Městského výboru Komunistické strany Čech a Moravy v Havířově III. ročník
„Nejdeš-li proti nám, pojď s námi“ Arogance vedení havířovské ČSSD posílá své zastupitele do opozice O výsledku voleb rozhodli stejně v Havířově jako ve všech ostatních městech a obcích odpovědní voliči, kteří k volbám přišli. A patří jim za to velké poděkování. Končící primátor Havířova ing. Osmanczyk v povolebním týdnu používá vůči KSČM silná slova o nedůvěryhodnosti či dokonce podvodu na voličích v důsledku toho, že havířovská ČSSD pod jeho vedením nezískala takový mandát, aby mohla ČSSD v Havířově rozhodovat sama. Za hlavní příčinu krachu povolebních jednání prohlašujeme zvyk hlavních představitelů havířovské ČSSD jednat z pozice absolutní síly, nátlaku a metod zastrašování. Přehlížení názoru druhých a přesvědčení o své jedinečnosti dotlačilo havířovské komunisty k přehodnocení postoje. Povolební urážlivé výroky primátora ing. Osmanczyka na adresu havířovské KSČM jsou důkazem jeho despotické politicky nevyzrálé povahy, bez schopnosti naslouchat a respektovat názor druhých. Havířovská KSČM byla připravena uzavřít koaliční smlouvu s ČSSD, ale za daného stavu věci, bez potřebné sebereflexe bývalého koaličního partnera, toto již nebylo možné.
Po hlubokém uvážení všech okolností jsme se rozhodli uzavřít koalici, která bude ku prospěchu všech občanů města Havířova, nastolí klidné a demokratické pracovní prostředí, kde slušnost nebude vnímána jako slabost. Za havířovské komunisty Bc. Daniel Pawlas, předseda MěV KSČM
1
Jak jsme se chystali na volby … Tak jako všechny strany, tak také naše KSČM měla plné ruce práce v předvolebním období. Připravili jsme řadu materiálů, které jsme jednak dodali poštou do všech domácností, jednak roznáškovou službou a hlavně osobní agitací mezi občany Havířova. Ať už to byly letáky, mimořádný Zpravodaj MěV KSČM nebo kalendář na rok 2015 s fotografiemi míst, které jsme za poslední volební období nechali vybudovat nebo změnit. Vyvrcholením bylo předvolební setkání dne 8. října u obchodního domu ELAN. Na tomto setkání jsme představili osobně naše kandidáty, akci jsme doplnili hudbou, kterou nám zajišťoval náš člen Jarek Jeziorský s manželkou Ivetou. Úspěšné bylo i vystoupení malých mažoretek z MKS Havířov, které pracují pod vedením paní Kamily Charvátové. Setkání jsme ozvláštnili i předvolebním gulášem, který připravili a rozdávali naši kandidáti. Dětem jistě chutnala cukrová vata s barvou a příchutí třešní a potěšil je balónek s logem KSČM. Naši členové i při této akci nabízeli příchozím předvolební materiály včetně nějaké malé upomínky. Osobní agitaci považujeme vždy za nejúčinnější. Akce se vydařila nejen díky organizátorům, ale i díky počasí, které nám přálo. Danuše Holeksová. foto: Josef Slowik
2
AKTUÁLNĚ M. Vostrá: Ideologické spory v obcích jsou při tvorbě nových koalic nesmyslné V posledních dnech se začaly ozývat hlasy, které kritizují naši možnou účast v obecních koalicích s hnutím ANO či jinými, nově vzniklými lokálními hnutími. Jde o další přenášení ideových sporů celostátní politiky na komunální úroveň. Tentokráte po volbách. Na komunální úrovni přece nejde o velkou a mnohdy nesrozumitelnou celostátní politiku, ale o jasná praktická řešení lokálních problémů obcí a měst. Pokud občas slyšíme, že jde hlavně o opravy chodníků, úpravu zeleně, územní plány či místní služby sociální péče atd., tak se výjimečně nejedná o zjednodušování, ale zkrátka o fakt. Někteří představitelé politických stran bohužel díky absenci vlastního zajímavého programu, nebo alespoň myšlenky, mají tendenci přesto dělat místní politiku ideologicky. Pravdou je opak. KSČM, ač tradiční strana, se nemá problém spojit s novými hnutími, která sdílejí shodný názor na správu obcí, a nově vznikající koalice potvrzují, že ani nová hnutí tento problém také nemají. Je to důkaz, že je KSČM díky svému předchozímu působení v komunální politice brána velmi vážně, a že výsledky jejích zástupců nejsou vůbec zanedbatelné. A místní občané jsou schopni toto lehce rozlišovat. Komunisté prokázali, že jsou schopni prosadit důležitá opatření a projekty ve městech a obcích a já jim chci popřát další úspěchy i v novém volebním období. Autor: Ing. Miloslava Vostrá, místopředsedkyně ÚV KSČM Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM
V nastávajícím volebním období 2014 – 2018 povede havířovskou radnici koalice KSČM, Hnutí Ano 2011 a Hnutí pro Havířov.
USTAVUJÍCÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA HAVÍŘOVA SE KONÁ V PÁTEK 07. 11. 2014 OD 10.00 HOD. V KULTURNÍM DOMĚ RADOST 3
Pachatelé se vracejí na místo činu Tato myšlenka mě napadla téměř okamžitě po přečtení rozhovoru s prezidentem Hospodářské komory České republiky ing. Vladimírem Dlouhým, CSc., který zveřejnil Deník 21. 10. 2014. Ne, nejde o detektivku, ve které detektivové objasňují trestný čin a hledají pachatele, kterého často odhalí při jeho návratu na místo činu. V tomto případě známe předmět zájmu pachatele, kterým je rozvrat ekonomiky země a rozkradení jejího majetku. Metoda využita pachateli je divoká privatizace země, a to ve prospěch především podnikatelů v zahraničí. Je to proto, že takto se daleko složitěji dohledává rozkradený majetek a také proto, že zahraniční společníci jsou chráněni zákony svých zemí. A navíc jsou vděční. Známí jsou i pachatelé, kteří mají rozdělené úkoly. Hlavní osobou je otec zakladatel (VK), který je rovněž autoritou akce. Dále to jsou vykonavatelé, kteří řídí centrální úřady, ministerstva atd. Poté to jsou ti skuteční realizátoři rozkradeni všeho, co lid této země v době „totality“ vytvořil. Realizátoři pak odevzdávají „desátky“ autorům i vykonavatelům na úrovni centrálních orgánů, ale i orgánů, jejichž úkolem je takovou činnost potírat a trestat. Tak se nám rodí majetky Grosse, Řebříčka, P. Němce, Dalíka. Langra, Drobila, tenisty Šmída, ale i obou uhlobaronů Koláčka a Bakaly, Topolánka, Krejčíře a stovkám dalších. Hlavním organizátorem divoké privatizace byl právě prezident Hospodářské komory České republiky ing. Vladimír Dlouhý CSc., který si v těchto dnech přišel prohlédnout místo činu, kterým je Moravskoslezský kraj, na kterém se devastační účinky privatizace projevují s největší razancí. Není žádným tajemstvím, že tento kraj se potácí ve smrtelných křečích a pomoc centra i Hospodářské komory má podobu provolání a slibů. Myslím, že nebude na škodu představit a připomenout onoho pachatele. Není to nikdo jiný než Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. Kdo to je? Po ukončení studia na VŠE v roce 1978 studuje ještě v Belgii. V létech 1984 – 1989 pracuje v prognostickém ústavu ČSAV. V roce 1978 se z kariéristických důvodů vetřel do KSČ, kde působil a angažoval se do listopadu 1989. Ještě za převratu si nasypal popel na hlavu a hlavně se slzami v očích projevil obrovskou lítost nad nerozvážným vstupem do KSČ. I tento kariéristický tah se mu opět vyplatil – ihned se stává členem Občanského fóra a ještě v listopadu 1989 je jmenován místopředsedou vlády ČSFR a poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Ve funkci ministra průmyslu a obchodu zůstává až do roku 1997. Další jeho angažmá je v desítkách správních a dozorčích rad doma i v zahraničí, kde získává další kontakty a rozmnožuje svůj kapitál. Neslavně skončila ODA, kde působil jako předseda. Strana po finančních skandálech musela činnost ukončit, stejně jako nadace Bohemia. 4
Pachatelem rozvratu ekonomiky státu se stává svojí mimořádnou aktivitou při divoké privatizaci, to znamená při likvidaci obchodu a průmyslu Československé a později České republiky formou jejího rozkrádání. Po jeho odchodu z vládních funkcí zůstala spálená země. Postupně zanikla Škoda Plzeň, Závody ČKD, Sigmy, výroba a prodej investičních celků jako byly pivovary, cukrovary, Kovona a další, které měly v zahraničí dobrý zvuk. Vytvořily se podmínky pro likvidaci těžebního průmyslu divokou privatizací OKD i Severočeských uhelných dolů, zanikla ocelárna POLDI a další závody hutního i strojírenského průmyslu. Zanikla i taková odvětví jako byl sklářský a textilní průmysl. Ztratili jsme odbytiště na východ i západ od našich hranic. Pro pamětníky bych chtěl připomenout finanční machinace s firmou Broda v Opavě, odkud peníze tekly do pokladny ODA. Pozůstatkem je i chátrající významná památka – Obchodní dům Textilia v Ostravě. Země zchudla, ale narůstal počet milionářů a miliardářů. Po ukončení angažovanosti ve vládních funkcích v létech 1997 – 2012 se ukryl částečně do tzv. soukromého sektoru a své aktivity rozvíjel hlavně v zahraničí. Co kdyby lidé procitli a začali se ptát po pachateli. V roce 2012 dospěl k závěru, že již nebezpečí nehrozí a rozhodl se vrátit do politiky a protože nikdy nebyl žádným troškařem, myslí hned na funkci nejvyšší - na prezidenta republiky. Neuspěl. Lidé ho prohlédli a nedali mu důvěru. Proto se rozhodl jít cestou, kde má hodně vděčných přátel a stal se alespoň prezidentem Hospodářské komory ČR. Funkci, kterou získal, chápe jako nástupiště pro další politickou kariéru. Tento pán se rozhodl navštívit místa, na kterých se jeho působení ve vládních funkcích vrylo nejhlouběji, Moravskoslezský kraj. Nepřichází s pokorou pachatele, ale beze studu rozdává moudra a rady. Zjistil, že jsme v kraji zanedbali vzdělaností strukturu obyvatel, máme špatnou infrastrukturu a dopravní obslužnost atd. Zjistil, cituji: „dále jako Hospodářská komora musíme hledat všechny kroky, abychom s vládou efektivně spolupracovali“, dále podmíněně říká: „měli bychom hledat všechny cesty, jak zlepšit podnikatelské klíma“. Silně mi to připomíná popěvek Osvobozeného divadla (to ještě kultura byla na straně chudých). Dovolím si jej připomenout, zaměňuji jen městkou radu za hospodářskou komoru „… Hospodářská komora zasedala, řešila, jak by se zničila ta krize, co nám tolik dodala. Po debatě hlučné dosti proti nezaměstnanosti jeden kos (VD) zvednul nos a pak božskou káp, ať se natiskne leták. V tom letáku ať stojí, ať nikdo se nebojí, Hospodářská komora na stráži stojí, pomoc mají jistou. Že na ně vzpomínáme, že peníze nemáme, tak jim ten leták dáme, nemaj co dělat, ať si čtou.“ A takový je i přístup pachatele při návratu na místo činu. Holt, stále platí, že sytý hladovému nevěří, platí i pravda, že pachatelé nejsou spravedlivě ani politickými i justičními orgány „oceněni“. Stále platí, že krást se nesmí, ale platí to jen pro malé zlodějíčky, rozkrádané miliardy nelze v České republice dohledat a ocenit je. Stále je však potřebné si připomínat kdo jsou pachatelé a to i bez ohledu na to, jakou mají právě masku. Ing. Oldřich Blažek ZO KSČM č. 47
5
17. listopad – Mezinárodní den studentstva Je připomínkou tragických událostí, ke kterým došlo před 75 lety v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. U příležitosti 21. výročí vzniku 1. ČSR se měla konat na Václavském náměstí v Praze poklidná demonstrace, ale zakročily zde ozbrojené síly pořádkové služby i jednotky SS. Při jejich střelbě byl zabit pekařský dělník Václav Sedláček a těžce zraněn student lékařské fakulty University Karlovy Jan Opletal. Svému zranění podlehl. Pohřeb Václava Sedláčka se konal 4. 11. 1939 a byl přísně sledován gestapem. Zúčastnit se směli jen nejbližší. Rodinu za okupace postihl další krutý osud, hrob nebyl udržován a později byl zrušen. Dnes má Václav Sedláček pamětní desku na místě, kde byl zastřelen. 15. 11. byla rakev s ostatky Jana Opletala převezena na nádraží a odeslána do vsi Náklo na Moravě. Následovaly další demonstrace proti okupantům a ti s odplatou neváhali. České vysoké školy byly uzavřeny na dobu tří let (do konce války však nebyly otevřeny), bylo zatčeno a popraveno 9 představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorhovský, Václav Šafránek, Jan Weinert) a 1200 studentů bylo převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Nepřežilo 35. V roce 1941 se uskutečnila v Londýně schůze Mezinárodní studentské rady, která přijala Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu. To vyhlásilo 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva. Je to jediný den mezinárodního významu, který má český původ. V posledních letech je datum 17. 11. spojováno stále více s rokem 1989, tzv. „Sametovou revolucí“, v dějinách naší vlasti zůstane však tento den navždy dnem, který bude připomínat první důrazný výraz odporu českého národa proti německým okupantům.
Jan Opletal
Václav Sedláček
Marie
6
Z historie vzniku komunistického hnutí v našem kraji Pod vedením KSČ k ustavení internacionální strany na Ostravsku Sjezd strany v květnu 1921 položil základy Komunistické strany Československé, která zároveň sdružovala maďarské a ukrajinské revoluční dělníky v Československu. Teď už byl před stranou jediný úkol, a to sloučit s KSČ již dříve existující německé oddělení KSČ a komunistické skupiny, které pracovaly pod vedením S. K. Neumanna. Na Ostravsku se vytvořil společný výbor české, německé a polské levice již před květnem 1921. Pod jeho vedením se konaly společné májové manifestace s komunistickými hesly. Po ustavujícím sjezdu začala na Ostravsku kampaň na seznámení se závěry sjezdu. Jedna z prvních plenárních schůzí se konala v Moravské Ostravě 25. května 1921, na programu byla zpráva ze sjezdu strany. K této otázce přijalo následující usnesení: „Župní zastupitelstvo župy XIV. (Moravská Ostrava), usnáší se na své vlastní župní konferenci… aby delegáti na sjezd sjednocovací byli řádně v organizacích zvoleni a to na každých 3 000 příslušníků jeden delegát.“ 1) Na mimořádném sjezdu PSPR, který se konal 12. června 1921, se rozhodli delegáti založit polské oddělení KSČ a vyslovili se pro bezpodmínečné přijetí 21 podmínek Komunistické internacionály. 2) Nyní již nestálo nic v cestě k ustavení jednotné internacionální komunistické strany Československa na Ostravsku. Buržoazie se snažila různými kampaněmi v tisku pomlouvat a špinit sovětské Rusko a Komunistickou internacionálu. Tato kampaň však nijak neodradila československý proletariát od sympatií k Rusku. Dělnictvo naopak velmi pozorně sledovalo zasedání III. kongresu Komunistické internacionály v červu až červenci 1921, na němž se jednalo o přijetí KSČ do řad Komunistické internacionály. Kongresu se zúčastnila delegace KSČ v počtu 21 členů (Ostravsko zastupoval Jan Jaroš) a 7 členů německého oddělení KSČ. 3) Na tomto kongresu V. I. Lenin, který velmi pozorně sledoval vývoj KSČ, vysoce ocenil snahu B. Smetala o vybudování KSČ jako masové strany. Kongres kritizoval i některé chyby KSČ a vytýčil pro ni nejbližší úkoly v souvislosti s přípravou sloučení strany v jednotnou, internacionální a masovou stranu. Komunistická strana československá byla Komunistickou internacionálou uznána jako důležitý činitel v mezinárodním dělnickém hnutí. Pracující v Československu se dozvěděli o přijetí KSČ do Komunistické internacionály ze stranického tisku, který psal: „Přes Berlín se nám sděluje: Dne 16. t. m. konala se v Moskvě společná schůze české delegace spolu s výkonným výborem III. internacionály. Po živé debatě bylo rozhodnuto, aby Československá strana komunistická přijata byla do III. internacionály.“ 4)
7
Zpráva o přijetí KSČ za sekci KI byla přijata revolučním proletariátem Československa s velkým nadšením. Posílila jej v dalším boji a dala mu pocit ještě většího a hlubšího sepětí s proletariátem celého světa. Dělníci přímo s nadšením sledovali zprávy delegátů z moskevského zasedání, kteří na zasedáních ve stranických organizacích referovali o sovětském Rusku, o zemi, kde nevládne vykořisťování člověka člověkem, o zemi, kde dělnická třída buduje s velkým úsilím a nadšením svůj vlastní socialistický stát, který se stane základnou pro osvobození proletariátu celého světa. Československý proletariát prokazoval svou revolučnost i jiným způsobem. Významnou akcí, na které byla dokumentována síla komunistického přesvědčení a rozhodnost pokračovat v bojích z let 1917 – 1920, byla rudá Spartakiáda v Praze na Maninách, které se zúčastnily desetitisíce proletářských cvičenců. Cvičení ostravských mužů s kylofy mělo značný úspěch u diváků. 5) Ostravsko spolu s dalšími moravskými okresy vyslalo nejpočetnější výpravy. A právě dělnická Spartakiáda byla významným úspěchem Federovaných dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ), které se považovaly za organizační složku Komunistické strany československé. Úspěchem maninské Spartakiády nebyla jen účast cvičenců a návštěvníků, ale také pohotovost a obětavost příslušníků FDTJ, kteří za pomoci ostatních dělníků a dělnic připravili Spartakiádu a zabezpečili vzornou organizaci celého průběhu. Tisk o tom napsal: „všude byla vzorná kázeň a pořádek, které ani v jediném případ nebyly porušeny“. 5) V souvislosti s přípravou slučovací konference se konaly v neděli 17. července 1921 okresní konference, kterých se zúčastnili kromě všech důvěrníků organizací rovněž delegáti zvolení v organizacích podle klíče 1:100 a zástupci organizací mládeže, žen, FDTJ a bezvěrců. 6) Obdobným tempem jako v okresech a krajích probíhaly přípravy na sloučení v celostátním měřítku. Ne 26. srpna byla svolána konference zastupitelstva československé komunistické strany do Prahy. Na této konferenci byla vyslechnuta zpráva zástupců, kteří se zúčastnili III. kongresu KI, o tom, že strana byla přijata za člena Komunistické internacionály. Na ni navazovala dne 27. srpna 1921 společná říšská konference všech komunistických organizací v Československu, která se rozhodla svolat na 30. října 1921 slučovací sjezd. 7) Všude probíhaly přípravy k internacionálnímu spojení československého proletariátu. Jedním z důležitých úkolů strany před slučovacím sjezdem bylo vypracování nového organizačního řádu, který by byl vypracován na základě a v duchu leninského učení o straně nového typu. Tento organizační řád musel být zpracován, pokud se KSČ měla stát skutečnou bojovou organizací československého proletariátu a splnit svůj historický úkol úderného oddílu dělnické třídy. 1) Dělnický deník, 14. června 1921 2) viz podrobnější podkapitola“ Podíl polského hnutí … 3)Provolání československé části delegace KSČ na III. kongresu KI a německé části delegace Za revoluční stranu, Svoboda Praha 1971. str. 316 a 31. 4) Rudé právo, 21. června 1921 a Dělnický deník, 23. 6. 1921 5) Dělnický deník, 27. června 1921 6) Dělnický deník, 29. června 1921 7) Usnesení o svolání ustavujícího sjezdu jednotné KSČM, Za revoluční stranu, Svoboda Praha 1971., str. 329 Josef Slowik, ZO č. 57
8
VZPOMÍNÁME U příležitosti 96. výročí Dne vzniku samostatného československého státu e naše společná delegace MěV a klubu zastupitelů KSČM zúčastnila položení květin u pamětní desky před kostelem Svaté Anny. Rovněž i na pohřebišti v Prostřední Suché byla položena společná kytice u památníku umučených rudoarmějců. Vím, že je velmi těžká doba, mnoho lidí se bojí, ale ti co byli před námi, to měli ještě těžší, a přesto bojovali, více stáli při sobě. Dnes zmizela solidarita. Lidé myslí více jen na sebe. Dnešní mladé generaci se vzpomínky na nacistickou okupaci zdají mnohdy neuvěřitelné. Člověka zatkli, vyslýchali, týrali, mučili a nakonec zbavili života třeba jen proto, že byl vlastenec, žid nebo rom. Ubili v něm všechnu lidskou důstojnost, vzali mu jméno a označili jej pouhým číslem v zástupu stejně zubožených, z nichž žádný nevěděl, dožije-li se příštího dne. Ve slepé zuřivosti zapalovali celé vesnice, podražďovali celé rodiny a celé národy. Šest dlouhých let ovládalo toto násilí porobenou Evropu, než přišel květen 1945 a poražení nacistického Německa a jeho spojenců. František Fic
Byli jsme na Vinobraní Jako každým rokem i letos připravila organizační komise při MěV KSČM zdařilou akci – Vinobraní. Ti, kdo přišli, určitě nelitují. Po přivítání členem MěV KSČM se všichni začali dobře bavit. K poslechu, zpěvu, ale hlavně k tanci hrála oblíbená Duo Cherry, která výběrem písní vyhověla snad opravdu všem. Jako vždy nechybělo ani bohaté občerstvení. Chutné jednohubky připravily členky Levicového klubu žen, na odbyt šly i čerstvé vonící koláče a kuchařky sklidily velkou chválu za večeři – výtečný guláš. Samozřejmě byly dobře zásobeny i bary s nápoji. Pochutnat jsme si mohli jak na víně, pivu, tak i na něčem „tvrdším“, třeba oblíbené vařonce. Přítomní jen litovali, že konec byl stanoven už na jednu hodinu, někteří se vůbec nehodlali loučit. Při odchodu nešetřili chválou a přáním, ať zase brzy něco děláme. Poděkování tedy patří všem, kdo se jakkoli na organizaci a zdárném průběhu zdařilé akce podíleli. Marie K 9
Stalo se před: 670 600
Karel IV., Arnošt z Pardubic a Jan Lucemburský položili základní kámen ke stavbě chrámu Svatého Víta, Václava a Vojtěcha V Kostnici zahájen církevní koncil, na kterém chtěl mistr Jan Hus 5. 11. 1414 obhájit své názory na reformu církve 21. 11. 1344
215
28. 11. 1414 Jan Hus v Kostnici zatčen Vypravil Jiří z Poděbrad poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu k panovníkům západoevropských zemí s cílem vytvořit svaz 26. 11. 1464 evropských panovníků, který by zabránil turecké expanzi, omezil církevní nadvládu a zajistil mír v Evropě 9. 11. 1799 Provedl generál Napoleon Bonaparte státní převrat v zemi
175
19. 11. 1839 Narodil se Emil Škoda, technik a podnikatel
155
24. 11. 1859 Publikoval Charles Darwin spis O původu druhů
145
17. 11. 1869 Otevřen Suezský průplav pro dopravu
140
30. 11. 1874 Narodil se Winston Churchill Pohřeb medika Jana Opletala, který zemřel 11. 11. na následky 15. 11. 1939 střelby při protinacistické demonstraci během německé okupace. Nacisté podnikli brutální útok na české vysoké školy, popravili 9 studentských funkcionářů, obsadili koleje a 1200 studentů 17. 11. 1939 odvlekli do koncentračních táborů (mezi nimi byl i Ing. Ladislav Bém, člen naší městské organizace). Uzavřeli české vysoké školy Předán do užívání druhý dům pionýrů v republice a to v Českém 7. 11. 1949 Těšíně Poprvé vyrobeno plutonium, použito na atomové bombě pro 6. 11. 1954 Nagasaki Zemřel v Ostravě Jan Šoupal, sbormistr a hudební pedagog, 25. 11. 1964 upravoval moravské a slezské lidové písně 19. 11. 1969 Přistálo na Měsíci Apollo 12 Lidé v Polsku vyšli do ulic s transparenty Solidarity při pohřbu 3. 11. 1984 kněze J. Popieluszky
600 550
75
75
65 60 50 45 30 25 25 25 25 25
9. 11. 1989 V noci na 10. 11. padla berlínská zeď Vzpomínková studentská demonstrace – 6O.výročí nacistického 17. 11. 1989 zákroku proti českým vysokým školám – začátek tzv. sametové revoluce 19. 11. 1989 Založeno Občanské Fórum (OF) 24. 11. 1989 Odstoupilo vedení KSČ Zrušilo Federální shromáždění článek 4 Ústavy o vedoucí úloze 29. 11. 1989 KSČ
20
27. 11. 1994 Miloslav Vlk jmenován kardinálem
10
22.11.2OO4 Začala oranžová revoluce na Ukrajině
Písemné příspěvky zasílejte na
[email protected] ******************************************************************************************************************** Vydává MěV KSČM Havířov – určeno členům KSČM a sympatizujícím občanům Telefon: 596 436 357 E- mail:
[email protected] www.kscmhavirov.cz uzávěrka příštího čísla 26. 11. 2014 – 12. číslo vyjde 3. 12. 2014 *** NEPRODEJNÉ***
10
