Název a adresa školy:

TECHNOLOGIE TESAŘ 3

Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice Autoři: Ing. Jiří Jirout, Lenka Štěrbová – AJ, Jan Bartoš – NJ Název projektu: Inovace odborné výuky odborných oborů Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/02.0033

1

Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice Zřizovatel: Ing. Milan Randák, Jiránkova 2285, 530 02 Pardubice název ŠVP: tesař platnost ŠVP: od 1. 9. 2010 Délka a forma vzdělání: 3 roky v denním studiu Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Odborné cíle vzdělávání v předmětu technologie

Cílem vyučovacího předmětu technologie je poskytnout žákům odborné vědomosti v oblasti pracovních metod a technologických postupů souvisejících s používáním nářadí, strojů a zařízení pro tesařské práce. Žáci se seznámí s přípravou a organizací pracoviště, stanovením spotřeby materiálu i počtu pracovníků, s potřebným nářadím, pracovními pomůckami a mechanizačními prostředky. Nejdůležitější učební látkou jsou pak různé technologické postupy a normy, které žák musí při tesařských pracích správně používat. Důraz je kladen na znalosti předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožárních předpisů. Technologie je profilujícím předmětem oboru. Je úzce mezipředmětově vázán na předměty technické zobrazování, stavební konstrukce, materiály a odborný výcvik. Ve výuce jsou využívány i poznatky z všeobecně vzdělávacích předmětů, především matematiky, chemie a fyziky. Obsahem učiva 3. ročníku jsou tyto tematické celky: bednění, různé typy střech a jejich konstrukce, dřevěné pozemní stavby, schodiště, sádrokartonové konstrukce, půdní vestavby a tesařské rekonstrukce.

2

Obsah 1

BEDNĚNÍ ............................................................................................................................................................. 5 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

2

PATKY ..................................................................................................................................................................... 6 PÁSY A STĚNY ........................................................................................................................................................... 7 SLOUPY ................................................................................................................................................................... 9 STROPY ................................................................................................................................................................. 10 VĚNCE................................................................................................................................................................... 12 POSUVNÉ BEDNĚNÍ .................................................................................................................................................. 12

STŘECHY ........................................................................................................................................................... 14 2.1 DRUHY A TVARY SKLONITÝCH STŘECH ........................................................................................................................... 14 2.2 NOSNÉ KONSTRUKCE STŘECH VAZNICOVÉ A VAZNÍKOVÉ, ZATÍŽENÍ STŘECH ........................................................................... 16 2.2.1 Vaznicové soustavy ................................................................................................................................... 16 2.2.2 Vazníkové soustavy ................................................................................................................................... 17 2.2.3 Zatížení střech ........................................................................................................................................... 18 2.3 STŘEŠNÍ PLÁŠŤ ........................................................................................................................................................ 18 2.4 KLEMPÍŘSKÉ PRÁCE NA STŘEŠE.................................................................................................................................... 21 2.4.1 Žlaby.......................................................................................................................................................... 22 2.4.2 Oplechování okapů střechy ....................................................................................................................... 24 2.4.3 Oplechování úžlabí .................................................................................................................................... 25 2.5 LEMOVÁNÍ ZDÍ ........................................................................................................................................................ 26 2.6 OPLECHOVÁNÍ NADEZDÍVEK ....................................................................................................................................... 26 2.6.1 Závětrné lišty ............................................................................................................................................. 26 2.6.2 Lemování komínů a ventilačních průduchů ............................................................................................... 27 2.7 PLECHOVÁ KRYTINA.................................................................................................................................................. 28

3

TESAŘSKÉ KONSTRUKCE STŘECH ...................................................................................................................... 30 3.1 SOUSTAVY KROVŮ.................................................................................................................................................... 30 3.1.1 Krov vaznicové soustavy - stojatá stolice .................................................................................................. 31 3.1.2 Krov vaznicové soustavy - ležatá stolice.................................................................................................... 33 3.1.3 Hambalkový lepený krov ........................................................................................................................... 33 3.2 VÝROBA, PŘÍPRAVA A MONTÁŽ VÁZANÝCH KROVŮ .......................................................................................................... 34

4

ÚSPORNÉ KONSTRUKCE ZASTŘEŠENÍ ................................................................................................................ 36 4.1 4.2 4.3

VAZNÍKY SBÍJENÉ ..................................................................................................................................................... 36 VAZNÍKY SE STYČNÍKOVÝMI DESKAMI ........................................................................................................................... 36 VAZNÍKY LEPENÉ ...................................................................................................................................................... 38

5

PLOCHÉ STŘECHY .............................................................................................................................................. 39

6

DŘEVĚNÉ POZEMNÍ STAVBY ............................................................................................................................. 43 6.1 DŘEVO JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL ............................................................................................................................... 43 6.2 POUŽITÍ DŘEVA V POZEMNÍM STAVITELSTVÍ ................................................................................................................... 43 6.2.1 Roubené stavby ......................................................................................................................................... 44 6.2.2 Sruby - srubové domy ............................................................................................................................... 46 6.2.3 Nízkoenergetické dřevěné domy ............................................................................................................... 48

7

SCHODIŠTĚ ....................................................................................................................................................... 51 7.1 ROZDĚLENÍ SCHODIŠŤ PODLE ZPŮSOBU PODEPŘENÍ STUPŇŮ ............................................................................................. 55 7.1.1 Plnoplošně podporované schody............................................................................................................... 55 7.1.2 Oboustranně podporované schody ........................................................................................................... 55 7.1.3 Jednostranně podporované schody .......................................................................................................... 56 7.2 VÝPOČET VÝŠKY A ŠÍŘKY SCHODIŠŤOVÝCH STUPŇŮ .......................................................................................................... 56

8

SÁDROKARTONOVÉ KONSTRUKCE.................................................................................................................... 59 8.1 8.2 8.3 8.4

SÁDROKARTONOVÉ DESKY ......................................................................................................................................... 59 PROFILY ................................................................................................................................................................. 60 TMELY ................................................................................................................................................................... 62 MONTÁŽ ............................................................................................................................................................... 63

3

8.5 8.6 9

STROPY ................................................................................................................................................................. 64 PODLAHY ............................................................................................................................................................... 65

TESAŘSKÉ PRÁCE PŘI REKONSTRUKCÍCH .......................................................................................................... 68 9.1 PODPÍRÁNÍ A ZAJIŠŤOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ...................................................................................................... 68 9.1.1 Podpírání stavebních konstrukcí ............................................................................................................... 68 9.1.2 Zajišťování stavebních konstrukcí ............................................................................................................. 68 9.2 REKONSTRUKCE TESAŘSKÝCH KONSTRUKCÍ .................................................................................................................... 69 9.2.1 Trámové stropy ......................................................................................................................................... 69 9.2.2 Krovy ......................................................................................................................................................... 69 9.3 TESAŘSKÉ KONSTRUKCE PŮDNÍCH VESTAVEB.................................................................................................................. 69 9.3.1 Úprava konstrukce stropu vestavby .......................................................................................................... 69 9.3.2 Budování půdních vestaveb ...................................................................................................................... 70 9.4 BOURÁNÍ BUDOV ..................................................................................................................................................... 71 9.5 BOZ PŘI REKONSTRUKCÍCH ........................................................................................................................................ 72 9.5.1 BOZ při odstraňování střechy .................................................................................................................... 72 9.5.2 BOZ při odstraňování podlah a dřevěných stropů ..................................................................................... 74 9.5.3 BOZ při rekonstrukci schodiště .................................................................................................................. 74

10

STAVEBNÍ ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S CIVILNÍ OCHRANNOU – CO ........................................................................ 75 10.1 10.2 10.3

11

4

STAVEBNÍ PREVENCE............................................................................................................................................ 75 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ.............................................................................................................................................. 75 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ...................................................................................................................... 76

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................................................................. 78

1 BEDNĚNÍ Druhy bednění: 1. Klasické dřevěné - prkna, fošny, hranoly, podlážky, vodovzdorná překližka - spojování hřebíky, svorníky (šroub se závity, 2 podložkami a maticemi) a rádlovacím drátem o  3 – 10 mm (zatočit např. pomocí roksoru) 2. Systémová velkoplošná bednění a) Podle účelu: stropní, stěnová, univerzální b) podle nosnosti: lehká, střední, těžká Výhody: - obrátkovost až 100 x - úspora řeziva - rychlost a snadnost montáže - bezpečnost - kvalita Lehká bednění - rám z hliníkových slitin s vodovzdornou překližkou (tloušťka 4 – 21 mm) nebo plastovou deskou - nosníky dřevěné příhradové (Peri) nebo plnostěnné (DOKA); výška 16,20,24 cm Těžká bednění - ocelový rám a nosníky - vyšší nosnost umožňuje betonáž vyšších vrstev Rozměry plošných dílců násobky 50 – např. 150 x 25; 50; 75 cm – systémové bednění (SB) násobky 15 – 30 / 120 – 90 / 150 cm (Frami – DOKA) 270/240 cm (Trio – PERI)

5

Spojování klínovými spojkami

závitovou tyčí a křídlovými maticemi

v plastových trubicích – rozpěry Hlavní zásady při sestavování bednění    

Kdo bední, ten betonuje → ručí za bednění! Betonujeme po ½ m vrstvách + hutníme vibrátory. Při bednění myslíme na odbednění (směr hřebíků, sloupky) a bezpečný přístup pro železobetonáře. Odbedňujeme jen na příkaz stavbyvedoucího! (bočnice za 1 – 2 dny; sloupky a dna za 5 – 28 dní, případně déle (nesou horní podlaží).

1.1 Patky Druhy:   

zapuštěné do terénu částečně zapuštěné do terénu nezapuštěné do terénu

Postup:    

Zhutníme terén. Bednění podsypeme štěrkem. Vybetonujeme vodorovný podkladní beton do trubek nebo hranolů (o něco širší než je zakreslen v plánu). Nastřelovacími hřeby kotvíme roznášecí nebo vodící prkna (hřeby určují přesnou polohu bednění).

Dřevěné bednění 

6

Dvě bočnice dle šířky základu zapřeme do svlaků delších bočnic.  Provedeme rádlování nebo protáhneme svorníky skrz hranoly.



Systémové bednění 

 

Bednící dílce propojíme s vnějšími rohy klínovými nebo spojovacími svěrkami. Delší dílce propojíme spínacími tyčemi s hvězdicovou maticí. Případný druhý a třetí stupeň bednění bedníme na beton 1 stupně.

1.2 Pásy a stěny Postup: 

Prkna bočnic spojíme svlaky po 60-80 cm (svlaky zapuštěné, částečně zapuštěné a nezapuštěné

do terénu).

7

Nízká stěna 

2 vodorovné stahovací hranoly položíme přes svislé svlaky, provedeme rádlování, uložíme vzpěry a rozpěry.

Vysoká stěna 

Stahovací sloupky umísťujeme po 80 cm; vodorovné trámky (pražce) po 1 m, první 30 cm nad terén.

Systémové bednění      

8

Vyšší stěny zajistíme vodorovnými ztužujícími nosníky. Bedníme 1 stěnu + vzpěry. Zhotovíme výztuž. Bedníme druhou stěnu. Uložíme vzpěry a rozpěry. Bednění stáhneme táhlem.

1.3 Sloupy 

Na připravené segmenty ztužujících věnců přibíjíme prkna po 50 cm (viz. patní věnec).

Kruhová a oválná ocelová bednění

Kruhová papírová bednění - vrstvené s PE folií - jednorázové - délka až 7 m,  20 – 80 cm - pomocí polystyrénových vložek lze jimi zhotovit i obdélníkový a čtvercový průřez

9

1.4 Stropy -

Dřevěné stojky položíme na roznášecí prkna a klíny a zavětrujeme je po 1 m. Vodorovné ližiny zajistíme příložkami. Pražce položíme kolmo na ližiny po 50 cm. Navrch usadíme prkna a překližkové desky.

Trámy     

10

Dno posadíme na vodorovné sedlo. Na dno postavíme svislé svlaky. Bočnice pokládáme po 50 cm. Vzpěry a záložky opřeme na bočnici. Uložíme nosné prkno nebo nosník pro pražec bednění desky.

Ocelové sloupky s padacími hlavami – Skydeck- umožňují demontáž stropních desek a případných nosníků, ale stále podpírají stropní konstrukci.

11

1.5 Věnce V obvodovém zdivu musíme zamezit tepelným mostům vložením polystyrenu čedičové vaty, nebo tak, že vnější stranu vyzdíme z věncovek příslušného materiálu s tepelnou izolací.

1.6 Posuvné bednění Posuvné bednění Bednící prstenec šplhá do výšky pomocí několika hydraulických zvedáků po výztuži železobetonové konstrukce. Postupně se navařuje. Nepřetržitá betonáž se provádí po cca 1 – 1,5 m denně.

Překládané šplhací bednění – stěna šplhá po konzolách zapuštěných do betonu

12

Tunelové bednění – prstenec popojíždí po vodorovných kolejnicích - pro stavbu tunelů, hotelů a administrativních budov

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak rozdělujeme bednění dle materiálu? 2) Jaké znáš druhy bednění dle konstrukce? 3) Popiš postup zhotovení bednění.

13

2 STŘECHY Zastřešení objektů může mít dvojí podobu – rovnou a sklonitou. Pro tesařské konstrukce se využívají pouze sklonité typy, které se zhotovují dle půdorysu objektu, klimatických podmínek, hmotnosti krytiny a jejich tepelně izolačních vlastností. Sklonité střechy jsou tesařské konstrukce, které nesou krytinu a další zatížení.

2.1 Druhy a tvary sklonitých střech

14



Pultová střecha  jedna střešní plocha, z níž voda odtéká pouze jedním směrem do okapu



Sedlová střecha  nejpoužívanější  nejjednodušší tvar střechy omezený na protilehlých stranách skloněnými střešními rovinami, tyto roviny se protínají v hřebeni  dvouokapová střecha, která odvádí vodu na dvě strany



Valbová střecha  upravená sedlová střecha, která má střešní roviny skloněny ke všem čtyřem stranám po obvodě budovy  průsečnice šikmých rovin = nároží  čelní šikmá rovina = valba  průsečík nároží se hřebenem = sběžiště



Polovalbová střecha  na kratších stranách půdorysného obdélníku jsou polovalby nad pološtíty



Stanová střecha  upravená valbová střecha nad čtvercovým nebo mnohaúhelníkovým půdorysem  střešní roviny střechy se sbíhají ve sběžišti  střecha má počet okapů určených podle počtu střešních ploch



Mansardová střecha  střecha vzniklá úpravou sedlové, pultové nebo valbové střechy s dvojitým sklonem střešních rovin  spodní část střechy má větší sklon než vrchní

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Pojmenuj druhy střech. 2. Vyjmenuj druhy střech, u kterých je valba a polovalba. Vysvětlete, kterými krokvemi je valba a polovalba tvořena. 3. U které střechy chybí štítová zeď? 4. Jaký je nejčastěji používaný typ střech u rodinných domků. Blíže jej charakterizuj. 5. Jaké jsou výhody polovalbové střechy? 6. Kolik okapů musí mít stanová střecha? 7. Které krokve má mandsardová střecha?

15

2.2 Nosné konstrukce střech vaznicové a vazníkové, zatížení střech 2.2.1 Vaznicové soustavy Hlavní nosné prvky vaznicové soustavy: podélné vodorovné nosníky = vaznice. Ty jsou podepřeny na příčných (plných) vazbách krovu, případně na sloupcích, průvlacích, stěnách nebo jiných nosných prvcích. Vaznicový systém obsahuje:       

16

střešní latě nebo bednění, případně střešní panely krokve vaznice (střední, případně i vrcholové) pozednice příčné vazby (plné vazby) valby a polovalby (u krovů opatřených u štítových stěn valbami nebo polovalbami) výztužné prvky (zpravidla vzpěrky – pásky)

 

doplňkové prvky (např. výměny) spojovací prvky

Druhy příčných vazeb u vaznicových soustav:   

stojaté stolice ležaté stolice kozové stolice

Součástí příčných vazeb jako rovinných prutových soustav jsou krokve, vazné trámy, sloupky, vzpěry a kleštiny. Vaznice, pásky, případně další výztužné prvky jsou součásti prostorového systému střechy.

2.2.2 Vazníkové soustavy Hlavní nosné dílce střech vazníkového systému jsou vazníky (ze dřeva, oceli nebo železobetonu). Vazníky tvoří příčné vazby a přenášejí účinky zatížení působícího v jejich rovině prostřednictvím podpor na spodní stavbu. Přenos účinků zatížení působícího kolmo na rovinu vazníků je nutné zabezpečit ztužidly nebo výstužným systémem. Druhy vazníků:  

příhradové plnostěnné

Dřevěné vazníky Dřevěné vazníky se používají pro střešní konstrukce menších rozpětí (asi do 12 m), středních rozpětí (přibližně do 30 m) i velkých rozpětí (nad 30 m). V závislosti na typu střechy se volí osová vzdálenost dřevěných vazníků zpravidla 1 až 3 m. Sklon pro šikmé střechy je od 5ᵒ do 45ᵒ (u plnostěnných lepených vazníků zpravidla do 20ᵒ). Nosnou vrstvu střešního pláště lze ukládat na horní pásy vazníků buď přímo (u bezvaznicových systémů), nebo prostřednictvím střešních vaznic (u vaznicových systémů). V konstrukcích střech se nejvíce používají:  

příhradové vazníky sedlového tvaru - lichoběžníkový nebo trojúhelníkový tvar plnostěnné vazníky sedlového tvaru - lichoběžníkový tvar s dolním pásem přímým nebo zakřiveným Mohou se vyskytovat vazníky pultové, obdélníkové, se zakřiveným horním pásem nebo zvláštního geometrického tvaru.

Konstrukční řešení vazníků závisí na druhu spojovacích prostředků. Podle druhu spojů rozlišujeme:  

vazníky s mechanickými spoji vazníky lepené

V konstrukcích střech se vyskytují tyto druhy vazníků dle rozměrů:  

tvarovací – do 1 m krátké – do 3 m

17

  

standardní – do 12 m dlouhé - do 24 m speciální – nad 24 m

2.2.3 Zatížení střech Druhy zatížení: Stálá zatížení:     

vlastní tíha nosných částí konstrukce střechy tíha krytiny tíha izolace tíha podhledů tíha ostatních prvků, které jsou střechou podporovány (např. osvětlení, vzduchotechnika)

Proměnná zatížení:  klimatická zátěž (vítr, sníh) Účinky zatížení stanovují normy ČSN EN 1991-1-3 (zatížení sněhem), resp. ČSN EN 1991-1-4 (zatížení větrem). Intenzita a průběh obou zatížení závisí na dané lokalitě, na celkovému spořádání a sklonu střechy, včetně přiléhajících a navazujících částí. U zatížení sněhem zohledníme případný vliv návějí sněhu od větru, možnost sesuvu sněhu na střechu z vyšších úrovní a vliv nerovnoměrné sněhové pokrývky. 

užitné zatížení podlahy - v případě, že některé prvky nosné konstrukce zastřešení tvoří současně nosné prvky stropu podkroví Pro obě zatížení platí normy ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Co tvoří hlavní nosné prvky vaznicové soustavy? 2. Jaké druhy spojů znáte u střešních vazníků? 3. Uveďte druhy zatížení střech a uveďte praktické příklady.

2.3 Střešní plášť Ploché střechy - sklon do 10o (17 % - 17 cm/1 m) - sklon musí zajistit rychlý odvod dešťové vody, nesmí na ni vznikat kaluže! 1. nezateplené – sklady, garáže 2. zateplené - R = tepelný odpor ( m2KW –1); R – normové 4,0 Musíme zajistit trvale suchou tepelnou izolaci → parozábrany RADONELAST , BITALBIT S.; větrání. 1. Asfaltové pásy - starý způsob a) penetrační nátěr, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, reflexní nátěr

18

b) Oxidované - starší - záruka půl roku, životnost 5 let - Extrasklobit, Parabit - vložka: skelná tkanina - používají se jako 1. vrstva hydroizolace a jako parotěsná zábrana c) Modifikované - upravené kaučukem → vyšší pružnost, delší životnost - pokládka pod +5 C u některých i pod -10 o C - nelámou se - dvojnásobná cena - příklady modifikovaných asfaltových pásů:  Skloelast – vložka: skelná tkanina, vyšší pevnost, menší tažnost (do 4 %), jedna vrstva  Skloelast extra - více kaučuku  Skloelast extra design – s posypem barevnou břidlicí  Polyelast - vložka: polyesterová tkanina, nižší pevnost, velká tažnost (nad 40 %)  Polyelast extra- více kaučuku  Polyelast extra design – s posypem barevnou břidlicí, 2. vrstva (proti poškození a UV) další: Paramoelast, Paramoplast, Elastek, Elastobit Postup izolace Upravíme podklad pod izolace, musí být rovný, bez ostrých hran a kamínků, beton ve spádu. Postup izolace dle druhu podkladu: 

  

Na betonový podklad nejprve nasucho položíme děrovaný a dilatační pás PER V13 nebo BITUSAN, na který celoplošně navaříme asfaltový pás. Ten se bodově přilepí a vzniknou průduchy pro odvětrání na atiku. Na tepelně-izolační materiály se nejprve položí pás s dilatační a expanzní funkcí. Na dřevěný podklad dáváme nasucho uložený pás s nosnou vložkou ze sklotkaniny nebo polyesteru, kotvený hřebíky s velkou hlavou a závitem. Hydroizolace - asfaltované pásy typu "S" s nenasákavou nosnou vložkou - spodní pás s nosnou vložkou ze skelné tkaniny, vrchní vrstvu tvoří pás z asfaltu modifikovaného Skloelast (Extrasklobit) + Polyelast extra design.

Asfaltové pásy se a) natavují propanbutanovým hořákem na penetrovaný podklad (Penetral, ALP modifikovaný) b) mechanicky kotví k podkladu šrouby s velkými oválnými podložkami c) lepí asfaltovými nebo polyuretanovými lepidly d) zatěžují kačírkem, dlažbou – na ochranné filcové tkanině

M –

Přesahy pásů - 5 - 10 cm, u dvouvrstvých systémů pásy v jednom směru o polovinu posunuty. Spáry zatíráme špachtlí. Těsnění detailů trvale pružnými asfaltovými nebo silikonovými tmely.

19

2. FÓLIE PVC a) měkčené  Fatrafol 810 – základní - vyztužená polyesterovou mřížkou - pevnost a tvarová stabilita → vhodné i pro sklony  Fatrafol 804 - doplňková pro 810 - nevyztužená - řešení detailů  Fatrafol 807 - na spodní straně - pokládka na asfaltové pásy (lepením)  Fatrafol 808 - zelená s textilní podložkou - pro obrácené „zelené“ střechy  Fatrafol 817 - nová- vyztužená i nevyztužená (H) - univerzální - vyšší kvalita Měkčené fólie se spojují pomocí ručních horkovzdušných pistolí a přitlačovacích válečků, nebo pomocí pojízdných automatických strojků a aplikací pojistné zálivky tekutým PVC.

20

b) modifikované neměkčené PVC  Technodren - rozměry: výšky 8 nebo20 mm; šířka 1 282 mm, délka 20 - používá se jako ochranná a drenážní vrstva u obrácených střech c) polyetylenové  Fondaline, Platon, Delta, Penefol - s nopky nebo miskami pro závlahovou vodu 3. -

-

Stěrkové izolace pro opravy asfaltových krytin je důležitý suchý podklad vyztužují se síťovinou 2 nátěry + případně reflexní nátěr  Gumoasfalt - SA 4, SA 10 - lepení polystyrenu  SA 13 - červenohnědý nátěr střech - obsahuje kaučuk - asfaltové nátěry zastudena  SAM - modifikovaný nátěr  Akryzol - jednosložkový nátěr levná provizorní oprava

4. Polyuretanový nástřik - stříkají specializované firmy ve 3 vrstvách po 1,5 cm + reflexní nátěr - zároveň tepelná izolace

2.4 Klempířské práce na střeše Klempířské konstrukce připevňujeme ke stavebním prvkům dvojím způsobem:  

příponkami - nejméně dvěma hřebíky 2,8 x 36 mm nebo dvěma vruty 3 x 40 mm, skobami dlouhými 40 – 80 mm, přístřešnými hřeby, přivařením nebo zabetonováním připevňovacími plechy

21

2.4.1 Žlaby - k odvádění dešťové vody ze střech Druhy žlabů:     

podokapní nadokapní (nástřešní) nadřímsové mezistřešní zaatikové

Materiály:     

pozinkovaný plech LINDAP – pozinkovaný plech s povrchovou úpravou proti korozi titan-zinkový plech měděný plech plasty

Rozměry žlabů: - závisí na klimatických podmínkách v místě stavby, na rozměru, tvaru a sklonu střešních křídel, na druhu krytiny Průřez žlabu se vypočítá tak, že na 1 m2 odvodňované střešní plochy se počítá s 0,8 – 1,0 cm2 žlabu. U strmých střech s hladkou krytinou platí, že na 1 m2 odvodňované střešní plochy je průřezová plocha žlabu 1,0 – 1,2 cm2. Tvary průřezů žlabů     

podokapní žlaby – půlkruhový nebo čtyřhranný průřez nadokapní (nástřešní) žlaby - oblý nadřímsové žlaby - čtyřhranný mezistřešní žlaby - čtyřhranný zaatikové žlaby – čtyřhranný

Spojování žlabů - podřizuje se druhu materiálu     

pozinkovaný plech - nýtováním LINDAP – pozinkovaný plech s povrchovou úpravou proti korozi - nýtováním titan-zinkový plech - nýtováním měděný plech – nýtováním nebo pájením plasty – gumovým těsněním

Příslušenství žlabů    

22

žlabové čelo – uzavírá žlab na jeho konci rohový kus – pokračuje-li žlab za roh domu žlabový kotlík – svádí vodu ze žlabu do odpadní trouby, má různé tvary (čtyřhranný, kónický), u menších střešních ploch se používá pouze žlabové hrdlo žlabové háky – žlab je na nich uložen a připevněn k nosné konstrukci střechy.

Spády žlabů V podélném směru je spád žlabů směrem ke kotlíkům a k odpadním troubám tento:   

u podokapních žlabů 1:200, tj. 0,5%, tj. 5 mm/1 m žlabu u nadřímsových žlabů 1:150, tj. 0,66%, tj. 6,6 mm/1m u mezistřešních a zaatikovaných žlabů 1:100, tj. 1%, tj. 10mm/1 m žlabu

Spád podokapního žlabu vytvoříme nestejně dlouhými žlabovými háky, nebo háky upevněnými v různých výškách, které se směrem po spádu zmenšují. Montáž podokapních žlabů Žlaby se ke konstrukci střechy připevňují žlabovými čtyřhrannými či půlkruhovými háky (s horním osazením nebo tzv. přetočenými).  Osazené háky Můžeme-li hák shora připevnit patkou k bednění nebo ke špalíkům osazeným do betonu, postačí obyčejný hák, osazovaný ovšem tak, aby měl spád min. 5 mm/1m. Háky připevněné vruty do předem osazených špalíků v betonovém podkladu krytiny nebo k bednění musí lícovat horní hranou s podkladem krytiny, tj. musí se zapustit.  Přetočené háky Přibíjejí se k bokům krokví, takže při výměně háků nebo žlabu není zapotřebí demontovat krytinu podél okapu. Spád žlabu se upravuje připevněním háků na krokev v různých výškách. Vlastní montáž 1. Osazení háků Háky se připevňují buď ke krokvím dvěma hřebíky 4 x 80 mm, nebo do špalíků vruty 4 x 40 mm. Vzdálenost háků u krovu je určena vzdáleností krokví (u betonového podkladu vzdáleností osazených špalíků) a nesmí být větší než 1200 mm. Nejdříve se připevní oba krajní háky – v nejnižším a nejvyšším bodě budoucího žlabu, poté se vyznačí šňůrou poloha mezilehlých háků a nakonec se začnou připevňovat ostatní háky ve směru spádů. 2. Osazení žlabů Žlab se osazuje do z háků připraveného lože. Jednotlivé díly žlabu se předem spojí nýtováním a spájením na maximální délku 4 m. Spoje se musí překrývat ve směru spádu. Každý žlabový díl (kromě dílu, který bude mít čelo v nejvyšším místě) nastřihneme asi 20 mm pod návalkem na délku přesahu, a to vždy na straně ležící proti spádu žlabu. Návalky obou dílů do sebe zasuneme. Návalky zasunovaného dílu utáhneme krycími kleštěmi. Návalky dílu, do kterého zasunujeme, se povolí a po zasunutí druhé části okapu, se opět upraví do původního tvaru. Prostřiženou část přeplátujeme a spoj snýtujeme (nýty s nejmenším průměrem dříku 2,6 mm, s přesahem 25 -30 mm) a spájíme, aby byl spoj vodotěsný. Rohové díly se spojují podobně. Jednodušší je použít zakoupený rohový díl. V nejnižším místě osadíme žlabový kotlík. Žlaby zajistíme ohnutím rovných plechových příponek, přinýtovaných k hákům.

23

2.4.2 Oplechování okapů střechy Oplechování okapů střechy – různé technologické postupy:  

24

pro povlakovou krytinu pro skládanou krytinu

2.4.3 Oplechování úžlabí V úžlabí dochází k největšímu opotřebování střešní plochy, proto je důležité provést jeho kvalitní oplechování. Provádí se z plechů o nejmenší rozvinuté šířce mm. Podkladem úžlabí je bednění o tloušťce prken 24 mm. Plech se ohne podle sklonu střechy tak, aby kryl ve stejné šíři obě střešní roviny. Okraje jednotlivých dílů se upraví pro připojení podle druhu krytiny:   

povlakovou – připojujeme mezilehlým ohybem = zarážkou skládanou – jednoduchou ležatou drážkou plechovou – stojatou drážkou.

Lemování zdí a oplechování nadezdívek

25

Lemováním zdí a nadezdívek se střešní krytina napojuje na svislé konstrukce prostupující střechou nebo na konstrukci vystupující nad střechu (atiky, štítové a schodišťové zdi). Lemování se provádí z pozinkovaného plechu a jeho konstrukce musí umožnit svislý pohyb styku mezi střechou a prostupující konstrukcí.

2.5 Lemování zdí Ke svislé konstrukci se lemování připevňuje dilatační lištou, která je do ní uchycena ve spárách skobami ve vzdálenosti 250 až 330 mm. Lemování se může také výjimečně přichytit i do kónických latí osazených ve svislém zdivu. K latím se připevňuje pomocí hřebíků ve vzdálenosti 40 – 50 mm.

2.6 Oplechování nadezdívek Oplechování se ukončuje okapnicemi, které mají přesáhnout líc zdiva upraveného již omítkou nejméně o 30 mm, při rozvinuté šířce oplechování do 500 mm. Při větší šířce je předepsán minimální přesah 50 mm. Oplechování chrání vodorovné a šikmé plochy zdiva a pro rychlejší odvádění střechy má mít spád nejméně 3ᵒ (tj. asi 5%) směrem ke střešní krytině.

2.6.1 Závětrné lišty Ukončení střech podél štítů (např. u sedlové střechy) je vhodné oplechovat, na neoplechovaných štítech s krytinou zakončenou v jejich líci nebo jen nepatrně přetaženou přes líc štítu se snadno promáčí omítka. Možnost spojování jednotlivých dílů závětrných lišt (délka od výrobce 200 mm):  u střech se sklonem do 30ᵒ jednořadým nýtováním a pájením  u střech se sklonem větším než 30 ᵒ přeložením ve směru odtoku vody Kotvení lišt: Do štítů se kotví ležatými příponkami s ohybem do osazených špalíků nebo hřebíky přibitými do bednění. Proti větru se v průčelním zdivu kotví drátěnými příponkami přibitými do 330 až 400 mm

26

do ložných spár zdiva. Závětrné lišty pro střechu s povlakovou krytinou se nasouvají na plechovou zapojovací lištu předem přibitou k bednění.

2.6.2 Lemování komínů a ventilačních průduchů 1. Na ploché střeše se komínové těleso lemuje jednoduchým oplechováním, které je v rozích nastřiženo, přehnuto přes okraj komínového tělesa a snýtováno se sousedním lemováním. Pro zvýšení vodotěsnosti, je spoj ještě pájen. Ke svislým stěnám je lemování přichyceno připojovací dilatační lištou. Ta je přibita skobami v ložných spárách zdiva. 2. Na sklonitých střechách se komínová tělesa lemují podle sklonu střechy, podle druhu krytiny a podle umístění komína vzhledem ke hřebenu střechy. Lemování se skládá z předního, čelního a dvou bočních dílů.

27

2.7 Plechová krytina Základní charakteristika plechové krytiny:       

hladká → dobře odvádí dešťovou vodu i u střech s malým sklonem (nejmenší sklon 3ᵒ, tj. 5%) vodotěsná vzduchotěsná nevyžaduje tak častou a nákladnou údržbu malá hmotnost → vhodná i na střechy s málo únosným krovem nebo krovem se zakřivenými plochami a četnými proniky neizoluje tepelně ani zvukově při změnách teplot se na jejich spodních plochách sráží vlhkost

Plechová krytina se dělá z hladkých méně často profilovaných plechů (nejčastěji z hladkého pozinkovaného plechu tlustého min. 0,6 mm, případně z měděného plechu). V nadmořských výškách nad 600 m doporučuje norma použít tabuli plechu o rozměru 650 x 2 000 mm. Uzemňování Na budovách, které nejsou vybaveny hromosvodem, je třeba plechovou krytinu uzemnit. Uzemnění se provádí nástřešními, nástěnnými nebo zemnícími svody, které jsou připevněné k uzemňovací desce.

28

Údržba Údržba se provádí nátěry na dokonale odmaštěný a očištěný povrch a vydrží minimálně pět let. Po této době se nátěr opravuje, případně obnovuje. Mechanicky poškozená nebo proražená místa se opraví přeplátováním ze stejného plechu jako je krytina.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Vyjmenujte druhy klempířských prací na střeše. Vyjmenujte druhy okapových žlabů a materiály, ze kterých se vyrábějí. Popište stručně montáž podokapních žlabů. Proč se provádí oplechování okrajů střech a střešních konstrukcí? Proč se závětrné lišty montují na stavební konstrukce střech? Vyjmenujte hlavní výhody a nevýhody plechové krytiny. Jak se provádí údržba plechových krytin?

29

3 Tesařské konstrukce střech 3.1 Soustavy krovů Rozdělení šikmých střech podle tvaru:

30

Zatížení střech. a) stálé - vlastní hmotnost b) nahodilé - sníh, vítr, dešťová voda, pohybující se osoby nebo dopravní prostředky Dřevěné krovy Běžně používaná skládaná krytina vyžaduje sklon 25 – 45o. Podstřešní prostor lze využít jako obytné podkroví.

3.1.1 Krov vaznicové soustavy - stojatá stolice -

– vaznice jsou podpírány plnou vazbou po cca 4 m mezi nimi prázdná vazba tvořená pouze krokvemi po cca 1 m podle směru sloupků

31

DETAILY

32

3.1.2 Krov vaznicové soustavy - ležatá stolice

3.1.3 Hambalkový lepený krov

33

3.2 Výroba, příprava a montáž vázaných krovů Podklady pro práci: výkresy, technická zpráva, krovové řezivo a stavební objekt Přípravné práce: 

přeměření nosné konstrukce, na které bude krov uložen (hlavně vzdálenost stěn, jejich rovnoběžnost, případně poloha zděných pilířů a komínu)  upřesnění výkresové dokumentace (menší odchylky od rovnoběžnosti podélných zdí je možné tolerovat, pokud se obě pozednice při montáži krovu uloží vzájemně rovnoběžně, tj. nerovnoběžně s lícem zdi, čímž vznikne římsa proměnlivého vyložení) Vlastní výroba:   

nářadí: motorová pila, méně často dřevoobráběcí stroje řízené výpočetní technikou materiál: hlavně smrkové dřevo, které má být správně vysušené na rovnovážnou vlhkost daného prostředí místo: dílna (výroba), stavba (montáž)

Ruční výroba 1. Krov se nakreslí na pracovní podlahu ve skutečném měřítku, tj. 1 : 1, čímž vzniká tzv. figura. Pokud se krov vyrábí přímo na stavbě, musí se na terénu vytvořit pracovní podložka z prken, která musí být vodorovná. Pro výrobu symetrického krovu postačuje nakreslení poloviny krovu. Do figury se nakreslí vikýře, skutečné délky nárožních krokví valby, polovalby a úžlabní krokve apod.

34

2. Z figury se obkreslují délky krovu, kleštin, nárožních a úžlabních krokví, prvků vikýřů. Na vyráběné prvky se překreslí úřezy, osedlání, čepování, přeplátování či kampování. Pro větší počet stejných detailů se zhotoví z prken šablony, např. pro zaoblené ukončení krokví. 3. Délky vaznic se získají přímým měřením jejich podpor na připravené stavbě. Výroba na dřevoobráběcích linkách CNC (computer numerical controlled) Linky jsou určeny pro opracování tyčových prvků. Linka se skládá z ovládacího řídícího panelu, ze sekce s dřevoobráběcími agregáty a ze čtyřstranné polohovací frézy, které jsou mezi sebou vzájemně propojeny manipulačními dopravníky. 1. Fotobuňky linky ověří, zda na podávacím pásu leží řezivo potřebných rozměrů. 2. Na dřevoobráběcích agregátech se provede přesné zkrácení řeziva, frézování pro přeplátování a čepy, frézování sedel a zapuštění, dlabání a vrtání a případné okrasné frézování záhlaví krokví a vaznic. 3. V případě potřeby mohou být prvky krovu ohoblovány a sraženy jejich hrany. Montáž krovu 1. Plné vazby na vazních trámech ze sloupků, vzpěr a kleštin nebo rozpěr se provizorně sestaví na dílně nebo na stavbě. 2. Na sloupky se vyváže a osadí vaznice tak, aby suky byly u horního okraje líce, kde je vaznice namáhána tlakem za ohybu. 3. Vyříznou se sedla krokví k osedlání na vaznice. 4. Šikmo se seřízne úřez krokve, aby spodní plocha byla minimálně 20 mm nad římsou. 5. Postupně se vyváže celá konstrukce krovu. 6. Všechna dřeva v každé plné vazbě i ostatní dřeva se označí číslicemi a písmeny. 7. Po provizorním sestavení krovu se krov znovu rozebere a dopraví se na stavbu. 8. Pomocí jeřábu se jednotlivé díly zvednou na střechu, kde se zkompletují. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Co je to figura při stavbě krovu a v jakém měřítku se vyrábí? 2. Vyjmenuj konstrukční prvky plné vazby krovu. 3. Popiš postup montáže krovu.

35

4 Úsporné konstrukce zastřešení 4.1 Vazníky sbíjené -

plnostěnné nebo příhradové – rozpon do 12 m

4.2 Vazníky se styčníkovými deskami -

36

návrh na zakázku na počítači - montáž na lisovacích stolicích

37

4.3 Vazníky lepené -

plnostěnné, příhradové, vrstvené ohýbané – rozpon do 30 m - sportovní haly

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Vyjmenuj druhy a konstrukční prvky vazníků. 2. Popiš postup montáže vazníků.

38

5 Ploché střechy

39

① hydroizolační souvrství ② izolační desky S nebo v kombinaci T a S vyskládaně ③ parozábrana ④ spádová vrstva ⑤ stropní konstrukce ⑥) atikový klín ORSIL T-AK

① hydroizolační souvrství ② izolační desky ORSIL S ③ spádové desky ORSIL T-SD ④ parozábrana ⑤ stropní konstrukce

①) hydroizolační souvrství ② izolační desky S (nebo S a T) ③trapézový plech ④ kotevní prvek ⑤) těsnící tmel a lepidlo

STŘEŠNÍ PLÁŠŤ NA OCELOVÝCH NOSNÍCÍCH

40

BOZ při práci ve výškách 1. Zábradlí  1,5 m od okraje – jednotyčové, natažené lano nebo je podlaha 0,6 m pod vrchem zdi  na okraji – dvoutyčové od výšky nad 1,5 m 2. Osobní jištění  od 1,5 m  od 3 m pás (pád 0,6 m – průběžně upravovat délku volného lana)  postroj s tlumičem pádu (pád 1,5 m, s tlumičem až 4 m)  pásy kontrolovány po 2 letech 3. Kolektivní jištění  sklon nad 10o – po celé délce hrany ochranné zábradlí nebo ohrazení 4. Žebříky  délka max. 8 m, přesah 1,1 m, sklon větší než - 2,5 : 1 5. Zajištění pod pracovištěm ochranné pásmo:     

1,5 m - do výšky 10 m 2 m - do výšky 20 m 2,5 m - do výšky 30 m 1/10 výšky objektu - nad 30 m při sklonu nad 25o se zvyšuje o 0,5 m

41

Zajistíme dvoutyčové zábradlí, oplocení, záchytné konstrukce, ochranné stříšky, trvalé střežení Přerušení práce ve výškách  bouře (vítr nad 10,7 m/s, při zavěšení 8m/s)  silný déšť  sněžení  námraza  dohlednost pod 30 m  teplota pod 10o C

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Vyjmenuj druhy plochých střech. 2. Popiš postup montáže plochých střech.

42

6 Dřevěné pozemní stavby 6.1 Dřevo jako stavební materiál - nejstarší stavební materiál již do pravěku Použití: inženýrské a pozemní stavby Výhody:       

Dostupnost pevnost v poměru k hmotnosti snadná opracovatelnost dobré izolační vlastnosti odolnost v chemicky agresivním prostředí, estetičnost minimální výrobní energetická spotřeba (růst stromu nepotřebuje žádné velké náklady) z ekologického hlediska se oceňuje i schopnost dřeva akumulovat škodlivé emise kysličníku uhličitého při jeho růstu Nevýhody: V případě povětrnostních vlivů mohou být některé dřeviny, pokud nejsou správně ošetřeny, napadeny hnilobou a dřevokazným hmyzem. Druhy dřevin vhodné na stavební konstrukce:  jehličnaté (smrk, borovice a jedle)  listnaté (buk, dub, jasan a habr) Místo masivního dřeva lze používat i jiné dřevěné výrobky (překližky, dřevovláknité desky – tvrdé i měkké, dřevotřískové desky, lepené lamelové konstrukce, případně OSB = dřevoštěpkové desky)

Vliv času a vlhkosti na mechanické vlastnosti dřeva Struktura dřeva má vliv na jeho fyzikální a mechanické vlastnosti, které se časem mění. Bylo zjištěno, že s narůstajícím časem pevnost dřeva klesá, ale ne donekonečna. Blíží se asymptoticky určité hodnotě (mezi trvalé pevnosti). Vlhkost dřeva je množství vody obsažené ve dřevě v poměru k váze dřeva. Udává se v procentech. S rostoucí vlhkostí se mění pevnost a tuhost dřeva. Pokles pevnosti dřeva je až do bodu nasycení vláken a tento bod je přibližně kolem 30% vlhkosti dřeva. Dalším vzrůstem vlhkosti se pevnost dřeva již nesnižuje. Zvyšováním vlhkosti u prvků namáhaných tahem je pokles pevnosti jen nepatrný. Při pevnosti dřeva v tlaku, ohybu a smyku je vliv vlhkosti mnohem vyšší. Vlhkost dřeva v konstrukcích kolísá podle atmosférických podmínek prostředí. Prostředí, které je chráněno proti vlhkosti, kde absolutní vlhkost nepřekročí 18 %, např. uvnitř budov – střešní prostory, se tento prostor nazývá chráněná expozice. Prostředí, kde absolutní vlhkost dřeva může překročit 18 %, např. dřevěné konstrukce ve vnějším prostředí – ploty, altánky, se označuje jako nechráněná expozice.

6.2 Použití dřeva v pozemním stavitelství Oblíbenost staveb ze dřeva v posledních letech stoupá, ve výstavě převažují zděné domy a byty (74%), výstavba dřevěných domů a bytů se pohybuje mezi 1 – 2 %. Zbytek tvoří panelové stavby.

43

Druhy dřevěných pozemních staveb   

dřevěné nízko-energické domy roubené stavby srubové stavby

6.2.1 Roubené stavby Roubená stavba je budována technikou roubení. Trámy se v ní pokládají vodorovně na sebe, v rozích jsou spojovány různými typy tesařských vazeb nebo spojů (např. různými druhy přeplátování).

Materiál: 

čerstvé smrkové dřevo  zvýšená vlhkost znamená jeho větší hmotnost  kulatina na stavbu roubenek musí být opracována na hranoly  lepený materiál = lepené hranoly  lepší řešení  výhoda lepených předsušených hranolů: menší sedání stavby v prvních letech Vzhledem k tomu, že v dřevo v roubené stavbě je vystaveno venkovním teplotním změnám na jedné straně a relativně stálé teplotě uvnitř stavby na druhé straně, proto i u lepených hranolů dochází k praskání a rozměrovým změnám. Sedání roubené stavby se v praxi vyskytuje ve dvojí podobě:  důsledek sesednutí technologických spár  důsledek vysychání čerstvého dřeva Sedání stavby je nerovnoměrné, např. nejvyšší trám ve stěně, se posune o největší vzdálenost, zatímco základový trám se v podstatě neposune. Založení roubené stavby Při zakládání stavby je potřebné dodržet maximální rovinnost základových pásů. Problém může nastat při výběru hydroizolace, radonové izolace a v konstrukci styku základového trámu s betonovým základem → dva způsoby: 

44

položení izolace na celou plochu desky a zalití plochy betonem – nedojde k poškození izolace



položení izolace jen pod obvodové zdivo a napojení izolace po celé ploše až po dokončení hrubé stavby V oblastech s výskytem radonu se používá jako izolace nopová fólie, která umožňuje lepší odvětrání a zastupuje roli izolace radonové i hydroizolace. Její položení je problematické hlavně na větších plochách, protože nopová fólie je značně vlnitá a mění své rozměry s teplotou a obtížně se navazuje po délce. V případě roubeného domu můžeme použít: 



základový trám  zvyšuje tuhost konstrukce domu, ale posouvá dveřní otvory o výšku trámu nahoru  je dobré použít odolnější dřevo, např. modřín, který je položen na dubových špalících o dostatečné ploše, kde minimální šířka špalíků má být 120 mm tvárnice  nahradí první řadu  dveřní otvory se neposunou, proto je výhodnější položit na hydroizolaci základovou vrstvu tvárnic  je dobré vyplnit mezeru mezi trámem a tvárnicemi vápennou maltou, která tvoří dobrý přechodový prvek mezi dřevem a betonem  při dobrém řešení základů by měl základový trám mírně přesahovat přes základy, aby voda z trámů mohla odkapávat na zem a ne pod trám

Sesazení trámů u roubených staveb Trámy stěn lze podélně sestavovat na sraz, nebo s mezerou, kterou je nutné vyplnit. U novějších konstrukcí roubených staveb se používá spojení ve spáře pomocí pera a drážky. Sesazení na sraz bez pera se v dnešní době již prakticky nepoužívá. Při vkládání per do spojů je možné pera buď vyrobit jako viditelná (tomto případě trámy nejsou spojeny na sraz), nebo se celá pera zafrézují do spojovaných trámů. Rozměry trámů stěn Z důvodu praskání dřeva se volí obdélníkový průřez trámů, kdy delší strana trámu prochází napříč stěnou (nejčastěji praskají trámy po délce). Aby trámy po délce nepraskaly, mohou se uprostřed délky naříznout do hloubky 20 – 50 mm, čímž dochází k uvolnění napětí ve dřevě. Tloušťka stěny je mezi 200 - 300 mm. V praxi se nejčastěji používá rozměr 200 mm, protože je dřevo dobrý tepelný izolant a není potřeba provádět další izolaci stavby. Stojaté prvky stavby Určitým problémem jsou otvorové výplně (okna, dveře a příčky). Kolem oken a dveří je zapotřebí do stěny zapustit trámky, které mají zádlabí v horní a dolní části. Tyto trámky musí mít možnost volného pohybu nahoru a dolů v drážce. Otvorové výplně se z tohoto důvodu musí vyrobit menší právě o tuto mezeru, která vznikne při sesedání stavby. Vnitřní příčky se vyrábějí z tvárnic, kdy se v horní části musí ponechat dilatační mezera, která se může překrýt např. sádrokartonem. Další problém vzniká při navazování vnitřních příček na srubovou stěnu, neboť stěna není nikdy dokonale rovná. Z tohoto důvodu se musí příčka zapustit pomocí drážky do stěny. Stojaté prvky nesmí být spojeny se sedající roubenou stavbou na pevno.

45

Podlahy v patře Vyrovnávání podlah v patře je dobré odložit na nejzazší možný termín, především po položení těžké střešní krytiny, která způsobí první velké sesednutí stavby a hlavně sesednutí technologických spár. Izolační materiál použitý na roubené stavby   

minerální vaty skelné vaty ovčí vlna - nejvhodnější je ovčí vlna (dodatečné utěsnění spár v roubení)

Technologické přestávky stavby Roubená stavba, kromě základů, nevyžaduje dlouhé technologické přestávky. Vzhledem k náchylnosti dřeva na působení vlhkosti a slunečního UV záření je vhodné konstrukci sestavit nanečisto např. v hale. Na konečném stanovišti je pak stavba rychle dokončena. Tento způsob umožňuje vyřešit problém s vedením elektrických a jiných rozvodů. Pokud nechceme do stěn dodatečně frézovat drážky či tahat kabely skrz různé škvíry a obložení, je možné po určení umístění zásuvek a vypínačů stěny během finální montáže do potřebné výše provrtat a buď přímo protáhnout kabely, nebo alespoň vodící lanka pro protažení kabelů. Tmelení Před tmelením se zařazuje technologická přestávka, která může trvat až dva roky. Tmelení se musí provádět v každém případě, protože nikdy nezabráníme praskání trámů a vzniků spár v roubených spojích nebo v místech prvků procházejících stěnou zevnitř ven. Náchylná místa je třeba přetmelit speciálními srubovými tmely. Větší spáry nejdříve utěsníme tmelařskou šňůrou, teprve poté je přetmelíme

6.2.2 Sruby - srubové domy

46

Srub je dřevěná stavba vybudovaná z vodorovně kladených kulatin, které jsou v rozích překříženy a zadlabány. Technologie výstavby srubu  

kanadská norská

Postup výstavby srubu kanadskou technologií Hlavním stavebním prvkem jsou kulatiny. Kmeny se zbaví kůry a potom jsou připraveny k vlastní montáži. Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masív. Při montáži je důležité upravit rohové spoje klád. Zvláštností této technologie je zachování pevné, vnější vrstvy kulatiny, což zabraňuje stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách. Dochází tak zároveň k zvýšení životnosti stavby. Pokud se zachová vnější vrstva dřeva, může probíhat správná filtrace vzduchu kulatinou, díky čemuž je ve srubu příjemné mikroklima. Zároveň je dřevo více chráněno před nepříznivými vlivy prostředí, tvorbou plísní, modráním a změnami struktury způsobené UV zářením. Velikost srubové stavby není omezena nahoru ani dolu, je však omezena vzdálenost mezi rohovými spoji, které činí 8 - 10 m. Životnost udržovaného srubového domu je víc než 100 let. Sruby splňují normu o tepelné ochraně budov ČSN 73 0540. Hrubá stavba se provede na dílně podle těchto bodů: 1. připravíme si mokré, nevysušené klády ze zimní těžby 2. na ploše, která odpovídá rozměrům základové desky, založíme první řadu prahových klád 3. na prahové klády skládáme další vrstvy kmenů, kterým jsme vyrobili podélnou drážku a rohové spoje 4. prahové klády mají být posazeny minimálně 20 cm nad terénem 5. do podélné drážky vložíme termo konopí (ovčí vlnu) a těsnící pásku 6. na základní konstrukci srubu položíme v příčném směru kmeny a vytvoříme nosnou konstrukci stropu 7. konstrukce krovu 8. na hrubo sestavenou stavbu rozebereme a u všech kmenů označíme jejich pozici ve stavbě a do kmenů vyvrtáme svislé prostupy pro vedení elektroinstalace Materiál  borovice  modřín  smrk průměr klád: 280 – 500 mm maximální sesedání: 70 – 100 mm délka vyzrávání srubu: 12 – 18 měsíců Postup výstavby srubu norskou technologií Hlavním stavebním prvkem je kulatina, která je opracovaná ze dvou stran, takže vnitřní a venkovní stěny mají rovný povrch (prizma). Při stavbě se používají zvláštní spoje, díky nimž se při vysychání dřeva prvky rohových spojů do sebe vlastní hmotností zaklíní. Tato technologie brání deformacím a protáčení ve spojích vzhledem ke značnému vnitřnímu napětí ve dřevě. Opatření proti vybočení prizem ve stěnách a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je každých 500 mm vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík

47

o stejném průměru a je propojen s prvkem stěny nad ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako celý srub. U tohoto způsobu výstavby je nutná technologická přestávka z důvodu vysychání dřeva, která činí 7 – 8 měsíců, poté se teprve provádí změření stavebních otvorů pro zhotovení oken a dveří na přesnou míru. Materiál:  

borovice modřín - průměr klád: 280 – 500 mm - tloušťka prizem: 200 mm, pro malé sruby jen 150 mm - maximální sesedání: 30 – 50 mm - délka vyzrávání srubu: 7 – 8 měsíců

6.2.3 Nízkoenergetické dřevěné domy Nízkoenergetické dřevěné domy používají jako hlavní stavební prvek dřevo. Mají požadovanou tepelnou izolaci i při malé tloušťce obvodových stěn. Vysoký tepelný odpor dřeva totiž zajišťuje, že se prostor rychle vyhřívá, teplota povrchu stěn zůstává vysoká, ale do stěn se teplo neakumuluje. Dřevo se příznivě podílí na vytvoření příjemného mikroklimatu uvnitř budovy. Slouží tedy jako stabilizátor prostorové vlhkosti, což je základním předpokladem zdravého bydlení. V dřevěných stavbách je menší výskyt prachových částic a díky technologii mikrovětrání není třeba tak často větrat. Výhody nízkoenergetických dřevostaveb              

levnější výstavba o 5 – 15% oproti stavbám klasickým nižší náklady na vytápění o 70 % nižší náklady na tepelné izolace díky vlastnostem dřeva rychlejší výstavba – stavba ukončena během 12 – 16 týdnů možnost okamžitého užívání ihned po dokončení absence mokrého procesu a technologických přestávek stavba nemusí přezimovat větší přínos pro ekologii, neboť nezatěžuje životní prostředí a používá se při ní obnovitelný materiál dobré respirační podmínky pro obyvatele domu vzduch uvnitř domu je nasycen vůní dřeva a pryskyřic, což působí příznivě na lidské smysly výstavba je možná v kterémkoli ročním období vysoká statická odolnost vůči požáru (menší riziko zborcení hlavních nosných konstrukcí při požáru než u jiných materiálů) snadné dodatečné úpravy nebo rozšíření domu velká životnost (100 let)

Technologie výstavby nízkoenergetických dřevostaveb Základy nízkoenergetického domu se neliší od domu běžného. Nejčastější základovou konstrukcí jsou základové pásy z prostého betonu, které mohou být v případě nutnosti vyztuženy. U pasivního domu je nutno dodatečně základy izolovat soklovým polystyrénem, jehož tloušťka bývá 150 mm. Používá se tzv. extrudovaný polystyrén, který odolává vlhkosti. U lehkých dřevostaveb je možné stavbu založit levnější variantou na základové patky. Patky z betonu se dělají v osové vzdálenosti 2,5 m s tím, že pásový základ je nahrazen dřevěným impregnovaným nosníkem, který je uložený na patkách. Dřevostavba má pak pod podlahou volný

48

průlezný prostor. V něm mohou vést přípojky, odpady a jiné rozvody. V našich klimatických podmínkách musí být vedení vody a kanalizace v tomto prostoru tepelně odizolované proti zamrznutí. Požadavky kladené na obvodové stěny pasivních domů Součinitel prostupu tepla by se měl u pasivního domu pohybovat v rozpětí 0,10 – 0,15 W/m2K. Při těchto nárocích již tradiční jednovrstvé stavební materiály nevyhovují, proto se musí použít sendviče, kdy se provede nosná část o minimální tloušťce a k tomu se přidá silná vrstva tepelné izolace. Skladby stěn se liší dle použité technologie (zděná, dřevěná). Princip skladby dřevostavby pasivního domu Skladba dřevostavby je podobná skladbě klasické zděné stavby. Vytvoří se nosné obvodové stěny, kterým se přidává kontaktní izolace. Nosná stěna je řešena jako dřevostavba z fošinek, s opláštěním s vnitřní izolací. Nejčastější rozměr nosné fošinky je 50x140 mm. U pasivních domů je výhodné použít i konstrukci, kdy nosné prvky tvoří celou tloušťku stěny. To umožňuje provést levněji izolaci v celém profilu stěny. Jako nosný prvek stěny se pak používají úsporné dřevěné vazníky tvaru I nebo se použije příhradových nosníků. Dva typy konstrukce nízkoenergetických domů:  

sendvičová fošinková konstrukce konstrukce z vazníků

Fošinková konstrukce Konstrukce z fošen se opláští velkoformátovými konstrukčními deskami z prodyšných desek DHF. Uvnitř konstrukce je izolace z minerální vlny. Celá konstrukce je zevnitř obložena sádrokartonovými deskami s montážní mezerou. Z vnější strany je konstrukce zateplena polystyrénem nebo minerální vatou se stěrkovanou omítkou. Může být použit i dřevěný obklad. Ten je připevněn na dřevěný rošt pomocí latí a je tak oddělen od konstrukce odvětranou mezerou. Rošt musí být zaizolovaný minerální vlnou s překrytím difuzní fólií. Fošinkové konstrukce se vyrábějí i jako prefabrikované panely, které se jednoduše smontují přímo na stavbě. Výhodou je samozřejmě rychlá výstavba a standardní kvalita. Panely je možné připravit pro instalační vedení už přímo ve výrobě. Nosníková konstrukce Nosné prvky jsou uloženy na celou šířku stěny. Pro konstrukci se používají buď úsporné I nosníky (mezi nosné hranoly je pal vlepena stojiny z OSB desky nebo dřevovláknitá deska) nebo různé typy příhradových vazníků (oplášťují se OSB deskami, z venkovní strany se použijí difuzní desky DHF). Na opláštění je možné instalovat dřevěný obklad s odvětranou mezerou nebo se opláštění omítne. Výhodou nosníkové konstrukce je, že lze provést zaizolování vzniklé mezery v jedné operaci a mohou se použít různé typy sypaných nebo foukaných izolací. Střecha Tvar střechy může být u pasivních domů jakýkoliv. Nejvhodnější jsou však ploché a pultové střechy, protože mají minimální povrch ochlazované plochy, jsou cenově i konstrukčně výhodnější. Pokud stavební úřad předepíše sedlovou střechu, je nejlepší variantou provést úspornou konstrukci krovu

49

s hambálky. Krov se provádí z hranolů nebo z fošen. Ke krokvím jsou kolmo připevněny kontralatě pro lepší tloušťku izolace a potlačení tepelného mostu krokví. Izolace střechy by měla mít tloušťku cca 400 mm. Při stavbě střechy je nutné použít úsporné vazníky nebo příhradové vazníky a vnitřní parozábranu, která zajišťuje neprůvzdušnost. Jako parobrzda se doporučuje užít OSB desky s přelepenými spárami. U sedlových střech se provádí odvětrávání pomocí střešních latí s odvětráváním ve hřebenu nebo pomocí speciálních tašek. U plochých a pultových střech musí být odvětraná mezera větší, asi 100 mm. Mezera musí být zajištěna mřížkou proti hmyzu. Izolace U dřevostaveb se mohou užít všechny typy izolací, ale nejvhodnější jsou izolace s menším difúzním odporem. Ve spojení s difúzně otevřenou skladbou konstrukce může odcházet vlhkost do vnějšího prostoru, takže nedochází k napadení dřevostavby hnilobou a plísní. Izolace se zlepší i přidáním parotěsné zábrany z vnitřního líce tepelné izolace (zvnitřku domu). Nejvhodnější je užití OSB desky s přelepením spojů parotěsnými páskami. Tepelné izolace jsou zásadní. Sendvičové konstrukce (složené s co nejtenčí nosné části a silné vrstvy izolace) jsou tedy nutností. Tloušťky izolací se pohybují v podlaze nad terénem 20 – 25 cm, ve stěnách 35 cm a ve střeše 40 cm. Izolace stěn může být řešena formou kontaktního systému, nebo jako bezkontaktní s provětrávanou mezerou. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jaké druhy dřevostaveb znáte? 2. Jaké druhy materiálů se používají u dřevostaveb? 3. Vyjmenuj tesařské spoje používané u roubených staveb. 4. Vyjmenuj tesařské spoje používané u srubových staveb. 5. Vyjmenuj tesařské spoje používané u nízkoenergetických staveb. 6. Jaké druhy izolací používáme u dřevostaveb? 7. Jaké výhody mají dřevostavby? 8. Jaký je součinitel prostupu tepla u nízkoenergetických staveb?

50

7 Schodiště Schodiště umožňuje jednoduchý a bezpečný přístup do jednotlivých podlaží. Složení: ramena a podesty (odpočívadla) Ramena a) nástupní – první v podlaží b) výstupní – poslední v podlaží c) mezilehlá – mezi nimi Schodišťový stupeň a) plný b) snímaný c) deskový d) zalomený

Části stupně: a) podle tvaru: stupnice, podstupnice, čelo, sedlo, podhled, drážka

51

b) podle polohy: jalový, nástupní, výstupní, ukončující

Šířka a výška stupně 

měříme na výstupní čáře

2 h + b = 63 cm (h – výška, b – šířka)

Schodišťové zrcadlo 

volný prostor mezi rameny a odpočívadly

Schodišťový prostor   

ohraničen schodišťovými zdmi a nehořlavými materiály na půdu a do sklepa protipožární dveře trvalé větrání a přímé denní světlo

Výstupní čára 

52

středová osa schodišťových ramen a mezipodesty (zakřivených 30 – 40 cm od vnějšího okraje)

Průchodná šířka 

násobek 55 cm



obousměrná 110 cm



rodinné domky 90 cm

Podchodná výška 

svislá vzdálenost hrany schodišťového stupně a podhledu konstrukce (150 cm k rameni a délka paže 75 cm)

Vřetenová zeď  střední zeď nesoucí ramena schodiště Vřeteno  středový nosný sloup u točitého schodiště

53

Druhy schodišť a) podle funkce: hlavní, vedlejší, vyrovnávací (v témže podlaží), podružná (sklep, půda) b) podle umístění: vnitřní, vnější, terénní (samostatně v terénu) c) podle tvaru: s přímými, zakřivenými a smíšenými rameny

d) podle směru zatáčení: pravotočivá, přímá, levotočivá e) podle počtu ramen: jednoramenná, dvouramenná, víceramenná f) podle sklonu ramen:  rampová (výška stupně 8 –19 cm)  mírná (výška stupně 13 –15 cm)  běžná (výška stupně 15 –18 cm)  strmá (výška stupně 18 – 20 cm)  žebříková (výška stupně 20 – 25 cm)

g) podle materiálu: dřevěná, kamenná, cihelná, betonová, železobetonová, kovová, skleněná, plastová a kombinovaná

54

Zábradlí s madlem 

90 – 110 cm nad přední hranou stupně

7.1 Rozdělení schodišť podle způsobu podepření stupňů 7.1.1 Plnoplošně podporované schody Charakteristika a pracovní postup: 1. Schodišťové stupně leží celou plochou na podpoře (železobetonová deska, zdivo). 2. Monolitické nebo montované stupně můžeme zhotovit na konci výstavby na stávající monolitickou nebo prefabrikovanou desku. 3. Šířky stupňů vynášíme na vodorovnou lať, výšky stupňů na svislou lať → průnikem zjistíme hranu schodišťového stupně. Sklon stupnice je 1 – 3 mm. 4. U venkovních stupňů narýsujeme tvar schodiště na boční bednění, které následně osadíme do terénu. Železobetonovou desku a schodišťové stupně betonujeme současně, a to odspodu.

7.1.2 Oboustranně podporované schody   

schodišťové stupně jsou podepřeny pouze na koncích schodišťová a vřetenová zeď schodnice – dřevěné, ocelové, železobetonové

55

7.1.3 Jednostranně podporované schody  

schodišťové stupně jednostranně vetknuty do schodišťové zdi nebo vřetene vetknutí 1/5 délky volného stupně (100 cm + 20 cm vetknuto = 120 cm)

   

výztuž při horním okraji schodu stabilitu schodiště zajišťuje nadezdívka výšky 2 m stupně do konce vyzdění podporovány bedněním schodišťové stupně leží na střední schodnici (železobetonová, ocelová)

7.2 Výpočet výšky a šířky schodišťových stupňů Nejčastěji je dán výškový rozdíl mezi podlažími. Z něj vypočítáme výšku stupňů dle jejich počtu. Výška stupně 300

Příklad: pro 3 m – navrhneme 20 stupňů → = 15 [cm] výška stupně; nevýhodou je velká délka 20 schodiště → lépe 16 stupňů s výškou 18,75 cm (schodiště je strmější, ale kratší). Šířka stupně  z Lehmanova vzorce 2h + b = 63 cm Příklad: známe h = 18,75 cm → b = 63 – 2h = 63 – 2 x 18,75 = 63 - 37,5 = 25,5 cm musíme vždy počítat s tím, že máme o jednu šířku méně než výšek!

56

57

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4.

58

Jak dělíme schodiště a co je jejich účelem? Které pojmy souvisí s tématem schodiště? Jak rozdělujeme schodiště podle způsobu podepření stupňů? Vypočítej a popiš postup zhotovení venkovního schodiště.

8 Sádrokartonové konstrukce 8.1 Sádrokartonové desky

59

Ohýbané desky

8.2 Profily

60

Děrované akustické desky s cleaneo efektem (pro čištění vzduchu v interiéru budov, pohlcují hluk)

CW

UW

CD

UD

Pod obvodové profily - samolepicí filc nebo pružný tmel + zatloukací hmoždinky

61

8.3 Tmely Tmelení desek s hranou HRAK - UNIFLOTT – bez výztužné pásky Uniflott imprägniert - k tmelení impregnovaných desek Uniflott Finish – hotový tmel Uniglatt - pro stěrkování a dokonalé vyhlazení povrchů všech omítek, betonů a stěnových konstrukcí; umožňuje jeho nanášení v tenkých vrstvách Fugenfiller leicht - základní tmelení s výztužnou páskou Readygips a Finish-pastös disperzní - finální tmelící hmota vhodná i pro strojní tmelení Jointfiller - super tmelící sádrová hmota na disperzní bázi k základnímu tmelení s výztužnou páskou Fireboard - Fireboard - Spachtel - tmel pro konstrukce Perlfix - lepidlo na obklad stěn sádrokartonovými deskami Penetrace - disperze, která hloubkově váže prach a sjednocuje rozdílnou savost podkladu Tiefengrund plus Putzgrund - bíle pigmentovaná polymerová disperze s křemičitým pískem Grundierung - snižuje a upravuje rozdílnou nasákavost podkladů Základní nátěr - disperze s minerálním plnivem, upravuje savost a opticky sjednocuje vzhled Spezialhaftgrund Stěrková omítka Knauf Multifinish - polymerová stěrková hmota na bázi sádry pro vytvoření vysoce kvalitních hlazených ploch - vhodná na všechny běžné podklady v interiérech pro tloušťky vrstvy 0 – 40 mm a tenkovrstvé omítky, které mají splňovat požadavky na stupeň kvality Q4

jednoduchá – jednoduché opláštění

jednoduchá – dvojité opláštění

dvojitá – dvojité opláštění Šrouby - typ TN 3,5/25,35,45 , dvouchodý závit - do tloušťky plechu 0,7 mm

62

-

pro kovové i dřevěné podkonstrukce

Výztužné pásky a) skelné b) papírové c) samolepící RIGIPS – výrobce sádrokartonových desek s podobným sortimentem – jiné značení FERMACEL sádrokartonové desky - rozdrcený papír rozmíchán v sádře - vyšší pevnost desek - sádrovláknité Desky - tloušťka: 10; 12,5; 15; 18 mm - rozměry desek: 150/100; 200/124,5; 250/124,5; 254/124,5; 275/124,5; 300/124,5 cm - podlahové dílce: 150/150 cm P+D - spára 5 -7 mm vyplněná tmelem Fugenspachtel 5 kg/25 m2

8.4 Montáž Montáž sádrokartonových příček - KNAUF, RIGIPS, FERMACEL a) Hrana příčky se vyznačí na podlaze a stěnách. Osy stěn se přenesou na strop pomocí vodováhy a rovné latě; musí se brát v úvahu dveřní otvory. b) Profily se řežou nůžkami na plech. Profily, které jsou ve styku s ohraničujícími konstrukcemi „stěna, strop, podlaha“ se z důvodu zvukové i tepelné izolace podlepí samolepící páskou Knauf. c) Na strop a podlahu se upevní pomocí hmoždinek v odstupu 800 mm UW profily. d) Do UW profilů se potom kladou od kraje příčky CW profily a kontroluje se jejich svislost. Krajový CW profil se přikotví do stěny pomocí hmoždinek v osové vzdálenosti 1m. e) Kovové profily CW se osazují v osové vzdálenosti 62.5 cm; dilatační mezera je 10 - 15 mm → eliminován vliv možného průhybu stropu na konstrukci příčky. Svislé sloupky se s vodorovnými profily obvykle vzájemně nespojují.

63

f) Opláštění 1. strany stěny se provádí celou sádrokartonovou deskou. Desky se na kovové profily CW upevňují rychlošrouby ve vzdálenosti 25 cm; styk dvou desek je uprostřed sloupku. V kovové podkonstrukci musí být hloubka zašroubování šroubu skrz kovový profil nejméně 10 mm. Hlava šroubu musí být zapuštěna pod úroveň povrchového kartonu sádrokartonové desky s ohledem na možnost snadného přetmelení. Vzdálenost upevňovacího prostředku od okraje desek – u hran opláštěných kartonem je nejméně 10 mm; u řezaných hran nejméně 15 mm. g) Instalační práce V dutině mezi deskami je dostatek místa pro veškerá elektrická vedení. Otvory vyražené v kovových profilech se otevřou a provlékne se jimi elektrické vedení. h) Pro vypínače a elektrické krabice se používají speciální krabice do sádrokartonu. Příslušné otvory se vyřežou dutým vrtákem na elektrokrabice nebo prořezávačem a instalují se krabice, které se upevní kovovými svorkami. i) Tepelná a zvuková izolace je tvořena minerální vlnou, která se upevní mezi kovové profily. j) Opláštění druhé strany stěny, které začíná polovinou desky. Deskové spoje jsou tak přesazeny (převázány)

8.5 Stropy Stropy Knauf se výborně hodí pro obkládání porušených stropů a pro vyrovnávání nerovných stropů. Používají se jak při stavbě, tak při asanaci a renovaci. Důvody použití:        

úspora energie při otopu diky individuální výšce stropu (zmenšení vytápěného prostoru) protipožární ochrana možnost s nížení stropu od 5 cm až k požadované výšce stropu (i několik metrů) → takto vzniklé dutiny poskytují dostatek místa pro vedení bytové techniky (elektrické a sanitární instalace) při asanaci odpadá nepříjemná práce s vysekáváním povrch lze okamžitě dále opracovat, vymalovat nebo tapetovat (různé struktury povrchů) stropy ze sádrových desek regulují klima v místnostech žádná dodatečná vlhkost na stavbě díky suché výstavbě tepelná a zvuková izolace

Montáž na jednoduchý dřevěný rošt 1) Na nosném stropu rozměříme kotevní místa. 2) Přichytíme dřevěné latě příslušného průřezu (montážní latě) a) do betonového nebo keramického stropu - kovovými hmoždinky pro latě b) do dřevěného trámového stropu - speciálními šrouby (Ø 5,5 x 90 mm)

64

Při nerovném stropu použijeme v místě přichycení roštu vyrovnávací podložky, nebo k přichycení latí použijeme přímé závěsy, případně stavěcí upínací svorky. 3) Stavební desky 12,5 mm k latím přišroubujeme rychlošrouby 3,5 x 25 mm tak, aby podélné hrany desek byly příčně k laťování. Montáž na zavěšenou kovovou spodní konstrukci 1) Spodní úroveň podhledu vyznačíme na stěnách a obvodové UD profily 28/27 upevníme šrouby a hmoždinkami na stěny (vzdálenost hmoždinek je 50 cm). 2) Na nosné části stropu vyznačíme upevňovací body a na ně pomocí hmoždinek a šroubů připevníme závěsný drát s okem (max. po 900 mm). Doporučená zkušební síla na vytržení závěsu je 1,2 kN. KNAUF 3) Rychlozávěsy (Ankerfix) nasuneme na drát s okem. 4) Nosný profil CD 60/27 nasadíme na rychlozávěs a zafixujeme ho stisknutím pohyblivého šoupátka směrem dolů (max. po 1000 mm). 5) Vyrovnání výšky profilů se provádíme posouváním závěsu na drátu s okem.

6) Montážní CD profily spojíme s nosnými profily křížovou spojkou (max. po 500 mm). 7) Spodní konstrukci před opláštěním srovnáme do roviny. 8) Stavební desky Knauf 12,5 mm k montážním profilům přišroubujeme rychlošrouby (typ TN 25) tak, aby podélné hrany desek byly umístěny příčně k laťování. 9) Příčné spáry desek musí být vzájemně přesazené a desky k sobě musí těsně přiléhat. 10) Na UD profily již nic nešroubujeme.

8.6 Podlahy Výhody sádrokartonu:       

krátká doba pokládání není nutná doba pro vysýchání úspora hmotnosti tepelná izolace ochrana proti požáru zvuková izolace úspora energie

65

Firma Knauf u svých systémů zkombinovala přednosti sádrokartonové desky s požadavky na podlahu. Podlahové desky: F 141 - tři slepené podlahové desky Knauf GK (rozměry v mm: 2 000/ 600/ 25) F 142 - s další izolační vrstvou z polystyrenu (rozměry v mm: 2 000/ 600/ 55 - 30 mm Styroper)) Na vyrovnání nerovností podlahy použijeme suchý podsyp v min. tloušťce 20

mm.

Zvýšení pevnosti plochy provedeme minimálně 2 mm silnou vrstvou Knauf spezial - Fließspachtel 415. V nepodsklepených místnostech je nutno provést perfektní izolaci podkladu proti vodě. Pracovní postup: 1) Na stěny upevníme pruhy izolace z minerálního vlákna. Na vyrovnanou betonovou podlahu po celé ploše natáhneme stavební fólie z PE o tloušťce 0,2 mm a u napojení na stěny ji vytáhneme nad úroveň pásků z minerální vlny. 2) Krajovou desku suché podlahy přiřízneme děrovkou nebo ocaskou. 3) Dílce suchých podlah položíme na podklad a navzájem je spojíme. Začínáme v rohu místnosti. Přesazení příčných spár musí být minimálně 25 cm. 4) Ruční pistolí naneseme Knaufovo UB lepidlo ve dvou pruzích na stupňovitou drážku a vytvoříme spoj drážka-péro. 5) Dílce položíme a přisuneme k sobě a potom je pomocí montážního přípravku a gumového kladívka přitiskneme k sobě. Přebytečné lepidlo UB odstraníme špachtlí. 6) Před položením vrchních krytin musíme suchou podlahovou konstrukci opatřit základním nátěrem. 7) Základní nátěr musí dokonale vyschnout. Potom na něj můžeme položit všechny běžné vrchní krytiny: PVC krytiny, koberce a parkety ale i umělohmotné krytiny a obkladačky až do rozměrů 30 x 30 cm. Před pokládáním PVC musíme natáhnout celoplošnou stěrku speciální hmotou Knauf. Podlaha RIGIPLAN - plovoucí podlaha vytvořená dvěma vzájemně slepenými speciálními sádrokartonovými deskami o rozměrech 600 x 2 000 x 12,5 mm. Rigiplan - bez nalepené izolace - rozměr: 2 x 12,5 mm

Rigiplan PS - s 20 mm polystyrenu - rozměry: 2 x 12,5 mm + 20 mm PS

66

Rigiplan MF - s 10 mm podlahové minerální izolace - rozměry: 2 x 12,5mm 12/10MF

Podmínky použití podlah: 1) K lepení podlahy se používá speciální disperzní lepidlo dodávané ve formě pasty, nebo prášku. 2) Desky se pokládají vždy na sraz, příčné spáry jsou vzájemně vystřídány min. o 20 cm. 3) Druhá vrstva desek se pokládá vůči první vrstvě vždy v kolmém směru (rovnoběžné spáry první a druhé vrstvy nesmějí být přímo nad sebou na tzv. střih). 4) Konstrukční výška smontované podlahy je dle potřeby od 25 mm do cca 200 mm. 5) Doporučená velikost jednoho dilatačního úseku je 100 m2.

67

9 Tesařské práce při rekonstrukcích Rekonstrukce jsou stavební změny na hotovém objektu. Jsou to obnovovací práce (adaptace), jimiž se objekt přizpůsobuje novému účelu. Patří sem i přestavby, při nichž se upravuje vnitřek budovy i krov. Při modernizaci se zdokonaluje vybavenost objektu, např. se zlepšují jeho izolační vlastnosti. S rekonstrukcemi jsou spojeny zabezpečovací práce, podpírání a zajišťování objektu před bouráním. Starší budovy se podpírají, aby se zabránilo rozšiřování trhlin. Štítové zdi se podpírají například při zhotovování otvorů pro okna nebo výlohy obchodů. Rekonstrukční tesařské práce se provádějí na zabudovaných dřevěných konstrukcích.

9.1 Podpírání a zajišťování stavebních konstrukcí 9.1.1 Podpírání stavebních konstrukcí Podpírání má umožnit bezpečné postupy práce a zabránit předčasnému zřícení konstrukce. Při bourání nejdříve odpojíme přívody energií, sneseme krytinu, odmontujeme oplechování a rozebereme komíny do úrovně podlahy. Krov se demontuje tak, že se odstraní latě nebo bednění, sejmou se krokve, vaznice a rozeberou se plné vazby. U schodišť se podpírají všechna ramena. Podpírající konstrukce nesmí překážet v návazných pracích. Mezi dřevem k podpírání by mělo být co nejvíce kulatiny. Podpírací konstrukce se stavějí na pevný podklad se zajištěním spojů hřebíky a skobami. Při delších rekonstrukcích jsou podpírací konstrukce tesařsky vázány a jejich stav i pevnost se musí kontrolovat.

9.1.2 Zajišťování stavebních konstrukcí Zajišťování štítových a venkovních zdí Štítové zdi se musí zajistit proti vyklopení ocelovými táhly připevněnými ke středním vaznicím. U krovů bez střední vaznice se připevní ocelové kleštiny na část krovu ztuženého fošnami. Závlače na vnější straně štítu se podloží fošnami, aby se zabezpečila větší ploch štítu. Zajištění venkovních zdí pod štítem má být proti hlavní a střední zdi v úrovni stropů a má být rovnocenné s oporou, kterou poskytoval vybourávaný dům. Konstrukce rozepření se zřizuje podle výšky budov, druhu a jakosti jeho jednotlivých částí. Kromě štítu se u některých budov zajišťují rohy šikmými vzpěrami z kulatiny uklínovanými do kapes, a to ve výši okenních nadpraží, a do prahů z dřevěných trámců zajištěných kůly. Rozepření z dlouhé kulatiny nebo z příhradových nosníků nemá být osazeno jako vodorovné, ale na jedné straně jako mírně zešikmené. Podpírání stropů, kleneb a příček Stropy se podpírají při bourání nebo při zřizování otvorů v nosných zdech. Podpěrná konstrukce se skládá z prahu (trámu položeného naplocho na podlahu), ze sloupků a ližin nebo z polštářů. Upnutí sloupků k prahu se dosahuje dvojicí klínů. Podpěry jsou blízko uložených stropnic a jsou nad sebou od podzemí do nejvyššího podlaží. Tuhosti podpíracích konstrukcí se dosahuje podélným a příčným zavětrovacím ztužením. Klenby se podpírají ramenáty, případně skružemi z prken nebo fošen, na sloupcích. Podpěrná konstrukce má umožnit manipulaci s materiálem nebo práce spojené se stavebními úpravami.

68

Nosné příčky se podpírají vodorovnými trámci oboustranně položenými na podepřené stropy ve vzdálenosti asi 1,2 m. Pod tyto příčky se podvléknou ocelové válcované nosníky.

9.2 Rekonstrukce tesařských konstrukcí 9.2.1 Trámové stropy Při rekonstrukci stropů se proměří na vybraných místech od vodorovné roviny průhyb, a to pomocí natažené šňůry. Výška místnosti od šňůry se měří alespoň na třech místech. Jsou-li stropnice zachovalé, mohou se obrátit do tvaru klenby. Zesílení a rovného podhledu i záklopu se dosáhne přibitím fošen po obou stranách. Uhnilé záhlaví stropnic se odřízne a nahradí se několika možnými způsoby:  

protézováním osazením na ocelové konzoli.

Při rekonstrukci poškozených podlah se vyměňuje zpravidla několik prken, u posledního z nich se odstraní hoblováním pero, aby podlaha byla při sestavení těsná.

9.2.2 Krovy Rekonstrukce krovů spočívá v úpravě plných vazeb, v přemístění, v odstranění nebo zakrytí jejich částí. Vazní trámy lze zapustit do stropu, nahradit bačkorami nebo ocelovými válcovanými nosníky ve stropě. Ponechaný vazní trám lze překonávat schůdky. Sloupky se mohou odstranit, jestliže se vaznice osadí na zesílené pilířky vyzděných příček. Starší soustavy krovu mají někdy části u okapu uhnilé zatékáním vody. Námětky se například nahradí stejným prvkem při jednoduchém spojení mechanickými prostředky. Nerovné hřebeny se vyrovnávají po odstranění krytiny a části laťování nebo bednění, přičemž hřeben se vyrovná například osazením hřebenové vaznice podchycené kleštinami přišroubovanými nebo přibitými buď v plných vazbách, nebo ob jednu prázdnou vazbu, či ve všech vazbách.

9.3 Tesařské konstrukce půdních vestaveb Půdní prostory, které chceme upravovat, jsou limitovány krovem. V některých případech lze využít celý podkrovní prostor, jindy pouze část. Při zhotovování půdních vestaveb pod starými krovy se střeše nechává stávající tvar. Do střešní plochy se doplňují jen střešní okna a vikýře pro osvětlení nově vzniklých prostor. Krokve, pozednice a vaznice nejsou tedy dotčené. Nové dispozici překážejí prvky plných vazeb krovu, zejména vazní trámy, kleštiny nad pozednicemi, vzpěry a některé sloupky.

9.3.1 Úprava konstrukce stropu vestavby Nosnými prvky stropu nad podkrovím jsou kleštiny, které se doplní na každou dvojici krokví. Podle požadované výšky místnosti jsou tyto kleštiny buď pod vaznicemi jako u původního stropu, případně se přemístí nad vaznice.

69

Zesílení krokví Průřezy krokví obvykle postačují i při přitížení novou krytinou, tepelnou izolací a podhledem. Zesílit krokve je potřeba jen při zřizování nových vikýřů. Zesílení se provede zdvojením přitížených krokví, tedy přidáním nové krokve ke krokvím původním a spojením obou svorníky. Zesílení vaznic Rekonstrukce půdních prostor vede k přitížení vaznic. Zvýšení jejich namáhání a průhybu výrazně přispívá zvětšení jejich rozpětí tím, že jsou z krovu většinou odstraněny pásky. Požadovaná únosnost přitížených vaznic se může získat:   

ponecháním co největšího počtu původních sloupků, včetně pásků, uložením vaznic na více podpor (štíty, nové vnitřní stěny, komíny, přidané dřevěné sloupky do příček nebo interiéru), čímž se zkrátí jejich rozpětí, odlehčením stávajících vaznic přidáním dalších, např. vaznice hřebenové.

Zesílení stropu v konstrukci objektu 

 

vložením nové stropnice  mezi stávající stropní trámy se položí nový nosní (dřevěný trám nebo ocelový válcovaný profil I), nosnou konstrukci tvoří často ocelové trapézové plechy, na které se uloží vrstva betonu a další vrstvy podlahy spřažením původního stropu s doplňkovou konstrukcí  dřevěné stropy se spřáhnou s betonovou deskou nebo s další vrstvou z fošen či prken příložkováním  příložky mohou být dřevěné (prkna, fošny, hranoly) nebo ocelové (pásová ocel, ocelové  válcované profily) a připevňují se na stávající stropní trámy např. pomocí svorníků, hřebíků a vrutů

Změna plné vazby krovu dva hlavní typy krovu:  

krovy vaznicové soustavy s tradiční plnou vazbou – lze pod nimi vybudovat obytné prostory krovy vazníkové – průmyslově vyráběné = ztracené půdní prostory

Plná vazba krovu je tvořena vazním trámem, věšákem, vzpěrou a kleštinami. V této vazbě lze vybudovat podkroví určitými stavebními úpravami. Příkladem může být situace, kdy věšák a vzpěra překáží volnému pohybu. V tomto případě můžeme změnit strukturu plné vazby dvojím způsobem:  

uříznout věšák, odstranit vzpěry a osadit rozpěrný trám se vzpěrami, zachovat věšák a zrušit vzpěry.

9.3.2 Budování půdních vestaveb Plné vazby stávajícího krovu ztěžují řešení nové dispozice půdních prostor. Největším problémem jsou pak vazní trámy umístěné nad podlahou, které překážejí při procházení místností. Plné vazby by měly být zachovány v co největší míře, proto se doporučuje skrýt je do příček nebo je ponechat v interiéru místnosti.

70

Vazní trámy můžeme zakrýt zhotovením podlahy podkroví nad jejich úrovní, nebo se trámy vyříznou v potřebné délce a vyříznutý kus trámu je nahrazen svařencem z válcovaných ocelových U profilů, který má stejnou výšku jako výška vazního trámu. V případě nutnosti odstranit plnou vazbu krovu, tento krov se změní na novodobý vaznicový a plné vazby již nejsou potřebné. I v tomto případě se prvky plných vazeb zachovají v co největší možné míře a odstraní se jen vazní trámy, vzpěry, kleštiny a sloupky, které překážejí. Vaznice se uloží na nově vybudované stěny a na přidané dřevěné sloupky. Vaznici je vhodné zakotvit proti účinku vodorovných sil. Pozednice se přidanými kotvami důkladněji zakotví ve vzdálenostech 2 m od sebe. Kotvy se připevní do spár zdiva nebo k nově vybudovanému pozednímu pásu. Lze ho připojit i ke stávajícímu dřevěnému stropu pomocí vrutů, nebo ho lze připevnit k ocelovým stropním nosníkům přivařením.

9.4 Bourání budov Změna účelu budov, rekonstrukce a modernizace - případné vyjádření památkářů. Bourání celých budov – demolice - na základě ekonomické rozvahy. Nejnebezpečnější činnost na stavbě – provádějí zkušení pracovníci pod trvalým dozorem stavbyvedoucího nebo mistra přesně dle zpracovaného technologického postupu. Vyhláška 324/1990 o bezpečnosti práce – Bourací a rekonstrukční práce. 1) Průzkum objektu - statika objektu, použité konstrukce, instalace, vliv na okolní budovy - na základě průzkumu je vypracován detailní postup bourání, který se průběžně upravuje dle nových zjištění 2) -

Přípravné práce v zastavěném území oplocení výšky 1,8 m - 2 m od budovy (3 m pro stroje) nebo trvalé střežení odpojení plynu, vody, elektřiny – pro bourací práce se používá prozatímní staveništní rozvod zhotovení pomocných konstrukcí- podpěry, stříšky nad vchody do budovy (2m), zaplachtování shozy, příprava kropení, skládek suti nebo lépe kontejnerů proškolení pracovníků, ochranné pomůcky, písemné předání staveniště

3) Bourání - jednou metodou nebo jejich kombinací: a) rozebíráním - pomalé, ale možno opětně použít část vybouraného materiálu - postupuje se od střechy směrem dolů opačným postupem než při stavění - plechová krytina žlaby a svody se dopravují výtahem nebo na laně – zákaz shazování - krov rozebírají tesaři, plná vazba se sklopí a postupně rozebírá - stěny se bourají z pomocných podlah pákami, krumpáči, sbíjecími kladivy - vybouraný materiál se okamžitě odváží (prolomení stropu) - zákaz rozhoupávání stěn a používání heverů - trámové stropy – rozebrání podlahy, vybrání zásypu, odstranění podbití, vyjmutí trámu z kapsy - železobetonové stropy – postupně sbíjecími kladivy a následné odřezání výztuže autogenem – dělníci stojí na pomocné podlaze nad stávající bouranou stropní konstrukcí - klenby do traverz – současně se bourají ve všech polích podél traverz (boční tlaky mohou vyvalit I nosníky)

71

-

pomocné podlahy, větší klenby se bourají od závěru (vrcholu) k patkám s případným podskružením (podšalováním) klenby převislé konstrukce – římsy, visutá schodiště, balkóny - podepřít a snést

b) strháváním (kácením) - ocelové lano se obtočí např. kolem meziokenních pilířů a připojí k dozeru v potřebné vzdálenosti, úhel lana 20o → zdivo padá směrem ven c) rozbíjením lžicí těžkého rypadla, možno použít i nástavby sbíjecí kladivo, nůžky na traverzy nebo drtiče železobetonu v zahraničí – velká dutá koule s vnitřní dorazovou koulí - zavěšeny na laně výložníku -

d) výbušninami - rychlé, drahé, nebezpečné pro okolí - provádějí specializované firmy - příložné nebo zapuštěné nálože do vyvrtaných otvorů – elektrické rozněcovadlo Demolici hradí majitel – příspěvek státu v případě veřejného zájmu. Žádost o povolení odstranění stavby

9.5 BOZ při rekonstrukcích 9.5.1 BOZ při odstraňování střechy  

bourání po částech platí bezpečnostní předpisy pro práci ve výškách

Používáme: 1) Ochranné zábradlí - provizorní u schodišť - ohrazení - šikmo před fasádou, výška až 6 m, sklon 15 o až 60 o + ochranná síť přesah 1,5 m - lešení - pod šikmou střechou - jeden sloupek venku a druhý uvnitř- kotvení skrz okno nebo otvor ve fasádě, podlaha široká 60 cm 2) Záchytné ohrazení - lešení, stříška a síť - bezpečnostní síť z chemických vláken 6 m pod pracovištěm a prostor pro napnutí - stříška - výška 2,1 m pro průchod osob a 4,2 m pro auta

72

3)

4)

5)

6)

- plachty a sítě - zateplení s vytápěním, ochrana před pádem - podstatně zvýšit počet kotev! Bezpečnostní pás - pád do hloubky 0,6 m - kontrola 1 x za 2 roky a před použitím Bezpečnostní postroj - pád do hloubky 1,5 m bez tlumiče a 4 m s tlumičem - volný prostor 6 m - nosnost úchytu - 15 kN (1500 kg) Protecta - nosnost 2 000 kg - PAD popruhy š. 45 mm - zádové, hrudní a stehenní uchycení + vyztužení bederním pásem + sedačka pro trvalé zavěšení - protipádová zařízení a bezpečnostní brzdy pro pád 0,6 m a zatížení do 150 kg, tlumiče pádů Uzavřené shozy nebo ohrazení - zákaz shazování plechů (plachtí), krytiny, podlážek a desek

Nutné je i přerušení práce v těchto podmínkách:      

bouře vítr nad 8 m/s (od výšky 20 m měřidlo síly větru) silný déšť sněžení a vytváření námrazy teplota pod -10 0C dohlednost do 30 m

Bourání částí střech při rekonstrukcích se provádí většinou ručně. Při částečném bourání budov, které během oprav nástavby a vestavby zůstávají obydleny, nebo jsou v provozu, musí být zajištěna všechna pracoviště ve výšce větším než 2 m ochranným lešením nebo ohrazením. Při částečném bourání střech se tato ochrana umisťuje v úrovni římsy opravovaného objektu. Přizvedání střech nebo jejich částí bez rozebrání se provede se zajištěním, které zamezí jejich zřícení v jakékoliv poloze i při nepříznivých povětrnostních podmínkách. Pracovní postup: 1) odstranění krytiny 2) postupné odstranění nosné konstrukce krytiny 3) odstranění zabudovaných trámů, které nejsou zatíženy zdivem nebo jinou konstrukcí Není-li bezpečně zajištěna únosnost odstraňované konstrukce střechy podrobnou prohlídkou všech prvků, postaví se samostatná pomocná konstrukce (např. lešení). Není-li možné využít stávající podlahy, položí se na ni ještě pomocná podlaha nebo pracovní lávka. Zbourání jednotlivých částí střešní konstrukce musí být vždy úplně dokončeno, aby nedošlo ke zřícení částečně rozebrané části, jejíž tuhost byla bouráním zmenšena. Poruší-li se tímto postupným rozebíráním např. souvislý vaznicový věnec, který konstrukci ztužuje, musí být zbytek bezpečně zajištěn. Není tedy dovoleno odstranit na celé střeše laťování nebo bednění, pak odstranit všechny krokve a poté celý další zbytek konstrukce. 4) Rozebraný materiál se z pracoviště hned odstraní na určené místo.

73

9.5.2 BOZ při odstraňování podlah a dřevěných stropů Podlahy a dřevěné stropy se odstraňují po odbourání zdí. Po zjištění stavu dřevěné konstrukce a případném zajištění objektu (vzepřením, stažením) proti nežádoucímu zřícení se strop rozebírá shora. Pracovníci se podle potřeby chrání před prachem respirátorem a brýlemi. Prašnost se sníží kropením daného prostoru. Z materiálu by se měl odstranit spojovací materiál ještě před manipulací s ním. Při odstraňování stropů musí být umožněn bezpečný výstup i sestup do prostoru bourání a případně do míst, odkud a kam bude materiál dopravován.

9.5.3 BOZ při rekonstrukci schodiště Zábradlí se rozebírá jen v té části schodiště, které se bude rekonstruovat nebo bourat. Odstraní-li se zábradlí v celém schodišti předem, nahradí se nouzovým ohrazením. Aby se zabránilo zřícení částí schodiště, zajišťují se od spodu tyto části nebo i celé schodiště pomocnou podpěrnou konstrukcí, která musí být provedena po celé výšce objektu od první úrovně schodiště. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

74

Z jakého důvodu se podpírají štítové zdi? Popište postup při podepření stropu. Popište postup při rekonstrukci uhnilých části tesařských konstrukcí. Jakým způsobem zesilujeme přetížené části krokví a vaznic? Jakým způsobem provádíme zesílení stropu? Jak zajistíme vazní trám při jeho délkovém vyříznutí? Jaká pravidla bezpečnosti práce musíte dodržovat při rekonstrukcích?

10 Stavební činnosti související s civilní ochrannou – CO 10.1 Stavební prevence Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany jsou uvedeny ve vyhlášce č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

10.2 Záplavová území  

stanovuje územně příslušný vodoprávní úřad vymezením hranic území ohroženého povodněmi mapová dokumentace záplavových území je uložena na stavebním úřadu dotčených území a na Ministerstvu životního prostředí

Polder (psáno také poldr)  vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně  vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec (suchá nádrž či suchý polder), nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně (polosuchá nádrž či polosuchý polder)  k akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody  sedimentují zde také erodované částice → vodní nádrže níže na toku se tak chrání před zanášením  plocha poldru bývá zemědělsky využívána, zpravidla jako trvalý travní porost, může být také ponechána jako mokřad Protipovodňová hráz  uměle vytvořená překážka, která má za úkol odklonit či usměrnit rozvodněnou řeku nebo jiný vodní tok či vodní plochu Valy a zdi

Improvizované mobilní hráze

75

10.3 Územně plánovací dokumentace Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Musí obsahovat návrh území pro: a) evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování; b) nouzové zásobování obyvatelstva vodou; c) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území; d) ochranu před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost; e) ochranu před tornády a vichřicemi a řešení následků. Návrh zadání územního plánu obce Jedná se o návrh ploch pro: a) ochranu území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní; b) zónu havarijního plánování; c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události; d) evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování; e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci; f) vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná a zastavitelná území obce; g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné událost; h) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území; i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

http://gis.mmp.cz/up/

76

Návrh zadání regulačního plánu Jedná se o doložku civilní ochrany, obsahující:

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

1. textovou část stanovující požadavky na: opatření vyplývající z určení záplavových území a zón havarijního plánování; umístění stálých a improvizovaných úkrytů; ubytování evakuovaného obyvatelstva; skladování materiálu civilní ochrany; zdravotnické zabezpečení obyvatelstva; ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území; umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu; nouzové zásobování obyvatelstva vodou; záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události; zřízení humanitární základny; požární nádrže a místa odběru vody k hašení požáru. 2. grafickou část, obsahující potřeby znázornění pozemků obsažených v textové části.

Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanovuje Plánem ukrytí obce, který je součástí Havarijního plánu obce. Stavebně technické požadavky (§ 22 vyhlášky č. 380/2002 Sb.)  zahrnují požadavky na: a) stálé úkryty; b) ochranné systémy podzemních dopravních staveb; c) stavby financované s využitím prostředků státního rozpočtu, stavby škol a školských zařízení, ubytovny a stavby pro poskytování zdravotní nebo sociální péče z hlediska jejich využitelnosti jako improvizované úkryty; d) stavby pro průmyslovou výrobu a skladování. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2.

Co víš o územním plánu města Pardubic? Co víš o regulačním plánu města Pardubic?

77

11 Použité zdroje informací 1/ Přestavba podkroví: izolace, vsazování oken, obkládání šikmin. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2012, 63 s. Hobík. ISBN 978-80-7236-780-1. 2/ JIŘÍK, František. Komíny. 4., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 128 s. Profi. ISBN 978-80-2474567-1. 3/ Dřevo od A do Z. 5. vyd. Překlad Lumír Mikulka. Čestlice: Rebo pro Klub čtenářů, 2013, 427 s. ISBN 978-80-255-0717-9. 4/ KOPTA, Pavel a Jana JANOUŠKOVÁ. Šikmé střechy. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 155 s. Profi. ISBN 978-80-247-3484-2. 5/ KUBĚNA, Ludvík a Jaroslav MATOUŠEK. Tesařská technologie pro 3. ročník učebního oboru tesař. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 143 s. ISBN 80-859-2008-5. 6/ MAHIEU, Claude. Úpravy půdních prostor. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008, 71 s. Moderní bydlení. ISBN 978-80-255-0027-9. 7/ PENDL, Karel. Příručka pro zedníka. 3. přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1990, 520 s. ISBN 80-0300404-7. 8/ JANÍČEK, František, Ján VOZÁR a František ZBOŘIL. Výrobní zařízení pro učební obory zpracování dřeva. 2., přeprac. vyd. Praha: Informatorium, 1995, 254 s. ISBN 80-854-2761-3 9/ STRAKA, Bohumil. Konstrukce šikmých střech. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 230 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-4205-2. 10/ HUDEC, Mojmír. Pasivní rodinný dům: proč a jak stavět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 108 s. ISBN 978-80-247-2555-0. 11/ REINPRECHT, Ladislav a Jozef ŠTEFKO. Dřevěné stropy a krovy: typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce. Vyd. 1. Praha: ABF, 2000, 242 s. ISBN 80-861-6529-9. 12/ JANÍČEK, František. Strojnictví: stroje a zařízení pro zpracování dřeva. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1996, 377 s. ISBN 80-859-2018-2. 13/ KRYTINY A STŘECH [online]. [cit. 2013-11-01].Dostupné z: http://www.krytiny-strechy.cz

14/ WIKIMEDIA, [online]. [cit. 2013-11-03].Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/ autor: Matěj Baťha 15/ HÁJEK, Petr. Pozemní stavitelství II: pro 2. ročník SPŠ stavebních. 3., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 225 s. ISBN 978-80-86817-22-4.

78

16/ HÁJEK, Václav. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních. 3., upr. vyd., V Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 2004, 327 s. ISBN 80-868-1704-0. 17/ KOHOUT, Jaroslav. Zednictví: tradice z pohledu dneška. 8., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 221 s. ISBN 80-716-9653-6. 18/ ČIHÁK, Jaroslav, KRÁLIKOVÁ, Marcela. Pozemní Stavitelství Pro 1. Ročník SPŠ Stavebních Studijního Odboru Dopravní Stavitelství a Vodohospodářské Stavby. 1. vyd. Praha: SNTL, 1988. 19/ TIBITANZL, Otomar a František KODL. Stavební technologie II: pro 2. ročník SOU učebního oboru zedník. 4., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 1996, 167 s. ISBN 80-859-2017-4. 20/ TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie III: pro 3. ročník SOU učebního oboru zedník. 5., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2006. ISBN 978-808-6817-156. 21/ SEDLÁR, Tibor. Klempířské konstrukce pro 3. ročník středních odborných učilišť. 3., aktualizované vyd. Překlad Jiří Kulišan. Praha: Informatorium, 1994, 179 s. ISBN 80-854-27516. 22/ DOSEDĚL, Antonín. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročníky SOU. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 108 s. ISBN 80-859-2006-9. 23/ MAREK, Lubor. Pozemní Stavby Pro 3. a 4. Ročník Středních Průmyslových škol Stavebních Praha: Nakladatelství technické literatury, 1967. 24/ RAMBOUSEK, František. Stavební Konstrukce Pro 2. Ročník Středních Průmyslových škol Stavebních 2. přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1969. 25/ TONDACH. Produkty [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.tondach.cz/stresnikrytina

79