NÁZVY RUSKÝCH OBCHODŮ

FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

KATEDRA SLAVISTIKY

NÁZVY RUSKÝCH OBCHODŮ Names of Russian Shops

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vypracovala: Gabriela Večeřová Vedoucí práce: prof. Ludmila Stěpanova, CSc.

OLOMOUC 2013

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny.

V Olomouci, 24. 4. 2013 _____________________ podpis

Děkuji paní prof. Ludmile Stěpanové, CSc. za čas, který mi věnovala, vstřícné jednání a odborné rady, které mi v průběhu psaní poskytla.

___________________ Gabriela Večeřová

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................. 5 I.

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 6

1.

NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ (LEXIKOLOGIE) ................................................... 6 1.1

2

Vztah označení pojmenování a významu............................................................. 8

VLASTNÍ JMÉNA ..................................................................................................... 8 2.1

Funkce vlastních jmen ......................................................................................... 9

2.2

Členění vlastních jmen podle R. Šrámka ........................................................... 10

2.3

Členění vlastních jmen podle A. V. Superanské ................................................ 12

2.4

Další kritéria třídění vlastních jmen ................................................................... 13

3

POJMENOVÁNÍ JAKO VÝSLEDEK PROCESU NOMINACE ........................... 14 3.1

4

Hra se slovy a jazykový humor .......................................................................... 15

CHARAKTERISTIKA OBCHODU ........................................................................ 17 4.1

Vývoj obchodu v historii Ruska a SSSR ........................................................... 20

4.2

Ruská slova s významem „obchod“ ................................................................... 23

5

NÁZVY OBCHODŮ Z HLEDISKA MARKETINGU ........................................... 24

II.

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 26

II.1

Názvy obchodů zahrnující vlastní jména………………………………………… 26

II.1.1

Názvy obchodů zahrnující antroponyma………………………………………..26

II. 1.2

Názvy obchodů zahrnující toponyma………………………………………… .28

II. 2

Ostatní názvy obchodů……………………………………………………………29

II.3

Vybrané obchody a historie jejich názvů ................................................................ 40

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 45 РЕЗЮМЕ.......................................................................................................................... 48 PŘÍLOHA Č. 1 ................................................................................................................. 53 PŘÍLOHA Č. 2 ................................................................................................................. 58 PŘÍLOHA Č. 3 ................................................................................................................. 62 PŘÍLOHA Č. 4 ................................................................................................................. 67 ANOTACE ....................................................................................................................... 69

4

ÚVOD Předmětem této bakalářské práce je téma: „Názvy ruských obchodů“. Naším cílem je shromáždit názvy ruských obchodů, provést klasifikaci a popsat jejich motivaci. Jednotlivé kategorie komentujeme. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části se věnujeme problematice lexikologie, zabýváme se tedy slovní zásobou. Druhá kapitola je věnována vlastním jménům - apelativům a propriím. Zaměřujeme se na dělení vlastních jmen podle ruských a českých jazykovědců. Ve třetí kapitole pak podrobněji popisujeme problematiku pojmenování, například jmenujeme motivaci vzniku vlastních jmen. V pořadí čtvrtá kapitola je věnována obchodu a jeho charakteristice. Popisujeme obchod jako instituci a počátky obchodu na Rusi. V závěru této kapitoly uvádíme synonymické výrazy pro označení obchodu v ruštině. Poslední kapitola teoretické části pak popisuje důležité principy pojmenování z hlediska marketingu. Praktická část je věnována vlastní analýze excerpovaného materiálu. Náš celkový materiálový korpus obsahuje 400 názvů ruských obchodů s různým zaměřením. Jako hlavní zdroj pro sběr materiálu nám posloužily ruské internetové stránky, některé názvy pak byly nasbírány přímo v Petrohradě či Moskvě, kde jsem byla na stáži. Praktická část se věnuje analýze názvů po stránce obsahové a zlehka se dotkneme i stránky formální. Obsahová analýza zkoumá pojmenování především z hlediska jejich motivace. Při psaní této práce byly využity metody excerpce materiálu, popisná a v relevantních případech jsme využili též statistické metody. Práce je ukončena závěrečným shrnutím a následným resumé v ruském jazyce. Tuto bakalářskou práci jsme doplnili přílohami, které obsahují abecední seznam excerpovaných názvů, vlastní fotografie názvů obchodů a také zajímavá loga vybraných obchodů. Jako poslední přílohu přikládáme grafy s četností výskytu jednotlivě motivovaných skupin a také procentuální přehled výskytu názvů. Téma této bakalářské práce jsme zvolili pro jeho atraktivitu, abychom zjistili, co všechno může sloužit jako motivace vzniku názvu obchodů a také pro jeho přímou souvislost se zaměřením studovaného oboru.

5

TEORETICKÁ ČÁST

I.

1. NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ (LEXIKOLOGIE) Jednou z hlavních jazykových disciplín je podle J. Filipce a F. Čermáka (1985) lexikologie. Lexikologie nebo také nauka o slovní zásobě zkoumá obsah, formu a funkce pojmenovacích

jednotek

a

jejich

vzájemné

vztahy.

Zahrnuje

vše,

co se týká pojmenovacího plánu jazyka. Základní pojmy z oblasti lexikologie, jako jsou slovo, sousloví, význam slova, pojednávají o systémové povaze slovní zásoby a umožňují odpovídat na otázky spojené s významovou a formální stránkou slova. „Při zkoumání pojmenovacích jednotek se uplatňují dva základní postupy: první vychází od formy pojmenovací jednotky a zjišťuje, jaký je její význam, jaká skutečnost se jí označuje; druhý vychází od skutečnosti a zkoumá, jakými pojmenovacími prostředky jsou jednotlivé jevy označeny. Tyto postupy se nazývají sémaziologický a onomaziologický. Sémaziologický postup převažuje při zkoumání otázek spojených s významem slov, onomaziologickým postupem zkoumáme formy a způsoby pojmenovávání. Oba pohledy se však při výzkumu a popisu slovní zásoby uplatňují společně.“ (Hauser 1980: 7) Zmiňme další definice nauky o slovní zásobě. Například ve společné práci jazykovědců J. Filipce a F. Čermáka je lexikologie vymezována následovně: „Lexikologie je teorie lexikální zásoby, uskutečňuje její základní výzkum, tj. popisuje a vykládá lexikální jednotky různých typů, slova, slovní spojení a frazémy, jejich vztahy a dílčí systémy“ (Filipec – Čermák 1985: 13). Podle J. Filipce a F. Čermáka (1985) se lexikologie se dělí na synchronní, historickou

a předhistorickou

(etymologii).

Synchronní

lexikologie

zahrnuje

sémaziologii, onomaziologii, úsek slovotvorný, lexikálně stylistický, zčásti frazeologii a úsek konfrontační.

Nauka o slovní zásobě, lexikologie, se podle Hausera (1980) dělí na několik samostatných disciplín. Jejich náplň i vzájemné hranice se můžou v různých literaturách do jisté míry lišit. Ani jejich celkový počet nebývá shodně uváděn. „Zpravidla se vyčleňují jako samostatné obory následující: 6

sémaziologie, sémantika (nauka o významu) onomaziologie (nauka o pojmenování) frazeologie (nauka o frazeologických jednotkách) etymologie (nauka o původu slov) onomastika (nauka o vlastních jménech) lexikografie (nauka o slovníku) “ (Hauser 1980: 7) Autoři České lexikologie se zmiňují o tom, že je lexikální zásoba tvořena lexémy – lexikálními jednotkami různého typu: slovy, spojeními slov, souslovími a frazémy. Formálně jednočlenný lexém je slovo, vícečlenný lexém je frazém. Lexém i frazém mohou mít jeden význam nebo dva, případně i více významů. Základní jednotkou slovní zásoby je slovo. Jedná se o skupinu hlásek, která má v daném jazyce zřejmý a svůj vlastní význam. Souhrn slov každého jazyka pak tvoří slovní zásobu. Slovo je předmětem zkoumání nejen v lexikologii, ale i v tvoření slov, tvarosloví a ve skladbě, má svou stránku zvukovou a grafickou. Je to tedy jazykový útvar komplexní povahy. (Hauser 1980: 9) „Funkční pojetí lexikologie a jejích úseků klade důraz na výzkum jazykových jednotek

nejen

ve

směru

forma-funkce,

ale

i

funkce-forma,

popř.

formy,

v nichž se funkce projevuje, popř. projevují.“ (Filipec – Čermák 1985: 88)

Onomaziologie je chápána jako teorie pojmenování. „Postup od funkce k formě, popř. od obsahu k formě, je dnes nutný nejen v lexikologii. Teorie pojmenování se tradičně (a etymologicky) spojuje s pojmenovacími druhy slov.“ (Tamtéž: 88) Onomaziologie ani sémaziologie se s lexikologií nekryjí. Podle Viléma Mathésia se onomaziologie zabývá „zčásti“ problematikou tvoření slov, naukou o významu druhů a tvarů slov, tedy rozborem jazykového pojmenování a jejich klasifikací. „Východiskem onomaziologického výzkumu je pojem, popř. pojmový význam a jeho vztah k předmětům reality, které odráží.“ (Tamtéž: 89)

7

1.1 Vztah označení pojmenování a významu Podle Josefa Filipce a Františka Čermáka (1985) se označení i pojmenování týká především užití lexikálních jednotek v konkrétní situaci. Zároveň se jedná i o význam jednotek jako je jazyková potence a hodnota. Ke vztahu denotačnímu, popř. pojmovému a pragmatickému, se tedy klade důraz také na rovinu komunikační. M. Čechová (1995) tvrdí, že neustálý rozvoj našeho poznání, postihujícího stále širší oblasti skutečnosti s sebou nese i rozvoj myšlení, vznik nových pojmů a zpřesňování pojmů starých. Změny v její společenské organizaci a v její civilizační, technické, hospodářské a kulturní úrovni staví národní jazyk před nezbytnost reagovat na rozvoj v myšlení a změny skutečnosti vhodnými pojmenováními. Vyžaduje diferenciaci komunikačních cílů a variabilita citového života nové a nové jazykové a slohové prostředky, působivější a účinnější než vžité a běžné, a proto často otřelé prostředky dosavadní. „Často se potřeba nového pojmenování uspokojuje pouhým přenesením pojmenování už existujícího na nový pojem (z jednoho jevu na druhý), a to na základě souvislosti. Takové souvislosti mohou být různé, a proto jsou také různé druhy přenesení pojmenování. Významným způsobem obohacujícím zásobu pojmenování je i tvoření pojmenování víceslovných. Produktivita jejich tvoření je v současné době velmi vysoká. V obou těchto případech nevzniká nové slovo (jako lexém), nýbrž jen nová lexikální jednotka (lexie), nové spojení již existujících slov.“ (Čechová 1995: 67)

2 VLASTNÍ JMÉNA „Vlastní jména jako zvláštní druh pojmenování vznikají proto, aby plnila speciální funkce ve společenské komunikaci. Teprve zapojením proprií do jazykové komunikace vstupují do popředí jejich speciálně funkční vlastnosti, tj. úloha pojmenovat, identifikovat, diferencovat pojmenovaný objekt.“ (Šrámek 1999: 125) Charakteristika vlastních jmen (proprií) bývá ve většině případů uváděna v návaznosti na jména obecná (apelativa).

8

Havránkova a Jedličkova Česká mluvnice (1981) charakterizuje vlastní jména jako podstatná jména, označující jednu určitou osobu, jedno určité zvíře, věc, místo, horu, apod. Vlastní jména se od jmen obecných liší. „I když se vlastní jméno opakuje a samo o sobě neoznačuje jedince nebo jediné místo, např. Jan Novák, zůstává vždy jménem určité osoby a nikdy neznamená obecně Nováka abstrahovaného z různých osob jmenujících se Novák.“ (Havránek, Jedlička 1981: 67) Podle významu vydělují Havránek a Jedlička (1981) především vlastní jména: osobní, národní a zeměpisná U proprií i u apelativ rozlišujeme tyto mluvnické kategorie: rod, číslo a pád.

2.1 Funkce vlastních jmen R. Šrámek (1999) upřesňuje funkce proprií a uvádí, že hlavní funkce vlastních jmen jsou: 1. individualizační 2. diferenciační 3. lokalizační, tj. zařadit objekt pojmenovávaný propriem do určitých věcných, prostorových a jiných vztahů.

I. Pethö (1996) rozlišuje pouze dvě funkce vlastních jmen: 1. „individualizující“ (индивидуализирующая) – tato funkce se týká jednoho předmětu nebo skupiny předmětů navzájem blízkých (яблоко – фрукты, Брно – город Чехии).

Na

rozdíl

od

jmen

obecných

nemohou

jména

vlastní

vystupovat

jako pojmenování polysémní (mnohoznačná), synonyma nebo antonyma. Výjimkou jsou vlastní jména osobní, která mohou fungovat jako synonyma (Александр – Саша – Шура – Саник). 2. „identifikující“ (идентифицирующая) – tato funkce plní svou roli v různých skupinách jmen, a to v rodině, ve třídě, v konkrétním státě apod. Např. oslovení «Сашенька» může poukazovat na to, že mluvíme o malém chlapci. Oslovení «Александр Владимирович» označuje spíše staršího muže. Je patrné, že se jedná o osobu ruské národnosti. 9

Vlastní jména dále mohou mít konotativní význam (коннотативное значение) (Пете 1996: 91). Např. Целый день я был в Будапеште. Погиб как швед под Полтавой. „Ve většině případů se vlastní jména do jiných jazyků nemusejí překládat. Proto se v různých jazycích objevují různá cizojazyčná jména. Výjimku ale tvoří převážně antroponyma, tedy jména osob. Částečně také názvy měst, států atd. Tato jména mohou mít své různé (národní) varianty. Např. jméno Георгий (čes. Jiří, slov. Juraj, něm. Georg, Jörg, pol. Jerzy, havaj. Keoki). Nebo název města Kodaň (lat. Hafnia, dán. København, angl. Copenhagen, rus. Копенгаген). Vlastní jména, která označují určitý objekt, se pak překládají (Velká medvědice, Большая Медведица, Great Bear).“ (Tretiníková 2009: 14) Vlastní jména jsou tedy na rozdíl od jmen obecných «индивидуализирующими и идентифицирующими именами, которые называют объекты самостоятельно, расчленѐнно, непосредственно, но индивидуально» (Пете 1996: 90). Z hlediska původu jsou vlastní jména, ve srovnání s obecnými jmény, druhotná. Podle Petheho (1996) se vydělují čtyři způsoby vzniku vlastních jmen: 1. onymizace – tj. přechod obecného jména k vlastnímu jménu (магазин «Хлеб»,) 2. transonymizace – tj. přechod již existujícího vlastního jména k novému objektu (река Москва – город Москва – книжный магазин «Москва») 3. přejímání cizojazyčných vlastních jmen (Нью-Йорк) 4. umělý způsob vzniku vlastních jmen («1000 и одна сумка» – motivováno Pohádkami 1000 a 1 noci). Z etymologického hlediska vznikla v podstatě všechna vlastní jména z obecných jmen.

2.2 Členění vlastních jmen podle R. Šrámka Vlastními jmény a jejich členěním do jednotlivých tříd se zabývá lingvistická disciplína zvaná onomastika. R. Šrámek (1999) dělí propria do tří hlavních tříd, které jsou dále podrobněji členěny. Těmito základními třídami jsou geonyma, bionyma a chrématonyma.

10

Geonyma jsou vlastní jména pro objekty, ležící v krajině. Tyto objekty je možné zaznamenat v mapách. Třída geonym se dále dělí na kosmonyma a toponyma. Kosmonyma

jsou

vlastní

jména

pro

galaxie,

planety

apod.,

také pro geonymické objekty na planetách, hvězdách a jsou to také vlastní jména umělých kosmických těles. Toponyma procházejí ještě dalším podrobnějším členěním, a to na: Oikonyma - vlastní jména pro osídlené objekty: domy, zámky, továrny аj. Anoikonyma - vlastním jména pro neosídlené objekty. Mezi anoikonymy rozlišujeme: Hydronyma - vlastní jména řek, moří, oceánů, vodních nádrží, mořských proudů aj. Oronyma - vlastní jména hor, rovin, jeskyní a jiných typů členění zemského povrchu. Agronyma - vlastní jména polí, lesů, pastvin a jiných ploch obhospodařovaných lidmi. Hodonyma - pojmenovávají cesty, silnice, mosty, železnice a jiné komunikační spoje. Choronyma - vlastní jména světadílů, států.

Bionyma představují propria pro objekty, které jsou součástí sociálních vztahů. Bionyma můžeme rozdělit na: Antroponyma - rodná jména, příjmení, přezdívky. Nepravá antroponyma - jména mytologických a pohádkových postav a hraček. Theonyma - jména bohů monoteistických i polyteistických náboženství. Zoonyma - vlastní jména pro zvířata existující i mytologická. Fytonyma - vlastní jména rostlin, např. Žižkův dub.

Třída chrématonym je charakterizována jako vlastní jména objektů, které jsou výsledkem lidské činnosti a jsou součástí ekonomických, politických a kulturních vztahů. Hranice mezi těmito skupinami se mohou prolínat. R.Šrámek (1999) Chrématonyma člení do těchto skupin: jména výrobků, vlastní jména společenských institucí, společenských jevů a další. 11

„Předmět chrématonymie, jako lingvistické nauky, není dosud zcela jasný. Někteří badatelé za chrématonyma považují jen názvy takových objektů, které označují unikátní jevy (výrobky, výtvory lidí), jako je např. briliant Koh-i-noor. Nepočítají k nim tedy běžná tovární označení výrobků. Jiní nazývají chrématonymy všechny neživé lidské výtvory, které nejsou pevně fixovány v krajině“ (Šrámek, Kuba 1989: 74). Podle M. Knappové (1992) pojmenované objekty (obchodní jména) z hlediska onomastické terminologie náleží do skupiny chrématonym, tj. vlastních jmen lidských výtvorů, které nejsou fixovány v terénu, a to do subsystému institucionym, tj. pojmenování různých podniků, závodů, institucí, organizací, firem, obchodů, pohostinných zařízení apod.

2.3 Členění vlastních jmen podle A. V. Superanské Имена живых существ или существ, которых считают живыми Антропонимы Зоонимы Мифонимы Именования неодушевленных предметов Топонимы Космонимы и астронимы Фитонимы «Хрематонимы – Собственные именаотдельных неодушевленных предметов (оружия, посуды, драгоценностей, музыкальных инструментов и т. п.) получили название хрематонимия. » (Суперанская 1973:190) Названия средств передвижения Сортовые и фирменные названия Собственные имена комплексных объектов Имена вещей, куда относятся местности, дома, средства передвижения, произведения, изобразительного искусства, названия астрографических и космических объектов .Именования учреждений, обществ Именования действий, танцев, игр 12

Имена мыслей, литературных произведений, военных и др. планов Документонимы Названия стихийных бедств Фалеронимы Именования музыкальных мотивов и произведений

2.4 Další kritéria třídění vlastních jmen Podle R. Šrámka (1999) další klasifikační systémy vlastních jmen preferují vždy pouze jednu jejich stránku, a proto se nemohou stát principem k postižení základní, kategoriální diferenciace propriální sféry jazyka a vnitřního členění onomastiky. Velmi rozšířené je dělení na tzv. vlastní jména přímá (např. PJ Niva) a nepřímá (např. PJ Za vodou). Přestože se v tom případě setkáme se „způsobem pojmenování“, totiž s tím, zda je objekt pojmenován přímo (louka s vlastnostmi nivy = Niva), nebo v relaci k jinému objektu (pole leží za vodou= Za vodou), ve skutečnosti se zmíněná klasifikace týká pouze způsobu zkomponování vztahu mezi pojmenovávacím motivem a daným objektem do významu jména, který v takovém případě musí být chápán apelativně. Přímost pojmenování je tedy dána tím, že předpokládá věcně pravdivý a sémanticky identický vztah mezi jménem a objektem nazvaným apelativně. Tzv. nepřímá jména typu U lesa, Za vodou neobsahují explicitní pojmenování daného onymického objektu, nýbrž prostřednictvím kategorie pojmenovacího motivu odrážejí jednu jeho vlastnost, např. lokalizující (Za vodou), jakostní (suchost), posesivitu (Bartoška) apod. Přímost nebo nepřímost spočívá v přítomnosti nebo nepřítomnosti apelativního pojmenování onymického objektu. Tento objekt se však od okamžiku svého vzniku může podstatně odlišovat svou povahou. Přímost či nepřímost není ve vzájemném vztahu se vznikem propriálního obsahu. Tuto schopnost má pouze propriální pojmenovací

motiv.

Přímost

a

nepřímost

není

tedy

ani

pro

vznik

a ani pro komunikativní fungování proprií nezbytně nutná. Obligatorní je naproti tomu přítomnost kategorie pojmenovacího motivu, protože ta odráží propriálně relevantní vlastnosti onymických objektů.

13

„Přítomnost apelativního pojmenování objektů působí v komunikační funkci propria rušivě. Proto se jména typu „Louka za vodou“ v komunikaci obvykle upravují vynecháním přímého pojmenování objektu a jméno funguje jako předložkové. Z hlediska modelových hodnot dochází k přesunu hlavního pojmenovacího vztahu (vázaného na substantiva - např. louka) na vztah vedlejší (za vodou), ve kterém se nositelem hlavní informace stává předložka za.“ (Šrámek 1999: 17-18)

3 POJMENOVÁNÍ JAKO VÝSLEDEK PROCESU NOMINACE

„Pojmenování

vzniká

v procesu

nominace,

kdy

probíhá

označování

(pojmenování) předmětů, dějů, jevů a událostí s využíváním jazykových prostředků. Vztah

mezi

objektivní

realitou

a

pojmenováním

není

přímý,

ale

utváří

se přes myšlenkovou oblast. Tyto základní vztahy se tradičně v lingvistice znázorňují sémantickým trojúhelníkem: jméno jako znak nazývá určitý předmět (denotát) na základě jeho objektivních vlastností a tento předmět se odráží v našem myšlení v podobě pojmů, jejichž smysl (signifikát) v jazykové oblasti, na jazykové úrovni nachází realizaci v podobě pojmenování (nominátu), který realizuje pojmenovávací subjekt (nominátor).“ (Rudincová 2001: 11) S. Čmerjková a kol. (1996) rozdělují pojmenování takto: jsou buď jednoslovná (pes,

noclehárna),

nebo

víceslovná

(vysoká

škola,

postavení

mimo

hru).

V rámci jednoslovných pojmenování zmiňme slova značková, jako je například pes, železo, modrý, anebo popisná (posluchárna, novostavba). Slova popisná – na rozdíl od značkových – nám napovídají svůj význam. Vznikají nejčastěji odvozováním a skládáním, popř. i jinými způsoby. Ve slovní zásobě nacházíme dále vedle slov domácího původu také slova přejatá z jiných jazyků. U těch, která byla přejata už v dávnějších dobách to ani nepoznáme, u jiných je jejich cizí původ stále patrný. S rostoucí životní úrovní a rozvojem technologií se setkáváme s novými nástroji a tedy i pojmy v různých sférách života, s čímž souvisí i problematika vhodného 14

názvosloví. V praxi to tedy znamená, že zásoba slov a pojmenování nepatří k uzavřeným a neměnným souborům, právě naopak. Repertoár pojmenování se stále doplňuje a obohacuje o nové jednotky. Při pojmenování můžeme využít již existující slovo ve významu novém – posunutém či přenesenném. Tímto postupem se slova stávají vícejazyčnými, což je ovšem jev běžný a nevyhnutelný. Další možností je výběr slova zastaralého, neužívaného či přijmout pojmenování z cizího jazyka. Tvůrce pojmenování se musí rozhodnout, podle které vlastnosti, příznaku či okolnosti daný jev nazve. Jako vhodné pojmenovací východisko většinou bývají voleny vlastnosti, které daný předmět diferenčně charakterizují.

Podle

R.

Šrámka

(1999)

má

v

propriálním

pojmenovacím

aktu

–

tj. při vzniku jména, kdy je pojmenovatel zároveň tvůrcem jména, onen celek noetickognozeologickou povahu. Znamená to, že tvůrce jména přesně ví, co, proč, a jak propriálně pojmenovává. Samozřejmostí je, že je pojmenovatel seznámen s onymickým objektem. V souvislosti s ním pak volí vhodný pojmenovací motiv i jeho jazykové zpracování. Rozhodujícími kritérii jsou onymická norma a znaky, které její účinek v komunikaci provázejí, např. módnost, vhodnost. Vladimír Šaur (1999) ve svém příspěvku „Víceslovná propria z hlediska pravopisného“ popisuje, že zejména instituce jako kulturní domy, sály, divadla, kina, restaurace, bufety a také právě obchody a podobná zařízení potenciálně mohou být v každé obci či městě, avšak některá taková zařízení jsou svým charakterem natolik jedinečná a osobitá, že je běžný uživatel jazyka nechápe jako jednu z mnoha podobných řadových jednotek. Jsou pak chápány jako jednotky zcela individuální. V některých případech se setkáváme s rozporem mezi rodovým označením a individuálním charakterem pojmenované jednotky.

3.1 Hra se slovy a jazykový humor „Karel

Čapek

v stati

K přírodopisu

anekdoty

napsal,

že

“Člověk

se prý stal člověkem, když začal mluvit. Ale jakmile začal mluvit, udělal druhého dne vtip a našel s úžasem, že se slovy si možno pohrát.“ (Čmerjková 1990: 104) 15

O jazykové hře pojednává ve své knize Stěpanova (2011). Slovní spojení „jazyková hra“ v průběhu posledních dvou desetiletí v ruské jazykovědě jedním z nejpoužívanějších. Za průkopníka jazykové hry je považován Ludwig Wittgenstein. S daným termínem spojoval jazyk používaný ve společnosti v různých sférách, a to s funkcí komunikativní, expresivní a apelativní. V jazykové hře se propojují aspekty jazykové s mimojazykovými. Zemskaja, Kitajgorodskaja a Rozanova jazykovou hru charakterizují následovně: «ЯИ можно рассматривать как реализацию поэтической функции языка, прежде всего в виде установки на комический еффект.» (Stěpanova 2011: 116) Podle Normana: «ЯИ это нетрадиционное неканоническое использование языка, это творчество в языке, ориентация на скрытые эстетические возможности языкового знака.» (Tamtéž: 116) Skovorodnikov popisuje jazykovou hru jako: «определенный тип речевого поведения говорящих,

основанный

на

преднамеренном

(сознательном,

продуманном)

нарушении системных отношений языка, т.е. на диструкции речевой нормы с целью сознания неканонических языковых форм и структур, приобретающих в результате этой деструкции экспрессивное значение и способность вызывать у слушателя/читателя эстетический и, в целом, стилистический еффект.» (Tamtéž: 116)

Metafora S metaforickými vyjádřeními se setkáváme podle Lakoffa a Johnsona (2002) v každodenním životě téměř na každém kroku, a to nejen v jazyce, ale také v myšlení a činnosti. „Pojmy, kterými se řídí naše myšlení, nejsou pouze věcí intelektu.“ (Lakoff, Johnson 2002: 15). „Podstatou metafory je chápání a prožívání jednoho druhu věci z hlediska jiné věci.“ (Tamtéž: 17)

„Systematičnost, která nám umožnila pochopit jeden aspekt pojmu na základě jiného pojmu, je právě tím, co nám zároveň nutně zakrývá jiné aspekty téhož pojmu. Tím, že nám metaforický pojem umožní zaměřit se na jeden aspekt pojmu, může pomoci 16

zabránit, abychom se zaměřili na jiné aspekty pojmu, které jsou vzhledem k metafoře nekonzistentní.“ (Lakoff, Johnson, 2002: 22) „Metaforické pojmy mohou být rozšířeny za oblast obyčejných doslovných způsobů myšlení a mluvení do oblasti toho, čemu se říká obrazné, básnické, barvité nebo fantazijní myšlení a jazyk.“ (Lakoff, Johnson 2002: 25) Řekne-li se, že je pojem strukturován metaforou, je tím myšleno, že je strukturován částečně a že se dá jistými způsoby rozšířit, jinými však nikoliv.

4 CHARAKTERISTIKA OBCHODU Při

charakteristice

obchodu

jsme

vycházeli

z této

stránky:

(http://studentka.sms.cz/maturitni_otazka/charakteristika-obchodu-a-jeho-instituce)

Obchod

lze

vymezit

jako

mezičlánek

mezi

hospodářskými

subjekty

(mezi výrobou a spotřebou). Podle Scharova zákona je možnost existence každého mezičlánku podmíněna množstvím užitečných a prospěšných služeb v oběhu zboží, které zajišťuje. Znamená to, že čím větší je počet subjektů na trhu, tím vyšší je efekt obchodního zprostředkování.

Obecně můžeme obchod definovat jako směnu. Jedná se o jednotlivci uskutečňovaný nákup a prodej komodit. Historicky nejstarší formou obchodování je tzv. barterový obchod. V tomto případě se jedná o přímou směnu bez využití peněz.

Funkce obchodu

Základní funkcí je uspokojování potřeb zákazníků a vytvoření příznivých nákupních podmínek. Mezi další funkce obchodu patří: Přeměna výrobního (dodavatelského) sortimentu na sortiment obchodní a zajištění jeho rozsahu. 17

Překonání rozdílů mezi místem výroby a místem spotřeby. Překonání rozdílů mezi časem výroby a časem spotřeby. Zajišťování kvality prodávaného zboží (provádí se správným výběrem dodavatele popř. změnou dodavatele. Iniciativní ovlivňování výroby, co do sortimentu, času, místa i množství a ovlivňování poptávky. Zajišťování racionálních zásobovacích cest => logistika. Zajišťování platební způsobilosti a včasné úhrady dodavatelům.

Charakteristika současného obchodu

1. Obchod je chápán z dvojího hlediska a to dynamicky (jako pohyb zboží a peněz) a institucionálně - jako soubor institucí. 2. Obchod je chápán ze širokého hlediska - na trhu obchoduje každý s každým. 3. Stírá se rozdíl mezi obchodem se spotřebním zbožím a obchodem s výrobními prostředky. 4. Obchod v užším slova smyslu jsou pak podniky specializované na maloobchod, velkoobchod a pohostinství.

Obchodní instituce

Velkoobchod je podnik nakupující zboží ve velkém a ve velkém také prodávající maloobchodníkům, pohostinským zařízením a drobným výrobcům. Typické znaky velkoobchodu jsou následující: Výhradně velkoobchodní činnost Zákazníci - provozovatelé maloobchodu, společného stravování a služeb Široký sortiment zboží Samoobslužná forma prodeje Platba v hotovosti (cash) Odvoz zboží vlastní dopravou (carry)

18

Maloobchod nebo

je

z velkoobchodu

podnik a

činnost,

nebo

prodej

(bez

zahrnující

úpravy

nákup

konečnému

z

výroby

spotřebiteli).

Základní tendence maloobchodu je růst kapacit při zmenšování počtu jednotek Činnosti maloobchodu: vytváří vhodné seskupení zboží a pohotovostní zásobu, stanoví maloobchodní ceny, poskytuje informace o zboží.

Obchod ve výrobě Obchod s řemeslnými výrobky Obchod se zemědělskými výrobky

Internetový obchod Kapitolu jsme vytvořili na základě článků čerpaných z uvedených odkazů. (http://www.shopsys.cz/clanky/maly-historicky-exkurz-za-prvnimi-eshopy/, http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=4391)

Internet implikoval do světa nákupů značné množství nových způsobů nákupů či prodeje, a tak stále představuje zásadní průlom v oblasti obchodu. Nakupování v prostředí internetu je oblíbené především díky své rychlosti a pohodlnosti. První internetové obchody se objevily ve Spojených Státech Amerických již v první polovině 90. let 20. století. To je zapříčiněno hned několika podněty, jmenujme například jeho přístupnost miliónům domácností po celém světě. Marketingová oddělení si začala pomalu uvědomovat, že internet je médium přístupné miliónům lidí po celém světě. První prodejní komoditou byly hudební nahrávky na CD, dále pak dárkové předměty a knížky.

Následně přišla na řadu elektronika, hračky,

nábytek. Bouřlivý rozvoj však zaznamenaly internetové obchody až po roce 2000. V současné době nabízejí široké spektrum zboží i služeb s využitím pokročilých způsobů plateb a stávají se alternativou kamenného obchodu nebo nákupního centra. Spojení elektronického obchodu s kamenným řetězcem existuje už poměrně dlouhou dobu v USA i v Evropě. Zatímco dříve bylo některé zboží prodáváno jen na webu a jiné zase pouze v kamenné síti, dnes se mohou zákazníci těšit ze spojení

19

výhod obou způsobů. Část sortimentu některé řetězce prodávají ovšem pouze přes web a naopak. Cenová politika ve světě se u různých obchodních řetězců liší. Někteří prodejci nabízejí na webu výrobky za ceny shodné s cenami ve své kamenné síti, jinde jsou ceny diferencované a nejčastěji jde o kombinaci obojího. Obecně lze říci, že rozdíly v cenách na internetu a v prodejnách jsou menší v USA než v Evropě. Zároveň však můžeme vyloučit rozšířené klišé, že jsou ceny na internetu mnohem nižší než v kamenných obchodech.

4.1 Vývoj obchodu v historii Ruska a SSSR Tuto kapitolu jsme vytvořili na základě informací, získaných z ruských internetových stránek. (http://5ballov.qip.ru/referats/preview/114219/)

Obchodování provází lidstvo od nepaměti. První zmínky o původu a vývoji obchodu ve Starověké Rusi hovoří o tzv. „němém obchodě“ (немой торговле). Jednalo se o nejranější formu živnosti na Rusi. Zástupci z různých kmenů se shromažďovali na určeném místě výměny. Své zboží nechali na místě k tomu určeném. Za nějakou dobu se na ono místo vrátili a vedle svého zboží našli jiné, které chtěl někdo vyměnit právě s ním. Pokud měl obchodník o nabídnutou věc zájem, vzal si ji a na oplátku nechal na místě své zboží. V případě, že se žádná nabídka neobjevila, nebo majitel neměl o nabízenou věc zájem, odnesl si zpět své zboží. Obchodníci se tedy nikdy nepotkali. S rozvojem společnosti se začaly rozvíjet také další formy a způsoby obchodu. Prvotní informace hovoří o 8. - 9. století. Centrem obchodu byl hlavně Kyjev. Рынок, торг, торжище - představují místa, kde probíhaly veškeré akce spojené s obchodem na Rusi. Obchod měl převážně tržní charakter. Pátek, kdy se na hlavním náměstí konaly trhy, byl považován za hlavní tržní den. Co se týče řemeslnictví, podle dostupných údajů z kronik již existovalo tesařství, hrnčířství, tkalcovství, kovářské dovednosti, výroba kožešin. Doposavad se však všechny výrobky z těchto průmyslů prodávaly pouze na domácím trhu. 20

Právě tak jako zásobování zemědělskými výrobky, stal se i oběh zboží v Sovětském Svazu postupně socialistickým. Oběh zboží je v tomto období považován za podmíněný obchod, ve kterém přechází výrobek z továrny přímo ke spotřebiteli. Oběhem tedy rozumíme technickou cirkulaci, dopravu a uskladnění z jedné strany a technickou cirkulaci, velkoobchod, maloobchod a detailní prodejní síť z druhé strany. Za ideální byl pokládán systém, který redukoval na minimum počet článků mezi výrobou a spotřebitelem. Toto zjednodušení oběhu bylo v SSSR uskutečněno ve značné míře. Ovšem ani v SSSR nemohla cirkulace dosáhnout potřebné jednoduchosti ihned. V prvních letech Nepu zboží procházelo zpravidla 5-6 meziobchodními články, než se dostalo ke spotřebiteli, těžce doplácejícímu na nedokonalou organizaci. První pětiletka odstranila roztříštěnost organizací, urychlila oběh, snížila náklady a likvidovala i zastaralé formy meziobchodu. V r. 1932 byla organizovaná rozvětvená mezinárodní síť jak Centrosojuzu, tak i komisariátu zásobování a jiných komisariátů. Asi 50% zboží probíhalo třemi články a množství zboží, probíhajícího dvěma články, rychle rostlo. Zboží putovalo z průmyslové základny buď k organizaci přímo, nebo přes meziokresní základny družstev, svazy krajských družstev nebo krajské a mezinárodní základny státního obchodu. Existovala však také složitější cirkulace. Velkoobchod měl v socialistickém oběhu zboží trojí funkci: snížení režie oběhu na nutné minimum, dokonalou obsluhu spotřebitele a zpětný vliv na výrobu. Předním praktickým úkolem bylo třídění zboží, odstraňování braku a reklamování zboží vadného, dále pak plánování dopravy a organizace vzájemné spolupráce jednotlivých základen meziobchodu. Byl sestaven generální plán objednávek, zahrnující více než polovinu veškeré produkce. V prvních letech Nepu byl velkoobchod v rukou akciových společností, družstev i místních organizací zvaných торгы. Proti nim stály jako kontrahenti samostatné podniky. Státní obchod rozvíjel svou detailní síť nejprve ve velkoměstech, pak v krajských a okresních střediscích, postupně však pronikl i na venkov. 1. července 1934 organizoval stát 2000 универмагов, prodávajících nejrůznější druhy zboží a 1200 obchodů s kulturními výrobky (knihy, papír atd.). Obchodní domy státních organizací v krajských městech tzv. раймагы, byly avantgardními prodejnami, propagujícími nové metody distribuce, družstevní prodejní sítě.

21

Družstevní maloobchod se rostoucím významem státního obchodu rychle zdokonaloval. Na vsi i ve městě zvýšil obraty a stal se rentabilnějším. (Schwarzkopf, Obchod a zásobování 18-24 in Sovětské hospodářství SSSR)

Současné obchody

Podle A. V. Sergejevy (2005) se ruské obchody za poslední roky v mnohém změnily. Ještě před 10 lety byly pulty obchodů prázdné a na malé množství zboží neustále čekaly řady nakupujících. Pro dnešní spotřebitele je zmíněná situace jen těžko uvěřitelná, ale byly doby, kdy si každý sovětský člověk zboží opatřoval s pomocí talonů, stejně jako za války. Tento systém se nevyhnul ani sovětské elitě. Všechny rodiny měly potravinové lístky, se kterými pak chodily nakupovat. Tyto těžké časy se následně a zcela logicky podepsaly na ruském archetypu nepříliš vhodným způsobem. Někdejší nedostatek se na současných Rusech podepsal. Více než obyvatelé jiných evropských států mají sklon k utrácení, žijí, jak se říká, na vysoké noze, rádi vyčnívají z davu a demonstrují svou vlastní úspěšnost vnějšími atributy bohatství. Prázdné pulty obchodů, zboží za potravinové lístky a ruská okřídlená fráze «200 грамм колбасы в одни руки!», to vše je pouhou minulostí. V polovině 90. let se situace obrátila zcela jiným směrem. Do Ruska se dostala přímo lavina výrobků ze všech koutů světa. Přesto však maloobchodní prodej nebyl vůbec organizovaný, velkoobchod a veletrhy připomínaly spíše východní tržiště. Velké množství podezřelých prodejců, spousta již od pohledu nevzhledných, stánků, pouliční prodej, nelegální prodej falsifikátů zboží, nehygienické podmínky atd. Převažující nízká životní úroveň vedla většinu obyvatelstva ke skromnému nákupu potravin a zboží denní spotřeby, které bylo na otevřených trzích levnější z důvodu osvobození od daní. Nyní je situace diametrálně odlišná. Obchody, hlavně ve velkých ruských městech, se prakticky ničím neliší od obchodů evropských. Zásadní rozdíl mezi současností a sovětskou érou reprezentuje pracovní doba zaměstnanců, tedy otevírací doba obchodů. Ty fungují nepřetržitě bez volných dní, bez přestávky na oběd a mnohdy je jejich otevírací doba mnohem delší než u obchodů v evropských městech. V posledních letech zažívá v Moskvě a jiných velkých ruských městech rapidní vzestup

rozšiřování

západních

obchodních

sítí.

Byly založeny

hypermarkety

22

jako Седьмой континент, Расмотр, Метро, Кэш энд Кэрри. Jak ukazují samy názvy, k rozvoji obchodního byznysu v Rusku projevují aktivní zájem také zahraniční investoři. Je jim nakloněna moskevská vládní politika. Na rozdíl od evropských hypermarketů se ty ruské nenacházejí za hranicemi měst, i když jsou na konečných stanicích metra. Organizátoři těchto obchodů mají na paměti specifika ruského života, tzn., že životní úroveň není stále natolik vysoká, aby mohla každá rodina využít k nákupu automobil. Metrem se ale do obchodu dostane každý. Třeba důchodci se sem dostanou bezplatně. Supermarkety a hypermarkety cenově konkurují větším tržnicím a postupně je vytěsňují. Na jejich příjmech se odráží infrastruktura země, vznikají nová pracovní místa atd. Ve srovnání s polovinou 90. let se forma maloobchodního prodeje v Rusku znatelně „zcivilizovala“. Obchody jsou sjednocené vzhledově, nachází se jich více na jednom místě – pod jednou střechou, samozřejmostí jsou také toalety, ochranka atd. To vše se skrývá pod pojmem торговый центр. Ve velkých ruských městech se rozvíjí samozřejmě také menší obchody. Podle zjištění expertů se každoročně dvojnásobně zvětšuje rozsah prostorů pro obchodní komplexy.

4.2 Ruská slova s významem „obchod“ Pro označení obchodu je možné nalézt v ruském jazyce nemalé množství synonymických výrazů. Tyto výrazy byly nebo stále jsou používány, byť v rozdílné míře. Jsou to následující: Магазин - V arabštině slovo магазин znamená sklad. Od Arabů jej nejprve přejali Francouzi a rozšířili jeho význam. Vcelku logicky na místě, kde se uchovávaly potraviny, se s nimi i obchodovalo. Zde se tedy slovo магазин začalo používat pro obchod. Bývaly doby, kdy se slovo магазин používalo zcela totožně s označením лавка.” (http://derevnyaonline.ru/community/206/2201). «Помещение, приспособленное для розничной продажи товаров. Большая лавка». (Толковый словарь, Том II, 1938:111) Магазинчик – Obchůdek. Магаз, Магазуха - Hovorové výrazy pro магазин. 23

Гостиный двор

- Komplex pro skladování a obchodování s potravinami

v ruských městech. V 16. - 18. století se jednalo o obdélníkové území ohraničené kamennou stěnou s věžemi a průchodem. Po vnitřním obvodu stěn byly prodejní a skladové prostory (obvykle dvouposchoďové). Od 18. století se «гостиные дворы» stavěly s otevřenými arkádami a staly se typickými dominantami měst. Бутик – Prestižní obchod s dražším zbožím. Slovo francouzského původu. Киоск – Slovo přejaté do ruštiny z francouzštiny v 18. století. Původně označovalo stavbu, která měla dekorativní charakter. Dnešní киоски nabízejí noviny, kalendáře, knihy apod. Лавка – Jeden z nejstarších názvů pro obchod. Dnes bývá tento výraz užíván pro menší obchod spíše nižší úrovně. Лабаз - Sklad potravin, obchodování s moukou, obilím a obilovinami. Пассаж - Veranda s dvěma řadami obchodů s přístupem ze souběžných ulic. Ряд – Ve starověké Rusi označení místa, kde se prodávalo nejrůznější zboží. Шоп – Toto slovo označující obchod je přejaté z anglického jazyka. Хозмаг - Znamená хозяйственный магазин, tj. drogerie a domácí potřeby. Универсам - Zkratka od универсальный магазин самообслуживания. Nabízí široký

výběr

zboží

různých

kategorií,

jedná

se

o

obchod

se samoobslužným prodejem. První Универсам byl v SSSR otevřen roku 1970. Универмаг - Je универсальный магазин, obchodní dům. Супермаркет, Гипермаркет – Totéž co Универсам.

5 NÁZVY OBCHODŮ Z HLEDISKA MARKETINGU Tvorba správného image Podle

Miloslavy

tj. sám pojmenovací akt, (včetně

logických,

Knappové

(1995)

je

vznik

obchodního

jména,

závislý jednak na momentech obecně lingvistických

sémiotických

aj.),

na jazykovém

systému

daného

jazyka,

na jeho onymickém systému a použitelnosti jeho jazykových, např. slovotvorných, 24

prostředků, jednak na široce společensky podmíněných mimojazykových motivačních vlivech a aspektech. Jsou tím myšleny aspekty pragmatické, psychologické, konotační, reklamní aj., které by měly při fungování, tzn. při používání obchodního jména ve společenské komunikaci na potencionálního zákazníka pozitivně působit.

Peter Hingston (2002) o tvorbě image tvrdí, že každý podnik, velký nebo malý, vědomě či nevědomě vytváří svůj image, který dále ovlivňuje prodej. Vytvoření správného image je tedy jedním z podstatných prvků v marketingové strategii. Na image můžeme pohlížet jako na osobnost nebo charakter podniku, jeho výrobků a služeb. Image znázorňuje jeho jedinečnost, která onen podnik odlišuje od podobně vystupujících firem. Image často souvisí s jedinečnou prodejní nabídkou. Vytvoření pozitivního image může zvýšit hodnotu výrobku v očích spotřebitele. Dobře vybudovaný image může dodat zákazníkovi důvěru v nákup i u malého nového podniku. Co vlastně láká zákazníky například k nákupu oblečení u některých značek více než u jiných? Je to komfort nákupu, jejich módní styl, ceny, jména značek, vzhled obchodu.

Názvy a obchodní značky Peter Hingston (2002) ve své knize Efektivní marketing popisuje dále také mnohé aspekty úspěšnosti firmy, obchody nevyjímaje. Jak autor píše, logo je jedinečný symbol (nebo znak), který má umožnit zákazníkům identifikaci firmy nebo výrobku. Může být důležitou součástí image podniku a v případě chytrého návrhu může také něco vypovědět o dané firmě či společnosti. Obvykle trvá dlouhou dobu (a v případě spotřebitelského trhu je nutný i velký reklamní rozpočet), než zákazníci začnou loga rozpoznávat. Logo vyžaduje profesionální zpracování. Udává jakousi image podniku.

25

PRAKTICKÁ ČÁST

II.

V popisu námi nashromážděného materiálu, který obsahuje cca 400 názvů ruských obchodů, jsme vyčlenili řadu skupin. Jednotlivé skupiny jsou vytvořeny na základě motivace vzniku názvů obchodů. Zjistili jsme, že po gramatické stránce jsou přibližně stejně často používány názvy jednoslovné a dvouslovné v každém případě se jedná o cca 200 případů, zbylou část (17 názvů) zastupovaly názvy víceslovné. V pojmenováních obchodů se setkáváme převážně s podstatnými jmény, někdy rozšířenými jmény přídavnými. Několik názvů obsahuje rovněž slovesné tvary. Některé obchody nesou místo konkrétnějšího označení pouze název označující nabízené zboží. Tato skutečnost není nijak ojedinělá. Při excerpci jsme našli velmi mnoho těchto případů. Jsou to například: Автомагазин,

Аптека,

Бакалея,

Булочная,

Бутик,

Галантерея,

Гипермаркет, Зоомагазин, Кондитерская, Мясная, Парфюмерия, Продукты, Фотомагазин, Супермаркет, Ткани, Универмаг, Оптика, Универсам, Секонд-хенд, Секс-шоп. Tato skupina chrématonym však pro naši práci není nijak zajímavá, a proto jsme tyto názvy nezahrnuli do analyzovaného materiálového korpusu.

1. Názvy obchodů zahrnující vlastní jména

1.1. Názvy obchodů zahrnující antroponyma V pojmenováních obchodů se setkáváme s názvy, které jsou reprezentovány vlastními jmény. „Uvedení osobního jména podnikatele psychologicky dobře působí, vzbuzuje dojem důvěryhodnosti podniku. Samo jméno podnikatele se však zároveň stává jednak reklamou, jednak jistou zárukou serióznosti firmy.“ (Knappová 1995 : 278) Tato antroponyma se můžou vztahovat například k majitelům daných obchodů nebo k jejich příbuzným, srov.: Виктория, Екатерина.

26

Celá řada obchodů obsahují dětská jména, a to jak v plné podobě, tak v podоbě zdrobnělin. Jedná se výhradně o názvy obchodů, jež prodávají zboží určené dětem, např.: Максим и Дашенька (obchod nabízející dětskou stravu),. Филипок (Филипок je jméno hrdiny stejnojmenné povídky Lva Tolstého o malém chlapci, který sám přišel do školy a prosil učitele, aby mu dovolil studovat, i když ještě neměl na školu léta).

1.1.1

Názvy obchodů zahrnující jména známých osobností Majitelé obchodů se nechávají inspirovat mimo jiné celosvětově slavnými

a významnými osobnostmi, odborníky ve svém oboru. Na některé zákazníky i skutečnost, že obchod nese právě jméno někoho slavného, může pozitivně zapůsobit. Setkali jsme se s těmito názvy: Бетховен (Ludwig van Beethoven – německý hudební skladatel vídeňského klasicismu a zakladatel romantismu. Obchod takto pojmenovaný, soudě podle loga s bernardýnem,

nese

název

podle

psího

hrdiny

ze

stejnojmenného

filmu.

Jedná se o zverimex.), Виберт (Jehan Georges Vibetrt byl francouzský akademický malíř druhé poloviny 19. století, obchod se zaměřuje na náhradní díly aut), Маркиза Помпадур (Markýza de Pompadour byla milenkou krále Ludvíka XV., byla štědrou podporovatelkou věd a umění, v obchodě si vybereme z širokého výběru přírodní kosmetiky), ale také např. Кира Пластинина (Kira Plastinina je dcera bohatého ruského podnikatele, znalkyně módy).

1.1.2 Názvy obchodů zahrnující jména mytologických postav a mytologické pojmy Mytologie a s ní spojené postavy vždy lákaly pro svoji tajuplnost a široké spektrum vnímání. I v dnešní době mají významnou hodnotu, neboť vše, co souvisí s tajemstvím

minulosti,

bychom

chtěli

přivést

k životu

i

v přítomnosti,

a tak se stát zajímavými, netradičními nebo originálními.

27

Даная (bohyně; obchod s dámskými oděvy), Богатырь (bohatýr je bájný či polobájný ruský středověký

hrdinný

válečník, podobným bludným rytířům

ze západoevropských legend; obchod s oděvy nadměrných velikostí).

1.1.3 Názvy obchodů zahrnující jména pohádkových a filmových hrdinů Багира (Baghíra je známá postavička z Knihy džunglí anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga; v tomto obchodě najdeme počítačovou techniku a vybavení), Винни (Vinni Puch – medvídek z kreslené pohádky z dob sovětského svazu; jestliže je řeč o obchodě, pak máme na mysli právě hračkářství), Знайка (jeden ze dvojice kamarádů Знайка, Незнайка; interaktivní hračky), Золушка (Zamysleme se nad tím, kterou dívku by nelákal nákup u Popelky?; v tomto obchodě nakoupíme drogerii), Каляка-Маляка (pohádkový lesní skřítek ze stejnojmenné pohádky Vladimíra Malinovského; tato značka se specializuje na výrobky pro děti ve věku od 3 do 10 let hračky názorně rozvíjí schopnosti dětí, jejich motoriku, vnímání okolí apod.), Снежная королева (Sněhová královna je jedna z pohádek dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena; každá žena, která touží být aspoň na chvíli královnou, může zamířit do tohoto obchodu se stylovým oděvem), Чародейка (čarodějka je pohádková bytost; v takto nazvaném internetovém obchodě nalezneme přírodní kosmetiku), 5 Гномов (Sněhurka svých kamarádů trpaslíků měla hned sedm - všichni by si zřejmě vybrali v tomto hračkářství), 3 Поросенка (hračky). Фан фан Тюльпан (hlavní hrdina stejnojmenného romantického francouzského filmu z roku 1952. Květinářství), 5 Элемент (Pátý element je kultovní film Velké Británie a Francie z roku 1997. V hlavní roli s Brucem Willisem, obchod nabízí nejrůznější technický sortiment).

II. 1.2 Názvy obchodů zahrnující toponyma Nezřídka se v pojmenováváních obchodů vyskytují zeměpisná jména, označující místa

a oblasti.

Toponymum,

neboli

vlastní

jméno

zeměpisné,

nalezneme

v Encyklopedickém slovníku češtiny definované následovně: "Vlastní jméno 28

pozemských objektů, které leží v krajině a jsou kartograficky fixovatelné v mapových dílech. Řídčeji také názvy objektů mimozemských." (Karlík 2002 : 491) Tímto způsobem nazvané obchody nás tak mohou provést krutou krajinou Aljašky, krásami ruského světa, pomohou nám vylézt na jednu z nejvyšších hor světa či nás vyženou za teplem a sluncem na italské pláže. V našem materiálu to jsou např.: - ruská toponyma a odvozeniny od nich: Костромской подарок, Невская оптика, Московский ювелирный завод, Славянский стиль (oblečení). V této skupině mají mnohé obchody ve svém názvu adjektivum русский nebo substantivum Россия a jsou spojovány s pocitem patriotismu, srov.: Все книги

России,

Русские

сувениры,

Русский

сувенир

(„Русский

сувенир -

магазин с неограниченными возможностями, открывающий весь мир современного и старинного народного искусства перед покупателем.“ http://www.mskpresent.ru/), Русский Целитель (výrobky pro zdraví), Мебель России. - cizí toponyma a odvozeniny od nich: Аляска (oděvy), Венские сказки (pekařství v Moskvě),

Килиманджаро

(nejvyšší

hora

v Africe,

obchod

se

specializuje

na prodej luxusních čajů a kávy), Косметика США, Италия, Палермо (oblečení), Чешский двор (sanitární technika), Украинская книга. Do poslední skupiny patří také toponyma mytologického původu: Олимп (bájný Olymp v Řecku je domovem bohů, obchod se zaměřuje na sportovní vybavení), Эльдорадо (Eldorádo - místo blahobytu, zlata a bohatství, země zaslíbená, ráj; internetový obchod prodává domácí spotřebiče a techniku).

II.2 Ostatní názvy obchodů Názvy obchodů jsou velmi různorodé. V této části se pokusíme analyzovat shromážděné názvy obchodů z nejrůznějších hledisek, abychom vytvořili co nejúplnější popis daného materiálu.

29

Reálie

Reálie Ruské Federace a její historie jsou originálním motivem pro název obchodu. Setkali jsme se s názvy jak současných reálií, tak také s názvy připomínající doby dřívější. Домострой (památka ruské literatury z 16. století. Jedná se o soubor pravidel a vedení ve všech oblastech lidského života. Zahrnuje tématiku rodinnou, sociální, ekonomickou a náboženskou. Často se zde setkáme s různými rčeními a příslovími. Obchod nabízí bytovou techniku. Za více než 20 let své existence mají tyto oděvy nadměrných velikostí již 41 obchodů ve 39 městech RF), Калинка (proslulá ruská píseň, slova i hudbu napsal roku 1860 hudební skladatel, literát i folklorista Ivan Petrovič Larionov, tento internetový obchod se specializuje na bytovou techniku), Колесный ряд (Ряд je místo na jarmarku ve staré Rusi, оbchod nabízí disky a pneumatiky.), Руслан (jeden z hrdinů Puškinovy poémy Ruslan a Ludmila ze začátku 19. století), Сударь (tímto názvem na nás dýchne historie, сударь bylo oslovení muže před revolucí).

Názvy peněz Копейка (копейка je aktuální ruské platidlo; samotný název se snaží apelovat nato, že v daném obchodě není draho. Síť obchodů Копейка nabízí potraviny a spadá do oblasti ekonomické třídy. Své obchody má tato značka ve více než 150 ruských městech).

Nerosty a drahé kameny Nerosty, v českém jazyce označované taktéž synonymem minerály, tvoří základní součást zemského povrchu. Přestože znázorňuje převážná většina z nich pro lidskou populaci běžnou a pomíjivou součást přírody, některé z nich jsou považovány za výjimečné a jejich vlastnictví zvyšuje společenskou prestiž daného jedince. I z tohoto důvodu se setkáváme s označením obchodů, které přímo vybízejí k nákupu takového zboží. Rusko má na svém území ohromná naleziště nerostných surovin. 30

Бриллианты

Якутии

(Republika

Sacha

známá

jako

«Якутия»

má svoji ekonomiku postavenou na těžbě nerostných surovin jako jsou mimo jiné diamanty, zlato a barevné kovy), Диамант, Золото.ин, Кристалл (šperky), Лунный камень (měsíční kámen známý také pod názvem adulár či selenit je odrůda živce, silikát sodíku a vápníku s mléčně modrým zbarvením a záhadnou hrou světla, název se stal populárním mj. díky románu Wilkie Collinse Měsíční kámen - «Лунный камень»), Самоцветы (polodrahokamy), Чистое золото, Янтарь (je mineralizovaná pryskyřice třetihorních jehličnanů, obchod je zaměřen na prodej nábytku).

Názvy zvířat Zajímavý motiv nalézají majitelé obchodů v říši zvířat, a to jak u vodních tvorů, savců žijících na pevnině, tak i v prostředí vzdušném. Názvy s živočišnou tématikou se staly velmi oblíbeným jevem. Белка (nabízí knoflíky a ozdobné plastové a kovové páskové spony), Бульдог (s tímto názvem jsme našli hned dva různé obchody - internetový «Бульдог» nabízí stravu pro sportovce – gainery, aminokyseliny, proteiny apod., druhý se zaměřuje na stylové módní oblečení), Дельфин (koupelnové vybavení), Кенгуру (síť salonů zaměřených na zboží pro děti a nastávající maminky), Ласточка (zboží pro děti), Медведь (vybavení pro lov, jiný obchod se stejným názvem se zaměřuje na sportovní potřeby), Снежный барс (od dávných dob byl leopard sněžný symbolem štěstí, síly a hbitosti. Setkání s ním bylo dobré znamení, obchod se specializuje na oděvy), Тр кита (největší obchod s nábytkem v Evropě, název symbolizuje tři velryby, které podle starých pověstí drží svět).

Názvy rostlin а ovoce

Se zvyšující se životní úrovní v Rusku narůstá taktéž potřeba zdravého životního stylu, reprezentovaného v ruské společnosti štíhlou postavou, správnými křivkami aj. I z tohoto důvodu existuje přímá úměra mezi tímto trendem a názvy s touto tématikou. Апельсин (notebooky a počítače), Крокус, Магнолия (obchod s potravinami, jedná se o tzv. «магазин у дома» - jedná se o zboží pro každý den), Нарцисс 31

(toto květinářství existuje již 16 let, k dostání jsou zde nejrůznější řezané květiny a pokojové rostliny), Эдельвейс, Яблочко (ovoce a zelenina).

Názvy předmětů lidové a umělecké tvořivosti

Názvy obchodů inspirující se lidovou a uměleckou tvořivostí mohou být na první pohled těžko rozluštitelné, bez bližších informací se dospělý člověk jen stěží dovtípí, co daný obchod nabízí. Pro dětského čtenáře však lidová tvorba představuje svět kouzelných a nadpřirozených bytostí, ideál dobra bojujícího se zlem, chytrost vítězící nad hloupostí atd. V případě, že tyto názvy pouze uslyšíme a nebudeme přesně znát jejich specializaci, pak o přesném typu zboží, které obchody s těmito názvy prodávají, můžeme jen spekulovat, neboť správnou odpovědí může být cokoliv. Lze se opravdu jen dohadovat o tom, zda je tento abstraktní název marketingový tah, který láká případného zvědavého zákazníka dovnitř, či zda se jedná o obchody s maškarními obleky a kouzelnými předměty. To jsou např. obchody: Шкатулка (jeden z typických ruských suvenýrů - škatulky jsou plechové či dřevěné šperkovnice s krásným zdobením nejrůznějších motivů, internetový obchod s tímto názvem se specializuje na sortiment zboží pro ruční práce.) Сказка (internetový obchod nízkých cen; Nízké ceny v dnešní době, to je jednoduše pohádka!), Снеговик (oděvy).

Názvy potravin Poměrně častým jevem, se kterým se v označení obchodu setkáváme, je uvedení nabízeného sortimentu přímo v názvu, např.: Горячий хлеб (Horký chléb – ta chuť nejkřupavějšího a nejčerstvějšího pečiva. Kdo by odolal? – jedná se o pekařství), Домашний хлеб (пřívlastkem domácí chce majitel obchodu vyzdvihnout kvalitu a chuť svých výrobků; všichni známe ono slavné „doma je doma“, takže co může být lepší než domácí chléb?), Чай, Суши магазин.

32

Názvy s poukázáním na vlastnost produktu

Prestiž může být důležitým aspektem image, pokud se provozovatel snaží oslovit bohaté a náročné zákazníky. Právě vhodná volba názvu může přilákat zákazníkovu pozornost, což si uvědomují i majitelé obchodů. Proto si vybírají názvy, u kterých předpokládají, že vyzdvihnou dané vlastnosti produktu. Tyto názvy opět jako by chtěly vyzdvihnout jakost či určitou vlastnost nabízeného zboží. Красные Vещи (suvenýry a dárky ruční výroby), Чистое золото, Чистые материалы (stavební materiály), GLAMOUR (Podle Krongauze (2007) Slovo glamour pochází původně z anglického jazyka. Svým významem se podobá německému slovu Glanz neboli třpyt. Glamour znamená půvab, přitažlivost, kouzlo. Původně byl tento výraz užíván právě pro čáry a kouzla. Glamour je také druh slangu).

Názvy s označením cílové spotřebitelské skupiny

Výstižným názvem se zdá být také označení cílové skupiny spotřebitelů, kterým je nabízené zboží určeno. Ам – Ам Малышам (zboží pro děti do 4 let), Высокие люди (obchod potěší všechny ty, kdo mají potíže při koupi oblečení, v tomto obchodě už ani vysokým lidem nebudou krátké rukávy či nohavice), Дети, Дядюшка, Малышок (sortiment pro děti), Минипуты (hračky pro nejmenší), Кроха, Любимец (zverimex), Охотник (zbraně), Подружка (kosmetika), Школьник (aktovky, batohy a jiné potřeby pro školáky).

Názvy s označením časového období Čas, pojem, který pro jednoho znamená něco jiného než pro druhého. Tři písmena, jež označují minulost, přítomnost, ale i budoucnost. Zlomek vteřiny, deset let, devět měsíců, 8. březen, i tak se dají pojmenovat obchody, u kterých předpokládáme zboží tematicky orientované na hodiny, budíky aj. Весна (dámské oděvy), День за днем, Минутка (hodinářství), Старт (obchod se sportovním vybavením), 9 месяцев (internetový obchod pro maminky), 21 век (21. století můžeme chápat, jako symbol současnosti, tedy něco co je takříkajíc „in“; 33

jedná se o internetový obchod moderní techniky.), Эко детство (obchod pro maminky s dětmi), Эра Детства, 8 Марта (nábytek).

Názvy z hudební oblasti

Přestože se preference hudebních směrů mění, existuje značný počet významných instrumentalistů, hudebníků či komponistů, kteří nás již několik desítek let inspirují a motivovat jistě budou i v budoucnu. To je také důvod, proč obchody s hudebním zbožím budou mít na trhu stále své místo a jen tak z něj nevymizí. Dokud totiž bude žít láska k hudbě, budou existovat i tyto obchody. Setkali jsme se s následujícími názvy: Аккорд (s hudebními nástroji z tohoto obchodu možná zahrajete kdejaký akord), Инструмент.

Názvy z oblasti lingvistiky

Oblastí, která se v názvosloví obchodů taktéž objevuje, je lingvistika. Domníváme se, že nabízené zboží těchto obchodů souvisí s literární tvorbou a školou (tj. jedná se o knihkupectví, antikvariáty apod.), z uvedených příkladů je však vidět, že tomu tak vždy být nemusí: Алфавит (obuv), Буква (knihkupectví).

Názvy se sportovní tématikou

Nejen u sportovních obchodů jsme se setkali s označením obecných pojmů z oblasti sportu. Арсенал-БТ (Arsenal je slavný londýnský fotbalový klub, který je již několik let neodmyslitelnou součástí Ligy mistrů.) Спортмастер, Спринтер (osoba patřící k nejrychleji běhajícím jedincům na světě, ale zároveň označení pro zvěř, jíž neunikne žádná kořist).

34

Názvy s označením vesmírných těles

Počátky astrologie a astronomie spadají do doby renesance, kdy osobnosti jako Jan Kepler, Galileo Galilei a další daly základ k jejich studiu. I současný vědecký a laický svět se zabývá otázkami života ve vesmíru, pravděpodobností srážky těles ve vesmíru či kontaktem mezi tělesem a Zemí aj. Proto jsou obchody s „vesmírnými“ názvy stále populární. Астероид, Две планеты, Планета 220 (internetový obchod bytové techniky).

Názvy s metaforou a sloganem

Fráze a slogany jsou jedním z velmi oblíbených typů pojmenování. Podle Petera Hingstona (2002) je prodejní slogan krátké a chytré sdělení. Jako nástroj prodeje slogany obvykle vyjadřují unikátní prodejní nabídku, a tak jsou pokusem o stručné sdělení image, který chce firma o sobě vytvořit. Častým komponentem názvů je substantivum мир nebo лига. Ароматный мир, Компьютерный

мир,

Высшая

лига

(Высшая

лига

je

druhou

nejvyšší

mezinárodní hokejovou ligou v Eurasii. Vznikla v roce 1992, obchody nabízejí sportovní oděv a vybavení), Лига Чемпионов (Liga Mistrů je výběr těch nejlepších z nejlepších). Slova symbolizující velké množství zboží nebo velký výběr jsou obsaženy v názvech: Калейдоскоп Сластей (obchod s cukrovinkami) Mezi metaforami jsme našli nejeden název určený pro ženy, stejně jako metafory vztahující se k oblasti módy: Буду мамой (zboží pro nastávající maminky), Маме на помощь, Дама дома, Вкус моды, Модный приговор (v případě, že budeme nakupovat právě tady, nemusíme obávat ani módní kritiky). Názvy obchodů, v nichž figurují slova evokující pocit lásky: Во имя розы (růže řekne vše za nás, neboť tyto květiny jsou považovány za symbol lásky, moskevský obchod nabízející pouze růže), Тому кого люблю (pro ty, které milujeme, chceme jednoduše to nejlepší), Любовь к чаю, Чайное удовольцтвие (sem zamíří všichni milovníci kvalitních čajů), Запретный плод (tvůrci tohoto názvu se nechali inspirovat biblickým motivem - Adam a Eva v Ráji ochutnali zakázané ovoce. Obchod nabízí erotické zboží, pro některé jedince může být tento sortiment právě jakési zakázané ovoce). 35

Obchody určené dětem, jejichž názvy byly inspirovány říší pohádek: Жили- были (tradiční začátek každé ruské pohádky, obchod hraček). Obchody s dárkovými předměty: Королевский подарок (slovo královský navozuje dojem toho nejlepšího zboží, kromě toho tento výraz má v ruštině význam „velmi drahý dárek“). Názvy obchodů, které v člověku asociují cenově dostupné zboží: По карману , srov. ruský frazeologismus это кому по карману – „o cenově dostupném zboží“).

Ve sloganu obchodu jsou využívána i klišé. Příkladem klišé z našeho korpusu může být: Да-детям (internetový obchod se zbožím pro děti do 3 let).

Názvy založené na jazykové hře

Velmi oblíbeným jevem v pojmenovávání je tzv. jazyková hra. Kreativita a originalita je i jakýmsi marketingovým lákadlem. Eventuální zákazník je při vstupu do obchodu naladěn na pozitivní vlnu, což pro nabízející stranu představuje větší procentuální příležitost nákupu. Někteří tvůrci názvů obchodů vsadili místo na cyrlici právě na užití písma latinského. Poměrně často se v názvech obchodů setkáváme také s kombinací azbuky a latinky. Лас – Книгас (tato jazyková hra je evidentně založena na podobnosti s největším městem státu Nevada ve Spojených státech amerických Las Vegas), Дочки-Сыночки («Дочки – матери» – oblíbená dětská hra), Ценопад (uměle vytvořené žertovné slovo s významem „klesání cen), Дон слон.ру (hračkářství). Několik názvů obchodů: 1000 и одна сумка, 1001 Купальник, 1001 Куртка je vytvořeno podle modelu populární sítě domácích potřeb 1 000 мелочей, je možná i asociace s Pohádkami tisíce a jedné noci.

Jazyková hra na grafické úrovni Дешев% (nakoupit levně si přeje snad každý zákazník, logo tohoto obchodu je marketingově zajímavé, a tak si jej snadno zapamatujeme), Красные Vещи (ozvláštnění díky užití písmene latinky místo ruského «В» ), МалышOK (rozdělením 36

slova vzniká sdělení, že vaše dítě váš малыш bude ОК) ,7-Я (při přečtení možná ne, ale po vyslovení tohoto názvu odhalíme slovo Семья, hypermarket nabízí různé zboží, potřebné v každé rodině), DоммоD (v názvu se skrývá palindrom – slovo znějící stejně při čtení odpředu i odzadu. Jedná se však zároveň o složeninu dvou slov Дом a мод od slova móda), MARUSSIA (designový oděv různých značek. Barevně rozlišené logo – viz příloha č. 3, v němž vidíme 2 slova: MA a RUSSIA a také ruské ženské jméno МАРУСЯ - Мария), ДискоБум, Мир-Karcher, МоскваБыт.

Názvy psané latinkou Užití ruských slov přepsaných do latinky je poměrně častým ozvláštněním obchodního názvu: Blondinka, Mir Tovara, Avtomir 61, Avto GSM,

Morozilnik.ru

(internetový obchod bytové techniky, nabízí tedy i ledničky), Podwal. KUPIZVETI.RU (na první pohled je jasné, že tento internetový obchod je právě květinářství), GLAMOUR, Barocco (nábytek), Twins, ElektroHit, МAG - RUSSIA (internetový obchod nabízející horská kola), MOREKUKOL (Spojením dvou slov vznikl jedinečný název), R&B (pánský oděv), ROSCA (květinářství), TechPort, ZARA CITY, ZaraZara (oblečení).

Hovorové názvy

V současné ruštině se hovorové tvary slov dostávají do většiny oblastí společnosti. Není divu, že se objevují i obchody s těmito názvy. Obchody zaměřené na zboží pro děti často nesou právě hovorový název spojený s dětmi, jako např.: Вырастай-ка, Кроха, Пушистики (Пушистики jsou měkké hračky pro děti). Буквоед (knihomol – tj. člověk, který miluje knihy, knihkupectví), Очкарик (brejlovec – tj. člověk s brýlemi, milovník čtení). Стиляги (hanlivé označení pro členy mládeže subkultury z doby 1940 - 1960 v Sovětském svazu; bylo je možné primárně rozlišit podle svérázného módního oblečení a jejich fascinace s moderní hudbou a módy; dnes můžeme Стиляги považovat za součást ruských historických společenských trendů, které se dále vyvíjely během pozdní sovětské éry (https://ru.wikipedia.org)). Бутявка (slovo používané v počítačovém slangu).

37

Názvy zdrobnělé (Deminutiva)

Deminutiva, tedy názvy zdrobnělé, „vznikají modifikací významu substantiva příznakem menšího rozměru (diminucí), z něhož se odvozují pragmatické významy kladného, n. záporného hodnocení.“ (Karlík 2002: 283) Ve většině případů tedy zdrobněliny evokují pozitivní zážitky, příjemné pocity, úsměv a to může vést k přilákání většiny zákazníků ani ne tak za zbožím, jako za zmíněným pocitem. Mezi

zdrobnělinami

názvů

obchodů

nacházíme

jak

označení

osob,

např.: Подружка, Любимец, Малышок, Максим и Дашенька (obchod s dětskou výživou), tak i označení sortimentu: Кораблик (zboží určené těm nejmenším – dětem, jedná se o hračkářství), Кубик (bytová technika), Медок (internetový obchod nabízející přírodní med), Сахарок (potravinový řetězec), Железяка (náhradní díly na auto), ale i další tématická označení: Минутка (bytová technika, hodinářství), Огонек. Монетка (názvem samým chce možná dát majitel najevo, že na nákup zde nebudeme potřebovat hromadu peněz, postačí jen nějaké ty drobné), Пятерочка.

Názvy s číslovkami Číslovky

jsou

prvky

s oblibou

využívané

v názvech

obchodů,

např.:

3 ПОРОСЕНКА (název pohádky), 5 Гномов, 5 Элемент, 21 Век, 9 месяцев, 8 Марта, 13 Калибр, 220 Вольт, Четыре глаза (optické přístroje, jako například mikroskopy, teleskopy aj.) Четыре лапы, Две планеты (spodní prádlo nestandardních rozměrů a nadměrné velikosti), Четыре точки, 2 Метра, 5 Карманов, 7-Я, 9 Ключей, 10 СТРЕЛ,

12

Стульев,

700

шин,

1000

игрушек,

1000

Мелочей,

1000 кухонь, 1000 и одна сумка, 1001 Купальник, 1001 Куртка.

Složeniny Časté jsou také názvy složené. Skládáním se vytváří nová slova, jejichž neotřelost je jedním z hlavních marketingových tahů prodejců. Srov. např.:

38

Евросвязь, Електрофлот, ЕлектроХит, Линзмастер, Медтехника, Миникрепости, MOREKUKOL (Море кукол – široký výběr panenek), Текстильторг, Технопарк, Техносила, Техностар.

Anglicismy „Snaha o rozmanitost a expresivnost řečových projevů příznivě ovlivňuje frekventovanost cizojazyčných slov, která měla v ruštině vždy status jazykových prostředků sloužících k ozvláštnění. Cizojazyčné neologismy tak v současné ruštině plní stylistickou funkci, která je v mnoha případech vázána právě na rys novosti.“ (Gazda, 2002:40). Slova cizího původu se také objevují v názvech ruských obchodů. V nasbíraném materiálu jsme se setkali hned s několika názvy anglického původu. Шопоголик (internetový obchod oděvů za příznivé ceny), GLAMOUR, Barocco (nábytek), Бит и байт, Кэш (obchod počítačové techniky), Презент, Ситилинк, Шокостайл (moskevský obchod se suvenýry a netradičními dárky, ElektroHit.

Slovesné formy

V rámci slovesných forem jsme se setkávali s názvy, které případného zákazníka oslovují, ba přímo vyzývají k nákupu či ke konkrétní činnosti. Закажи (internetový obchod nabízející zboží z oblasti elektra), Подари (originální dárky pro všechny), Читай город, Изумит (síť obchodů, která v Rusku působí od roku 2009;

nabízí

širokou

škálu

šperků

jak

zlatých,

tak

stříbrných,

a také šperky s drahokamy a polodrahokamy).

39

II. 3 Vybrané obchody a historie jejich názvů Názvy ruských obchodů se slovem Дом Nejeden ruský obchod má ve svém názvu «Дом». Jako by měl samotný název zdůraznit, že výběr nabízeného zboží je opravdu bohatý, demonstruje, že se nejedná o omezený výběr, ale celý dům specializovaného sortimentu. Takovýchto „Domů“ jsme v Rusku našli víc než dost. Uvádíme jejich výčet. Na jaké zboží jsou tyto jednotlivé obchody zaměřeny, je na první pohled jasné. Дом ароматов - Tento internetový obchod nabízí širokou nabídku kosmetiky a mýdel. Právě kosmetiku a mýdla si člověk rád „osahá“, a proto je možné navštívit obchod i osobně. Дом антенн - Nabízí kompletní instalaci a prodej nejrůznějších satelitních a videorekordérových televizních antén. Sídlí v Petrohradu. Дом быта Дом инструмента Дом книги - Síť knihkupectví v Moskvě, Petrohradu a dalších městech. Дом культуры -

„Неправильный магазин правильной музыки“. Obchod

nabízí CD přehrávače, videokazety, filmy, knihy. (http://www.domkultury.su/) Дом Лаверна – Koupelnové studio. Дом обоев - Síť obchodů, nabízejících výběr nejrůznějších tapet. Дом обуви - Obchod nepřetržitě funguje již od roku 1965 a po celou dobu razí heslo: «Все лучшее - по доступным ценам!». Nabízí nejen ruský sortiment, ale také zboží evropské – obuv jak dámskou, tak i pánskou. Дом одежды - Zde si můžete koupit kvalitní zboží za dostupné ceny. Дом посуды - Obchod v Petrohradě se přízni zákazníků těší více než 10 let. Nabízí široký sortiment nejkvalitnějšího zboží různých značek, nízké ceny a stále inovuje nabídku. Koupě je možná také elektronicky, jelikož obchod má také svou internetovou „pobočku“. Дом текстиля - Jedná se opět o internetový obchod. Můžeme zde zakoupit župany, polštáře, ložní prádlo, ručníky, deky apod. Дом тепла - Specializovaný obchod na nářadí. K sehnání jsou zde třeba konvektory, radiátory, ohřívače vody atd. 40

Дом техники - Internetový obchod, který nabízí prvotřídní techniku: domácí kina, videa, DVD přehrávače, televizory, tiskárny a jiné. Дом ткани - Obchod se na trhu objevil v roce 2002. Nabízí krejčovské služby a k dostání jsou zde kolekce látek z Itálie, Francie atd. Дом художника – Nábytek.

Детский мир

Tato značka existuje již více než 50 let. Největší v Evropě a nejstarší obchod sítě Детский мир byl otevřen již roku 1957. Za 3 roky byla postavena budova s rozlohou 54,5 tis. m2. Jedinečnost této stavby spočívala také v tom, že budova byla vůbec poprvé již projektována a stavěna jako obchod právě dětských hraček. Obrat zboží činil již za první rok jeho existence 93 milionů rublů, což byla ve své době značně vysoká částka, která se navíc rok od roku zvyšovala. Prakticky přes noc se značce Детский мир podařilo zkoncentrovat téměř veškerý prodej hraček v Moskvě a stala se lídrem v zemi v prodeji dětského sortimentu. Exkluzivní produkty a všechny druhy nových položek se objevily na pultech prodejny Детский мир od prvních let jeho provozu, přestože vytvořit zajímavý sortiment v podmínkách sovětské ekonomiky nebylo snadné. Детский мир vystupoval jako hlavní iniciátor vývoje a výrobě široké škály dětských výrobků - od bot a uniforem po sadu nástrojů pro cvičení. V neustálém honu za zlepšením kvality muselo vedení značky hledat a najít nové způsoby organizování obchodních vztahů se subdodavateli, dodavateli, developery atd. Byli nuceni přejít do přímého kontaktu s průmyslem, organizovat výstavy a prodeje specifických skupin výrobků, výstavy, přehlídky, nákupní konference, dotazníky a projekce nových produktů pro děti a dorost. Poskytovatelé získali zpětnou vazbu na své produkty a informace o potřebách zákazníků. Tradice veletrhů byla zahájena v březnu 1982. Kromě toho, Детский мир aktivně navázal kontakty se zahraničními výrobci. Od roku 1990 měla popisovaná maloobchodní síť 28 svých poboček v Moskvě. Značka Детский мир byla velmi proslulá na území tehdejšího SSSR a zároveň byla také jediná se sortimentem zboží a hraček pro děti.

41

Roku 1997 byla vytvořena akciová společnost Детский мир – Центр která se později stala vedením Skupiny Детский мир. Novou éru zahájila v ruce 2000 myšlenka vybudovat národní síť a provozovat obchod po původním názvem Детский мир. Úspěch byl zajištěn i díky neexistenci velkého operátora na trhu, a tak značka již třináct let rozšiřuje svoji působnost po celém Rusku. Roku 2003 byl vypracován program rozvoje národní sítě obchodů Детский мир, v jehož rámci se v roce 2004 zdvojnásobil počet prodejen a byly otevřeny pobočky v Petrohradě. Od roku 2005 se počet prodejen zvýšil téměř čtyřikrát. Детский мир se rozšířil do Bělehradu, Kazaně, Nižného Novgorodu, Rjazaně, Samary, Jaroslavle a dalších měst. (http://www.detmir.ru/pages/history/)

Кольчуга

S myšlenkou prodávat právě civilní zbraně přišel jeden ze tří zakladatelů značky Кольчуга na počátku 90. let. Jejich první obchod byl otevřen v centru Moskvy roku 1994. Dnes je Кольчуга největší společností prodávající zbraně a zboží pro vlastní bezpečí. Ve svém oboru je také proslulá i za hranicemi Ruské Federace. Široká

nabídka

vysoce

kvalitních

výrobků,

konkurenceschopné

ceny

a individuální přístup ke každému zákazníkovi a slevy pro stálé partnery apod. To, že jsou zmíněné obchody špičkou ve svém oboru, dokazuje také fakt, že jejich zboží vyhledávají nezřídka i zahraniční zákazníci. (http://www.kolchuga.ru)

42

ZÁVĚR

V závěrečné části práce shrnujeme poznatky, ke kterým jsme dospěli. V této bakalářské práci byla posuzována slovní zásoba názvů ruských obchodů - kamenných i internetových. Cílem naší lexikální analýzy bylo zjištění, jaké termíny slouží jako inspirace pro pojmenování obchodů. Využili jsme metodu excerpce materiálu, popisnou a také statistickou metodu. Ve zmíněném excerpovaném materiálu, který obsahuje cca 400 názvů, se vyskytují, jak jsme se přesvědčili, názvy různě motivované. Na základě jejich různé motivace jsme vyčlenili několik skupin excerpovaných názvů. V teoretické části se věnujeme obecně lexikologii, onomasiologii. Dále uvádíme členění vlastních jmen dle různých autorů. Názvy obchodů spadají z hlediska onomastické terminologie do skupiny chrématonym – tj. vlastních jmen lidských výtvorů. Zaměřili jsme se také na popis obchodu jako instituce, na počátky obchodování, zmiňujeme dobu Sovětského Svazu v souvislosti s obchodem a dnešní obchody. V rámci této kapitoly také uvádíme synonymické výrazy pro obchod v ruštině. Poslední část teoretické části je věnována tvorbě názvů z hlediska marketingu. V praktické části se pak věnujeme analýze excerpovaných názvů obchodů. Setkali jsme se s různě motivovanými skupinami názvů. Od názvů s antroponymy, v rámci kterých uvádíme podrobnější členění, dále pak jména slavných osobností, pohádkové a filmové postavičky, dále toponyma, toto všechno může složit i jako název obchodu. Další kategorií jsou názvy podle motivačního základu – názvy ruských reálií - peněz, nerostů a drahých kamenů. Dále názvy zvířat, rostlin a ovoce, názvy předmětů z oblasti lidové tvořivosti, názvy potravin, názvy ukazující na vlastnost produktu. Názvy s označením spotřebitelské skupiny, časového období, názvy z oblasti hudební, lingvistiky a sportu, označení vesmírných těles. Názvy s obrazným základem – názvy s metaforou a sloganem, jazyková hra.

Z gramatického hlediska jsme si všimli, že téměř polovinu z našeho materiálu excerpovaných názvů tvořily názvy jednoslovné, dvouslovných názvů byla pak přesně polovina, názvy víceslovné jsou užívány jen zřídka.

43

Na základě našeho materiálu lze tvrdit, že tvůrci názvů obchodů hledají inspiraci ve všech sférách života. Materiál se vyznačoval užíváním rozličné terminologie. Z expresivních prostředků se vyskytovala obrazná pojmenování, především metafora, a také slova stylisticky zabarvená – deminutiva, názvy hovorové. Velmi oblíbeným prvkem v obchodních názvech je jazyková hra. Různá ozvláštnění na úrovni grafické i jazykové jsme našli v četném množství.

44

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ČECHOVÁ, Marie et al.: Čeština - řeč a jazyk. 1. vydání. Praha: ISV, 1995. FILIPEC, J., ČERMÁK, F.: Česká lexikologie. Academia, Praha 1985. GAZDA, Jiří.: Dynamika a internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2780-0. HAVRÁNEK,

Bohuslav a Alois JEDLIČKA.: Česká mluvnice.

Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1981. HINGSTON, P.: Efektivní marketing. Praha: Knižní klub, 2002. ISBN 80-242-0893-8. KNAPPOVÁ, M.: Názvy výrobků z hlediska funkčního a jazykového. In: Naše řeč 1992, č. 3. KNAPPOVÁ, M.: Obchodní jméno jako fenomén onomaziologický a sociologický. In: Slovo a slovesnost 1995. LAKOFF, G., JOHNSON, М.: Metafory, kterými žijeme. Brno: Host, 2002. ISBN 80-7294-071-6. RUDINCOVÁ, B.: Typy pojmenování v současné ruštině. Ostrava: Ostravská univerzita, 2001. ISBN 80-7042-586-5. SCHWARZKOPF, P.:Obchod a zásobování. In.: Sovětské hospodářství SSSR (SSSR. Řada 3, Sovětské hospodářství. Sv. 2). STĚPANOVA, L.: Современный русский язык: праздник вербальной свободы. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2953-3. ŠAUR, V. : Víceslovná propria z hlediska pravopisného. Klímová, K., Kneselová, H.: In.: Propria v systému mluvnickém a slovotvorném. Brno 1999. ISBN 80-210-2031-8. ŠMILAUER, V.: Úvod do toponomastiky: (nauky o vlastních jménech zeměpisných). 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 233 s. ŠRÁMEK, R. a KUBA, L.: Chrématonyma z hlediska teorie a praxe. Brno 1989. ŠRÁMEK, R.: Úvod do obecné onomastiky. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. ISBN 802102027X. КРОНГАУЗ, М.: Русский язык на грани первого срыва. Москва: Языки славянских культур, 2007. ПЕТЕ, И.: Лексикология русского языка. Сегед: Szote Nyomda, 1996.

45

СЕРГЕЕВА, А. В.: Русские стереотипы поведения, традиции, ментальность. Москва: Флинта и Наука , 2005. ISBN 5-89349-626-4. СУПЕРАНСКАЯ, А. В.: Общая теория имени собственного. Москва, 1973.

Slovníky LINHART, J.: Slovník cizích slov pro nové století. Praha: Dialog, 2003, 412 s. ISBN 80-858-4361-7. KARLÍK, Petr et al.: Encyklopedický slovník češtiny. 1. Praha: NLN, 2002. 491 s. ISBN 987-80-7106-484-8. ŠROUFKOVÁ, M, VENCOVSKÁ, M., PLESKÝ, R.: Rusko-český česko-ruský slovník. Praha: Leda, 1999. ISBN 80-85927-41-1. ВИНОГРАДОВ, ВИНОКУР, ЛАРИН, ОЖЕГОВ, ТОМАШЕВСКИЙ, УШАКОВ: Толковый словарь русского языка. Москва: Государственное издательство иностранных и национальных языков, 1938.Том II.

Internetové zdroje:

Historie elektronických obchodů. [online]. Stažení 28. 2. 2013. Dostupné z WWW: .

Charakteristika obchodu a jeho instituce. [online]. Stažení 13. 2. 2013. Dostupné z WWW:


instituce>. Malý historický exkurz za prvními e-shopy. [online]. Stažení 28. 2. 2013. Dostupné z WWW: . Добро пожаловать в магазин «Русский сувенир». [online]. Stažení 20. 3. 2013. Dostupné z WWW: . Дом

культуры.

[online].

Stažení

10.

3.

2013.

Dostupné

z

WWW:

. История

компании.

[online].

Stažení

21.

3.

2013.

Dostupné

z:

.

46

История

торговли.

[online].

Stažení

28.

2.

2013.

Dostupné

z

WWW:

2.

2013.

Dostupné

z

WWW:

. Лавка

–

магазин.

[online].

Stažení

18.

. Магазин. [online]. Stažení 1. 3. 2013. Dostupné z WWW: . О

компании.

[online].

Stažení

19.

3.

2013.

Dostupné

z

WWW:

Dostupné

z

WWW:

Dostupné

z

WWW:

. Русский

сувенир.

[online].

Stažení

17.

3.

2013.

. Каляка-Маляка

[online].

Stažení

19.

3.

2013.

. Portál Google.com [online]. Dostupné z WWW: <www.google.com>. Otevřená encyklopedie [online]. Dostupné z WWW: <www.wikipedia.cz> a Portál Yandex.ru [online]. Dostupné z WWW: . Gramota. ru [online]. Dostupné z WWW: <www.gramota.ru>.

Diplomová práce

TRETINÍKOVÁ, Tereza. Jazyková analýza emporonym v současné ruštině [online]. 2009 [cit. 2013-03-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Gazda. Dostupné z: .

47

РЕЗЮМЕ Настоящая бакалаврская работа «Названия русских магазинов» посвящена рассмотрению названий различных по предлагаемому ассортименту русских магазинов (не только обычных, но и интернет-магазинов). Данную тему мы выбрали прежде всего потому, что нам показалась интерсной. Однако, по нашему мнению, в будущем её можно подробнее разработать также в рамках дипломной работы, например, сопоставить названия русских магазинов с чешскими. Целью

работы

является

эксцерпция

названий

русских

магазинов,

их последующая классификация и анализ. В работе применяются описательный и статистический методы. Сначала мы проивели классификацию собранных нами названий, создали несколько групп названий. Далее мы описали группы наименований с точки зрения их

мотивации

названий

Кроме

того,

мы

обращали

внимание

также

на их морфологический состав. Настоящая работа состоит из следующих разделов: введение, основная часть теоретическая и практическая части, а также заключение, библиография, резюме, аннотация, список источников и четыре приложения. Во введении даётся сжатая характеристика основной цели нашей работы, её структура и цели Основная часть состоит из двух частей – теоретической и практической.

Теоретическая

часть

содержит

пять

главных

разделов,

практическая часть – два раздела В

первом

разделе

дается

общая

характеристика

лексикологии.

Лексикология – лингвистическая дисциплина, которая занимается изучением лексики, её классификацией и отношениями между словами. Лексика является важной частью каждого языка. Лексика состоит из лексических единиц - лексем. Основной лексической единицей является слово. Слово это группа звуков, характеризующаяся цельнооформленностью и устойчивым значением. В рамках первого раздела также характеризуется важная дисциплина – ономасиология - теория номинации. Ономасиология является разделом семантики, изучающий способы обозначения, называния предметов и явлений. Во втором разделе теоретической части описаны основные положения теории. 48

Имя собственное это слово или словосочетание, предназначенное для называния конкретного лица, предмета или явления. Наука – ономастика исследует имена

собственные.

В

этом

разделе

описывается

чешская

и

русская

(по А. В. Суперанской) классификации собственных имен. По

чешской

классификации

выделяются

следующие

группы

имен

собственных – геонимы, бионимы и хрематонимы. Геонимы и бионимы еще подробнее делятся. Названия магазинов принадлежат к группе хрематонимов – собственных имен предметов, которые были созданы человеком. Сюда входят названия предприятий, фирм, магазинов и т.д. В третьем разделе описывается языковая игра. Языковая игра стала очень популярным явлением последних двух десятилетий. Данный термин ввел Л. Витгенштейн.

В языковой

игре

сочетаются

лингвистические

и экстралингвистические аспекты. Далее описывается метафорa.

Метафора - слово или выражение,

употребляемое в переносном значении, в основе которого лежит неназванное сравнение предмета с каким-либо другим на основании их общего признака. В

четвертом разделе теоретической

части

говорится

о

магазине

как об устройстве, описывается система - оптовая торговля, розничная торговля и их начала. Далее речь идет об истории торговли. Очень интересной кажется немая торговля. Немая торговля – это наиболее ранняя форма торговли у всех народов, населявших Россию. Процесс происходил так, что люди прибывали в заранее договоренное место совершения обмена, где участники немой торговли выкладывали свой товар на определенное место и оставляли его. Позднее эти люди возвращались и находили или не находили нужный им для обмена товар, который лежал рядом с их товаром. Если товар нравился,то продавцы забирали его и взамен оставляя свой товар, который изначально был предложен для немой торговли. В случае если торговцы не находили нужного для себя варианта обмена, они просто забирали назад свой товар. При данной форме торговых взаимоотношений их участники не встретили друг друга и не общались между собой.

49

Мы обратили свое внимание также на интернет-магазины. Первый интернет-магазин имел книжную специализацию. На раннем этапе развития первых интернет-магазинов были свои проблемы.Это связано, помимо прочего с недоверием покупателей. Они сомневались в качестве предлагаемой продукции, так как не могли пощупать ее руками, и возникали сомнения в прозрачности торговли. В конце четвертого раздела мы сосредоточились на синонимах слова магазин. Объясняются термины как: лавка, ряд, киоск, суперсам, бутик, шоп и т.д., мы старались объяснить их точное значение. Пятый

раздел сравнительно небольшой, но, по нашему мнению, надо

упомянуть эту точку зрения в связи с названиями магазинов. Раздел

говорит

о названиях и брендах в связи с маркетингом, о том, как создать название, чтобы оно было привлекательным и незабываемым для клиентов. Практическая часть данной работы содержит два главных раздела. Мы опираемся на данные, полученные посредством выписывания названий русских магазинов, включая интернет-магазины. Основным источником нам послужили сайты русского Интернета, прежде всего http://www.yandex.ru/. Материал, который мы собрали, составил приблизительно 400 наименований русских магазинов. В первом разделе практической части мы указываем, что среди названий магазинов можно не редко встретить только указание типа бизнеса. Например магазины названные: Продукты, Фрукты и овощи, Булочная, Ткани и т.п. В рамках анализа мы пытались выделить по-разному мотивированные группы названий. Таким образом, мы выделили следующие группы хрематонимов: Названия магазинов, включающие антропонимы – имена известных личностей (Бетховен Маркиза Помпадур...). Некоторые специалисты пишут о том, что имя владельца магазина является хорошей гарантией качества для некоторых заказчиков. Следующей частью антропонимов являются названия включающие названия из области мифологии (Даная, Олимп...) и наименования фильмов и их героев (Фан Фан Тюльпан, 5 Элемент...), имена сказочных героев (Знайка, 3 Поросенка, Золушка...) Таким образом названные магазины привлекают внимание - в частности детей. Эти магазины предлагают игрушки, продукты и одежду для детей.

50

В рамках имен собственных мы далее выделили также топонимы (Аляска, Италия, Килиманджаро…). Далее

мы

выделили

группу

названий

инспирированных

русскими

историческими реалиями (Домострой, Сударь...), названиями денег (Копейка), полезных ископаемых (Самоцветы, Янтарь, Кристалл…). Также мы встретились с названиями животных (Дельфин, Снежный барс, Бульдог...), фруктов и растений (Апельсин, Эдельвейс, Магнолия...) Следующая группа названия предметов из области фольклора. Часто мы встречаем магазины с обозначениями предлагаемых товаров или названия подчеркивающие качество их товаров (Красивые Vещи, ), период времени (21 век, Эра Детства, 8 Марта...), Помимо этого мы нашли названия из разных специфичеких областей - музыки, лингвистики (Буква, Алфавит...), спорта (Спринтер, Спормастер...), небесные тела - все это мы встретили среди названий магазинов. В нашем материале есть также названия с переносным значением. Излюбленными названиями являются фразы, метафоры (Запретный плод, Во имя розы, Жили-были...) а также клише. Языковая игра – явление с которым мы очень часто

встречаемся

в названиях.

Языковая

игра

основывается

на

чем-то

неожиданном. Чаще всего мы встречаем языковую игру на уровне графики. Специфические трансформации хорошо влияют на память заказчика. (Дешев%, 7-Я, Красные Vещи, или на уровне лексики – Лас-Книгас, Дочки- Сыночки). Значимое было также количество названий написанных латинским шрифтом. Мы также выделили в нашем материале разговорные слова (Буквоед, Очкарик...)

деминутивы,

глагольные

обороты

(Подари,

Закажи...),

слова

английского происхождения (Шопоголик, Кэш, Бит и байт...), сложные слова, названия с числительными. Надо дать коментарий тоже морфологической точке зрения. Наш материал содержал пятьдесят процентов двухсловных названий, однословных было сорок шесть процентов и остальных только четыре процента. Мы встретили названия со словом , Дом, которых мы нашли целых шестнадцать, Магазинов - пять и Лавок - десять. Последний седьмой раздел посвящен избранным магазинам. Подробнее описывается история и информация о магазинах «Детский мир» и «Кольчуга» и магазины со словом Дом в их названии. 51

Детский мир - самый крупный в Европе, старейший магазин сети, открылся в 1957 году. Кольчуга - Сеть оружейных салонов. Предлагает широкий ассортимент и высокое качество продукции, конкурентные цены, индивидуальный подход к каждому клиенту. Один из крупнейших продавцов оружия на российском рынке. В

заключении

мы

подводим

важнейшие

итоги

исследования.

По нашему убеждению, русские магазины несут названия, авторы которых искали инспирацию почти во всех сферах существования. Некоторые названия очень ярки и остроумны. В приложениях можно осмотреть алфавитный список всех нами собранных названий русских магазинов. Далее мы показываем интересные логотипы избранных магазинов. Последним приложением являются информационные графики распространенности по-разному мотивированных названий магазинов.

52

PŘÍLOHA Č. 1 Excerpované názvy:

Биомануфактура

Г

Бит и Байт Богатырь

ГАЛЕРЕЯ

Бриллианты Якутии

Гранд Мастер

Адамас

Буду мамой

Горячий хлеб

Алфавит

Буква

Ам

Буквоед

Ам - Ам Малышам

Бульдог

Апельсин

Бутявка

ДА-ДЕТЯМ

Арбат Люкс

Бытовая техника

Дама дома

А

Арсенал-БТ Ароматный мир

Д

Даная В

Академия

Две планеты Двери ЛЭНД

Аква Маркет

Венские сказки

День за днем

Аквапит

Веселая затея

Дельфин

Аккорд

Весна

Дети

Аляска

Вещь

Детский мир

ARTбукет

Виберт

Дешев%

Астероид

Виктория

Диамант

Атак

Винни

Дикси

Ашан

Винный мир

Динос парк

Вираж

ДискоБум

Вкус моды

Добрый Взгляд

Во имя розы

Дом ароматов

БАГИРА

Все книги России

Дом антенн

Балам

Высокие люди

Дом быта

Балаган Приколов

Высшая лига

Дом книги

Белка

Вырастай-Ка

Дом культуры

БЕТХОВЕН

Вышивка

Дом Лаверна

Б

Библиотека Снов

Дом обоев

Бигам

Дом обуви 53

Дом одежды

ЗОЛОТОЙ ОАЗИС

Колесный ряд

Дом посуды

Золушка

Колесо

Дом текстиля Дом тепла

Кольчуга И

Дом техники

Компьютерный мир Комус

Дом ткани

Игрушечная Лавка

КОПЕЙКА

Дом художника

ИДЕЯ

Кораблик

Домашний хлеб

Из России сувениры с

Королевский подарок

Домoстрой

любовью

Косметика США

Дон слон.ру

Изумит

Костромской подарок

Дон Шина

Империя Моды

Краса

Дочки-Сыночки

Инструмент

Красные Vещи

Друг Государства

Интрига

Крепеж

Дядюшка

Крепкий сон Й

Кресло

Е Йога магазин Ежики-карапузики Екатерина

Кресла и стулья Кристалл Крокус

К

Крот Кроха

Калейдоскоп Сластей

Кубик

Калинка

Кубики-рубики

ЖЕЛЕЗЯКА

Каляка-Маляка

Кэлли

Жили были

Кант

Kэш

Ж

Канцлер Караван подарков З

Л

Кенгуру Киаби

Л' Этуаль

Закажи

Килимаджаро

Лабиринт

Законодатель моды

Кира Пластинина

Лавка архитектора

Запретный Плод

Книги Книголов

Лавка Волшебства

Лавка Жизни

Книжная лавка

Лавка жизни

ЗНАЙКА

Книжный №1

Лавка здоровья

Золото.ин

Книжный рай

Лавка коллекционера 54

Лавка лавка

Мебель России

Новый

Лавка счастья

Медведь

Новый Флагман

Лавка радостей

Медок

Норд 24

Лавка художника

Медтехника

Норма

Лавка Чудес

Метрика

Лас-Книгас

Мини – маркет

Ластена

Миникрепости

Ласточка

МИНИПУТЫ

Лента

Министерский кабинет

Огонек

Лига Чемпионов

Минутка

Окна века

Линзмастер

Мир-Кarcher

Олива

Ломбард 24

Мир сумок

Олимп

Лунный камень

Мир цен

Оптика Италия

Любимая пара

Модный приговор

Основной Инстинкт

Любимец

Модный фрукт

Остров

Любовь к чаю

Мой ювелирный с 1992

Офис заказ

года

Офисный Мир КМ

Монетка

Охотник

Море вариантов

Очкарик

М

О

М.видео

Море обуви

Магазин 61

Море рыбы

МАГАЗИН БЕЗ ЦЕН

МоскваБыт

Магазин волос

Московский ювелирный

Палэрмо

Магазин Горящих

завод

Планета 220

путевок

Мыльная мануфактура

Планета Женщин

Магазин хорошей

Мыльный бутик

По карману

погоды Магия сумок

П

Подари Н

Магнолия

Подаркикс Подружка

Максим и Дашенька

Найфл

Пик маркет

МалышОК

Нарцисс

Презент

Маме на помощь

Наше Дело

Престижная одежда

Маркиза Помпадур

Невская оптика

Провино

Матрас плюс

Новая Заря

Просто 55

Пятерочка

Спринтер

Пуговка

Сталактит

Пушистики

Стан

Унция Ф

Старт Стиль

Фабрика обуви

СТИЛЯГИ

Фамилия

Радуга детских товаров

Стол заказов

Филипок

РайБТ

СТРАНА ПОДАРКОВ

Филя

Расмотр

Страна Чудес

Флориденс

Реммбыттехника

СтройДвор

Форум

Розовый сад

Сувенирград

Футурист

Роникон

Сударь

Франшиз

Рубик-кубик

Суши магазин

Р

Руслан Русские сувениры

Х Т

РУССКИЙ СУВЕНИР Русский Целитель С

Хакси Твое

Хофф

Твой дом

Хэппич

Текстильторг Терволина

Ц

Самоцветы

Технопарк

Сахарок

Техносила

Царский Улов

Связной 3

Технотория

Цветы 24

Север

Техностар

Цветы на дом

Симбиози

Техника быта

Цветочная лавка

Ситилинк

Тому кого люблю

Ценопад

Сказка

Три кита

Центр

Славянка Славянский стиль

Центр ювелир У

Снеговик

Ч

Снежная королева

Украинская книга

Снежный барс

Укрощение строптивой

Чай

Спа для брития

Улыбка радуги

Чайное удовольствие

Спортмастер

УМНЫЕ ИГРЫ

Чародейка 56

ЧасОптТорг

Эльдорадо

220 Вольт

ЧЕГОРУ

Эра Детства

585 Золото

Четыре глаза Четыре лапы

700 Шин Ю

Четыре точки Чешский двор

1000 Мелочей Ювелирторг-А

Чип и Дип Чистое золото

1000 Кухонь 1001 Купальник

Я

Чистые материалы Читай город

1000 игрушек

1001 Куртка 1000 и одна сумка

Я Сама

Avto GSM

Яблочко

Avtomir 61

Янтарь

Barocco

Яркий

Blondinka

Шанс

Яркий мир

DOMMOD

Шарм

Яшма Золото

GLAMOUR

Ш

Шелковысети

Iren Colins

ШОКОСТАЙЛ

2 Метра

KUPIZVETI.RU

ШКАТУЛКА

3 ПОРОСЕНКА

МAG - RUSSIA

Шоколатье

4x4

MARUSSIA

Школьник

5 Гномов

Mir Tovara

Шопоголик

5 Карманов

MOREKUKOL

5Элемент

Morozilnik.ru

7-Я

Podwal

8Марта

R&B

9Ключей

ROSCA

9 месяцев

TechPort

10 СТРЕЛ

Twins

12 Стульев

Wikimart

ЭДЕЛЬВЕЙС

13 Калибр

ZARA CITY

Электровеник

21 Век

ZaraZara

Электрофлот

30 Регион

ЭлектроХит

36.6

ЭЛИТ

38 Метров

Эко детство

123

Щ ЩИТ-А Э

57

PŘÍLOHA Č. 2 Fotografie názvů obchodů (z Petrohadu a Moskvy)

58

59

60

61

PŘÍLOHA Č. 3

62

63

64

65

66

PŘÍLOHA Č. 4 Grafy

Různě motivované názvy a jejich výskyt v našem materiálu 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Řady1

Jazykově specifické názvy a jejich výskyt v našem materiálu 30 25 20 15 10 5 0

Řady1

67

Výskyt názvů vyjádřený v procentech Jednoslovné názvy

Dvouslovné názvy

Ostatní názvy

4%

46% 50%

68

ANOTACE Jméno a příjmení autora:

Gabriela Večeřová

Název katedry a fakulty:

Katedra slavistiky, Filozofická fakulta

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ludmila Stěpanova, CSc.

Název diplomové práce:

Názvy ruských obchodů

Název v angličtině:

Names of Russian Shops

Počet znaků:

80 952

Počet příloh:

4

Klíčová slova v češtině:

Lexikologie, onomaziologie, pojmenování, historie obchodu, synonyma, klasifikace názvů.

Klíčová slova v angličtině:

Lexikology, onomasiology, history of the shops, synonyms, motivation categories.

Anotace v češtině: Tématem práce jsou: Názvy ruských obchodů. Cílem práce bylo excerpovat dostatečné množství názvů ruských obchodů a jejich následné roztřídění do kategorií. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se

zabývá

obecnými

otázkami

lexikologie,

onomaziologie,

pojmenování.

Dále popisujeme obchod jako instituci a historii obchodu a obchodování. Praktickou část tvoří rozdělení 400 excerpovaných názvů do skupin podle motivace a popis vybraných obchodů.

Anotace v angličtině: The Names of Russian Shops“ is the theme of my Bachelor Thesis. The aim of this work was to excerpt enough number of names of Russian shops and after that their classification into categories. The thesis is divided into two parts – theoretical - which deals with lexicology, onomasiology, it also deals with shop as an institution and with history of the shops and shopping; and practical – which deals with the classification of 400 names into particular categories according to their motivation and description of chosen shops. 69