Nebojte se dobře najíst.... hezky česky I. Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev

Nebojte se dobře najíst . I y k s e č y k z ... he

Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev

OBSAH

4

Co víme o dietě?

6

Hezky česky...

8

Bylinkář

9

Abeceda vitamínů – H (biotin)

10

Polévka je grunt...

12

Knedlo zelo...

14

Maso po česku...

16

Skoro i bez masa...

18

Česká buchta...

20

Celer

24

Jsou dny, kdy bývá o něco hůř

26

TÉMA – rýže

Těžko říci, kdy si česká kuchyně vysloužila nálepku s nádechem jistého odsouzení jako nezdravá, nudná a dnešním trendům racionální výživy nevyhovující. Je pravdou, že ve spotřebě uzenin a jiných nezdravostí jsme dlouho vynikali. Nicméně když prolistujete „bibli“ českých kuchařek Domácí kuchařku Magdaleny Dobromily Rettigové, zjistíte, že vyniká pestrostí, kreativitou a rozhodně nepomíjí ani používání zeleniny a jiných zdravých potravin. Také česká kuchařská kniha z r. 1965 obsahuje spoustu receptů, nad kterými souhlasně pokývne kdejaký zastánce zdravé výživy. Obě se ovšem shodují na tom, že základem každého dobrého jídla jsou čerstvé a kvalitní suroviny a jen takové jídlo nám přinese potěšení, ale také potřebné výživné látky. Naštěstí se v poslední době obrací spousta mistrů kuchařů k české kuchyni čelem a úspěšně křísí to nejlepší, co nám naše tradiční kuchyně nabízí. Dle jejich a i dle našeho skromného mínění si totiž česká kuchyně zaslouží čestné místo po boku jiných, dnes věhlasnějších kuchyní. A proto, nebojte se připravit si nějakou opravdu českou klasiku, ale hlavně: „Nebojte se dobře najíst!“

Za redakci Vaše P.S.: Pro zaslání svých receptů využijte stránky: www.claudie.crohnovanemoc.cz

IDIOPATICKÉ STŘ EVNÍ ZÁ NĚTY doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc. ? CO VÍME O DIETĚ Dieta je u pacientů s idiopatickými střevními záněty věčné téma, k němuž se stále vrací lékaři i pacienti. Kromě nesčetných brožur obsahujících obecná doporučení i konkrétní recepty kolují mezi lidmi zvěsti o „zaručených“ dietách a potravinových doplňcích, které paní či panu X vyléčily ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu nemoc. Pokusme se shrnout, co v současné době víme o významu dietního stravováníu pacientů s idiopatickými střevními záněty. Jakou dietu drží nemocní s idiopatickými střevními záněty v praxi? Studie, které sledovaly dietní zvyklosti u pacientů s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou, ukázaly, že preferují ve stravě rafinované (tzv. „bílé“) cukry, což je současně spojeno s poklesem podílu ovoce, zeleniny a obilovin. Z analýz zároveň vyplynulo, že tento posun jídelníčku je zčásti instinktivní a zčásti způsobený nedostatkem informací. Zřejmě se zde projevuje paradox: literatura a internet nabízejí tak širokou škálu dietních doporučení, že i velmi pečlivý čtenář si po jejich prostudování neodnese jednoznačnou představu co jíst a čemu se vyhnout. Když se zeptáme svých pacientů, jaké potraviny v jídelníčku tedy skutečně vynechávají, dospějeme k sestavě, která zhruba odpovídá dietě u chorob žlučníku. Nemocnívynechávají tuky, maso konzumují omezeně, a přesouvají tedy těžiště své výživy do složky rafinovaných cukrů. Zeleninu pak vynechávají především z obavy ze zvýšeného nadýmání a vzestupu počtu stolic. Růst příjmu rafinovaných cukrů může být také výsledkem podvědomé potřeby jednoduchého zdroje energie pro strádající organismus. Dieta vybudovaná na dominanci rafinovaných cukrů může vysvětlovat zvýšený výskyt zubního kazu u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Kazivost chrupu tedy rozhodně není projevem nemoci samotné, nanejvýš může souviset s dlouhodobým užíváním některých léků. Existuje prokazatelně škodlivá strava u Crohnovy nemoci a ulcerózníkolitidy? Byla provedena řada lékařských studií, které sledovaly možný vztah mezi vznikem, popřípadě zhoršením průběhu idiopatických střevních zánětů a složením stravy. Vynechání sladkostí a rafinovaných cukrů, o jejichž větší spotřebě jsem se zmínil, vůbec nevedlo ke zlepšení průběhu nemoci. Četné další studie se věnovaly možnému podílu různých bílkovin, tuků, cukrů, kávy nebo alkoholu na vývoji nemoci. Žádná z nich 4

nepotvrdila prokazatelně pozitivní nebo negativní vlivy. Některé práce zvažovaly, zda rostoucí výskyt onemocnění idiopatickými střevními záněty nemůže souviset s růstem konzumace ztužených tuků (margarínů) ve 20. století. Ani tato teorie nebyla potvrzena. Diskutováno je nadále postavení vlákniny. Nepopiratelným faktem je, že podíl vlákniny ve stravě prudce klesl zejména v minulém století, což nepříznivě ovlivňuje složení bakteriální mikroflóry trávicího traktu a nepochybně souvisí s růstem výskytu řady nemocí, které označujeme jako civilizační. Teoretické modely podporují zvýšení podílu vlákniny ve stravě nemocných s idiopatickými střevními záněty jako projektivního faktoru, který může průběh nemoci pozitivně ovlivnit. Je však třeba zdůraznit, že pro pacienty se střevními záněty je vhodná především tzv. rozpustná vláknina. Nerozpustná vláknina může působit ve fázi akutního vzplanutí nemoci nepříznivě, nevhodná je také ve specifických situacích, jako jsou pooperační stavy a zúženístřeva. Existuje prokazatelně příznivá dieta u Crohnovy nemoci a ulcerózníkolitidy? Odpověď na tuto otázku je třeba rozdělit do třískupin: 1. dieta v klidové fázi nemoci 2. dieta v akutním vzplanutínemoci 3. dieta ve speciálních situacích Dieta v klidové fázi nemoci se nemá zásadně lišit od tzv. racionální diety, tedy obecných zásad zdravé výživy platných i pro zdravou část populace. Obecně řečeno není důvod k žádným striktním dietním omezením. Z čeho se skládá racionální dieta? Hlavní složkou a zdrojem energie jsou lehce stravitelné škroby (těstoviny, brambory, rýže atp.), mezi bílkovinami dáváme přednost lehce stravitelným masům (tzv. bílá masa = drůbež, ryby), vejcím a mléčným výrobkům (s výjimkou pacientů, kteří mají tzv. laktózovou intoleranci). Ve skupině tuků mají v souladu s moderními zásadami

zdravé výživy představovat nasycené (živočišné) tuky maximálně 10 % denního energetického příjmu. Zelenina a ovoce jsou zdrojem vitamínů a vlákniny, jejich výběr a úprava se má řídit podle individuální tolerance a chuti – tedy není nutné předem některé z nich vyloučit či omezovat. Velmi důležitou součástí dietního režimu je pravidelný stravovací harmonogram, v němž platíobecná zásada – menšíporce častěji. Dieta v akutním vzplanutí nemoci vyžaduje jediné zásadní dietní opatření – tzv. bezezbytkovou dietu. Ta spočívá ve vynechání nerozpustné vlákniny ve stravě – tedy čerstvé zeleniny, čerstvého ovoce, luštěnin a výrobků z celozrnných obilovin. Rozhodně však nemá smysl, ba ani není vhodné omezovat vlákninu rozpustnou (např. vařenou kořenovou zeleninu,, sušené ovoce bez slupek a pecek). Protože z nejrůznějších důvodů stoupajíenergetické nároky organismu, je vhodné zvýšit podíl lehce stravitelných škrobů (ideálně těstovin). Naopak není důvod omezovat přísun bílkovin a tuků, pouze dbát na takovou úpravu, která přispívá k jejich lehké stravitelnosti (vaření, dušení, příprava v páře, pečení v alobalu). Znamená to tedy, že bychom si dočasně měli odpustit smažení, grilovánínebo fritování. Dieta ve speciálních situacích se týká následujících situací, které se při onemocněníidiopatickými střevními záněty mohou vyskytnout: dočasný či trvalý střevní vývod (stomie), stavy po operacích střeva, zúžení střeva (stenóza) a tzv. syndrom krátkého střeva (situace, kdy je plocha sliznice tenkého střeva v důsledku operací nebo závažnosti choroby omezena na kritické množství). Většina těchto situací je vhodná k individuálnímu posouzení lékařem, který ve spolupráci s dietní sestrou připraví pacientovi dietu šitou na míru platnou i pro klidovou fázi choroby. Nemocní se střevními stenózami při Crohnově nemoci mají provést jediné trvalé dietní opatření – vynechat nerozpustnou vlákninu také v klidové fázi choroby. Mohla by totiž zhoršit průchodnost střeva a v krajním případě vést až tzv. ileoznímu stavu („zauzlenístřev“). Jaké jsou základní chyby v dietním stravování při idiopatických střevních zánětech? Omezení stravy při zhoršení průběhu nemoci. Bylo zjištěno, že v době přijetí do nemocnice 80 - 90 % pacientů s idiopatickými střevními záněty trpí podvýživou. Proč tomu tak je? Při zhoršení průběhu nemoci či dokonce akutním vzplanutí klesá chuť k jídlu, zároveň však rostou energetické nároky organismu. Horečky způsobují katabolismus (odbourání, ztrátu) tělesných bílkovin, průjmy vedou nejen k nedostatku vstřebávání

živin, ale dokonce i k jejich aktivní ztrátě poškozenou střevní stěnou (hovoříme o tzv. exudativní enteropatii). Také některé léky jako kortikosteroidy mohou přispět k růstu katabolických procesů v organismu. Zatížený organismus potřebuje však nejen energii, ale také stoupá spotřeba některých vitamínů a minerálů (vitamíny C, B, E, D, prvky jako železo nebo zinek a další). A právě v této kritické situaci, kdy výživové nároky organismu stoupají, pacient často sníží příjem potravy. Důvodem nebývá jen ztráta chuti k jídlu, ale mylná domněnka, že omezením stravy se sníží množství průjmových stolic. Snížením přísunu energie a živin průběh akutní fáze nemoci pouze zhoršíte! Jediné racionální opatření je dieta ve fázi relapsu choroby, jak jsem se o níuž zmínil. Zbytečná dietní omezení v klidové fázi nemoci. Musíme přijmout skutečnosti, že v současné době není známa taková dieta, která by zásadně mohla zhoršit či zlepšit vývoj onemocnění idiopatickým střevním zánětem. Pacienti často ve snaze takovou dietu najít provádějí zbytečná stravovací omezení, ať se týkají složení nebo úpravy stravy, často hraničící s nesmyslným experimentem. Neexistuje důkaz, že by speciální dietní režimy, kterým jsme se věnovali v jednom z našich bulletinů (vegetariánství, makrobiotika, dieta jin-jang, dieta podle krevních skupin, Breussova dieta atd.), měly zásadní pozitivní vliv na zánětlivé střevní onemocnění. Závěrem… Moderní doba přinesla zásadní změny životního stylu a tedy i stravovacích návyků. Je velmi pravděpodobné, že celý komplex těchto změn souvisí s růstem výskytu mj. také onemocnění Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Našli bychom jistě řadu faktorů, které lze více či méně dát do souvislosti s těmito chorobami (např. se zvažovaly nové konzervační postupy včetně uchovávání potravin v lednicích, růst spotřeby umělých sladidel, barviv atd.). Ovšem vytrhnout jednu skutečnost a věřit, že právě jejím odstraněním z našeho jídelníčku nebo života se rázem vše změní a choroba ustoupí, je naivní. Nezapomeňme, že každý z nás je individualita, udělejme si čas k rozboru vlastního životního stylu a proveďme racionální opatření tam, kde vnímáme nedostatky. Bude to mnohem užitečnější a levnější než nakupovat po internetu ze široké nabídky potravinových doplňků nejasného složení, „zázračné“ léky, které už před 2. tisíci lety úspěšně léčily Crohnovu chorobu – byťje poprvé popsána roku 1932. 5

Hezky česky ... Při pátrání po tradičních pokrmech české kuchyně nemůžeme přehlédnout důležité historické milníky, které významně ovlivnily vývoj české kuchyně – například dnes již v české kuchyni pevně zakotvené brambory donutila naše předky v kuchyni používat až velká bída a hlad v 70. letech 18. století. Významné jsou pro českou kuchyni také vlivy jednotlivých regionů a suroviny, kterým se tam dařilo. Česká kuchyně je dále prostoupena vlivy rakousko-uherské, německé, maďarské i francouzské a italské kuchyně, což je logické vzhledem k tomu, jak dlouho byly české země součástírakousko-uherské monarchie. A nakonec musíme připomenout asi nejznámějšíčeskou kuchařku Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která položila svým kuchařským dílem poctivý základ klasické české kuchyni. Nejčastěji se české kuchyni vyčítá, že není příliš zdravá, že je hutná a těžká. Otázkou ale zůstává, zda vše není také o našem přístupu, vždyť vařit a jíst česky neznamená, že jídlo musí plavat v sádle, že v polévce musí stát lžíce a že talíře musíme plnit po okraj tak, že se najíme k prasknutí. Tradiční česká kuchyně jsou především pestré chutě vonící čerstvými bylinkami typickými pro venkovské zahrádky - libeček, saturejka, meduňka, petrželka... Nedílnou a velmi typickou součástí české kuchyně jsou polévky. Mezi nejoblíbenější patří vývary z masa (drůbeží, hovězí...), bramboračky, česnečka, polévky se zelím, nepřeberné kombinace polévek zeleninových, ale i polévek z luštěnin a obilovin. Doplněné pečivem mohou polévky nahradit hlavní jídlo. Polévky jsou v klasických receptech často zahušťovány jíškou nebo moukou. To sice k české kuchyni patří, ale dnes s těmito doplňky zacházíme spíše úsporně a zahušťujeme méně nebo vůbec.

Hlavnímu chodu nejčastěji vévodí maso. Mezi oblíbené vždy patřilo drůbeží maso, vepřové i hovězí, králík, zvěřina a sladkovodní ryby (kapr, sladkovodní pstruh, candát, úhoř...). Pokrmy z masa jsou často doplňovány omáčkami. Omáčka je fenoménem české kuchyně. Často obsahuje smetanu nebo mléko a pro jejich zahuštění používáme mouku. I zde ale platí, co jsme již zmínili u zahušťovánípolévek - méně je více. Klasickou, neodmyslitelnou a nanejvýš typickou českou přílohou je knedlík. Naše kuchyně se bez něj prostě neobejde a nakonec ani není důvod se ho zbavovat, vždyť energeticky není o moc vydatnější než např. italské gnocchi nebo rizota. Česká kuchyně navíc oplývá celou škálou variací na téma „knedlík“ - od všeobecně známého houskového a bramborového knedlíku po karlovarské, chlupaté, krupicové, tvarohové a další. Slouží jako příloha k masům s omáčkou nebo zelím, opékají se s vajíčkem, lze je upravit na slano stejně jako na sladko. Klasické kynuté knedle se plní sezónním

ovocem nebo nebo povidly, sypou se mletým mákem, tvarohem, opraženou strouhankou nebo kokosem, cukrem a polévají se rozpuštěným máslem. A tímto se dostáváme do oblíbeného zákoutí české kuchyně k moučným jídlům. Ta mnohdy tvoří, společně s vydatnější polévkou, samostatné hlavní jídlo. V této kategorii jídel a moučníků nabízí česká kuchyně snad nekonečno možností variant jak slaných, tak sladkých. Od vařených jídel - kromě knedlíků, všemožné úpravy domácích nudlí, noků, taštiček, lokší, přes pečená buchty, koláče, táče, žemlovky, vdolky, trhance, zapékané nudle, až ke smaženým - lívance, omelety, palačinky, koblihy, božímilosti a mnoho dalších dobrot. Další neodmyslitelnou součástí českého jídelníčku jsou brambory. Způsoby jejich zpracování česká kuchyně přebohatě rozvinula. Je mnoho jídel, jejichž jsou brambory důležitou součástí nebo základní surovinou. Bramborák, bramborové placky, bramborový guláš nebo bramborové škubánky s mákem, to je několik dalších typických pokrmů. Česká kuchyně nabízí také bezpočet receptů na pokrmy z obilovin, luštěnin, zeleniny i ovoce. Za nejtypičtější

českou zeleninu můžeme určitě označit zelí. To, podobně jako brambory, tvoří součást množství především krajových pokrmů. Pro českou kuchyni je také tradičnívyužíváníkonzervovaného ovoce a zeleniny - kompoty, domácí marmelády a džemy, nenahraditelná povidla (švestková, ale i hrušková a jiná), nakládané okurky a zelí obohacují dodnes náš jídelníček především v zimním období. Oblíbené je také sušení ovoce, především švestek, jablek, hrušek. Sušené ovoce je také součástí různých krajových pokrmů. Česká kuchyně je prostě naše a i když příprava jídel české kuchyně zabere většinou více času, určitě výsledek stojí za to. S přihlédnutím k doporučením zdravé výživy a s přihlédnutím k individuální snášenlivosti jednotlivých potravin se můžeme bez obav pustit do přípravy pokrmů české kuchyně.

Jak připravit jíšku? Tradiční kuchařské knihy pracují se třemi druhy jíšky: bledou, světlou a hnědou. My vystačíme s prvními dvěma. Pro přípravu jíšky použijeme máslo a hladkou mouku. Postupujeme tak, že máslo vložíme do pánve a rozpouštíme ho, do rozpuštěného másla vložíme mouku a mícháme do požadované tmavosti. Poté zalijeme studenou vodou, rozmícháme a povaříme. Připravovaný pokrm odstavíme a rozředěnou jíšku do něj vlijeme a promícháme. Pokrm vrátíme na sporák a za občasného míchání povaříme. Zahuštění moukou: Hladkou mouku (lze použít také např. pohankovou, rýžovou či jinou mouku nebo kukuřičný škrob) rozmícháme ve studené tekutině a za stálého míchání lijeme do horkého pokrmu. Mícháme, dokud pokrm nezačne vařit. Smetana a mléko: U většiny pokrmů, kde je použito mléko nebo smetana, můžete tyto nahradit např. mlékem sójovým, rýžovým... Kynuté těsto bez námahy připravíte v domácí pekárně. Použijte sušené kvasnice, cca 10 g na 500 g mouky.

7

Bylinkář

... pro jarní očistu a energii

Ř eřicha setá – byla známá už v období antiky, kdy se používala, vzhledem k vysokému obsahu vitamínu C, proti kurdějím. Dále obsahuje mnoho vitamínu B1 a beta karotenu. Všechny tyto látky jsou důležité pro naši imunitu a navíc to jsou účinné antioxidanty. Ř eřicha obsahuje také řadu minerálů, např. draslík, železo, hořčík, vápník a další nepostradatelné látky pro naše zdravía celkovou kondici. V KUCHYNI – rostlinky řeřichy mají podobnou chuť jako ředkvička, jsou tedy výborné například jednoduše pokladené na chleba s máslem nebo sýrem, drobně pokrájené jsou skvělé do pomazánek. Uplatní se také jako součást čerstvých salátů, na vařené brambory nebo kaše. Pozor – vařením ztrácícenné látky i chuť.

JARNÍ CIBULKA Cibulka jarní – cibule pochází z Číny, kde se pěstovala od nepaměti. Obsahuje velké množstvívitamínu C a celou řadu minerálních látek – draslík, vápník, železo, zinek a další, vitamín B, kyselinu pantotenovou aj. Nať cibule podporuje trávení a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. V jídelníčku ji však musíme vynechat při akutním onemocněnížaludku a střev. V KUCHYNI – mladou cibulku používáme nejčastěji v syrovém stavu, abychom využili co nejvíce cenných látek v ní obsažených. Lze ji použít při přípravě salátů (vynikající je např. v rajčatovém salátu), nepostradatelná je při přípravě pomazánek, sypeme s ní vařené brambory a jiné pokrmy. Lze z ní připravit také chutnou polévku.

PAMPELIŠKA

ŘEŘICHA Vypěstujte si řeřichu sami Na této bylince je skvělé, že ji může pěstovat opravdu každý. K tomu, abychom mohli zasít, nám totiž postačíobyčejná vata, kterou rozprostřeme na talíř nebo tácek, dostatečně navlhčíme a umístíme na okenní parapet s dostatkem světla. Na vatu pak rovnoměrn ě nasypeme semínka (můžeme i poměrně hustě) a každý den kropíme vodou tak, aby byla vata vydatně provlhčená. Sklízet můžeme už za týden – rostlinky odstřiháváme nad kořínkem, propláchneme vodou a můžeme rovnou konzumovat.

Jarní salát – misku mladých lístků pampelišky, menšíhlávkový salát, 3 mladé cibulky s natí, 2 lžíce řeřichy, 5 ředkviček – vše opereme, pokrájíme na menší kousky a vložíme do mísy. Přelijeme zálivkou z 1 lžíce olivového oleje, 1 lžíce citrónové šťávy, špetky soli a cukru (dle chuti). Rozdělíme na porce a ozdobíme dílky vařeného vejce a kvítkem pampelišky.

Pampeliška – možná ji spíše vnímáte jako „všudezdejší“ plevel. Toto zařazení si ale pampeliška rozhodně nezaslouží. Odedávna byla totiž používána jako léčivá bylina. K těmto účelům se využívá celá rostlina. Pampeliška obsahuje celý soubor látek cenných pro náš organismus. Jen pro příklad – velké množství vitamínu C (více než citróny), provitamín A, vitamíny skupiny B, množstvíminerálních látek (vápník, draslík, fosfor, železo a další). Látky obsažené v pampelišce působí močopudně, protizánětlivě, stimulují činnost jater a ledvin. Mladé lístky jsou nepostradatelné pro jarníočistu organismu a povzbuzeníenergie. V KUCHYNI – se uplatní především mladé lístky (staré listy mají hořkou chuť) jako součást salátů a jarních polévek. Mladé lístky sbíráme po celý rok, vždy ale jen na čistých místech. 8

ABECEDA VITAMÍNŮ Vitamín H – biotin Vitamín H neboli biotin patří do skupiny k tzv. vitagenům. Vitageny jsou látky, které našemu tělu slouží jako zdroje energie a stavebního materiálu a jsou součástí mnoha živých buněk. Biotin je vitamínem termostabilním (například tepelnou úpravou masa se stává dokonce přístupnějším, protože se uvolní z bílkovinné vazby). Biotin hraje důležitou úlohu při normálních metabolických funkcích. Biotin je součástí několika enzymů; podílí se na látkové výměně cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje energetické hospodaření buňky. Je nezbytný pro správný metabolismus cholesterolu i správný stav pokožky. Uvolňuje také svalovou bolest. Biotin má význam při udržování zdravých vlasů a nehtů. Dále pomáhá při látkové výměně – pomáhá vstřebávat kyselinu listovou, pantotenovou a vitamín B12. Rovněž hraje pozitivní roli při zmírňování projevů nedostatku zinku. Biotin produkujítaké střevníbakterie.

A jde se vařit... ... tak tentokrát se opravdu na vaření těším. Čekají nás recepty, které pochází z nejlepší tradice české kuchyně, ale prošly pečlivou „revizí“ a úpravami, aby lépe vyhovovaly zdravějším trendům dnešní doby, ale aby také stále chutnaly. Takže, nebojme se vařit česky a hlavně nebojme se najíst česky. Přeji Vám úspěšné vaření a dobrou chuť... ... a nezapomeňte – čekáme také na Vaše recepty na: www.claudie.crohnovanemoc.cz

Nedostatek této látky se za normálních okolností nevyskytuje. I když je příjem potravou tohoto vitamínu nízký, střevní bakterie ho dokáží vyprodukovat v mnohonásobně větším množství, než tělo potřebuje. Nedostatek biotinu se ovšem může projevit v případě, že se s naší střevní mikroflórou něco negativního přihodilo například pokud jsme užívali delšídobu antibiotika apod.

Přirozené zdroje vitamínu H – biotinu Vyskytuje se především ve vaječném žloutku, v játrech a ledvinách. Hlavními dodavateli biotinu pro náš organismus jsou však bakterie osídlující naše střevo. Najdeme ho také v ořechách a jiných semenech, borůvkách, vodním melounu, houbách a trochu také v heřmánkovém čaji.

9

Polévka je grunt... DRŮ BEŽÍ VÝ VAR

6 PORCÍ

½ slepice nebo drůbežídrůbky (např. krůtíkrk, kuřecíkřídla apod.), 150 g hovězího masa na polévku, 150 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, kousek celeru apod.), 1 cibule, 3 stroužky česneku, 2 bobkové listy, 10 zrnek černého pepře, 3 kuličky nového koření, sůl, cca 3 l vody NA VLOŽENÍDO POLÉVKY: 1 mrkev, kousek kořenu petržele, kousek brokolice, nudle Zeleninu očistíme a překrájíme na větší kusy, cibuli na půlku, stroužky česneku ponecháme v celku a vše vložíme do velkého kastrolu. Přidáme omyté maso (drůbeží i hovězí), koření a zalijeme studenou vodou. Jakmile začne polévka vařit, osolíme ji – cca 1 lžička soli na 1 litr polévky (osolte raději méně a dosolte dle chuti až před dovařením). Vaříme pomalým varem 2– 3 hodiny. Během varu můžeme dolít vařící vodu (ne studenou). Hotový vývar přecedíme přes husté síto (zeleninu z něj již nepoužíváme). Do menšího kastrolu odebereme trochu vývaru, vložíme do něj pokrájenou zeleninu a cca 15 minut vaříme. Těsně před dovařením přidáme polévkové nudle nebo jinou těstovinu a dovaříme. Uvařené maso z polévky obereme, pokrájíme a vložíme do polévkových misek. Přidáme zeleninu a nudle a zalijeme čistým vývarem. Posypeme jemně sekanou petrželovou natínebo pažitkou.

1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 10,4 g; sacharidy 4,6 g; tuky 6,4 g; cholesterol 52,2 mg

558 kJ (133 kcal)

JARNÍ POLÉVKA

5 PORCÍ

500 g nových brambor, 100 g mladé zeleniny (např. mrkev, kedlubna, zelený hrášek, řapíkatý celer), hrst mladých lístků pampelišky, 50 g másla, ½ l mléka, sůl, 1 l vývaru Brambory oloupeme, pokrájíme a vložíme do vývaru a vaříme do měkka. Zeleninu očistíme, pokrájíme na kostičky a podusíme na másle. Uvařené brambory rozmixujeme (nejlépe pomocí ponorného mixéru), do vzniklého krému vložíme na másle podušenou zeleninu, přilijeme 1/2 l mléka a krátce povaříme. Vložíme posekané lístky pampelišky a necháme přejít varem. Okořeníme čerstvě posekanou petrželovou a celerovou natí. 941 kJ (224 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 6 g; sacharidy 28,2 g; tuky 10 g; cholesterol 22,6 mg

BRAMBORAČKA

5 PORCÍ

500 g brambor, 100 g kořenové zeleniny, 50 g másla, 50 g hladké mouky, koření(pepř, bobkový list, 2 zrnka nového koření), menší cibule, sůl, majoránka, cca 2 l vody V osolené vodě vaříme brambory, které jsme oloupali a pokrájeli na větší kostky, a koření, které uzavřeme do sítka. Zeleninu očistíme, pokrájíme na menší kostičky nebo postrouháme na hrubém struhadle. K bramborám zeleninu vložíme ve chvíli, kdy brambory začnou vařit. Mezitím oloupeme cibuli, pokrájíme ji nadrobno. Do pánve vložíme máslo, jakmile se rozpustí, přidáme mouku, ztlumíme plamen a mícháme, aby se nám jíška nepřipálila. Po chvíli k ní přisypeme pokrájenou cibuli a smažíme za stálého míchání dál. Jakmile začne zlátnout, odstavíme pánev ze sporáku a vlijeme do ní cca 200 ml studené vody, důkladně promícháme. Vzniklou jíšku přidáme do polévky tak, že polévku na chvíli odstavíme, aby nevařila, a jíšku do ní rozmícháme (pokud bychom ji přidávali do vařící polévky, vytvořily by se „žmolky“). Hrnec s polévkou vrátíme na sporák a vaříme za občasného promíchání mírným varem cca ½ hodiny. Před podáváním vyjmeme sítko s kořením, dochutíme drceným pepřem, majoránkou a čerstvě sekanou petrželovou natí. Jako variantu lze s bramborami uvařit ještě houby - cca hrst čerstvých pokrájených hub nebo trochu sušených, přes noc namočených a nadrobno pokrájených. Kdo snáší česnek, dochutí polévku také rozetřeným česnekem. 835 kJ (198 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 2,8 g; sacharidy 28 g; tuky 8,6 g; cholesterol 21 mg

CHŘ ESTOVÁ POLÉVKA

5 PORCÍ

1 balíček čerstvého chřestu, 3 brambory, kelímek sladké smetany, 1 vejce, čerstvě drcený pepř, kousek másla, cca 2 l vývaru (nebo 2 l vývaru z 1 kostky zeleninového bujónu), sůl na dochucení NA VLOŽENÍ DO POLÉVKY: 2 rohlíky, rostlinný olej, čerstvá řeřicha Chřest oškrábeme, odstraníme z něj tvrdé části a pokrájíme ho na kousky, brambory oloupeme a pokrájíme na kostičky. Zeleninu vložíme do vývaru a vaříme do změknutí. Poté ji rozmixujeme a během mixování pomalu přiléváme sladkou smetanu. Polévku vrátíme na sporák, přivedeme ji k mírnému varu a zavaříme do ní rozšlehané vejce, krátce povaříme a odstavíme. Podle chuti můžeme dosolit, přidat špetku čerstvě drceného pepře a kousek másla, které v polévce rozmícháme. Mezitím rozkrájíme rohlíky na kostičky, dáme je na plech vyložený pečicím papírem, postříkáme je olejem, vložíme do trouby a opečeme dozlatova. Polévku rozdělíme do polévkových misek, navrch vložíme několik kostiček opečeného pečiva a posypeme čerstvou řeřichou. 773 kJ (184 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 7,6 g; sacharidy 25 g; tuky 7,2 g; cholesterol 79,2 mg 11

Knedlo zelo... PLNĚNÉ BRAMBOROVÉ KNEDLÍKY S CUKETOVÝ M ZELÍM

5 PORCÍ

1 kg vařených brambor, 300 g hrubé mouky, 30 g krupice, 1 vejce, sůl, voda na vaření NÁ DIVKA: 200 g uzeného vařeného masa, 1 lžíce rostlinného oleje, 1 menší cibule, špetka mleté sladké papriky, cca 2 lžíce strouhanky CUKETOVÉ ZELÍ: 3 většícukety, 2 cibule, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce octa, 1 lžíce oleje, sůl, cukr, mletý kmín podle chuti NÁ PLŇ : Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibulku a osmažíme v ní velmi jemně nasekané maso. Zasypeme strouhankou a důkladně mícháme. Až začne strouhanka růžovět, ochutíme špetkou papriky. KNEDLÍKY: Studené brambory oloupeme a jemně postrouháme. Smícháme s moukou, krupicí, solí a vejcem a zaděláme těsto. Těsto rozválíme na cca 1 ½ cm silný plát, který rozkrájíme na čtverce. Do středu každého čtverce položíme kopeček náplně a pečlivě uzavřeme. Knedlíky vkládáme do vroucí osolené vody. Vaříme je 8– 12 minut, podle velikosti. CUKETOVÉ ZELÍ: Cukety oloupeme, rozkrojíme a vydlabeme jádra. Cukety nastrouháme na hrubším struhadle, osolíme a necháme chvíli stát. Vodu, kterou cukety pustí, slijeme do misky. Cuketu dáme do kastrolu, mírně podlijeme vodou, kterou jsme slili, přidáme kmín a dusíme na mírném plameni. Mezitím smažíme pokrájenou cibulku, jakmile zesklovatí, přidáme mouku a promícháme. Zelí odstavíme, aby nevařilo, a jíšku do něj zamícháme. Dochutíme cukrem a octem a promícháme. 2523 kJ (600 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 23,8 g; sacharidy 91 g; tuky 16,6 g; cholesterol 112 mg

KRŮ TÍ STEHNO SE ZELÍM A CHLUPATÉ KNEDLÍKY

4 PORCE

2 velká krůtí stehna s kůží, cca 200 g slaniny v jednom kuse (málo prorostlé), 1 jablko, 1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, bobkový list, nové koření, 10 zrnek pepře, 2 stroužky česneku, 1 cibule, sůl, cca 300 ml vody BÍLÉ ZELÍ: 1 menší hlávkové bílé zelí, 2 jablka, 1 cibule, 1 lžíce oleje, 1 lžíce hladké mouky, drcený kmín, 1 bobkový list, 5 kuliček pepře, 2 kuličky nového koření, sůl, ocet, voda nebo vývar na podlití KNEDLÍKY: ½ kg syrových oloupaných brambor, 200 g hrubé mouky, 1 vejce, 1 lžíce mléka, 5 g soli, voda na vaření Krůtí stehna omyjeme a osušíme. Slaninu pokrájíme na delší špalíčky, kterými prošpikujeme stehno. Postupujeme tak, že dlouhý tenký nůž zapíchneme do masa a mírně nadzvedneme rukojeť, tím se nám utvoří prostor, do kterého vpravíme špalíček slaniny. Zeleninu očistíme, překrájíme na větší špalíky a vložíme do nádoby na pečení (nádobu by mělo být možné uzavřít), přidáme koření a jablko pokrájené na dílky. Krůtí stehna osolíme a položíme na zeleninu do nádoby. Podlijeme vodou, nádobu uzavřeme, vložíme do trouby a pečeme při cca 200 °C 1½ – 2 hodiny. Maso během pečení občas zkontrolujeme, případně podlijeme vodou. Po upečení porce masa opatrně oddělíme od kostía vytáhneme také tuhé stehenníšlachy. Mezitím zelíomyjeme a pokrájíme na proužky. Vložíme ho do většího kastrolu, podlijeme trochou vody, osolíme, přidáme koření uzavřené v sítku, přidáme kmín. Občas během vaření promícháme a podlijeme, aby se zelí nepřipálilo. Během vaření k poloměkkému zelí přidáme oloupaná a na tenké plátky nakrájená jablka. Měkké zelí zahustíme cibulkovou jíškou (příprava viz cuketové zelí). Dochutíme octem. Vyjmeme koření. Brambory jemně nastrouháme a částečně z nich slijeme vodu. Poté brambory pokropíme mlékem, osolíme, přidáme vejce, mouku a dobře promícháme. Pomocí lžíce namočené do studené vody tvoříme knedlíky (cca jako menší vejce), které vkládáme do vařící osolené vody. Podle velikosti je vaříme 6– 10 minut. Během vaření je opatrně nadzvedáváme, aby se nepřichytily ke dnu. Uvařené knedlíky ihned vkládáme do hotového zelí, aby nezmodraly. 3828 kJ (911 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 30,5 g; sacharidy 60 g; tuky 54 g; cholesterol 251 mg

MASOVÉ KULIČKY V ZELÍ

5 PORCÍ

600 g mletého masa, 1 stroužek česneku, cca 1 lžíce sekané petrželové natě, 2 celá vejce, 3 pol. lžíce strouhanky, špetka sladké papriky, špetka drceného pepře, máslo na vymazání DÝ Ň OVÉ ZELÍ: 1 kg dýně, 1 velká cibule, 1 velké jablko, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíce octa, sůl, 2 lžíce hrubé mouky Mleté maso vložíme do mísy s rozetřeným česnekem, kořením, petrželkou a vejci, osolíme a společně se strouhankou prohněteme. Z této hmoty tvoříme kuličky, které klademe do zapékací nádoby vystlané pečicím papírem. Kuličky zakryjeme alobalem a dáme do trouby péci. Dýni rozkrojíme, vydlabeme semena, oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Cibuli nakrájíme na kostičky a orestujeme na oleji. Pak přidáme nastrouhanou dýni a oloupané a na jemné proužky pokrájené jablko. Vše orestujeme a dále dusíme asi 5 minut, až zesklovatí. Přidáme sůl, ocet a cukr a nakonec zahustíme moukou rozmíchanou v troše studené vody. Krátce povaříme. Podáváme s pečenými masovými kuličkami, můžeme doplnit bramborovým knedlíkem.

1 PORCE OBSAHUJE:

2691 kJ (640 kcal)

bílkoviny 22,8 g; sacharidy 34 g; tuky 46,4 g; cholesterol 116 mg 13

Maso po česku... KUŘ ECÍ ZÁ VITKY SE ZELENINOU

4 PORCE

600 g kuřecích prsou, kousek květáku, 1 malá cuketa, 1 mrkev, 2 lžíce jemného sterilovaného hrášku, 2 lžíce najemno pokrájených žampionů, petrželová nať, olej, cibule, sůl, špetka mletého zázvoru, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce strouhanky z chleba, trocha mléka Květák a mrkev uvaříme v osolené vodě do poloměkka, drobně pokrájíme a vložíme do mísy. Přidáme hrášek a žampiony, které jsme mírně podusili na trošce tuku s pokrájenou cuketou (cuketu před tím, než ji přidáme k žampionům, pokrájíme a slijeme z ní vodu). Ze lžíce oleje a vrchovaté lžíce mouky usmažíme světlou jíšku, kterou rozředíme lžící mléka na hustou kaši. Do této kaše vmícháme připravenou zeleninu, sekanou petrželku, ochutíme zázvorem a lehce osolíme. Mezitím lehce naklepeme kuřecí plátky, osolíme je, na každý plátek navršíme vychladlou zeleninovou směs, svineme a převážeme silnější nití. Do hlubšího kastrolu vlijeme trochu oleje, vložíme nasekanou cibuli, kterou zpěníme. Dále do kastrolu vložíme závitky, které opečeme ze všech stran, podlijeme je vodou a pod pokličkou dusíme do měkka. Když závitky změknou, vyjmeme je a vzniklou šťávu zahustíme prosátou strouhankou z chleba a povaříme. (Chlebová strouhanka – plátky chleba usušíme v troubě a vychladlé postrouháme v kuchyňském robotu.) Závitky podáváme s rýží smíchanou se sterilovaným hráškem nebo s vařeným bramborem. 925 kJ (220 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 39 g; sacharidy 11 g; tuky 2,3 g; cholesterol 100 mg

SVÍČKOVÁ NA SMETANĚ

6 PORCÍ

600 g svíčkové (z hovězího masa), 50 g kvalitní slaniny méně prorostlé, očištěná kořenová zelenina – 5 mrkví, 3 petržele, kousek celeru, cibule, 3 stroužky česneku, 10 zrnek pepře, 4 kuličky nového koření, 1 bobkový list, snítka tymiánu, sůl, cca ½ l sladké smetany, citrónová šťáva, brusinková marmeláda a kompot. JEMNÉ HOUSKOVÉ KNEDLÍKY: 5 rohlíků, 50 g másla, 250 ml mléka, 2 menší vejce, sůl, 50 až 100 g hrubé mouky Slaninu pokrájíme na delší špalíčky, kterými maso prošpikujeme po vlákně (postup viz recept na krůtí stehno se zelím z předcházející strany). V teflonové pánvi maso opečeme ze všech stran. Maso vyjmeme a lehce osmažíme na špalíky pokrájenou mrkev, celer a petržel. K osmažené zelenině vrátíme osolené maso, na které položíme kousek alobalu (zabrání vysušení povrchu masa), přidáme koření, překrojenou cibuli, celé stroužky česneku, podlijeme vodou a v uzavřené nádobě dusíme, nejlépe v troubě při cca 200 °C alespoň 1 a půl hodiny. Průběžně podléváme. Jakmile je maso měkké, vyjmeme ho a udržujeme v teple v zakryté nádobě s trochou šťávy. Zbytek šťávy se zeleninou a několika zrnky pepře vložíme do kastrolu a důkladně umixujeme do hladka. Během mixování začneme postupně přilévat smetanu. Dochutíme dvěma i více lžičkami brusinkové marmelády, stále omáčku mixujeme. Při tomto postupu není většinou třeba omáčku zahušťovat moukou, nicméně pokud by se Vám zdála příliš řídká, můžete do smetany zašlehat trochu mouky. Omáčku postavíme opět na sporák a prohřejeme. Na závěr dochutíme trochou citrónové šťávy. Jemné houskové knedlíky připravíme tak, že rohlíky pokrájíme na kostičky a na másle je osmažíme do růžova. Vysypeme je do mísy a necháme vychladnout. Poté je zalijeme osoleným mlékem s rozkvedlanými vejci, přisypeme mouku a zlehka vše promícháme. Těsto necháme přikryté cca 1 hodinu odpočinout. Poté tvoříme menší kulaté knedlíky, které vaříme v osolené vodě cca 25 minut. Na talíře do omáčky položíme rozkrojený knedlík a plátky masa. Doplníme plátkem citrónu a brusinkovým kompotem. Můžeme přidat také kopeček vyšlehané šlehačky. 3591 kJ (855 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 25,6 g; sacharidy 56 g; tuky 57 g; cholesterol 267 mg

ROŠ TĚNKY

5 PORCÍ

600 g masa (4–6 roštěnek nejlépe z nízkého roštěnce), olej, 1 velká cibule, 1 lžička sladké papriky, 1 lžíce hladké mouky, drcený pepř, sůl, 1 rajče Plátky masa nařízneme po obvodu, aby se maso při dušení nekroutilo, naklepeme je a opepříme (zatím nesolíme). Cibuli pokrájíme na kostičky a v kastrolu ji na troše oleje osmahneme do zlatova a odstavíme stranou. V pánvi si rozehřejeme trochu oleje a plátky masa zprudka opečeme, poté je vložíme k cibulce. Maso osolíme a zalijeme horkou vodou, přidáme oloupané a rozkrájené rajče, kastrol přiklopíme a pomalu dusíme do změknutí cca 2 hodiny (při použití tlakového hrnce určete čas dle návodu). Jakmile maso změkne, opatrně ho vyndáme z kastrolu stranou, rozkvedláme v troše studené vody mouku a sladkou papriku a za stálého míchání zahustíme omáčku. Povaříme ji a nakonec do ní vrátíme maso a vše ještě prohřejeme (opatrně promícháváme, aby se omáčka nepřipálila nebo plátky masa nerozpadly). Roštěnky skvěle doplní příloha z vařených brambor nebo rýže a čerstvý zeleninový salát.

1 PORCE OBSAHUJE:

1531 kJ (364 kcal)

bílkoviny 12,4 g; sacharidy 1,2 g; tuky 34,2 g; cholesterol 84 mg 15

Skoro i bez masa... ŽEMLOVKA S TVAROHEM A JABLKY

5 PORCÍ

6 klasických housek, 500 ml mléka, 1 vejce, 30 g moučkového cukru, 20 g másla TVAROHOVÁ NÁ PLŇ : 500 g tvarohu (kostky), 2 žloutky, 80 g moučkového cukru JABLKOVÁ NÁ PLŇ : 300 g jablek nastrouhaných na tenké plátky, 30 g moučkového cukru, mletá skořice, 5 roztlučených hřebíčků, 30 g rozinek Housky pokrájíme na kolečka, dáme do mísy a zalijeme teplým mlékem s rozšlehaným vejcem a cukrem (nevymačkáváme). Tvarohovou náplň připravíme důkladným smícháním ingrediencí, stejně tak náplň jablkovou. Vyšší ohnivzdornou misku vymažeme máslem a položíme do ní těsně vedle sebe polovinu housek. Na tuto vrstvu naneseme polovinu tvarohové náplně a na tvaroh jablkovou náplň. Jablka zakryjeme zbývajícím tvarohem a na něj dáme druhou polovinu housek. Housky poklademe tenkými plátky másla a misku zakryjeme alobalem tak, aby se nedotýkal horní vrstvy housek. Vložíme do vyhřáté trouby a při cca 180 °C pečeme 30 minut. Poté sundáme opatrně alobal a žemlovku dopečeme dorůžova. Upečenou žemlovku poprášíme moučkovým cukrem a podáváme teplou po vydatnější polévce. Podávat ji můžeme také jako moučník po lehčím obědě. 2317 kJ (551 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 29,8 g; sacharidy 86 g; tuky 10 g; cholesterol 187 mg

REBARBOROVÁ BÁ BA

5 PORCÍ

6 klasických housek, 300 ml mléka, 2 vejce, 50 g moučkového cukru, 20 g másla NÁPLŇ : 400 g oloupané rebarbory, 150 g moučkového cukru, 1 bal. vanilkového cukru, mletá skořice Housky připravíme jako v receptu na žemlovku s tvarohem a jablky. Rebarboru oloupeme, omyjeme a pokrájíme na kostičky, smícháme s cukrem a skořicí a promícháme. Ohnivzdornou misku vymažeme máslem, položíme do ní polovinu housek, na ně navršíme rebarboru a zakončíme vrstvou housek. Dále postupujeme jako v prvním receptu.

1 PORCE OBSAHUJE:

836 kJ (199 kcal)

bílkoviny 4,1 g; sacharidy 34 g; tuky 3,2 g; cholesterol 52 mg

NUDLE NA KRUPICI

6 PORCÍ

500 g hrubé mouky, 200 ml vody, 1 vejce, 2 špetky soli, 70 g másla, trochu hladké mouky NA PRAŽENOU KRUPICI: 150 g dětské krupice, 70 g másla na opraženíkrupice, cca 200 ml vody, 150 g moučkového cukru, 1 lžička mleté skořice Na vál vysypeme mouku, uděláme do ní jamku, do ní přidáme špetky soli, vejce a trošku vody a tupým nožem začneme těsto zpracovávat. Postupujeme tak, že nožem kroužíme v jamce, kterou jsme v mouce vytvořili, postupně do jamky přiléváme vodu a nožem stále „mícháme“. Vznikající těsto zahušťujeme tedy tím, že se ze stran jamky sesypává mouka. Když je těsto dost tuhé, prohněteme ho ještě rukama a necháme chvíli odpočinout přiklopené miskou (cca 30 minut). Potom těsto rozdělíme na 4 díly a každý rozválíme na pomoučeném vále na tenký plát. Během vyvalovánímůžeme pláty poprášit moukou, aby se nám nelepily. Pláty necháme proschnout (mají zůstat lehce pružné, aby se při krájení nelámaly). Oschlé pláty nakrájíme na širší nudle a vhodíme do vařící osolené vody a zamícháme. Jakmile vyplavou na povrch, vyjmeme je děrovanou naběračkou a vmícháme do nich máslo, aby se nám neslepily. Krupici za stálého míchání opražíme na másle dorůžova. Jakmile začne růžovět, zalijeme ji opatrně vodou a za stálého míchání povaříme na mírném plameni, krupice rozpuká. Mícháme důkladně tak dlouho, až je krupice sypká (nesmí v ní být hrudky). Uvařené nudle posypeme opraženou krupicí, posypeme cukrem se skořicí a důkladně promícháme. Podáváme teplé. 2741 kJ (625 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 12 g; sacharidy 104 g; tuky 21 g; cholesterol 97 mg

Š UNKOFLEKY

5 PORCÍ

400 g těstovin (široké nudle, flíčky), 80 g másla, 250 g kvalitní šunky, malá konzerva nakládané kukuřice, trocha oregána, 100 ml mléka, 5 vajec, sůl Těstoviny uvaříme, scedíme a promícháme s máslem. (Pokud připravujeme domácí nudle viz recept „Nudle na krupici“, rozkrájíme těsto na pásy cca 10 cm, které dáme na sebe a poté je pokrájíme na cca 2 cm široké proužky a uvaříme.) K uvařeným těstovinám vmícháme nadrobno pokrájenou šunku, kukuřici a promícháme. Okořeníme lehce oreganem. Ohnivzdornou misku vymažeme máslem, vysypeme strouhankou a vložíme do ní připravené těstoviny. Směs polijeme mlékem s rozšlehanými osolenými vejci, zakryjeme alobalem a upečeme (cca 35 minut na 180 °C). Před dopečením odstraníme alobal a necháme povrch lehce zezlátnout. Podáváme s nakládanými okurkami nebo zeleninovým salátem.

1 PORCE OBSAHUJE:

2483 kJ (591 kcal)

bílkoviny 24,4 g; sacharidy 65 g; tuky 25,6 g; cholesterol 323 mg

Š UNKOVÁ OMELETKA

2 PORCE

3 vejce (oddělíme žloutky od bílků), 3 lžíce sladké smetany, 2 lžíce polohrubé mouky, 3 lžíce jemně pokrájené šunky, 1 lžíce pokrájené pažitky, sůl, olej Z bílků ušleháme tuhý sníh. Žloutky smícháme se smetanou, moukou a šunkou, osolíme a zlehka přimícháme tuhý sníh z bílků. Opékáme na pánvi ve troše oleje. Horkou omeletu položíme na talíř, posypeme pažitkou, přeložíme a podáváme se zeleninovým salátem.

1 PORCE OBSAHUJE:

1702 kJ (405 kcal)

bílkoviny 19 g; sacharidy 7 g; tuky 33 g; cholesterol 484 mg 17

Česká buchta... MARTINSKÉ ROHLÍČKY

10 KOUSKŮ

110 g Hery, 50 g cukru krupice, 2 žloutky, citrónová kůra, 380 g hladké mouky, sůl KVÁ SEK: 250 ml mléka, 20 g droždí, 1 lžíce cukru Mléko s droždím a cukrem rozmícháme (dřevěnou vařečkou, ne kovovou lžící). Tuk umícháme s cukrem do pěny, přidáme žloutky, strouhanou citrónovou kůru a vše dobře promícháme. Posléze přimícháme vykynulý kvásek a postupně zapracováváme mouku, do které jsme přidali trochu soli. Vypracujeme tuhé těsto, které necháme ve větší míse, kterou zakryjeme (např. potravinářskou fólií), v teple vykynout. Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučený vál a rozválíme na placku o síle cca 1 cm, tu rozkrájíme na trojúhelníky. K širší straně trojúhelníku položíme náplň a svineme do tvaru rohlíčku. Rohlíčky můžeme plnit náplněmi podle chuti – makovou, povidlovou, ořechovou, marmeládovou i tvarohovou. Rohlíčky klademe na plech vyložený pečicím papírem a necháme je chvíli kynout. Potom je potřeme rozšlehaným vejcem a dáme péci do rozehřáté trouby (cca 200 °C), posléze zmírníme teplotu (cca 160 °C) a dopečeme. 887 kJ (211 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 5,6 g; sacharidy 29 g; tuky 8,6 g; cholesterol 48 mg

CHODSKÝ KOLÁ Č

3 KOUSKY

500 g polohrubé mouky, 80 g cukru krupice, 250 ml vlažného mléka, 35 g kvasnic, 2 žloutky, 125 g másla, sůl, citrónová kůra, špetka muškátového květu Z části mléka, kvasnic, lžíce cukru a lžíce mouky připravíme kvásek (smícháme ve větším hrníčku nebo misce), necháme v teple vykynout. Dále postupujeme při zpracovánítěsta stejně jako v receptu na „Martinské rohlíčky“. Poté, co nám těsto vykynulo, ho rozdělíme na 3 díly a z každého na pomoučeném vále vyválíme koláč (cca 1,5 cm silný). Přeneseme ho na plech vyložený pečicím papírem (1 koláč na jeden plech). Pomocímisek dvou velikostísi vyznačíme (otiskneme) na koláči dva kruhy, které nám vymezí plochu pro náplně koláče – do středu dáme náplň tvarohovou, okolo ní povidlovou a vnější kruh vytvoříme makovou náplní. Můžete ale také použít jen jednu náplň. Naplněné koláče necháme chvíli kynout. Zbylé okraje (mělo by nám zbýt tak 1-1,5 cm prázdného těsta dokola) potřeme rozšlehanými žloutky a koláče postupně upečeme v rozehřáté troubě. Pečeme zhruba půl hodiny až 45 minut. 1330 kJ (316 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 6,5 g; sacharidy 46 g; tuky 12 g; cholesterol 84,3 mg

NÁ PLNĚ DO BUCHET MAKOVÁ : 300 g jemně umletého máku, 250 ml mléka , 200 g cukru, ½ lžičky skořice, 3 drcené hřebíč ky, ev. lžíce povidel. Mléko s cukrem uvedeme do varu a do vařícího mléka nasypeme mletý mák smích aný s kořením. Důkladně promícháme, odstavíme a nechá me vychladnout. POVIDLOVÁ : na 450 g švestkových povidel, 75 ml rumu, 1 lžička mleté skořice, vše promícháme. TVAROHOVÁ : 300 g tvarohu, 80 g moučkového cukru, 1 žloutek, 3 lžíce smetany nebo mléka, 50 g opraný ch rozinek. Důkladně smícháme všechny ingredience. OŘ ECHOVÁ : 200 g ořechů, 150 g cukru, 150 ml mléka , ½ lžičky mleté skořice, citrónová kůra. Ořechy opraží me nasucho v pánvi a utěrce je třením zbavíme slupek , necháme je vychladnout a poté je postrouháme a smícháme s cukrem a kořením. Mléko uvedeme do varu a vmícháme do něj ořechy. Necháme vychladnout.

BABIČČINY BUCHTY

20 KOUSKŮ

600 g polohrubé mouky, 300 ml mléka, 3 žloutky, 1 vejce, 50 g cukru krupice, 120 g Hery, citrónová kůra, sůl, olej na potření KVÁ SEK: 750 ml mléka, 20 g cukru krupice, 30 g droždí Mléko s droždím a cukrem rozmícháme ve větší misce a necháme v teple vykynout. Tuk umícháme s cukrem do pěny, přidáme žloutky a celé vejce, strouhanou citrónovou kůru a vše dobře promícháme. Posléze přimícháme vykynulý kvásek a postupně zapracováváme mouku, do které jsme přidali trochu soli. Vypracujeme tuhé těsto, které necháme ve větší míse, kterou zakryjeme (např. potravinářskou fólií), v teple vykynout. Během kynutí těsto několikrát prohněteme a vrátíme ho do mísy. Z vykynutého těsta pomocí lžíce odkrajujeme kousky těsta, které klademe na pomoučený vál a prsty ho roztlačíme na placičky. Do středu každé položíme náplň nebo kousek ovoce (např. půlky švestek) a okraje pevně spojíme stisknutím. Buchty klademe na vymazaný plech volně vedle sebe spojenou částí dolů. Každou dokola potřeme olejem, aby se neslepily. Na plechu je necháme ještě cca 20 minut kynout. Poté je dáme péci do dobře vyhřáté trouby (cca 200 °C) a po chvíli teplotu zmírníme na cca 170 °C a dopečeme. Upečené vychladlé buchty pocukrujeme moučkovým cukrem.

1 PORCE OBSAHUJE:

864 kJ (205 kcal)

bílkoviny 6 g; sacharidy 30 g; tuky 7 g; cholesterol 58 mg 19

Celer Celer pochází z bažinatých přímořských oblastí Evropy, Asie a Afriky. Ve starém Egyptě byl používán jako koření, ale údajně také jako přírodní afrodiziakum. Ve starém Ř ecku ho pěstovali nejen jako koření, ale také jako okrasnou rostlinu, kterou používali při smutečních obřadech. O celeru se zmiňoval také básník Homér. Do střední Evropy se dostal někdy ve středověku, od té doby se zde pěstuje jako zelenina. V českých zemích se mu říkalo miřík vonný. Pěstují se tři druhy celeru – bulvový, řapíkatý a naťový. V našich kuchyních je asi nejčastějším hostem celer bulvový, i když obchodní řetězce již běžně nabízí i celer řapíkatý. Je zajímavé, že ve světových kuchyních je to spíše naopak a převládá používáníceleru řapíkatého. Celer naťový vytváří jen kořeny bez zdužnatělé bulvy a má jemnou aromatickou nať. Tento druh lze vysévat mimo jiné i do truhlíčků a pěstovat ho za oknem. Pro tento účel se vysévá v září a nať se postupně sklízí. Můžeme si tak provonět svůj jídelníček ještě dlouho v zimních měsících čerstvými lístky celeru, a nejen to... Celer je totiž něco jako „tři v jednom“ – zelenina, koření i lék současně. Obsahuje velké množství éterických olejů. Při konzumaci celeru se tyto látky uvolňují při cestě trávicím traktem a blahodárně působí na všechny jeho sliznice – v ústech, v žaludku i ve střevech. A protože tyto látky působí antibakteriálně a antimykoticky, poskytují účinnou ochranu a dezinfekci našemu trávicímu traktu. Navíc podobně desinfekčně působíi v jiných částech těla.

SERIÁ L opomíjené suroviny

V lidovém léčitelství se celer používá jako močopudný prostředek, při infekcích močových cest a při onemocnění ledvin. Jeho dezinfekční účinky se uplatní i při onemocněních dýchacích cest a je vhodným doplňkem léčby nachlazení. Je vhodný také pro diabetiky, revmatiky, příznivě působí proti ochablosti a křečím střev. Podporuje chuťk jídlu a vylučovánítrávicích šťáv. Bulvy a nať celeru jsou nesmírně významným zdrojem vitamínů a minerálů v naší výživě. Obsahují vitamíny skupiny B, které jsou velmi důležité pro zdravou kůži, nehty a vlasy, správnou funkci jater a střev. Jejich dostatek v těle napomáhá člověku k udržení dobré psychické kondice. Listy celeru obsahujívelké množstvívitamínu C, dokonce více než citrón a vitamíny A, K a E. V celeru najdeme i řadu důležitých minerálních látek – draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor a také sodík a další. Nejúčinnější je šťáva z čerstvého celeru, která obsahuje velké množství vitamínů a minerálů a posiluje naši imunitu. V kuchyni má opravdu mnohostranné využití. Používá se buď jako koření, a to především čerstvá či sušená nadzemní část rostliny, řapíky a listy. Dodává nezaměnitelnou chuť pokrmům, jako jsou polévky, omáčky, marinády na pečení masa apod. Š iroké využití má i celerová bulva. Tu můžeme konzumovat syrovou, například v salátech a pomazánkách, ale i tepelně opracovanou. Tepelná úprava může celer chuťově zpříjemnit pro ty z nás, kteřísi v jeho chuti příliš nelibují, přesto by ho rádi konzumovali kvůli jeho blahodárným účinkům. Můžeme ho vařit v polévkách, dusit s jinou zeleninou, péct s masem, smažit obalovaný v těstíčku...

CELEROVÝ SALÁ T I. 1 bulva mladého celeru, 1-2 mrkve, 2 lžíce jogurtové majonézy, 1 vanička sýru typu Lučina, 1 lžička citrónové šťávy, sůl Celer a mrkev oloupeme, omyjeme a najemno postrouháme a zakápneme citrónovou šťávou. Majonézu smícháme se sýrem a promícháme s nastrouhaným salátem. Podle chuti osolíme. Podáváme s pečivem.

CELEROVÝ SALÁ T II. 1 bulva mladého celeru, 1 velké jablko, 1 lžíce citrónové šťávy, 1–2 lžíce olivového oleje, sůl Celer a jablko oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostičky. Celer krátce povaříme v malém množství vody s citrónovou šťávou, posléze k němu přidáme jablko a ještě krátce povaříme do poloměkka. Po vychladnutí zalijeme olejem a dochutíme solí.

... pravdou však zůstává, že syrový celer má pro naše tělo největší význam, jeho léčivé látky jsou zachovány v plné míře. Pokud Vám vadí jeho typické aroma, můžete ho zmírnit tak, že celerový salát obohatíte například strouhanou mrkví, jablkem apod. Také čerstvá celerová šťáva chutná lépe, pokud do ní přimícháme šťávu mrkvovou a pár kapek citrónu.

21

SERIÁ L opomíjené suroviny

CELEROVÁ POLÉVKA 4 PORCE

SALÁ T Z Ř APÍKATÉHO CELERU

g 300 g vařeného kuřecího masa, 200 ných loupa g řapíkatého celeru, 200 kompotovaných broskví, 150 ml kysané smetany, 2 lžíce majonézy, 1 lžíce citró nové šťávy, 1 lžíce sekané pažitky, olivový olej Maso nakrájíme na kostič ky a na trošce oleje opeč eme a necháme vychladnout. Celer nakrájíme na kostič ky a spaříme (vhodíme do vařící vody a ihned slijeme). Necháme okapat, vsypeme do mísy, přidáme na kostič ky pokrájené broskve a promícháme. Přidáme opeč ené maso a opět promícháme. Mezitím si připravíme dresink tak, že smícháme kysanou smetanu s majonézou a citrónovou šťávou a sekanou petrželkou. Necháme vychladit, podáváme s pečivem.

1200 kJ (285 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

mg bílkoviny 15,7 g; sacharidy 10,2 g; tuky 20 g; cholesterol 58

6 PORCÍ

1 celer (bulva), olej, 3 brambory, 1 ½ l vývaru, 1 cibule, zelená petrželka, čerstvě drcený pepř, 100 ml sladké smetany, špetka muškátového oříšku, sůl, 1 lžička citrónové šťávy NA KNEDLÍČKY: 5 žampionů, 1 menší cibule, 2 pokrájené bílé housky, 1 vejce, sůl, špetka muškátového oříšku, cca 4 lžíce mléka, 1 lžíce sekané zelené petrželky, olej, strouhanka na zahuštění Oloupaný celer omyjeme a postrouháme na hrubém struhadle. V kastrolu rozehřejeme olej a celer v něm podusíme téměř do měkka. Cibulku pokrájíme najemno a osmahneme na pánvi do sklovata a přidáme k celeru. Brambory oloupeme a pokrájíme na kostičky a přidáme je také k celeru. Vše zalijeme vývarem, okořeníme muškátovým oříškem a vaříme do změknutí. Poté polévku odstavíme, rozmixujeme, přidáme smetanu a podle chuti osolíme a lehce opepříme, zakápneme citrónovou šťávou. Podáváme se žampionovými knedlíčky a sekanou petrželovou natí. ŽAMPIONOVÉ KNEDLÍČKY: Cibuli oloupeme a drobně pokrájíme. Osmahneme na troše oleje. K cibulce přidáme očištěné, najemno pokrájené žampiony, lehce osolíme a dusíme do měkka. Mezitím pokrájíme housky na kostičky a zalijeme je zlehka mlékem a vymačkáme. Housky vložíme do mísy, k nim přidáme podušené žampiony, špetku muškátového oříšku, sekanou petrželku a jedno vejce. Promícháme, dále zahustíme strouhankou a vypracujeme hustší těstíčko. Pomocí lžíce odkrajujeme kousky, tvarujeme knedlíčky a vkládáme je do vařící osolené vody. Vaříme cca 10 minut. Do těsta na knedlíčky můžeme přidat také kousek jemně posekané šunky. Knedlíčky dáme do polévkových misek, zalijeme celerovou polévkou a posypeme sekanou petrželovou natí.

1 PORCE OBSAHUJE:

826 kJ (196 kcal)

bílkoviny 5,5 g; sacharidy 29 g; tuky 7,3 g; cholesterol 52 mg

22

SMETANOVÉ BRAMBORY S CELEREM Brambory a celer oloupeme, omyjeme a nakrájíme na velmi tenké plátky (cca 1 mm), můžeme je také na plátky nastrouhat. Zapékací misku si ½ celeru (bulva) vymažeme máslem. Smetanu smícháme se šlehačkou a rozmícháme 250 ml sladké v nich muškátový oříšek. Do připravené zapékací misky klademe tři smetany vrstvy plátků brambor a jednu vrstvu celerových plátků. Plátky klademe 250 ml šlehačky těsně vedle sebe. Každou vrstvu lehce osolíme, můžeme zlehka opepřit ½ lžičky muškátového a lehce zalijeme smetanou. Postup opakujeme, dokud nespotřebujeme brambory a celer. Vrchní vrstvu polijeme posledním dílem smetany. oříšku, sůl Zapékací misku zakryjeme alobalem a dáme péci do vyhřáté trouby (cca čerstvě drcený pepř 200 °C). Pečeme zhruba hodinu a půl, poté vidličkou vyzkoušíme, jestli dle chuti jsou brambory měkké. Pokud ano, odstraníme alobal, povrch brambor máslo poklademe kousíčky másla a dopečeme (cca ½ hodiny, 180 °C). Podáváme jako samostatný pokrm se zeleninovým salátem nebo jako přílohu k pečenému masu. 1623 kJ (386 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 6,8 g; sacharidy 44 g; tuky 21 g; cholesterol 50 mg 1 kg brambor

23

... jsou dny, kdy bývá o něco hůř Všichni, co žijeme s Crohnovou nemocí, to známe, možná jsme něco špatného snědli nebo jen „zhřešili“ nevhodnou dobrotou a nebo nás „jen“ něco trápí, jsme ve stresu a najednou jsou tady – dny, kdy nám je hůř. Jak se stravovat v těchto dnech, zůstat jen na suchém pečivu a čaji nebo lze jíst i něco jiného? Připomeňme si, co se píše v úvodním článku tohoto bulletinu. Dozvěděli jsme se, že takovéto období vyžaduje jediné zásadní dietní opatření – tzv. bezezbytkovou dietu. Ta spočívá ve vynechání nerozpustné vlákniny ve stravě – tedy čerstvé zeleniny, čerstvého ovoce, luštěnin a výrobků z celozrnných obilovin. Rozhodně však nemá smysl, ba ani není vhodné, omezovat vlákninu rozpustnou (např. vařenou kořenovou zeleninu, sušené ovoce bez slupek a pecek). Není vhodné omezovat příjem bílkovin a tuků, naopak zvýšit příjem lehce stravitelných škrobů, jako jsou těstoviny nebo rýže. Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat způsobu úpravy pokrmů a upřednostnit takové, které přispívajík lehké stravitelnosti jídla (např. vařenív páře, dušení, příprava jídla v alobalu). Jak by tedy mohl vypadat jídelníček pro„horšídny“? Příklad takového menu máme na následujících stranách. Důležité je jíst během dne vícekrát menší porce a složení jídelníčku přizpůsobit individuální snášenlivosti potravin. Nezapomeňme také na dodržování pitného režimu, během dne bychom měli vypít cca 400 ml tekutin (upřednostňujme čistou vodu) na 10 kg tělesné hmotnosti. Pijme raději před jídlem, abychom neředili trávicí enzymy a šťávy. Obrňme se trpělivostí a naslouchejme vlastnímu tělu. A nakonec to nejdůležitější, pokud Vaše obtíže přetrvávajínebo se dokonce zhoršují, neváhejte a obraťte se včas na svého lékaře.

SNÍDANĚ

vl

a

áknin

3,6 g

RÝŽOVÝ JOGURT S TOFU

1 rýžový jogurt višňový, 100 g tofu natural, 250 ml mrkvové šťávy Tofu natural nastrouháme nahrubo, přidáme rýžový višňový jogurt. Podáváme s mrkvovou šťávou. 1071 kJ (255 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 18 g; sacharidy 43,5 g; tuky 9,3 g; cholesterol 0,0 mg

SVAČINA

vl

1 měkčí banán, 5 kukuřičných piškotů (bezlepkové), 300 ml vody

1 PORCE OBSAHUJE:

721 kJ (172 kcal)

bílkoviny 1,5 g; sacharidy 39 g; tuky 1,1 g; cholesterol 0,0 mg 24

a

áknin

2,7 g

Doporučená denní dávka vlákniny u zdravého člově ka je 25 – 30 g. Uvedený příklad denního menu obsahuje 14,1 g vlákniny.

vl

áknin

VEPŘ OVÉ PLÁ TKY 4 PORCE S RÝ ŽÍ A DUŠ ENOU MRKVÍ

a

OBĚD

3,7 g

500 g libových vepřových plátků bez kostí, 2 varné sáčky rýže parboiled, 200 g mrkve, 100 g másla, 2 pol. lžíce olivového oleje, voda, sůl, petrželka, bobkový list, nové koření

2701 kJ (643 kcal)

bílkoviny 24 g; sacharidy 66 g; tuky 31 g; cholesterol 81 mg

PUDINK S JABLKY

vl 4 PORCE

0,5 g

5 lžic sušené syrovátky dobře rozmícháme ve 400 ml vody se 3 lžícemi třtinového cukru a dáme vařit. Ve 400 ml studené vody rozmícháme 2 pudinkové prášky (vanilkové), vlijeme do vařící směsi, uvaříme pudink. Připravíme si čtyři misky, do kterých nalijeme pudink, na povrch naskládáme piškoty (bezlepkové, cca 5 piškotů na jednu misku). Necháme vychladnout. Na pánvi rozehřejeme kousek másla, přidáme 2 velká oloupaná a na tenké plátky nakrájená jablka, posypeme 1 lžící třtinového cukru, skořicí, osmahneme, podlijeme 100 ml vody a podusíme. Studený pudink vyklopíme a obložíme dušenými jablky. 618 kJ (147 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 1,6 g; sacharidy 34,5 g; tuky 0,3 g; cholesterol 0,0 mg

ZAPÉKANÉ BRAMBORY

4 PORCE

a

áknin

VEČEŘE

vl

1 PORCE OBSAHUJE:

áknin

SVAČINA

a

Vepřové plátky naklepeme a osolíme z každé strany. Troubu rozehřejeme na 200 °C. Do zapékací mísy nalijeme olivový olej a trochu vody, přidáme plátky masa, přikryjeme a pečeme cca 1 hodinu doměkka. Mrkev očistíme a nastrouháme nahrubo. Máslo rozehřejeme v hlubším hrnci a přidáme nastrouhanou mrkev. Přilejeme trochu vody, osolíme, přidáme bobkový list a nové koření a pod poklicí dusíme doměkka. Rýži propláchneme a vaříme cca 20 minut podle návodu. Poté, co se maso dopeče, smícháme vypečenou šťávu s dušenou mrkvía promícháme.

4,2 g

500 g brambor, 300 g mraž. špenátu, sůl, 400 g uzeného tofu, olej, 2 vejce, rýžové mléko, česnek Brambory oloupeme a nakrájíme na tenká kolečka. Vložíme do mírně osolené vody a vaříme do poloměkka (vyzkoušíme vidličkou). Mezitím si podusíme na troše oleje špenát (můžeme přidat prolisovaný česnek). Do dušeného špenátu nastrouháme nahrubo uzené tofu, dobře promícháme, osolíme a necháme vychladnout. Poté do hmoty vmícháme tuhý sníh z bílků. Do vymazaného pekáče rozložíme vrstvu brambor, dále položíme vrstvu špenátu a postup opakujeme, poslední vrstvou jsou brambory. V hrníčku rozmícháme žloutky s rýžovým mlékem a brambory zalijeme. Pečeme v troubě cca 40 minut na 200 °C. 906 kJ (215 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 19 g; sacharidy 26 g; tuky 4 g; cholesterol 145 mg 25

... jsou dny, kdy bývá o něco hůř

2 PORCE

2 pol. lžíce kulatozrnné bílé rýže, 1 l vody Rýži vaříme ve vodě cca 1 hodinu, poté ji přecedíme přes husté síto a zbytek pomocí lžíce přes síto protlačíme. Vodu doplníme na množství ½ litru odvaru. Vzniklý vývar můžeme ochutit skořicí nebo několika kapkami citrónu. Odvar připravujeme vždy čerstvý. 180 kJ (43 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 1,1 g; sacharidy 9,5 g; tuky 0,05 g; cholesterol 0,0 mg

áknin

2,8 g

RÝŽOVÁ POLÉVKA 10 g kulatozrnné bílé rýže, 30 g mrkve, ½ l netučného vývaru, ½ l vody, 5 g másla, zelená petrželka

DRUHY RÝ ŽE

Očistíme a nakrájíme mrkev, vložíme do vody a do měkka uvaříme. Poté přidáme vývar a opranou rýži, dovaříme do měkka a rozmělníme. Podle chuti lehce osolíme, přidáme čerstvé máslo a sekanou petrželku.

Rýže má velké množství kultivarů a druhů, které se lišípodle místa pěstovánía podle vhodnosti použití.

1 PORCE OBSAHUJE:

Arborio – Kulatoznná rýže, která hojně vstřebává vodu a vytváří po uvaření krémovitou hmotu. Užívá se k přípravě italského rizota. Basmati – Dlouhozrnná aromatická rýže užívaná v typických indických jídlech. Ř íká se jí také „princezna mezi rýžemi“. Jasmínová – Voňavá rýže podobná rýži basmati, ale s lepivější strukturou. Hojně se používá v čínské kuchyni. Lepkavá rýže – Je populární na Dálném východě a má trochu nasládlou chuť. Planá rýže – Není ve skutečnosti pravá rýže, ale semena severoamerické vodní trávy. Zrna jsou dlouhá, štíhlá a tmavá. Jsou bohatá na komplex vitamínů B (s výjimkou vitamínu B l2). Planá rýže se často užívá do salátů ve směsi s rýžíbasmati. Pudinková – Rýže s krátkými zrny, která – jak už název napovídá – je velmi vhodná k výrobě kaše, nákypů a pudinků. Zrna jsou škrobovitá a po uvaření mají tendenci vytvářet hrudky. 26

a

Rýže je hlavní potravinou poloviny světové populace, pro niž není jen zdrojem energie, ale i důležitým zdrojem bílkovin. Rýže se pravděpodobně začala pěstovat na území dnešního Thajska, a to již okolo 4000 let před naším letopočtem. Odtud se pěstování rýže naučili i obyvatelé Číny a Indie. Rýže se klasifikuje podle velikosti. Jsou druhy se zrny krátkými a dlouhými, rýže natural a rýže předvařená. Mezi nejpopulárnější druhy rýže patří rýže dlouhozrnná. Má jemnou chuť a je vymílaná, aby se odstranily zevní slupky. Hnědá dlouhozrnná rýže má výraznější chuť a po minimálním vymílání jí zůstává určitá vrstva otrub. Obsahuje proto více vitamínů, minerálů a vlákniny než rýže bílá.

RÝŽOVÝ ODVAR

0,55 g

vl

Rýže se již tradičně používá k léčení zažívacích obtíží, a to především při průjmech. Zaslouží si proto, abychom se jí blíže zaobírali. Na této stránce Vám postupně nabídneme recepty na různé pokrmy z rýže, které nám mohou být prospěšné ve dnech, kdy je nám o něco hůř...

a

áknin

vl

Rýže

TÉMA

333 kJ (79 kcal)

bílkoviny 2,8 g; sacharidy 12,7 g; tuky 2,9 g; cholesterol 9,5 mg

Doufám, že jste stejně jako my vyzkoušeli některou českou klasiku a že jste si pochutnali . V příštím čísle se můžete těšit na pokračování. Výběr pokrmů samozřejmě přizpůsobíme teplým letním dnům a surovinám, které toto období nabízí. Pokračovat budeme také v tipech na dny, kdy bývá o něco hůř... I tentokrát velmi děkuji všem, kteří mi poslali své recepty. Pokud se chcete také zapojit, pošlete svůj oblíbený recept na adresu:

www.claudie.crohnovanemoc.cz. Těšíme se na Vaše recepty a nápady, tak neváhejte a pište... Mějte se moc krásně, užívejte jaro plnými doušky, těšte se na léto a „nebojte se dobře najíst“. P.S.: Ještě jeden tip: potřebujete-li více informací o onemocnění Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou, podívejte se na: www.crohnovanemoc.cz.

BULLETIN VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI s doc. MUDr. Vladimírem Zbořilem, CSc., FN Bohunice, Brno, a s odbornicína výživu Mgr. Karlou Večeřovou. VYDÁ VÁ GRIFART, spol. s r.o. Haasova 37a, Brno. FOTOGRAFIE Vratislav Hnátek

HUM/02/11/02/03

ILUSTRACE Aleš Čuma GRAFICKÁ Ú PRAVA A PRODUKCE GRIFART, spol. s r.o. © 2011 Grifart, spol. s r.o.

www.crohnovanemoc.cz

Odborné informace o všem, co zajímá pacienta s Crohnovou chorobou a jeho okolí

DIAGNOSTIKA Zde se dozvíte něco o třech stupních diagnostiky, kterými se zjišťuje, jak se nemoc vyvíjí, jak se mění rozsah postižení, jak nemocné orgány reagují na léčbu a zda nedochází k rozvoji komplikací.

IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY Obsahuje krátké seznámení s historií diagnostiky a léčby střevních zánětů. Dále se můžete podrobněji seznámit s aspekty onemocnění.

MOŽNOSTI PREVENCE Kapitola upozorňuje v sedmi bodech na rizikové stavy a vlivy, které mohou pacienti sami aktivně ovlivnit, aby zlepšili prognózu své nemoci a umocnili pozitivní výsledky léčby.

KAPITOLY O LÉČBĚ ZÁKLADNÍ LÉČEBNÉ METODY, které jsou využívány při léčbě Crohnovy nemoci.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČBY pojednávají o nepříznivých nebo nezamýšlených odezvách po podání některého z léčivých přípravků při léčbě Crohnovy nemoci a ulcerozní kolitidy.

ON-LINE PORADNA Máte-li dotaz, podívejte se nejdříve do kapitoly „Často kladené dotazy“. Pokud zde nenajdete odpověď, můžete využít elektronickou poradnu a dotaz poslat prostřednictvím formuláře.

Zde se seznámíte s diagnostickými metodami a léčbou Crohnovy nemoci.

DOTAZNÍK Monitoruje spokojenost pacientů s poskytnutými informacemi o léčbě idiopatických střevních zánětů. Jeho cílem je zlepšit péči, která je v současnosti poskytována. Výsledky jsou průběžně prezentovány na www.crohnovanemoc.cz.

HUM/02/09/02/00

BIOLOGICKÁ LÉČBA Crohnovy nemoci a ulcerozní kolitidy je poměrně mladá, vysoký léčebný potenciál této terapie vzbuzuje u pacientů očekávání pozitivního obratu ve vývoji jejich nemoci. Proto je biologické léčbě věnována samostatná kapitola, kde se můžete podrobněji informovat o možnostech této terapie.

VIDEO CROHNOVA NEMOC