Nemocnice Na Františku prochází ozdravným procesem

Noviny, které se ptají za Vás...

Občan Klade Otázky Výtisk ZDARMA


Květen 2013

Nemocnice Na Františku prochází ozdravným procesem ta, Bezpečnost na Praze 1

Aktuálně ze zastupitelstva

Téma bou ý h á r e kt 1 u o h a Pr

Zůstane knihovna na Pohořelci?

Občan Klade Otázky

Noviny, které se ptají za Vás... Editorial Vážení sousedé,

je mi velkým potěšením, že Vás také v roce 2013 mohu přivítat na stránkách časopisu OKO. Zima je snad nadobro za námi a nás čeká ta, pro většinu z nás, příjemnější část roku. Za námi je také spousta událostí, které mají větší či menší vliv na život v naší městské části. Historicky první přímou volbou prezidenta České republiky počínaje, přes obvinění deseti členů Rady hlavního města Prahy z důvodu porušení povinností při správě cizího majetku, až po neustálé problémy a nejednotný postoj vlády ČR k vyplácení sociálních dávek pomocí „sKarty“. Protože do mé oblasti na Praze 1 patří také oblast obchodu a služeb, jednu z nedávných událostí považuji s ohledem na složení obyvatel a počty živnostníků na Praze 1 za klíčovou a bohužel velmi nešťastnou. Nyní mám na mysli krajně neobratné vyjádření Jana Mládka, které se přímo dotklo, ba dokonce negativně zasáhlo milión živnostníků v celé České republice. Jednou věcí může být jistý nepoměr mezi příjmy státu ze zaměstnanců a živnostníků, kdy při hrubém ročním příjmu ve výši 360.000 Kč odvede živnostník 12,6 %, kdežto zaměstnanec 43,4 %. Druhá věc je způsob vyjadřování a nazývání někoho parazitem. Někoho, kdo pouze hraje podle stanovených pravidel a nedělá nic špatného. Zde se ani při přimhouření obou očí nedá mluvit o neobratném vyjadřování člověka, který na problematiku hledí více pohledem ekonoma, než politika. Z mého pohledu se jedná o hrubou politickou chybu, za kterou nestačí pouhé omluvy, ale budou muset být vidět konkrétní činy. Sám jsem od roku 1990 živnostníkem a dobře vím, že vyřknutými sliby sice člověk ihned neurazí, ale jejich dlouhodobým neplněním už ano.

nesouhlasíme s výroky Jana Mládka, ve kterých mluvil o parazitním chování živnostníků a jednoznačně se od nich distancujeme. Byly to výroky urážlivé a nešťastné. Proto je bylo možné absolutně špatně interpretovat. Živnostníci a drobní podnikatelé, kteří se snaží uživit sebe a své rodiny v čase ekonomické recese, nejsou v jednoduché situaci. Každý, kdo pracuje či podniká, zaslouží naše uznání. Právě proto se snažíme „naše“ podnikatele na Praze 1, kteří navíc pomáhají zajistit základní občanskou vybavenost, všemožně podporovat konkrétními činy. Vydáváme katalog obchodů a služeb, ve kterém se živnostníci mohou zdarma prezentovat před svými zákazníky z řad obyvatel Prahy 1. Tam, kde nám to zákon umožňuje, využíváme místo klasických výběrových řízení na nebytové prostory tzv. záměr obce, s cílem udržet osvědčené živnostníky i jejich sortiment tam, kde jsou na ně obyvatelé Prahy 1 zvyklí. Nabídková cena zde nebývá hlavním kritériem. Stejně důležitý je i podnikatelský záměr. Jako příklad mohu uvést Michalské pekárny na rohu Dlouhé a Dušní ulici, nebo Bio potraviny Vacek v Mostecké ulici, které i nadále budou sloužit tak, jak jsou na to jejich sousedé zvyklí. Rád bych také poděkoval všem, kdo věnují čas vyplňování anketních lístků, které se obchodů a služeb týkají, a vy je dvakrát do roka dostáváte do svých schránek. Díky nim jsem s mnohými z Vás v osobním kontaktu a mám dobré i špatné postřehy z vašeho okolí z první ruky. Získali jste ke mně důvěru, a to je pro moji práci i mě osobně to nejdůležitější. Vážení sousedé, pevně věřím, že jarní počasí s sebou přinese kromě slunce a tepla, také trochu optimismu, více slušnosti a hodně dobrých politických rozhodnutí. Daniel Hodek předseda ČSSD v Praze 1 a 1. zástupce starosty

Vás, vážení čtenáři, mohu ujistit, že toto není cesta komunální politiky, kterou chceme jít. Já ani moji kolegové ze Zastupitelstva městské části Praha 1

Nový šat nejstarší nemocnice v Praze V minulém čísle Oka jsme úvahu o dalším fungování Nemocnice Na Františku nadepsali nadpisem „Kam kráčíš Nemocnice Na Františku?“ Protože Zastupitelstvo MČ Praha 1, konané v březnu 2013, vzalo na vědomí zprávu o dalším postupu zřizovatele při nutné restrukturalizaci nemocnice, zeptali jsme se zastupitele MČ Praha 1 za ČSSD a předsedy Správní rady Nemocnice Na Františku, MUDr. Rudolfa Demeše, CSc., jakými ozdravnými postupy nyní nemocnice prochází.

„Změny úhrad zdravotní péče v České republice ze strany pojišťoven, dlouhodobě červená čísla hospodaření, nerovnoměrně rozložené kapacity jednotlivých oddělení a mzdové náklady přesahující běžný průměr nákladů nemocnice. To jsou hlavní důvody k probíhajícím opatřením ke stabilizaci a nutné restrukturalizaci Nemoc-

zení tzv. LDN-ky, jak občas někdo šíří mezi občany Prahy 1. „Úspěšné fungování zdravotnického zařízení je založeno na vizi a specifické strategii, vedoucí k splnění vytýčených cílů. Primárními cíly Městské části Praha 1, coby zřizovatele Nemocnice Na Františku, jsou setrvání nemocnice ve vlastnictví Městské části Praha 1, za-

O budoucnosti této nemocnice rozhodne kvalitní realizace vize zřizovatele, v mantinelech dojednaných úhrad od zdravotních pojišťoven České republiky. nice Na Františku. Připomínám, že jde o nejstarší nemocnici v Praze, v jejíchž prostorách je poskytována nepřetržitá špitální péče již od roku 1345 “, dodává MUDr. Demeš. Předpokládáme, že cílem radnice není prodej nemocnice, nebo zří-

2

chování stávající zdravotní péče, případně její rozšíření, postupné oddlužování a s tím spojené snižování dotací ze strany Městské části Praha 1. Každá dobře fungující nemocnice musí proto mít kvalifikovaně zformulovanou strategii a tuto důsledně uvádět do života“, pokra-



čuje MUDr. Demeš. „Vize bez uvedení do života zůstává pouze snem. Členové Rady MČ Praha 1, vedení nemocnice a Správní rada NNF proto došli ke společnému závěru, že zajištění výkonnosti nemocnice a účelnosti spektra odborností poskytovaných služeb jsou základem pro vizi budoucího fungování nemocnice i pro návrh změn struktury a rozsahu poskytované péče. Poskytovanou péči je pak nutné přesně definovat a uplatnit při jednáních s plátcem těchto služeb - se zdravotními pojišťovnami.“ Abychom to dobře pochopili, znamená to, že jakékoliv změny rozsahu stávající lékařské péče v NNF, nebo její rozšíření např. o další obory, je nutno nejdříve projednat se zdravotními pojišťovnami? „Přesně tak. A navíc nová tzv. úhradová vyhláška nás skutečně výrazně limituje, a proto velmi pečlivě musíme zvažovat a se zdravotními pojišťovnami doslova bojovat o každou změnu, kterou chceme v rámci tohoto procesu provést. Na společných jednáních členů Rady městské části Praha 1, vedení nemocnice a členů Správní rady nemocnice se proto opakovaně diskutují a projednávají všechny nutné změny, vždy však při vědomí, že tyto jsou limitovány stanovisky pojišťoven. Nicméně stanovisko všech účastníků vychází z toho, že není možné, aby docházelo k dalšímu zadlužování nemocnice. Mezi poslední hlavní navržené změny patří například vytvoření jedné, multi-oborové jednotky

intenzivní péče, nebo rovnoměrné rozložení kapacit personálu po jednotlivých odděleních. V minulosti nastávaly situace, kdy personál jednoho oddělení absolutně nestíhal vykonávat svojí práci, kdežto personál druhého oddě-

vých kontrol, prováděných externí nezávislou společností. Veškeré audity se však od počátku potýkaly s problémem dohledávání podkladových materiálů. Délka jejich trvání se tak několikanásobně prodloužila.“

Nemocnice by se měla zaměřit na oblasti, ve kterých má kvalifikovaný personál i technické vybavení. lení se, slušně řečeno, nudil. To je z mého pohledu naprosto nepřijatelné“ – uvádí dále MUDr. Demeš a pokračuje: „Po odvolání minulého vedení nemocnice bylo pro zahájení ozdravného procesu této nemocnice nutné provést několik auditů. Tedy detailních hloubko-

A jaké byly jejich výsledky, pane předsedo? Co jste se z nich dozvěděli zajímavého? „Výsledky těchto hloubkových kontrol v oblasti ambulantních oborů a organizačních záležitostí, jenž hodnotily kvalitu zdravotní i organizační činnosti v nemocnici, hovoří jednoznačně. S ohledem na stávající technické vybavení i odbornost personálu, byly navrženy nové, cílené odbornosti Nemocnice Na Františku. Stávající zdravotní péče nebude nijak zasažena. Nemocnice by se však měla zaměřit na oblasti, ve kterých má kvalifikovaný personál i technické vybavení. Tyto oblasti by se pak měly stát těmi, kterými se bude NNF specializovat. Tento návrh byl projednán ve Správní radě NNF, za účasti vedení a zastupitelů MČ Praha 1. Návrh byl doporučen Zastupitelstvu městské části Praha 1 ke schválení, což se v březnu 2013 také skutečně stalo. V blízké budoucnosti tak bude docházet k efektivnějšímu využívání lůžkového fondu, bude provedena redukce kapacit, které se dlouhodobě nevyužívají a jsou tím pádem prodělečné. Návrh efek-

tivního využívání operačních sálů, otevření multioborové jednotky intenzivní péče, zavedení jednodenní chirurgie a posílení ambulantního traktu. Všechny tyto kroky pak budou podkladem pro vyjednávání smluvních podmínek pro úhrady zdravotní péče ze strany zdravotních pojišťoven pro další období“. A o jaké další medicínské obory chcete NNF případně rozšířit? „Jednou z dalších variant, jak ušetřit mandatorní výdaje nemocnice a zároveň nesnížit počet nyní nabízených medicínských služeb, je nabídnout redukcí vzniklé volné prostory v nemocnici, např. pro ambulantní zubařskou péči, ORL, gynekologii a jiné. Změny ve zdravotnictví zasahujíc do chodů všech nemocnic v České republice, redukované možnosti dotace nemocnice ze strany Městské části Praha 1 nás ujišťují o tom, že na snění již skutečně není čas. Nejstarší dáma všech nemocnic v Praze, pokud má zůstat nadále nemocnicí, potřebuje nový šat“. Děkujeme za rozhovor, pane předsedo.

MUDr. Rudolf Demeš, CSc. Předseda Správní rady Nemocnice Na Františku

3



Bezpečnostní komise – místo souběhu hlášení problémů s bezpečností, jejíž jednotlivá řešení je třeba skloubit Nejen otázky bezpečnosti a prevence kriminality na území MČ Praha 1 nebo stanoviska k bezpečnostním situacím projednává Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality, známá spíše jako BEKO – Bezpečnostní komise, zřízená jako poradní orgán Rady MČ Praha 1. Častým bodem jednání také bývají podněty a stížnosti k aktuálním situacím na území MČ Praha 1 od jednotlivých občanů nebo občanských sdružení. Právě zástupci jednoho z nejaktivnějších občanských sdružení - Sdružení Nového Města pražského, byli na základě jejich podnětů pozváni na pravidelné dubnové jednání Bezpečností komise, jež má sedmnáct členů, mezi které například patří také ředitel Městské policie Praha 1 Miroslav Stejskal nebo ředitel Policie ČR I. plk. Karel Prommer. Hlavním důvodem jednání byl zhoršující se stav i dopady drogové scény na Václavském náměstí, která s příchodem jarních dnů poodkrývá svoji opravdovou zjizvenou tvář lidského neštěstí. Představitelé Sdružení Nového Města pražského konstatovali, že zejména roh Václavského náměstí a Washingtonovy nebo roh „Václaváku“ s „Opletalkou“ jsou místa, kde se narkomani a dealeři čím dál tím častěji setkávají za jediným účelem – nákup a prodej látek, díky kterým tito lidé drží pohromadě. „Bez policisty či strážníka v místě, kde se děje něco nekalého, se problém úspěšně a efektivně řešit prostě nedá“, podotkl dlouholetý člen BEKO a radní pro oblast bezpečnosti, prevence kriminality a veřejného pořádku, Ivan Solil. Navrženým řešením tohoto aktuálního problému, po diskusi všech členů komise včetně ředitelů policie a strážníků, jakož i dro-

gového koordinátora MČ Praha 1, se tak stalo přesunutí mobilního stanoviště hlídky do zmiňovaných míst. Zde se však dostáváme na velmi tenký led. Přesunutá hlídka měla do této chvíle nějaké své jiné, avšak opodstatněné místo, které tak zůstane nehlídané. Počty policistů a strážníků stále klesají, a protože není kde brát, nejedná se o posílení v potřebné lokalitě, ale o přesun do více potřebné lokality. Opodstatněnost hlídky na svém původním místě však mnohdy ještě neskončila. V mnoha případech jsou hlídky na svých místech právě na základě stížností občanů či občanských sdružení, jejíž podněty se Městská policie i Komise bezpečnosti pravidelně zabývá. Když velitelé obou složek policie vyhodnotí podnět či stížnost jako opodstatněnou, musí své lidi stáhnout, a tím se byť nechtěně, obrátit zády k jiným problémům jiných občanů a jiných sdružení.

Zástupci Sdružení Nového Města pražského na jednání Bezpečnostní komise. Na Václavském náměstí jsou hlavními problémy drogy, bezdomovci a erotické podniky. Na Starém Městě jsou problémy s hlučnými turisty, organizovaným vymetáním barů a hospod, podniků fungujících do 6 hodin ráno, případně nonstop. Místa jako Slovanský ostrov nebo Národní divadlo zase trpí organizovanými pitkami desítek až stovek mladých lidí s jediným cílem: Nezůstat střízlivý příliš dlouho. Grafity, vandalismus realizovaný na památkách i uličním inventáři, překračování hlukových limitů nebo kapacit hospod a barů, je doprovodný jev téměř všech víkendových večerů napříč celou Prahou 1. Je třeba hledat nová řešení i pro zažité postupy Městské kamery mohou do jisté míry nahradit klíčovou roli strážníků v ulicích. Na druhou stranu je však třeba pečlivě zvažovat

místa pro jejich budoucí umístění. V minulosti bylo o umístnění kamerových bodů, bezpečných přechodů nebo prevenci kriminality rozhodováno na základě požadavků Městské části Praha 1 ve spolupráci s Městskou Policií a Policií České Republiky. Neexistovala žádná koncepce ani strategie. Z tohoto důvodu bylo na jednání Bezpečnostní komise a Komise informatiky rozhodnuto zadat odbornou bezpečnostní studii - analýzu bezpečnosti jednotlivých míst a ulic na území Prahy 1. Souběžně také probíhají přípravné práce na eventuálním pořízení speciálního softwaru, o kterém jsme Vás informovali dříve. Software by měl být umístěn na kamerový systém a dohledové pracoviště policie či strážníků bude informovat o předem naprogramovaném závadovém jednání v okolí kamery.

Kompetence Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality:

4

1.

Projednává otázky bezpečnosti a prevence kriminality na území MČ Praha 1.

2.

Projednává podněty a stížnosti k bezpečnostní situaci na území MČ Praha 1.

3.

Připravuje stanoviska k bezpečnostní situaci pro Radu MČ Praha 1 a podává Radě MČ Praha 1 návrhy na zlepšení bezpečnostní situace.

4.

Spolupracuje s Městskou policií Praha 1 a s Policií ČR Praha I.

5.

Navrhuje způsoby naplnění a využití Bezpečnostního fondu MČ P1.

6.

Připravuje návrh rozpočtu bezpečnostního fondu a kontroluje jeho hospodaření.

7.

Připomínkuje návrh rozpočtu ORJ 0751 Prevence kriminality.

8.

Projednává podmínky a témata grantů v oblasti prevence kriminality.

9.

Spolupracuje s jinými komisemi Rady MČ Praha 1.



O stříhání pásky Zpráva z tisku: “… a zástupci obou delegací poté slavnostně přestřihli pásku u příležitosti otevření nové služebny městských strážníků v Lodecké ulici v Praze 1...“

V řadě lakonických sdělení tiskových agentur o otevření něčeho, doplněné citacemi různých představitelů o krásných zítřcích, je možné se dozvědět i o slavnostním otevření nové služebny městské policie v Praze 1 v Lodecké ulici dne 8. 4. 2013. Občané Prahy 1 a zvláště ti, kteří bydlí v jejím okolí, si jistě bez slzy v oku vzpomenou na doby, kdy z těchto míst, příznačně nazvaných BUNKR, hřměla do ranních dob rocková hudba, a kdy při cestě do práce potkávali skupiny podivných osob, vycházejících z lůna tohoto hudebního pekla. Sláva Bunkru uhasla jako polní tráva po roce 1997, kdy po řadě právních bitev byla jeho činnost ukončena, a od této doby zůstávaly tyto prostory nevyužity. Protože lidé na radnici jsou nejen placeni, ale i odpovědní chovat se k majetku občanů Prahy 1 s péčí řádného hospodáře, bylo nutno vyřešit i tento problém zvaný - co s tím a za kolik? Až v roce 2008, tedy v minulém volebním období, v záplavě chytrých i méně chytrých nápadů, se objevila v Bezpečnostní komisi myšlenka vybudovat zde služebnu

městských strážníků se zázemím a tělocvičnou s tím, že právě tato její část by byla využitelná i pro potřeby obyvatel Prahy 1. Na jedné misce iluzorních vah totiž ležela předpokládaná nemalá výše finančních nákladů (cca 35 mil. Kč) a na druhé důvody opravňující realizaci této investice. Byla to však doba, kdy jsme s radostí sledovali, jak funguje námi navržený motivační program pro strážníky a policii ČR. A potřebné, do té doby nenaplněné kvóty počtu strážníků a policistů stoupaly. Z plánovaného počtu 300 městských strážníků se v tomto volebním období podařilo navýšit stavy ze 180 na cca 280 strážníků. K tomu se navýšil i odpovídající (je to i trochu tajné) počet policistů. Odpovědnost

Škoda každého strážníka, který z Prahy 1 odejde. přes různé místní občanské hlídky, najaté bezpečnostní agentury, či lehce ozbrojené pomocníky tak, jak jsme je zažili nejen v minulém tota-

Z plánovaného počtu 300 městských strážníků se v minulém volebním období podařilo navýšit stavy ze 180 na cca 280 strážníků. obou složek za veřejný pořádek tak byla vymahatelná a žádný z ředitelů se nemohl vymlouvat na nízký počet svých podřízených. Každý, a předpokládám, že i méně chytrý politik přece ví, že sebelepší bezpečnostní vize nelze realizovat bez odpovídajícího počtu strážníků a policistů v ulicích. Jen tito jsou totiž nadáni zákony s většími právy než my, ostatní smrtelníci. Cesta k nastolení veřejného pořádku totiž rozhodně nevede ani

litním režimu, ale i nedávno na severu Čech. Desítky dopisů od občanů Prahy 1, které dostávám, jsou pak jen ukázkou současného skutečného stavu veřejného pořádku v Praze 1. Opilé, křičící hordy stojící před bary nebo putující od jednoho obchodu s lihovinami k druhému, do noci otevřené předzahrádky nebo hospody, nerespektování modré zóny, žebráci – dnes již i zpívající, bezdomovci, sprejeři, drogová scéna, atd. Na všechny tyto - slovy mého dědečka - „sajrajty“ pracně, za přítomnosti ředitelů obou silových složek, vytváříme na poradách v Bezpečnostní komisi a v radě desítky postupů. V návaznosti na podněty občanů vytyčujeme úseky ulic, kde by v problémových hodinách měly být konány pochůzkové služby strážníků a policistů (žádná auta), na dveře barů a restaurací dáváme lepit limity návštěvníků, posíláme miliony na kamerový systém, za další milióny kupujeme strážníkům a policistům pomůcky a potřebnou výbavu, dokonce poskytujeme zasloužilým i nájemní byty. Po volbách v roce 2010 však přišli i na hl. m. Prahu noví politici, a tedy lidé s jinými názory a prioritami, a tak bez nás, a patrně i bez rozumu,

bylo rozhodnuto, že z našich původně naplánovaných cca 300 strážníků je znovu cca 250 (což je podle jejich tabulek nejvyšší přípustný počet), podotýkám stejný jako v roce 2008. A policisté, pokud vím, jsou na tom ještě hůře. Představte si, vážení sousedé, co by v nočních hodinách v ulicích Prahy 1 udělalo za práci dalších 50 strážníků, spolu s odpovídajícím počtem policistů. Ty celkové počty totiž musíme ještě pokrátit o počty příslušníků sloužících na služebnách a dalších, čerpajících volno po službě minulé. A tak nyní jako „deja vu“ znovu slyšíme od odpovědných, že mají málo lidí pro práci v terénu, že nemají dost peněz, a že některé z dohodnutých, plánovaných akcí, bohulibých pro nás všechny v Praze 1, prostě nebudou. Nechť jsou ti stříhači pásky, kteří patrně nic neví o našich ideálech v době vzniku toho, co otevírají, plni sladkých a velkých slov. Pro nás ostatní je ta sláva trochu nahořklá. Budˇjak buď, my tu naší novou a krásnou služebnu, pro Vás občany Prahy 1, zase naplníme.

JUDr. Ivan Solil

radní pro oblast bezpečnosti a veřejného pořádku

S takto podnapilými osobami pohnou jen přivolaní strážníci.

5



Ze zasedání dubnového Zastupitelstva městské části Praha 1 Starosta pod narůstajícím tlakem občanů i opozičních zastupitelů Další grilování, nařčení z porušení Etického kodexu zastupitele ze lží, a k tomu všemu návrhy na své odvolání z úst přítomných občanů i opozičních zastupitelů. To vše musel snést a vyslechnout starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký. Starosta podle nich nerespektuje zájmy občanů Prahy 1, není schopný spravovat majetek obce, řídit státní správu. Trnem v oku obyvatelům Prahy 1 je také eskalující situace kolem pronájmu pozemku číslo 153, k. ú. Malá Strana, o které jsme Vás informovali již v prosincovém čísle. Ani po roce od první interpelace v této věci není situace vyřešená. Ba naopak. Celá situace se nadále komplikuje. Do záměru na pronájem pozemku místnímu SVJ se totiž přihlásila také sousedka z domu Úvoz 18, s několika násobněvyšší cenou. Více o celé situaci se dočtete na straně 8.

Co je Etický kodex zastupitele:

Soubor obecných i konkrétních pravidel, kterými se má každý člen zastupitelstva řídit. Součástí dokumentu je čestné prohlášení o ztotožnění se s principy Etického kodexu, oznámení o příjmech a nemovitém majetku jak zastupitele, tak i manžela/ky, či partnera/ky. Celé znění Etického kodexu najdete na: http://www.praha1.cz/cps/zastupitelstvo.html Dubnové jednání zastupitelstva na Žofíně. ►

Knihovna na Pohořelci: rozhodnutí by mělo padnout v květnu O budoucnosti pobočky Městské knihovny na Hradčanech, která také fungovala jako přirozené komunitní centrum občanů Hradčan, se vedla dlouhá diskuze. Cílem bylo zachování provozu knihovny prostřednictvím změny rozpočtu. Ta by mohla zajistit financování pobočky ze strany Městské části Praha 1 ve výši 600.000 Kč, což je potřebná částka k udržení fungování této, dnes již nejstarší pobočky Městské knihovny v celé Praze v roce 2013. V celé věci jde o to, že Městská knihovna je příspěvkovou organizací Hl. m. Prahy. To v rámci úsporných opatřeních snížilo výdaje na provoz jednotlivých poboček knihoven. Hl. m. Praha navíc v roce 2012 snížilo příspěvek do rozpočtu Městské části Praha 1 až o 80 milionů. I přes tento fakt MČ Praha 1 již od roku 2010 dotuje provoz této pobočky částkou 600.000 Kč ze svého rozpočtu tak, aby provoz této pobočky nebyl ukončen.

Dle vyjádření starosty, které na jednání zastupitelstva zaznělo, však jde o nesystémové kroky. Proto je nechce v rámci rozpočtu Městské části Praha 1 realizovat, a tento mandatorní výdaj podpořit. Členové zastupitelstva a členové Rady městské části Praha 1 zvolení za ČSSD na jednání veřejně deklarovali, že nikdy neřekli, že by Městská část Praha 1 zamýšlela pobočku Městské knihovny zrušit. Taková slova nikdy nepadla. Stanoviskem členů zastupitelstva zvolených za ČSSD je jednoznačně zachovat stávající pobočku knihovny, ale zároveň nalézt řešení k jejímu financování tak, aby dlouhodobě nebyly zasaženy finanční zdroje Městské části Praha 1, které se rok od roku tenčí. Zastupitelstvo tak po hodině a půl trvající diskuze uložilo Radě MČ Praha 1 předložit ZMČ Praha 1 do 14. května 2013 komplexní návrh řešení situace ohledně zachování pobočky Městské knihovny Hradčany na Pohořelci. Tento závěr vzešel z požadavku zastupitelů ČSSD, který si v rámci koalice prosadila.

Knihovna na Pohořelci v číslech:

Dům, ve kterém se nacházela pobočka Městské knihovny od roku 1905.

6

Rok otevření

1905

Stáří knihovny

108 let

Počet výpůjček v roce 2013

12 507

Počet registrovaných čtenářů

1169

Průměrný počet výpůjček na osobu

10

Částka potřebná na udržení knihovny

600.000 Kč



Zastupitelé schválili balíček devatenácti bytů na prodej

Jedny byty do prodeje, jedny byty bývalým úředníkům

Hroznová 2 - Malá Strana, Karlova 30 - Staré Město nebo Petrské náměstí 7 - Nové Město. To jsou jen tři adresy z celkem devatenáctimístného seznamu bytů určených k prodeji. O ty budou moci v dohledné době zájemci soutěžit ve dvojkovém výběrovém řízení. Toho se budou moci zúčastnit jen fyzické osoby. Uchazeč například nesmí být výlučným ani společným vlastníkem bytu určeného k privatizaci nebo nesmí být vlastníkem ani spoluvlastníkem jiné bytové jednotky či rodinného domu. Každý zájemce může podat jen jednu přihlášku a musí počítat se složením kauce.

Kromě devatenácti bytů určených k prodeji byl zastupitelům předložen materiál na schválení prodeje (privatizace) bytových jednotek dvěma bývalým a jedné současné zaměstnankyni ÚMČ Praha 1. Materiál vzbudil mnoho rozpaků. Jedna věc je totiž umožnit nadále bydlet v bytech, které žadatelé o privatizaci nabyli během chvályhodného pracovního vztahu s ÚMČ Praha 1. Druhá věc je umožnit byty po několika málo letech užívání zprivatizovat osobám, které pro Prahu 1 již nepracují. Právě proto v této souvislosti padala ze strany ČSSD vyjádření o nesystémovosti tohoto řešení, o založení precedentu atd. O rozpačitosti tohoto bodu jednání svědčí také skutečnost, že hlasování bylo skutečně různorodé. Členové stejných politických stran hlasovali jak pro, tak proti, tak se i zdrželi.

Městská část Praha 1 hlásí: kultura, spolková činnost i kulturní dědictví má podporu radnice i nadále Rada městské části Praha 1 na základě návrhu radního pro kulturu Pavola Škraka (ČSSD) schválila v polovině ledna vyhlášení grantů v oblasti kultury, rozvoje občanské společnosti a spolkové činnosti a dále granty na ochranu kulturního dědictví pro rok 2013. Po nutném posouzení a vyhodnocení všech přijatých žádostí se na přelomu dubna a května začínají realizovat první projekty s jasným primárním cílem – přínos pro obyvatele Prahy 1. Do výběrového řízení se v rámci oblasti kultury přihlásilo 202 projektů. V oblasti spolkové činnosti to bylo 33 projektů. Jen projekty v oblasti kultury byly v celkové hodnotě požadované částky ve výši 20.656.850 Kč. Výběrová komise

doporučila Radě MČ Praha 1 finančně podpořit celkem 106 projektů v celkové výši 4.100.000 Kč pro oblast kultury, a dále 24 projektů v rámci spolkové činnosti v celkové výši 700.000 Kč. Pro tyto dvě kategorie tak byly finanční

prostředky vyčerpány v plné výši. „Jsem rád, že se v době všemožných škrtů a snižování rozpočtů našly finanční prostředky pro podporu kulturních a spolkových akcí. Zájem ze strany žadatelů i jednotlivé projekty jednoznačně ukazují,

Jen projekty v oblasti kultury byly v celkové hodnotě přes 20 milionů. že to jsou smysluplně vynaložené peníze, ze kterých budou mít užitek různé cílové skupiny obyvatel Prahy 1“, uvedl radní pro kulturu Pavol Škrak. Podané žádosti v obou kategoriích byly posuzovány z hlediska jejich přínosu pro občany Prahy 1. Mezi další hodnotící kritéria lze zařadit obsah projektu a jeho zaměření, cílovou skupinu a finanční přiměřenost rozpočtových nákladů. Mezi podpořenými projekty jsou v oblasti kultury například „Jedeme vlakem“ Dětské opery Praha, Divadlo U Valšů a Mezinárodní hudební festival Bohemia Jazz Fest 2013. V rámci rozvoje občanské společnosti a spolkové činnosti byly podpořeny projekty občanských sdružení, jako je například: HaF, Komunitní centrum Kampa a Publicum Commodum.

Granty na ochranu kulturního dědictví mimořádně dvojkolově Jako třetí byly v prvním kvartále roku 2013 posuzovány granty na ochranu kulturního dědictví. Sem lze zařadit obnovy nemovitých kulturních památek od celých průčelí objektů, až po zvlášť cenné prvky a detaily fasád jednotlivých domů. Zde výběrová komise doporučila podpořit 16 projektů v celkové výši 1.333.000 Kč. Jednou z nejzajímavějších byla v této kategorii žádost o renovaci plastiky na skoseném nároží domu Široká 12. Pro zbylou částku 687.000 Kč výběrová komise navrhla vyhlásit druhé kolo výběrového řízení. Termín uzávěrky pro podání žádostí v druhém kole je 24. května 2013. Podmínky najdete na webových stránkách www.praha1.cz v sekci „Kultura“.

Ing. Pavol Škrak

člen Rady MČ Praha 1 za ČSSD

Radnice přispěla také na obnovu plastiky na domě Široká 12.

7



Pronájem pozemku číslo 153 na Malé Straně. Kauza nekončí. Sto padesát tři. Parcelní číslo pozemku na Malé Straně, jehož budoucí osud zaměstnává členy Společenství vlastníků jednotek (SVJ) Loretánská 174, sousedku z domu Úvoz 18 i radnici Prahy 1, které byla správa tohoto pozemku ze strany jeho vlastníka, Hlavního města Prahy, svěřena. A to již přes rok. A důvod? Spor o možnost užívání tohoto pozemku, jenž byl dlouhodobě pronajat manželům Heřmanovým - řádným členům SVJ. V rámci tohoto společenství je však pozemek využíván i ostatními vlastníky bytů v tomto domě. Hlavním důvodem je zajištění potřebné péče, každodenní správy a případné úpravy či opravy domu, který k tomuto pozemku bezprostředně přiléhá. Městská část Praha 1 proto vyhlásila záměr na pronájem tohoto pozemku přímo místnímu SVJ. Do záměru se však s několikanásobně vyšší nabídkou přihlásila také sousedka a zároveň majitelka aktuálně rekonstruovaného domu na adrese Úvoz 18. Kvůli obavám radnice Prahy 1 o následné nařčení z porušení zásad řádného a efektivního hospodáře ze strany vlastníka pozemku, a především majitelky domu Úvoz 18, která by se mohla ve věci obrátit na soud z důvodu nepřijetí vyšší nabídky, nechala radnice vypracovat právní stanoviska. Cílem je ověřit, jaké Praze 1 hrozí následky, pokud by se rozhodla uzavřít nájemní smlouvu s SVJ, jenž v záměru nabídlo mnohem nižší cenu za pronájem. Podobný případ s aktuálním vyústěním v podobě obvinění téměř všech členů Rady hlavního města Prahy z porušení povinnosti při správě cizího majetku dává tušit, že se zde představitelé radnice, jakožto řádní a efektivní hospodáři, pohybují na velmi tenkém ledě. Zastupitelé za ČSSD však v každém případě preferují stále pronájem pozemku SVJ Loretánská 174. Předsedkyně Komise obecního majetku Šárka Táborská proto věc vrátila zpět na jednání komise dne 17. dubna, aby o tomto názoru přesvědčila i ostatní členy komise. Jakmile budou právní stanoviska vypracována, bude jasné, jak postupovat dál. Mgr. Šárka Táborská předsedkyně Komise ◄ Úvoz 18. Majitelka domu nabídla neobvykle vysokou cenu. obecního majetku

Vyhláška o zákazu pití alkoholu bude snad konečně rozšířena O rozšíření lokalit, kde platí vyhláška o zákazu pití alkoholu na veřejnosti, bojuje Městská část Praha 1 již od listopadu 2011. Usnesení, kterým Rada městské části Praha 1 doporučila zařadit mezi lokality se zákazem požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích také Slovanský ostrov, Vojanovy sady a Senovážné náměstí, bylo totiž přijato již 13. 9. 2011. V listopadu téhož roku pak bylo usnesení předáno na Magistrát hl. m. Prahy. Protože se celý rok nic nedělo, ale situaci je stále potřeba řešit, byli příslušní úředníci magistrátu opětovně informování dopisem z 8. listopadu 2012. „Problémy, které byly hlavní příčinou naší žádosti o zařazení nových lokalit do zmíněné vyhlášky z roku 2011, kulminovaly v letní sezóně roku 2012, kdy ke všem negativním vlivům přibylo házení inventáře Slovanského ostrova do řečiště Vltavy, došlo zde k na-


8

padení a zranění personálu tamní restaurace podnapilou osobou, nebo zde byly vypáleny veřejné toalety“ – vysvětlil důvody pro rozšíření lokalit Ivan Solil, radní pro bezpečnost a veřejný pořádek. Vyhláška samozřejmě není všemocná, ale dává městským strážníkům potřebnou oporu v zákoně. Ti tak mohou předcházet například situacím, kdy se z celkem běžných středoškoláků stává doslova divoká zvěř. S přibývajícími hodinami a promilemi v krvi narůstá těmto výtečníkům sebevědomí a získávají pocit, že veřejné prostranství, či park, je jejich kolbiště. Pak už s nimi žádný správce parku nebo dětského hřiště, nic nezmůže. Magistrát začátkem dubna, tedy téměř po roce a půl, schválil předložení novely této obecně závazné vyhlášky a vyzval pražské městské části k návrhu lokalit, kde by chtěly tuto vyhlášku uplatnit. „Z tohoto důvodu jsem na jednání Rady městské části

Praha 1 dne 23. dubna znovu předložil návrh původních míst, doplněné například o ulice Dlouhá, V Kolkovně, Kozí, nebo Jakubská. Pevně doufám, že do začátku prázdnin bude vše vyřízeno a Zastupitelstvo hlavního města Prahy potvrdí novelu této vyhlášky, a to včetně všech nově navržených míst v Praze 1“ – uzavřel Ivan Solil.

Celé znění vyhlášky číslo 12/2008, kterou se zakazuje požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích, najdete na webové stránce www.praha.eu, v sekci „Vyhlášky a nařízení“. ▼ Odpoledne studenti, večer divoká zvěř. Důvod? Litry alkoholu vypitého na Slovanském ostrově.

Občan klade otázky - Vydavatel: Klára Trachtová. Náklad 17 200 ks. Redakce: K. Trachtová, J. Vaculín. Foto: K. Trachtová, J. Vaculín, archiv. Uzávěrka čísla: 25.4. 2013. Kontakt redakce: Klára Trachtová, OVV Praha 1, Hybernská 7, 110 00 Praha 1, e-mail: [email protected], registrace: MK ČR e 17847

Nemocnice Na Františku prochází ozdravným procesem

Recommend Documents