Nejdůležitější událostí ve státě : Leden: 1.
Zavedena volná tvorba cen. Ceny potravin se zvýšily v průměru o 32 procent. Evidováno 77 000 nezaměstnaných.
9.
Federální shromáždění přijalo zákon, jímž se vyhlašuje Listina základních práv a svobod.
10.
Neúměrné ceny základních potravin v obchodech způsobily přebytek mléka a masa na trhu. Václav Klaus a Fedor Gál iniciovali ve Federálním shromáždění vypracování speciálního zákona k lustracím.
24.
Zahájení aukcí v rámci malé privatizace
26.
Demonstrace v Brně, Ostravě a Olomouci za vyhlášení zemského zřízení na spolkovém principu.
Únor: 3.
Zahájení série jednání státních a politických činitelů o státoprávním uspořádání ČSFR, o nových ústavách a
rozdělení kompetencí. 13.
Spotřebitelské ceny se proti prosinci 1990 zvýšily o 25,8%.
21.
Federální shromáždění přijalo zákon o mimosoudních rehabilitacích (restituční). Přijetí ČSFR do Rady Evropy.
23.
Občanské fórum se rozdělilo na dva proudy – Občanské hnutí a Občanskou demokratickou stranu.
26.
Federální shromáždění přijalo zákon o velké privatizaci. Zahájení rozhovorů mezi ČSFR a Německem o smlouvě.
Březen: 6.
Novou platformu Za demokratické Slovensko vyhlásil Vl. Mečiar a jeho přívrženci na zasedání rady VPN.
12.
Dopad liberalizace cen a návrh zákona o půdě vyvolal shromáždění 17 000 zemědělců v pražské Sportovní hale.
14.
Václav Havel byl po vystoupení ve Slovenské televizi napaden skupinou účastníků shromáždění k 52. výročí
vyhlášení Slovenského státu. 19.
V. Klaus podal návrh na trestní řízení pro pomluvu proti poslanci Zemanovi, který uvedl, že V. Klaus ještě po 17.
listopadu přednášel slovenským komunistům. 27.
Kardinál F. Tomášek odstoupil z funkce pražského arcibiskupa.
31.
Maloobchodní obrat se ve srovnání s 1.čtvrtletím 1990 snížil o 37,1 procenta, spotřebitelské ceny se zvýšily o 54
procenta a počet nezaměstnaných stoupl na 184 000. Duben: 23.
Předsednictvo SNR odvolalo z funkce premiéra V. Mečiara, do čela slovenské vlády zvolilo J. Čarnogurského.
24.
Česká politická reprezentace se shodla, že myšlenka mezistátní smlouvy na principu mezinárodního práva mezi
ČR a SR není pro českou stranu přijatelná. Květen: Zvýšení cen uhlí, briket, koksu, plynu a topných olejů a tím i tepla pro domácnosti po zrušení dotací k cenám paliv a tepelné energie. 2.
Minimální mzda stanovena na 2.000 Kč měsíčně.
6.
Z Národní galerie byly ukradeny čtyři Piccasovy obrazy v hodnotě 30 milionů dolarů.
10.
Jednání politické reprezentace v Lánech o tvorbě a přijetí ústav.
Červen: 17.
Na jednání o státoprávním uspořádání v Kroměříži bylo dohodnuto, že bude uzavřena smlouva mezi ČNR a SNR.
21.
Území ČSFR opustil poslední transport se sovětskými vojáky.
27.
Světová banka schválila první půjčku ČSFR ve výši 450 milionů dolarů
29.
O užití přebytku 300 000 tun hovězího masa a 1 miliardy litrů mléka jednali v Židlochovicích hospodářští ministři.
Červenec:
1.
Ukončena činnost Varšavské smlouvy. Po odsunu sovětských vojsk se k otázce náhrady škod vyjádřil M. Kocáb.
„Zůstali jsme u toho, že Sověti budou platit škody, které budeme moci prokázat. V tuto chvíli je odhadujeme na 4 až 5 miliard korun.“ 23.
Poslanecký klub ODS ve Federálním shromáždění vyzval A. Dubčeka, aby rezignoval na funkci předsedy FS.
Srpen: 9.
Z vojenského útvaru v Kadani ukradeno 41 samopalů, pět pistolí a 25 ručních granátů.
28.
ODS ukončila další spolupráci s OH.
29.
Přepadení letiště Mošnov Jednotkou rychlého nasazení. Akci řídili J.Langoš a L. Dobrovský. Hledané drogy ani
zbraně nebyly nalezeny. Září: 5.-6.
Na společném zasedání České a Slovenské národní rady v Bratislavě o státoprávní smlouvě se obě reprezentace
vyslovily pro společný stát. 15.
Václav Havel se vyslovil pro konání referenda o státoprávním uspořádání.
Říjen: 1.
Zahájena velká privatizace
4.
Federální shromáždění schválilo lustrační zákon s pětiletou dobou účinnosti.
7.
Ministři zahraničních věcí J.Dienstbier a H.D.Genscher parafovali Smlouvu o dobrém přátelství, sousedství a
přátelské spolupráci. 15.
O novelizaci zákona lustračního požádal V.Havla Čs. helsinský výbor.
17.
V.Havel podepsal lustrační zákon.
Listopad: 1.
Zahájena kupónová privatizace.
8.
Objem prodeje potravin klesl za tři čtvrtě roku o 20 procent.
22.
Parafována dohoda o přidružení ČSFR k Evropským společenstvím.
Prosinec: 3.
V.Havel ve Federálním shromáždění objasnil své návrhy ústavních zákonů a novel.
16.
V Bruselu podepsána dohoda o přidružení ČSFR k Evropským společenstvím. Přes překážky a těžkosti politický rok přinesl mnoho pozitivního.
Události v Habrovanech: Údaje o obci podle sčítání domů a lidu k 31.3.1991 (Podle publikace Obce v číslech – okres Vyškov, vydalo okr.odd. ČSÚ Vyškov). Základní údaje: První písemná zpráva z roku
1350
Nadmořská výška
290m
Katastrální výměra v ha
550ha
Počet domů trvale obydlených
202
Počet domů k rekreaci
56
Počet rekreačních chat
23
Délka místních komunikací v km
5,0km
Počet obyvatel obce:
724
Z toho muži
373
Z toho ženy
351
Počet částí obce s autobusovou zastávkou
1
Pošta
1
PSČ
683 02
Spořitelna
1
Počet telef. stanic
58
Chráněná území
Rok založení
Výměra
Panská skála
1990
2,34ha
Retrospektivní vývoj oyvatelstva: Rok
Počet obyv.celkem
muži
ženy
1869
789
1900
936
1930
988
1950
896
1961
847
422
425
1970
794
387
407
1980
783
384
399
1991
724
373
351
Věková struktura obyvatel v % : Předproduktivní
18,3
19,4
18,9
Produktivní
54,5
54,8
56,6
Poproduktivní
27,2
25,8
24,5
Rok
1970
1980
1991
Vývoj bytového fondu (trvale obydl. byty) Rok
1961
1970
1980
1991
Počet bytů celkem
264
252
249
225
243
234
205
Z toho rod. domky
Hospodářská činnost (org.se sídlem na území obce) – Ústav sociální péče pro tělwsně postižené. Plocha podle druhu pozemku (ha): Rok
1970
1990
Zemědělská půda
480
470
Z toho orná půda
427
417
Zahrady
23
29
Ovoc. sady
11
9
Louky
14
10
Pastviny
5
5
Lesní půda
36
36
Vodní plochy
2
2
Zastavěné plochy
15
16
Ostatní plochy
29
26
Dopravní spojení : Počet autobusových linek - 3 Podnikání : Počet firem se sídlem v obci
1
Počet registr. soukr. podnikatelů
18
Z toho
stavební práce
3
Výroba oděvů
2
Taxislužba nákladní
1
Škola : Základní škola 1 – 4 ročník, budova postavena 1908. Kulturní památky : Zámek s parkem – 19. století Filiální kostel Nejsvětější Trojice
1749
Občanská a technická vybavenost obce : ZŠ 1 – 4 ročník
1
Kult. zařízení (sál)
1
Knihovna
1
Veř. vodovod
1
Veř. kanalizace
1
Prodejna smíš. zboží
1
Restaurace
2
Sport. hřiště
2
Rozkvět obce v r.1991 : 1 Byl oplocen vodojem 2 Dokončena stavba sociálního zařízení v budově Obecního úřadu. 3 Byly opravovány a budovány chodníky. 4 Byla opravena silnice Kočov, Habrovec, Vinohrádek, Cikánov, dokončena Nová ulice. 5 Byl regulován potok Habrovec. 6 Rybník na návsi byl vyčištěn. 7 Byla vybudována kanalizace u ZD. 8 Na návsi u mostku bylo zhotoveno zábradlí. 9 V Habrovci byla zhotovena stavidla. 10 Při budově Obecního úřadu byla zastřešena plechová garáž.
Čerpání prostředků za rok 1991 Příjmy
rozp.
plnění
91 tis. Kč
rozp. 92 tis. Kč
vodní hosp.
4
3.912,75
3
školství
-
20.338,10
-
kultura
-
180,-
-
vnitřní spr.
8
18.663,50
22
místní hosp.
-
10.155,65
12
zem. daň
67
68.890,-
67
daň z př.ob.
-
3.227,-
3
daň domovní
27
27.764,-
27
správ. popl.
1
3.930,-
3
převod z FRR
-
50.000,-
250
pokuty
-
950,-
-
z prod. domů
22
22.545,-
-
ze psů
4
5.050,-
5
z veř. prostr.
-
620
-
úroky
-
1.217,03
-
disl. pop.
-
1.872,-
104
převod SP
-
2.058,-
-
neúč. dotace
330
354.000,-
690
účel. dotace
-
236.862,60
50
prost. od OU
-
265.000
-
Celkem
463
1,054.559,43
1236
__________________________________________________________________________________________ Výdaje: Vodní hosp.
129
207.938,05
89
Doprava
80
262.529,24
45
Školství
56
52.856,81
66
Kultura
34
5759,80
3,3
Vnitř. správa
105
109.378,72
199,7
Soc. věci
2
38.000,-
50
Bytové hosp.
57
63.174,90
599
Výkup pozemku
-
2.862,-
Celkem výdaje
463
742.499,52
1.236
__________________________________________________________________________________________ zůstatek po fin. hospodaření činí
388.510,97 Kčs
zůstatek u okr. úřadu na mzdy
9.454 Kč
Přihlášeni k trvalému pobytu. Klímová Vlasta
č.249
z Brna
Tyleček Josef
č.208
z Kroužku
Kokaj Josef
č.103
ze Znojma
Provazník Radek
č.1
z Lukova
Martínek Zdeněk
č.1
z Brna
Pilát Jiří
č.22
z Brna
Masařík Miroslav
č.8
z Kr. Vážan
Zlámal Josef
č.258
z N. Hvězdlic
Kubová Josefa
č.8
z Širokého Brodu
Krejčíř Miroslav
č.215
z Velešovic
Filip Květoslav
č.295
z Velešovic
Filipová Tereza
č.295
z Velešovic
Filip Květoslav ml
č.264
z Rousínova
Šebelová Hana
č.264
z Rousínova
Šebelová Šárka
č.264
z Rousínova
Šebela Ondřej
č.264
z Rousínova
Zouhar Stanislav
č.1
z Luhačovic
Bručáková Vlasta
č.274
z Hrušovan
Šerelová Jaroslava
č.8
z Brna
Moudrá Hana
č.1
ze Zbýšova
Gryc František
č.1
z Ivanovic
Strašková Jana
č.1
z Kroměříže
Kratochvíl Josef
č.1
z Kojetína
Odhlášeni z trvalého pobytu. Růžička Miroslav
č.256
do Vyškova
Růžičková Hana
č.256
do Vyškova
Růžičková Ivana
č.256
do Vyškova
Růžička Miroslav
č.256
do Vyškova
Golizowski Josef
č.1
do Kladna
Veselá Anna
č.1
do Kladna
Girkelová Marta
č.174
do Kladna
Bestrová Anastázie
č.60
do N.Hvězdlic
Hořavová Věra
č.1
do Vyškova
Novotný Břetislav
č.213
do Klobouk
Bařinová Marie
č.295
do Náměště
Filipová Marcela
č.214
do Velešovic
Jelínek Zdeněk
č.125
do Vítovic
Pláteník Zdeněk
č.1
do D.Dunajovic
Urban František
č.1
do Brna
Urbanová Miroslava
č.1
do Brna
Oluštík Bohumil
č.1
do Brna
Růžička Martin
č.256
do Rousínova
Krejčíř Martin
č.215
do Brna
Csáková Marta
č.1
do Brna
Dundálková Lenka
č.4
do Rousínova
Dundálková Miloslava
č.4
do Rousínova
Narozené děti. Marie Krčková
č.132
7.1.1991
Michaela Kalábová
č.110
11.2.1991
Yveta Kranichová
č.44
8.4.1991
Markéta Masaříková
č.8
24.7.1991
Tereza Filipová
č.295
26.8.1991
Květoslav Filip
č.295
26.8.1991
Ilona Navrátilová
č.207
27.9.1991
David Bujáček
č.289
27.10.1991
Aneta Pospíšilová
č.266
9.12.1991
Úmrtí. Obec se s lítostí rozloučila s těmito občany : Ludmila Vysoudilová
1919
č.80
Vartová Marie
1922
č.212
Kasadrtová
1915
č.1
Lokaj Josef
1919
č.103
Bartošek Vladimír
1909
č.178
Josef Šenkýř
1902
č.110
František Baldík
1919
č.28
Marie Formánková
1948
č.1
Antonie Halámková
1904
č.70
Marie Skřivánková
1932
č.37
Miroslav Čech
1942
č.228
Blažena Kadlecová
1900
č.163
Josefa Kulová
1948
č.1
Spořitelna 1.7. bylo svoláno jednání o otevření pobočky spořitelny v Habrovanech.
Kamenolom. Práce v místním kamenolomu byla omezena. Kámen není kvalitní, objevuje se voda. Těžba se nevyplácí. Občané omezení těžby přivítali s radostí. Znamená to, totiž, ozdravění ovzduší (lom zanášel po celá léta obec prachem), také snížení počtu průjezdů nákladních aut s kamenem a štěrkem značně pomohlo čistotě obce v okolí komunikací Olšany – Rousínov.
Samoobsluha. Tržba v samoobsluze činí měsíčně asi 700.000,- Kč. Samoobsluha byla 31.12. vykradena. Pobertové odnesli cigarety a lihoviny v ceně 15.000 Kč. Pachatelé uloupené zboží odvezli autem. Nebyli vypátráni.
Soukromí podnikatelé v obci : S. Mačkal
-
pohostinství
S. Kalvostr
-
autoopravna
J. Večerka
-
malíř
B. Vrbík
-
oprava dřev. nábytku
Kopecký
-
pohostinství
Hanák
-
autodoprava
Nejstarší občané Habrovan : Hrdinka Josef, nar. 6.6.1901, Habrovany č.21 Salzburgerová Marie, nar. 4.12.1904, Habrovany č.102
Škola Ve škole učí nadále Bohumil Říha a Jaroslava Říhová. Školnice je Marta Lusková, topič Vladimír Fedra. Počty žáků :
1. roč.
11
2. roč.
17
3. roč.
11
4. roč.
13
Učitelé nadále prohlubují své metody „škola hrou“ (práce byla přerušena v r.1969 nástupem nových hledisek a nové vyuč. koncepce). Zkušenosti jsou publikovány v odb. časopisech. V zájmové činnosti žáci rádi pracují s počítači.
Kolaudace domů Havránek Miroslav
č.296
Havránek Petr
č.296
Sňatky 23.2.
Jedličková Helena, Plotěný Miroslav
27.4.
Trčková Bronislava, Masařík Miroslav
8.6.
Rousková Lenka, Dundálek Libor
27.7.
Součková Marie, Bařina Miroslav
31.8.
Žáková Marie, Horníček Ivo
21.9.
Čalkovská Naděžda, Pospíšil Milan
19.10.
Růžička Martin, Šlimarová Hana
9.11.
Grygarová Dana, Baláš Miroslav
Z dějin obce Vzpoura poddaných 15. července 1636 zemřela po těžké nemoci v brněnské jezuitské koleji poslední členka starobylého moravského šlechtického rodu paní Kateřina Alžběta Zoubková ze Zdětína. S její smrtí definitivně pohasl rod, který si jako jeden z mála moravských rodů zachoval v pobělohorském období své katolické cítění a který vydatně pomáhal Habsburkům a olomouckému biskupovi v nastolení protireformace na Moravě. Byli to právě Zoubkové, kteří po velikém úsilí zlikvidovali reformaci v Habrovanech a v Lulči již před třicetiletou válkou. Paní Kateřina, vědoma si rodinných tradic a již bez nadějí na přímé potomky sepsala 19.11.1635 v Brně u jezuitů dlouhou závěť, kde svůj ohromný majetek, včetně celého panství habrovansko-lulečského odkázala právě jezuitům. Její odkaz byl tak velkorysý, že nejvyšší písař markrabství moravského vyslal tehdy k brněnským jezuitům delegaci, aby paní Kateřina správnost doručeného testamentu osobně potvrdila, což se také stalo. Velkorysým odkazem své příbuzné byli nespokojeni potomci její sestry z rodu Dubských z Třebomyslic. Mysleli totiž, že panství připadne této rodině. Avšak Kateřina Zoubková to v závěti výslovně vyloučila. Dubští z Třebomyslic se tím cítili natolik poškozeni, že celou záležitost předložili zemskému soudu, pak císaři a nakonec papeži. Přesto, že jezuity očerňovali z podvodu, Habrovany zůstaly v držení jezuitů. V roce 1684 náhle odeslali habrovanští k zemskému soudu na jezuity stížnost, že jim ukládají nesnesitelné roboty a daně. Ke stížnosti habrovanských se později připojili též poddaní z Lulče a neméně i Nemojan a celá věc způsobila jezuitům dosti velké potíže. V jejich archivu se dodnes zachovalo několik dopisů, které jsou vysvětlením celé záležitosti. 13.6.1679 potvrdil habrovanský purkrabí jezuitům, že baron Dubský tajně navštívil habrovanské panství a poddaným nasliboval spoustu nesplnitelných věcí a podněcoval je ke vzpouře. Asi navštívil také faru v Lulči, kde žil farář Funijak, který s jezuity vedl vleklé spory o kopaniny (u kostela sv.Martina v Lulči). I tomuto baron Dubský leccos přislíbil. Sepsal tedy Habrovanům stížnost, kterou pak poddaní opsali, opatřili tajně obecní pečetí a odeslali k zemskému soudu. Konkrétní důkazy však doložit nemohli. Naopak, jezuité měli v Habrovanech několik příznivců, kteří je o každé akci vzpurných poddaných informovali. Zachoval se např. dopis z 9.6.1684, ve kterém jezuité byli informováni o tom, že habrovanští sedláci začali agitovat proti jezuitům i v Lulči a Nemojanech, kteří se nakonec ke vzpouře připojili. Mezi nespokojenci byl jmenován mladý Jura Šmudla, v Lulči pak byl největším rebelem jistý Bartoloměj, manžel děvečky lulečského faráře. Mezitím však baron Dubský prohrál s jezuity důležité stání, takže bylo zcela jisté, že nebude plnit sliby, protože se majitelem panství nestane. Proto se k habrovanským přidalo v Lulči a Nemojanech jen pár nespokojenců, zatímco se většina držela obezřetně zpátky. Celá vzpoura nakonec skončila fiaskem. Jezuitům se podařilo odstranit faráře Funijaka z Lulče a baron Dubský byl s žalobou na jezuity odmítnut. Všechno nasvědčovalo tomu, že také stížnost poddaných skončí špatně. Proto purkmistři z Habrovan, Lulče a Nemojan se rozhodli stáhnout svoji stížnost zpět. 4.7.1684 vydaly všechny tři obce společné prohlášení, že stížnost byla falešná a že žádný z rychtářů, purkmistrů a radních těchto obcí o ní nevěděl. Zemský tribunál řízení o ukládání nesnesitelných robot a kontribucí ze strany jezuitů na bedra poddaných habrovanského panství definitivně zastavil. Tak skončila nevolnická rebelie v Habrovanech.
