoucí z kopce dávali rÒzné nájezdy a soutÆžili, kdo se svým autem dál dolétne. Strážníci i policie na nÆ byli krátcí – pokuty platili s lehkým srdcem, domluvám se jen smáli. PÑed dvÆma lety se dva mladí v autÆ, které pÑímo uprostÑed mÆsta nesmyslnÆ riskantnÆ pÑedjíždÆlo, zabili. Dva lidské životy musely být zmaÑeny, aby se jejich kamarádi z euforie probrali a alespoË trochu zklidnili. RiskantnÆ nebo nebezpeÂnÆ jezdila u nás do Âervence zÑejmÆ vÆtšina ÑidiÂÒ. I výzkumy hovoÑí o tom, že ÂeštíÑidiÂi patÑí – pokud jde obezpeÂnost jízdy – k nejhorším v EvropÆ. Inu, na hrubý ÑidiÂský pytel hrubá

legislativní záplata. Tvrdé postihy jsme si zkrátka vyjezdili z vÆtší Âásti sami. Prázdninové statistiky jasnÆ ukázaly, že opatrnÆjší jízda pÑináší ménÆ nehod, ménÆ zranÆných i usmrcených. Po chaosu v prvních týdnech fungování nového zákona vidíme snahu sjednotit pÑístup policie astrážníkÒ vjednotlivých krajích a obcích nebo snahu o definování tolerance u rychlé jízdy. OdstraËme až padesátitisícovou pokutu pro cyklistu, který si sám ublíží. ZmÆkÂeme bodový postih tÑeba za špatné parkování, za prohÑešky, které bezprostÑednÆ nesouvisejí s bezpeÂností jízdy. Zkusme zákon vyÂistit od všech nelogiÂností. To je podle mého názoru jediná správná cesta. Zrušení celého zákona by nás vrátilo do dopravní džungle, kdy je dovoleno vlastnÆ vše – vÂetnÆ zabíjení sebe i ostatních. JIŘINA RIPPELOVÁ, ZASTUPITELKA PLZEŇSKÉHO KRAJE ZA ČSSD

UžiteÁné internetové odkazy

Vážené ÂtenáÑky, vážení ÂtenáÑi, vítejte u dalšího Âísla UžiteÂných internetových odkazÒ. Nevím, zda v dobÆ, kdy budete Âíst tento Âlánek, bude stejná vláda jako v dobÆ, kdy toto píši. Jisté ale je, že vše podstatné najdete vždy na ser-

veru ÚÑadu vlády ¢eské republiky (www.vlada.cz). ZÑejmÆ se nebude jednat o internetové stránky, které byste navštÆvovali každý den, ale na druhou stranu, obÂas každého obÂana napadne, co že to ta vláda vlastnÆ dÆlá, projednává na svých zasedáních nebo o Âem a jak rozhodla. Na úvodní stránce najdete hned nÆkolik odkazÒ na základní informace o složení a postavení vlády, její jednací Ñád, ale i složení všech pÑedchozích vlád od vzniku samostatného ¢eskoslovenska v roce 1918. Pokud vás zajímá, co bude vláda projednávat na své nejbližší schÒzi, zvolte odkaz „Program jednání vlády“. Dozvíte se napÑíklad to, že 20. záÑí 2006 mÆl být projednán jako bod 3. návrh vlády o zvýšení dÒchodÒ v roce 2007. ¢ili dobrá zpráva pro dÒchodce. No a pokud chcete vÆdÆt, jak vláda v této vÆci rozhodla, zvolíte v horním menu „¢innost vlády“ – „Archiv dokumentÒ vlády“ – „Záznam z jednání vlády“ a dále pÑíslušný rok a datum jednání. Zde se dozvíte, jak vláda v dané vÆci rozhodla. Další možností, jak hledat v dokumentech z jednání vlády, je použití „Vyhledávání“ v horním menu. Zde mÒžete hledat nÆkolika zpÒsoby. Asi nejpoužívanÆjší bude hledání podle slova nebo fráze v celém dokumentu. Když tedy zde zadáte slovo „dÒchody“, dozvíte se mimo jiné, že 23. Ñíjna 1996 vláda jednala o zmÆnÆ zákona o dÒchodovém pojištÆní. Poslední zatím nezmínÆnou podstatnou Âástí serveru vlády je

sekce o jejích poradních a pracovních orgánech (odkaz vpravo nahoÑe na úvodní stránce), a to nejen název, ale i struÂný popis, co je cílem kterého konkrétního výboru, komise, rady vlády a dalších … Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pÑípadnÆ váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu [email protected]. VÁCLAV KOUDELE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY

Kultura

P LZE«SKÝ

7 |±íjen

KRAJ

PÓedstavujeme kulturní organizace zÓizované PlzeÍským krajem

ZápadoÁeské muzeum v Plzni Historie ápadoÂeské muzeum je nejenom nejvýznamnÆjším muzejním ústavem západních ¢ech, ale i stÑediskem vÆdecké práce v ÑadÆ vÆdních oborÒ. Stodvacetiletá historie muzejnictví v Plzni odráží kulturní a politický vývoj Âeského státu i regionálních dÆjin. První pokusy o založení plzeËského muzea jsou spojeny se jménem Ñeditele plzeËského premonstrátského muzea Josefa Stanislava Zaupera v roce 1847. Jeho souÂástí se mÆly stát gymnaziální a mÆstské sbírky. Až roku 1878 prosadil „Spolek pÑátel literatury a vÆdy Âeské“ zÑízení muzea a vypracoval jeho stanovy. Podle tohoto návrhu se mÆly sbírat pÑedmÆty historické, národopisné a pÑírodovÆdné, muzeum mÆlo zastávat také funkci muzea prÒmyslového. Dne 7. listopadu 1888 bylo muzeum rozdÆleno na dva samostatné ústavy – ZápadoÂeské umÆlecko-prÒmyslové muzeum a MÆstské historické muzeum. V témže roce rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbÆ nové muzejní budovy. Vypracováním návrhu a projektu byl povÆÑen architekt Josef Škorpil, Ñeditel umÆleckoprÒmyslového muzea. Projektové práce byly ukonÂeny v roce 1895. V roce 1898 dokonÂila hrubou stavbu budovy plzeËská firma Eduard Kroh. Stavební práce byly ukonÂeny v roce 1899. Na vnitÑní výzdobÆ se podílela Ñada pÑedních umÆlcÒ. Plastická výzdoba fasády i štuková výzdoba v sálech byla provedena podle návrhÒ sochaÑe Celdy KlouÂka, lunety jubilejního sálu zhotovil

Z

Krajský úřad Plzeňského kraje

• Galerie Klatovy/Klenová • Hvězdárna v Rokycanech • Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici • Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech • Muzeum Českého lesa v Tachově • Muzeum Chodska v Domažlicích • Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích • Muzeum Šumavy Sušice • Stálá divadelní scéna Klatovy • Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje • Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech • Západočeská galerie v Plzni • Západočeské muzeum

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK muzeí politizuje. Tento aspekt pÑevládá v muzejní práci až do roku 1990. V roce 1998 byla po generální opravÆ znovu otevÑena hlavní budova ZápadoÂeského muzea v Plzni.

Augustin NÆmejc a výzdobu hlavního schodištÆ doplnil sochaÑ VojtÆch Šaff v roce 1900 rozsáhlým reliéfem „DívÂí válka“. Sbírky umÆleckoprÒmyslového muzea i muzea historického byly v nové budovÆ zpÑístupnÆny veÑejnosti v roce 1913. Od bÑezna 1939 se vlivem nástupu totalitního režimu práce

Národopisné oddÅlení OddÅlení NovÅjších dÅjin Botanika Knihovna OddÅlení Zoologie OddÅlení Paleontologie OddÅlení StÐedovÅku UmÅleckoprÑmyslové muzeum

odbor kancelář ředitele pověřena řízením Mgr. Drahomíra Janoušková e-mail: [email protected]

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru

Kontakt: Kopeckého sady 2 tel.: 377 329 380, e-mail: [email protected] , www.zcm.cz

Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

Turisté koneÁnÅ zaparkují u kláštera ové parkovištÆ pro sedm desítek osobních automobilÒ a ÂtyÑi autobusy už slouží turistÒm u kláštera Mariánská Týnice. Na investici ve výši pÑesahující 26 milionÒ korun, se více než 7 miliony podílel PlzeËský kraj. KromÆ parkovací plochy bylo tÑeba realizovat pÑeložku silnice druhé tÑídy v délce 380 metrÒ a vybudovat novou trafostanici. Celkem 19 miliony dotoval rozsáhlou stavbu program Phare Evropské unie. Akce trvala osm mÆsícÒ. „V rámci realizace probíhaly souÂasnÆ

N

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected]

Sbírky

FOTO ARCHIV

Mgr. Jiří Leščinský

i práce, které nebyly zahrnuty do financování projektu podpoÑeného z fondu Phare. Jednalo se o vybudování veÑejného osvÆtlení, výsadbu zelenÆ a výstavbu pochozích chodníkÒ. V roce 2005 uvolnil PlzeËský kraj prostÑedky na projektovou dokumentaci pro tyto Âinnosti. V dubnu 2006 poskytl na dodávku veÑejného osvÆtlení parkovištÆ Mariánská Týnice více než 2 miliony korun. Na více než milion pÑišly i parkové a ostatní úpravy,“ uvedl radní pro oblast (AFI) dopravy Miroslav Jaroš.

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Bc. Tomáš Kotora e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail: [email protected]

odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

odbor životního prostředí pověřen zastupováním Ing. Václav Liška e-mail: [email protected]

odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením

FOTO ARCHIV

etošní 5. roÂník cyklu Hudba v synagogách, který podporuje také PlzeËský kraj, skonÂil 17. záÑí posledním koncertem ve velké synagoze v Plzni. Koncert bratÑí VilímcÒ si nenechal ujít ani ministr spravedlnosti JiÑí Pospíšil a bývalá spolupracovnice pÆti amerických (HAD) prezidentÒ a kandidátka do senátu Eliška Hašková.

L

JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected] FOTO ARCHIV

Jiskra pÐedstavila náš folklor v Bergamu DAVID HRDINA

oznej folklor z Bergama v Plzni! Poznej folklor z PlznÆ v Bergamu! Tak zní název jedné akce, podporované PlzeËským krajem, která je souÂástí kulturní výmÆny mezi obÆma partnerskými regiony. Tentokrát se soubor Jiskra 1958 na pozvání italských kolegÒ z uskupení Le Maschere di Rataplam zúÂastnil v první polovinÆ záÑí folklorního festivalu v Bergamu. „Navštívli prostory školy Academia di Carrara a také muzeum stÑedovÆkého umÆní. Hlavními tématy jednání byla možná spolupráce na prezentaci ocenÆných dÆl Bienále kresby PlzeË 2006 v Bergamu a výstava Giacoma Manzú v ZápadoÂeské galerii v Plzni,“ Ñíká radní pro oblast kultury Martin Baxa. V rámci diskuse byly Ñešeny i otázky týkající se možných termínÒ výstav, výstavních prostor, rozsahu zapÒjÂených

P

Folklorní soubor Jiskra mÅl se svým vystoupením v italském Bergamu velký úspÅch.

dÆl, dopravy, pojištÆní, podmínek vernisáže výstav a zpracování katalogu. V pÑípadÆ výstavy dÆl Giacoma Manzú v ZápadoÂeské galerii v Plzni byla naznaÂena i možnost spoluprá-

ce s Jihomoravským krajem na prezentaci výše uvedených dÆl v ¢eské republice. Soubor Jiskra 58, složený z bývalých ÂlenÒ souboru písní a tancÒ Jiskra, kteÑí v souboru

FOTO ARCHIV

pÒsobili v nejúspÆšnÆjších letech 1970–1990, zahájil svou Âinnost v roce 2000 a vystupuje s lidovými tanci a písnÆmi z jihozápadních ¢ech, PlzeËska, Žinkovska, Chodska,

které jsou nezamÆnitelnÆ výrazovÆ podtrženy a prezentovány pÑedevším s cílem pobavit sebe i diváka. ÚÂast Jiskry na folklorním festivalu tak znamená pokraÂování kulturního projektu, který oba soubory pÑipravily na rok 2006. V jeho rámci se v bÑeznu 2006 uskuteÂnila návštÆva italského souboru Le Maschere di Rataplam v PlzeËském kraji. Tato akce se setkala se znaÂným ohlasem a pozitivním pÑijetím. V záÑí 2006 se proto uskuteÂnila reciproÂní návštÆva souboru Jiskra 58 v Provincii Bergamo, kde byli zástupci souboru i PlzeËského kraje pÑijati panem Valeriem Bettonim, prezidentem provincie Bergamo. „Celkové hodnocení akce je velice pozitivní, ukázalo se, že kultura je jednou z oblastí, v níž se mohou partnerské vztahy mezi PlzeËským krajem a provincií Bergamo do budoucna úspÆšnÆ rozvíjet,“ uzavírá M. Baxa.

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU vedoucí odboru Ing. Eva Jindrová e-mail: [email protected]

8 |±íjen

P LZE«SKÝ FOTOHÁDANKA

Zajímavosti

KRAJ

Tip na výlet po kraji – Zoo nabízí nové expozice

právnou odpovÆdí na minulou hádanku byl zámek v ManÆtínÆ, který patÑí k nejvýznamnÆjším barokním památkám PlzeËského kraje. ManÆtín je poprvé v písemných pramenech pÑipomínán k roku 1169, kdy byl darován králem Vladislavem II. pražským johanitÒm. Za HrobÂických z HrobÂic byl koncem 16. století v centru mÆsta postaven renesanÂní zámek. Po požáru v roce 1712 si nechal tehdejší majitel Václav J. Lažanský (+1715) a posléze jeho manželka a syn vybudovat podle projektu Tomáše Hafeneckra nové sídlo, které má protáhlý pÒdorys ve tvaru písmene L. Zámek uzavírá jižní stranu manÆtínského námÆstí. Budova zámku je spojena krytou chodbou s dÆkanským kostelem sv. J. KÑtitele. Jižní prÒÂelí se otevírá do obnovené barokní zahrady, na niž navazuje zámecký park. Dnes je v zámku muzeum a pÑístupné jsou zámecké interiéry s prostým vybavením. V dobÆ baroka mÆsto obohatily ještÆ další krásné stavby, napÑíklad poutní kostel sv. Barbory. Gotický kostel sv. Jana KÑtitele byl rovnÆž upraven a jeho vÆž získala typickou barokní báË se zvonicí. Všechny návštÆvníky ManÆtína pÑekvapuje množství a kvalita barokních soch a božích muk, pocházejících z konce 17. a celého 18. století. PozdnÆ barokní mÆšzanské domy na námÆstí a podél hlavní komunikace dotváÑejí kolorit bývalého významného mÆsta, dnes však témÆÑ neznámého.

S

Ze správných odpovÅdí jsme vylosovali tÐi výherce, kteÐí obdrží pozornost od Krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Jsou jimi: Alena Kroftová – Obora, Petra Rojíková – PlzeÊ, VÅra SedláÁková – Neurazy. (HAD)

ové pÑírodní expozice pÑedstaví u pÑíležitosti svých 80. narozenin Zoologická a botanická zahrada v Plzni. ZpÑístupní též novou komunikaci, která jako pomyslná Panamská šíje rozdÆluje prostor na jihoamerickou a severoamerickou plochu. V rekonstruovaném dolním výbÆhu jsou chována zvíÑata typická pro travnaté stepi (pampy) jihu Jižní Ameriky – lamy huanaco a nandu a vlhké travnaté llanos severu Jižní Ameriky – kapybary. Jejich chov byl obnoven dovozem tÑí jedincÒ z Tiergarten Schönbrunn ve Vídni. Interaktivní tabule, ukazující na význam nÆkterých rostlin pro obyvatele Severní Ameriky, nás upozorËuje na vstup do expozice listnatého opadavého lesa východu Severní Ameriky. Chodník, podél nÆhož upozorËují jmenovky na zajímavé rostliny této oblasti, nás dovede až k expozici rysÒ

N

Âervených. Párek byl dovezen ze zoologických zahrad v OstravÆ a Ústí nad Labem. RodiÂe tohoto páru byli odchyceni v pÑírodÆ Nového Mexika. Mezi hlavní komunikací a expozicí rysÒ se rozkládá expozice prérijních rostlin. Podél ní se dostaneme až ke dÑevÆnému srubu, ze kterého mÒžeme nahlédnout do expozice rysÒ kanadských a skunkÒ pruhovaných. Jejich výbÆh je urÂen i pro stromové dikobrazy urzony, kteÑí zde dosud chybÆjí. Totem umístÆný pÑed srubem a nauÂná tabule upozorËují na kulturu pÒvodních obyvatel západu Kanady. V okolí výbÆhu skunkÒ jsou vysázeny rostliny jehliÂnatých lesÒ západu Severní Ameriky, mezi nimi i mladí jedinci gigantických sekvojovcÒ Âi ohrožený smrk BrewerÒv. Nad tÆmito výsadbami chystáme pokraÂování severoamerických expozic mrazivého severu (kamzíci bÆláci a ovce aljašské) a rozpáleného

jihu (chÑestýši, mrazuvzdorné sukulenty, tarbíkomyši a jiné zajímavosti). V rámci budování amerických expozic vznikly i dva výbÆhy pro kopytníky ¢íny, které tematicky navazují na výbÆhy levhartÒ Âín-

ských. Jejich obyvateli jsou skupina muntžakÒ malých a vzácných kamzíkÒ, goralÒ tmavých. Jedním z hlavních subjektÒ, které podpoÑily vývoj nových expozic, je PlzeËský kraj. (LAM)

Ohlédnutí za 12. roÁníkem mezinárodního festivalu Filmák

FOTO ARCHIV

V dnešní hádance chceme vÆdÆt, o jaký objekt na fotografii se jedná. OdpovÆdi se zpáteÂní adresou posílejte na adresu: PlzeËský kraj – redakce Husova 29, 301 00 PlzeË, e-mail: [email protected]

MistrynÅ v drezuÐe se chystá na olympiádu

ŠílenÅ smutná princezna Helena a princ Václav zazpívali na dobÐanském námÅstí.

Vernisáže obrazÑ známého herce a dabéra Stanislava Fišera (uprostÐed) byla úspÅšná.

Populární byl festivalový vlak, který vozil návštÅvníky festivalu po centru DobÐan.

Zahájení festivalu v DobÐanech se neobešlo bez pohádkových postaviÁek. FOTO ARCHIV

Po dvou letech vás opÇt zveme na plzeÍský festival TRIBUNA KOMORNÍ PÍSN¦ s nabídkou šesti koncertÒ NedÅle 8. 10. 2006 matiné v 10:30 – ZápadoÂeská galerie, Masné krámy úÂinkují: M. DvoÑáková, P. Matuzsek – zpÆv, R. Pallas – klavír PondÅlí 9. 10. 2006 koncert v 19:30 – ZápadoÂeské muzeum úÂinkují: K. Kachlíková, S. Luhanová – zpÆv, F. KÒda, V. Müllerová - klavír Úterý 10. 10. 2006 koncert v 19:30 – studio ¢eského rozhlasu úÂinkují: R. Feiferlíková, B. Hesse-Bachmaier – zpÆv, V. Müllerová, E. Schieferstein – klavír FOTO ARCHIV

istryní ¢eské republiky v drezuÑe koní pro rok 2006 se stala Hana Pavlíková-Pelikánová z Pocinovic. Tato pÆtadvacetiletá sportovkynÆ se od pÑíštího roku bude ucházet o kvalifikaci na olympijské hry do Pekingu. Letos obsadila první místo také v ¢eském drezurním poháru a v Poháru jezdectví. Vynikající umístÆní zaznamenala i na mezinárodních závodech v BrnÆ a mezinárodním klání v TopolÂiankách. PÑed dvÆmi týdny absolvovala mezinárodní závody v Mariánských Lázních, které jsou zapoÂítávány do svÆtového poháru. Obsadila tu skvÆlé 2. místo. Hana Pavlíková-Pelikánová se narodila v Praze v atletické rodinÆ a odmala se vÆnovala sportu. Je mimo jiné i vítÆzkou republikových (LAM) šampionátÒ dÆtí a juniorÒ v lehké atletice.

M

StÐeda 11. 10. 2006 koncert v 19:30 – ZápadoÂeské muzeum úÂinkují: I. KrejÂová, R. Janál – zpÆv, Z. Ledvinová, P. Novák – klavír ¢tvrtek 12. 10. 2006 koncert v 19:30 – ZápadoÂeské muzeum úÂinkují: L. Vernerová, Z. Kloubová – zpÆv, L. Härtelová – harfa, V. Kunt – flétna, V. Müllerová– klavír NedÅle 15. 10. 2006 matiné v 10:30 – ZápadoÂeská galerie, Masné krámy úÂinkují: Z. JehliÂková, O. ¢erná – zpÆv, J. HoleËa, A. Grillová – klavír, J. Machat – flétna Akci poÐádá ZápadoÁeské hudební centrum

z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972, [email protected]) z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Marta Trnková, Husova 29, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected] gsm: 723 201 960 tel.: 377 322 973 fax: 377 322 972 z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z