Nebojte se dobře najíst.... hezky česky II. Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev

Nebojte se dobře najíst . I I y k s e č y k z ... he

Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev

OBSAH

4

Nebojme se sportovat...

6

Hezky česky...

8

Bylinkář

9

Abeceda vitamínů – K

10

Letní polévky...

12

Ó óómáčka...

14

Gulášová klasika...

16

Ovocný knedlík...

18

Sladké léto...

20

Tykve

24

Jsou dny, kdy bývá o něco hůř

26

TÉMA – rýže

Jako dítě jsem trávila spolu se sestrou větší část prázdnin u babičky. Když se tak zamyslím, mám vlastně léto spojeno s chutěmi babiččiny české kuchyně. Babička se nás každý večer ptala: „Tak co budeme děvčata zítra vařit k obědu?“ A my, když už jsme si mohly vybírat, jsme babičku přemlouvaly, že tím nejlepším jídlem na „zítra“ budou knedlíky s jahodami, guliváry (tak se na jižní Moravě říká švestkovým knedlíkům), posýpance (fantastická pečená buchta roztrhaná na kousky, pokapaná mlékem, posypaná mletým mákem a naskládaná do mísy), šulánky (bramborové šišky s mákem), bramborové placky pečené na plotně (to byla práce na půl dne) nebo alespoň nudle s tvarohem. No prostě naše letní chutě byly jednoznačně sladké. A naše zlatá babička často naše kulinářská přání plnila . Nikdy se ale oběd neobešel bez polévky, ani v létě, zvlášť, když bylo sladké jídlo. Letní polévky byly jiné než zimní a pro jejich přípravu babička využívala různou zeleninu a bylinky ze své zahrádky. Nebojte se ani vy pustit do přípravy pokrmů tradiční české kuchyně, ale především: „Nebojte se dobře najíst!“

Za redakci Vaše P.S.: Pro zaslání svých receptů využijte stránky: www.claudie.crohnovanemoc.cz

3

IDIOPATICKÉ STŘ EVNÍ ZÁ NĚTY doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.

A SPORTOVNÍ AKTIVITY ?

Pane docente, měla bych několik otázek týkajících se sportovních aktivit a onemocnění IBD. Především se chci zeptat, zda se musím nějak omezovat ve sportovních aktivitách. Mohu třeba chodit do posilovny? Adam by se rád dál věnoval karate, nepředstavuje to nějaké riziko? Pak by mne také zajímalo, zda veřejná koupaliště, bazény, koupání v moři nebo v rybníce nejsou pro nás pacienty rizikové? Také váhám, zda se mohu opalovat, a již delší dobu uvažuji o tom, že budu s kamarádkou chodit do sauny, mohu jako pacient s Crohnem? Milá Claudie, pacienty s Crohnovu nemocí a ulcerózní kolitidou trápí nejčastěji tři okruhy otázek. Jaká jim nemoc připraví omezení stravovací, jaká pracovní a nakolik se budou moci věnovat sportovním aktivitám. Základním motivem léčby je snaha, aby se život jedince s idiopatickým střevním zánětem co nejvíce podobal životu jeho zdravých vrstevníků. Bylo to zřejmé už z našich úvah o významu a přínosu diet. Vždy je totiž nutné chápat léčbu komplexně – tedy nejen v užším smyslu jako konzervativní a chirurgickou, ale také psychologickou a sociální. Mezi nimi existuje nepochybná vazba, kterou označujeme jako psychosomatickou. Pacientův psychický stav a sociální vazby jsou handicapovány tělesným onemocněním, ale také opačně nepříznivé společenské situace a vztahy nebo psychické problémy se dříve či později negativně odrazí na stavu vlastní nemoci. Právě proto není dobré, aby pacient s idiopatickým střevním zánětem vytvářel umělá omezení svých životních aktivit – tedy také sportovních. Tato umělá omezení vznikají obvykle z obavy pacienta či jeho okolí, že určité věci by mohly zhoršit průběh onemocnění. Jinak řečeno „Nesmím to či ono, protože mám Crohnovu nemoc nebo ulcerózní kolitidu… “. Dobrá léčba není však systém zákazů, jejichž dodržení nám garantuje, že budeme „zdraví“. Podívejme se tedy na ona „mohu-nesmím“ trochu konkrétněji. Budeme se přitom držet otázek, které jsi, Claudie, sama navrhla.

začali věnovat intenzivně sportu! Má pouze dokumentovat, že neexistují žádná absolutní „ne“, která by zajišťovala příznivý průběh idiopatického střevního zánětu. Správně prováděné fyzické sportovní aktivity mají nepochybně pozitivní vlivy tělesné (zvýšení tělesné kondice, růst svalové síly a hmoty, zvýšení výkonnosti srdečně-cévního aparátu, mobilizace žláz s vnitřní sekrecí a imunitního systému) i psychické. Pokud ovšem sportuje nemocný člověk, je třeba si položit několik základních otázek: 1. V jakém stavu je onemocnění? Akutní vzplanutí idiopatického střevního zánětu, tzv. relaps choroby, obvykle organismus natolik vyčerpává, že mu nezbývají síly na sportovní fyzickou aktivitu. Vždyť ani profesionální sportovec nenastoupí na závody při běžné virové infekci. Musíme tedy vyčkat klidové fáze choroby, tzv. remise, kdy se pacient s idiopatickým střevním zánětem může považovat za relativně zdravého, a pak pro něj platí stejná pravidla jako pro zdravé vrstevníky: pozvolné zvyšování zátěže, přiměřená doba regenerace organismu po výkonu, nepřetěžování, dostatečná výživa (k té se ještě musíme vrátit samostatně).

2. Jaký sport si zvolit? Sporty s vysokou aerobní aktivitou (běh, jízda na kole, plavání) kladou vyšší bezprostřední energetické nároky než aktivity s převahou anaerobní (svalové cvičení např. v posilovně, vzpírání), Musím se nějak omezovat ve sportovních aktivi- řada sportů je pak kombinací s převahou té či oné složky. Základem je přiměřenost požadovaného výkonu, následný tách? regenerační odpočinek a výživa zohledňující volbu sporPro povzbuzení všech pacientů s idiopatickým střevním tovníaktivity a stav nemoci. zánětem si dovolím uvést na první pohled neuvěřitelnou skutečnost. Jsou mezi nimi dokonce profesionální 3. Specifické situace při onemocnění idiopatickým sportovci. Nestali se jimi ovšem s vědomím nemoci, ale střevním zánětem. Patří k nim zejména tzv. ileopouchoroba se u nich během sportovní kariéry objevila chanální anastomoza, dočasná nebo trvalá stomie (vývod a postavila je před rozhodnutí – skončit se sportem nebo střeva na zevní břišní stěně), píštěle v krajině konečníku se pokusit pokračovat s vědomím, že patrně nebudou a okolí, nedostatečný stav výživy a kloubní mimostřevní patřit k absolutní špičce. Jistě to nebylo rozhodování projevy. Ileopouchanální anastomoza je stav, kdy po snadné, tím spíš, že dnes je sportovní kariéra často odstranění tlustého střeva je ze střeva tenkého vytvořena důležitý ekonomický zdroj. Mnozí se rozhodli ve sportu plastika našitá na konečníkové svěrače tak, aby nahrapokračovat a zvládli velmi dobře obojí – nemoc i sport. zovala rezervoár střevního obsahu vytvářený původně Ten jim dokonce pomáhal skrze dobrou fyzickou kondici konečníkem. Pacienti po této operaci mají větší tekutizvýšit sebevědomí a lépe psychicky zvládat průběh nové ztráty do stolice a jsou tedy snadněji ohrozitelní nemoci i léčby. Tento příklad nemá samozřejmě sloužit dehydratací organismu než lidé se zachovanou funkcí jako rada, aby se lidé s idiopatickým střevním zánětem tlustého střeva. Dehydratace je tedy může ohrozit hlavně

4

při vytrvalostní sportovní aktivitě, nemluvě o handicapu trvale vyššího počtu vyprázdnění v průběhu 24 hodin. Provozování takového sportu vyžaduje výrazně zvýšený příjem tekutin a iontových prvků, hlavně sodíku, draslíku a chloridů. Stomie představuje zřejmě největší viditelné omezení sportovních aktivit. Krom stejného rizika dehydratace, jako je tomu u pacientů s ileopochanální anastomozou, jsou zde sociálně/psychologická omezení. Přes velký výběr moderních stomických pomůcek stále tito naši spoluobčané pociťují omezení zejména v možnostech koupání na veřejnosti. Píštěle v krajině konečníku a okolí kladou vyšší hygienické nároky a vyžadují dostatek soukromí pro intimní hygienu. To samo o sobě zužuje okruh možných sportovních aktivit. Je vhodné se vyvarovat v akutní fázi této komplikace Crohnovy nemoci jízdě na koni a na kole, kdy je oblast konečníku vystavena přímému tlaku. Také po vyléčení perianálních píštělí je nutné mít na paměti, že mají sklon recidivovat (obnovovat se), a tedy na obě zmíněné sportovníaktivity pohlížet s rezervou. Nedostatečný stav výživy popřípadě spojený s chudokrevností představuje závažný problém. Nedostatečná výživa a sportovní aktivita mohou skutečně vést k poškození zdravotního stavu organismu (tedy nikoli choroba sama). Kloubní mimostřevní projevy existují u pacientů s idiopatickými střevními záněty ve třech základních podobách. U prvního typu nemocného trápí stěhovavé záněty drobných a středně velkých kloubů, které jsou projevem aktivity choroby. Není vhodné a obvykle ani možné aktivně v této fázi nemoci sportovat. Druhý a třetí typ je záludnější – pacienti nezávisle na aktivitě střevního zánětu trpí kolísavými bolestmi kloubů (u třetího typu skloubení kostí křížové a kyčelní), šlach a často i svalů. Tato forma nezakazuje sportovní aktivity, ale podobně jako u revmatologických nemocných sama diktuje omezení vyplývající z kloubních bolestí. Nicméně právě pro tyto nemocné může být důležité najít přiměřenou rekreační sportovní aktivitu či fyzioterapii (rehabilitační cvičení), aby udržovali svalovou sílu a dynamiku v co nejlepší kondici. Tato teoretická rada je v praxi velmi obtížně realizovatelná a medicína jíbohužel věnuje pouze okrajovou pozornost. 4. Sportovní aktivity a výživa. Problematice výživy při sportu se věnuje sportovní lékařství a je složitá i u zdravých jedinců, natož u chronicky nemocných. Před tím, než se rozhodnete sportovat, je dobré znát svůj stav výživy. Připomínám, že stav výživy není reprezentován Vaší váhou! Zhodnocení základních parametrů stavu výživy Vašeho organismu je součástí hodnocení stavu pacienta s idiopatickým střevním zánětem, který je možné dále doplnit např. o bioimpedanci nebo kalorimetrii. Analýzou získaných údajů má pacient a jeho lékař přehled o metabolizaci základních živin. Lze tak zjednodušeně řečeno zjistit, které složky živin máte nadbytek či nedostatek. Tabulky Vás informují o energetických nárocích při volbě určitého sportu. Můžete tedy předem dospět k poměrně přesné kalkulaci svého jídelníčku včetně potravinových doplňků. Před sportovním výkonem je nutné vytvořit organismu přiměřenou energetickou zásobu, aby nemusel vzápětísahat do rezerv (pokud ovšem neplánujeme redukci váhy).

Podobně po výkonu je vhodné doplnit zpočátku rezervy sacharidů a ve fázi regenerace svalů také proteinů. Krom volby vhodné stravy existuje dnes řada potravinových doplňků od renomovaných výrobců, kterými můžeme poskytnout organismu vhodné živiny. To se týká i cíleného růstu svalové hmoty při cvičení v posilovnách. Neznamená to ovšem, že bychom na nich měli náš jídelníček postavit – stále jsou to jen potravinové doplňky. 5. Sportovní aktivity a léčba. Ve fázi remise nemoci, kdy je pacient relativně nejméně omezen ve sportovních aktivitách, může užívat různé léky. Není známo, že by aminosalicyláty, imunosupresiva nebo biologická léčba byly důvodem, proč nesportovat nebo jednoznačně omezit určité druhy sportů. Jiná je ovšem situace při užívání kortikosteroidů. Jejich dlouhodobé užívání může vést ke snížení kvality kostní hmoty s vyšším rizikem zlomenin. Vyšší dávky kortikoidů (zejména v úvodu léčby) mohou být spojené s větším rizikem poranění šlach a svalů. Je proto vhodné zejména v úvodu kortikoterapie sportovní aktivity omezit. Zbývá nám, milá Claudie, ještě několik Tvých dotazů, které se mezi obecné povídání o sportovních aktivitách nevešly. Mohu chodit do posilovny? Platí stejná pravidla, jaká jsem již uvedl. Specifikem je ovšem snaha dosáhnout růstu svalové hmoty. To vyžaduje ještě pečlivější analýzu a znalost stavu výživy a metabolických nároků individuálního organismu s ohledem na stav nemoci. Nejméně šťastná varianta je špatná kalkulace energetických nároků vedoucí ke stagnaci či dokonce poklesu svalové hmoty, kterou se nespokojený jedinec pokusí „dohnat“ anabolikem. Může se tak těžce poškodit i zdravý člověk, natož pacient s idiopatickým střevním zánětem. Adam by se rád věnoval karate, nepředstavuje to nějaké riziko? Tzv. kontaktní sporty, mezi něž karate patří, mají na organismus silové nároky a jsou spojené s rizikem specifických zranění především pohybového aparátu. Kladou samozřejmě vysoké nároky na dobrou fyzickou kondici. Nemůžeme říct, že jsou při onemocnění idiopatickým střevním zánětem nevhodné, ale z povahy tohoto sportu vyplývá nutnost pečlivého zhodnocení stavu nemoci, výživy a léčby. Nemoc by měla být v prokazatelné a nejlépe dlouhodobé klidové fázi na minimální terapii. Co veřejná koupaliště, bazény, koupání v moři nebo v rybníce? Když pominu výše uvedená omezení pacientů se stomií, platí obecná hygienická opatření jako u zdravých s výjimkou pacientů s perianálními píštělemi, kde v aktivní fázi této komplikace je vhodné koupání omezit, resp. dbát na zvýšenou intimní hygienu. Z ní pak vyplývá volba místa koupání. Mohu se opalovat? Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida nijak neomezují opalování a platí tedy stejné zásady jako u zdravých. Je však nutné vzít v úvahu léčbu Vaší nemoci. Některé léky, hlavně kortikosteroidy, mohou vést k tzv. fotosenzibilizaci – tedy zcitlivění na některé složky slunečního záření rizikem spálení počínaje a ekzematickými projevy konče. Mohu chodit do sauny? Pro saunování platí stejná opatření jako při sportovních aktivitách obecně s výjimkou stomií a perianálních píštělí, které kladou vyšší hygienické nároky a nemusípůsobit příznivě.

5

Hezky česky II. České hospodyně uměly dobře využívat bylinky ke kulinářským účelům. Svědčí o tom mnoho receptů nejen na přípravu pokrmů, ale i na bylinková másla, domácíhořčice, ochucené oleje, octy, sirupy a čaje. Pěstováníbylinek je velmi snadná záležitost. Nemáme-li k dispozici zahrádku, postačívětšítruhlík nebo květináče. A protože bylinky jsou většinou nenáročné a na péči skromné rostliny, zvládne při troše úsilí jejich pěstování každý. Stačí si jen vybrat oblíbené druhy. Bylinky lze sice vypěstovat ze semínek, ale mnohem pohodlnější je zajít do některého zahradnictví, kde můžete vybírat z předpěstovaných již vzrostlých hrnkových rostlin. V zahradnictvíVám určitě také ochotně sesadívybrané bylinky do vhodné nádoby, takže si domů můžete donést již hotovou voňavou zahrádku. ZELENÝ DRESING Připravte si skvělý zelený dresing. Pro jeho přípravu vyberte bylinky tak, aby jejich chuť ladila s jídlem ke kterému jej budete podávat. Vyzkoušejte pažitku, fenykl, kebrlík, estragon nebo česnek, pokud ho snášíte. Začněte tím, že si vyberete nejdříve jednu až dvě bylinky, ze kterých dresing připravíte.

Na přípravu potřebujete: 1 sójanézu, 1 kysanou smetanu, ½ lžičky citrónové šťávy, svazeček petrželové natě, 2 snítky čerstvé bazalky, čerstvě drcený černý pepř podle chuti, sůl Do mísy vyklopíme sójanézu a smícháme ji s kysanou smetanou a citrónovou šťávou. Přidáme jemně nasekané bylinky a dochutíme drceným pepřem, případně dosolíme. Necháme v chladnu odležet. Podáváme například ke kuřeti a pečeným novým bramborám. BAZALKOVÝ OLEJ Jedním z nejoblíbenějších olejů je olej bazalkový. Jeho příprava je jednoduchá, skvěle se hodí do salátů a v zimě Vám navíc provoníkuchyň létem. Na přípravu potřebujete: 500 ml panenského olivového oleje, 2 velké hrsti čerstvých bazalkových lístků Do mísy vložíme osušené, natrhané lístky bazalky a přelijeme je olejem. Všechny lístky musí být důkladně ponořeny. Olej s lístky bazalky vlijeme do nádoby se vzduchotěsným uzávěrem a na teplém, ale tmavém místě necháme cca 1 měsíc luhovat. Jednou týdně olej promícháme a ujistíme se, že jsou lístky bazalky ponořeny v oleji, jinak by mohly zplesnivět. Po měsíci olej přefiltrujeme (nejlépe přes filtr na kávu) do vysterilizované sklenice s uzávěrem. Do láhve k oleji můžeme pro ozdobu přidat několik čerstvých lístků bazalky. Olej skladujeme v temnu. Obdobně můžete postupovat při přípravě olejů z jiných bylinek.

6

ESTRAGONOVÝ OCET

SIRUP Z BEZOVÝ CH KVĚTŮ

Zkuste rychlou přípravu tohoto báječného octa, který se dobře hodí pro přípravu salátových zálivek i ochucení omáček. Báječně doplnípokrmy z bílých mas nebo ryb.

Na přípravu potřebujete: 1,5 l vody, 2 kg třtinového cukru, 6 chemicky neošetřených citrónů, 35 ml vinného octa, 25 čerstvých květů černého bezu (květy netrhejte po dešti, zčernaly by)

Na přípravu potřebujete: 500 ml bílého vinného octa, 2 velké hrsti lístků estragonu Čisté a osušené lístky estragonu vložíme spolu s octem do kameninové nádoby, zakryjeme ji a vložíme do kastrolu se studenou vodou a přivedeme do varu. Ocet takto ohřejeme, chuť estragonu se vyluhuje do octa. Před použitím ho necháme alespoň dvě hodiny vychladnout. MARINÁ DA NA MASO Pro přípravu marinád k nakládání masa se bylinky báječně hodí. Chuť a vůně bylinek se do naloženého masa krásně vstřebá, zvláště pokud dodržíte délku marinování alespoň 4 hodiny. Lépe je ale maso naložit přes noc. Bylinky dodají naloženému masu nejen chuť, ale také zabraňují množení bakterií, a navíc budou mít příznivý vliv na trávenípokrmu.

Vodu svaříme a přelijeme do vysterilizované nádoby. Přidáme cukr a mícháme, dokud se nerozpustí, necháme vychladnout. Poté do cukerného roztoku přidáme omyté a na kolečka pokrájené citróny (i s kůrou), vinný ocet a květy černého bezu. Přikryjeme čistým plátěným ubrouskem a necháme při pokojové teplotě 24 hodin luhovat. Poté sirup zcedíme a naplníme do sterilizovaných lahví s patentním uzávěrem. Sirup skladujeme v lednici. Podáváme ředěný vodou s plátkem citrónu a citrónovou šťávou. Před podáváním můžeme také vložit do sklenic lístek máty.

Na přípravu potřebujete: 6 velkých lístků šalvěje, 1 stroužek česneku, 1 pol. lžíce citrónové šťávy, 100 ml olivového oleje 4 porce masa (např. vepřové, kuřecístehna apod.) Lístky šalvěje i česnek jemně posekáme a smícháme s olejem a citrónovou šťávou. Do masa uděláme ostrým nožem zářezy a marinádu na ně nalijeme. Rukama marinádu vetřeme do zářezů a maso uložíme do chladna alespoň na 4 hodiny. Poté pečeme v přikryté nádobě ve vyhřáté troubě při cca 180 °C asi 1 hodinu. Podáváme s bramborovou kašía salátem z čerstvé zeleniny. MÁ TOVÉ THÉ Š álek naplníme do jedné třetiny lístky čerstvé máty, které jsme trochu rozmačkali. Přelijeme horkou vodou, zakryjeme a necháme cca 5 minut vyluhovat. Můžeme osladit medem. Protože máta napomáhá trávení, dopřejte si šálek tohoto čaje po jídle. Podobně postupujeme při přípravě tišícího čaje z meduňky nebo čaje pro dobrý spánek z heřmánku.

7

Bylinkář

... léto plné zdravé chuti MEDUŇKA

Meduňka – tato léčivá, kořeninová, medonosná bylina pochází ze středomoří. Připisovala se jíčarovná moc přivolat lásku, používala se k aromaterapiím, při léčbě depresí i při bolestech hlavy. Pomáhá při zažívacích potížích, uvolňuje křeče a působí proti nadýmání. Meduňkový čaj celkově zklidňuje organismus při předráždění a pomáhá při poruchách spánku. Meduňka obsahuje značné množství vitamínu C a dalších cenných látek. V KUCHYNI – jako koření se nejlépe hodí čerstvé lístky. Uplatní se při přípravě omelet, do bylinkových másel, v pomazánkách. Příjemně ochutí pokrmy z ryb, drůbeže, zvěřiny. Lze s ní také ochucovat kompoty, limonády, čaje. Přidáváme ji až do hotových pokrmů, které již nevaříme.

TYMIÁN

ŠALVĚJ

Tymián – i tato bylina, která je blízkou příbuznou mateřídoušky, pochází ze středomoří. Připisovala se jí moc dodávat odvahu a sílu a také chránit před nemocemi. Tymián se odedávna používal v kuchyni při přípravě různých pokrmů, kterým dodával „libé chuti“. Jako léčivá rostlina má příznivý vliv při nachlazení a kašli, příznivě ovlivňuje také zažívací ústrojí, kde působíproti křečím i proti průjmům. V KUCHYNI – se uplatní tymián jak čerstvý, tak sušený. Je značně aromatický a jeho chuť je mírně nahořkle štiplavá. Proto je třeba používat ho v menším množství. Neobejde se bez něj cibulová polévka, uplatní se při přípravě různých druhů mas, sekané, luštěninových a zeleninových pokrmů. Lze s ním ochucovat oleje i octy.

Šalvěj – původním domovem také této byliny je středomoří, kde se používá již tisíce let. Její léčivé i kulinářské vlastnosti jsou fascinující. V antice se používala proti hadímu uštknutí i souchotinám, podle nových výzkumů údajně zpomaluje stárnutí, zlepšuje činnost mozku a paměť. Má vysoce protizánětlivé a dezinfekční účinky, podporuje trávení a působí proti průjmům a křečím. Rozšířené je povědomí o jejím využitíjako kloktadla při zánětech v dutině ústní. V KUCHYNI – se používá v menších dávkách, protože má výraznou vůni a chuť. Na jednu porci používáme 1– 2 čerstvé lístky nebo špetku sušené šalvěje. Skvěle se hodí k jehněčímu a skopovému masu, k telecímu a hovězímu masu i k rybám. Uplatní se také v pokrmech z mletého masa, k těstovinám s rajčaty i do zeleninových polévek. Mladé čerstvé lístky lze obalit v těstíčku a osmažené podávat jako chuťovky. 8

MEDUŇ KOVÝ ČAJ – 5 lístků čerstvé meduňky (nebo 2 čajové lžičky sušené) vložíme do šálku a pomocí konce dřevěné vařečky je lehce rozmačkáme. Přelijeme horkou vodou ochlazenou pod bod varu, šálek zakryjeme a necháme 5 minut luhovat. Poté přecedíme, můžeme osladit medem.

TYMIÁNOVÉ NEBO ŠALVĚJOVÉ MÁSLO

125 g nesoleného másla, 2 lžíce nasekaného tymiánu nebo 3 nasekané lístky šalvěje. Máslo necháme změknout a poté do něho vmícháme pomocí vidličky nasekaný tymián nebo šalvěj. Důkladně promícháme, vytvoříme váleček pomocípotravinářské fólie nebo pečicího papíru. Necháme uležet alespoň 24 hodin. Používáme k masům a rybám. Š alvějové máslo je skvělé ke grilování.

ABECEDA VITAMÍNŮ Vitamín K Označení tohoto vitamínu „K“ je odvozeno z německého slova „Koagulation“ a vztahuje se tedy k procesu srážení krve. Vitamín K je rozpustný v tucích, neničí se varem, vlhkostí ani působením vzduchu, pouze pokud by byl dlouhodobě vystaven slunečnímu záření, může být jeho účinek snížen. Vitamín K je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících se na sráženíkrve, dále je nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny. Je též potřebný pro normálnífunkci jater. Vitamín K existuje v přírodě ve dvou formách. Vitamín K1 se vyskytuje ve vojtěšce alfalfa, špenátu, zelí, sójových bobech, květáku, v menším množství v pšenici a ovsu. Bohatým zdrojem je i olivový a sójový olej. Vitamín K2 je produkován bakteriemi ve zdravém střevním traktu. Živočišným zdrojem je kravské mléko. Maso obsahuje vitamínu K velmi málo, výjimku tvoří játra jako zásobní orgán vitamínu K. Vitamín K3 se do těla dodává v případě potřeby v syntetické podobě a měl by být podáván společně s jídlem, aby se mohl lépe vstřebat. Případné užívání vitamínu K jako potravinového doplňku byste měli konzultovat se svým lékařem. Přirozené zdroje vitamínu K Nachází se v listové zelenině (špenát, salát), luštěninách, brokolici, tuřínu, kapustě, květáku, mase, obilných a mléčných výrobcích (jogurty, podmáslí, acidofilní mléko), bramborách, rostlinných olejích, vnitřnostech, mořských řasách, rajčatech, mrkvi, rybím tuku, sójovém oleji.

A jde se vařit... ... pokračujeme v přehlídce českých dobrot. Některé pochází z babiččiny kuchařky a pro mne jsou asi už napořád spojeny s létem. Na následujících stranách najdete recepty nejen na jídla sladká, ale i slaná. Uvedené polévky můžete podávat společně s pečivem jako samostatné pokrmy. Pozn.: Všude, kde je v receptech uvedeno mléko, ho můžete nahradit např. sójovým, rýžovým nebo kokosovým nápojem. Chcete-li nahradit smetanu, připravte si nápoj více koncentrovaný. Přeji Vám mnoho úspěchů při vaření a dobrou chuť... ... a nezapomeňte – čekáme také na Vaše recepty na: www.claudie.crohnovanemoc.cz

Letní polévky ... PÓ RKOVÁ

5 PORCÍ

3–4 brambory, 1 většípórek, cca 5 lžic olivového oleje, 1a ½ l vody nebo vývaru, 1 vejce, sůl, čerstvě drcený pepř, 3 bílé housky Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky, vložíme do kastrolu a zalijeme vodou nebo vývarem. Z pórku odkrojíme kořeny, a pokud jsou na pórku poškozené části, odstraníme je také. Poté ho podélně rozřízneme a důkladně omyjeme. Následně pórek nakrájíme na hrubší půlkolečka. Do hlubší (nejlépe teflonové) pánve vlijeme 3 lžíce oleje a poté, co se rozehřeje, do něj vsypeme nakrájený pórek, který za stálého míchání lehce osmažíme. Pórek by neměl ztmavnout, jen lehce změknout. Jakmile budou brambory téměř měkké, přidáme k nim pórek a povaříme. Poté, co brambory zcela změknou, odstavíme polévku z plamene a část brambor i s polévkou z ní opatrně odebereme do jiného kastrolu. Odebranou část polévky rozmixujeme a vlijeme zpět k polévce. Kastrol s polévkou vrátíme na sporák, přivedeme opět k mírnému varu a za stálého míchání do ní vlijeme rozšlehané vejce. Chvíli povaříme, dochutíme solía pepřem. Podáváme s krutony z bílého pečiva, které připravíme tak, že pečivo nakrájíme na kostičky, dáme je na plech vyložený pečicím papírem a polijeme cca 2 lžícemi oleje. Vložíme do vyhřáté trouby a pomalu pečeme při cca 170 °C. 1231 kJ (293 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 7 g; sacharidy 39,6 g; tuky 12,6 g; cholesterol 63,0 mg

LETNÍ KRÉMOVÁ

7 PORCÍ

Tato krémová polévka je skvělá nejen jednoduchostí přípravy a výslednou chutí, ale také zábavnou rozmanitostí danou množstvím ingrediencí, které můžete při jejípřípravě použít. U této polévky platí: čím více druhů zeleniny použijete, tím lépe. Vyberte takovou zeleninu, kterou máte rádi a kterou také dobře snášíte. Jednotlivé druhy přidávejte v menším množství. Následuje základní předpis surovin, které by měly vždy tvořit základ polévky. 4 – 5 brambor, 2 mrkve, kousek bulvy celeru, 1 kořen petržele, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 2 l vývaru, sůl, čerstvě drcený pepř, 1/4 lžičky muškátového květu, cca 2 lžíce olivového oleje, 4 bílé housky, 1 kysaná smetana Další zelenina, kterou doporučujeme přidat (lze vybrat jen některou): 1 cuketa nebo salátová okurka, kousek brokolice nebo květáku, lístky špenátu, kousek řapíkatého celeru, kousek pórku, jarní cibulky, kousek pekingského zelí, oloupané rajče, oloupaný chřest atd. Brambory oloupeme, omyjeme, pokrájíme a vložíme do studeného vývaru. Ostatní zeleninu také očistíme, omyjeme a pokrájíme na kousky. K bramborám nejdříve přidáme pevnější druhy zeleniny (jako mrkev, celer apod.), cibuli překrojenou na půl, celé stroužky česneku, muškátový květ a vaříme. Později přidáváme měkčí druhy zeleniny (jako pórek, cuketa...) a před dokončením polévky přidáme listovou zeleninu (jako špenát apod.). Jakmile zelenina změkne, polévku odstavíme. Zelenina by neměla ztratit barvu a neměla by být rozvařená. Poté polévku opatrně, ale důkladně rozmixujeme do krémové konzistence. Dochutíme solí, drceným pepřem a olejem. Je-li polévka příliš hustá, rozředíme ji horkým vývarem nebo vodou. Podáváme se lžící kysané smetany a s krutony z bílého pečiva nebo s omeletovými nudlemi. 1055 kJ (293 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 7,4 g; sacharidy 40,3 g; tuky 7,4 g; cholesterol 4,6 mg

OMELETOVÉ NUDLE

3 PORCE

1 vejce rozšleháme v cca 8 lžících mléka a za stálého míchání přidáme cca 60 g mouky se špetkou kypřícího prášku a s trochou soli. Vyšleháme do hladkého těstíčka. To naléváme na rozpálenou pánev (nejlépe nízkou teflonovou) lehce omaštěnou troškou oleje. Opečené, vychladlé omelety svineme a pokrájíme na tenké proužky. Nudle před podáváním osmažíme na teflonové pánvi do růžova. 485 kJ (115 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


„KLECHTANKA“

4 PORCE

3 brambory, 1 l vody, ½ l sladké smetany (lze použít také sójový, rýžový nápoj atd.), 1 vejce, svazeček čerstvého kopru, 2 – 3 lžíce hladké mouky, sůl, 1 – 2 lžíce octa, 1 lžička másla Brambory oloupeme, omyjeme a pokrájíme na kostičky, vložíme do osolené studené vody. Vaříme téměř do změknutí. Poté k bramborám vmícháme rozšlehané vejce, lehce promícháme. Následně do polévky vlijeme za stálého míchánísmetanu, do které jsme důkladně zamíchali mouku (pokud chceme použít např. sójový nápoj, postupujeme tak, že do ½ l studené vody vmícháme cca 5 lžic sójového nápoje, mouku a důkladně prošleháme, aby nám nevznikly žmolky). Polévku povaříme mírným varem za občasného promíchání. Mezitím omyjeme kopr a nakrájíme ho na kousky. Kopr přidáme do hotové polévky, promícháme, ale již nevaříme. Dochutíme solí a lžičkou másla. Polévku rozdělíme do polévkových misek a podle chuti zakápneme octem, promícháme. Tuto polévku lze podávat jako samostatný letní oběd, večeři nebo jako polévku před sladkým lehkým jídlem, jako jsou ovocné knedlíky, nákypy, palačinky apod. 1140 kJ (271 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 5,2 g; sacharidy 48,5 g; tuky 7,2 g; cholesterol 4,0 mg 11

Óóómáčka... RAJSKÁ OMÁ ČKA

4 PORCE

50 g olivového oleje, 60 g hladké mouky, 2 větší cibule, 1 kg rajčat (nebo 800 g kvalitního rajčatového pyré) 5 zrnek černého pepře, 2 zrnka nového koření, 2 bobkové listy, 1 lžička sušené bazalky, sůl, ½ l vývaru Cibule oloupeme, překrojíme a nakrájíme na hrubší proužky. V hlubokém kastrolu rozehřejeme olej, vložíme do něho cibule, které zpěníme. Za stálého míchání přisypeme mouku. Tu krátce osmažíme a zalijeme studeným vývarem. Stále mícháme. Přidáme oloupaná a pokrájená rajčata (nebo přilijeme pyré), vložíme koření, bazalku a povaříme do změknutí rajčat. Omáčku promícháváme. Jakmile se rajčata rozvaří, omáčku odstavíme a necháme trochu zchladnout. Následně omáčku prolisujeme přes hustší síto pomocí lžíce, naběračky nebo dřevěné stěrky na lisování ovoce. Dochutíme solí, případně trochou cukru. Podáváme s vařeným masem (drůbežím, hovězím...) společně s houskovým knedlíkem nebo s těstovinami. Maso můžeme připravit také v páře. LOUPÁ NÍ RAJČAT: postupujeme tak, že rajčata omyjeme a vložíme do hlubší mísy nebo kastrolu, který jsme si postavili do dřezu (nádoba musí být tepelně odolná). Rajčata zalijeme horkou vodou (těsně pod bodem varu) a necháme chvilku stát. Poté vodu opatrně slijeme a rajčata již snadno pomocí špičky nože oloupeme. 972 kJ (231 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 3,9 g; sacharidy 24,8 g; tuky 13,8 g; cholesterol 2,0 mg

KUŘ E VE SMETANOVÉ OMÁ ČCE S PAPRIKOU

3 PORCE

cca 3 ks vykostěných kuřecích stehenních plátků, 1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, 1 větší cibule, 3 lžíce olivového oleje, 2 zrnka nového koření, 1 bobkový list, 3–4 lžičky mleté sladké papriky, 500 ml vývaru nebo vody, 1 kelímek sladké smetany (lze použít také sójový nápoj apod.), 2–3 lžíce hladké mouky, sůl Maso omyjeme, osolíme a orestujeme na oleji, nejlépe v hlubším kastrolu, vhodném k použití pro pečení v troubě. Zeleninu očistíme a překrojíme na větší kusy. Maso zaprášíme paprikou a chvilku obracíme. Poté odstavíme z plotny, přidáme kousky zeleniny a koření. Zalijeme vodou nebo vývarem, zakryjeme a dusíme cca 45 minut. Poté vyndáme kastrol z trouby, vyjmeme z omáčky maso, zeleninu i koření. Mezitím si ve smetaně rozmícháme mouku a za stálého míchání přiléváme do omáčky, krátce povaříme. Maso vrátíme do hotové omáčky a na mírném plameni ještě prohřejeme. Podáváme s rýží nebo s těstovinami. 2357 kJ (561 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


KŘ ENOVÁ OMÁ ČKA

3 PORCE

400 g libového uzeného masa (např. krůtí rolka apod.), 1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, několik kuliček pepře a nového koření, cca 1 l vody, ½ l sladké smetany, 60 g hladké mouky, cca 30 g jemně strouhaného křenu, sůl, cukr Maso vložíme do studené, osolené vody a společně s očištěnou zeleninou a kořením vaříme (cca 1 a 1/2 hodiny). Poté vývar přecedíme a znovu uvedeme do varu. Ve smetaně rozmícháme mouku a za stálého míchání vléváme do vývaru. Na mírném plameni povaříme, stále mícháme. Poté omáčku odstavíme, postupně do ní vmícháme jemně nastrouhaný křen (množství upravíme podle chuti). Křenu dejte nejdříve raději méně a poté případně přidejte. Dochutíme solí a cukrem. Podáváme s houskovým knedlíkem a plátkem uzeného masa.

1 PORCE OBSAHUJE:

1849 kJ (440 kcal)


KOPROVKA S VEJCI

3 PORCE

½ l vývaru nebo vody, 1 kelímek sladké smetany, 1 kelímek kysané smetany, 60 g hladké mouky, svazeček kopru, sůl, cca 1–2 lžíce octa, 3 vejce Vývar přivedeme k varu, sladkou smetanu rozšleháme s moukou a za stálého míchání pomalu vlijeme do vývaru a povaříme. Omáčku odstavíme a přimícháme do ní opraný, čerstvě pokrájený kopr a již nevaříme. Nakonec do omáčky vmícháme kysanou smetanu, dochutíme solí a octem. Omáčku podáváme s natvrdo uvařenými vejci a vařenými bramborami. 1472 kJ (350 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


POVIDLOVÁ OMÁ ČKA

3 PORCE

150 g švestkových povidel, 40 g másla, 30 g hladké mouky, 30 g cukru, sůl, 1/4 lžičky skořice a citrónové kůry, 1 lžíce rumu, 3/4 l vody Máslo vložíme do hlubšího kastrolu, rozehřejeme je a přisypeme k němu mouku. Za stálého míchání lehce osmažíme. Poté zalijeme studenou vodou a důkladně rozšleháme. Přidáme povidla, promícháme a rozředíme podle potřeby vodou. Mírně osolíme a ochutíme skořicí a citrónovou kůrou. Nakonec přidáme rum. Podáváme s plátkem vařeného uzeného masa a houskovým knedlíkem.

1 PORCE OBSAHUJE:

1012 kJ (241 kcal)


Gulášová klasika ... JEMNÝ JÁ TROVÝ GULÁ Š S NOČKY

2 PORCE

300 g krůtích jater, 4 lžíce oleje, 1 cibule, cca 300 ml vody, 200 ml vývaru, 2–3 lžíce kukuřičného škrobu, 1/4 lžičky drceného kmínu, pepř, cca 1 lžička majoránky, sůl NOČKY: 400 g hrubé mouky, 40 g másla, 2 vejce, cca 250 ml mléka nebo vody, ½ lžičky prášku do pečiva, sůl, olej Na oleji zpěníme cibulku jemně pokrájenou na kostičky. Mezitím pokrájíme játra na kousky a vložíme je na zpěněnou cibulku. Rychle je opečeme, přidáme kmín, rozemnutou majoránku, podlijeme vodou a dusíme cca 30 minut. Š krob rozmícháme ve studeném vývaru a za stálého míchání pomalu vlijeme k játrům. Osolíme teprve na konci vaření, dochutíme čerstvě drceným pepřem. NOČKY: Kypřící prášek promícháme s cca 2 lžícemi mouky. Změklý tuk umícháme s vejci a solí a postupně přidáváme mouku a mléko. Dobře vypracujeme těsto, které by mělo být řidší než těsto na knedlík. Těsto necháme chvíli odpočinout. Poté do něj zapracujeme mouku smíchanou s práškem do pečiva. Lžící namočenou ve vařící vodě vykrajujeme nočky, které zavařujeme do vroucí vody. Vaříme je cca 10 minut, uvařené vybíráme a ukládáme do nahřáté mísy, promastíme je olejem. 2113 kJ (503 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 21,6 g; sacharidy 59,4 g; tuky 19,8 g; cholesterol 263,0 mg

BRAMBOROVÝ GULÁ Š

5 PORCÍ

1 kg brambor, cca 1 l vývaru, 4–5 lžic oleje, 1 cibule, 1 pol. lžíce mleté sladké papriky, 1–2 lžíce hladké mouky, 4 nožky drůbežích párků, 1 lžička majoránky, ½ lžičky drceného kmínu, sůl, čerstvě drcený pepř Cibuli pokrájíme na kostičky a zpěníme na oleji. Přidáme k ní na kolečka pokrájené párky a lehce opečeme. Brambory oloupeme, omyjeme a pokrájíme na silnější kolečka. K cibuli a opečeným párkům přidáme papriku, brambory, kmín a majoránku, zalijeme vývarem a vaříme mírným varem do změknutí brambor. Jakmile začnou měknout, přilijeme k nim mouku, kterou jsme si rozmíchali v troše studené vody, a chvíli povaříme, promícháváme. Důležité je zahustit guláš včas, aby se nám brambory nerozvařily. Můžeme dochutit solía čerstvě drceným pepřem. 1050 kJ (250 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


ZELENINOVÝ GULÁ Š

3 PORCE

4 velké brambory, 1 cibule, 1 cuketa, 2 rajčata, 1 paprika, cca 3 lžíce olivového oleje, cca 500 ml vývaru, mletá sladká paprika, 1 stroužek česneku, majoránka, sůl, pepř, 1 bobkový list, 2 kuličky nového koření, 100 ml kysané smetany, 1–2 pol. lžíce hladké mouky, pažitka Brambory oloupeme a pokrájíme na kostky nebo silnější plátky. Cuketu oloupeme a pokrájíme na silnější plátky. Rajčata oloupeme a také rozkrájíme. Papriku rozkrojíme, odstraníme jádra a pokrájíme na silnější proužky. Cibuli pokrájíme nadrobno a zpěníme na rozehřátém oleji, zaprášíme paprikou, podlijeme vývarem. Vložíme do něj nejdříve brambory, papriku a koření uzavřené např. v čajítku a dusíme téměř doměkka. Poté přidáme cuketu a rajčata a dovaříme. Vyjmeme čajítko s kořením a zahustíme moukou rozmíchanou v trošce studené vody. Osolíme, ochutíme majoránkou a promícháme s kysanou smetanou. Podáváme posypané pažitkovou nebo petrželovou natí společně s bílým pečivem. 606 kJ (144 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


GULÁ Š OVÁ POLÉVKA

8 PORCÍ

200 g předního hovězího masa, 200 g vepřového masa, 4 lžíce oleje, 2–3 lžíce hladké mouky, 1 velká cibule, cca 500 g brambor, 1–2 rajčata, sladká mletá paprika, ½ lžičky kmínu, 2 kuličky nového koření, 5 zrnek pepře, 1 bobkový list, sůl, cca 2 a ½ l vody Cibuli pokrájíme na drobné kostičky a zpěníme ji na oleji. Maso pokrájíme na malé kousky a přidáme je k cibuli a rychle je opečeme. Zaprášíme je paprikou, osolíme, zalijeme vodou, přidáme koření (vložíme je např. do čajítka) a vaříme. Jakmile maso začne měknout, přidáme k němu brambory pokrájené na kostičky, oloupané a na drobné kousky pokrájené rajče a dovaříme. V závěru polévku zahustíme. Mouku rozmícháme ve studené vodě a za stálého míchání ji vlijeme do polévky, povaříme. Podáváme s pečivem jako hlavníjídlo.

1 PORCE OBSAHUJE:

841 kJ (200 kcal)


Ovocný knedlík ... KYNUTÉ OVOCNÉ KNEDLÍKY

5 PORCÍ

600 g hrubé mouky, 1 lžička soli, 200 ml mléka (můžeme použít také např. sójový nebo rýžový nápoj), 1 vejce, ovoce (např. jahody, borůvky, meruňky, ostružiny), hladká mouka na posypání válu, cca 120 g másla na polití, 200 g tvarohu (kostka nebo na strouhání), cca 120 g moučkového cukru na posypání. NA KVÁ SEK: 150 ml mléka (můžeme použít také např. sójový nebo rýžový nápoj), 30 g droždí, 30 g moučkového cukru Připravíme kvásek – do většího hrníčku vlijeme vlažné mléko, rozmícháme cukr a rozdrobíme droždí. Promícháme koncem vařečky a necháme v teple vykynout. Mouku si nasypeme do mísy, rozmícháme v ní sůl. Utvoříme uprostřed důlek, do kterého dáme vejce rozmíchané ve vlažném mléce, vykynutý kvásek, a pomocí vařečky vypracujeme těsto. Zakryjeme potravinářskou fólií a necháme v teple vykynout. Během kynutí těsto několikrát propracujeme. Těsto lze pohodlně připravit také v domácí pekárně. Pak použijeme 3/4 sáčku sušeného droždí. Jakmile těsto vykynulo (počítejte cca 2 hodiny), vykrajujeme pomocí lžíce pomoučené v hladké mouce, kousky těsta. Každý kousek na pomoučeném vále roztlačíme rukou, naplníme omytým a okapaným ovocem, vytvoříme knedlík, který necháme na pomoučeném vále ještě vykynout. Š irší kastrol naplníme vodou, kterou uvedeme do varu, a opatrně do ní vkládáme vykynuté knedlíky. Vaříme cca 5 minut pod poklicí, potom je obrátíme a vaříme dalších 5 minut již odkryté. Uvařené knedlíky vyjmeme děrovanou naběračkou. První knedlík překrojíme, abychom se ujistili, že je dobře uvařený, případně délku varu upravíme. Vyjmuté knedlíky klademe na olejem vymazanou mísu a každý opatrně propíchneme vidličkou. Podáváme posypané tvarohem a cukrem, přelité troškou rozpuštěného másla. 3397 kJ (809 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 20,0 g; sacharidy 123,0 g; tuky 26,2 g; cholesterol 0,0 mg

16

Š VESTKOVÉ KNEDLÍKY

4 PORCE

600 g vařených brambor (nejlépe druh na pyré), 200 g hrubé mouky, sůl, 30 g másla, 1 vejce, 80 g rozpuštěného másla, 120 g strouhanky, 40 g másla na osmažení strouhanky, 120 g moučkového cukru, cca 500 g švestek Brambory uvařené ve slupce oloupeme, důkladně prolisujeme a necháme vychladnout. Poté přidáme mouku, sůl, máslo, vejce a vypracujeme hladké těsto. Odkrajujeme kousky těsta, roztlačíme rukou do placičky a do každé vložíme omytou švestku, zabalíme a uválíme knedlík. Připravené knedlíky odkládáme na pomoučený vál. Větší kastrol naplníme vodou a uvedeme do varu. Hotové knedlíky opatrně vkládáme do vařící vody a vaříme cca 5 minut. Potom je vyjmeme děrovanou naběračkou a dáme do mísy, polijeme máslem. Sypeme je na másle osmaženou strouhankou a moučkovým cukrem. 3011 kJ (716 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


POVIDLOVÉ KNEDLÍKY

4 PORCE

400 g tvarohu, 40 g másla, 2 vejce, 40 g moučkového cukru, cca 100 g strouhanky, 80 g hrubé mouky, 2 lžíce smetany, sůl, švestková povidla, 80 g rozpuštěného másla na polití, 120 g strouhanky, cca 50 g másla na osmažení, cca 100 g moučkového cukru Máslo, vejce a moučkový cukr umícháme do pěny, přidáme prolisovaný tvaroh, trochu soli, strouhanku, mouku, smetanu a vypracujeme těsto. Z těsta vytvoříme váleček a nakrájíme ho na kousky. Každý kousek roztlačíme, dáme do něj povidla a utvoříme knedlík. Připravené knedlíky vaříme v mírně osolené vodě, vyjmeme je děrovanou naběračkou, polijeme máslem a sypeme na másle osmaženou strouhankou a cukrem. 1970 kJ (469 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


TVAROHOVÉ KNEDLÍKY

3 PORCE

70 g másla, 2 vejce, sůl, 500 g tvarohu, 60 g strouhanky, 60 g krupice, 100 g hrubé mouky, ½ balíčku prášku do pečiva, 500 g jahod, moučkový cukr na oslazeníjahod Máslo, vejce a sůl dobře promícháme. Přidáme prolisovaný tvaroh, strouhanku, krupici a mouku smícháme s práškem do pečiva a vypracujeme těsto. Z těsta potom uděláme knedlíčky. Větší kastrol naplníme vodou a uvedeme ji k varu. Do vařící vody opatrně vkládáme knedlíčky, které uvaříme. Zda jsou uvařené, vyzkoušíme tak, že jeden vyjmeme a rozkrojíme. Mezitím omyjeme jahody a rozmixujeme je s trochou moučkového cukru. Hotové knedlíčky podáváme polité jahodovým pyré.

1 PORCE OBSAHUJE:

1957 kJ (465 kcal)


VOŇ AVÉ POSYPÁ NÍ Zkuste pro změnu přidat do strouhanky na posypání knedlíků 1– 2 lžíce jemně strouhaného kokosu a opatrně osmažte na troše másla. Stále míchejte. Na posypání můžete použít také mletý mák s trochou mleté skořice nebo strouhaný perník.

17

Sladké léto... OVOCNÝ KOLÁ Č

12 PORCÍ

100 g tuku typu Hera apod., 100 g moučkového cukru, 4 vejce, cca 400 g polohrubé mouky, 1 balíček prášku do pečiva, špetka soli, 250 ml mléka, ovoce (švestky, meruňky, borůvky, ostružiny apod.). DROBENKA NA POSYPÁ NÍ: 60 g polohrubé mouky, 50 g másla nebo rostlinného tuku typu Hera, 50 g moučkového cukru Nejdříve si připravíme drobenku tak, že důkladně promícháme v míse všechny ingredience a drobenku odložíme do chladna. Rozmícháme rostlinný tuk, cukr a žloutky a umícháme do pěny. Přidáme mléko a postupně zamícháme mouku smíchanou s práškem do pečiva a tuhý sníh z bílků, který jsme si předem ušlehali. Připravené těsto rozetřeme na vymazaný a jemnou strouhankou vysypaný plech. Těsto poklademe očištěným ovocem, posypeme drobenkou a vložíme do vyhřáté trouby. Pomalu pečeme při cca 165 °C 45 min. – 1 h. 716 kJ (170 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 3,0 g; sacharidy 23,0 g; tuky 8,0 g; cholesterol 100,0 mg

18

BUBLANINA

12 PORCÍ

200 g mouky, 60 g strouhanky, 170 g cukru, 6 lžic vody, 1 lžička skořice, 6 vajec, cca 500 g třešní nebo višní Cukr ušleháme se žloutky do pěny. Poté po lžících přidáváme horkou vodu, dobře promícháme s moukou smíchanou se skořicí, strouhankou a opatrně promícháme s tuhým sněhem z bílků. Těsto vložíme na máslem vymazaný, moukou vysypaný menší plech nebo do dortové formy. Třešně omyjeme, zbavíme stopek a okapané poprášíme hladkou moukou tak, aby byly celé obalené. Zajistíme tím, že nám třešně nepropadnou a zůstanou na povrchu bublaniny. Takto připravené ovoce klademe pravidelně na povrch těsta a ve středně vyhřáté troubě upečeme. Podáváme lehce poprášené moučkovým cukrem. 839 kJ (199 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


JAHODOVÝ KRÉM

4 PORCE

250 ml šlehačky, 70 g moučkového cukru, 300 g jahod, cca 20 piškotů Vychlazenou šlehačku dobře ušleháme. Omyté jahody prolisujeme, osladíme a přidáme k nim rozlámané piškoty. Směs opatrně promícháme se šlehačkou. Rozdělíme do skleněných misek a ozdobíme kousky čerstvých jahod. 1149 kJ (273 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


MALINOVÝ KRÉM

2 PORCE

200 ml malinového sirupu, 300 ml vody, 30 g kukuřičný škrob (maizena), 350 g malin, piškoty, šlehačka, maliny na ozdobení Vodu a sirup promícháme a uvedeme do varu. V trošce studené vody rozmícháme maizenu a za stálého míchání nalijeme do vařícího sirupu. Uvaříme hustý krém. Necháme ho prochladnout. Mezitím si připravíme maliny – omyjeme je, prolisujeme a zamícháme do prochladlého krému. Na dno skleněných misek dáme piškoty, zalijeme je krémem. Necháme krém vychladit. Před podáváním ozdobíme vyšlehanou šlehačkou a čerstvými malinami.

1 PORCE OBSAHUJE:

642 kJ (152 kcal)


LETNÍ MALINOVÝ DORT

10 PORCÍ

KORPUS: 3 menší vejce, 6 lžic vařící vody, 140 g cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 150 g polohrubé mouky (nebo 150 g bezlepkové mouky), kousek másla na vymazání formy, strouhanka na vysypání. KRÉM: 2 balíčky plátkové želatiny, 250 g malin (mohou být i mražené), 100 g moučkového cukru, 500 g nízkotučného tvarohu, 1 kelímek šlehačky. ŽELÉ: 200 ml malinového sirupu, 300 ml vody, 1 balíček plátkové želatiny Máslem si vymažeme dortovou formu a vysypeme ji strouhankou. Žloutky ušleháme s cukrem, za stálého šlehání přidáváme vařící vodu a šleháme do zhoustnutí. Potom přidáme postupně mouku a sníh z bílků ušlehaný do tuha. Připravené těsto vložíme do dortové formy a ve vyhřáté troubě upečeme. Korpus necháme vychladnout. Mezitím rozpustíme želatinu podle pokynů na obalu. Maliny omyjeme a vložíme do kastrolu, prohřejeme a prolisujeme. Prochladlé maliny promícháme s cukrem, tvarohem a vlažnou želatinou. Š lehačku pevně ušleháme a opatrně vmícháme do tvarohové hmoty. Upečený korpus vyjmeme z formy, formu umyjeme, osušíme a vyložíme potravinářskou fólií, kterou přehneme přes okraje formy. Piškotový korpus vrátíme do formy, nalijeme na něj tvarohovou hmotu a necháme v lednici ztuhnout. Jakmile je tvarohová hmota pevná, připravíme vrstvu želé. Opět rozpustíme želatinu podle návodu na obalu. Mezitím prohřejeme sirup s vodou, jakmile zchladne, smícháme ho s rozpuštěnou želatinou. Necháme vychladnout a poté jej opatrně nalijeme na ztuhlou tvarohovou hmotu. Necháme v lednici nejlépe přes noc. Podáváme ozdobené kopečkem šlehačky a čerstvými malinami.

1 PORCE OBSAHUJE:

1168 kJ (278 kcal)


Tykve Tykev neboli dýně pochází z tropické a subtropické Ameriky. Pěstování tykví sahá do doby 4 500 let před Kristem. Již dávní obyvatelé Ameriky hledali plody divokých tykví, z nichž původně využívali především semena bohatá na tuky. Právě tato semena byla nalezena v nejstarších vykopávkách. Do Evropy se dostalo mnoho odrůd tykví po objevení Ameriky především v šestnáctém století. Tykve se nepoužívaly jenom k přípravě pokrmů. Jejich semena se roztloukala na moučku, ta se nanášela na tváře za účelem vybělení pih a jiných vad krásy. V 17. století se dýně přidávaly do chlebového těsta, aby mělo větší objem, nebo se vařily a bohatě polévaly máslem. Tato zelenina existuje v bohatém množství druhů vhodných ke konzumaci, ale pěstujíse také druhy s okrasnými plody.

SERIÁ L opomíjené suroviny

Do široké rodiny tykví(dýní) patřímnoho odrůd, jak jsme již zmínili. V našich podmínkách se nejčastěji pěstuje tykev obecná, v teplejších oblastech také tykev fíkolistá a na pěstování náročnější tykev muškátová. Dále se pěstují oblíbené patisony, cukety, baklažány (lilky). Tykve existují v mnoha různých zabarveních a hýří i rozmanitostí tvarů a velikostí. Tykev velkoplodá vytváří mohutné plody, které mohou vážit 30 i více kilogramů. Tvarová pestrost plodů je hodna nejkreativnějšího umělce – tykve mohou být kulaté, zploštělé, vejčité, hadovité, válcové, tvaru hrušky i turbanu, s hladkým, síťovaným, bradavkovitým i jiným povrchem. Také dužina tykví udivuje svou rozmanitostí jak v barvách, tak různorodostí konzistence. Existují tykve s dužinou lehce nazelenalou, krémovou, žlutou až sytě oranžovou, se strukturou jemnou a šťavnatou, krémovou i kašovitou až moučnou. Tykve obsahujíasi 90 % vody a některé odrůdy mají také vysoký obsah vitamínů. Tykve s oranžovou dužinou obsahujívysoké množstvíkarotenu– provitamínu A. Dále tykve obsahujívitamíny skupiny B. Z minerálních látek obsahují značné množství draslíku, vápníku a fosforu. Jsou bohaté na železo a zinek. Konzumace pokrmů z tykvíprospívá u řady onemocnění, jako jsou např. onemocnění srdce, ateroskleróza, žlučové kameny, chronické záněty střev, onemocnění močových cest. Příznivě ovlivňují také hladiny cholesterolů. Příznivý vliv na naše zdraví mají semena tykví, zvláště pak olej, který se z nich lisuje za studena. Takto připravený obsahuje vysoké množství nenasycených mastných kyselin a minerálů jako je zinek a germanium, které jsou velmi důležité pro naše zdraví. Tykvové oleje lisované za studena majívelmi příznivý vliv na cévy, pomáhají rozpouštět a odstraňovat usazeniny na cévních stěnách, snižují hladinu cholesterolu, jsou prospěšné pro srdce a mozek. Tykvový olej je díky vysokému obsahu zinku také významným pomocníkem při řešení potíží s prostatou, působína kůži, vlasy, játra i žlučník a zažívacítrakt.

V kuchyni můžeme tykve využít rozličným způsobem. Jedlé a výtečné jsou dokonce také květy tykví. Mladé tykvičky (zvláště patisony) lze také nakládat. Tykev můžeme vařit, připravovat z ní placky na způsob bramboráku, obalovat ji a smažit podobně jako řízky, zapékat, připravovat z nípolévku, ale také z níupéci koláč. Zavařovat ji lze jako kompot nebo ve sladkokyselém nálevu jako salát.

BAKLAŽÁ NOVÝ (LILKOVÝ ) KRÉM 2 mladé baklažány, 3 lžíce olivového oleje, 2-3 lžíce sójové majonézy, 2 lžíce sekaného kopru nebo petržele, 1 stroužek česneku, sůl, čerstvě drcený pepř, cca 1 lžíce vinného octa na dochucení

Baklažány omyjeme a propícháme vidličkou. Položíme na plech vyložený pečicím papírem a v rozehřáté troubě nasucho opečeme do poloměkka. Poté baklažány ještě teplé opatrně oloupeme, podélně rozkrojíme a proudem vody pečlivě odstraníme semínka. Vypranou dužinu pokrájíme a rozmixujeme s olejem a majonézou na pastu a smícháme s koprem či petrželí. Dochutíme solí, rozetřeným česnekem , vinným octem a pepřem. Necháme odležet v lednici. Podáváme s bílým pečivem jako lehkou večeři nebo jako předkrm.

21

SERIÁ L opomíjené suroviny

NÁ KYP Z TYKVE S JABLKY

POLÉVKA Z TYKVE

4 PORCE

ml mlé ka, 400 g tykve, 500 g jablek, 250 e, 50 g vejc 3 ru, 75 g krupice, 50 g cuk lžičky ½ a 1 strouhanky, 50 g másla, skořice, 1 kysaná smetana

cca 500 g oloupané, semínek zbavené tykve, 3 mrkve, 3 brambory, cca 1 l vývaru, 1 větší cibule, 2 stroužky česneku, 1 pol. lžíce másla, 2 lžíce rajského protlaku, 1 kysaná smetana, sůl, čerstvě drcený pepř, petrželová nať

kou sky Očiš těno u tyke v nak rájím e na Poté ka. a dusíme s mlékem do poloměk která a, přidáme nahrubo nastrouhaná jablk tou skořici jsme předem oloupali, cukr, mle nčením a vaříme do měkka. Před doko a ještě hání přisypeme krupici za stálého míc avíme odst cca 4 minuty povaříme. Směs áme přid ě a necháme prochladnout. Následn m tuhý s žloutky a opatrně promícháme do íme vlož s ušlehaným sněhem z bílků. Smě si předem zapékací misky, kterou jsme uhankou. stro vymazali máslem a vysypali na cca bě trou Pozvolna pečeme v předehřáté ékáme dop a e 180 °C. Později teplotu zmírním áváme pod p na cca 160 °C. Hotový náky čkem kope s poprášený moučkovým cukrem smetany.

Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a společně s drobně pokrájeným česnekem osmažíme v kastrolu na másle. Přidáme na kolečka pokrájenou mrkev a na kousky pokrájenou dýni, lehce osmažíme. Poté zalijeme vývarem, přidáme na kostičky pokrájené brambory a vaříme do změknutí. Před dokončením vaření přidáme rajčatový protlak. Jakmile je zelenina měkká, sejmeme kastrol z plotny a polévku opatrně rozmixujeme (nejlépe je použít tyčový mixér). Pokud je polévka příliš hustá, můžeme ji naředit horkým vývarem nebo horkou vodou. Dochutíme solía pepřem. Podáváme se lžící kysané smetany. Společně s pečivem podáváme polévku jako samostatný chod k večeři nebo jako lehký oběd. 885 kJ (210 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 8 g; sacharidy 41,6 g; tuky 1,5 g; cholesterol 0,0 mg

22

TEPLÝ ZELENINOVÝ SALÁ T 3 mladé cukety 1 mladý baklažán 3 žluté papriky 4 větší rajčata 1 cibule 2 balkánské sýry olivový olej 2 stroužky česneku bazalka

4 PORCE

Zeleninu omyjeme, očistíme a oloupeme. Poté nakrájíme na hrubší kolečka. Naskládáme do zapékací nádoby a posypeme bazalkou. Troubu rozehřejeme na 200 °C. Připravenou směs vložíme do rozehřáté trouby a necháme lehce zapéci cca 15 – 20 min. Poté směs postříkáme olejem, posypeme najemno posekaným česnekem a poklademe na kousky nalámaným sýrem. Vložíme zpět do trouby a dopékáme. Pokrm je dopečen, jakmile sýr začne na okrajích zlátnout. Zelenina má být měkká, ale ne rozvařená. Protože je pokrm ochucen slaným sýrem, nesolíme ho. Podáváme s pečivem.

1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 8 g; sacharidy 41,6 g; tuky 1,5 g; cholesterol 0,0 mg

885 kJ (210 kcal)

... jsou dny, kdy bývá o něco hůř Také dnes se v této kapitole zaměříme na to, co jíst ve dnech, kdy nám je hůř. Připomeňme si, že je nevhodné omezovat příjem bílkovin a tuků, naopak je vhodné zvýšit příjem lehce stravitelných škrobů, jako jsou těstoviny nebo rýže. Pečlivě bychom měli volit způsob úpravy pokrmů a upřednostnit vaření v páře, dušení, přípravu jídla v alobalu a podobné postupy, které činípokrm lehce stravitelným. Nejdůležitějším opatřením v takovýchto dnech je ale vynechánínerozpustné vlákniny ze stravy. Co je to vlastně ta vláknina? Je to směs nestravitelných karbohydrátů vyskytujících se v obilovinách, ovoci a zelenině, která prochází naším zažívacím traktem v nezměněné podobě. Všechny vlákniny však nejsou stejné. Nás ale nejvíce zajímá rozdělení vlákniny podle její rozpustnosti ve vodě. Vlákninu tedy dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Všechny rostliny obsahují oba typy vlákniny, jejich poměr ale může být různý. Oba typy vlákniny jsou sice pro naše zdraví důležité, nicméně v období, kdy je nám hůř, bychom měli nerozpustnou vlákninu z jídelníčku vynechat. Nerozpustná vláknina je hrubá hmota, ve vodě nerozpustná, ale vodu dobře absorbující. Je to například celulóza (ovoce, zelenina, slupky obilných zrn), lignin (houby). Dalšími zdroji jsou také pšeničné otruby, rýžové a kukuřičné otruby, ořechy, semena a celozrnná jídla. Rozpustná vláknina je lepkavá hmota, která se rozpouští za působení bakterií v tlustém střevě. Mezi nerozpustné vlákniny se řadí hemicelulóza (otruby, slupky obilných zrn), pektin (slupky některého ovoce, např. jablek a hrušek, a luštěniny - fazole, hrášek). Doporučená denní dávka vlákniny u zdravého člověka je 25 – 30 g. Uvedený příklad denního menu obsahuje 14,1 g vlákniny. Opět tedy vyvstává otázka, jak by mohl vypadat jídelníček pro „horší dny“? Další příklad takového menu uvádíme na následujících stranách. Nezapomeňte, že je důležité jíst během dne vícekrát menší porce jídla a že je nutné složení jídelníčku přizpůsobit individuální snášenlivosti potravin. Nezapomeňte také na dodržování pitného režimu. Během dne bychom měli vypít cca 400 ml tekutin (upřednostňujme čistou vodu) na 10 kg tělesné hmotnosti. Pijme raději před jídlem, abychom neředili trávicíenzymy a šťávy. Obrňme se trpělivostí a naslouchejme vlastnímu tělu. A nakonec to nejdůležitější: pokud Vaše obtíže přetrvávajínebo se dokonce zhoršují, neváhejte a obraťte se včas na svého lékaře.

SNÍDANĚ JAHODOVÝ KOKTEJL 10 jahod, 300 ml rýžového mléka s vápníkem, 2 pol. lžíce rýžového sirupu, 50 g tofu natural, 1 pol. lžíce karobové pomazánky Karobena Jahody omyjeme, zbavíme stopky, 7 jahod spolu s rýžovým mlékem vyšleháme v mixéru s rýžovým sirupem. Tofu natural nakrájíme na plátky, pokapeme, navrstvíme na kolečka nakrájené tři jahody a vše přelijeme změklou Karobenou. 1340 kJ (319 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 19 g; sacharidy 37,4 g; tuky 8,9 g; cholesterol 0,0 mg

SVAČINA

BROKOLICOVÁ POMAZÁNKA

Jeden plátek žitného chleba, 4 růžičky brokolice, 2 pol. lžíce sójanézy, 1 čaj. lžička sušené řasy nori, jedno rajče (spaříme horkou vodou a oloupeme). Brokolici uvaříme v páře doměkka, rozmačkáme vidličkou, přidáme řasu nori, sójanézu a dobře promícháme. Podáváme s plátky rajčat. 634 kJ (150 kcal) 1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 6,4 g; sacharidy 22,6 g; tuky 4,08 g; cholesterol 0,0 mg 24

OBĚD 3 porce

SVAČINA

DÝ Ň OVÁ BRAMBORAČKA

RÝŽOVÝ JOGURT S JABLKY

400 g dužiny z dýně, 2 velké brambory, špetka tymiánu, sůl s mořskou řasou, 1,5 l vody, 1 pol. lžíce oleje (olivový, lněný), zelená petržel. nať

Nastrouháme jedno jablko a podusíme na vodě se třemi hřebíčky. Jakmile jablka změknou, hřebíčky vyjmeme. Vychladlá jablka smícháme s rýžovým jogurtem (višňovým). 638 kJ (162 kcal)

Do vařící vody přidáme nakrájenou dýni a po cca 30 minutách dýni rozmixujeme. Vrátíme na sporák, vložíme oloupané a na kostičky nakrájené brambory a uvedeme opět do varu. Ochutíme solí s mořskou řasou a rozemnutým tymiánem. Vaříme do změknutí brambor. Nakonec přidáme olej, rozmixujeme. Podáváme s posekanou petrželkou.

1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 2,6 g; sacharidy 35,6 g; tuky 1,2 g; cholesterol 0,0 mg

VEČEŘE 4 porce TĚSTOVINY SE ŠMAKOUNEM 300 g rýžových těstovin, 400 g šmakouna, 2 stroužky česneku (pokud snášíme), 3 velká rajčata, 2 vejce, sůl, trochu rýžového mléka, 2 pol. lžíce oleje, bazalka, 150 g tvrdého sýru, kukuřičná strouhanka Těstoviny uvaříme podle návodu na obalu, scedíme a necháme vychladnout. Rajčata spaříme horkou vodou, oloupeme slupku a společně se šmakounem nakrájíme na kostičky. V pánvi rozehřejeme olej a rajčata se šmakounem orestujeme a podusíme do měkka. Dochutíme česnekem, solí a rozemnutou bazalkou. Zapékací mísu lehce vymastíme olejem a vysypeme strouhankou. Vložíme polovinu těstovin, na ně směs rajčat se šmakounem a nakonec vrstvu těstovin, vše zalijeme rozmíchanými vejci s trochou rýžového mléka. Zakryjeme a pečeme cca 45 minut při 180 °C. Nakonec posypeme postrouhaným sýrem a lehce zapečeme.

VEPŘ OVÁ PANENKA S CUKETOU 500 g vepřové panenky, 1 kg cukety, 1 velká cibule, 3 pol. lžíce slunečnicového oleje, sůl s mořskou řasou, voda na podlití

1 PORCE OBSAHUJE:

2424 kJ (577 kcal)

bílkoviny 44 g; sacharidy 75,6 g; tuky 12 g; cholesterol 228 mg

Vepřovou panenku narychlo orestujeme z každé strany na pánvi a vložíme do pekáčku, podlijeme trochou vody, zakryjeme a necháme péci cca 45 minut na 190 °C. Mezitím si oloupeme cukety a nastrouháme je na hrubém struhadle. Cibuli nakrájíme na drobné kostičky a na oleji zpěníme dozlatova. Přidáme nastrouhanou cuketu a dusíme na mírném plameni cca 20 minut (do změknutí), dochutíme solí. Můžeme zahustit kukuřičným škrobem (rozmícháme cca 1 pol. lžíci ve studené vodě a za stálého míchání vlijeme do cuketového zelí). Měkké maso podáváme jen s cuketovým zelím. 2305 kJ (548 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:

bílkoviny 23,3 g; sacharidy 27 g; tuky 38 g; cholesterol 116 mg 25

Rýže

TÉMA ... jsou dny, kdy bývá o něco hůř

Posledně jsme otevřeli tematické okénko o rýži. Připomeňme si, že rýže je potravinou, která nám může pomoci překlenout období, kdy je nám hůř. Rýže je velmi dobře stravitelná, obsahuje především škroby (60 – 80 %), poměrně málo bílkovin (gliadinový orizin), téměř žádný tuk, je hypoalergenní. Loupaná rýže je vhodnou součástí šetřících diet, druhy se slupkou jsou zdrojem nejen škrobů, ale i nerozpustné vlákniny a vitamínů skupiny B a E a některých minerálních látek. Podle konzistence lze rýži rozdělit na u nás používanější sklovitou (lesklé sklovité obilky) a na moučnatou (obvykle kulatozrnné druhy), která se při vaření rozpadává a zrna se slepují (vhodná na kaše, nákypy, pudinky, suši, cukrářské výrobky).

RÝŽOVÝ PUDINK 150 g kulatozrnné rýže, 250 ml mléka (lze použít i sójové, rýžové nebo jiné), špetka soli, 40 g másla, 60 g cukru, 4 vejce, strouhanka Rýži propláchneme, zalijeme mlékem a pomalým varem vaříme do změknutí. Máslo, 1 celé vejce, 3 žloutky a polovinu cukru umícháme do pěny. Poté promícháme s prochladlou rýží. Dále si ušleháme tuhý sníh z bílků a zbylého cukru, který také opatrně promícháme s rýžovou hmotou. Připravenou směsí naplníme pudinkovou formu, kterou jsme si předem vymazali máslem a vysypali strouhankou. Formu pevně zakryjeme alobalem, který jsme předem také vymazali máslem a posypali strouhankou. Vložíme do horké vodní lázně (voda musí sahat do 3/4 výšky formy), přiklopíme poklicía mírným varem vaříme cca 1 hodinu. Poté pudink odkryjeme, necháme vypařit a pomocí špejle zkusíme, zda je dobře provařený. Poté formu vyndáme a pudink opatrně vyklopíme. Podáváme přelitý ovocnou šťávou. 885 kJ (210 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


RÝŽOVÝ NÁKYP 1 a ½ l mléka (lze použít i sójové, rýžové nebo jiné), 200 – 240 g kulatozrnné rýže, 4 vejce, 4 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový cukr, 1/4 lžičky soli, 1 lžička pomerančové kůry, 50 g másla, jemná strouhanka na vysypáníformy, skořice

RÝŽOVÁ KAŠE ½ l mléka (lze použít i sójové, rýžové nebo jiné), 100 – 120 g kulatozrnné rýže, 30 g másla, 1/4 lžičky soli, mletá skořice, cukr nebo med na oslazení Rýži propereme, zalijeme horkou vodou a necháme cca 15 minut stát. Poté zcedíme, dáme do studeného mléka, osolíme a mírným varem vaříme cca 20 minut. Hotovou kaši podáváme v misce nebo v hlubokém talíři posypanou skořicía oslazenou cukrem nebo medem.

1 PORCE OBSAHUJE:

885 kJ (210 kcal)


26

Uvaříme rýžovou kaši (viz předešlý recept) a dáme ji vychladnout. Do prochladlé kaše zamícháme žloutky a pomerančovou kůru, nakonec lehce vmícháme tuhý sníh ušlehaný z bílků a cukru. Hmotu vložíme do zapékací misky předem vymazané kouskem másla a vysypané jemnou strouhankou. Povrch poklademe kousky másla, přikryjeme alobalem a vložíme do vyhřáté trouby. Při cca 180 °C pečeme cca 45 minut. Poté odstraníme alobal a dopečeme ještě cca 15 minut při 160 °C. Upečený nákyp podáváme posypaný skořicí a lehce poprášený cukrem. Můžeme také přelít trochou ovocné šťávy, podávat s jemným kompotem nebo dušenými jablky. 885 kJ (210 kcal)

1 PORCE OBSAHUJE:


Věřím, že se Vám povedlo uvařit vše, do čeho jste se pustili, a že jste si po česku po čertech opravdu pochutnali. Než se sejde bulletin s bulletinem, přiblíží se nám Vánoce. A že letos budou štědré a české. Také menu pro dny, kdy bývá o něco hůř, vyladíme svátečněji... Přece se na Vánoce nebudeme odbývat . Přeji Vám voňavé, nádherné a zdravé léto se sluníčkem nad hlavou i v duši. A budete-li mít chuť a náladu, přispějte také svým receptem a pošlete ho prosím na adresu:

www.claudie.crohnovanemoc.cz. Těšíme se na Vaše recepty a nápady, tak neváhejte a pište... Mějte se moc krásně, užívejte léto plnými doušky a „nebojte se dobře najíst“ . P.S.: Ještě jeden tip: potřebujete-li více informací o onemocnění Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou, podívejte se na: www.crohnovanemoc.cz.

BULLETIN VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI s doc. MUDr. Vladimírem Zbořilem, CSc., FN Bohunice, Brno, a s odbornicína výživu Mgr. Karlou Večeřovou. VYDÁ VÁ GRIFART, spol. s r.o. Haasova 37a, Brno. FOTOGRAFIE Vratislav Hnátek

HUM/02/11/02/03

ILUSTRACE Aleš Čuma GRAFICKÁ Ú PRAVA A PRODUKCE GRIFART, spol. s r.o. © 2011 Grifart, spol. s r.o.

www.crohnovanemoc.cz

Odborné informace o všem, co zajímá pacienta s Crohnovou chorobou a jeho okolí

DIAGNOSTIKA Zde se dozvíte něco o třech stupních diagnostiky, kterými se zjišťuje, jak se nemoc vyvíjí, jak se mění rozsah postižení, jak nemocné orgány reagují na léčbu a zda nedochází k rozvoji komplikací.

IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY Obsahuje krátké seznámení s historií diagnostiky a léčby střevních zánětů. Dále se můžete podrobněji seznámit s aspekty onemocnění.

MOŽNOSTI PREVENCE Kapitola upozorňuje v sedmi bodech na rizikové stavy a vlivy, které mohou pacienti sami aktivně ovlivnit, aby zlepšili prognózu své nemoci a umocnili pozitivní výsledky léčby.

KAPITOLY O LÉČBĚ ZÁKLADNÍ LÉČEBNÉ METODY, které jsou využívány při léčbě Crohnovy nemoci.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČBY pojednávají o nepříznivých nebo nezamýšlených odezvách po podání některého z léčivých přípravků při léčbě Crohnovy nemoci a ulcerozní kolitidy.

ON-LINE PORADNA Máte-li dotaz, podívejte se nejdříve do kapitoly „Často kladené dotazy“. Pokud zde nenajdete odpověď, můžete využít elektronickou poradnu a dotaz poslat prostřednictvím formuláře.

Zde se seznámíte s diagnostickými metodami a léčbou Crohnovy nemoci.

DOTAZNÍK Monitoruje spokojenost pacientů s poskytnutými informacemi o léčbě idiopatických střevních zánětů. Jeho cílem je zlepšit péči, která je v současnosti poskytována. Výsledky jsou průběžně prezentovány na www.crohnovanemoc.cz.

HUM/02/09/02/00

BIOLOGICKÁ LÉČBA Crohnovy nemoci a ulcerozní kolitidy je poměrně mladá, vysoký léčebný potenciál této terapie vzbuzuje u pacientů očekávání pozitivního obratu ve vývoji jejich nemoci. Proto je biologické léčbě věnována samostatná kapitola, kde se můžete podrobněji informovat o možnostech této terapie.

VIDEO CROHNOVA NEMOC

Nebojte se dobře najíst.... hezky česky II. Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev

Recommend Documents