Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb

Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb Obsah: Co je komunitní plánování sociálních služeb a kdo jsou jeho hlavní aktéři Jaký má komunitní plánování sociálních služeb pro obec přínos? Hlavní zásady a principy komunitního plánování sociálních služeb Jak zahájit proces komunitního plánování sociálních služeb Jak pokračovat v komunitním plánování sociálních služeb a na co se zvláště zaměřit Vytvoření vize rozvoje sociálních služeb Podpora MPSV a souvislosti se sociální politikou EU Shrnutí

Úvodní slovo Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se k Vám příručka, která navazuje na předchozí brožuru "Komunitní plánování - věc veřejná" a je koncipována jako vodítko pro plánování sociálních služeb. Je určena zejména poskytovatelům a uživatelům služeb, představitelům obcí, měst, krajů a dalším zájemcům z řad veřejnosti. Ať už je Vám sousloví "komunitní plánování sociálních služeb" více či méně povědomé, hlavním cílem při přípravě této publikace byla snaha přispět k vytváření vhodných podmínek pro to, aby lidem mohly být poskytovány takové sociální služby, jaké si přejí, a aby se síť sociálních služeb rozvíjela s ohledem na skutečné potřeby všech, kterých se sociální služby dotýkají. Příprava tohoto materiálu vycházela jednak ze zkušeností získaných v rámci pilotního projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb" a také ze zkušeností s komunitním plánováním sociálních služeb v dalších městech a regionech ČR, v nichž plánování probíhá. Publikace je tak obohacena o reálné příklady z praxe, jež ilustrují průběh procesu plánování sociálních služeb v jednotlivých místech. Věřím proto, že Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb se pro Vás stane užitečnou pomůckou, díky níž se podaří zlepšit život ve Vašem městě, obci nebo regionu. Ing. Ludmila Müllerová náměstkyně ministra práce a sociálních věcí ČR prosinec 2004

Co je komunitní plánování sociálních služeb a kdo jsou jeho hlavní aktéři Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká Podstata komunitního v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní. plánování sociálních služeb Komunitní plánování představuje cyklický, sprirálovitě se opakující proces. Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity - v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma sociálních služeb blízké. Nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich Uživatelé pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, sociálních služeb právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytovatelé Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové i provozní sociálních služeb záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný. Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou Zadavatelé garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora sociálních služeb komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování. Veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni Veřejnost aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci. Uvedené skupiny, resp. jejich zástupci v rámci společné práce, jednání a setkávání vytvářejí efektivní systém spolupráce, navrhují podobu sociálních služeb a podílejí se na realizaci jednotlivých konkrétních opatření, která jsou popsána v komunitním plánu. Proces Cykličnost procesu plánování komunitního plánování je však cyklický a hlavní kroky se v určitých intervalech vždy opakují. Součástí procesu je totiž i sledování toho, nakolik je komunitní plán naplňován, co se již podařilo realizovat nebo ve kterých oblastech je nutné navržený způsob řešení změnit. Dnešní datum: 23.2.2005

Jaký má komunitní plánování sociálních služeb pro obec přínos? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování služeb v obcích, městech a městských částech, tedy na nejnižší možné úrovni, lze vytvořit systém služeb podle existujících (a předpokládaných) potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Průběžným monitorováním naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat. Krajské "komunitní plány", resp. krajské strategie zajištění poskytování sociálních služeb pak vycházejí z jednotlivých obecních komunitních plánů. Zjištěné potřeby se tak promítají i na krajskou úroveň a dostupnost služeb lze zabezpečovat z obecní i z krajské úrovně.

Lidé znají své potřeby

Krajské strategie

Finanční prostředky jsou vynakládány efektivněji V ideálním případě jsou finance vynakládány jen na ty služby, které jsou Finance jen potřebné (co se týče šíře nabídky služeb, jejich náplně, způsobu poskytování na potřebné služeb apod.). Při zajišťování služeb je účelné sdružovat zdroje, např. mezi jednotlivými obcemi, v nichž je společně zajišťována nějaká služba na základě služby předchozí dohody.

Radnice je vnímána jako partner, zvyšuje se identifikace veřejnosti s obcí Prostřednictvím zapojení těch, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu plánování sociálních služeb se zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě Podíl občanů sociálních služeb v daném místě. Rozhodování radnice je tak zakotveno na rozhodování v širším konsenzu mezi účastníky procesu plánování, u nichž lze předpokládat posílení pocitu sounáležitosti s komunitou. Radnice uplatňuje svůj partnerský přístup i v sociální oblasti a je občany mnohdy vnímána jako iniciativnější a otevřenější.

Veřejnost lépe přijímá jednotlivé kroky i konečná rozhodnutí Je-li veřejnost o průběhu plánovacího procesu a jednotlivých krocích postupu informována a má možnost se do něj aktivně zapojit, získává hlubší a ucelenější pohled na oblast sociálních služeb a postup při plánování i rozhodování o sociálních službách se stane průhlednějším. Jasné pozadí vzniku konkrétních návrhů, opatření a realizovaných aktivit přispívá k tomu, že jsou změny lépe přijímány a veřejnost má větší zájem se na nich podílet.

Transparentnost procesu pro veřejnost

Lepší možnosti řešení - zpětná vazba, nápady, argumenty, spolupráce Principy společných setkávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale Spolupráce představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. a efektivita Díky vzájemnému sdílení informací a diskutování o nich se často objevují řešení nové souvislosti a myšlenky, které přispívají ke kvalitě, originalitě a smysluplnosti způsobu řešení.

Systém sociálních služeb je srozumitelný Plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla. Kromě toho je plánování otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje se v něm snadno zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším.

Jasná pravidla procesu

Hlavní zásady a principy komunitního plánování sociálních služeb Komunitní plánování je nástroj, který napomáhá zajišťovat územní dostupnost sociálních služeb v jednotlivých obcích nebo regionech. Jeho prostřednictvím hledáme odpověď na otázku: "Jaké sociální služby mají v obci, městě, regionu být, aby odpovídaly specifikům místa, potřebám celé komunity i potřebám jednotlivců?" Na tuto otázku není snadné dát rychlou odpověď. Procesy komunitního plánování vždy vycházejí ze zdrojů, které jsou k dispozici, a charakteristik daného místa, to znamená, že jeho podoba je vždy originální. Jisté podobnosti však můžeme nalézt. Jsou to zásady a principy, které jsou při procesu komunitního plánování respektovány a které tvoří základ pro všechny aktivity bez ohledu na místo, kde jsou realizovány. Míra jejich naplňování je rozhodující pro kvalitu celého procesu.

Sociální služby odpovídají potřebám

Principy komunitního plánování sociálních služeb

a) Partnerství a spolupráce Partnerství vychází z potřeb a cílů všech účastníků, které jsou stejně důležité. Uplatňovat zásadu partnerství a spolupráce znamená hledat, koho bychom mohli oslovit a přizvat ke společné práci, k plánování postupu i realizaci akce. Poté teprve následuje identifikace možností a způsobů řešení stanoveného problému. Dobrým vodítkem pro to, koho oslovit, je zaměřit se nikoliv na předmět řešení, nýbrž na jeho okolí, tj. položit si otázku: "Koho se problém dotýká? Kdo může mít z jeho vyřešení užitek?" Tak můžeme vytipovat velkou skupinu partnerů a nabídnout zapojení do práce. Je velmi pravděpodobné, že tímto způsobem sezveme k jednomu stolu lidi nebo organizace, které spolu dříve neměly mnoho společného. To, co nás spojuje, je společně sdílený záměr a představa, že nalezneme nějaký způsob a stanovený problém vyřešíme. Druhým dobrým vodítkem může být otázka: "Jaké zdroje budou k řešení problému potřeba?" Je možné, že stávající zdroje, které máme k dispozici, jsou nedostatečné. Pomocí partnerství můžeme potřebné zdroje získat. Tímto způsobem lze zapojit do práce i ty, kteří si zdánlivě nemají co říci. Důležitý je v tomto případě "bonus - zisk", který může společná akce přinést a který nemusí být pro všechny zúčastněné stejný. O této okolnosti je dobré od počátku se všemi otevřeně hovořit. Podnět k partnerství může dát kterákoliv strana "trianglu" (uživatel zadavatel - poskytovatel). Možnost navrhnout další partnery musí mít každá ze zúčastněných stran. Zřejmě jiné partnery navrhne zadavatel (předpokládejme spíše instituce a organizace veřejné správy), jiné poskytovatel (spíše nestátní organizace, jejichž působnosti se problematika dotýká), jiné uživatel (organizace podporující uživatele, neformální nebo svépomocné skupiny i jednotlivce). Partnerství může být budováno z lokální úrovně směrem k úrovni kraje, případně republiky. Na horizontální úrovni se může jednat o zapojování dalších partnerů mimo oblast sociálních služeb (orgány

Oslovení partnerů

Partnerství odkrývá netušené zdroje

Delegování dalších partnerů

Lokální a nadregionální partnerství

veřejné správy, podnikatelské subjekty, profesní organizace, komory, obchodní společnosti nejspíše např. ze sféry zdravotnictví, školství, regionálního rozvoje atd.). Je velmi vhodné navázat na dříve realizovanou a osvědčenou spolupráci. Je důležité, aby jednotliví partneři měli možnost vymezit si vlastní roli v projektu (event. jim pomoci tuto roli najít). Široce vytvářené horizontální partnerství může přinést nové, zpočátku zcela neočekávané zdroje. Partnerstvím získáváme udržitelnost a zvyšujeme pravděpodobnost přijetí projektu za strany veřejnosti. Partnerství, které respektuje reálné Partnerství zvyšuje potenciály jednotlivců i organizací a míru zapojení podle možností, je přijetí udržitelné. Obdobný efekt nastává v případě společenské akceptace. a udržitelnost Jednotliví partneři předávají reference svým cílovým skupinám. Rozšiřují tak okruh veřejnosti, která projekt může podpořit.

Obrázek: "triangl" (uživatel - zadavatel - poskytovatel)

b) Zapojování místního společenství Zapojovat lidi, kteří v obci žijí (tj. místní společenství), znamená především s nimi komunikovat. Promyšlená a plánovaná komunikační kampaň může významně podpořit dosažení stanovených cílů. Předpokladem dobré komunikace s veřejností je dobrá komunikace uvnitř týmu realizátorů procesu komunitního plánování. Nerovný přístup k informacím v týmu může přinést velké zklamání a ztrátu partnerství, jak potvrzují zkušenosti z praxe. Je vhodné, aby rozšiřování informací uvnitř realizačního týmu bylo formulováno Význam jako jeden z průběžných úkolů, za který je jasně stanovená odpovědnost. komunikace Komunikaci uvnitř týmu však nelze zužovat jen na zajištění toku informací. Nezbytné je zajistit porozumění problému a sdílení společné představy o podobě sociálních služeb. Především tomuto cíli je nutné věnovat pozornost. Je velmi užitečné - prostřednictvím partnerské atmosféry (každý může říci vlastní názor) - vytvořit v týmu takové prostředí, kdy lze otevřeně vyjádřit pochybnost, nebo přiznat, že něčemu nerozumím. V takové chvíli nelitujte času na vysvětlování a diskusi. Cílem komunikace s veřejností je zajistit průhlednost a zřetelnost aktivit a získání její dostatečné důvěry, aby byla ochotna sdělit svůj názor poskytovat zpětnou vazbu - podněty. Informujte o tom, čeho chcete dosáhnout (o viditelných cílech), informujte také o způsobu, jakým má být cílů dosaženo, Komunikace kdo se bude podílet a jak. Také pro vnější komunikaci je nezbytné mít s veřejností zpracován plán komunikace s veřejností a stanovit zřetelně odpovědnost za jeho realizaci. Obdobně jako v případě komunikace uvnitř týmu, ani komunikaci s veřejností nezužujte pouze na zajištění předávání informací

(koho budeme informovat, jak zajistíme, aby informaci rozuměl, kdy to uděláme, apod.). Pouhé předávání informací nestačí, veřejnost je potřeba do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. K tomu je možné využít řadu ověřených postupů a metod (plánovací fórum/víkend, ankety, minireferendum, konference o představě budoucnosti apod.) Tyto techniky umožňují, aby se veřejnost na plánování přímo podílela (zpětná vazba, náměty pro další práci atd.) a představují šanci k nalezení dalších partnerů konkrétních osob, které se mohou zapojit do práce. Pokud se podaří vzbudit zájem veřejnosti, nezapomeňte podat zpětnou informaci, co se s podněty, připomínkami a návrhy dále stalo. Nikdo nemůže očekávat, že proces komunitního plánování uspokojí všechna přání a potřeby veřejnosti. Prostřednictvím komunikační strategie však lze vysvětlit, jaké jsou k dispozici zdroje, jaké existují potřeby, které oblasti budeme řešit prioritně. Pokud zajistíme, aby se veřejnost procesu plánování sociálních služeb přímo účastnila, zvýšíme také pravděpodobnost, že veřejnost pozitivně přijme konečná rozhodnutí.

c) Potřeby, priority a směry rozvoje jsou stanoveny lidmi, kteří v obci žijí Obec je na prvním místě definována jako samosprávné společenství Samostatná občanů. Vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi (tedy také zajišťování potřebných sociálních služeb) působnost obce patří do samostatné působnosti obce, jak je uvedeno v § 35b zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Posláním sociálních služeb je pomáhat lidem při řešení jejich nepříznivé sociální situace, reagovat adresně na existující potřeby. Kdo jiný může říci, Sociální jaké služby mají v obci existovat (být k dispozici) a jakým způsobem mají být služby v obci poskytovány, než obyvatelé obce, kteří služby využívají nebo mohou využívat. V praxi se občas setkáváme s požadavkem: "Řekněte nám, jaké sociální služby u nás máme mít, a my to již zařídíme". Na tuto otázku nemůže uspokojivě odpovědět nikdo jiný, než ten, kdo v obci žije. Priority rozvoje jsou také otázkou zdrojů, které budou pro dosahování stanovených cílů k dispozici, což je více než cokoliv jiného kompetence všech, kdo jsou do plánování a zajišťování sociálních služeb zapojeni. V neposlední řadě nelze očekávat, že najdeme zcela totožné potřeby u stejných cílových skupin ve dvou rozdílných Potřeby obcích, obdobně nelze očekávat, že řešení obdobných problémů bude probíhat a zdroje na dvou podobných místech stejně. Komunitní plánování sociálních služeb umožňuje reagovat na typické a neopakovatelné místní podmínky rozmanitým způsobem. Tato zásada je také pojistkou proti nabídkám různých agentur a organizací: "My Vám ten komunitní plán napíšeme" (rozuměj: my to uděláme za vás). Taková nabídka svědčí o naprostém nepochopení podstaty komunitního plánování, které je komunitním právě proto, že se na něm přímo podílejí ti, koho se stanovená problematika dotýká.

d) Průběh zpracování komunitního plánu je stejně důležitý jako jeho výstupy Soustřeďte se na proces plánování a hledejte způsoby, jak co nejlépe Důraz na reagovat na potřeby všech zúčastněných. Komunitní plánování definujeme jako proces stále se opakující proces, při kterém jsou zjišťovány potřeby a zdroje a hledána plánování

taková řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám lidí. Nejdůležitější tedy není zpracovat komunitní plán. Důležité je realizovat proces takovým způsobem, aby bylo možné zachovat jeho kontinuitu. V praxi to znamená dohodnout se na prioritách (čím se budeme zabývat nejdřív a čím později) a stanovit si cíle, které jsou splnitelné. Tento postup je zcela legitimní, protože potřeb je téměř vždy více, než kolik je k dispozici zdrojů. Záruka kontinuity plánování umožňuje postupné zlepšování situace a to, čemu se nemůžeme věnovat nyní, bude řešeno "v druhém kole". Zpracovaný komunitní plán sociálních služeb je pouze jedním z milníků plánovacího procesu.

e) Kompromis přání a možností Komunitní plánování nemá kouzelnou moc, aby dokázalo okamžitě splnit všechna přání a očekávání. Není ani nástrojem k prosazování potřeb a přání některé ze zúčastněných stran. Komunitní plánování sociálních služeb znamená dialog a spolupráci, jejichž pomocí můžeme objevit nové, netušené zdroje k uspokojení zjištěných potřeb. Neočekávejte, že plánování nepřinese konfliktní situace. Právě naopak. Čím více partnerů se nám podaří do plánování zapojit (tj. čím více partnerů, organizací i jednotlivých osob bude ochotno se otázkou sociálních služeb zabývat), tím více můžeme konflikty očekávat. Konflikt dává příležitost k nalezení řešení a komunitní plánování již ze své podstaty jeho nalezení podporuje. Podaří-li se vytvořit otevřenou atmosféru, ve které bude možné říci vlastní názor, zcela určitě v této atmosféře bude možné hledat řešení vzniklých konfliktů. V řadě měst v ČR, kde bylo plánování sociálních služeb zahájeno, byla tato zkušenost získána. Kompromisní řešení mezi tím, co bychom chtěli, a tím, co si můžeme dovolit, lze nalézt na konci jednání mezi zúčastněnými. Daleko udržitelnější je však řešení konsenzuální, které nalezneme na konci procesu vyjednávání mezi spolupracujícími partnery. Ať tak či onak, reálné je takové řešení, které odpovídá zdrojům, jež máme k dispozici.

Atmosféra otevřená řešení konfliktů

Konsenzus

Jak zahájit proces komunitního plánování sociálních služeb Začněte sami, ať už patříte mezi zadavatele, poskytovatele nebo uživatele služeb Při zahajování plánování se neobávejte pustit se do činnosti samostatně. Ujistěte se nicméně nejprve o zájmu ze strany obce či města a možnostech podpory ostatních subjektů působících v oblasti sociálních služeb zapojit se do procesu. Jako přínosné se ukazuje navázání kontaktů s některými městy, kde již plánování sociálních služeb probíhá, a získání praktických zkušeností, které iniciaci procesu mohou napomoci. Dále je vhodné rovněž se zapojit do některých vzdělávacích programů, jež jsou k dispozici.

Nutná podpora města Získání prvních zkušeností

Příklady: Polička Dětské informační centrum Polička, pro které pracuji, se zabývá pomocí dětem s jakýmkoliv handicapem. Obrací se na nás ale i lidé, kteří postrádají vhodnou sociální službu a potřebují pomoc nebo radu. V našem regionu jsou dobře zajištěné služby pro seniory, ostatní druhy služeb však nejsou dostatečně zastoupeny. Komunitní plánování sociálních služeb jsem proto vzala jako cestu ke zkvalitnění a doplnění nabídky sociálních služeb v Poličce. Začala jsem hned. Bylo mi jasné, že pokud se má něco změnit, nemá cenu vyčkávat. První informace jsem získala z internetu, z MPSV, z měst, kde už plánování sociálních služeb probíhá. Na jejich základě a na základě vlastních zkušeností z práce v sociální oblasti jsem připravila projekt na zavádění komunitního plánování pro prvních 12 měsíců. Pro práci v triádě se mi podařilo získat referentku odboru sociálních věcí Městského úřadu Polička a potenciální uživatelku dosud neexistujících služeb - aktivní ženy, které mají přehled a zájem pomáhat lidem. Význam projektu pro město vysvětlila radě města vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Polička. Rada města jej po měsíci schválila a my jsme začali oficiálně pracovat. Díky tomu, že jsme se zaváděním komunitního plánování sociálních služeb neváhaly, máme dnes po půl roce práce již dílčí úspěchy. Místní politická reprezentace a zástupci obecních úřadů v mikroregionu Poličsko jsou seznámeni s přínosem plánování sociálních služeb a někteří již projevili zájem o spolupráci. Poskytovatelé sociálních služeb v mikroregionu jsou soustředěni v Poličce a v Bystrém a lidé z jednoho města často využívají služeb v městě sousedním a naopak, proto jsme také od počátku předávali veškeré informace do celého mikroregionu. V místním tisku probíhá seriál o druzích sociálních služeb, rovněž v místním denním centru lze o komunitním plánování sociálních služeb získat informace. Proběhla anketa pro poskytovatele sociálních služeb a anketa pro uživatele sociálních služeb zjišťující nejen jejich potřeby, ale i názor na komunitní plánování. Máme dobrovolníky nejaktivněji se zapojila skupina obyvatel, která postrádá konkrétní druhy služeb. Poskytovatelé sociálních a souvisejících služeb zřizují nové služby; zmiňme alespoň klub pro maminky na mateřské dovolené při DDM, školní klub pro "náctileté" na ZŠ. Připravujeme

Katalog sociálních služeb a druhou anketu, tentokrát pro všechny obyvatele našeho města. Součástí ankety je Den komunitního plánování, kdy budou na vybraných místech celodenně poskytovány informace o sociálních službách a jejich plánování včetně pomoci při vyplňování dotazníků. Samozřejmě, že jsme se nevyhnuli některým chybám. Jednou z nich byl příliš optimisticky navržený plán práce. Zjistily jsme, že chceme-li zodpovědně plánovat sociální služby, musíme plán práce přehodnotit a vymezit dostatečný časový prostor pro komunikaci, vysvětlování, zjišťování a pro získání důvěry! Ne všichni lidé se zajímají o sociální problematiku a sdílí naše nadšení. Několik poskytovatelů se brání spolupráci z důvodu konkurenčních nebo z obav z narušení zažitého rytmu v jejich práci. Některé politiky zajímají jen zápory projektu (bude to něco stát), jiní s námi již spolupracují, většina však vyčkává. Je důležité často hovořit se všemi obyvateli a zapojit je do projektu. S podporou MPSV jsme oslovili kraj, další města a podařilo se nám sdružit zástupce čtyř měst z našeho bývalého svitavského okresu (vždy představitelé poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů sociálních služeb) a zástupce krajského úřadu. Společně jsme absolvovali vzdělávací program, řešíme problémy, vyměňujeme si zkušenosti, informace a hlavně spolupracujeme, a to i ve věcech zcela praktických, např. při přípravě sběrných schránek na vyplněné dotazníky. Tento systém spolupráce všem doporučuji. Usnadní vám mnoho práce a přemýšlení. Problémy lidí žijících v sousedních městech jsou podobné. Prostřednictvím spolupráce triád lze podpořit dostupnost sociálních služeb reagujících na aktuální potřeby uživatelů; vzájemná spolupráce v neposlední řadě představuje také jednu z cest k větší politické podpoře plánovacích procesů. Svitavy Do procesu komunitního plánování sociálních služeb se město zapojilo na základě usnesení Rady města Svitavy z listopadu 2003. Iniciativa vznikla po uspořádaném semináři ke komunitnímu plánování sociálních služeb, který připravil Krajský úřad Pardubického kraje za účasti zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů služeb. Se zkušenostmi se představili kolegové z Havlíčkova Brodu, doplňující údaje poskytl pracovník MPSV. Na setkání jsme si s ředitelkou Charity uvědomily, že nezávisle na komunitním plánování ve Svitavách pravidelně 1x ročně probíhá jednání u kulatého stolu se zástupci poskytovatelů sociálních služeb, 1x ročně je projednávána v radě a následně v zastupitelstvu zpráva o sociální problematice na území města a že naši stávající činnost doplníme o větší informovanost veřejnosti a zapojení uživatelů včetně zjištění potřeb občanů našeho města. Následně byla ustanovena pracovní skupina, která vznikla z jednotlivých členů sociální komise rady města a byla rovněž doplněna o členy z řad uživatelů. Pracovní skupina je nyní ve složení: vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví + 2 pracovnice téhož odboru, vedoucí Centra denních služeb provozovaného Charitou, ředitelka DPD a 2 zástupci uživatelů - jeden obyvatel DPD a jedna maminka dítěte se zdravotním postižením. Posléze se uskutečnila schůzka všech poskytovatelů sociálních služeb a pracovní skupiny. Pracovní skupinou byly předány poskytovatelům sociálních služeb dotazníky pro zpracování přehledného adresáře a vytvoření grafického přehledu poskytovatelů místních sociálních služeb. V grafickém přehledu jsou údaje z adresáře a dále znázorněny provázanosti jednotlivých subjektů především pro lepší orientaci ve sociální oblasti. Za každou organizaci poskytující služby byl pak delegován zástupce, který se spolu s představiteli zadavatelů a uživatelů služeb podílí na procesu plánování nebo je v kontaktu s koordinátorem komunitního plánování ve městě. Také byli osloveni podnikatelé s žádostí o finanční spoluúčast při vydání brožury

(adresáře) s příslibem úhrady ve výši 50 % nákladů. Výběr možných donátorů proběhl ve spolupráci s ostatními odbory MěÚ (odbor živnostenský, majetku a výstavby), vlastní žádosti pak byly na bedrech sociálního odboru. Na základě konzultací s rozšířenou triádou (po třech zástupcích z řad zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů) bylo dohodnuto, že informační brožura bude obsahovat nejen ucelený přehled všech poskytovatelů sociálních služeb včetně stanovených cílů služeb, kontaktů na odpovědné pracovníky, bankovního i e-mailového spojení, ale např. i informace o dávkách sociální péče i státní sociální podpory (pouze v tabulkovém provedení). Brožura bude vydána v nákladu 7 tis. kusů, bude distribuována do všech domácností ve městě a její součástí bude dotazník k plánování a kvalitě sociálních služeb, který byl připraven v diskusi s pracovní skupinou, se zástupci poskytovatelů a zastupiteli obce. Termín vydání a distribuce do domácností: listopad 2004. Počátkem roku 2005 bude dotazník vyhodnocen a předpokládáme, že v prvním čtvrtletí budou následovat veřejná setkání s uživateli i poskytovateli služeb. Následně bude zpracován souhrn všech dosavadních výsledků, který bude prostřednictvím tisku i veřejného zasedání zastupitelstva v měsíci červnu-červenci představen veřejnosti i zastupitelům. Hradec Králové Pro úspěch procesu komunitního plánování sociálních služeb je nezbytně nutné zajistit odpovídající informovanost všech stran včetně veřejnosti o plánování samotném. Ani toto však nezaručuje, že se příslušná obec či město rozhodnou komunitě plánovat. Náklady na zahájení a realizaci procesu nejsou zanedbatelné, proto je nutné zajistit odpovídající motivaci a podporu Nejlépe mohou k zahájení plánování sociálních služeb přispět nespokojení občané, veřejnost. Podmínkou tohoto je však adekvátní informovanost veřejnosti o procesu komunitního plánování sociálních služeb, jeho výhodách a přínosech. Nenalhávejme si, že se veřejnost zajímá dostatečně o věci veřejné, v případě Královéhradeckého kraje tomu bylo podobně. Proto kraj připravil systém metodického vedení a finančních pobídek. Z pohledu metodického řízení se využilo vztahových vazeb mezi vedoucím odboru sociálních věcí krajského úřadu a vedoucími odborů sociálních věcí městských úřadů, prvotně ještě okresních úřadů. Proces komunitního plánování byl zahájen na území Královéhradeckého kraje již v roce 2001. Cílená intervence a informování o komunitním plánování sociálních služeb mezi pracovníky úřadů způsobilo, že se o komunitním plánování sociálních služeb již více hovořilo a stalo se častěji diskutovaným tématem. Podobně tomu bylo i v rámci intervence člena rady Královéhradeckého kraje, gestora sociálních věcí, na starosty příslušných měst a obcí. Velmi dobře se osvědčil seminář pro tyto cílové skupiny uspořádaný krajem se závěrem, že komunitní plánování sociálních služeb je cestou, jak v budoucnosti nejen plánovat, ale i zajistit finanční příspěvky pro organizace fungující na příslušné místní úrovni. Prvotní informace byla předána, objevily se první obce s rozšířenou působností - Hořice, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Trutnov, Náchod, Hronov, Červený Kostelec, Police nad Metují, Týniště nad Orlicí - které začaly v roce 2002 a především poté v letech 2003 a 2004 komunitě plánovat. Kraj zásady procesu komunitního plánování sociálních služeb na svém území nechal schválit radou kraje, vybral vhodnou nestátní neziskovou organizaci s cílem rozšiřování myšlenky komunitního plánování sociálních služeb a metodického vedení měst a obcí (individuálně i formou pracovních skupin) na území kraje. Tato nezisková organizace zároveň v rámci celokrajské kampaně mezi neziskovými organizacemi (krajská konference

neziskových organizací) rozšiřovala informovanost mezi neziskovými organizacemi v jednotlivých lokalitách, spolupracovala se samosprávami, poskytovateli, snažila se zapojovat do procesu uživatele. V tomto procesu se využívalo metodického doporučení MPSV ČR, prvotní brožury, zástupce MPSV ČR se zúčastnil úvodního semináře pro představitele obcí a poskytovatelů v režii Královéhradeckého kraje. Velkou úlohu sehrály neziskové organizace, které byly následně aktivní v podporování místních samospráv, aby zahájily proces plánování. Proces komunitního plánování sociálních služeb se rozšiřoval postupně. Kraj využil nabídky další neziskové organizace a nechal pilotně ověřit zpracování procesu komunitního plánování sociálních služeb v přirozeném mikroregionu (Dvůr Králové nad Labem). Respektive kraj uhradil náklady organizaci, která zprostředkovala proces plánování v tomto území. Tato nezisková organizace oslovila každou obec v území, uspořádala dotazníkovou anketu, spolupracovala s městským odborem ve Dvoře Králové, zajistila vedení pracovní skupiny i zpracování výsledného dokumentu. Tímto krokem byla ověřena metodologie procesu komunitního plánování sociálních služeb na úrovni mikroregionu. Mezitím prvně jmenovaná nezisková organizace ve spolupráci s krajem zahájila proces metodického vedení (systém práce pracovních skupin, vzájemné vedení, předávání dobré praxe …) zástupců jednotlivých obcí s rozšířenou působností z území kraje za účelem rozšíření komunitního plánování sociálních služeb na všechna tato území. Z 15 obcí se toto dosud podařilo u 14, patnáctá již taktéž nedávno zahájila. Vznikl tak "řídící výbor" komunitního plánování sociálních služeb na území kraje za účasti všech zástupců obcí s rozšířenou působností. Role kraje byla taková, že se účastnil jednání řídícího výboru, propagoval myšlenku komunitního plánování sociálních služeb na území kraje, finančně podporoval jednotlivá území ke zpracování komunitních plánů (speciální dotační program kraje), hradil náklady koordinační neziskové organizace, která vedla celou agendu komunitního plánování sociálních služeb. Výsledky procesu byly prezentovány veřejnosti, na všech územích byly zpracovány dotazníkové akce mezi veřejností a další kroky pro zajištění procesu. Tímto způsobem se podařilo přesvědčit obce zastupující spádová území obcí s rozšířenou působností, aby začaly plánovat dle metodologie komunitního plánování, následně mohl být zpracován komunitní plán kraje. Na společných jednáních a konferencích byly výsledky prezentovány. Velkým problémem bylo propojení komunitního plánování sociálních služeb se sociodemografickou analýzou. Úřednický i politický jazyk je jasný - urči přesně číselně potřeby a ty oceň finančně, aby bylo zřejmé, kolik celý proces bude stát, kolik je třeba nárokovat na podporu projektů rozvoje služeb. Proces komunitního plánování sociálních služeb je v tomto jazyku něco jako filozofování, projednávání bez efektivity. Není normativem, který jasně definuje a přesně určuje. Při startování procesu komunitního plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji se využily i kvalifikované odhady potřebnosti sociálních služeb. Ty posloužily jako jakési zhmotnění a zreálnění procesu komunitního plánování, odvedly pozornost od planého filozofování na téma komunitního plánování a toho, jak ho činit. Proces komunitního plánování tak dostal i rysy strategického plánování, což se následně ukázalo na úrovni kraje jako jediná možná cesta.

Způsob modelování průměrných hodnot na území kraje byl jednoduchý, je využitelný na úrovni mikroregionu, každého většího území složeného z vícero dílčích částí. Uvedu příklad u pečovatelské služby: ze statistických tabulek sčítání lidu se dá vydefinovat cílová skupina starších 65 let (65+) v každé obci. Jejich součtem získáte počet osob 65+ na území pověřené obce, mikroregionu, území obce s rozšířenou působností či kraje. Přiřadíte-li k tomuto číslo kapacitu pečovatelské služby pro totéž konkrétní území, získáte poměr pravděpodobnosti získání (zajištění) pečovatelské služby pro osobu 65+ na daném území. Porovnáte-li tato území na úrovni kraje (40 území pověřených obcí), získáte různé pravděpodobnosti zajištění služby. V našem případě to bylo od 2 % do 25 %. Nyní již dokážete, v souladu s prioritami kraje, definovat, jaká je ideální potřeba, do jaké úrovně budete rozvoj služeb podporovat. Zároveň je nutné stanovit kvalitativní pravidla pro službu - standardy, které stanoví, že se nebude jednat pouze o dovážku obědů nebo ubytování pro důchodce. Královéhradecký kraj má krajské standardy kvality, které dokáží popsat potřebný rozsah a kvalitu služeb. Výsledná hodnota poté může sloužit jako vodítko pro různá území. Např. ideálním rozsahem pokrytí pečovatelské služby na území kraje je 5-20 % osob starších 65 let. Zde však hrozí riziko normativnosti, protože pokud to takto předložíte z kraje na města a obce, je nejjednodušší držet se těchto průměrných hodnot, aniž bych se zabýval tím, jestli jsou pro území skutečně platné. Zde je nutná práce pracovní skupiny, konzultace s poskytovateli a uživateli (zástupci uživatelů). Osvědčil se nám zároveň i postup dotazování veřejnosti. Dotazníky se rozšiřovaly prostřednictvím místního či městského úřadu všem žadatelům o dávky, prostřednictvím lékařů či učitelů ve škole. Veřejnost jsme se však nedotazovali, jaké druhy služeb potřebuje (domov důchodců, pečovatelkou službu), ale jaké má potřeby (ubytování, stravování, zdravotní péče). Takto jsme například oddělovali potřeby služeb domova důchodců a služeb sociálního bydlení. Teprve následně se přiřazovaly odpovídající druhy služeb, v rámci pracovní skupiny. Obyvatel města těžko ví, co která služba obsahuje, a veškerá rezidenční služba, kterou zná, je domov důchodců. Na základě komunitních plánů měst a obcí pokrývajících území obcí s rozšířenou působností se v řídícím výboru složeném ze zástupců těchto měst definují priority podpory služeb včetně finanční spoluúčasti na zajištění jednotlivých služeb. Výsledný "komunitní plán" kraje bude dohodou v území. Jeho tvorbu budou monitorovat NNO a další poskytovatelé, veřejnost bude průběžně informována prostřednictvím tisku a médií. Třebíč Koordinaci procesu plánování sociálních služeb může velice pomoci propojení s již existujícími komunitními projekty ve městě či obci. V Třebíči se například komunitní plánování sociálních služeb začalo rozvíjet jako součást Projektu Zdravé město WHO. Mohly tak být snadno využity již navázané vztahy síťové spolupráce s mnoha organizacemi včetně poskytovatelů sociálních služeb i zkušenosti ze spolupráce radnice s veřejností.

Vymezte si vzájemná očekávání, role a zajistěte koordinaci procesu komunitního plánování V počátku je nezbytné stanovit, na jakém území bude komunitní Vymezení plánování probíhat. Může to být pouze v obvodu města nebo ve správním území okrsku obce s rozšířenou působností, případně i na jiném území (mikroregion,

svazek obcí apod.). Koordinaci procesu komunitního plánování může zajišťovat přímo zaměstnanec města či obce, přičemž tato činnost je přinejmenším součástí jeho pracovní náplně. Koordinací může být ovšem pověřena i nestátní nezisková organizace působící v oblasti sociálních služeb, která s městem/obcí uzavírá dohodu, v níž je jasně stanoveno, jaké činnosti a v jakém rozsahu bude zajišťovat. Zároveň by v tomto případě měla být také specifikována role města/obce a jeho podíl na realizaci komunitního plánování. Na počátku procesu plánování je nutné sestavit iniciační skupinu, která se stane hybnou silou celého procesu. Jedná se o konkrétní osoby, které mají od zadavatele mandát k zahájení, koordinaci procesu, jsou veřejnosti představeny, mají k dispozici nějaké kontaktní místo, jsou dostupné pro osobní, telefonický, e-mailový kontakt. Těžiště práce skupiny nespočívá v politické reprezentaci procesu komunitního plánování (tuto funkci plní zadavatelé), ale v práci organizační, řídicí a plánovací ve vztahu k průběhu a vyhodnocování celého procesu. Kvalita práce této skupiny proto není měřitelná počtem jejích členů, ale dopadem jejich činů. Důležité je rovněž zvážit přesahy z oblasti sociálních služeb i do dalších sfér (např. regionální rozvoj, volnočasové aktivity, školství, zdravotnictví), a to nejen z hlediska vzájemných návazností, ale také v souvislosti s existujícími personálními a dalšími zdroji a kapacitami. Pokud však v počátku není vyjednán jasný konsenzus meziresortních zájmů, je lepší se zaměřit zpočátku pouze na sociální služby a ostatní návazné služby brát v úvahu podle aktuální potřeby v průběhu procesu.

Koordinace procesu plánování

Iniciační skupina

Možnosti přesahů

Příklady: Havlíčkův Brod Město Havlíčkův Brod realizuje koordinaci procesu komunitního plánování prostřednictvím dvou referentů na odboru sociálních věcí, kteří mají komunitní plánování jako součást svých pracovních náplní. V této variantě spatřujeme určité výhody, ale i nevýhody. Podstatnou výhodou je znalost úředního systému (fungování zastupitelstva a rady města, jednotlivých výborů a komisí), snadnější přístup k představitelům města, vedoucím jednotlivých odborů, ostatním úředníkům a zjednodušená komunikace s nimi. Na druhou stranu jako drobnou nevýhodu vnímáme nutnou loajalitu k úřednímu aparátu a jeho nepružnost při řešení situací, které vyžadují okamžité rozhodnutí. Je nutné si uvědomit, že i v případě, kdy koordinaci procesu komunitního plánování zajišťuje nestátní nezisková organizace, je i přesto nutné na obci či městě vyčlenit pracovníka, který bude s výše uvedenou nestátní neziskovou organizací řízení procesu komunitního plánování konzultovat. Vsetín Od začátku bylo zjevné, že proces komunitního plánování sociálních služeb nelze omezit pouze na území města Vsetína, ale je nutné rozšířit ho na širší region (mikroregion Vsetínsko). Tak bylo též postupováno, ovšem posléze se ukázalo, že není dobré si zpočátku ukrojit příliš velký krajíc (proces se pak stane nečitelným). Osvědčuje se nám spíše pokračovat po dílčích cílech, tj. vymezit si menší území, nezabývat se všemi cílovými

skupinami, ale soustředit se pouze na vybrané a přesně definované cíle. U každé cílové skupiny řešit konkrétní problém (definovaný na základě široké diskuse, za použití vhodných metod - kulaté stoly, dotazníky, přímé dotazování atd.). Je naprosto nezbytné si také co nejdříve stanovit konkrétní výstupy pro dané plánovací období (tj. "to, co budeme na konci držet v ruce"). Z hlediska politického zaštítění je pak vhodné předložit řešené problémy a plánované výstupy ke schválení. Po ukončení jednoho plánovacího období lze zase aktivity rozšířit, a tak činit postupně až po dosažení potřebného záběru. Ostrava V celém procesu plánování představuje osoba koordinátora jeden z klíčových předpokladů úspěšnosti. Na člověka, který celý proces řídí, jsou kladeny značné nároky a požadavky (bez ohledu na to, zda se jedná o úředníka, nebo zástupce NNO). Kromě absolvování vzdělávaní v komunitním plánování sociálních služeb by měl mít například určité znalosti z oblasti řízení (zejména ustavení a vedení týmu, vedení porad, otázky motivace), měl by znát principy strategického plánování, základy facilitace, zvládání případných konfliktů. Nezbytné jsou rovněž komunikační a prezentační dovednosti, koncepční a analytické myšlení a odborné znalosti ze sociální oblasti. Jeden člověk sám by to samozřejmě nezvládl, další spolupracovníci jsou nezbytní. Pro mě jsou nejdůležitější všichni členové koordinační skupiny (podrobněji se o této skupině zmiňuji dále). Pokud se na celé komunitní plánování (které je cyklické) podíváme jako na určitý styl práce, tak dokud se tento styl nestane pro všechny samozřejmý a zažitý, bude potřeba lidi stále motivovat. Dostatek času koordinátora a nadšení pro věc samou jsou (alespoň v počátcích) z tohoto důvodu nutné.

Prověřte finanční zdroje, které jsou k dispozici Prozkoumejte možnosti financování aktivit uskutečňovaných v rámci procesu komunitního plánování z různých zdrojů. Nemusí se jednat pouze Různé zdroje o pravidelné dotační programy ministerstev, ale i programy nadačních fondů financování apod. Důležitá je nicméně podpora ze strany města i v otázce spolufinancování a případně i celkové politiky města týkající se financování sociálních služeb. Významným zdrojem pro financování plánování sociálních služeb je také Evropský sociální fond (podrobněji viz kapitola 7). Příklady: Týn nad Vltavou Účastníci procesu komunitního plánování si v průběhu práce vyměnili informace o možných finančních zdrojích. To může znamenat významné a někdy i nečekané obohacení možností. Nejenže se neziskové organizace podrobně dozví od zástupců veřejné správy o jimi vyhlašovaných programech, v Týně nad Vltavou naopak nezisková organizace upozornila v rámci projektu komunitního plánování sociálních služeb "Odstraňování bariér" radnici na možnost získat prostředky na opravu komunikace ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Tato komunikace je v takovém stavu, že je významnou bariérou nejen pro lidi s tělesným postižením, ale např. také pro matky s dětmi. V průběhu komunitního plánování pak nezisková organizace pro město sestavila i žádost o finance a ta byla předána na SFDI. Podařilo se rovněž nastavit systém upozorňování na nedostatky nových staveb (ještě před

kolaudací) a nezisková organizace nyní usiluje o získání plné moci k zastupování Sdružení zdravotně postižených ve stavebních řízeních pro území města Týna nad Vltavou. Písek Občanské sdružení Club Písek Caerphilly požádalo v závěru roku 2001 nadaci Open Society Fund o grant zaměřující se na informační kampaň v rámci procesů komunitního plánování sociálních služeb. Z částky 76 000 Kč, která byla od nadace získána, byly v první polovině roku 2002 hrazeny především aktivity spojené s informováním veřejnosti. Druhá část roku 2002 byla prioritně zacílena na poskytovatele sociálních služeb. Dalšími prostředky na realizaci projektu s názvem "Pojďte do toho s námi" přispěly také místní subjekty, např. Svazek obcí Milevska, Úřad práce Písek, Městský úřad Milevsko a Písek. Tyto finanční prostředky výrazně napomohly uskutečnění aktivit, bez nichž není možné celý plánovací proces realizovat. Také došlo ke stimulaci spolupráce různých úřadů, poskytovatelů sociálních služeb, podnikatelů apod. a k posílení jejich vzájemných vazeb. Jedna z hlavních aktivit v informování veřejnosti o sociálních službách a jejich plánování proběhla na Městských slavnostech, kde je tradičně vysoká návštěvnost - zde byl připraven stánek, v němž měli lidé k dispozici především letáčky se seznamem organizací poskytujících sociální služby a základní informace o tom, jaké konkrétní služby organizace nabízí (vč. aktuálních kontaktů). Součástí této akce bylo také dotazování návštěvníků slavností na jejich znalost sociálních služeb i jednotlivých lokálních poskytovatelů a zjišťování, kam by se v případě nouze obrátili. Příležitosti k prezentaci své činnosti rovněž využili mnozí poskytovatelé na venkovním panelu s fotografiemi a krátkými texty, jež byly doplněny mapami služeb existujících v píseckém okrese. Nejdůležitější podzimní akcí se stala regionální konference o sociálních službách, jíž se zúčastnili zvláště místní poskytovatelé sociálních služeb, ale i hosté ze vzdálenějších míst, a to i z řad uživatelů služeb. Cílem konference bylo na konkrétních příkladech představit výsledky plánovacího procesu, uvést souvislosti mezi plánováním služeb a jejich kvalitou a sociálními a zdravotními službami. Ostrava Úspěšnému nastartování procesu komunitního plánování v Ostravě pomohlo kromě zájmu většiny oslovených subjektů o spolupráci také patřičné zázemí a finanční podpora z rozpočtu města na jeho zajištění pro rok 2004. Co se týká zázemí, pro setkávání pracovních skupin je k dispozici zasedací místnost odboru sociálních věcí a zdravotnictví, skupiny se rovněž scházely ve společenském sále jednoho domova důchodců. Některé pracovní skupiny se scházejí v prostorách jednotlivých zúčastněných organizací a mají tak možnost poznat jejich prostředí. K zázemí patří také možnost kopírování a množení potřebných materiálů a výstupů v rámci komunitního plánování. Také finanční podpora města nebyla zanedbatelná. Celkem bylo pro rok 2004 vyčleněno 700 tis. Kč, které byly určeny na vyplacení DPČ pro manažery jednotlivých pracovních skupin (kteří jsou nezávislí na odboru sociálních věcí a zdravotnictví), občerstvení pro všechna setkání pracovních skupin a Koordinační skupiny, společné vzdělávání, vývoj informačního systému, zajištění procesu konzultací včetně uspořádání konference a tisk finálního plánu. Dále jsme z těchto peněz financovali vývoj loga, tlumočení do znakové řeči v pracovní

podskupině Občané se sluchovým postižením, kde je vedoucím podskupiny člověk neslyšící, a provedení analýz SWOT ve všech pracovních skupinách. Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 2002 byla provedena sociálně demografická analýza a těsně před započetím vlastního plánovacího procesu v listopadu 2003 bylo uskutečněno sociologické šetření potřeb uživatelů sociálních služeb, což byly aktivity rovněž hrazené z rozpočtu města. Takto jsme měli k dispozici výchozí informace, které byly využity v jednotlivých pracovních skupinách jako jeden ze zdrojů dat v analytické fázi plánovacího procesu.

Kontaktujte zájemce o sociální problematiku a další důležité osoby Pro zahájení a realizaci procesu plánování získávejte hned od počátku sympatizanty i osoby, jejichž podpora je pro zdar plánování sociálních služeb důležitá. Jedná se jak o zástupce místních poskytovatelů služeb a jejich uživatele, tak i představitele zadavatelů, tedy např. starostů (zejm. v menších obcích), členů Význam zastupitelstev, rad nebo komisí a výborů a zaměstnanců obecních či městských zapojení úřadů. Přestože je velmi těžké zapojit i politiky do konkrétní práce, na základě politiků některých praktických zkušeností se ukazuje, že je to velmi efektivní způsob, jak jim celý proces přiblížit a umožnit jim, aby si udělali vlastní představu o náročnosti plánování, o očekávání prvních hmatatelných výsledků a návrhu jednotlivých cílených opatření. Příklady: Havlíčkův Brod Zapojení uživatelů do komunitního plánování je jeden z nejdůležitějších kroků v celém procesu. Na základě našich zkušeností záleží na vhodném načasování, musíme dbát na to, abychom uživatele nezapojili do procesu příliš brzy (např. teprve probíhající politická jednání o tom, zda proces komunitního plánování v obci nebo městě realizovat či ne, první přípravné kroky apod., neboť v těchto fázích je role uživatele minimální a v případě, že je do procesu zapojen od prvopočátku, může být zklamán tím, že se okamžitě neřeší jeho potřeby, může se cítit vyčerpán a opouští proces s přesvědčením, že je zbytečný), zároveň však nesmíme zapojování uživatelů podcenit, neboť v dalších fázích procesu hraje zcela nepostradatelnou úlohu. Delší dobu se nám nedařilo zapojit do procesu komunitního plánování uživatele pro skupinu péče o rodinu, děti, mládež minority a osoby společensky nepřizpůsobené. Uspořádali jsme pro žáky základních a studenty středních škol výtvarnou a literární soutěž "Město bez bariér". Cílem soutěže bylo přimět její účastníky, aby se zamysleli nad překážkami, které každodenně řeší jejich kamarádi a ostatní spoluobčané v našem městě. Chtěli jsme tímto způsobem pro komunitní plánování získat prostřednictvím dětí i jejich rodiče. Vyhodnocení soutěže proběhlo za účasti rodičů, rodinných příslušníků, ředitelů škol a kamer místní kabelové televize. Akce byla mediálně podpořena také místním tiskem a rodičům zde byla nabídnuta možnost zapojit se do procesu komunitního plánování a podílet se tak na zkvalitnění sociálních služeb v našem městě. Tímto způsobem se podařilo získat další příležitostné spolupracovníky, kteří měli zájem se vyjadřovat k určitému tématu, jež jim bylo blízké nebo se o něj zajímali, a díky tomu bylo možné obohatit škálu názorů i od těch, které by se jinak jen těžko podařilo do plánování sociálních služeb zapojit.

Třebíč Zapojení zadavatelů/politiků bylo velmi usnadněno uspořádáním informativní schůzky hned v počátcích projektu. Pokud by byl přítomen též zástupce jiného "pokročilejšího" města, který by byl ochoten sdělit své zkušenosti, lze takové jednání jen doporučit. Informovaní politikové pak dobře přijali další kroky projektu a podpořili jej. Poskytovatelé byli informování o projektu komunitního plánování sociálních služeb prostřednictvím vstupního semináře. Ten byl spojen s možností prezentace jejich činnosti (prostřednictvím posterů), se zajímavým kulturním programem i s odborným programem (standardy kvality). Seminář se setkal s obrovským zájmem a fakticky "odstartoval" další dobrou spolupráci. Uživatelé byli do projektu zapojováni postupně a bylo využito mnoha forem. Zejména se osvědčilo jejich oslovení prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb a zájmových organizací. Důležitým krokem byl rovněž průzkum názorů veřejnosti, neboť zde byla dána možnost uvést v případě zájmu o spolupráci na připraveném dotazníku svou kontaktní adresu a být zařazen do databáze spolupracovníků. Uživatelé se pak zúčastňovali práce pracovních skupin, které se postupně konstituovaly. Vsetín Dříve, než jsme plně zapojili široké spektrum uživatelů do procesu, bylo nutné přesně vydefinovat zodpovědnosti, systém řízení a jeho zakotvení do politické struktury města. Bez toho se ukázalo celé komunitní plánovaní jako naprosto bezzubé. Velkou pozornost je též nutno věnovat specifickým metodám zapojení uživatelů z jednotlivých cílových skupin. Ne u všech funguje vše stejně. Například při oslovování lidí závislých na drogách nelze použít klasické způsoby zjišťování informací (dotazníková šetření, kulaté stoly atd.), je nutné jít za nimi přímo do terénu a prostřednictvím tazatele-pracovníka, s nímž jsou již v kontaktu a kterého znají, provést zjišťování jejich potřeb a názorů. Také v případě seniorů se osvědčuje individualizovaný přístup, např. ve formě návštěvy známého pracovníka a provedení osobního rozhovoru. Karviná V souladu se navrženým plánem práce na daný rok se uskutečnilo setkání poskytovatelů s vedením města, triádou (jeden zástupce z řad zadavatelů = magistrátu města Karviná, jeden zástupce poskytovatelů (NNO) a jeden zástupce uživatelů) a zástupci MPSV ČR. Cílem setkání bylo nejen informovat poskytovatele o začínajícím procesu komunitního plánování ve městě Karviná, ale především jim vysvětlit přínosy, které pro ně z komunitního plánování vyvstanou. Poskytovatelé byli obeznámeni s principy a výhodami komunitního plánování, byli informováni o navrženém plánu práce na daný rok, který připravila triáda, a o připravované analýze spokojenosti uživatelů sociálních služeb. Závěrem setkání byli poskytovatelé požádáni o spolupráci a o zapojení se do procesu komunitního plánování. Následovalo setkání triády s poskytovateli, kteří se rozdělili do pěti pracovních skupin (dle poskytovaných sociálních služeb). V rámci setkání jednotlivých pracovních skupin poskytovatelé připomínkovali dotazník, který následně obdrželi za účelem získání informací nezbytných pro zpracování Katalogu sociálních služeb města Karviné. Poskytovatelé byli dále podrobně informováni o plánovaném postupu a průběhu analýzy spokojenosti uživatelů a o tom, jak bude s takto získanými informacemi nakládáno.

Zaznamenali jsme velmi kladné ohlasy na samotné setkávání poskytovatelů. Kladně bylo hodnoceno především to, že poskytovatelům bylo umožněno navzájem se seznámit a získat tak informace od poskytovatelů, kteří poskytují obdobné sociální služby (poskytovatelé se takto sešli vůbec poprvé a dokonce zde byly i případy, kdy poskytovatelé o sobě vůbec nevěděli, přestože poskytovali služby pro stejnou cílovou skupinu uživatelů.)

Vytvořte si plán činnosti Po prvotním zorientování v situaci se velmi osvědčuje zpracování harmonogramu činnosti na příští období. Ujasní se tak, co se bude realizovat, kdo je za to zodpovědný a kdy to má být dokončeno. Tyto plány se samozřejmě mohou průběžně přizpůsobovat měnící se situaci, měly by však sloužit jako rámcové směřování činnosti. Neobávejte se přitom do celého procesu vnést své myšlenky a zkušenosti, ostatní vás rádi budou korigovat v tom, v čem se mýlíte. Při plánování průběhu procesu narazíte na situace, kdy nejsou známa "správná" a "nesprávná" řešení a míra argumentů pro a proti je vyvážená. V tomto případě je chybou pouze to, když se nerozhodnete pro konkrétní řešení. Naopak není chybou, pokud zvolíte řešení, která se později neosvědčí. V dalším plánovacím cyklu můžete svá rozhodnutí upravit již na základě konkrétní zkušenosti.

Harmonogram činnosti

Rozhodnout se pro řešení

Příklady: Havlíčkův Brod Když jsme zahajovali proces komunitního plánování, měli jsme všichni velká očekávání (splněná přání uživatelů, kvalitní služby ve městě, příliv finančních prostředků z různých dotačních titulů). Je třeba si ale uvědomit, že každá strana (zadavatel, poskytovatel, uživatel) - i když jde v procesu plánování o spolupráci, konsenzus a pochopení - vstupuje do procesu s jiným očekáváním. Zadavatel - chce mít spokojené občany (voliče) za co nejméně vynaložených prostředků ze svého rozpočtu. Poskytovatel - chce mít jistotu a zajištění pro svoji činnost (jisté finanční prostředky, jak od zadavatele, tak uživatele). Uživatel - chce mít pestrou nabídku kvalitních služeb za co nejmenšího finančního přispění ze své strany (nezajímá ho, odkud zadavatel získá na zaplacení služby finanční prostředky a ani který poskytovatel mu službu zajistí). Nejprve musíme zvážit svoje možnosti a zpracovat harmonogram činností. Stanovit si, co mohu udělat teď, co za měsíc a na co budu potřebovat delší časové období. Je nutné počítat s tím, že proces komunitního plánování je prací s lidmi, mnohdy nespokojenými, a že to, co jste si mysleli, že zvládnete za jeden měsíc, vás bude stát měsíce tři. U nás v Brodě to tak bylo například s Katalogem poskytovatelů sociálních služeb. Mysleli jsme si, že vytvořit a vydat jej bude otázka dvou měsíců, skutečnost však byla taková, že jsme na to potřebovali měsíců pět. V rámci přípravy jsme museli překonat několik překážek, na které jsme na začátku nebyli připraveni:

a. mysleli jsme si, že známe všechny poskytovatele v našem městě (po oslovení nám známých poskytovatelů jsme zjistili, že tito poskytovatelé spolupracují s řadou pro nás doposud neznámých kolegů, které bylo do Katalogu ještě nutno zařadit), b. technické vybavení poskytovatelů - říkali jsme si, že pošleme e-mail s dotazníkem, poskytovatelé ho vyplní a za týden ho máme zpět. Ovšem technické vybavení některých poskytovatelů bylo právě tou překážkou, část poskytovatelů neměla e-mail, někteří ani počítač a tak dotazníky musely být předávány klasickou formou prostřednictvím dopisů, což celou akci podstatně zdrželo.

Praha 12 Většina z nás měla s komunitním plánováním sociálních služeb minimální zkušenosti a s tím souvisí i náš nerealistický plán činnosti, na kterém jsme se dohodli na úplném začátku. Měli jsme například představu, že do jednoho roku budeme mít hotový kompletní komunitní plán. Velmi rychle jsme si však uvědomili, že podstatou není pouze samotný plán, ale i proces a zejména kvalita této cesty. Velmi nám pomohlo absolvování vzdělávacího programu naší první triády (po jednom zástupci z řad zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů). V rámci seminářů mohli její členové konzultovat nejen kvalitu rozvrhu činností, ale i diskutovat o jednotlivých krocích probíhajících v reálném čase. Po vstupu druhé triády do procesu vzdělávání došlo v zájmu kvalitního průběhu procesu k ještě většímu "zvolnění" tempa nastaveného jejími předchůdci. Jednou z komplikací, která nám nabourala naše představy o rychlosti zavádění komunitního plánování, je skutečnost, že Praha 12 je součástí velkoměstského prostředí. Z tohoto důvodu je provázanost a sounáležitost veřejnosti s regionem podstatně menší než v malých městech a venkovských regionech. Počet zástupců veřejnosti ochotných se aktivně zapojit do komunitního plánování byl na počátku menší, než jsme předpokládali. Proto jsme např. museli věnovat více času přesvědčování veřejnosti a uživatelů. Chodov Triáda (po jednom zástupci z řad zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů) města Chodova, která končila v listopadu 2003 vzdělávací program k podpoře a zahájení komunitního plánování sociálních služeb, zpracovala plán práce na rok 2004. Tento plán pracovní skupina (rozšířená triáda - tj. po cca třech zástupcích ze skupiny zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů) přijala a postupuje podle něj s tím, že jsme se shodli, že plánovat budeme zatím pouze pro město Chodov. Uvažujeme o tom, že bychom v budoucnu do plánování zahrnuli širší oblast např. mikroregion Chodovsko. Po půl roce práce ale zjišťujeme, že některé úkoly se nám nedaří realizovat v termínech, které jsme stanovili v plánu práce. Tak např. informační materiál o síti sociálních služeb ve městě se nám podařilo vydat s dvouměsíčním posunem. Další úkol - sběr informací od občanů města o využívání stávajících služeb a o jejich potřebách, přáních a názorech budeme realizovat dotazníkovou akcí v podzimních měsících letošního roku, tedy v době, kdy jsme již plánovali zpracovávání a vyhodnocování těchto informací. Tato zpoždění se objevila proto, že pracovní skupina o problémech do hloubky diskutuje, zvažuje každý názor a příprava každé akce se společně probírá do nejmenších detailů.

V naší práci se řídíme tím, že pokud se mají občané k něčemu vyjádřit, je potřeba, aby o zmíněné oblasti měli dostatečné informace. Proto na informovanost občanů klademe velký důraz a necháváme zde dostatečný časový prostor i na úkor toho, že nebude dodržen termín původně stanovený v plánu práce. Pro to, aby se občané důkladněji seznámili s oblastí sociálních služeb a s komunitním plánováním sociálních služeb, jsme učinili následující: • •

• •

vydali jsme Adresář poskytovatelů sociálních služeb ve městě, brožurka je občanům města volně přístupná, v městském Zpravodaji se každý měsíc pod logem komunitního plánování sociálních služeb zveřejňují informace jednak o sociálních službách (např. zveřejnili jsme charakteristiky jednotlivých sociálních služeb s informací, kdo je v našem regionu zajišťuje) a dále o pokračující práci v komunitním plánování, veškeré informace o práci v komunitním plánování a další související materiály jsou zveřejňované na webových stránkách města (www.mestochodov.cz), o komunitním plánování jsme hovořili v pořadu Podvečer se starostou (setkání starosty s občany města), dále v místní kabelové televizi. Pro kabelovou televizi také připravujeme cyklus pořadů s uživateli sociálních služeb.

Těmito aktivitami chceme vzbudit u spoluobčanů zájem o sociální oblast a získat pro komunitní plánování další spolupracovníky. Pro pracovní skupinu, která začala v lednu 2004 na komunitním plánování sociálních služeb pracovat, bylo dobré, že plán práce na rok 2004 byl již zpracován. Mohla se tak pustit do práce bez toho, aby byla nastolována dlouhodobá diskuse o tom, čím se bude zabývat. Diskuse se tak odbývala pouze v té rovině, jakými prostředky konkrétní úkol v plánu práce bude realizován. Již dnes je ale zřejmé, že realizace některých úkolů, zakotvených v plánu práce na r. 2004, bude přesahovat i do příštího roku, což není nastartovanému procesu komunitního plánování na závadu. Při zpracovávání plánu na rok 2005 budeme vycházet z nabytých zkušeností a z nutnosti nechávat dost široký prostor pro diskusi v pracovních skupinách před realizací jednotlivých úkolů a pro důkladné seznámení veřejnosti s výsledky naší práce a dalšími plány.

Zformujte pracovní struktury V závislosti na plánu činnosti a ochotě lidí zapojit se do procesu plánování začněte přemýšlet o zformování pracovních struktur, které by odrážely zaměření plánovacího procesu a byly z hlediska lokálních Smysluplné podmínek smysluplně organizované. Zpočátku se pravděpodobně bude utvoření nejspíše jednat o pracovní skupiny rozdělené podle obsahu činnosti, pracovních skupin cílových skupin, typologie služeb. Časem může vzniknout složitější struktura, v níž bude např. i společná koordinační skupina, případně další skupiny, v nichž budou zastoupeni ve větší míře také představitelé města

apod. Kromě jednotlivých pracovních skupin, které na výkonné úrovni řeší konkrétní úkoly, se také osvědčuje setkávání skupin s širším přehledem a záběrem, které mohou zároveň sloužit jako platforma pro přenášení informací a stát se základnou pro podporu plánovacího procesu a jeho výsledků. Vytváření pracovních skupin musí ovšem vždy vyplývat z potřeb a priorit řešení vzniklých na základě naplňování plánu realizace procesu plánování v příslušném období. Sestavení pracovních skupin před tím, než je známa náplň jejich práce, nemá smysl. Členové pracovních skupin musí mít pro svoji práci náležitou motivaci (prosazování svých zájmů, prosazování zájmů určité cílové skupiny, prosazování zájmů občanů určitého území atd.) a měli by umět Očekávání definovat očekávání, s nímž do práce ve skupině vstupují, a čeho by a odpovědnosti chtěli dosáhnout. Měli by si také být vědomi toho, zda jsou ochotni přijmout jiná než vlastní stanoviska, zda jsou ochotni vyjednávat a přistupovat v odůvodněných případech na kompromisy. Příklady: Třebíč Otázka organizačních a pracovních struktur se ukázala jako stěžejní. Řídící skupina projektu proto několikrát diskutovala o vhodné organizační struktuře, souvisejících kompetencích a vztazích; pro ustavení optimálně funkční pracovní sítě jsme využili facilitace ze strany odborného partnera (NNO, která má předchozí zkušenosti s formováním pracovních skupin, koordinací jejich činnosti, zapojováním veřejnosti atd.). Podařilo se tak vypracovat schéma zahrnující vymezení kompetencí, vzájemných vztahů a popisy činností (ve struktuře: zastupitelstvo města, rada města, řídící skupina, koordinátor, odborný partner a pět pracovních skupin). Milevsko S vytvářením jednotlivých pracovních skupin není třeba spěchat. V Milevsku byly vytvořeny pracovní skupiny podle vzoru z jiných měst ještě před tím, než se aktéři procesu plánování shodli na hlavních směrech, jakým se má komunitní plánování ve městě a okolí ubírat. Posléze se ukázalo, že oblasti působnosti některých pracovních skupin jsou v regionu řešeny dostatečně, a proto se jimi komunitní plánování v tomto "prvním kole" nebude zabývat. Podstatně výhodnější by bylo, kdyby se před stanovením priorit všichni zájemci scházeli v jedné velké pracovní skupině a teprve posléze utvořili jednotlivé pracovní skupiny s konkrétním zaměřením.

Informujte veřejnost hned od počátku procesu Informování veřejnosti je vhodné zahájit co nejdříve a v podstatě se jedná o jednu z nejdůležitějších oblastí spojených s procesem komunitního plánování O čem sociálních služeb. Nejprve se může jednat o obecné informace o sociálních službách jako takových a principech komunitního plánování sociálních služeb. informovat Často totiž lidé nemají mnoho znalostí o sociálních službách, pokud nejsou sami nebo jejich blízcí přímými uživateli některé ze služeb. Další informace se mohou týkat už bezprostředně plánování sociálních služeb - jaký je jeho přínos, jak se do něj zapojují zájmové skupiny a veřejnost atd., případně upozornění na přípravu nějaké akce.

Informování veřejnosti a uživatelů o druzích a obsahu sociálních služeb, struktuře a návaznosti jednotlivých druhů služeb apod. je zcela prioritním a zásadním krokem pro zajištění relevantnosti výstupů průzkumů potřeb v komunitě a také pro zajištění rovnoprávného přístupu k informacím pro všechny aktéry procesu plánování.

Důležitost informování

Příklady: Havlíčkův Brod Informování veřejnosti o procesu komunitního plánování je velice důležité. U nás v Brodě probíhá prostřednictvím radničníku Včela a regionálního tisku. Veřejnost je o procesu komunitního plánování informována i místní kabelovou televizí, jejímž prostřednictvím jsou občané seznamováni jak s dosavadními výsledky v procesu komunitního plánování, tak jsou jim zde také představováni jednotliví poskytovatelé sociálních služeb. Při poskytování informací je nutné stále myslet na uživatele. Když jsme připravovali k vydání Katalog poskytovatelů, byla pro nás velice podstatná konečná cena Katalogu (snažili jsme se maximálně využít každé místo, řádkování jsme se snažili mít minimální). V rámci procesu připomínkování jsme museli popsané snahy zcela přehodnotit, neboť uživatelé z řad seniorů a lidí se zdravotním postižením nás upozornili na to, že text je pro ně nepřehledný, písmo je drobné a oni mají se získáváním informací prostřednictvím tohoto Katalogu značné potíže. Na základě těchto připomínek nám Katalog "nabyl" o několik desítek stran, ale pro uživatele se až po těchto úpravách stal užitečným pomocníkem. V rámci informačního procesu bychom se rádi zmínili ještě o jedné skupině, která je pro komunitní plánování také nesmírně důležitá - politická reprezentace obce či města. Každý krok v rámci komunitního plánování musí být schválen buď radou, nebo zastupitelstvem města a když členové těchto orgánů nejsou o věcech pravidelně informováni, mohou při schvalování materiálů nastat potíže, jejichž odstraňování vám zabere spoustu času a sil, které byste jistě uměli využít někde jinde. Třebíč Vhodným nástrojem pro informování je Zpravodaj města, který vydává Město Třebíč a který jedenkrát měsíčně obdrží každá třebíčská domácnost (vychází v nákladu 15 000 ks). Právě v něm jsme o komunitním plánování průběžně informovali. Pravidelné tiskové besedy radnice, vydávání tiskových zpráv, schůzky s poskytovateli, veřejné setkání s občany byly další formy, které jsme úspěšně odzkoušeli. Většina třebíčských domácností byla informována též prostřednictvím názorového průzkumu /jedním z cílů průzkumu bylo informovat o plánování sociálních služeb/ a vydáním sborníku o sociálních službách ve městě. Praha 12 Jako většina obcí i my využíváme pro informování o komunitním plánování sociálních služeb v městské části "domovského" radničního tisku, který u nás vychází pod jménem Noviny Prahy 12. Náklad těchto novin pokrývá svými 24 000 výtisky všechny domácnosti městské části. Noviny Prahy 12 jsme také využili jako přirozený prostředek distribuce dotazníku názorového průzkumu obyvatel. Osvědčila se nám komunikace s občany prostřednictvím telefonického dotazování v rámci již zmíněného názorového průzkumu. V tomto konkrétním případě jsme měli pozitivní ohlasy (zejména od veřejnosti) na přínos osobní komunikace mezi zástupci zadavatele

a veřejností. K informování veřejnosti prostřednictvím dalších médií využíváme i pravidelných tiskových konferencí na radnici městské části. Dalším významným prostředkem ke komunikaci jsou internetové stránky obce www.praha12.cz, na které umisťujeme významné dokumenty, pozvánky na veřejná setkání, seznamy poskytovatelů sociálních služeb v městské části atd. Jejich podoba se vyvíjí, ale již nyní je jasné, že internetové stránky jsou nezbytným informačním a komunikačním prostředkem procesu komunitního plánování v Praze 12. Myslíme si, že informování veřejnosti je velmi důležité a vyplatí se věnovat pozornost i malým detailům. Například u nás jsme vymysleli logo KP Prahy 12, které používáme na všechny dokumenty, prezentace a informační materiály. Dvůr Králové Potencionální uživatel - senior, který není informován o celé šíři různých druhů sociálních služeb a jejich nabídky v okolí, může zcela oprávněně za prioritu svého zájmu označit potřebu zkrácení čekací doby na přijetí do domova důchodců. Uspokojení této potřeby bude naprosto přirozeně vidět v řešení, kdy se rozšíří kapacita stávajícího zařízení tohoto typu v místě nebo se vybuduje zařízení jiné. Označení této priority je zcela legitimní pouze v případě, pokud byl před svým rozhodnutím informován o tom, že lze také využít služeb typu pečovatelské služby, domu s pečovatelskou službou, komplexní domácí služby, denního stacionáře, služeb asistence, dohledu a podobně. Pokud místní síť sociálních služeb neobsahuje druhy služeb odstupňované podpory poskytované primárně v přirozeném prostředí, komunita není průběžně a dostatečně informována, jsou výstupy průzkumů potřeb u veřejnosti do jisté míry předem devalvovány. Týn nad Vltavou Pro informování veřejnosti se nemusí používat pouze tradiční média. Domluvili jsme se s představiteli největšího zaměstnavatele v regionu a anketu a informace o komunitním plánování jsme šířili prostřednictvím vnitřní e-mailové pošty. Podobně by ani radnice neměla zapomínat, že i úředníci jsou potenciální uživatelé služeb.

Jak pokračovat v komunitním plánování sociálních služeb a na co se zvláště zaměřit Zmapujte poskytovatele sociálních služeb Abychom mohli posléze přistoupit k samotnému plánování budoucí podoby služeb, musíme vědět, kteří poskytovatelé v daném místě působí, jaké služby a komu poskytují. Ačkoli se může zmapování stávajících poskytovatelů zdát jako relativně jednoduchý úkol, v praxi to může být mnohdy déletrvající proces. Po oslovení poskytovatelů, o nichž již víme, přicházíme díky jejich informacím na další poskytovatele. Můžeme rovněž přímo oslovit i starosty menších obcí nebo pracovníky úřadů. Při kontaktování poskytovatelů i ostatních osob bychom měli mít jasnou představu, jaké konkrétní informace chceme zjistit - např. o jaký druh služby se jedná, jaká je cílová skupina a okruh klientů, kterým je služba poskytována, koho lze v případě zájmu kontaktovat jako zástupce poskytovatele atd. Jedním z výsledků mapování se tak může stát také informační brožura či katalog poskytovatelů, které budou srozumitelnou formou podávat informace o poskytovatelích působících ve městě nebo regionu a případně zmiňovat i další relevantní údaje. Vytvoření nebo aktualizace stávajícího adresáře poskytovatelů je velmi významným krokem v procesu plánování, u kterého lze zaznamenat okamžitý praktický přínos pro všechny strany a reakci okolí na vykonanou práci. Součástí komunitního plánování je také průběžné zveřejňování dílčích výstupů a právě informační materiál o poskytovaných službách je dobrou příležitostí již na počátku procesu přinést důkaz o tom, že tato činnost bude mít hmatatelné výsledky a praktický přínos pro všechny strany.

Vědět, co chceme zjistit

Hmatatelný výsledek

Příklady: Havlíčkův Brod Jak už bylo uvedeno výše - mapování poskytovatelů sociálních služeb nám v Brodě trvalo delší čas, než jsme předpokládali. Pracovní verze Katalogu byla připomínkována samotnými poskytovateli a uživateli ve dvou kolech. Katalog se skládá ze čtyř částí. V první je představen odbor sociálních věcí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě a odbor státní sociální podpory Úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Ve druhé jsou pak samotní poskytovatelé sociálních služeb a organizace, které mají s poskytovanými službami co do činění. Katalog byl prostřednictvím radničníku Včela distribuován do všech domácností v Havlíčkově Brodě (10 500 výtisků) a dalších organizací na území města. Ještě v průběhu několika dalších měsíců po jeho vydání zaznamenali jak úředníci Městského úřadu Havlíčkův Brod, tak poskytovatelé sociálních služeb řadu telefonátů a dotazů ohledně služeb, které poskytují, a to právě na základě tohoto Katalogu. Příklady: "V záplavě informací, které k nám denně proudí, je Katalog jednou z těch, které neobtěžují, ale naopak mají smysl". "Dosud jsem o něčem nevěděla, díky za informace všem, kteří se podílí na tomto projektu".

"Nebyla mi známa celá problematika sociálních služeb, vydání brožury pokládám pro občany za velice užitečné". "Vím, kam jít, až budu některou ze sociálních služeb potřebovat". "Dozvěděla jsem se o službách, o kterých jsem ani netušila, že v Havlíčkově Brodě fungují". Třebíč I zde vznikl Katalog sociálních služeb, nový materiál, který až dosud ve městě chyběl. Obsahuje přehled poskytovatelů sociálních služeb, informace jsou uspořádány dle tematických okruhů tak, aby se v něm snadno každý orientoval. Nechybí kontakt a hlavní údaje o poskytovaných službách. Byl vydán v praktickém rozměru A5 a setkal se s obrovským zájmem institucí i občanů. Praha 12 V mapování organizací, které v regionu poskytují sociální služby, jsme měli trochu náskok. Od roku 2000 pořádá městská část Praha 12 pravidelně jednou ročně Veletrh sociálních služeb a volnočasových aktivit. V kulturním zařízení městské části mají organizace nabízející sociální služby a služby volného času prostor k prezentaci a představení své nabídky. Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt, který nemá v městské části svým rozsahem obdoby, je zájem ze strany organizací opravdu velký. V současné době se veletrhu účastní všichni poskytovatelé sociálních služeb v regionu a několik dalších, kteří v Praze 12 sice nesídlí, ale nabízejí služby uživatelům z městské části. Nedílnou součástí veletrhu je i katalog organizací, který obsahuje základní data o poskytovatelích, stručný popis jejich nabídky a kontakt. Tento katalog vychází každý rok v nové aktualizované podobě. Pro naše sebevědomí při zahájení procesu komunitního plánování v Praze 12 bylo důležité, že můžeme na něco navázat a že existují činnosti, které lze využít a není třeba vše tvořit úplně od začátku. Takto jsme využili i vybudovanou síť například také mezi poskytovateli, kteří se zabývají problematikou dětí, mládeže a rodin v obtížných situacích. Již od roku 1995 nepřetržitě probíhají pravidelná měsíční setkání poskytovatelů služeb této cílové skupině. Jedná se o jednu neziskovou nestátní organizaci, dvě školská zařízení, pedagogicko psychologickou poradnu a dvě oddělení odboru sociálních věcí a zdravotnictví Úřadu městské části Praha 12. Tato síť je nyní základem pracovní skupiny děti, mládež a rodina. Každý rok otiskujeme v Novinách Prahy 12 seznam poskytovatelů sociálních služeb včetně aktualizovaných kontaktů. Díky tomu se tyto informace dostávají do všech domácností městské části. Dále máme umístěné odkazy na elektronické stránky poskytovatelů (pokud je mají zřízené) na internetových stránkách městské části. Milevsko Pro mapování poskytovatelů služeb jsme zvolili osobní rozhovor s každým poskytovatelem. Při osobním rozhovoru se člověk dozví mnohem více informací než z dotazníku. Přitom jsme o poskytovatelích potřebovali zjistit celou řadu informací. Domnívali jsme se, že nejsložitější bude otázka rozpočtu organizace. Při vlastních rozhovorech jsme ale u některých organizací narazili na jiné problémy - například co se týče kapacit a vytíženosti služby.

Zjistěte potřeby uživatelů sociálních služeb Zjišťování potřeb je jednou z klíčových součástí procesu komunitního plánování sociálních služeb. Na základě srovnání potřeb, současné situace a finančních možností vzniká návrh podoby služeb a je možné připravovat konkrétní kroky či opatření. Jako první podklad při zjišťování potřeb je možné využít např. strukturovaný dotazník, jehož vyplnění vyžaduje spíše osobní kontakt. Na dotazníková šetření mohou navázat například setkání s uživateli, která slouží jako diskusní fóra k upřesnění přání a potřeb a představují možnost přímé reakce. Kromě zjišťování potřeb současných uživatelů je na místě také zmapování přání veřejnosti - zde musíme počítat s tím, že obecně veřejnost nemá většinou dostatek informací o sociálních službách, volíme proto odpovídající formy zjišťování. Dotazníkové šetření je možné spojit s distribucí informací například může jít o brožuru či leták představující základní principy komunitního plánování sociálních služeb, druhy sociálních služeb, obsah jednotlivých druhů sociálních služeb. U dotazníku je vhodné uvést rovněž informace o tom, jak k jeho vyplnění přistoupit, a to, kdo a kde je připraven zodpovědět případné dotazy. Důležitou otázkou zůstává, kolik respondentů je nutno v území oslovit, aby byla každému občanovi zajištěna možnost se k dané problematice vyjádřit. Můžeme vycházet z tezí, že například počet distribuovaných dotazníků (a brožur) bude shodný s počtem bytových jednotek v území nebo že počet bude shodný s počtem oprávněných voličů v území atd. Vedle adresně zasílaných dotazníků je dobré zjišťování potřeb podpořit dobrou propagací v médiích (nejlépe s předstihem a i v průběhu samotného zjišťování). Informování o zasílání dotazníků v předstihu z jisté části omezuje to, že zaslané materiály skončí spolu s dalším množstvím souběžně doručovaných reklamních letáků v koši. Informační materiály a dotazník je dobré zpřístupnit pro zájemce také na internetu a veřejných místech (úřady, obchody, kulturní zařízení atd.). Počet sběrných míst by měl být volen optimálně, s ohledem na dostupnost pro všechny občany, charakter místa, v němž lze dotazník odevzdat, a způsob předání. Některým respondentům může vyhovovat např. setkání s pracovnicí městského úřadu, někomu anonymita sběrné schránky, někomu e-mail. U plošného zjišťování potřeb uživatelů a veřejnosti se u prvních průzkumů nenechte zklamat případným malým počtem navrácených dotazníků. Důležitější než dosažení procentuálního maxima vyplněných dotazníků je v této fázi poskytnout uživatelům a veřejnosti možnost otevřeného vyjádření k sociálním službám.

Dotazníky, diskusní fóra

Distribuce dotazníku s dalšími informateriály

Počet oslovených respondentů

Oznámení v médiích Šíření dotazníku

Příklady: Třebíč Při zjišťování potřeb uživatelů jsme využili několika typů dotazníkových šetření a řízených diskusí. Zjistili jsme však, že zjistit potřeby některých skupin uživatelů je velmi obtížné. Vznikl tak například dílčí záměr pro letošní rok - v případě osob ohrožených

závislostmi postupovat ve spolupráci s psychologem, který má k těmto lidem blízko, běžně s nimi pracuje a může tak zjistit jejich potřeby prostřednictvím hloubkových strukturovaných rozhovorů. Praha 12 Naše městská část na tomuto poměrně obtížnému úkolu spolupracovala s organizací, která se touto problematikou zabývá profesionálně. K rozhodnutí nás vedla úvaha, že proces dotazování veřejnosti a uživatelů musí být připraven pečlivě a srozumitelně. Nyní máme k dispozici zmapované názory veřejnosti a zároveň zkušenosti s přípravou a vyhodnocováním. Jednou z fází zjišťování potřeb veřejnosti byla distribuce pečlivě zpracovaného dotazníku prostřednictvím Novin Prahy 12. Pro co největší komfort obyvatel jsme boxy na odevzdání dotazníků umístili v prostorách supermarketů, kina, klubů maminek a dříve narozených, ale i v budově Úřadu městské části Praha 12. Zároveň bylo možné dotazník vyplnit elektronicky a odeslat e-mailem. Další částí šetření bylo telefonické dotazování. Vybraní obyvatelé dostali dopředu písemnou informaci o tom, že budou v určitém čase telefonicky vyzváni k zodpovězení otázek. Podle reakcí dotazovaných byla tato forma užšího kontaktu úspěšná. Lidé byli překvapeni tím, že se jich někdo dotazuje na jejich názor a že se mohou vyjádřit k problematice sociálních služeb. Výhodou je, pokud se telefonického dotazování účastní zástupci zadavatele, nejlépe starosta nebo zástupce starosty. Dotazovaní komunikaci s nimi přikládají větší váhu. Abychom uživatele seznámili s výsledky dotazování, uspořádali jsme veřejné setkání (informace jsou samozřejmě otištěny v místním tisku a zveřejněny na internetových stránkách), kam jsme pozvali zájemce z řad uživatelů, ale i poskytovatelů a zadavatele. Po krátkém shrnutí dat měli účastníci možnost v několika skupinách diskutovat nad konkrétními problémy, které byly členěny podle základních cílových skupin uživatelů. Tím se nám podařilo poměrně přirozenou cestou najít další aktivní členy z řad uživatelů, kteří se dále zapojili do plánovacího procesu. Týn nad Vltavou Zjištění potřeb uživatelů jsme se rozhodli provést mj. i "praktickým pokusem". Domluvili jsme se s vozíčkářkou, aby projela celé město a ověřila dostupnost všech úřadů, bankomatů, obchodů i veřejných WC. Z celé akce vznikl velmi zajímavý krátký film "Vozíčkář na zkušené", který se nyní např. promítá na základních školách. Poznámky z této cesty pak byly podkladem pro identifikaci hlavních bariér, vypracování návrhů na jejich odstranění (včetně možných řešitelů a finančních zdrojů) a zpracování mapy dostupnosti ulic ve městě z pohledu vozíčkáře.

Zapojujte veřejnost Veřejnost je možné oslovit nejen prostřednictvím různých dotazníků či anket, ale nejpřínosnější je uspořádání různých společných akcí a setkání. Může se jednat například o pouliční prezentace, kde vzniká příležitost ke spontánnějšímu představení služeb jednotlivých poskytovatelů, ale i procesu plánování jako takového. Hned na místě můžeme rovněž sbírat připomínky lidí, dotazovat se jich, iniciovat jejich projev grafickou formou nebo je inspirovat k vyjádření na "nástěnce názorů" apod. Velmi úspěšná bývají setkání spojená

Způsoby zapojení veřejnosti Příležitost k získání dalších spolupracovníků

s barvitějším programem (představení zdravotnických pomůcek, vystoupení dětského sboru atd.). Plánování sociálních služeb se tak lidem podvědomě podvědomě spojuje se zajímavým zážitkem a není pouhým slovem na papíře. Značný efekt mnohdy přináší zvláštní veřejná setkání pořádaná výhradně k sociální problematice. V tomto případě nelze očekávat velký zájem ze strany veřejnosti, nicméně ti lidé, kteří mají k tématu co říci, jistě rádi využijí nabízené příležitosti a právě z jejich řad se mohou "rekrutovat" další aktivní spolupracovníci. Názory zjištěné v průběhu všech uvedených akcí představují bohatý materiál, s nímž dále pracujeme a snažíme se reflektovat náměty a připomínky, jež jsme obdrželi. O výsledcích takové práce se snažíme Zpětné informování podávat veřejnosti zpětně informace, což je způsob, jak si udržet přízeň lidí a ukázat jim, že s jejich návrhy počítáme. Příklady: Havlíčkův Brod Veřejnost je do komunitního plánování v Brodě zapojena prostřednictvím dotazníkových šetření a veřejných slyšení. V rámci procesu byla uspořádána výtvarná a literární soutěž pro žáky a studenty místních základních a středních škol. Nejzdařilejší výtvarné práce byly vystaveny v sále Staré radnice a nejlepší literární práce byla dokonce ve spolupráci s místní kabelovou televizí zfilmována a stala se v daném období divácky nejsledovanějším příspěvkem. Třebíč Zapojování veřejnosti v Třebíči proběhlo zejména prostřednictvím těchto akcí: • • • • •

Průzkum názorů veřejnosti; dotazník obsahoval též "okénko" s možností uvést kontaktní adresu. Tak jsme získali aktivní občany pro další spolupráci. Veřejné setkání s občany k plánování sociálních služeb a výsledkům průzkumu názorů veřejnosti. Interaktivní výstava - součástí byla i akce Sociální služby: jaké jsou a jaké by měly být, kdy návštěvníci měli možnost svá přání namalovat. Připomínkování pracovní verze dokumentu plánu občany. Dále pracují tři občanské pracovní skupiny - občané přímo spoluvytvářejí první verzi komunitního plánu.

Dvůr Králové Jedním z možných způsobů zapojování veřejnosti a zjišťování potřeb lidí je i dotazníkové šetření spojené s distribucí informací. Jedná se například o brožuru, která stručně představuje základní principy komunitního plánování sociálních služeb, typologii sociálních služeb, stručně specifikuje obsah nabídky jednotlivých typů sociálních služeb a jejíž součástí je i dotazník a informace o tom, jak k vyplnění dotazníku přistoupit, kdo a kde je připraven zodpovědět případné dotazy, popřípadě s vyplněním osobně pomoci. Důležitou otázkou zůstává, kolik respondentů je nutno v území oslovit, aby byla každému občanovi zajištěna možnost se k této problematice vyjádřit. Můžeme opět vycházet z tezí, že

například počet distribuovaných dotazníků (brožur) bude shodný s počtem bytových jednotek v území, že počet bude shodný s počtem oprávněných voličů v území atd. Vedle adresně zasílaných dotazníků je dobré zjišťování potřeb podpořit dobrou propagací v médiích (nejlépe s předstihem i v jejím průběhu). Informování o zasílání dotazníků předem z jisté části eliminuje možnost, že zaslané materiály skončí spolu s dalším množstvím souběžně doručených reklamních materiálů v koši. Informační materiály a dotazník je dobré zpřístupnit pro zájemce také na internetu a veřejných místech (úřady, obchody, kulturní zařízení atd.) Počet sběrných míst by měl být volen co nejlépe, s ohledem na dostupnost pro všechny občany, charakter místa v němž lze dotazník odevzdat, a způsob předání. Někomu z respondentů může vyhovovat setkání s pracovnicí městského úřadu, někomu anonymita sběrné nádoby (tím není myšlena popelnice), střední a mladší generaci e-mail. U plošného zjišťování potřeb uživatelů a veřejnosti se nenechte u prvních průzkumů zklamat případným malým procentem navrácených dotazníků. Důležitější než dosažení procentuálního maxima navrácených dotazníků je v této fázi zajistit pro občany možnost se k sociálním službám otevřeně vyjádřit. Týn nad Vltavou Jako jeden ze způsobů zapojování veřejnosti do plánování sociálních služeb jsme se rozhodli zvolit anketu. Několikrát jsme se sice setkali s tvrzením, že anketou mezi veřejností se o sociálních potřebách nic nedozvíme, neboť lidé se o sociální problematiku spontánně nezajímají, avšak ukázalo se, mají-li lidé možnost projevit svůj názor a vyjádřit se k tomu, co je tíží, někteří toho rádi využijí. Hlavním cílem ankety bylo zjistit, jaká je obecně informovanost o poskytovaných službách, které služby občanům chybí, spokojenost s využitím stávajících služeb a podněty ke zlepšení současné situace. Ve druhé části ankety respondenti odpovídali na otázku, co považují za největší bariéru ve městě (nejednalo se přitom jen o bariéry fyzické (architektonické), ale například i o bariéry ve vztazích mezi lidmi). Anketní lístky byly distribuovány jako příloha místního měsíčníku a k dispozici byla samozřejmě i kopie pro jednotlivé cílové skupiny, které jsme oslovili prostřednictvím jejich zástupců aktivně se účastnících procesu komunitního plánování. Dalšími distribučními místy byly informační centrum, Domov svaté Anežky v Čihovicích a samozřejmě nechyběla ani možnost vyplnit anketu prostřednictvím formuláře na internetu. Anketu zodpovědělo celkem 171 respondentů a možná trochu překvapivě významná část z nich označila za nejvýznamnější problém ve městě drogy. V Týně ovšem žádná podobná služba nyní neexistuje a tak se právě díky anketě podařilo narazit na problém, jenž je lidmi vnímán jako podstatný a který by jinak mohl zůstat na okraji zájmu. Z výsledků ankety jsme také vycházeli při formulaci priorit pro příští rok, kdy jeden z okruhů, na který se budeme zaměřovat, je právě protidrogová prevence. Ostrava Měli jsme problém zaujmout veřejnost v průběhu konzultačního procesu. Důvodů může být více - letní měsíce, ale možná také velikost města… Napadlo nás, že bude vhodné do budoucna vytvořit permanentí příležitost veřejnosti k připomínkování, a to jak komunitního

plánu, tak procesu komunitního plánování sociálních služeb. Naším specifikem je nejen velikost, ale i volnější statutární uspořádání města, jenž je správně členěné do 23 městských obvodů. Protože některé kompetence jsou Statutem svěřeny těmto obvodům, je pak z pozice města obtížná koordinace služeb, jak v oblasti sociální, tak třeba v oblasti bydlení. Nyní nás čeká vyjednávání se starosty městských obvodů o součinnosti při realizaci Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb, bez které se při realizaci některých cílů a opatření neobjedeme. O tyto aspekty je plánování v Ostravě zřejmě složitější než v menších městech.

Zvažte možnost zpracování dodatečných analýz V případě, že se objeví nutnost zjištění dalších významných údajů nebo zpracování rozsáhlejších analýz naznačujících např. budoucí rozvojové trendy apod., je na místě nejprve si ujasnit, co má být cílem zjišťování a k čemu mají výsledky Účel sloužit. Posléze můžeme oslovit příslušné instituce, které potřebné údaje centrálně shromažďují (např. Český statistický úřad apod.), s již konkrétními dotazy. Někdy je analýz samozřejmě nutné dohledávat specifičtější data přímo v místě. Velmi často se jedná např. o zjištění věkové struktury obyvatelstva, zaměstnanosti, počet uživatelů sociálních služeb a jejich procento v populaci obce, regionu atd. Příklady: Karviná V souladu s plánem činnosti jsme se rozhodli zpracovat také sociodemografickou analýzu města Karviné. Koordinátorka komunitního plánování (zaměstnankyně Magistrátu města Karviné) získala většinu nezbytných informací, statistických údajů a podkladů ke zpracování (hlavní zdrojem byl Český statistický úřad) a triáda následně navrhla obsah a rozsah analýzy. Samotné zpracování shromážděných dat a jejich analytické zhodnocení pak bylo svěřeno studentovi vysoké školy (sociodemografická analýza tak byla zpracována pouze na základě dohody o provedení práce). Zpracovaná sociodemografická analýza je v porovnání s dostupnými analýzami jiných měst velmi kvalitní a poskytuje ucelený pohled na sociodemografickou situaci ve městě včetně výhledu do budoucna. Analýza obsahuje takové údaje a zjištění, jako jsou např. věková struktura a vývoj počtu obyvatel, národnostní složení obyvatel města, porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, rozvodovost, sňatečnost, vzdělanostní struktura, data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, počty uchazečů o práci, vývoj mezd, zjištění počtů ekonomicky aktivních obyvatel, údaje o bydlení a domácnostech atd. Vzhledem k tomu, že ve městě dosud neexistoval takový jednotný přehled, uvítaly ho i pracovní skupiny, které jej využily jako jeden z podkladů pro stanovování konkrétních opatření komunitního plánu. Například údaje o složení obyvatel v jednotlivých městských částech byly důležité při rozvaze o zřizování volnočasových aktivit a jejich směrování do těch částí, kde žije nebo studuje nejvíce dětí a mládeže. Praha 12 Hlavní město Praha má několik specifik a mezi jedno z nich patří poměrně komplikované

správní členění, které se za pár let několikrát měnilo. Z tohoto důvodu je obtížné dostat se k přesným statistickým datům, která odpovídají obvodu "nových" městských částí. Právě proto jsme chtěli mít přehled o sociálně demografické situaci v městské části včetně prognostických předpokladů a využili jsme k tomu zavádění procesu plánování sociálních služeb. Zpracování sociálně demografické analýzy jsme zadali prověřené dvojici odborníků, kteří vypracovali velmi podrobnou a užitečnou zprávu. Její prognostická část je velmi důležitá pro odpovědné plánování rozvoje sociálních služeb v regionu, neboť otevírá pohled do budoucna. Myslíme si, že tato data, zejména prognózy, jsou stejně důležitá jako informace získané od samotných uživatelů sociálních služeb. Ukázalo se například, že v současné době je 14,6 % obyvatel městské části ve věku nad 60 let, avšak v roce 2017 bude tento podíl činit 36,5 % a v roce 2032 dokonce 43 %. Je proto jasné, že na tuto cílovou skupinu bude nutné se v budoucnu intenzivně zaměřovat.

Vytvoření vize rozvoje sociálních služeb Vytvořte představu rozvoje sociálních služeb a akční plán Na základě zjištěných potřeb, existujících služeb, dalších podstatných údajů a s ohledem na finanční rámec formulují pracovní struktury představu o rozvoji služeb. Tato představa (vize) stanovuje obecný směr budoucího rozvoje a obsahuje hlavní priority, na něž se plán soustředí. Z obecnější představy a priorit pak vycházejí jednotlivá konkrétní opatření, jež stanovenou představu naplňují. Opatření musí být realizovatelná, adekvátní, termínovaná a s vymezením odpovědnosti za jejich naplnění. Dále musí být stanoven způsob ověřování jejich plnění a možnosti provedení nápravy, neprobíhá-li realizace tak, jak bylo původně zamýšleno. Na formulaci představy i opatření se podílejí zástupci všech zainteresovaných stran prostřednictvím pracovních struktur, ale i veřejných setkání a v procesu připomínkování analytické části (a následně celého komunitního plánu). Připomínkování musí být po technické stránce dobře připraveno a lidé musí mít možnost s dostatečnou časovou rezervou materiál obdržet nebo se s ním seznámit. Výsledná verze komunitního plánu, jež obsahuje jak část výchozí - analytickou, tak i výstupy v podobě sdílené představy budoucího směřování a navržených opatření (vč. časového rozvržení, přehledu předběžné finanční náročnosti, možností získání finančních prostředků z různých podpůrných programů nebo zdrojů a předpokladu finanční náročnosti pro rozpočet města), je předložena radě a zastupitelstvu města. V případě, že je plán schválen, je možné postupně přistoupit k jeho realizaci.

Obecná představa a konkrétní opatření

Připomínkování Předložení komunitního plánu zastupitelstvu

Příklady: Havlíčkův Brod Před tím, než jsme v našich pracovních skupinách začali pracovat na stanovení společně sdílené představy o budoucím směřování (vize) a poslání, několik setkání jsme věnovali SWOT analýze stávajícího stavu sociálních služeb v našem městě. Hledali jsme silné - slabé stránky v oblasti sociálních služeb a příležitosti (které bychom mohli využít) - ohrožení (na která bychom si měli dát pozor). Smyslem SWOT analýzy je shrnutí vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících systém sociálních služeb v daném regionu. Stanovení společné představy a poslání je do jisté míry "politické prohlášení", jakou cestou by se ta která obec, město či kraj v oblasti sociálních služeb chtěli vydat. Představa budoucího směřování služeb by měla obsahovat základní náčrt zamýšlené podoby služeb - to, čeho chceme dosáhnout, měla by v sobě obsahovat i určitý emocionální prvek, který motivuje své nositele. Na základě jednání pracovních skupin jsme společně s triádou stanovili tuto představuvizi a toto poslání: Vize města Havlíčkův Brod v procesu komunitního plánování zní:

Havlíčkův Brod - město, které svým občanům pomáhá překonávat bariéry, město, kde se lidé vzájemně podporují a kde je radost žít. Posláním města Havlíčkův Brod v procesu komunitního plánování je: Plánovat, poskytovat a podporovat kvalitní sociální služby, které z našeho města vytvoří spokojený domov pro všechny občany - domov, kde mohou žít plnohodnotný život. Poté, co jsme v pracovních skupinách stanovili společnou představu (vizi) a poslání, začali jsme společně pracovat na stanovení cílů a konkrétních opatření. Hledali jsme tedy řešení, jak na základě vytvořené představy a poslání eliminovat slabé stránky a ohrožení vyplývající z naší SWOT analýzy. V této části procesu komunitního plánování hrají opět jednu z nejdůležitějších rolí uživatelé, kteří mají bohaté zkušenosti se stávajícími službami a konkrétní přání a požadavky na vznik a realizaci služeb nových. V pracovních skupinách v tomto období zaznívaly hlasy: "tak teď se konečně cítím užitečný, "tak tohle má smysl", "dneska mám dobrý pocit, že jsme něco někam posunuli a že se něco konečně změní". Navržená opatření by měla být realizovatelná, měla by osahovat časové období, ve kterém budou realizována, způsob financování, finanční zdroje a osoby, které ponesou odpovědnost za jejich realizaci. Následně by pak pracovní skupiny měly každoročně provádět revizi svých opatření. To znamená vyhodnocovat opatření, která měla být realizována v daném roce, a hledat nové způsoby řešení u těch opatření, která se z různých důvodů nepodařilo realizovat. Jakmile jsme ve skupinách skončili s prací na návrzích cílů a opatření, začali jsme se připravovat na jejich připomínkování. Navržené cíle a opatření všech pracovních skupin jsme převedli do tištěné podoby a připravili jsme připomínkovací dotazník. Ve veřejném připomínkování, které bylo zahájeno tiskovou konferencí, tak každá připomínka opatřená jménem zpracovatele byla zaevidována v knize připomínek. Kniha připomínek vznikla pro snazší orientaci v připomínkovacím řízení (kdy jaká připomínka přišla, od koho, kdo ji přijal, jak s ní bylo dále naloženo). Následně na jednání pracovních skupin byly jednotlivé připomínky prodiskutovány a některé byly zapracovány do konečného materiálu.

Monitorování, provádění změn a revize V průběhu realizace plánu, resp. jeho jednotlivých opatření je zapotřebí věnovat se monitorování jejich naplňování. Vznikne-li nějaký problém nebo překážka, jež brání původně zamýšlenému provedení (případně i s dopadem na jiné opatření), je nutné zvážit, jakým způsobem se s nastalou situací vyrovnat. Na jedné straně chápeme opatření jako vyjádření určité jasně stanovené představy budoucího směřování, na straně druhé však musíme být v případě nutnosti připraveni provádět nezbytné úpravy, dojde-li ke změně okolností nebo podmínek. Opatření stanovujeme vždy v jistém časovém horizontu neboli plánovacím období a průběžně provádíme jejich zhodnocení. Ke konci tohoto období, jež může být různě dlouhé (např. tři až pět let), se začínáme souběžně připravovat na zahájení dalšího období. Tomu samozřejmě předchází pečlivé zhodnocení toho, co se podařilo dosáhnout, co se naopak nepodařilo a proč. Cyklicky pokračuje proces plánování návratem do fáze zjišťování a popisování současné situace a odvíjí se opět obdobným způsobem jako

Překážka v realizaci

Plánovací období

předchozím plánovacím období.

Podpora MPSV a souvislosti se sociální politikou EU MPSV podporuje proces komunitního plánování sociálních služeb především formou garance některých vzdělávacích programů pro představitele měst a obcí, které chtějí začít s plánováním sociálních služeb. Program je určen vždy pro trojici zástupců z řad uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb z každého města či regionu a probíhá několikrát ročně. Kromě toho MPSV podporovalo komunitní plánování i finančně formou dotací přidělovaných na základě předem stanovovaných kritérií. Dosud byly tyto dotační programy určeny jak pro nestátní neziskové organizace, tak i města, obce a kraje. Neméně významnou je rovněž možnost konzultací či setkávání těch, kteří již plánování sociálních služeb realizují v praxi. Může se jednat o příležitostné semináře na určité téma nebo i diskusi nad konkrétními problémy. Principy komunitního plánování jsou také v souladu se směry sociální politiky EU. Rozhodování na místní úrovni, rovnost příležitostí, partnerství, podpora nezávislosti a integrace apod. představují společný rámec, na jehož základě je možné sociální služby rozvíjet. Se vstupem ČR do EU se navíc otevírají nové možnosti čerpání financí z Evropského sociálního fondu. V případě plánování sociálních služeb se jedná o následující možnosti: a) Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) Opatření: 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Specifický cíl: Zajištění dostupnosti služeb pro skupiny ohrožené sociální exkluzí Zadavatel veřejné zakázky: MPSV Možní dodavatelé: Dodavatelé splňující podmínky dané zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách Stručný obsah výzvy: Předložení nabídky k realizaci aktivit směřujících k podpoře komunitního plánování sociálních služeb jako systému zajištění dostupnosti sociálních služeb vedoucích k sociální integraci a zlepšení přístupu na trh práce. Jedná se o aktivity systémového charakteru (zejm. vytvoření metodik a školicí sítě) a o vzdělávací programy (vzdělávání školitelů a osob podílejících se na komunitním plánování sociálních služeb). b) Společný regionální operační program (SROP) Opatření: 3.2 - Podpora sociální integrace v regionech Možní žadatelé (resp. koneční uživatelé): Obce, svazky obcí, organizace zřizované obcemi či kraji, nestátní neziskové organizace Koneční příjemci: Kraje Stručný obsah programu: V oblasti komunitního plánování sociálních služeb se jedná o programy zpracování komunitních plánů sociálních služeb a rozvoje občanské společnosti na místní úrovni, v nichž budou podporovány aktivity regionálního charakteru zaměřené na vytváření plánů rozvoje sociálních služeb a občanské společnosti na základě spolupráce a partnerství mezi všemi zúčastněnými subjekty. Plány identifikují možnosti komunit a místních společenství pro podporu pracovních příležitostí i řešení existujících společenských negativních jevů.

Vzdělávací programy

Dotační programy Konzultace Semináře

Vstup do EU Evropský sociální fond

OP RLZ

SROP

c) Jednotný programový dokument pro Cíl 3 Praha (JPD3) Opatření: 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Specifický cíl: Vytvoření odpovídajícího vzdělávání, motivujícího ke komunitnímu plánování za účelem zlepšení dostupnosti služeb pro osoby ohrožené sociální exkluzí Možní žadatelé: Hlavní město Praha a jím zřizované organizace, ústřední správní orgány a jimi zřizované organizace, městské části a jimi zřizované organizace, nestátní neziskové organizace, vzdělávací instituce Cílové skupiny: Pracovníci veřejné správy a nestátního neziskového sektoru JPD3 v oblasti sociální problematiky, poskytovatelé sociálních služeb Koneční příjemci: Odbor sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hl. m. Prahy, Městské centrum sociálních služeb a prevence Stručný obsah programu: Podpora poskytování přímé pomoci příslušníkům znevýhodněných skupin, vzdělávání v oblasti zavádění systémových změn vedoucí ke zkvalitnění způsobu poskytování služeb, rozvoj organizací pracujících se znevýhodněnými skupinami. Městské centrum sociálních služeb a prevence jako realizátor projektu v oblasti komunitního plánování přímo vyzve ke spolupráci vybrané partnery. Více informací o evropských fondech lze nalézt na oficiálních stránkách www.strukturalni-fondy.cz, případně na stránkách jednotlivých krajů (čerpání finančních prostředků ze SROPu).

Shrnutí Závěrem se pokusme shrnout základní body, o nichž byla na předchozích stranách řeč. Záměrně jsme zvolili podobu jednotlivých odrážek, aby bylo možné si je znovu v krátkosti projít a zrekapitulovat tak nejdůležitější věci. •

•

•

•

•

•

•

•

Cílem komunitního plánování sociálních služeb je, aby lidé měli k dispozici takové sociální služby, které potřebují. Jde tedy jak o šíři nabídky různých druhů služeb, jejich místní dosažitelnost, tak i prohloubení jejich kvality. Jádrem komunitního plánování sociálních služeb je zapojení všech, kterých se sociální služby dotýkají a kteří chtějí přispět k jejich zlepšení, tedy jejich uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů i veřejnosti. Jde o proces, který staví na vyjednávání a spolupráci těchto stran a představuje tak plánování služeb vycházející z reality, ne "od zeleného stolu". Zcela klíčové je tudíž zjištění potřeb a názorů lidí na sociální služby a jejich fungování (nejde jen o stávající uživatele, ale i ostatní veřejnost jakožto potenciální uživatele služeb). Zjišťování potřeb a aktuální situace v oblasti sociálních služeb je efektivní provádět přímo v místě, kde lidé žijí. Jedině tak lze dosáhnout toho, že lidé budou mít sociální služby ve svém dosahu. Kromě poptávky - zmapování potřeb je nutné znát i nabídku, tj. vědět, jaké služby jsou v daném místě či regionu poskytovány, jakými poskytovateli, pro jaké cílové skupiny uživatelů, v jaké šíři, kvalitě atd. Zejména z porovnání těchto dvou ukazatelů vycházíme při vytváření představy o budoucí podobě sociálních služeb. Při koncipování představy o budoucí podobě služeb může být ovšem přínosné přihlížet i k obecnějším přehledům (např. demografické údaje, tendence jejich vývoje a změny v čase) a brát je jako jeden z případných podkladů umožňující přesah od současnosti k předpokládaným trendům. Představa o budoucí podobě služeb vzniká jako výsledek vzájemných konzultací, je obecným vyhlášením, jakým směrem se mají sociální služby v obci, kraji ubírat. Musí pak být samozřejmě doprovázena konkrétními opatřeními (vycházejícími z možností využití všech dostupných zdrojů a předem stanovených priorit), jež jsou návrhem řešení jednotlivých problémových okruhů. V průběhu realizace opatření (a i při jejich vytváření) se ukazuje, že ne vždy je lze ihned bezezbytku naplnit. Cykličnost plánování sociálních služeb, tedy "opakování" celého procesu v určitých časových úsecích nicméně zaručuje, že to, co se nepodařilo realizovat, se po analýze důvodů neuskutečnění stává součástí následujícího plánovacího cyklu a může v tom být pokračováno (či zváženo, zda a nakolik je to v dané podobě stále aktuální úkol).