NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA

Přehled základních infekčních onemocnění Infekce a paraziti Žáci SŠ Žák: 



CÍL

  

HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY

ZAŘAZENÍ DO VÝUKY

TEORETICKÁ PŘÍPRAVA

POSTUP

je schopen vysvětlit principy k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých. je schopen definovat základní pojmy z infekční epidemiologie. rozlišuje mezi pozitivním a negativním vlivem mikroorganismů. rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby. Upevní si zásady správné osobní hygieny a uvědomí si její vliv na zdraví.

45 minut Učebna – vhodně přizpůsobena pro skupinovou práci Materiál pro jednotlivé pokusy Papír, tužka, tabule Prezentace spojená s výkladem, diskuse, práce s metodickými listy, spoty, pokusy. Formy práce: skupinová, frontální, individualizovaná. Člověk a jeho zdraví Výchova ke zdraví Přírodopis Průřezová témata – osobnostní rozvoj, sebepoznání, seberegulace, morální rozvoj (rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje). Odborné informace naleznete v teoretické části metodického listu a na CD, širší informace byly poskytnuty na semináři. Příprava a popis pokusů jsou k dispozici na CD e-Bug – vzdělávání žáků v oblasti mikroorganismů a infekčních nemocí a webové stránce www. e-bug.eu, další podrobnější informace k tématům naleznete na webových stránkách pracoviště Státního zdravotního ústavu v Praze - www.szu.cz.  Připravíme vlastní prezentaci základních pojmů (klíčových slov)  Seznámíme žáky ze základními druhy infekčních onemocnění a možnosti preventivních opatření v procesu šíření infekce.  Rozdělení žáků do skupin po 8 – 10 osob  1. karty s nemocemi – žáci seřadí karty s nemocemi podle následujících hledisek: cesty přenosu příznaky původce nemoci prevence infekcí léčba infekcí

Projekt „Bezpečně a zdravě do života“ rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání – reg. č. CZ.1.07./1.1.00/53.0009

viz. Manuál e-Bug kapitola Nebezpeční mikrobi  žáci diskutují o rozdílech mezi jednotlivými nemocemi, o způsobech přenosu a léčbě  brainstorming nápadů a odpovědí na následující otázky: 1. Co je to nemoc? 2. Co je to infekční onemocnění? 3. Jak je možné, že infekční nemoci, dříve se vyskytující pouze na určitém území, dnes nalezneme kdekoli na světě? 4. Kdy se používají ATB?

KONKRETIZOVANÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY RVP ZV

Žák: • uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; • projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví; • dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných; •

•

•

využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života; uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou.

Klíčové kompetence: Kompetence k učení 



ROZVÍJENÉ KOMPETENCE 

Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě. Žák operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy. Žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti. Kompetence k řešení problémů

•

Žák vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant


•

•

•

•

řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému. Žák samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy. Kompetence komunikativní Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu. Žák naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje. Žák rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Kompetence sociální a personální

•

•

KLÍČOVÁ SLOVA

Žák účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce. Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají. Kompetence občanské

Žák se rozhoduje zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka. původce nákazy, přenos nákazy, vnímavý jedinec


Základní informace Mezi původce infekčních onemocnění patří: viry, bakterie, plísně, kvasinky, u parazitárních onemocnění červi, členovci. V průběhu času se spektrum původců nákazy mění, u některých došlo k vymýcení (virus pravých neštovic – očkování), jiní se objevují jako noví – např. virus HIV.

Rozlišujeme různé formy infekčního onemocnění: 1. zjevná - manifestní s typickými příznaky nemoci – různá stádia onemocnění :  první stádium – inkubační doba – je to doba, kdy mikrob vnikne do těla až do objevení se prvních příznaků, délka se pohybuje od několika hodin, dnů nebo let  prodromální stádium – neurčité příznaky, ještě nelze stanovit přesnou diagnózu (horečka, spavost, bolest hlavy, svalů)  stádium klinické manifestace - objevují se charakteristické příznaky nemoci – např. kašel u respiračních onemocnění, průjem u střevních onemocnění  rekonvalescence – postupné uzdravování, možnost recidivy či superinfekce 2. skrytá – inaparentní infekce – není provázena klinickými příznaky, pouze změny imunitního stavu a vznikají specifické protilátky, které lze laboratorně prokázat. Tato forma je epidemiologicky závažná, protože dochází k vylučování mikroorganismů do zevního prostředí. 3. perzistentní nákaza – dlouhodobé přežívání patogenního mikroba v ložisku infekce – opar – herpes, pásový opar Podle počtu onemocnělých jedinců, trvání procesu šíření nákazy a velikosti ohniska nákazy rozlišujeme 4 druhy výskytu onemocnění:  sporadický výskyt – ojedinělý  endemický výskyt – na ohraničeném území bez časového omezení  epidemický výskyt – hromadný s časovou a místní souvislostí mezi jednotlivými onemocněními  pandemický výskyt – rozsáhlé epidemie překračující hranice států i kontinentů chřipka Epidemiologie infekčních onemocnění: dělení 1. vzdušné nákazy 2. alimentární nákazy 3. nákazy přenášené členovci 4. sexuálně přenosná onemocnění 5. nemocniční nákazy Ad. 1 VZDUŠNÉ NÁKAZY Šíření infekce je nejčastěji podmíněno vylučováním choroboplodných zárodků kapénkami při mluvení, kýchání, kašlání. Infekce se dostává do těla přes dýchací cesty. Patří mezi nejčastější onemocnění v populaci a může vyvolávat i velké epidemie.


 CHŘIPKA Původce: virové onemocnění způsobené RNA viry (chřipkové viry A - infikují savce a ptáky, chřipkové viry B - infikují pouze lidi, chřipkové viry C - infikují lidi a prasata) Zdroj nákazy: nemocný člověk na konci inkubační doby a v prvních dnech akutního onemocnění Inkubační doba: krátká, trvá 18–24 (někdy až 72) hodin způsob přenosu: kapénkovou infekcí, přímým stykem s nemocným, kontaminovanými předměty či potravinami (přímo – nakažený člověk přenese kýchnutím aj. hlen do očí, nosu či úst vnímavého jedince; inhalací aerosolů – produkovaných nemocným při kašli, kýchání aj.; přenos z rukou do úst – kontaminované plochy, podání ruky) Klinické příznaky : horečka, kterou často doprovází zimnice a třesavka a silné bolesti hlavy, následují bolestí kloubů a svalů, bolest očí, zad a nohou, ke kterým se může přidat nevolnost až zvracení. Během dalších dní přibývají příznaky z postižení dýchacích cest: rýma, bolest v hrdle a suchý dráždivý kašel. Na akutní fázi onemocnění, která trvá, při běžném průběhu kolem 10 dní, může nasedat různě dlouhá fáze zvýšené únavnosti (měsíc i déle). Pokud se jedná o pacienta s oslabenou imunitou nebo jsou u něj případně přidružena další onemocnění, nezřídka mívá onemocnění mnohem dramatičtější průběh a prognózu, která může být i fatální (primární či sekundární pneumonie, myokarditis a další). Léčba: snižování teploty antipyretiky, pitný režim, klid na lůžku Prevence: očkování, povinné hlášení, dodržování hygienických doporučení WHO ke snížení rizika infekce:  Vyhnout se dotyků obličeje a nosu.  Mýt si ruce vodou a mýdlem (zejména pak po dotyku potenciálně kontaminovaných povrchů).  Vyvarovat se těsného kontaktu s nakaženými.  Pokud možno omezit čas strávený mezi davy lidí.  V obytných prostorech pravidelně větrat.  Praktikovat zdravý životní styl (dostatek spánku, výživná a zdravá strava, fyzická aktivita).  AKUTNÍ RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ Původce : adenoviry, enteroviry,coxakie viry, rinoviry, Mykoplazma pneumonie Zdroj nákazy: infikovaný člověk Inkubační doba : 1-3 dny Způsob přenosu: vzdušnou cestou, přímým stykem s nemocným Klinické příznaky: záněty dýchacích cest, očí, trávicího ústrojí Léčba: léky na snižování teploty, bolest hlavy, svalů, rýma, kašel Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel, očkování proti chřipce  STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY Původce : bakteriální kmeny streptokoků skupiny A,B, C – nejčastější Zdroj nákazy: nemocný člověk, bacilonosič Inkubační doba : 1-3 dny Způsob přenosu: vzdušnou cestou, přímým stykem s nemocným, kontaminovanými předměty či potravinami Klinické příznaky: angína, spála, záněty hrtanu, plic, středního ucha, srdce, mozku Léčba: ATB Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel  SPALNIČKY - MORBILI Původce : viry ze skupiny paramyxovirů Zdroj nákazy: infikovaný člověk, kapénkami při kašli a kýchání Inkubační doba: 1-3 dny Projekt „Bezpečně a zdravě do života“ rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání – reg. č. CZ.1.07./1.1.00/53.0009

Způsob přenosu: vzdušnou cestou, přímým stykem s nemocným Klinické příznaky: horečka, rýma, zarudlé oči, kašel, vyrážka Léčba: léky na snižování teploty, bolest hlavy, Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel, správná hygiena rukou a respiračního traktu, povinné očkování od roku 1969 Další vzdušné nákazy: rubeola –zarděnky, varicela – plané neštovice, meningitis – zánět mozkových blan, diftérie – záškrt, pertuse – černý kašel

Ad2. ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY Střevní onemocnění, při kterých jsou patogenní mikrobi vylučováni stolicí nebo močí a opět ústy se dostávají jako vstupní branou na vnímavé jedince. Nejvhodnějším mediem pro přenos jsou potraviny.  SALMONELÓZY Původce : bakteriální infekce z rodu Salmonella – vylučuje endotoxin, který způsobuje alimentární toxoinfekci Zdroj nákazy: infikovaná zvířata a jejich produkty – kuře, vejce, hovězí maso, vepřové maso, ostatní drůbež, divoká zvěřina Inkubační doba: 6 hod -3 dny, záleží na velikosti dávky a aktuálním imunitním stavu postiženého jedince Způsob přenosu: požitím infikované nebo kontaminované potraviny při dalším zpracování, není dostatečná tepelná úprava, hmyz, nedodržení základních hygienických pravidel, osobní hygieny, technologických postupů Klinické příznaky: nevolnost, průjem, bolest hlavy, možnost dehydratace Léčba: léky na snižování teploty, bolest hlavy, Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel při přípravě jídel, správná hygiena rukou, důkladné tepelné opracování rizikových potravin  KAMPYLOBAKTERIÓZA Původce : gramnegativní tyčinka z rodu Campylobacter – C. jejuni, C. coli, C. pylori dnes označovaný jako Helicobacter pylori Zdroj nákazy: infikovaná zvířata a jejich produkty, mlékem, vodou Inkubační doba: 2 -5 dní, záleží na velikosti dávky a aktuálním imunitním stavu postiženého jedince Způsob přenosu: požitím infikované nebo kontaminované potraviny při dalším zpracování Klinické příznaky: teploty, bolest hlavy, nevolnost s křečemi, průjem, někdy krev ve stolici Léčba: léky na snižování teploty, bolest hlavy, Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel, správná hygiena rukou, důkladné tepelné opracování rizikových materiálů  SHIGELÓZY – BACILÁRNÍ ÚPLAVICE Původce : gramnegativní tyčinka z rodu Shigella – Sh. sonnei, Sh.flexneri, Sh.boydi, Sh. dysenterie Zdroj nákazy: nemocný člověk, nosič Inkubační doba: 1 -7 dní, záleží na velikosti dávky a aktuálním imunitním stavu postiženého jedince Způsob přenosu: stolicí, požitím infikované nebo kontaminované potraviny, vodou Klinické příznaky: průjem,teploty, bolest hlavy, nevolnost s křečemi, zvracení


Léčba: léky na snižování teploty, bolest hlavy, Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel, správná hygiena rukou, důkladné tepelné opracování rizikových materiálů  BOTULISMUS Původce : bakterie Clostridium botulinum produkující prudce jedovatý toxin Zdroj nákazy: půda, voda, střevní ústrojí zvířat Inkubační doba: 12 -18 hodin Způsob přenosu: z uzených, nasolených nebi jinak konzervovaných potravin uchovávaných delší dobu bez tepelné úpravy, toxin se ničí varem Klinické příznaky: bolest hlavy, nevolnost s křečemi, zvracení, žízeň, dvojité vidění, obrna dýchacích svalů, potíže při mluvení a polykání Léčba: léky na snižování teploty, bolest hlavy, Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel, správná hygiena rukou, důkladné tepelné opracování rizikových materiálů  VIROVÁ HEPATITIDA - ŽLOUTENKA Původce : virus hepatitidy typu A patřící do skupiny enterovirů Zdroj nákazy: infikovaný člověk Inkubační doba: 15 -50 dní Způsob přenosu: fekálně orální cestou z jedné osoby na druhou, vodou, potravinami Klinické příznaky: katarální příznaky podobné chřipce, bolest hlavy, teploty, únava, zvracení, žluté zabarvení sliznice a očí, zvětšení a bolestivost jater, moč je tmavá, stolice bělavá, acholická Léčba:- léky na snižování teploty, bolest hlavy, dieta Prevence: povinné hlášení, dodržování hygienických pravidel, správná hygiena rukou, zásobování nezávadnou pitnou vodou a očkování

Ad3. NÁKAZY PŘENÁŠENÉ ČLENOVCI Při těchto nákazách se původci nákazy nacházejí v krvi a jejich přenos zprostředkují členovci – hmyz, klíšťata, roztoči. Jsou-li rezervoárem nákazy zvířata, mluvíme o zoonózách. Některé z nákaz mají přírodní ohniskovost – jsou geograficky vázány na přítomnost vektorů a rezervoárů nákazy.  KLÍŠŤOVÁ ENCEPHALITIDA Původce : arbovirus skupiny B, hostitelem nákazy jsou divoce žijící savci, reagující na infekci viremií bez onemocnění. Klíště jako vektor se infikuje sáním krve infikovaného zvířete a infekci přenáší dál na člověka. V ČR jsou endemické oblasti především s vyšším výskytem podél toku řek nebo oblasti s nadmořskou výškou nad 800 m.n.m. Výskyt koreluje se sezónním výskytem klíštěte – od dubna do října s maximem v červnu a září Zdroj nákazy: infikované klíště – Ixodes ricinus, pití kozího neošetřeného mléka infikovaných koz Inkubační doba: 7 -10 dní Způsob přenosu : přisátí klíštěte Klinické příznaky: dvoufázový průběh – 1. viremická fáze - katarální příznaky podobné chřipce, bolest hlavy, teploty. Druhá, manifestní fáze přináší změny na kůži v místě přisátí klíštěte, postižení centrální nervové soustavy Prevence: povinné hlášení, očkování, ochrana repelenty v postižených oblastech, kontrola kůže, ochranné pomůcky


 LYMSKÁ BORELIÓZA Původce : spirochéta Borrelia burdorferi, hostitelem nákazy jsou divoce žijící hlodavci. Klíště jako vektor se infikuje sáním krve infikovaného zvířete a infekci přenáší dál na člověka. V ČR jsou endemické oblasti především s vyšším výskytem klíštěte podél toku řek nebo oblasti s nadmořskou výškou nad 800 m.n.m. Výskyt koreluje se sezónním výskytem klíštěte – od dubna do října s maximem v červnu a září. Zdroj nákazy: infikované klíště – Ixodes ricinus, Inkubační doba: 7 -10 dní Způsob přenosu: přisátí klíštěte Klinické příznaky: třífázový průběh – 1. viremická fáze - katarální příznaky podobné chřipce, postižení kůže v místě přisátí – erythema chronicum migrant (červená skvrna s bílým středem). Druhá, manifestní fáze přináší změny na kloubech nebo srdci, nervech. Třetí stádium je provázeno chronickými potížemi kloubů, kostí, neurologické příznaky, únavový syndrom. Prevence: ATB, povinné hlášení, ochrana repetenty v postižených oblastech, kontrola kůže, rychlé odstranění klíštěte – zakápnutí olejem a odstranění pinzetou.  VZTEKLINA Původce: lyssavirus – virus vztekliny Zdroj nákazy: infikované zvíře – liška, pes Inkubační doba: Během inkubační doby pacient nepociťuje potíže kromě brnění nebo pocitu mravenčení v místě vstupu lyssaviru na konci inkubační doby 2-5 dní á před propuknutím nemoci. Podle vzdálenosti vstupu infekce od mozku se liší i inkubační doba - obvykle 20 dní až 4 měsíce. Nejdelší možná inkubační doba je 15 měsíců a nejkratší týden. Způsob přenosu : slinami při pokousání zvířetem Klinické příznaky: 1. stádium- únava, nechutenství, nevolnost, bolest hlavy, poruchy polykání a fotofobie (světloplachost, přecitlivělost na světlo). Zvýšená tělesná teplota je ještě obvykle nižší než 38,5 °C. Prodromální fáze trvá asi 1-2 dny. 2. Iritační (excitační) fáze - zvýšená tvorba slin a s tím spojená bílá "pěna" kolem úst jsou typickými příznaky, vysoká teplota 38-41,5 °C. Objevují se také bolestivé křeče polykacích svalů, zesiluje se bolest hlavy a nadměrná žízeň, nespavost, podrážděnost - trvá asi 3-4 dny. 3. Paralytická (poslední) fáze - zesilují se příznaky z 1. a 2. fáze, pacient dostává křeče mnohdy po celém těle. Jen tělesná teplota klesá na 37-39 °C. Pacient je neschopen usnout. Rozvíjí se také hydrofobie-strach z vody. Pacient nemůže zapít svou žízeň nabývající na síle. Jediná kapka vody pacienta přivádí do deliria. Objevuje se paranoia, ale vzteklost pacienta ustává. Má kardiovaskulární a dýchací potíže, za 3-5 dnů paralytické fáze nastává paralýza, pacient upadá do bezvědomí a umírá. Prevence: povinné hlášení, očkování AD 4. SEXUÁLNĚ PŘENOSNÁ ONEMOCNĚNÍ Široké spektrum bakteriálních, parazitárních a virových onemocnění přenášejících se pohlavní cestou, sexuálním kontaktem.  KAPAVKA - GONORHEA Původce : bakteriální gramnegativní diplokok Neisseria gonorhoae Zdroj nákazy: výhradně infikovaný člověk Inkubační doba: 2 -5 dnů Způsob přenosu: pohlavním stykem, u novorozenců k přímému přenosu dochází při porodu inokulací do spojivkového vaku


Klinické příznaky: u dospělých způsobuje záněty močové trubice, záněty vaječníků a dělohy, prostaty, u dětí záněty spojivek. Neléčená kapavka způsobuje u žen neplodnost Prevence: povinné hlášení, zdravotní výchova, používání ochranných pomůcek  SYPHILIS - PŘIJICE Původce : spirochéta Treponema pallidum Zdroj nákazy: infikovaný člověk Inkubační doba: 10- 70 dní Způsob přenosu: pohlavním stykem bud heterosexuálním nebo homosexuálním Klinické příznaky: 3 stádia – 1. stádium se vznikem primárního afektu vzniká 2-3 týdny po infekci. 2. stádium začíná 8 – 10 týdnů po infekci s nástupem bolestí v kloubech, malátností, kožních erupcí na trupu a končetinách. Třetí stádium – orgánová syphylis vzniká za několik let po infekci s postižením CNS, srdce Prevence: povinné hlášení, zdravotní výživa, používání ochranných pomůcek  SYNDROM ZÍSKANÉHO IMUNODEFICITU – AIDS Původce : virus HIV, který způsobuje defekt imunity zprostředkované snížením počtu T lymfocytů Zdroj nákazy: infikovaný člověk Inkubační doba: 21 – 100 dní až 12 let Způsob přenosu: nechráněným pohlavním stykem, krví při podání infikované krve nebo krevních přípravků, orgánů, při injekčním užívání drog, z matky na dítě, mateřským mlékem. Za rizikové skupiny se považují osoby homosexuální (MSM – muži mající sex s muži), drogově závislé a heterosexuální s vysokou promiskuitou. Klinické příznaky: soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Člověk nakažený virem HIV nemusí mít dlouhou dobu, třeba několik let, vůbec žádné zdravotní potíže. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV. I v bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby. Přitom sám vypadá a cítí se zcela zdráv a ani jeho partner na něm nic nepozná. Pouze při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV je u testovaného zjištěn pozitivní nález, člověk je „HIV pozitivní“ Zásadní úlohu v rozvoji infekce HIV však hraje včasná a účinná léčba. Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia pouhé HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečnějšího sexu a používat ochranné prostředky, aby chránil nejen druhé, ale i sám sebe. Prevence: povinné hlášení, dodržování zásad strategie podle N. Ramjee, 2006 – A, B, C, D, E, F, G, H, I A – abstinence B – být si vzájemně věrný C – použití kondomu nebo dámský ( femidom) kondom C – cirkumcize mužská - obřízka. Je to chirurgické odstranění předkožky penisu. Provádí se z důvodu rituálních (u některých národů) nebo léčebných (fimóza, parafimóza). D – dentální rouška E – expoziční profylaxe = postexpoziční profylaxe (PEP), ale také i preexpoziční profylaxe (PrEP). F – film mikrobicidů = tekuté kondomy (látky různé povahy: pufry, virucidní látky, surfaktanty)


G – gonorrhoea a další STI – léčba H – prevence a léčba Herpes simplex 2 I – Imunita postvakcinační Ad 6 NEMOCNIČNÍ NÁKAZY – NOSOKOMIÁLNÍ Nemocniční nákazy postihují pacienty zdravotnických zařízení v období léčebného pobytu či výkonu. Původce : směs různých druhů známých mikroorganismů – stafylokokus pneumonie, Pseudomonas eruginosa, Listeria monocytogens, Candida apod. Zdroj nákazy: infikovaný nemocný člověk, návštěvníci zařízení v období větších epidemií Inkubační doba: různá, dle původce nákazy Způsob přenosu: vzduchem, prachem, předměty nemocničního prostředí, materiálem, nástroji, vodou, potravinami Klinické příznaky: komplikace běžné léčby základního onemocnění, teploty, záněty, průjmy apod. Prevence: povinné hlášení, zdravotní výchova, používání ochranných pomůcek, dodržování hygienických zásad.

zdroj: 1. 2. 3. 4.

Mikrobiologie, imunologie a epidemiologie pro SZŠ, ISBN 80-85526-54-9 Havlík j. et al.: Infekční nemoci, ISBN 80-7262-173-4 Podstatová H.,: Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena, ISBN 80-85297-07-1 e-Bug – manuál pro 1 a 2. stupeň základních škol, ISBN978-80-254-6210-2 Autor výukového manuálu: Dr. Donna M. Lecky, BSc; Public Health England´s (PHE) Primary Care Unit, Anglie Národní koordinátorka pro Českou republiku, autorská práva pro Českou republiku: Mgr. Tereza Kopřivová-Herotová, Ph.D. ; tereza. [email protected] Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Ústav zdraví dětí a mládeže

Vypracoval Státní zdravotní ústav (verze 2015) v rámci projektu Bezpečně a zdravě do života rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání – reg. č. CZ.1.07./1.1.00/53.0009

.


NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

Recommend Documents