Něco málo o přednostech a ctnostech Egypta143
Egypt se vyznačuje množstvím předností a ctností. Mezi ně patří i ty charakteristiky, jež Vznešený a Mocný Bůh pronesl ve svém Vznešeném Písmu. Stalo se tak více než dvacetkrát. Někdy se přitom Bůh vyjádřil přímo, jindy zase pouhým náznakem. Vznešený Bůh mimo jiné pravil: „Sestupte do Egypta, tam budete mít to, co si žádáte!“144 […] Vznešený Bůh také prohlásil: „Vstupte do Egypta v bezpečí.“145 Vznešený Bůh rovněž uvedl: „A vnukli jsme Mojžíšovi a bratru jeho: ‚Založte pro lid svůj v Egyptě příbytky a učiňte domy své qiblou a dodržujte modlitbu; a oznam věřícím zvěst radostnou!‘“146A Vznešený Bůh, když hovořil o Faraónovi, prohlásil: „A Faraón zvolal k lidu svému: ‚Lide můj, což nepatří mi vláda nad Egyptem i nad těmito řekami, jež u nohou tekou mi? Což to snad nevidíte?‘“147 Vznešený Bůh též pravil: „A usadili jsme dítka Izraele
143
144
145
146 147
al-Chitat, s. I/71. – Z této kapitoly jsem vybral na ukázku jen několik koranických výroků na adresu Egypta. Korán (2:61) – Uvedený výrok pochází z vyprávění o Mojžíšově putování po Sinaji: „A hle, řekli jste: ‚Mojžíši, nelze nám snášet stále potravu jedinou. Popros Pána svého za nás, aby pro nás dal vyrůst z toho, co plodí země, zelenině, okurkám, česneku, čočce a cibuli!‘ I řekl Mojžíš: ‚Přejete si vyměnit to, co lepší je, za mnohem horší? Sestupte do Egypta, tam budete mít to, co si žádáte!‘ A postihl je nedostatek a bída a pocítili hněv Boží, a to proto, že ve znamení Boží nevěřili a že proroky nespravedlivě zabíjeli. A také za to, že byli neposlušní a vzpurní.“ Korán (12:99) – „A když všichni přišli k Josefovi […] řekl: ‚Vstupte do Egypta v bezpečí, chce-li tomu Bůh!‘“ Korán (10:87). Korán (10:87).
80
popsani pozoruhodnosti Egypta.indd 80
4.5.2012 11:50:59
NĚCO
MÁLO
O
PŘEDNOSTECH
A
CTNOSTECH
E G Y P TA
na místě spolehlivém.“148 K výrokům Vznešeného Boha také patří: „A poskytli jsme jim útulek na výšině bezpečné, s pramenem vody hojné.“149 Vznešený Bůh též pravil: „A odvedli jsme Faraóna a lid jeho ze zahrad a od pramenů, od pokladnic a ze vzácných příbytků.“150 Vznešený Bůh uvedl: „Kolik opustili zahrad a pramenů, osetých polí a vznešených příbytků a příjemností, v nichž vesele si žili!“151 […]
148
149
150 151
Korán (10:93) – Celý verš zní takto: „A usadili jsme dítka Izraele na místě spolehlivém a uštědřili jsme jim obživu výtečnou. A upadli do rozporů teprve tehdy, když dostalo se jim vědění. Avšak Pán tvůj vskutku mezi nimi rozsoudí v den zmrtvýchvstání to, o čem ve sporu byli.“ Korán (23:50) – Celý verš zní takto: „A učinili jsme syna Mariina i matku jeho znameními a poskytli jsme jim útulek na výšině bezpečné, s pramenem vody hojné.“ Korán (26:57–58). Korán (44:25–27).
81
popsani pozoruhodnosti Egypta.indd 81
4.5.2012 11:50:59
O podivuhodnostech a zázracích, které se v Egyptě nacházely, jako byly kupříkladu talismany, starověké chrámy a tak podobně152
V knize nazvané Podivuhodnosti vyprávění a pozoruhodnosti událostí (cAdžá’ib al-hikáját wa ghará’ib al-mádžariját) se píše, že v Egyptě kdysi býval takový kámen, který, když na něj někdo položil obě dlaně, způsobil, že dotyčný vyzvrátil vše, co měl v útrobách. Al-Qudácí napsal: „Al-Džáhiz153 i jiné autority uváděli, že divů a zázraků tohoto světa vezdejšího je celkem třicet a z nich se jich mimo Egypt, tedy ve zbytku světa, nachází deset. Jedná se o tyto divy: Damašská mešita,154 chrám v Edesse (ar-Rahá’), most Sandžarův,155 území Ghumdánu,156 římský chrám, modla v Zajtúnu, klenba královského paláce ve městě Ktesifonu (al-Madá’in),157 Příbytek větru (Bajt ar-ríh) v Palmyře (Tadmuru), zámky Chawarnaq a Sadír v Híře158 a také tři balvany ve městě 152 153
154
155
156
157
158
al-Chitat, s. I/100. Al-Džáhiz, vlastním jménem Abú cUthmán cAmr ibn Bahr al-Kinání (781– 868) – jeden z nejslavnějších mistrů klasické arabské literatury a nejvýznamnější představitel žánru adab, jenž měl čtenáře pobavit i poučit. Tj. Umajjovská mešita, dříve kostel Jana Křtitele, ještě dříve Jupiterův chrám a původně božiště Haddádovo. Ahmad Sandžar (1085–1157) – významný seldžucký (tj. turkický) vládce, syn slavného sultána Malikšáha. Ghumdán – slavný palác v Sancá (Jemen), který se tyčil velmi vysoko a jehož každé patro mělo jinou barvu. Palác v Ktesifonu se částečně dochoval a řečený oblouk se často považuje za největší cihlovou klenbu vůbec. Chawarnak byl palác krále Nucmána ibn Mundhir v dnešním Iráku. Sadír je též jménem slavného zámku.
82
popsani pozoruhodnosti Egypta.indd 82
4.5.2012 11:50:59
O
PODIVUHODNOSTECH
A
ZÁZRACÍCH
Baclbaku. Uvádí se rovněž, že mezi tyto divy světa patří také Příbytek Jupiterův a Venušin, v němž prý kdysi měla každá ze sedmi oběžnic svůj vlastní dům, avšak tato podivuhodnost již podlehla zkáze.“ V samém Egyptě se tedy nachází dvacet divů světa a mezi ně patří i ty následující:159 Dvě pyramidy, jež jsou těmi nejvyššími i nejpodivuhodnějšími stavbami a na celé zemi není 159
Z této (jedné z nejrozsáhlejších) kapitoly jsem vybral prvních sedm položek, pro ilustraci; mezi těmi ostatními figurují zejména starověké monumenty, avšak najdeme zde mj. zázračný strom či podivnou modlu. Obě tyto kouzelné ukázky jsem si nedovolil opomenout: „Mezi divy Egypta, nacházejícími se v Horním Egyptě, se řadí také vesnička, známá jako Dišná. Roste tam strom akácie, který dokáže, hrozí-li mu, že bude podřezán, proměnit své vzezření, seskupit vlastní větvoví a tak se zeštíhlit. Je-li poté onomu stromu řečeno: ‚Omlouváme se Ti, necháme Tě na pokoji,‘ ten se pak navrátí do původního stavu. Proslulou (jedná se přitom o dodnes existující strom) se tato hornoegyptská akácie stala tím, že když se k ní nakloní ruka, promění se, avšak když se od ní ruka pozvedne, navrátí se do původní podoby. Do Egypta byla tato akácie přivezena a je možné ji zde spatřit. Má takové dřevo, že ve vodě klesá ke dnu, jako by šlo o eben. Její dřevo má rovněž tu vlastnost, že ho může během dlouhé doby shořet veliké množství, avšak nezůstane po něm vůbec žádný popel. […] Ibn Nasr al-Misrí uvedl, že na bráně Velikého paláce, které se říkávalo Brána Rajhán („Brána vonných květů“), nacházející se poblíž kostela Mucallaqa, kdysi bývala měděná modla ve tvaru velblouda. Na něm seděl jezdec a na hlavě měl turban. V rukou svíral arabský luk a na nohou měl sandály. Byzantinci či Koptové i jiní si zvykli, když mezi nimi docházelo k bezpráví a jeden se vůči druhému choval nepřátelsky či násilně, přicházet k této modle, a to tak blízko, až se zastavili přímo před oním velbloudem. Přitom ten, komu bylo ublíženo, pravil tomu, kdo mu ublížil: ‚Jednej se mnou spravedlivě, dokud tento jezdec na velbloudu neodjede! To on si od tebe vezme, co mi náleží, ať již si to budeš přát, nebo to odmítneš!‘ Tímto jezdcem na velbloudu byl míněn prorok Muhammad, nechť mu Bůh žehná a dá mu mír. A když do Egypta dorazil vojevůdce cAmr ibn al-cÁs, Byzantinci si odvezli onoho velblouda s sebou pryč, aby nemohl svědčit proti nim. Ibn Lahíca uvedl, že se k němu doneslo, že tato podobizna na svém místě přetrvala celé roky, avšak neví se, kdo ji vlastně zhotovil. […]“
83
popsani pozoruhodnosti Egypta.indd 83
4.5.2012 11:50:59
POPSÁNÍ
POZORUHODNOSTÍ
E G Y P TA
žádné jiné stavby poskládané z kamene, která by byla delší, nežli jsou tyto dvě pyramidy. Spatříš-li je na vlastní oči, musíš se zprvu domnívat, že se jedná o dva kopce, jež tam byly umístěny. A právě proto někteří z těch, kdo pyramidy spatřili na vlastní oči, prohlašovali, že na světě není žádné jiné stavby, jež zůstane ušetřena působení času, nežli ony dvě pyramidy, které zub času (dahr)160 vskutku ušetří. Mezi divy světa patří rovněž modla obou dvou pyramid.161 Je to Balhúba, avšak někdy se uvádí též tvar Balhíb. Traduje se, že se ve skutečnosti jedná o talisman,162 zaměřený proti přívalům písku, aby tento nemohl zasypat úrodné říční naplaveniny v Gíze (al-Džíza). Mezi divy Egypta patří také chrám v Samnúdu,163 jenž se řadí k těm největším pozoruhodnostem na světě vůbec. Uvádí se, že Abú cAmr al-Kindí kdysi prohlásil: „Viděl jsem tento chrám na vlastní oči. Do jeho útrob si někteří z dělníků schovávali plody akácie. Na vlastní oči jsem spatřil, jak se z velblouda obtíženého nákladem, jenž se přiblížil až k bráně tohoto chrámu a chtěl vstoupit dovnitř, sesypala hotová záplava oněch plodů, takže se z nákladu do nitra onoho chrámu nedostalo vůbec nic.“ Později tato stavba zpustla, k čemuž došlo někdy kolem roku 350 hidžry. 160
161
162
163
Dahr je jedním z mnoha pojmů, jimiž arabština označuje čas; mohli bychom jej chápat jako „čas – ničitel“. Sfinga (Abú’l-hawl, doslova „Otec děsu“ čili „Strašák“), které se stejně jako pyramidám věnuje samostatná kapitola. Talismany (tilasm) patřily k nejzřetelnějším projevům magie v každodenním životě středověké muslimské společnosti. Mezi ně řadíme různé objekty, závěsnými tabulkami počínaje a nápisy na těle zdaleka nekonče. Jejich nejdůležitější součástí bývají obvykle verše (áját) z Koránu, který sám bývá pokládán za nejúčinnější ochranný prostředek. Dalším z důležitých prvků bývají rovněž záhadná, tzv. oddělená písmena (hurúf muqattaca) z počátků některých súr. Častým ústředním prvkem talismanu býval diagram zvaný magický čtverec (wafq). Samnúd – místo v egyptské Deltě poblíž dnešního města al-Mahalla al-Kubrá.
84
popsani pozoruhodnosti Egypta.indd 84
4.5.2012 11:50:59
O
PODIVUHODNOSTECH
A
ZÁZRACÍCH
K egyptským divům náleží rovněž chrám v Achmímu,164 který je mimořádnou podivuhodností, a to kvůli vyobrazením, jež se v něm nacházejí. Jedná se vskutku o jeden ze zázraků. Nacházejí se tam totiž obrazy panovníků, kteří kdysi vládli Egyptu. A tím, kdo v achmímském chrámu dokázal číst a shledal přitom, že v něm byla ukryta hluboká moudrost, pročež raději většinu z oněch nákresů165 osobně zničil, byl mistr Dhú’n-Nún al-Achmímí.166 K pozoruhodnostem Egypta patří také chrám v Dendeře.167 Jedná se o podivuhodný starověký chrám, v němž se nachází na sto osmdesát malých okének. Sluneční paprsky přitom každý den vnikají dovnitř jedním z těchto okének, potom druhým, až skončí u toho posledního, a posléze se začínají vracet směrem k počátečnímu místu. Mezi egyptské divy náleží i Zeď stařeny (Džidár cadžúz), táhnoucí se od města cAríše až do Aswánu, čili je jak na východě, tak i na západě obklopena územím Egypta.168 164 165
166
167
168
Viz samostatná stejnojmenná kapitola. Hieroglyfy nepokládali staří Arabové za písmo, nýbrž za symboly, v nichž byla skryta prastará moudrost. Známější pod jménem Dhú’n-Nún al-Misrí, tj. Egypťan (798–859). Byl prvním súfijem, který hovořil o stavech (hál) a stupních (maqám) na mystické Cestě a rozlišoval různé formy poznání, přičemž tou nejvyšší mu byla macrifa, tj. vědění nezprostředkované, nýbrž zažité. Dhú’n-Nún býval tradičně považován za patrona lékařů. Dendera – obec v Horním Egyptě poblíž Qeny, dodnes vyhledávaná kvůli tamnímu chrámovému komplexu. K této zdi se Maqrízí vrací v závěru kapitoly, kde mj. najdeme i toto vyprávění: „Ibn cAbdalhakam uvedl, že když Bůh utopil rod Faraónův, po jeho zaplavení zůstal Egypt bez těch, kdo by mohli na jeho obyvatelstvo dohlížet. Nezůstal tam totiž nikdo jiný nežli otroci, děti a ženy. A právě egyptské ženy se shodly, že ze svého středu vyberou jednu, kterou pověří vládnutím. Vybrali ženu jménem Dalúka bint Zibá, která byla rozumná, vzdělaná i zkušená, a mezi ostatními ženami tak zastávala přední místo. Bylo jí sto šedesát let, když byla jmenována královnou. Obávala se, že se země mohou zmocnit cizí vládcové, a proto shromáždila ženy ze svého okolí, aby k nim promluvila. […] Poté nechala
85
popsani pozoruhodnosti Egypta.indd 85
4.5.2012 11:50:59
POPSÁNÍ
POZORUHODNOSTÍ
E G Y P TA
K podivuhodnostem Egypta patří i Alexandrie169 se všemi divy, jež se tam nacházejí. Mezi ně patří maják, sloup i stadion, kde se mají lidé ve zvyku v jistý den v roce shromažďovat. […] Al-Qudácí uvedl, že zmíněná dvacítka pozoruhodností představuje vskutku to nejpodivuhodnější z toho všeho, co mezi divy světa můžeme vůbec zahrnout. Kdyby byly vystaveny, přišly by k nim davy. Traduje se též, že v žádné zemi není takové podivuhodnosti, aby se v Egyptě nenacházelo něco podobného či totožného. Egypt tak byl mezi všemi díly světa upřednostněn svými divy, jimž není v žádné jiné zemi rovných. […]
169
vystavět zeď, která měla obklopovat veškeré území Egypta, to znamená statky, města i vesnice, a pod touto stěnou nechala vyhloubit kanál, jímž protékala voda. Dala vystavět mosty, akvadukty i zavodňovací strouhy. A přikázala umístit ke zdi strážní stanoviště a zbrojnice, aby každé tři míle stála jedna strážnice a jedna zbrojnice. Mezi nimi měly stát menší stanoviště hlídek, a to na každé míli jedno. Na každou hlídku přidělila jednoho muže a všem přidělila prostředky na obživu. Nařídila jim hlídat s pomocí zvonků. To znamená, že když se k nim přiblížil někdo, z koho měli strach, zazvonili na zvonec. Tak se k ostatním během jedné jediné hodiny donesla zpráva, ať již pocházela z kterékoliv strany, že mají vyhlížet nebezpečí. Tímto způsobem se stal Egypt zapovězeným pro všechny, kdo by se jej chtěli zmocnit. Královna dokončila výstavbu této zdi během šesti měsíců. Jedná se o egyptskou zeď, která se nazývá Zeď stařeny (Džidár cadžúz). V Horním Egyptě se z ní dochovaly četné zbytky. […]“ Alexandrie (al-Iskandaríja) je rozebírána v několika kapitolách knihy, kde se mj. píše o tamním majáku.
86
popsani pozoruhodnosti Egypta.indd 86
4.5.2012 11:50:59
