Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Martin Fryauf Název materiálu: Metody kriminalistické praktické činnosti Označení materiálu: VY_32_INOVACE_FRY20 Datum vytvoření: 25. 11. 2013 Vzdělávací oblast: Metody kriminalistické identifikace Ročník: třetí Název školy: BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola Mgr. Martin Fryauf
12.5.2014
1
Anotace
Učební materiál pro výuku kriminalistické techniky – Metodologie, metody kriminalistické praktické činnosti. Materiál je součástí výuky předmětu Kriminalistika ve III. ročníku.
Mgr. Martin Fryauf
12.5.2014
2
Metodické pokyny
Lze použít k výkladu na téma „Metody kriminalistické praktické činnosti“. Závěrem prezentace je cvičení na opakování základních termínů z oblasti kriminalistických praktických metod.
Mgr. Martin Fryauf
12.5.2014
3
Metody kriminalistické praktické činnosti
Podstata a druhy metod kriminalistické praktické činnosti
Pojem metodologie je používán ve dvojím smyslu: Jako teorie metod neboli věda o metodách. Jako soubor metod používaných v určité oblasti lidské činnosti. Metoda – je určitý postup, cesta, způsob s jehož pomocí člověk něco poznává, něco zhotoví. Sestává obvykle z několika kroků (operací), které za sebou následují v čase. Součástí metody jsou často i různé předměty, nástroje, technická zařízení.
Podstata metod O metodě lze hovořit teprve tehdy, když jednající subjekt si předem určí nejen cíl, ale též cestu vedoucí k cíli. (nejedná tedy chaoticky!!) Pro kriminalistickou praktickou činnost by vždy mělo platit, že je předem promyšlená a připravená, neboť samotná trestná činnost i způsoby jejího odhalování se opakují. Proto je lze zevšeobecnit, typizovat a předem předvídat.
Druhy metod kriminalistické praktické činnosti 1.
Obecné poznávací metody – jsou takové, které se používají buď ve všech nebo alespoň ve více oblastech lidské praxe. Příkladem těchto metod je – pozorování, srovnávání, měření, popisování, experiment, modelování, analýza, syntéza, dedukce, indukce, analogie, hypotéza atd.
Druhy metod kriminalistické praktické činnosti 2.
Metody převzaté z jiných vědních disciplín – vzhledem k rychlému rozvoji všech oborů vědeckého poznání lze říci, že není téměř žádná vědní disciplína, jejíž metody by nemohly sloužit odhalování, vyšetřování a prevenci trestných činů. Matematické a kybernetické metody – se v rámci kriminalistiky využívají k automatickému zpracování dat, v kriminalistické informatice, ve většině kriminalistických expertíz (automatizované identifikační procesy). Metody fyzikální, fyzikálně chemické a chemické – slouží ke zkoumání stop – elektronová mikroskopie, fotografie, využití neviditelného záření, chromatografie, gamagrafie a další. (jedná se o mimořádně citlivé metody). Biologické a antropologické metody – slouží k identifikaci osob i mrtvol, ke zkoumání rostlin, zvířat, hmyzu (sérologie, genetika). Psychologické metody – uplatňují se při stanovování taktiky procesních úkonů (např. výslechová praxe atd.).
Druhy metod kriminalistické praktické činnosti 3.
Specifické kriminalistické metody – vznikli v rámci kriminalistiky a slouží jejím potřebám. Některé se používají pouze k dílčím operacím (daktyloskopování osob, metody zviditelňování stop). Některé jsou komplexní – metoda stanovování vyšetřovacích verzí, metoda vyšetřovacího pokusu atd. Kriminalisticko-technické metody – (balistické, mechanoskopické, trasologické (jsou využívány převážně kriminalistickými techniky). Strukturálně kriminalistické metody – představují strukturu, obsah a posloupnost typických činností vyšetřovatele – metoda plánování vyšetřování, vyšetřovací verze, metoda výslechu, rekognice a další vyšetřovací úkony.
Charakteristika obecných poznávacích metod 1.
Pozorování - je záměrné, plánovité, cílevědomé vnímání za účelem prozkoumání jevů nebo předmětů. V kriminalistické praxi je základní a nejrozšířenější metodou poznání. Základními požadavky jsou přesnost, věrnost a zejména objektivnost. Pozorování má být soustavné a pokud možno opakované. Je-li to možné mají být variovány podmínky pozorování (při různém druhu osvětlení, z různých úhlů pohledu apod.). Má být prováděno soustavné zhodnocování pozorovaných skutečností. Pozorování se využívá při všech vyšetřovacích úkonech, zvláště charakteristické je pro ohledání místa činu, výslech, vyšetřovací experiment atd.
Charakteristika obecných poznávacích metod 2.
Srovnávání – je současné vzájemné zkoumání a hodnocení objektů, jehož cílem je nalezení jejich shodných nebo rozdílných vlastností. Na srovnání je založena např. kriminalistická identifikace, kriminalistická evidence, zkoumání způsobu páchání trestného činu atd. Na principu srovnávání je založena řada přístrojů určených k identifikaci – např. srovnávací mikroskop nebo daktyloskopický komparátor.
Charakteristika obecných poznávacích metod 3.
4.
Měření – jeho cílem je kvantitativní určení vybraných vlastností objektů nebo jevů. Takovými vlastnostmi je např. hmotnost, délka, doba trvání, teplota, rychlost. Popisování – je vyjádřením charakteristických znaků zkoumaných objektů. Smyslově vnímaný obraz objektů se popisováním převádí do slovního nebo jiného informačního signálu. Je součástí např. kriminalistické dokumentace, kriminalistické informatiky. Typickým příkladem je např. úřední a laický popis osoby.
Charakteristika obecných poznávacích metod 5.
6.
Experiment – je metoda zkoumání jevů a jejich souvislostí v podmínkách kontrolovaných a účelově měněných pozorovatelem. Umožňuje stálou kontrolu nad probíhajícími procesy a jejich podmínkami Vytyčení cíle experimentu a stanovení hypotézy Experiment prověřuje správnost představ vyšetřovatele o faktech významných pro věc, prověřuje hodnověrnost důkazů a dokonce umožňuje získat nové důkazy. Modelování – metoda zkoumání reálných objektů pomocí jiných, zpravidla uměle vytvořených objektů Např. metoda skládaného portrétu, využití také při rekonstrukci
Přípustnost metod kriminalistické praktické činnosti 1.
Tyto metody musí respektovat obecné principy, na nichž je vybudována činnost státních orgánů v demokratickém právním státě. Humanismus Respektování lidských práv (zakotvených zejména v Listině základních práv a svobod)
Přípustnost metod kriminalistické praktické činnosti 2.
Musí být schopny vést k poznání a dokázání pravdy. (neodhalený trestný čin x stíhání nevinného občana) Zásada aktivnosti – požaduje, aby policejní orgány nevyčkávaly pasívně vnějších podnětů, nýbrž aby z úřední povinnosti a z vlastní iniciativy vyhledávaly i skryté trestné činy a jejich pachatele a usilovaly o pravdivé poznání. Zásada objektivnosti – proces vyšetřování nesmí být subjektivně ovlivňován a musí směřovat ke zjištění skutečného stavu věci. Vyšetřování musí být nestranné, je třeba opatřovat důkazy jak usvědčující, tak vyviňující, aniž by se vyčkávalo návrhů stran. Všechny faktická zjištění a úřední postup musí být spolehlivě a věrohodně dokumentovány. Zásada rychlosti – stopy trestného činu ztrácejí s přibývajícím časem na své informační hodnotě a je nezbytné je rychle procesně dokumentovat, jinak dochází ke ztrátě důkazů a nemožnosti postihnout pachatele.
Přípustnost metod kriminalistické praktické činnosti 3.
Musí být v přísném souladu se zákonem – výslovnou právní úpravu vyžadují zejména ty kriminalistické metody, které zasahují do občanských práv a svobod (např. výslech) Jsou zakotveny v policejních zákonech, jiných správních normách nebo v trestním řádu
Otázky k tématu 1. 2.
3.
4.
5.
Co je metoda? Charakterizujte druhy metod kriminalistické praktické činnosti. Charakterizujte metodu pozorování v kriminalistické praktické činnosti. Charakterizujte metodu srovnávání v kriminalistické praktické činnosti. Charakterizujte metody měření a popisování v kriminalistické praktické činnosti.
Mgr. Martin Fryauf
12.5.2014
17
Odpovědi napostup, otázky: Metoda je určitý cesta, způsob s jehož pomocí člověk něco poznává, něco 1.
zhotoví. Sestává obvykle z několika kroků (operací), které za sebou následují v čase. 2.
3.
4.
5.
Obecné poznávací metody, metody převzaté z jiných vědních disciplín, specifické kriminalistické metody.
Pozorování je záměrné, plánovité, cílevědomé vnímání za účelem prozkoumání jevů nebo předmětů. Pozorování má být soustavné a pokud možno opakované. Pozorování se využívá při všech vyšetřovacích úkonech, zvláště charakteristické je pro ohledání místa činu, výslech, vyšetřovací experiment atd. Srovnávání – je současné vzájemné zkoumání a hodnocení objektů, jehož cílem je nalezení jejich shodných nebo rozdílných vlastností. Daktyloskopické stopy se zajišťují fotograficky, in-natura, zajištěním na daktyloskopickou folii, odlitím. Měření – jeho cílem je kvantitativní určení vybraných vlastností objektů nebo jevů. Takovými vlastnostmi je např. hmotnost, délka, doba trvání, teplota, rychlost. Popisování – je vyjádřením charakteristických znaků zkoumaných objektů. Smyslově vnímaný obraz objektů se popisováním převádí do slovního nebo jiného informačního signálu. Je součástí např. kriminalistické dokumentace, kriminalistické informatiky. Příkladem je např. úřední a laický popis osoby. Mgr. Martin Fryauf
12.5.2014
18
Zdroje KONRÁD Zdeněk, MUSIL Jan, SUCHÁNEK Jaroslav. Kriminalistika C.H. Beck, 2004 (2.) - váz., 608 str. EAN: 9788071798781 ISBN: 80-7179-878-9
Mgr. Martin Fryauf
12.5.2014
19
