NejenInformátor Sboru Církve bratrské v Českém Těšíně
z obsahu: Poznání Boží vůle Volby Konference naší církve Oslavy 100. výročí Izrael aktuálně Manželské večery Prázdninové akce a něco dalšího.... červen 2010
ročník 11, číslo 2
úvodník
Poznání Boží vůle. Náš bratr kazatel Tadeáš je velmi pracovitý, pokud pamatujete, na členském shromáždění dal k dispozici vizi pro sbor, byla to téměř kniha s mnoha stránkami. Ale pak začal nás, starší sboru, pobízet, abychom si pro sebe vytvořili svou vizi osobní, profesní i pracovní. Nejsem zastáncem vytváření vizí, a tak jsem se tomu bránil. Přemýšlel jsem o tom a uvědomil jsem si, že to může být pro nás dobré, ale musíme se vyvarovat obou extrémů. Jeden extrém je nemít žádnou vizi, nic, co by nás motivovalo v životě, žádné plány, brát život jen tak, jak běží. A druhý je vytvořit si vizi podle sebe, bez vedení Duchem, bez vztahu k okolí a bezhlavě se jí držet. Protože jsem ani v jednom extrému nechtěl být, hledal jsem, co by mne motivovalo k nějaké vizi pro mne. Možná, že to, co mne napadlo, není úplně vize, jak má být, ale odpovídá to tomu, co cítím a po čem toužím. Nedávno jsem si četl úsek z Bible citovaný níže a najednou jsem začal vnímat, že přesně vyjadřuje, co cítím, když myslím na nějaký plán pro sebe nebo vizi. Kol 1.9-12, “Proto i my, ode dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali jeho vůli. Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha, a z moci jeho božské slávy nabudete síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti; a budete děkovat Otci, který vás připravil k účasti na dědictví svatých ve světle.” Apoštol Pavel prosí otce, abychom my - plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali Boží vůli. Je to určité úsilí, které musíme vynaložit pro to, abychom poznali Boží vůli. Otec zřejmě nedá poznat každému svou vůli, jen tomu, kdo ji hledá, a tady je napsáno i jak ji má hledat - plně, moudře a s pochopením. A taktéž pokud Otec bude vidět, že nechceme plnit jeho vůli, tak nám svou vůli nedá poznat. On nedělá zbytečné věci.
Ale na druhé straně, když poznáme Boží vůli, nenechá nás to nečinnými, ale něco to v nás bude dělat. Je tam šest věcí, které mají úžasnou hodnotu. 1 - budeme svým životem dělat Bohu čest Jsme tady na zemi vyslanci Boha a děláme v tom Bohu radost? Ti, kdo nás obklopují v rodině, v práci vidí, že ctíme Otce? 2 - budeme se stále líbit Bohu Už jen poznání Boží vůle v nás dělá to, že se Jemu líbíme. 3 - ve všem ponesete ovoce dobrých skutků Tady je zajímavá posloupnost. Nejdříve se líbíme Bohu a pak neseme ovoce. Někdy máme pocit, že nejdříve musíme nést ovoce, abychom se líbili Bohu. Nic není vzdálenější pravdě. To, že se líbíme Bohu, v nás vypůsobí touhu dělat dobré skutky, pokud to je naopak, tak chceme zásluhami být dobří před Bohem, svou vlastní silou a svými skutky, které Bůh nechce ani neplánoval. 4 - budeme růst v poznání Boha Naše společenství s Bohem bude automaticky v nás působit poznání Boha. Pokud žijeme s někým, stále více ho poznáváme, to je něco velice přirozeného. Pokud tomu tak není, nemáme společenství s Ním. 5 - nabudeme síly k trpělivosti a vytrvalosti Obě vlastnosti jsou podobné a v posledním čase asi stále více poznávám, že neumím čekat a že nejsem vytrvalý. Pokud mi něco Bůh nedá hned, tak si pomohu svým úsilím, a vlastně dávám Bohu najevo, že tak nějak ho nepotřebuji a že to zvládnu svými silami sám. A to je pak život o svých možnostech, který není podřízen Bohu, protože neumím čekat. 6 - a budeme děkovat Otci Budeme vděčni. Náš život bude uspokojován Bohem, budeme Mu projevovat vděčnost, protože si budeme vědomi toho, že vše, co máme, je od Něj, ne ze svých sil a svých možností. A to vše v nás vypůsobí poznání Boží vůle. To je moje modlitba, můj cíl i moje vize pro můj život. Stanislav Boszczyk
Volby Tento článek vznikl těsně před tím, než vyšel minulý NejenInformátor. Dostal se mi do ruky až po tom, co jsem dodělal konečnou úpravu NI. Pro krátkost času pro tisk našeho časopisu, jsem ho nemohl zařadit do něj, i když bylo před volbami a tématicky byl vhodnější do minulého čísla. Omlouvám se autorovi, že tento článek otiskneme až teď. St. Boszczyk 1. Před více než dvěma roky jsi šel "do politiky", jak se nyní díváš na politiku očima zúčastněné osoby. Splnilo to tvé očekávání? Jak se nyní díváš na působení křesťanů v politice? Ovlivnila tvůj pohled tvá zkušenost?
•
•
•
•
Nejsou to dva roky, ale čtyři. Jo, ten čas tak rychle letí, že volební období na podzim končí. Zásadně jsem změnil pohled na politické dění, myslím hlavně na komunální politiku. Když jsem jednou dorostencům vyprávěl o tom, co dělám jako politik, sám jsem si musel položit otázku „co je vůbec politika?“ Chtěl bych dát mnohým z nás odpověď „je to starost o věci veřejné“. Pak jsem si položil otázku, kdo by měl mít zájem o věci veřejné? Odpověď zní, každý křesťan by měl mít zájem o to, co se děje v jeho městě, kdo řídí toto město, jací jsou to lidé, atd. Nevím, zda se splnilo mé očekávání – já jsem vůbec netušil, co to bude obnášet. Dneska vím, že díky modlitbám a přímluvám za naše město, staré vedení muselo odstoupit a na radnici jsou křesťané, kteří významným způsobem ovlivňují dění v Českém Těšíně. Křesťanů v politice by mohlo být samozřejmě víc. Pro nás, kteří jsme zaangažovaní ve veřejném životě, je to nová zkušenost a potřebujeme se učit vzájemně se přijímat a respektovat. Myslím si, že církev by se měla za nás více přimlouvat. Můj pohled je takový, že nejsme na radnici proto, abychom vystupovali v zájmu církve, ale jsme tam proto, abychom jako křesťané jednali v zájmu dobra nás všech.
2. Je zřejmé, že i v politice by měli být křesťané, byť jenom proto, že by měli mít dobrý morální kredit. Jaké vlastnosti by měl mít křesťan,
který touží jít do politiky, je něco specifické? •
•
Jsem přesvědčen, že přítomnost křesťanů je všude stejná, jak ve veřejném životě, v práci, tak i ve škole. Jsme solí a světlem pro tento svět a toho bychom si měli být vědomi. Máme významný úkol od našeho Pána, který nás povolal za svoje učedníky. Každý z nás máme svoje obdarování a poslání, každý dělá věci jiným způsobem, ale to neznamená, že někdo je lepší a někdo horší. Důležité je, abychom byli shledáni věrnými služebníky. Ano, když jinak nedáš. Tak je něco specifické „ nebát se jít s kůží na trh“. Člověk se setká s mnohými pohledy a hodnocením, které musí unést.
3. Je rozdíl v místní (komunální) politice a ve vyšší (Sněmovna a Senát)? Zdá se, že tam křesťanů moc není (KDU-ČSL a i tam je to různé), myslíš, že by se to mělo změnit? Obstojí křesťan v tomto tlaku? V minulosti se říkalo, že je občanskou povinností jít k volbám, já si ale myslím, že je to výsada těch, kdo mají zájem o dění v našem národě nebo ve městě. V květnu tohoto roku jsou před námi parlamentní volby a v září komunální. • Nechci dělat hrdinu, že ve vysoké politice bych to ustál, ale jsem přesvědčen, že je to opravdu o Božím vedení a povolání. Boží slovo říká, že On na nás nenaloží více, než můžeme unést. Otázka je, zda věříme, že se to týká všech oblastí našeho života. • A co se týče politické příslušnosti, měli bychom být pravicovými voliči a nebát se více mluvit o věcech veřejných i v církvi. 4. Jak by se církve měly modlit do dalšího období - za naše město a jak za náš stát? • •
Kdybychom mohli přijmout pravidlo mluvit s Bohem o lidech a s lidmi o Bohu, byli bychom ušetřeni mnohého trápení a problémů. Nepředkládejme Bohu naše představy, ale bojujme duchovní boj podle biblických pravidel za naše město, aby se Boží vůle mohla zjevovat mezi námi. Vyprošujme pokoj pro město Český Těšín, pro naši zem, abychom mohli žít v pokoji a byli jeden druhému oporou.
Přeji vám, sestry a bratři, požehnání a pokoj Mgr.Jan Czudek, radní a zastupitel města Český Těšín
Postřehy z Konference Církve bratrské Ve dnech 14.-15.5. se v časných ranních hodinách vydala delegace z našeho sboru na konferenci do Náchoda. V samotném centru města nás vítal vydatný déšť a pořadatelé, kteří pro účastníky konference rezervovali půlku náměstí před hotelem Beránek (název hotelu, ve kterém probíhala konference, se všem líbil). Všechna jednání řídili 4 schopní moderátoři, navržení novou radou RCB. O čem se jednalo?: Mnoho času jsme věnovali zprávě předsedy RCB. Zpráva je dlouhá, uvedu jen pár myšlenek, které mě hodně zaujaly. Výňatek ze zprávy předsedy Pokusím se o osobní pohled na některé zásadní oblasti, které dle mého názoru přímo ovlivňují život v naší církvi. Poslání CB Máme-li na mysli poslání CB, potom musíme mluvit o poslání samotné Kristovy církve. Z jakých biblických principů a řekněme ideálů, se tedy rodila naše církev? Jaké hodnoty v sobě skrývá? O čem má být její svědectví dnes? 1. O kráse církve Církev je o skupině lidí, kteří následují Ježíše Krista, milují se radikální Kristovou láskou. Zápasí o posvěcení a přitom se nedělají lepšími, sdílejí se v tom, co mají a potřebují. Modlí se, zpívají, inspirují se Písmem, radují se s radujícími a pláčou s plačícími, žijí obyčejný každodenní život.
2. O moci církve Existuje jediná moc, která může řešit nejen problémy jednotlivců, ale i společnosti. Je to moc Boží lásky, která byla zjevena na Golgotě. Na jedné straně solidní zakotvenost v Písmu, na druhé straně horlivost a nadšení pro Krista je nosná i dnes. Důraz na osobní zbožnost musí být ovšem vyvážen stejně tak silným důrazem na život ve společenství a na vyznávání Krista v sekulárním prostředí. 3. O potenciálu církve Církev je nadějí pro tento svět. Je sloupem a oporou pravdy (I Tm 3,15). Je svatá, posvěcena Kristovou přítomností, současně je společenstvím lidským, a tedy hříšným. Církev se Duchem svatým stále obnovuje, nikdy nevyčerpá své možnosti, a proto nemusí imitovat imitované. Bůh nám žehná, pomalu rosteme, jak počtem členů, tak sborů. Pokud bychom chtěli v tomto trendu pokračovat, je třeba za pochodu i něco měnit, jak se o to průběžně pokoušíme. Je zřejmé, že se CB nedá efektivně řídit stejným způsobem, jako když jsme mívali do šedesáti sborů. Spolu s mnoha kolegy kazateli jsem přesvědčen, že je třeba posílit význam seniorátů a seniorů. Seniorát by měl být sdružením místních sborů CB za účelem spolupráce a vzájemného povzbuzení. Skrze tuto spolupráci mohou místní sbory lépe rozvíjet svoje misijní poslání v regionu, strategicky plánovat a společně se podílet na zakládání sborů a vytvářet nový prostor k duchovní službě. Kazatelé, staršovstva a sboroví pracovníci mohou účelně koordinovat svoji práci, povzbuzovat se a vzájemně si sloužit v duchovním růstu. K jednoduché správě seniorátu by sloužila seniorátní staršovstva – např. již osvědčená praxe Těšínského nebo SČ seniorátu. Kolegium seniorů by se scházelo cca dvakrát do roka s Radou nebo Předsednictvem CB. Povzbuzením by byla seniorátní shromáždění na různých úrovních. Užší spolupráce v rámci seniorátů by posílila jednotu a sounáležitost sborů k celé církvi, což by bylo protiváhou tendencím směrem k atomizaci církve. Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání, kéž nad námi rozjasní svou tvář! Ať je známa na zemi tvá cesta, mezi všemi pronárody tvoje spása! Ž 67,2-3 Daniel Fajfr
O čem se ještě jednalo?: Dost času se představovalo a jednalo o hlasování navržených vikářů k ordinaci. Kromě mé maličkosti byl ordinován i jeden bratr ze Slovenska (Ľudo Fekete), který se chystá nastoupit do Trenčína, do sboru, který zakládal tatínek Zuzky Filipkové. Také byl ordinován jeden Kanaďan- Mark Potma , žijící v ČR již 19 let. Kromě bratra ze Slovenska, všech 5 nových kazatelů je ve věku 41-49 let! Evangelizační odbor vede nyní David Novák, mládežnický odbor předává Petru Tučkovi – dosavadní tajemník D. Nováka, vedoucí mládeže v Horních Počernicích. V CB se stále staví nové modlitebny: V Letovicích dokončili přestavbu sborového domu, stějně tak v Sušici u Klatov a také BrnoBetánie je od 1.9.2009 v nových prostorech. V plném proudu stavění jsou sbory v Litomyšli a Černošicích (jihozápadním okraji Prahy). Ani na Těšínsku bratři – stavebníci nezaháleli. V Třinci – Lyžbicích se po 80 letech existence sboru nastěhoval kazatel do bytu ve sborových prostorech. V Třinci – Lištné velmi pěkně zrekonstruovali sborový dům. (Ještě jim zbývá položit zámeckou dlažbu na prostorném parkovišti.) V roce 2009 úspěšně ukončili studium na ETS mezi jinými Bc. Michal Zvonař a Johanka Czudková, Dis (členové našeho sboru). O čem se rozhodovalo? O ordinaci 6 kazatelů, schválili jsme navrhované parametry pro systemizaci sborů, nové pravidla pro solidaritu větších sborů k menším. Naše církev má 6710 členů (o 119 více než loni), má 9990 duší, 73 sborů, je rozdělena do 12 senioratů a na konferenci bylo 190 delegátů. Pokud máte tu zkušenost, že kde jsou dva, neb tři bratři, tam jsou tři, neb čtyři názory, potom na této početné konferenci jsme byli přikrytí Boží milosti a měli jsme pěknou atmosféru jednoty. Děkujeme těm, kteří nás vyslali na tuto konferenci. Josef Sliž
Pohled na Konferenci CB jinýma očima. Byl jsem vděčný za příležitost poprvé se zúčastnit konference CB, a
to asi hlavně proto, že to není tak dlouho, co jsem členem této církve. Trošku jsem už poznal jeden její sbor, ale zajímala mne, jaká "atmosféra" panuje v denominaci jako celku. První pozitivní zkušeností byla pro mne už společná cesta autem do Náchoda s bratry Firlou, Sližem a Filípkem, plná zajímavých rozhovorů. Dalším, co mne pozitivně naladilo, bylo nádherné prostředí, ve kterém se konference konala - pěkný prostorný sál místního divadla (tam probíhala jednání i večerní shromáždění),na který bezprostředně navazovaly prostory hotelu s opravdu vhodným názvem "U beránka". Tyto prostory byly tak velké, že byly schopny pojmout zhruba 200 delegátů a hostů, aby obědvali současně. V tomto hotelu jsme byli i ubytováni, takže až na jednu výjimku jsme mohli celý konferenční program absolvovat "suchou nohou" (první den totiž skoro celý propršel což asi nikoho tento květen nepřekvapovalo). Tou zmiňovanou výjimkou, kdy jsme vyšli ven, byl páteční podvečer, kdy nám místní sbor připravil bohatou večeři ve sborové budově, kterou jsme díky tomu mohli vidět. Nechci unavovat čtenáře podrobným líčením konferenčního jednání, tak snad několik mých dojmů. Byl jsem dopředu "varován", že to nebude konference duchovního, ale spíše organizačního charakteru. Přesto si myslím, že i toho duchovního se tam dalo najít dost (ranní Večeře Páně či pobožnost, večerní shromko), nehledě na to, že analyzovat v Duchu svatém stav církve, jejích sborů či vikářů, a hledat cestu dál, je samo o sobě "dost" duchovní. Překvapilo mne, že o vhodnosti některých kandidátů na kazatelskou ordinaci se docela diskutovalo, to ovšem neplatilo o našem bratru Josefovi, který měl (doufám, že neporušuji nějaké "konferenční tajemství":-) 100% podporu delegátů. Během přestávek jsem měl několik hezkých setkání, zvlášť vzpomínám na oběd s bratrem Petrem Šimmerem, který byl pro mne hodně povzbuzující. Vrcholem celé koference byl pro mne páteční večer, kdy se konalo slavnostní shromáždění u příležitosti 130. výročí vzniku Církve bratrské. Toto shromko bylo otevřené pro všechny příchozí a opravdu se jich sešlo hodně. Program byl velmi pestrý:
sborový zpěv, chvály, vzpomínky pamětníka, multimediální prezentace, divadelní scénka, Boží slovo a jeho výklad...Nejsilnějším momentem byly ale asi chvíle, kdy šest mladších, ale i zralých mužů (mezi nimi i náš Josef Sliž) předstoupilo, aby složilo slib a přijalo kazatelskou ordinaci. Abych pravdu řekl, s trochou dojetí jsem si vzpomněl i na kněžské svěcení v katolické církvi, které je jiné, ale přece jen i něčím podobné...Jsem vděčný za Josefovo rozhodnutí i za to, že Církev jeho povolání rozpoznala. Takže můj převládající dojem při odjezdu domů byl: zdá se, že jsme v dobré společnosti...:-) Jaroslav Pokorný
Cyklovýlet Letos, i přes nepřízeň počasí, se cyklovýletu zúčastnilo 13 cyklistů. Hlavně děti se velmi těšily, a proto je kapky deště ani trochu neodradily. Trasa vedla přes Borek do Horní Lištné, kde se konala přestávka na občerstvení. Dále jsme pokračovali směrem na Dziengielow, a nízkým stoupáním do Cisovnice, kde se za války těžil kámen a dopravoval se po lanové dráze do pracovního tábora v Golešově. Po příjezdu na Agrostatek jsme na chvíli zaparkovali kola a obdivovali nádhernou přírodu kolem nás. Po krátkém odpočinku nás čekal oběd. Děti si pochutnaly na bramborových plackách se smetanou a cukrem a dospělí (rodiče) na bramborových plackách s masem. Po velmi chutném obědě následovala prohlídka starého stavení. Statek nás zaujal svým originálním vybavením. Během prohlídky jsme se mohli vrátit o několik desíítek let zpátky a vidět domácnost, v jaké lidé přebývali. Na zpáteční cestě nás neminula ani oprava kola. Na tuto situaci jsme byli samozřejmě připraveni, a tak jsme se s tím vypořádali. Po několikaminutovém zdržení jsme pokračovali dále v cestě,směrem na Cieszyn. Výlet končí v parku u Olzy, kde jsme udělali společnou fotografii. Největším potěšením byly pro nás úsměvy na tváří všech dětí. Ručka Jan
Cyklovýlet do Cisownicy Moc jsem se těšila na 1. máj, neboť jsme měli jet na cyklovýlet do Cisovnicy v Polsku. Sraz byl u Billy, odkud jsme vyjížděli. Všichni byli v dobré náladě a cesta nám hezky utíkala pod koly. Jeli jsme moc krásnou krajinou. Po příjezdu do Cisownicy jsme byli pohoštěni domácími plackami se smetanou, které všem tak chutnaly, až se olizovali za ušima! ☺ Potom co si dospělí dali kafe, jsme ještě šli na prohlídku věcí, které použivali naší předkové, jako žehlička, kuchyňské potřeby a nábytek. Tatínkovi se velice líbilo švarné děvče, které bylo oblečené do lidového kroje. Ještě že to byla pouze figurína. Tento výlet byl velmi hezký a doporučuji všem jet i příští rok A i když se zdálo, že nám počasí nevyjde, dobrá nálada zahnala všechny mraky! Monika Sližová 9 let
Oslavy 100. výročí Svazu rozhodných křesťanů Tak jako v mnoha jiných letech tak i v tomto roce si připomínáme různé událostí, které se staly v minulosti. Minulým rokem jsme oslavovali vznik protestantského hnutí na Slezsku, kterého významným mezníkem
bylo zahájení stavby kostela na Vyšší bráně v Cieszynie před třemi sty léty. Vždy takovou událost chceme si nějak důstojně připomenout a oslavit. V neděli dne 23.května ve sportovní hale v Cieszynie se konala také jedna významná slavnost. Připomínali jsme si 100 leté výročí vzniku Svazu Rozhodných křesťanů. Přítomno bylo necelé 2000 lidí. První shromáždění bylo dopoledne za účastí nejvyšších představitelů čtyřech denominací, kde jsme si připomněli dějiny, jak to vše začalo a kde jsou naše kořeny. Odpoledne bylo druhé shromáždění, které již mělo trochu jiný charakter. Jednalo se o probuzenecké shromáždění. Dopoledne jsme si poslechli smíšený pěvecký sbor Církve Bratrské Těšínského seniorátu za doprovodu smyčcového orchestru. Dirigoval Ewald Danel koncertní mistr a dirigent Slovenské Filharmonie, rodák z Horní Suché. Slyšeli jsme pozdravy biskupů jednotlivých denominací, které pořádaly tuto slavnost. Jednalo se tedy o Apoštolskou církev Moravskoslezká oblast, Církev bratrskou Těšínský seniorát, Ewangeliczna Wspolnote Zielonoswiatkowa z Bieszczad a Kosciol Zielonoswiatkowy Okreg Poludniowy. Co bylo na začátku před sto léty? 15.července 1910 skupina pouze 15 osob zaregistrovala na těšínském úřadu starosty Svaz pro Rozhodné křesťanství, později byl přejmenován na Svaz Rozhodných křesťanů. Tento svaz byl ustaven jako skupina společenství působícího uvnitř Evangelické církve. Rostl početně, zakládal nové sbory a existoval až do 50 let 20.století. Procházel mnoha transformacemi, rozdělením hranicí polsko-českoslevenskou, pronásledováním komunistickým režimem, a dalšími složitými situacemi. Dnes evangelikální sbory, které zachovávají dědictví rozhodných křesťanů čítají 6 až 7 tisíc členů, fungují v rámci 4 církví a to ve dvou sousedních státech. Jsme to my, kteří se můžeme hlásit ke kořenům naších otců, a kterých modlitby a živá víra v Boha nás převedla přes všechna úskalí až do dnešního dne. Tadeusz Filipek
100. výročí Rozhodných křesťanů na Těšínsku Těšín, 23.5.2010 Působení Rozhodných křesťanů na Těšínsku ukazuje, jak důležité jsou v dějinách církve obnovná hnutí. Hnutí vždy přináší něco, na co církve zapomněly. Hnutí nechtějí ignorovat církve, přestože je kritizují, chtějí s nimi spolupracovat. Hnutí přicházejí a odcházejí, církev zůstává. Důležité je, aby hnutí vypůsobená Duchem svatým vykonala, k čemu byla určena, tedy aby oživila stávající církve a dala život novým společenstvím živé víry. Duchovní probuzení na Těšínsku na počátku 20. století, které se později transformovalo do svazu Rozhodných křesťanů, splnilo své poslání. Ovlivnilo nejen region Slezska, ale i další místa někdejšího Československa. Právě v 50. letech minulého století, kdy komunistické úřady znemožnily další působení svazu Rozhodných kř., se některá společenství na Hrádku, Žukově, Tyře, Suché připojila jako jedno společenství k tehdejší Jednotě Čsb. S tím přišel do církve nový závan s jasným důrazem na Ducha svatého. Výrazní bratři ovlivnili svým nadšením pro Krista naši církev. Ti, kteří přijeli na Těšínsko, aby se účastnili ročnic a jiných probuzeneckých shromáždění, se vraceli domů nadšeni a povzbuzeni. Jeden z nich to vyjádřil takto: Na Těšínsku každé Boží dítě okřeje, jako kdyby bylo na čas v duchovním sanatoriu. Na rozdíl od Apoštolské církve, která z hnutí povstala, byla již 70 let existující tehdejší Jednota českobratrská obohacena živým společenství Těšínských sborů. Zmíním 3 věci, které přineslo hnutí Rozhodných křesťanů do dnešní CB: Přineslo čerstvý důraz na pokání a obrácení k PJK, na působení Ducha sv., na osobní posvěcení. Víme, že je důležité teologické vzdělání, exegetická příprava kázání, dobrý rétorický přednes. Nesmí ovšem chybět pokorný postoj k autoritě Bible, závislost na Duchu svatém, která vede k mocnému zvěstování J. Krista Ukřižovaného a Vzkříšeného, který má být oslaven v životě jednotlivce, rodiny a sboru. To spolu s horlivým srdcem nově okysličilo naši zbožnost. Byli jsme inspirováni větším důrazem na službu starších sboru a
laiků. Naše sbory tíhly spíše ke kazatelské/farářské církvi, tzv. einman systém. Způsob sborové práce na Těšínsku dával velký důraz na silné staršovstvo a duchovní obdarování jednotlivých členů, kteří se mají zapojit do služby. Církev byla obohacena během dosavadních šedesáti let o 20 kazatelů, kteří nesloužili jenom v těšínském regionu, ale i v Praze a po celé republice. Máme být tedy za co vděčni. Já osobně jsem vždy povzbuzen, když přijedu na Těšínsko. A nejen v CB, AC, ale i v SCEAV, která byla též ovlivněna tímto probuzením. Naši členové jezdili pro povzbuzení na Bieszczady, atd. Dílo Rozhodných kř. na Těšínsku tedy nezapadlo, vykonalo, k čemu bylo sesláno. Naplnilo se proroctví Izaiáše proroka, které bylo řečeno o Božím slově: Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal (Iz 55:11). Na závěr bych chtěl zdůraznit, že je nutné se čas od času ohlédnout, neboť platí: Kdo nezná svou minulost, nemá budoucnost. Na druhou stranu, z minulosti se žít nedá. Bůh má pro nás nové a čerstvé požehnání. Církev Kristova má budoucnost, a proto je třeba se modlit a vyhlížet nové vanutí Ducha svatého, které oživí společenství víry a vyvýší Pána Ježíše Krista ke spáse mnohých. Daniel Fajfr
Izrael - aktuálně Krvavá srážka na širém moři Souhrnná rekapitulace Cíl byl jednoznačný: flotila „Svobodná Gaza“ měla se 700 „mírovými aktivisty“ a 10.000 tunami humanitárního materiálu na palubě prolomit cestu do Gazy, po níž by pak „každý měsíc následovaly podobné konvoje“. Tak to prohlásil Mohammed Kaya, vedoucí kanceláře „Mezinárodní humanitární nadace“ (IHH) v Gaze 21. května. Kromě hnutí „Svobodná Gaza“ (FG) a „Evropské kampaně pro skončení blokády Gazy“
(ECESG), byla turecká IHH hlavním sponzorem spektakulární akce šesti lodí, kterou podle vlastních údajů „podporují stovky skupin a organizací z celého světa“. Tři další lodě zůstaly kvůli technickým potížím na cestě. Připomeňme si: Izrael blokuje území Gazy, protože je zde od léta 2006 držen v zajetí izraelský voják Gilad Šalit – bez jakéhokoli kontaktu s vnějším světem. Dokonce ani Červený kříž jej dosud nesměl navštívit. Kromě toho má být blokádou Palestincům jasně řečeno: ostřelování jižního Izraele raketami je nepřijatelné. Před válkou na přelomu 2008/2009 bylo z Gazy na Izrael vypáleno přes 10.000 raket, a od února 2009 už bylo opět skoro 500. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vysvětluje politiku své vlády „docela prostě“: „Humanitární a běžné zboží tam pustíme. Zbraně a zboží vojenské povahy nikoliv.“ Ostatně: Egypt, který ovládá celou jižní hranici území Gazy bez jakékoli možnosti ovlivňování Izraelem, měl až dosud dost vlastních důvodů, proč pohyb osob a zboží přes hranici s pobřežním územím ovládaným radikálně islámským Hanusem, co nejvíce omezovat. Izraelské ministerstvo obrany už několik týdnů poskytovalo novinářům podrobné seznamy zboží, které bylo do Gazy nepřetržitě dodáváno - možná v tušení bouřkového mračna „humanitární flotily“, které se začínalo chmuřit na mezinárodním nebi. Izrael dodává do Gazy každý týden daleko více materiálu, než tam chtěl dopravit celý lodní konvoj „Svobodná Gaza“. Izraelci tvrdí: „Žádná humanitární krize v Gaze neexistuje!“ Pro-palestinské organizace oponují, že dodávky zdaleka nestačí uspokojit „enormní potřeby vyčerpaného obyvatelstva“. Faktem je, že už záhy po válce přetékaly trhy v Gaze vším, co člověk potřebuje ke každodennímu životu. Benzin tam v březnu 2009 stál přesně polovinu toho, co v Izraeli. Jak Izraelci prohlašují, nikdy jim nešlo o to, aby lidé v Gaze trpěli nedostatkem životních potřeb. Stále trvá nabídka, že humanitární dodávky budou na místo určení v Gaze po bezpečnostní kontrole dopraveny z přístavu v Ašdodu. „Míroví aktivisté“ ovšem tuhle nabídku odmítli stejně jako prosbu Noama Šalita, aby jeho synovi - unesenému vojáku -předali balíček a dopis. Nelze tedy jen tak snadno odmítnout závěr náměstka ministra zahraničí Daniho Ayalona: „Akce ‚Svobodná Gaza’ nikdy neměla žádné humanitární cíle, byla to čirá provokace na podporu Hamásu.“ Kupodivu dosud nikoho z politiků ani novinářů, o „mírových aktivistech“ ani nemluvě, nenapadlo požadovat od Hamásu propuštění Gilada Šalita
nebo zastavení raketového ostřelování Izraele, aby tak alespoň připravili Izrael o záminku k blokádě Gazy.
Posádky šesti lodí časně ráno 31. května 2010 opakovaně odmítaly podřídit se výzvě izraelského námořnictva, aby změnily kurz a přistály v Ašdodském přístavu. Izraelské vedení se tedy rozhodlo, že je ke změně kurzu přinutí. Na pěti nákladních lodích flotily „Svobodná Gaza“ se námořníkům podařilo bez problémů převzít kormidlo. Na osobní lodi „Mavi Marmara“ byli však „míroví aktivisté“ na příchod izraelských vojáků dobře připraveni – jak potvrzují záběry bezpečnostních kamer z lodě i filmové záběry aktivistů.[1] Proudy vody a paralyzující granáty měly elitním vojákům zabránit ve vstupu. Záběry izraelské armády ukazují[2] , jak byli vojáci, kteří se spouštěli na palubu Mavi Marmary z vrtulníku, brutálně zmláceni. „Očekávali jsme pasivní odpor a pokojné demonstranty, a podle toho jsme byli vyzbrojeni,“ vypráví kapitán R., „a najednou jsme stáli proti teroristům, kteří nás chtěli zabít.“ Na vojáky se střílelo ostrými náboji ze zbraní, které byly na palubě. Na lodi byly nalezeny nábojnice, které nepocházely z izraelských zbraní. Nečekané přijetí od prolamovačů blokády nemělo izraelské vojáky a jejich velitele vlastně vůbec překvapit. Den předtím dr. Abd Al-Fatáh Šajek Naaman, hostující jemenský docent na univerzitě v Gaze, v hamásovské televizi Al-Aksa oznamuje: „Samozřejmě budou klást odpor zuby nehty. Jsou to lidé, kteří touží po mučednictví pro Alláha. I když by se do Gazy dostali rádi, mučednictví je jim přednější.“ Existují záběry účastníků konvoje „Svobodná Gaza“, na nichž otevřeně vyslovují své přání stát se „šahídy“, mučedníky.[3] „Buďto mučednictví, nebo se dostaneme do Gazy,“ prohlašuje vášnivě jedna muslimka na závěr zpravodajství arabského vysílače Al-Džazíra z 29. května 2010.[4]
„Khaibar, khaibar, vy židé! Mohamedova armáda se vrací!“ skandují „míroví aktivisté“ na Mavi Marmaře sborovým unisonem, kterému nezasvěcenec sotva rozumí. Khaibar je oáza na severozápadě arabského poloostrova, kde v dobách proroka Mohameda žili početní židé. Ještě další sem pak utekli z Mediny, když je odtamtud Mohamed vyhnal. Pokřik „Khaibar, Khaibar“ je připomínkou bitvy „proti nepřátelům, dokud se nepodrobí islámu“. Tuto bitvu vedl zakladatel islámu původně v r. 629. „Khaibarský spolek“ podle některých vykladačů znamená, že muslimové mohou židy vyhánět, kdy a jak se jim zamane. Izraelské tajné služby měly vlastně vědět předem, jaký druh „mírových aktivistů“, se sešel na palubě flotily „Svobodná Gaza“. Počet obětí zprávy přeháněly, jak se už v pro-palestinských médiích dávno stalo dobrým zvykem, kdykoli referují o izraelských vojenských akcích. Nejdříve se mluvilo o 19 mrtvých. To pak bylo opraveno na 15 mrtvých. Nakonec se ukázalo, že o život přišlo devět tureckých „mírových aktivistů“, z nichž jeden měl americký pas. Na izraelské straně bylo sedm zraněných, někteří těžce. Utrpěli zlomeniny, bodné rány do břicha a střelná poranění. Jeden měl proraženou lebku. Zhruba 40 „mírových aktivistů“ nemělo u sebe žádný doklad totožnosti. Zato měli plynové masky, neprůstřelné vesty, infra-dalekohledy pro noční vidění a nejrůznější zbraně. Každý z těch mužů měl u sebe v kapse přesně stejnou částku v hotovosti, dohromady více než milión dolarů. Izrael se domnívá, že šlo o žoldnéře Al-Kaidy. Izraelci zajistili obušky, železné tyče, nože, kovové předměty, praky a řetězy. Turci přesto trvají na tom, že na palubě Mavi Marmary žádné zbraně nebyly. Turecké úřady přece všechny cestující nechali projít moderní bezpečnostní kontrolou. K osobám, které se prohlídce podrobily, však zřejmě nepatřil člen jemenského parlamentu šejk Muhammad Al-Hasmí, který před izraelským zákrokem pózoval fotografům se svou zakřivenou dýkou.[5] Al-Hasmí patří ke straně Al-Islá, která je napojena na egyptské Muslimské bratrstvo. Přítomnost člena parlamentu při akci tohoto druhu by vlastně měla zaručovat, že vše proběhne bez násilí. Izrael a celý svět však nejpozději od Arafatova projevu v OSN v r. 1974, kde se představil jako palestinský vůdce s olivovou ratolestí a pistolí, musely vědět, že představitelé národa mávající zbraní nejsou v arabském světě ničím nepřístojným.
Arabská média a jejich sympatizanti bleskově zareagovali pokřikem o „masakru na širém moři“. Izraelci kontrovali prohlášením, že jejich vojáci byli „lynčováni“. Na internetových fórech a na Facebooku se starý známý antisemitský repertoár dočkal svého nejnovějšího vydání. Dlouho předtím, než mohla být známa veškerá fakta, svět se už preventivně rozčiloval nad krvelačným postupem židovského státu. „Smrt Izraelcům!“ žádaly nálepky v Turecku, které stejně jako pořadatel fotbalového světového mistrovství, Jižní Afrika, odvolalo z Izraele svého vyslance k poradám. Středoamerická Nicaragua přerušila s Izraelem diplomatické styky. Z iniciativy arabských států se komise pro lidská práva při OSN usnesla na vyšetřování – přičemž už rezoluce zřizující vyšetřovací komisi Izrael tvrdě odsoudila. Izraelský ministr a člen kabinetu Benjamin BenEliezer je si jist, že Izrael nemá důvod se nějaké vyšetřovací komise obávat, protože nemá co skrývat. Od Goldstoneovy zprávy ovšem už sotva někdo v Izraeli věří tomu, že vyšetřovací komise OSN dokáže být nestranná. Tato vyšetřovací komise má údajně – podobně jako Goldstoneova – obdržet mandát pouze k vyšetřování Izraele, nikoli už ohledně chování Turecka či násilnických aktivistů. Írán Evropě výslovně poděkoval za tvrdou reakci na „barbarskou operaci izraelského komanda“. Během několika dnů po této události Izrael už všechny účastníky flotily „Svobodná Gaza“ ze svého území vypověděl, včetně těch, kteří se dopustili násilných činů proti izraelským vojákům. Mezi „mírovými aktivisty“ bylo více než 100 občanů z jedenácti arabských států, 380 Turků, ale také jedenáct Němců a čtyři Češi. Náklad flotily „Svobodná Gaza“ byl naložen na 33 nákladních aut. Osm z nich čeká na hraničním přechodu Kerem Šalom, ostatní v Ašdodském přístavu. Hamas jim totiž odepřel vstup. Zřejmě ani v Gaze nemají použití pro léky, které jsou už dávno prošlé, pro oděvy, přikrývky, invalidní vozíky ani hračky. Zato Egypt má patrně obavy, aby ho někdo jednou nehodil do stejného pytle se židovským státem – a otevřel jižní hranici s územím Gazy. Další lodě jsou prý už na cestě. Finanční náklady a osobní riziko účastníků tohoto propagandistického tažení se zřejmě nepřátelům židovského státu pořád ještě bohatě vyplatí. © Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
Manželské večery. Byli jsme sborem SCEAV v Třinci přizváni k vedení Manželských večerů v Třinci. Spolu jestě s jedním párem jsme se střídali v slovu. Další dva páry se staraly o prostředí a občerstvení. Večerů se spolu s námi zúčastnilo celkem 16 párů. Byly tam manželé až ze Starého Jičína a taky z Bohumína a Karviné. Věkové pozpětí bylo 6 - 45 let v manželství. Před třemi týdny jsme ještě měli společný jednodenní pobyt na chatě v Tyře, kde všichni vyjadřovali, že večery jim velice obohatily manželství a ptali se, zda není jejich pokračování. Myslím, že tyto manž. večery splnily svůj účel. Myšlenku dělat tyto Manželské večery nosíme v srdci už dlouho, ale teď je chceme pořádat i v našem sboru. Plánujeme začít s Manželskými večery pro náš sbor (i další) v září. Potřebujeme k tomu ještě pomoc 2 párů. Pokud byste měli touhu nebo chuť pomoct, dejte vědět. Chtěl bych vyzvat všechny manželské páry, nejen z našeho sboru, aby se zúčastnily Manž. Večerů, ať už tohoto nebo i dalších. Je to výborná pomůcka, jak popracovat na svém manželství. Nebojte se, nebudete muset nic hovořit, pouze se svým partnerem. První večer z těchto večerů jsme meli před rokem v Malenovicích, takže ti, kdo tam byli, už mají představu. Co vše se probírá na těchto večerech, je uvedeno níže. 1. večer 2. večer 3. večer 4. večer 5. večer 6. večer 7. večer 8. večer
– – – – – – – –
Vybudovat pevné základy Umění komunikace Řešení konfliktu Síla odpuštění Rodiče a rodiče partnera Dobrý sex Láska v akci Manželská párty Stanislav a Vladislava Boszczykovi
Prázdninové akce Nedělní škola - pobyt na chatě v Tyře - 3.7. - 10.7., vedoucí Ručka J. Mládež
- Sportovní kemp - 3.7. - 7.7., vedoucí Ramik S., Rajca D. - English Camp - 17.7. - 24.7., vedoucí Rakowski R.
Awana
- tábor Horní Údolí, Jeseník 28.7. - 6.8., vedoucí Supik M.
Dorost
- tábor Horní Údolí, Jeseník 18.7. - 28.7., vedoucí Czudek J. Klub Fontána - tábor Horní Údolí, Jeseník 5.8. - 17.8., vedoucí Bednarz R. Fusion
- pobyt Střední zem. a les. škola, Bílá, Beskydy 17.7. - 24.7. vedoucí Bednarz R. Sborová dovolená - 25.8. - 28.8. - Hotel Beskydka, Dolní Lomná další informace o připravovaných akcích najdete na www.filadelfia.cz
NejenInformátor Sboru Církve bratrské v Českém Těšíně Příprava a korektura: Stanislav Boszczyk, Silvie Boszczyková čtvrtletník, náklad cca 100 ks Uzávěrka příštího vydání: 25. srpna 2010 Své příspěvky můžete zasílat na e-mailovou adresu:
[email protected] Za případné tiskové či jazykové chyby se omlouváme