NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA

Jak infekce ovlivňuje náš každodenní život Infekce a paraziti Žáci 1. stupně ZŠ Žák: je schopen vysvětlit principy k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých;  upevní si zásady správné osobní hygieny a uvědomí si její vliv na zdraví;  rozlišuje mezi pozitivním a negativním vlivem mikroorganizmů;  uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka;  rozlišuje příčiny a příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby, objasní význam zdravého způsobu života. 45 minut Učebna – vhodně přizpůsobena pro skupinovou práci Materiál pro jednotlivé pokusy Papír, tužka, tabule Prezentace spojená s výkladem, diskuse, práce s metodickými listy, spoty, pokusy. Formy práce: skupinová, frontální, individualizovaná. Člověk a příroda Výchova ke zdraví Prvouka Průřezová témata – osobnostní rozvoj, sebepoznání, seberegulace, morální rozvoj (rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje). 

CÍL

HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY

ZAŘAZENÍ DO VÝUKY

TEORETICKÁ PŘÍPRAVA

POSTUP

Odborné informace naleznete v teoretické části metodického listu a na CD, širší informace byly poskytnuty na semináři. Příprava a popis pokusů jsou k dispozici na CD e-Bug – vzdělávání žáků v oblasti mikroorganismů a infekčních nemocí a webové stránce www. e-bug.eu, další podrobnější informace k tématům naleznete na webových stránkách pracoviště Státního zdravotního ústavu v Praze - www.szu.cz. Hodinu začneme diskusí s celou třídou: Co jsou to mikroorganizmy? Jaký vliv mají mikroorganizmy na člověka? Můžou mít i pozitivní vliv? Jaký? Jaké nemoci způsobené mikroorganizmami znáte? Jak se proti infekčním onemocněním chránit? Znáte způsoby, jak se vyvarovat průjmovým onemocněním na dovolené? Co jsou to antibiotika?

Projekt „Bezpečně a zdravě do života“ rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání – reg. č. CZ.1.07./1.1.00/53.0009

Připravíme vlastní prezentaci k tématu. Pokus Závod kvasinek: detailní popis pokusu najdete na CD nebo webu z manuálu e-Bug. Žáci si uvědomí pozitivní význam některých mikroorganizmů a jejich využití v potravinářském průmyslu. Pokus Nakládané jablko (www. e-bug.eu) – pozorování po týdnu Co mikrobi potřebují pro to, aby mohli růst a rozmnožovat se? Potřebujeme:  Jablko  vodu fix  6 průhledných sklenic  6 papírových talířku  samolepky  sůl  cukr  samolepky na popsání sklenic  antibakteriální mýdlo  nůž  nádobí na jedno použití  ocet  Na jednotlivé sklenice nalepte samolepku a popište vždy jednou z těchto šesti možností: „cukr“, „sůl“, „antibakteriální mýdlo“, „ocet“, „voda“, „kontrolní“. Nakrájejte jablko na 6 stejných kousků a do každé sklenice vložte jeden. Naplňte každou ze sklenic s kouskem jablka tou ingrediencí, kterou jste sklenici popsali (např. sklenice s nápisem „cukr“: na kousek jablka v této sklenici nasypte krupicový cukr tak, aby bylo celé jablko pokryté). Do sklenice s nápisem „kontrolní“ nedávejte nic, nechte jen samotné jablko. Všech 6 sklenic zakryjte papírovými talířky a dejte na chladné místo a nechte zhruba 1 týden. Po týdnu si pořádně prohlédněte všechny sklenice (vysypte nebo vylijte obsah náplně a prohlédněte si kousky jablek). Výsledky zaznamenejte. V jakých sklenicích začaly kousky jablek plesnivět? Došlo u některého jablka ke změně barvy? Zůstal naopak některý kousek jablka v nezměněném stavu? V jaké sklenici bylo jablko nejlépe zakonzervováno? Vysvětlení Zjistili jste, že mikrobi k tomu, aby mohli růst a rozmnožovat se, potřebují několik základních věcí. Těmi jsou: vzduch, voda a živiny. Projekt „Bezpečně a zdravě do života“ rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání – reg. č. CZ.1.07./1.1.00/53.0009

Důvodem, proč byly některé kousky jablek konzervovány, tzn. nedošlo u nich k žádným změnám barvy či plesnivění, které je známkou přítomnosti mikroorganismů, je to, že mikrobi neměli dostatek právě těchto tří složek

KONKRETIZOVANÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY RVP ZV

Žák: • uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; • projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví; • dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných; •

•

•

využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života; uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou.

Klíčové kompetence: Kompetence k učení 



Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě. Žák operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy. Kompetence k řešení problémů

ROZVÍJENÉ KOMPETENCE •

•

•

•

Žák vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému. Žák samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy. Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu. Žák rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních


a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Kompetence sociální a personální •

•

Žák účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce. Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají. Kompetence občanské  Žák se rozhoduje zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověk.

KLÍČOVÁ SLOVA

mikroorganizmus, potraviny, antibiotika, probiotika, prebiotika

Teoretická část: Mnoho různých mikroorganizmů se nachází všude kolem nás a také v nás. Patří sem viry, baktérie, plísně a kvasinky či prvoci. Volným okem většinou nejsou viditelné, proto si vysloužili název mikroorganizmus a můžeme je pozorovat pod mikroskopem. Viry jsou nejmenší z těchto organizmů. Způsobují známé nemoci jako třeba neštovice, chřipku nebo AIDS, ale mají také dobrou stránku. Bez nich by například tulipány nebyli tak hezky vzorované. Bakterie jsou větší než viry a obývají celou zemi od zmrzlé Antarktidy až po vřící prameny. V našem trávicím traktu je až 1 kg baktérií, které nám pomáhají s trávením potravy a získáváním vitamínů. Také nás ale dokážou potrápit nemocemi jako salmonelóza, angína, nebo zápal plic. Bez plísní a kvasinek bychom zas neměli pochoutky jako sýr s ušlechtilou plísní, chleba, víno nebo i významné léky – antibiotika. -

Mikroorganismus (mikrob) = jednobuněčný, jen mikroskopicky pozorovatelný organismus

-

Často tvoří různé kolonie - shluky, případně i symbiotická společenstva s jinými organismy.

Řadí se mezi ně: -

prokaryota (bakterie, archebakterie)

-

plísně a kvasinky

-

některé řasy a prvoci.


Díky široké rozmanitosti metabolických procesů, rychlosti rozmnožování a schopnosti dlouho přežívat nepříznivé podmínky se mikroorganizmy vyskytují téměř všude. Studiem využívání mikroorganizmů v denní praxi se zabývá biotechnologie. Hlavní směry využití: -

v potravinářství a lihovarnictví,

-

při kompostování,

-

při výrobě bioplynu,

-

při mechanicko – biologické úpravě odpadů.

Nejčastěji se s mikroorganismy potýkáme v potravě člověka. Význam mikroorganismů tady je mnohostranný:    

Mohou vyvolávat závažná onemocnění. Působí kažení potravin a mohou vést ke vzniku toxických metabolických produktů. Ušlechtilé mikrobiální kultury jsou využívány v potravinářských technologiích. Probiotické bakterie (probiotika), které jsou součástí některých potravin, ovlivňují mikroflóru tlustého střeva a tím zdravotní stav.

Kontaminace potravy patogenními mikroorganismy vede k alimentárním infekcím a toxikózám. Alimentární nákazy představují celosvětově závažný zdravotnický, ale i ekonomický problém. Jejich epidemický výskyt bezprostředně souvisí s nedodržováním hygienických zásad při: -

výrobě a manipulaci s potravinami,

-

přepravě,

-

skladování a podávání stravy především ve společném stravování,

-

a při závadách v zásobování vodou.

Podle způsobu nákazy potravin se rozlišují nákazy: 

primární, kdy k výrobě potravin byla použita nemocná zvířata nebo produkty z nich;



sekundární, kdy se zárodky dostanou do potraviny při ošetření, zpracování a další manipulaci (z rukou nebo oděvu pracovníků, znečištěných nádob, obalů, stykem s hmyzem či hlodavci, trusem ptáků apod.).

Nejčastější příčinou hlášených bakteriálních alimentárních onemocnění v ČR byly do roku 2006 salmonelózy a poté je předstihly kampylobakteriózy. Další alimentární nákazy:


-

Shigelózy (bacilární úplavice)

-

Stafylokoková enterotoxikóza.

-

Listerióza - obzvlášť nebezpečná je pro těhotné ženy, novorozence a osoby se sníženou imunitou. Onemocnění je nejčastěji spojeno s konzumací potravin dlouho skladovaných v chladničkách, zejména měkkých sýrů, masných a rybích výrobků. V potravinách bývají bakterie listerie přítomny v malém množství, ale při nesprávném uchovávání potravin může dojít k pomnožení bakterií do dávek potřebných k vyvolání infekce.

-

Botulismus - přenos nákazy nastává požitím nasolených či konservovaných potravin (klobásy, masové, rybí i zeleninové konservy) obsahujících Cl. botulinum bez dostatečné tepelné úpravy. Projevuje se bolestmi hlavy, zvracením, zácpou, dvojitým viděním, obtížemi při mluvení a polykání až obrnou dýchacích svalů. Prevencí je dodržování všech technologických postupů při přípravě uzenin a konserv a jejich správné uskladnění. Důležité je dostatečné provaření těchto výrobků před konsumací.

-

Bacillus cereus je běžně přítomen v prostředí a k onemocnění může dojít při jeho masivním pomnožení především v potravinách z obilovin (rýže). Produkuje dva enterotoxiny, které vyvolávají odlišný obraz onemocnění: buď po 1–5 hodinách křečovité bolesti v břiše, prudké zvracení bez průjmu, nebo po 8–16 hod. křečovité bolesti břicha s profusními průjmy.

-

Virové nákazy přenášené potravinami virová hepatitida typu A, přenos adenovirů, reovirů, enterovirů, mlékem nakažených domácích zvířat je přenášen virus klíšťové encefalitidy).

-

Alimentární protozoární nákazy a parazitózy (enterobióza, teniázy, askariózy, amébiáza).

Mikroorganizmy působící kažení potravin -

Potraviny jsou vhodnou živnou půdou pro mnoho druhů mikroorganizmů, hlavně bakterií, plísní a kvasinek.

-

Ty využívají živiny v potravinách k vlastnímu růstu a množení, při čemž dochází k jejich rozkladu a tvorbě toxických metabolických produktů.

-

Tento proces vede ke změnám složení, vzhledu, narušení struktury, chuti a pachu potravin – kažení.

-

Kvasinky nebo bakterie rostoucí při teplotách 25–40 °C působí výrazné změny chuti a vůně (nakyslá, hnilobná).

-

Typickou mikroflórou chlazených výrobků jsou bakterie rostoucí při teplotě 2–8 °C. Jejich počet se za 3–5 dnů při 5 °C může až ztrojnásobit, což vede ke změně chuti a vůni výrobku (atypická chuť, zatuchlá, nahnilá).

-

Lidé se od pradávna snažili zabránit kažení potravin a prodloužit jejich trvanlivost.

-

Solení, sušení a fermentace patří mezi nejstarší metody.

-

K nim přibylo koncem 18. století konzervování následované řadou dalších metod.

-

Všechny metody prodlužování trvanlivosti potravin jsou založeny na prevenci kontaminace


mikroorganizmy nebo jejich zničení nebo zábraně jejich růstu. Mikroorganismy používané při výrobě potravin -

S pomocí biochemické aktivity některých druhů kvasinek, bakterií a plísní nebo jejich kombinace se vyrábí celá řada potravin.

-

Kvasinky (droždí) se používají k výrobě chleba a kynutého pečiva.

-

Kvasinky fermentují v průběhu kynutí sacharidy za vzniku plynu (CO2) dodávajícímu produktu porézní strukturu a typickou chuť.

-

Pivovarské a vinařské kvasinky se používají při výrobě piva a vína.

-

Rovněž ocet, zelí a rychlokvašené okurky kysají s pomocí působení kvasinek.

-

Při výrobě všech fermentovaných mléčných výrobků se používají některé druhy kmenů bakterií (Lactococcus, Lactobacillus a Streptococcus), které produkují kyselinu mléčnou.

-

Do některých výrobků (zrající sýr) se přidávají i další bakterie. Do plísňových sýrů se přidávají plísňové kultury Penicillium camemberti, roqueforti.

-

Zrání některých trvanlivých salámů probíhá pod pokryvem plísní Penicillium či Scopulariopis.

-

Sójová omáčka se vyrábí pomocí plísně Aspergillus oryzae rostoucí na sójových bobech.

-

Kávová zrna jsou fermentována pomocí bakterií mléčného kvašení.

-

Kakaové boby jsou fermentovány kvasinkami a mléčnými bakteriemi.

-

Mikroorganismy jsou rovněž používány při výrobě japonského alkoholického nápoje saké a celé řady japonských, čínských, indonéských a indických pokrmů např. sójový sýr, tempeh, miso, a další.

Probiotika -

V tlustém střevě se nachází kolem 400 druhů bakterií.

-

Příznivě působící bakterie:

-

o

okyselují střevní obsah,

o

pomáhají při trávení tuků,

o

blokují rozvoj patogenů a nepříznivých bakterií,

o

blokují přeměnu dusičnanů na dusitany

o

a vytvářejí některé vitaminy skupiny B a vitamin K.

Nepříznivě působící bakterie: o

přispívají k riziku kolorektálního karcinomu a to tvorbou dusitanů a přeměnou žlučových


kyselin na karcinogenní látky (desoxycholát). 



Probiotika jsou bakterie, které pozitivně ovlivňují složení mikroflóry tlustého střeva a tím zdravotního stavu – mají probiotické vlastnosti. Patří do skupiny bakterií mléčného kvašení (některé kmeny Lactobacillus, Bifidobacterium a Enterococcus). Probiotika zlepšují složení střevní mikroflóry a tím:  mohou pozitivně ovlivňovat imunitu (prevence nebo lehčí průběh průjmů, infekcí močových cest),  snižovat riziko karcinomu tlustého střeva (snížením počtu škodlivých mikrobů produkujících toxické látky),  snižovat vstřebávání cholesterolu a tím jeho hladinu v krvi,  zvýšenou produkcí kyselin snižovat pH ve střevech a tím zlepšovat absorpci minerálů, především vápníku a hořčíku.  Kolonizace střeva probiotickými mikroorganizmy je pouze přechodná – v průběhu dnů až týdnů po podání probiotika jejich počet postupně klesá.

Prebiotika jsou látky netrávené v tenkém střevě, které se dostávají do tlustého střeva, kde slouží jako živina pouze pro žádoucí druhy bakterií (probiotika) a tím podporují jejich růst. Prebiotika se vyskytují jako přirozená složka některých potravin: -

V mateřském mléce jsou oligosacharidy třetí po laktóze a tucích kvantitativně největší složkou.

-

Mezi nejčastěji průmyslově používaná prebiotika patří oligosacharidy nebo některé polysacharidy (například inulin), které stimulují růst bakterií Bifidobacterium nebo Lactobacillus.

Čištění pitných i odpadních vod Schopnost mikroorganismů čistit vodu procesem biotransformace (schopnost rozkládat organickou hmotu na menší molekuly, jako je CO2, voda, dusík nebo fosfor) se využívá např. i při ropných katastrofách. Zdroje: 1. e-Bug – manuál pro 1 a 2. stupeň základních škol, ISBN978-80-254-6210-2 Autor výukového manuálu: Dr. Donna M. Lecky, BSc; Public Health England´s (PHE) Primary Care Unit, Anglie Národní koordinátorka pro Českou republiku, autorská práva pro Českou republiku: Mgr. Tereza Kopřivová-Herotová, Ph.D. ; tereza. [email protected] Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Ústav zdraví dětí a mládeže

Vypracoval Státní zdravotní ústav ( verze 2015) vrámci projektu Bezpečně a zdravě do života rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání – reg. č. CZ.1.07./1.1.00/53.0009


NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

Recommend Documents