Název a adresa školy:

TECHNOLOGIE TESAŘ

2

Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice Autoři: Ing. Jiří Jirout, Lenka Štěrbová – AJ, Jan Bartoš – NJ Název projektu: Inovace odborné výuky odborných oborů Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/02.0033

1

Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice Zřizovatel: Ing. Milan Randák, Jiránkova 2285, 530 02 Pardubice název ŠVP: tesař platnost ŠVP: od 1. 9. 2010 Délka a forma vzdělání: 3 roky v denním studiu Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Odborné cíle vzdělávání v předmětu technologie

Cílem vyučovacího předmětu technologie je poskytnout žákům odborné vědomosti v oblasti pracovních metod a technologických postupů souvisejících s používáním nářadí, strojů a zařízení pro tesařské práce. Žáci se seznámí s přípravou a organizací pracoviště, stanovením spotřeby materiálu i počtu pracovníků, s potřebným nářadím, pracovními pomůckami a mechanizačními prostředky. Nejdůležitější učební látkou jsou pak různé technologické postupy a normy, které žák musí při tesařských pracích správně používat. Důraz je kladen na znalosti předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožárních předpisů. Technologie je profilujícím předmětem oboru. Je úzce mezipředmětově vázán na předměty technické zobrazování, stavební konstrukce, materiály a odborný výcvik. Ve výuce jsou využívány i poznatky z všeobecně vzdělávacích předmětů, především matematiky, chemie a fyziky. Obsahem učiva 2. ročníku jsou tyto tematické celky: tesařské konstrukce pozemních staveb, nástroje a nářadí pro tesařské práce, stabilní dřevoobráběcí nástroje, zdivo, vodorovné konstrukce, úpravy povrchů a tepelné a zvukové izolace.

2

Obsah 1

TESAŘSKÉ KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB .................................................................................................... 5 1.1 DŘEVĚNÉ STROPY ...................................................................................................................................................... 5 1.2 TESAŘSKÉ KONSTRUKCE STĚN A PŘÍČEK ........................................................................................................................... 7 1.2.1 Dřevěné rámové stavby .............................................................................................................................. 7 1.2.2 Dřevěné panelové stavby ............................................................................................................................ 7 1.3 TESAŘSKÉ PODLAHY ................................................................................................................................................. 11 1.3.1 Vlysová podlaha ........................................................................................................................................ 11 1.3.2 Palubová podlaha ..................................................................................................................................... 12 1.3.3 Parketová podlaha .................................................................................................................................... 13 1.3.4 Laminátové podlahy.................................................................................................................................. 13 1.3.5 Dřevoštěpkové desky OSB ......................................................................................................................... 14 1.3.6 Cementotřískové desky ............................................................................................................................. 15 1.4 TESAŘSKÉ KONSTRUKCE ÚPRAV POVRCHŮ ..................................................................................................................... 16 1.5 POMOCNÉ TESAŘSKÉ KONSTRUKCE .............................................................................................................................. 17 1.5.1 Pažení ........................................................................................................................................................ 17 1.5.2 Vnitřní lešení ............................................................................................................................................. 21 1.5.3 Kozové lešení ............................................................................................................................................. 21 1.5.4 Pojízdná lešení........................................................................................................................................... 22 1.5.5 Žebříky s podlážkou ................................................................................................................................... 23 1.5.6 Nájezdy a rampy ....................................................................................................................................... 23 1.5.7 Vnější lešení............................................................................................................................................... 24 1.5.8 Rámová lešení ........................................................................................................................................... 31 1.5.9 Ochranné pomůcky a konstrukce .............................................................................................................. 35 1.5.10 Bednění ..................................................................................................................................................... 36

2

NÁSTROJE PRO TESAŘSKÉ PRÁCE...................................................................................................................... 46 2.1 DRUHY NÁSTROJŮ.................................................................................................................................................... 46 2.1.1 Pily............................................................................................................................................................. 46 2.1.2 Nože a frézy............................................................................................................................................... 47 2.1.3 Vrtáky a dlabací nástroje .......................................................................................................................... 48 2.1.4 Soustružnické nože .................................................................................................................................... 49 2.1.5 Brousicí nástroje........................................................................................................................................ 49 2.1.6 Otupování nástrojů ................................................................................................................................... 50

3

STABILNÍ DŘEVOOBRÁBĚCÍ STROJE .................................................................................................................. 52 3.1 PILY ...................................................................................................................................................................... 52 3.1.1 Rámové pily vertikální ............................................................................................................................... 52 3.1.2 Pásové pily ................................................................................................................................................ 53 3.1.3 Přeřezávací kotoučové pily (zkracovací pily) ............................................................................................. 55 3.1.4 Rozřezávací kotoučové pily ....................................................................................................................... 56 3.1.5 Formátovací pily........................................................................................................................................ 57 3.2 FRÉZKY .................................................................................................................................................................. 57 3.2.1 Srovnávací frézky ...................................................................................................................................... 57 3.2.2 Tloušťkovací frézky .................................................................................................................................... 58 3.2.3 Tvarovací (profilovací) frézky .................................................................................................................... 59 3.2.4 Svislé spodní frézky ................................................................................................................................... 60 3.2.5 Svislé horní frézky ...................................................................................................................................... 61 3.3 OZUBOVAČKY ......................................................................................................................................................... 61 3.4 SOUSTRUHY............................................................................................................................................................ 62 3.5 OKRUŽOVAČKY........................................................................................................................................................ 63 3.6 VRTAČKY................................................................................................................................................................ 64 3.6.1 Elektrická ruční vrtačka ............................................................................................................................. 64 3.6.2 Svislé a vodorovné vrtačky ........................................................................................................................ 65 3.6.3 Skupinové vrtačky ..................................................................................................................................... 65 3.7 DLABAČKY .............................................................................................................................................................. 66 3.7.1 Vrtací dlabačky ......................................................................................................................................... 66 3.7.2 Řetězové dlabačky .................................................................................................................................... 66

3

3.7.3 Hřebenové dlabačky .................................................................................................................................. 66 3.8 BRUSKY ................................................................................................................................................................. 67 3.8.1 Kotoučové ................................................................................................................................................. 67 3.8.2 Válcové ...................................................................................................................................................... 67 3.8.3 Pásové ....................................................................................................................................................... 68 3.9 LISY ...................................................................................................................................................................... 69 3.9.1 Lisy s rovinnými deskami ........................................................................................................................... 69 3.9.2 Lisy s tvarovacími lisovacími deskami ....................................................................................................... 70 4

ZDIVO ............................................................................................................................................................... 72 4.1 CIHELNÉ ZDIVO........................................................................................................................................................ 72 4.1.1 Výroba keramiky ....................................................................................................................................... 72 4.1.2 Cihlářské výrobky ...................................................................................................................................... 73 4.1.3 Keramické tvárnice.................................................................................................................................... 77 4.1.4 Technologie zdění ..................................................................................................................................... 79

5

VODOROVNÉ KONSTRUKCE .............................................................................................................................. 92 5.1 STROPNÍ KONSTRUKCE .............................................................................................................................................. 92 5.1.1 Stropy s ocelovými nosníky ....................................................................................................................... 92 5.1.2 Stropy s keramickými nosníky ................................................................................................................... 93 5.1.3 Stropy s betonovými nosníky..................................................................................................................... 95 5.1.4 Keramické povaly ...................................................................................................................................... 95 5.1.5 Pórobetonové stropní panely .................................................................................................................... 95 5.1.6 Železobetonové stropní desky ................................................................................................................... 96 5.1.7 Železobetonové stropní panely ................................................................................................................. 96 5.1.8 Monolitické stropy .................................................................................................................................... 97 5.1.9 Ztracená bednění ...................................................................................................................................... 97 5.2 PŘEVISLÉ KONSTRUKCE ............................................................................................................................................. 98 5.2.1 Římsy ......................................................................................................................................................... 98 5.2.2 Markýzy..................................................................................................................................................... 99 5.2.3 Balkóny ..................................................................................................................................................... 99 5.2.4 Arkýře ...................................................................................................................................................... 100 5.2.5 Lodžie ...................................................................................................................................................... 100 5.3 KLENBY ............................................................................................................................................................... 100 5.4 MAZANINY ........................................................................................................................................................... 102 5.4.1 Cementový potěr ..................................................................................................................................... 102 5.4.2 Teracová mazanina ................................................................................................................................. 104 5.4.3 Sádrové potěry ........................................................................................................................................ 104 5.4.4 Pěnobetonové ......................................................................................................................................... 105 5.5 SUCHÉ PLOVOUCÍ PODLAHY ..................................................................................................................................... 105 5.6 PODLAHOVÉ POVLAKY ............................................................................................................................................ 105 5.7 PLASTBETONY ....................................................................................................................................................... 105

6

ÚPRAVY POVRCHŮ ......................................................................................................................................... 107 6.1 DŘEVĚNÉ OBKLADY ................................................................................................................................................ 107 6.2 OMÍTKY ............................................................................................................................................................... 107 6.2.1 Příprava podkladu pro omítání ............................................................................................................... 107 6.2.2 Postup omítání ........................................................................................................................................ 109 6.2.3 Sanační omítky ........................................................................................................................................ 113 6.2.4 Strojní omítání......................................................................................................................................... 114

7

TEPELNÉ IZOLACE ........................................................................................................................................... 117 7.1 7.2 7.3 7.4

4

VLÁKNITÉ IZOLACE ................................................................................................................................................. 117 TVAROVANÉ – PĚNOVÉ IZOLACE ............................................................................................................................... 117 IZOLACE NA BÁZI DŘEVA .......................................................................................................................................... 118 SYPKÉ IZOLACE ...................................................................................................................................................... 118

8

ZVUKOVÉ IZOLACE .......................................................................................................................................... 120

9

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ......................................................................................................................... 128

1 Tesařské konstrukce pozemních staveb 1.1 Dřevěné stropy 1. Trámový strop

trámy: 16/24 cm - 20/28 cm, uložení 20 cm, vzduchová mezera 3 cm trámová kleština se závlačí na každém 3. trámu záklop: prkna tloušťka 25 mm, podbíjení tloušťka 13-20 mm, mezera 1 cm Příčka štorcka tloušťky 10 cm se zdí na příčné prkno, příčka tloušťky 15 cm se zdí na ocelový nosník, násyp nad stropnicemi musí být minimálně 8 cm.

5

2. Fošnový strop - úspora řeziva

3. Rákosníkový strop

6

1.2 Tesařské konstrukce stěn a příček 1.2.1 Dřevěné rámové stavby Charakteristika:   

malé průřezy dřeva malá vzdálenost žeber výhody: cena, variabilita

Materiál:  

dřevotřískové desky sádrokartonové desky

Spojovací prostředky: hřebíky, svorky, zvláštní hřebíky, příložky z ocelového plechu, vruty a svorníky Žebra s průřezem 6/12 cm se spojují lípnutím s prahy a rámem. Prahy a rámy se sestávají z více fošen stejného průřezu. Vzdálenost žeber je 62,5 cm. Vyztužení stěn se provádí dřevotřískovými deskami V 100 G E 1. Stropní trámy s průřezem 6/22 cm leží na rámech a jsou opláštěny dřevotřískovými deskami. Toto opláštění je podložkou pro další podlahu.

1.2.2 Dřevěné panelové stavby  

zvýšená výroba konstrukčních částí v továrně = prefabrikace složení: stěnové a stropní prvky, které přebírají jak nosné, tak výztužné úkoly

Vyztužení prvků: a) vzpěrami mezi vnějším obložením b) vlastním obložením (z přilepených nebo přibitých dřevotřískových desek, nebo z úhlopříčného bednění) Požadavky na panely:     

tepelná a zvuková izolace únosnost šířka do 90 do 120 cm, někdy až celá stěna budovy v jednom kuse (do 16 m) úplná instalace hotová povrchová úprava

7

Druhy povrchů stěn: a) jednovrstvé b) dvouvrstvé A) Jednoplášťové prvky vnějších stěn = sendvičové panely složení: vnější obložení, nosný dřevěný rám, tepelná izolace, vnitřní obložení tloušťka: 10 – 14 cm izolační vlastnosti: dobrá tepelná izolace, malé zvukově izolační vlastnosti (nízká hmotnost) výroba:   

rám: podle velikosti rozdělen několika stojkami (jejich vzdálenost: 40 – 60 cm – dle druhu obložení) rám: oboustranně obložen meziprostor: zcela nebo částečně vyplněn rohoží z minerálních vláken ve funkci tepelné izolace (tloušťka izolační vrstvy větší než 10 cm)

vhodné vnější obložení: a) lehké stavební desky z dřevité vlny - připevňují se na dřevotřískové desky a následně se omítají - omítka se nanáší po konečné montáži (nepoškodí se povrch při přepravě a překryjí se spáry mezi panely) b) dřevotřískové desky (V 100 G E 1)  nátěr z umělé pryskyřice na vnějším povrchu už z výroby  po montáži se na vnějších stěnách nemusí provádět žádné práce c) profilované desky nebo desky s hladkou hranou  svisle nebo vodorovně umístěné  mohou se připevnit již ve výrobním závodě (zkrácení doby montáže) nebo při montáži na staveništi (nevznikají škody při přepravě) Výhoda bednění prováděné na smontované budově: nemusí se dodržovat šířka jednotlivých panelů, takže se bedněním překryjí styčné spáry mezi panely. vhodné vnitřní obložení: a) lehčené dřevotřískové desky  dobrá tepelná izolace b) dřevěné bednění c) sádrokartonové desky

8

Prostor mezi vnějším obložením a tepelnou izolací vyplňuje: 1. fólie propouštějící páru → ochrana před provlhčením izolační vrstvy (vodní páry vznikající uvnitř musí unikat ven) 2. parotěsná zábrana – ve vlhkých prostorách (koupelna, kuchyň) Nejlepší jsou panely o velikosti místnosti – vyhneme se spárám. Výroba velkých panelů: 1. Na pracovním stole se rozloží nařezaná dřeva pro rám (horní a spodní pás, příčník, stojky, příp. podpěry). 2. Části se spojí zapuštěním ocelových příložek nebo hřebových desek. 3. Na vytvořený rám se položí fólie a vnitřní obložení. 4. Dřevotřískové desky se naklíží a dodatečně přibijí. 5. Vytvořená stěna se celá otočí. 6. Mezi příčlemi se přesně zalícuje tepelně izolační vrstva a přilepí se proti posunu. Pokud je tepelná izolace složena ze dvou vrstev, musí se styky vystřídat. 7. Přišroubuje se vnější obložení. Výhoda stěn: velká tuhost, odolnost → osazení oken a dveřmi se může udělat už ve výrobě Úpravy spár:   

nutné pro dobrou tepelnou, zvukovou izolaci a odolnost proti vlhku, pro stabilitu budovy spojení panelů: kovové profily, kování, nebo vložené dřevěné klínovité pero utěsnění spár: jednoduché nebo dvojité žlábky, pera, spojení na polodrážku

Kotvení:     

v patě se musí panely kotvit k soklu jako prahy hrázděných staveb panely musí přesahovat cca 2 cm přes sokl → nezatéká voda sokl musí být vysoký cca 30 cm → zábrana proti odstřikující vodě spojení stěnových panelů se stropními panely nebo trámy: svorníky nebo stavebním kováním spojení vnitřních panelů s vnějšími panely stěn: bez spár nebo s překrytými spárami (pokud je vnitřní obložení z dřevěného bednění nebo dřevotřískových desek) B) Dvouplášťové panely vnějších stěn

složení: sendvičové prvky s předsazenou vnější vrstvou (desky z vláknitého cementu nebo dřevěné bednění) výhoda: oddělení vnější vrstvy a vnitřní části stěny → lepší tepelná a zvuková izolace, odolnost proti povětrnostním vlivům nevýhoda: nižší stupeň prefabrikace pro vnější stěny ← vnější plášť stěny se provádí po montáži jednotlivých panelů přibitím nebo připevněním vruty na pomocné latě

9

Úpravy spár  

pro tuhost konstrukce spáry jsou zakryty vnějším bedněním

Připojení:  

u prahu panelů musí předsazené bednění přesahovat přes základ → odkapávání dešťové vody ostatní požadavky stejné jako u jednovrstvových dřevěných panelových staveb C) Panely vnitřních stěn – lehké oddělovací stěny (příčky)

materiál: pevné (mohou přenášet i zatížení) nebo posuvné stěnové panely lehké dělící stěny:   

nezatížené vnitřní stěny staví se nezávisle na nosných stěnách plošná hmotnost nepřesahuje 50 kg/m2

Montáž panelů: - stabilně nebo přemístitelně - jednovrstvé nebo dvouvrstvé - prostory musí být odděleny zvukovou izolací - podle požadavků na ni se stěny provádějí jednovrstvé nebo dvouvrstvé a) Jednovrstvé panely: složení: dřevěná žebra, oboustranně potažena deskami, meziprostor vyplněn vláknitou zvukovou izolací b) Dvouvrstvé panely: složení: dva od sebe oddělené dřevěné rámy, jednostranně potažené, meziprostor vyplněn dvěma vrstvami vláknité izolace vrstvy se nesmí spojovat → vznik zvukových můstků Použití: - dřevěné panelové stavby, zděné stavby (školy, nemocnice, správní budovy) Montované příčky: - nejužívanější - oboustranně obložené s uchycením na stojinách - jednovrstvé i dvouvrstvé

10

Stojiny: materiál: kovové profily nebo dřevo Obložení: materiál: sádrokartonové desky, sádrovláknité desky, dřevité desky D) Střešní panely složení: oboustranně obložená dřevěná žebra obložení: dřevěná bednění, dřevotřískové desky, překližky tepelná izolace: rohože z minerálních vláken mezi žebry velkost: šíře 90 – 240 cm na rozpětí až 10 m podmínky použití:  

jako vodorovné nosné prvky: nutnost obložení spojit s dřevěnými žebry hřebíky, vruty nebo lepením nutnost sešroubování nebo zaklínování panelů odolnost proti posuvu, tlaku a tahu

Montáž: 1. Na hotový základ nebo strop nad sklepem se postaví nosné a výztužné stěnové panely, které se zakotví do základu a pod dobu montáže zajistí opěrami. 2. Namontují se nenosné prvky (hlavně vnitřní příčky) a spojí se s nosnými stěnami. 3. Pokládají se střešní panely, které se spojí se stěnami. 4. Pokud se nejedná o plochou střechu, postaví se krov.

1.3 Tesařské podlahy 1.3.1 Vlysová podlaha  

vlysy lepeny na cementový potěr /VLYSEX/ dříve přibíjeny řemenově, šachovnicově nebo na rybinu na prkna na dřevěných polštářích uložených ve škvárovém násypu /suchá bez síry/

11

1.3.2 Palubová podlaha 

dlouhá prkna / palubky/ přibita na nosný rošt



12

1.3.3 Parketová podlaha 

vlysy sesazeny do čtverců nebo obdélníků (parket nebo lamel)

1.3.4 Laminátové podlahy Dělení podle tvrdosti jádra a) středně tvrdé MDF b) tvrdší HDF Dělení podle zátěže – třída namáhání Stupeň zátěže se značí piktogramem panáčka (1 – 3) normálně, středně, vysoce namáhané typy podlah se dělí na 2 (bytová) a 3 (komerční) a) obytné: 21 – 23 b) kancelářské 31 – 33 Třída zátěže 21 - obytná oblast s malým, nebo občasným používáním (např. ložnice, pokoj pro hosty) Třída zátěže 22 - obytná oblast s trvalým běžným používáním (obývací pokoj, jídelna, vnitřní chodby) Třída zátěže 23 - obytná oblast s intenzivním používáním (schodiště, vstupní chodby, kuchyně) - -pro krátké přecházení v botách, ne však na trvalé chození bez přezutí - nohy nábytku je potřeba podložit filcovou podložkou, kovová kolečka nahradit umělými Třída zátěže 31 - oblast veřejných objektů s malým nebo občasným používáním (hotelové pokoje, konferenční místnosti, malé kancelářské prostory) - pro krátké přecházení v botách, ne však na trvalé chození bez přezutí - nohy nábytku je potřeba podložit filcovou podložkou, kovová kolečka nahradit umělými Třída zátěže 32 - oblast veřejných objektů s trvalým normálním používáním (jesle, kanceláře, čekárny, hotelové haly, butiky)

13

-

na trvalé chození bez přezutí žádné poškození vlivem nohou nábytku nesmí být viditelné, žádná změna vhledu nebo poškození vlivem nábytkových koleček nesmí být viditelná

Třída zátěže 33 - oblast veřejných objektů s intenzivním používáním (chodby, velkoplošné kanceláře, obchodní domy, víceúčelové haly, školní třídy) - žádné poškození vlivem nohou nábytku nesmí být viditelné, žádná změna vhledu nebo poškození vlivem nábytkových koleček nesmí být viditelné Postup pokládky podlahy A) Systém pero-drážka - typ podlah, které se lepí ve spojích (lepené podlahy) - díky lepení je podlaha částečně chráněna proti vlhkosti - nevýhodou systému je nemožnost výměny poškozené lamely 1. Dřevo skladujeme 3 dny v budoucí teplotě a rozbalujeme těsně před montáží. 2. Vyměříme pravý úhel, koncovým zbytkem palubky začínáme další řádek – dilatace u stěny činí 1 cm. 3. Lepidlo D3 (do vlhka) nanášíme dle výrobce, pokud nahoře vystupuje, přebytky odstraníme. Stahujeme kurtovými stahováky.

-

-

-

B) Systém mechanických zámků typ podlahy, která se bez lepení pouze skládá do sebe výhodou systému je rychlá pokládka, možnost výměny lamely a případné složení podlahy při stěhování spoje mechanických zámků jsou chráněny proti vlhkosti impregnací voskem ve výrobě systém je dražší než systém lepené podlahy Uniclic – bez lepidla

1.3.5 Dřevoštěpkové desky OSB Typy OSB desek OSB desky se dělí na čtyři základní skupiny podle typu oblasti použití:    

OSB/1 - desky pro všeobecné účely a pro použití v interiéru v suchém prostředí OSB/2 – desky pro použití v suchém prostředí OSB/3 – desky pro použití ve vlhkém prostředí OSB/4 - zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí

Použití OSB desek v podlahových konstrukcích Mezi deskami, které nejsou spojeny na pero-drážku, se zachovává dilatační spára 3 mm. V případě spojení OSB desek na pero-drážku s prolepením se doporučuje zachovat dilatační spáru 15 mm od stěn.

14

Stropní desky se k trámům připevňují buď konvexními hřebíky, nebo vruty. Délka hřebíku je stanovena jako 2,5 násobek tloušťky desky, minimálně však 50 mm, u vrutů minimálně 45 x 4,2 mm Hřebíky se na okrajích desek umisťují v maximální rozteči 150 mm, v poli 300 mm při minimální vzdálenosti 10 mm od okraje desky. V případě plovoucích podlah je roznášecí vrstva tvořena a) jednou vrstvou OSB desek o tloušťce 18-22 mm - při nízkých soustředěných zatíženích zejména nad stykem desek b) dvěma vrstvami OSB desek o tloušťce 15-18 mm - ve většině případů (hlavní osy obou vrstev jsou na sebe kolmé a jednotlivé vrstvy desek jsou k sobě slepeny, nebo jsou provrutovány).

1.3.6 Cementotřískové desky 

2x deska CETRIS o rozměrech 24/ 1 250 / 625 cm

 pero a drážka (P+D) – sešroubovány navzájem po 60 cm s překrytím o ½  

na dřevěném roštu nebo deskách Orsil T-P dilatace u stěn

15

1.4 Tesařské konstrukce úprav povrchů 1.     

16

Palubky šroubujeme nebo častěji přibíjíme na dřevěný rošt (šroubovaný, vyrovnaný) smrk, modřín rubová strana impregnována, odvětrání konstrukce uvnitř roštu tepelná nebo zvuková izolace Orsil, Rotaflex

2.    

Aglomerované desky rozvláknění dřevního odpadu, lepidlo, lisování bez povrchové úpravy cementotřískové desky Cetris s povrchovou úpravou plastová fólie imitující např. dřevo (WERZALIT, ABITIBI), dýhu (lamely ATEX i fólie)

1.5 Pomocné tesařské konstrukce 1.5.1 Pažení 1. zakládání v otevřené stavební jámě přirozený sklon zeminy - obvykle 1 : 1,5

2. v rýhách a stavebních jámách roubení - proti zasypání a) příložné roubení s pažením svislým – pažiny svisle

17

b) příložné roubení s pažením vodorovným – pažiny vodorovně

18

c) roubení do zápor

d) roubení hnané – ocelové štětovnice Union a Larsen

e) roubení velkoplošné - ocelové pažící boxy nebo slitiny + dřevo

19

f) opěrné zdi a piloty

železobetonové piloty s převázkou

20

mikropiloty s vloženou výztuží

1.5.2 Vnitřní lešení Lešení musí od výšky 2,5 m provádět lešenář s platným průkazem pro daný typ lešení. Prohlídky lešení: každý měsíc, pojízdné lešení po 14 dnech, vždy po vichřici. Konstruováno je pro takovou výšku, aby pracovníci dosáhli pohodlně na stropní konstrukci omítky, malby, rozvody elektro, vzduchotechniky (podlaha od stropu - výška postavy +10 cm (pěst)).

1.5.3 Kozové lešení Kozy A) dřevěné - pracovní podlahu tvoří přímo lešeňové podlážky - při větších rozpětích leží podlážky na hranolech a svlaky jsou uvnitř - nutná stejná vzdálenost svlaků, pro větší zatížení - středový hranol

B) kovové - sklopné

21

C) kovové – výsuvné - pracovní podlahu tvoří přímo lešeňové podlážky - při větších rozpětích leží podlážky na lešeňových trubkách nebo hranolech

Zásady BOZ:   

výška lešení od 150 cm - dvoutyčové zábradlí, horní trubka ve výšce 110 cm nad podlahou mezery mezi prkny max. 3 cm, pro kolečka 1 cm, mezi stěnou 25 cm Výstupky do 3 cm, kolečka 1 cm

Kozlíkové lešení HAKI IV - Ocelové kozlíky jsou opatřeny výsuvnými teleskopy - stavitelné po 40 cm. Výška podlahy je od 110 do 150 cm. - spojují se 1) podélníky HAKI IV - délky 3 a 2,4 m (2 m) 2) příčníky a) dvoutyčovými (Vierendelovy konstrukce) délky 1,2 m b) jednotyčovými délky 66 a 99 cm nosnost pole: při rozměrech 1,32 / 3,05 m je 300 kg/m2 povrchová úprava: disperzní barva nebo žárově pozinkováno

1.5.4 Pojízdná lešení 1. HAKI NORMAL - z dílců HAKI IV (pole o rozměrech: 1,32 / 3,05 / 2,04 m, výška až 9,0 m): 1) sloupky - délka 3 m (2,72; 1; 1,5; 2; 2,5 m) s 32 třmeny ve 4 skupinách po 0,68 m (0,50 m) 2) podélníky HAKI IV - délky 3 a 2,4 m (2 m) 3) příčníky - dvoutyčové (Vierendelovy konstrukce) - délky 1,2 m; jednotyčové délky 66 a 99 cm 4) zábradlí 1,2 m (2; 2,4; 3 m)

22

5) pojízdný podvozek na 4 natáčecích bržděných kolech pro výšky nad 5 m s šroubovatelnými opěrkami 6) zavětrování - ocelová lanka s řetězem a napínací pákou upevněna diagonálně pro podélné ztužení, nebo tyčové diagonály se šroubovatelnými objímkami 7) okopná prkna 8) žebříky 2. BOSS - hliníkové lešení -

žebříkové rámy se dvěma a čtyřmi příčníky výška 200 (+žebřík), 150 a 100 cm, šířka 145 cm výška podlahy 16 m bez kotvení nosnost 950 kg / sestava ztužení (vodorovné a diagonální) – hákové ukončení s pružnou záklopkou podlážky (pevné a s průlezem) - hliníkový rám a vodovzdorná překližka; čtyři háky na rám, rozměry: délka 180, 250 a 320 cm, šířka 60 cm nánožky s kolečkem a brzdou okopná prkna

3. LAYHER - 75/180 cm - 280/280 cm - výška až 14,5 m

1.5.5 Žebříky s podlážkou Hymer (hliníkové) - dva žebříky délky 1,47 a 2,32 m spojeny speciální podlážkou 150/33 cm - výška podlahy max. 80 cm

1.5.6 Nájezdy a rampy -

šířka pro chůzi: 75 cm v jednom směru, 120 cm pro kolečka sklon rampy: 1 : 3 pro chůzi a 1 : 5 pro kolečka, při prudším sklonu zarážky po stranách po 50 cm nejvyšší bod rampy 150 cm nad terénem – musí být dvoutyčové zábradlí!

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4.

Vyjmenuj a popiš jednotlivé druhy vnitřních lešení a jejich použití. Jaký účel u lešení plní zarážka? Od jaké výšky lešeňové podlahy se musí používat zábradlí k zajištění volného okraje? Jaké zásady BOZ musíme dodržovat při práci na lešení?

23

1.5.7 Vnější lešení Dělení lešení podle účelu: 1. pracovní 2. vysunutá 3. prostorová 4. vysoká (nad 32 m) 5. výtahové věže 6. podpěrná 7. ochranné a záchytné konstrukce Podmínky pro stavbu lešení:   

nad výšku podlahy 2,5 m stavějí lešenáři (písemné předání ve stavebním deníku) prohlídky každý měsíc, pojízdná po 14 dnech; vždy po vichřici výška lešení od 150 cm musí být stavěno dvoutyčové zábradlí, horní trubka ve výšce 110 cm nad podlahou mezery mezi prkny max. 3 cm, pro kolečka 1 cm, mezi stěnou vzdálenost lešení od stěny 25 cm výstupky do 3 cm, kolečka 1 cm

 

1. Trubková lešení Sada 

105 ks – 6 m, 140ks – 4 m, 175 ks – 2 m, 3 ks – 2m, 650 sponek, 160 píšťal, 30 patek a 400 podlážek

Patky 

ocelové, na dřevěných pražcích nebo fošnách

Sloupky   

Ø50 mm(JS 40 mm) 6 a 4 m prostřídaně nastavovací spojky (píšťaly, doutníky)

Příčníky     

24

2m sponky zespodu vzdálenost sloupků dle svlaků podlážek šablona cca 156 cm osově výška po 2 m (rozpočítat odshora stavby)

Podélníky   

4 a 6 m prostřídané nastavovací spojky - uvnitř sloupků a uprostřed sponky shora

Ztužení   

podélné zavětrování - připevněny sponkami na příčnících, nesmí se nastavovat příčné zavětrování – připevněny na podélnících vodorovné ztužení - pod první podlahou; max. 2,2 m nad terénem

Podlážky  

rozměry: 150 x 50 cm se 4 svlaky mezery mezi prkny nebo podlážkami max. 3 cm; u dopravy kolečky 1 cm, u sloupků 6 cm

Nosnost   

délka pole 3 m (6 podlážek) - 75 kg/m2 délka pole 2,55 m - 125 kg/m2 délka pole 2,05 m - 175 kg/m2

Zábradlí   

do 1,5 m jednotyčové od 1,5 m dvoutyčové výška nad podlahou 110 cm

Okopná prkna  

prkna šířky 15 cm nastojato sponka shora, na venkovní straně uvnitř sloupků

Kotvení  

kotvy do fasády - vždy na krajích a u průlezů jsou po 4 m, ostatní po 8 m vystřídaně šikmé vzpěry připevněny sponkami na podélníky- zajištění kolíky nebo fošínkami proti zatlačení

Žebříky    

dřevěné nebo ocelové otvory 50/60 cm, nesmí být pod sebou madlo v dosahu 1,1 m zajistit proti uklouznutí

25

Uzemnění 

přesahuje-li lešení nad střechu nebo atiku - 1 na 30 m délky

Postup montáže lešení:  Vyrovnáme terén a položíme na něj podkladní fošny nebo pražce.

   

26

Na nánožky stavíme stojky střídavě 4 a 6 m. Na stojky připevňujeme pomocí sponek příčníky – sponky zespodu. Mezi stojky na příčníky připevňujeme podélníky – sponky shora na podélníky. Vzdálenost stojek měříme šablonou – dle vzdálenosti svlaků podlážek.

 



Kontrolujeme svislost a vodorovnost trubek. Trubky nastavujeme pomocí spojek – píšťal.

Podélné zavětrování připevňujeme na příčníky – nenastavujeme je.

27



Příčné ztužení provádíme na podélníky -



Kotvíme na hmoždinky do fasády.

ráčny.

 Na venkovní sloupky připevníme okopná prkna a zábradlí.



28

Přišroubujeme uzemnění.

Lešení typu Haki IV Šroubové patky  

nánožky: délka 45, 60 a 80 cm pevné, výkyvné a sklopné

Sloupky  

délka 3 m (2,72; 1; 1,5; 2; 2,5) m s 32 třmeny ve 4 skupinách po 0,68 m (0,50 m) nastavování pomocí přírub s bajonetovým spojem se 3 (2) nýty

Podélníky   

dvoutyčové (Vierendelovy konstrukce) délky 3 a 2,4 m (2 m) 2 trny do 2 třmenů - zajištění západkou

Příčníky   -

dvoutyčové délky 1,2 m 2 trny do 2 třmenů - zajištění západkou Jednotyčové délky 66 a 99 cm 2 trny do 2 třmenů - zajištění západkou

Podlážky 

rozměry: 135 / 50 cm.

29

Zábradlí Nosnost pole 

při rozměrech 1,32 x 3,05 m - 3 kN / m2 (300 kg/m2)

Zavětrování  

ocelová lanka s řetězem a napínací pákou diagonálně – podélné ztužení

Žebříky

Okopná prkna Povrchová úprava 

30

disperzní barva nebo žárové pozinkování

Kotvení

1.5.8 Rámová lešení    



pro výšky do 80 m bez speciálního návrhu výhody: rychlost, bezpečnost, životnost základ: ocelový nebo hliníkový rám výšky 2 m (nahrazuje sloupky a příčníky) šířky rámů: a) fasádní: 70 cm, nosnost 200 kg/m2 b) pro zdění: 100 cm, nosnost 600 kg/m2 SPRINT (Kovona Karviná), HÜNNEBECK, RUX, ALFIX, PERI

31

Konzoly   

30 - 75 cm SPRINT šroubové objímky pevně na rámu



130 cm (3 kN/m2) - BLITZ –LAYHER

Dělený rám  

PERI UP montáž se zábradlím horního patra

  

32

vyšší bezpečnost kolem potrubí menší váha



nosnost 450 a 600 kg / m2

Podlážky a) fošnové

b) hliníkové nebo ocelové – (děrované nebo rýhované)

c) hliníkový rám a vodovzdorná překližka

Uchycení podlážek a) na trny – RUX b) na třmeny - BLITZ –LAYHER c) na bajonet - SPRINT

33

Zábradlí  

dvoutyčové, (jednotyčové) do třmenů

Ztužení  

podélné, příčné a diagonální tyčové - na trny se západkou

Kotvení   

na hmoždinky do fasády 1 kotva cca na 24 m2 SPRINT

Podchozí rámy  

šířka 2,2 m SPRINT

Příhradové nosníky nad průjezdy  

34

4, 5 a 6 m SPRINT

Další součásti - zarážky, - stavitelné patky nánožky - vysunutí 20 – 40 cm nebo 1/4 vřetena ve sloupku, - šroubové objímky pro napojení v rozích, - schodiště.

1.5.9 Ochranné pomůcky a konstrukce 1. Ochranné pásmo pod pracovištěm:    

1,5 m při výšce lešení 10 m 2 m do 20 m 2,5 m do 30 m 1/10 výšky objektu, pod šikmou střechou od 250 + 0,5 m

2. Kladky a vrátky 

1 m přes půdorys

3. Dvoutyčové zábradlí 

výška 1,1 m 4.

Ochranné zábradlí

 provizorní u schodišť  ohrazení - šikmo před fasádou  výška až 6 m  sklon 15 o - 60 o  ochranná síť přesah 1,5 m  lešení - pod šikmou střechou (jeden sloupek venku a druhý uvnitř; kotvení skrz okno nebo otvor ve fasádě, podlaha široká 60 cm

5. Záchytné ohrazení    

lešení, stříška a síť bezpečnostní síť z chemických vláken max. 6 m pod pracovištěm, nutný prostor pro napnutí stříška - výška 2,1 m pro průchod osob a 4,2 m pro auta plachty a sítě - zateplení s vytápěním, ochrana před pádem - podstatně zvýšit počet kotev!

35

6. Bezpečnostní pás  

pád do hloubky 0,6 m kontrola 1 x za 2 roky a před použitím

7. Bezpečnostní postroj     

pád do hloubky 1,5 m bez tlumiče a 4 m s tlumičem; volný prostor 6 m nosnost úchytu: 15 kN (1 500 kg) PROTECTA - nosnost 2 000 kg, PAD popruhy šířka: 45 mm zádové, hrudní a stehenní uchycení + vyztužení bederním pásem + sedačka pro trvalé zavěšení protipádová zařízení a bezpečnostní brzdy pro pád 0,6 m a zatížení do 150 kg, tlumiče pádů

8.

Uzavřené shozy nebo ohrazení 

zákaz shazování plechů (plachtí), krytiny, podlážek a desek

Přerušení práce       

bouře vítr nad 8 m/s (od výšky 20 m měřidlo síly větru) silný déšť sněžení vytváření námrazy teplota pod -10 0C

dohlednost do 30 m

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jaký je účel lešení a jak se dělí? 2. Popiš postup montáže jednotlivých druhů lešení. 3. Jaké jsou ochranné prostory kolem lešení při různých výškách 4. Vyjmenuj podmínky, kdy se musí přerušit práce na lešení z povětrnostních důvodů. 5. Vyjmenuj pravidla BOZ při stavbě a práci na lešení.

1.5.10 Bednění A. 1. -

36

Druhy bednění: Klasické dřevěné prkna, fošny, hranoly, podlážky, vodovzdorná překližka spojování hřebíky, svorníky (šroub se závity, 2 podložkami a maticemi) a rádlovacím drátem o  3 – 10 mm (zatočit např. pomocí roksoru)

2. Systémová velkoplošná bednění a) podle účelu: stropní, stěnová, univerzální b) podle nosnosti: lehká, střední, těžká Výhody: - obrátkovost až 100 x - úspora řeziva - rychlost a snadnost montáže - bezpečnost - kvalita Lehká bednění - rám z hliníkových slitin s vodovzdornou překližkou (tloušťka 4 – 21 mm) nebo plastovou deskou - nosníky dřevěné příhradové (Peri) nebo plnostěnné (DOKA); výška 16,20,24 cm Těžká bednění - ocelový rám a nosníky - vyšší nosnost umožňuje betonáž vyšších vrstev Rozměry plošných dílců násobky 50 cm – např. 150 x 25 cm; 50 cm; 75 cm – systémové bednění (SB) násobky 15 cm – 30 / 120 cm – 90 / 150 cm (Frami – DOKA) 270/240 cm (Trio – PERI)

37

Spojování klínovými spojkami

závitovou tyčí a křídlovými maticemi

v plastových trubicích – rozpěry B.    

Hlavní zásady při sestavování bednění Kdo bední, ten betonuje → ručí za bednění! Betonujeme po ½ m vrstvách + hutníme vibrátory. Při bednění myslíme na odbednění (směr hřebíků, sloupky) a bezpečný přístup pro železobetonáře. Odbedňujeme jen na příkaz stavbyvedoucího! (bočnice za 1 – 2 dny; sloupky a dna za 5 – 28 dní, případně déle (nesou horní podlaží).

1. Patky Druhy:   

zapuštěné do terénu částečně zapuštěné do terénu nezapuštěné do terénu

Postup:    

Zhutníme terén. Bednění podsypeme štěrkem. Vybetonujeme vodorovný podkladní beton do trubek nebo hranolů (o něco širší než je zakreslen v plánu). Nastřelovacími hřeby kotvíme roznášecí nebo vodící prkna (hřeby určují přesnou polohu bednění).

Dřevěné bednění  

38

Dvě bočnice dle šířky základu zapřeme do svlaků delších bočnic. Provedeme rádlování nebo protáhneme svorníky skrz hranoly.

Systémové bednění 

 

Bednící dílce propojíme s vnějšími rohy klínovými nebo spojovacími svěrkami. Delší dílce propojíme spínacími tyčemi s hvězdicovou maticí. Případný druhý a třetí stupeň bednění bedníme na beton 1 stupně.

2. Pásy a stěny Postup: 

Prkna bočnic spojíme svlaky po 60-80 cm (svlaky zapuštěné, částečně zapuštěné a nezapuštěné

do terénu).

39

Nízká stěna 

2 vodorovné stahovací hranoly položíme přes svislé svlaky, provedeme rádlování, uložíme vzpěry a rozpěry.

Vysoká stěna 

Stahovací sloupky umísťujeme po 80 cm; vodorovné trámky (pražce) po 1 m, první 30 cm nad terén.

Systémové bednění      

40

Vyšší stěny zajistíme vodorovnými ztužujícími nosníky. Bedníme 1 stěnu + vzpěry. Zhotovíme výztuž. Bedníme druhou stěnu. Uložíme vzpěry a rozpěry. Bednění stáhneme táhlem.

3. Sloupy  Na připravené segmenty ztužujících věnců přibíjíme prkna po 50 cm (viz. patní věnec).

Kruhová a oválná ocelová bednění

Kruhová papírová bednění - vrstvené s PE folií - jednorázové - délka až 7 m,  20 – 80 cm - pomocí polystyrénových vložek lze jimi zhotovit i obdélníkový a čtvercový průřez

4. -

Stropy Dřevěné stojky položíme na roznášecí prkna a klíny a zavětrujeme je po 1 m. Vodorovné ližiny zajistíme příložkami. Pražce položíme kolmo na ližiny po 50 cm. Navrch usadíme prkna a překližkové desky.

41

Trámy     

42

Dno posadíme na vodorovné sedlo. Na dno postavíme svislé svlaky. Bočnice pokládáme po 50 cm. Vzpěry a záložky opřeme na bočnici. Uložíme nosné prkno nebo nosník pro pražec bednění desky.

Ocelové sloupky s padacími hlavami – Skydeck- umožňují demontáž stropních desek a případných nosníků, ale stále podpírají stropní konstrukci.

5. Věnce V obvodovém zdivu musíme zamezit tepelným mostům vložením polystyrenu čedičové vaty, nebo tak, že vnější stranu vyzdíme z věncovek příslušného materiálu s tepelnou izolací.

43

Posuvné bednění Bednící prstenec šplhá do výšky pomocí několika hydraulických zvedáků po výztuži železobetonové konstrukce. Postupně se navařuje. Nepřetržitá betonáž se provádí po cca 1 – 1,5 m denně.

Překládané šplhací bednění – stěna šplhá po konzolách zapuštěných do betonu

Tunelové bednění – prstenec popojíždí po vodorovných kolejnicích - pro stavbu tunelů, hotelů a administrativních budov

44

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jaký je účel bednění železobetonových konstrukcí? Jak dělíme bednění dle materiálu? Charakterizuj rozdělení bednění dle konstrukce. Popiš postup při zhotovení jednoduchého základového pásu. K jakému účelu se při stavbě bednění používá rádlovací drát? Popiš postup zhotovení bednění jednoduché základové patky.

45

2 Nástroje pro tesařské práce 2.1 Druhy nástrojů = výkonná část dřevoobráběcích strojů, která bezprostředně působí na obráběný materiál - měníme jimi tvar, rozměry a kvalitu povrchu obráběných výrobků Normalizované nástroje se dělí: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

pily nože frézy vrtáky záhlubníky dláta soustružnické nože brousicí nástroje

2.1.1 Pily = řezné nástroje s více řeznými hranami, který rozděluje dřevní hmotu řezáním Druhy pil: 1. 2. 3. 4.

pilové pásy pilové kotouče pilové řetězy válce

Pilové nástroje jsou charakterizovány tvarem, velikostí, počtem zubů a řeznými úhly. Vhodný nástroj vybereme podle těchto parametrů:    

obráběná plocha - odebíráme z ní třísku nebo několik třísek plocha řezu - vznikne na obrobku relativním pohybem ostří a obrobku a je vytvořena ostřím nástroje rovina řezu = tečna k ploše řezu v místě styku ostří s plochou řezu základní roviny = rovina kolmá k ploše řezu a prochází ostřím

Základní prvky nástrojů: 1. břit = klínová část nástroje vytvořená dvěma plochami (čelem a hřbetem), je to funkční část 2. čelo = plocha, po níž klouže tříska při svém pohybu z místa řezu 3. hřbet = plocha obrácená k ploše řezu Řezné úhly nástroje: 1. úhel hřbetu α – svírá hřbet nástroje s rovinou řezu, určuje se jako úhel mezi hřbetem a tečnou k řezné kružnici (rotační nástroje) nebo mezi hřbetem a hrotnicí (pilové pásy)

46

2. úhel břitu (ostří) β – úhel mezi čelem a hřbetem 3. úhel čela γ – mezi rovinou čela a základní rovinou, mimo pracovní polohu se určuje pomocí kolmice ke hrotnici (pilové pásy) 4. úhel řezu δ – je součet úhlů α + β Pilové pásy = obráběcí nástroje pásové pily 1. pilové pásy s trojúhelníkovým ozubením - na univerzálních pásových pilách 2. pilové pásy s trojúhelníkovým a vlčím ozubením - na pásových pilách s posouvacím zařízením Pilové kotouče = obráběcí nástroje kotoučových pil Druhy kotoučů podle ozubení: 1. s vlčím ozubením 2. s trojúhelníkovým ozubením (souměrným a nesouměrným) 3. s ozubením a řeznými hranami ze slinutých karbidů aj. Druhy kotoučů podle průřezu: 1. 2. 3. 4. 5.

přímé podbroušené seřezávací (pravé a levé) souměrné seřezávací vpravo vypouklé

Výběr kotouče záleží na technologickém předpisu (obráběný materiál, způsob řezání, požadovaná kvalita). Pilové řetězy = používají se hlavně k příčnému řezání při přeřezávání kmenů Řetěz se skládá z článků spojených nýty. Používají se převážně řetězy hoblovací, které mají jeden typ zubů. Omezovač třísky, umístěný na témže článku vždy před zubem – určuje tloušťku třísky a vyklízí třísky z řezné spáry.

2.1.2 Nože a frézy Nože = obráběcí nástroje pro frézky, zejména srovnávačky, tloušťkovačky a tvarovačky. Druhy hoblovacích nožů: 1. bez výřezů

47

2. s otvory 3. s výřezy Břity bývají opatřeny destičkami ze slinutých karbidů. Nože se upevňují do nožových hřídelí a hlav. Frézy = obráběcí nástroje zejména pro spodní a horní frézky a čepovačky. Druhy fréz:     

celistvé kotoučové stopkové se vsazenými zuby nebo noži dělené

Kotoučové frézy 

na frézování boků desek, lišt a hranolků, zejména pro spárovací a tvarovací frézování na spodních frézkách

Stopkové frézy  

na frézování rybin v čelních bocích a plochách dílců na tvarové frézování na horních frézkách

Frézy se vsazenými zuby nebo noži  

na frézování boků desek a hranolků, zejména při tvarovém frézování na tvarovačkách skládají se z těla frézy (nožové hlavy, do ní se vkládají pevné nebo vyměnitelné zuby nebo nože) a z těla nástroje

Dělené frézy  

mají 2 a více části, které se navzájem sešroubují v jeden celek používají se na frézování profilů okenních a dveřních rámů na tvarovacích frézkách

Dvouzubé čepovací frézy Diskové soupravy čepovacích fréz 

mají vsazené zuby

2.1.3 Vrtáky a dlabací nástroje = nástroje vrtaček a dlabaček Vrtáky Druhy vrtáků: 1. pro podélné vrtání 2. pro příčné vrtání 3. speciální

48

Vrtáky na podélné vrtání 

pro vrtání do dřeva ve směru dřevních vláken

Vrtáky na příčné vrtání 

na vrtání do dřeva ve směru dřevních vláken

Speciální vrtáky   

záhlubníky pro zahlubování otvorů zátkovníky kolíkovací vrtáky (levé a pravé)

Dlabací nástroje Druhy dlabacích nástrojů: 1. dlabací vrtáky 2. dlabací řetězy 3. strojová dláta Dlabací vrtáky 

patří do skupiny čelních stopkových fréz, které mají dva druhy řezných hran (čelné na vrtání a tvarování dna dlabů a boční na frézování dlabů po délce, bočné řezné hrany jsou buď rovné, spirálové, nebo zubaté s funkcí lamače třísek)

Dlabací řetěz   

mnohazubý nástroj spojený do zubových článků, které tvoří nekonečný řetěz články spojeny čepy nevýhody: menší výkonnost, menší přesnost, zaoblení spodní části dlabu

2.1.4 Soustružnické nože = obráběcí nástroje soustruhů Druhy: a) pro ruční soustružení  nůž na čisto  nůž na hrubo a oblé žlábky  nůž na úhlové přechody  nůž na vnitřní plochy b) pro strojové soustružení  nůž na hrubo  nůž na čisto  nůž na tvarování

2.1.5 Brousicí nástroje = nástroje brusek na dřevo a nátěrové hmoty

49

Druhy: 

brousicí pásy

Brousicí pásy – skládají se: a) z pružného podkladového materiálu (většinou papír nebo speciální plátno) b) z pojiva (kožní klíh nebo syntetické lepidlo) c) z brusiva = brousících zrn z přírodních (křemen, pazourek, granát, korund) nebo syntetických (pemza, sklo, karborund, oxid hlinitý) materiálů; velikost zrna je různá dle požadavků na hladkost broušené plochy (pro broušení dřeva se např. používá stupeň zrnitosti od 24 do 240) 

Zrnitost brusných pásů se volí podle druhu broušeného materiálu, požadované kvality obroušení a technologických předpisů.

2.1.6 Otupování nástrojů = postupná změna ostrosti břitu způsobená řezáním (z břitu se uvolňují částečky kovu, čímž se břit opotřebovává a ztrácí schopnost řezání) Příčiny opotřebení břitu:    

mechanickým otěrem – třením nástroje po obrobku zahřátím povrchové vrstvičky břitu na vysoké teploty vyvolané třením elektrochemickou korozí – podporovanou kyselinami a vlhkostí dřeva elektrickou erozí vzniklou statickou elektřinou při tření nástroje o suché dřevo

Projevy otupení ostří:      

růst řezné síly obtížný posuv nástroje po obrobku nekvalitně obrobená plocha pálení obrobku rozměrová nepřesnost zvýšený elektrický výkon a vyšší spotřeba energie

Zpevňování břitů a zvýšení trvanlivosti nástrojů    

50

výroba řezných částí ze slinutých karbidů elektrokontaktní kalení hrotů a zubů nitridace správná údržba (čištění nástrojů, úprava zubů a břitů – rozvodem, pěchováním a egalizací; ostření a obtahování břitů)

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jaké jsou řezné úhly pilových nástrojů? Jaké znáte druhy pilových nástrojů podle průřezů? Ze kterých částí se skládají pilové řetězy? Vyjmenuj druhy fréz. Na jaké druhy rozdělujeme vrtáky? Z jakých materiálů se skládají brousící pásy?

51

3 Stabilní dřevoobráběcí stroje 3.1 Pily 3.1.1 Rámové pily vertikální -

k hromadné výrobě řeziva, hranolů a pražců pilové listy mají tloušťku 2 – 2,2 mm a šířku 140 – 180 mm ozubení pilových listů:  s přímými zuby pro zuby rozváděné  s vlčími zuby pro zuby pěchované - rozteč zubů: 22, 26 a 30 mm Pilové listy musí být upnuty s takovým předklonem, aby se hrotice pilového listu při chodu rámu nahoru vzdalovala od čela řezné spáry, a tím se zmenšilo tření hrotů zubů o čelo řezné spáry Vzájemný vztah mezi rychlostí posuvu a předklonem pilových listů upnutých v rámu musí zajišťovat to, aby:    

zuby byly v činnosti co největší část pracovního zdvihu (rám jde dolů) tloušťka třísky během záběru listu byla co nejstejnoměrnější zuby se netřely o čelo řezné spáry při chodu rámu nahoru zuby odebíraly třísky mimo úvratě a jejich okolí, kdy řezná rychlost je velmi malá nebo nulová

Tuhost pilového listu roste    

s tloušťkou listu s napínací silou a šířkou listu s předpětím (pnutím) listu - zmenšuje se působením napínací síly, zahříváním listu při řezání a mění se zmenšováním šířky listu → úprava válcováním se zmenšením volné délky listu

závisí  

na namáhání listu řeznými silami na správném seřízení pohybu nástroje a řezaného dřeva

Pilové listy mají většinou lišty, které se zasouvají do závěsů; napnutí listu se dosahuje excentrem. Požadovanou vzdálenost pilových listů vymezují v horní a dolní části listů vložky vkládané mezi listy a sevřené spolu s listy bočními šrouby. Tloušťka vložky musí vycházet z požadované tloušťky řeziva, z přídavku na sesýchání a z velikosti rozvodu dvou sousedních listů. Jakost povrchu řeziva závisí na:    

52

velikosti posuvu rozteči zubů zdvihu seřízení stroje

   

přípravě nástroje směru letokruhů řezné výšce vlastnostech dřeva

Výkonné rámové pily s pěchovanými zuby – –

posuv na břit u stěn řezné spáry je poloviční ve srovnání se zuby rozvedenými → jakost povrchu řeziva je lepší než u rozváděných zubů listy jsou při řezání rovnoměrněji namáhány → větší přesnost řeziva než u rozváděných zubů

Řezání vertikální rámovou pilou Větší počet pilových listů je upnut v rámu, jehož vratný pohyb obstarává klikový mechanismus. Řezané dřevo posouvá plynule podávací mechanismus pomocí válců kolmo ke směru pohybu pilových listů.

3.1.2 Pásové pily -

pro příčné přeřezávání, podélné rozřezávání, řezání pod různými úhly a vykružování dřevěných materiálů (ale i některých plastů)

Části stroje  





stojan ze svařované oceli stůl – v kolébce stojanu (umožňuje sklápět stůl až do 36 ° a v nastavené poloze jej utužit), na něm je představitelné vodící pravítko horní pásovnice – ve výškově přestavitelném suportu (lze ji v suportu naklánět a tím seřizovat náběh pilového pásu na obvod pásovnice) spodní pásovnice – uložena na hřídeli ve dvou kuličkových ložiskách (na hřídeli je připevněna klínová řemenice)



 



vodítka pilového pásu – umožňují správné vedení pilového pásu (horní - na kolmé tyči nad stolem, je výškově nastavitelné; dolní – pod stolem) elektromotor kryt pro pilový pás – teleskopický, nad stolem – otvíratelný, blokovaný mikrospínači (při otevření krytu se vypne elektromotor opatřený automatickou brzdou kryt pro pásovnice – otvíratelný, blokovaný mikrospínači (při otevření krytu se vypne elektromotor opatřený automatickou brzdou

53



suport (podpora) horní pásovnice – umožňuje napínání pilového pásu

Schéma pásové pily a) kinematické (pohybové) b) konstrukční schéma suportu a vahadla horní pásovnice

54

Bezpečnost při práci na pásových pilách     

při řezání je pilový pás chráněn krytem po celém obvodu, kromě části, která je v přímém styku s řezivem řádné statické i dynamické vyvážení pásovnice (hluk a bezpečnost) pásy nesmí být tupé, chybně spojené, nedostatečně rozvedené nebo natržené (zvyšuje se hladina hluku, řezný odpor a riziko prasknutí) při řezání dlouhých dílců nutné používat válečkové stojany při dořezávání materiálu – nutné používat posunovací pomůcky

3.1.3 Přeřezávací kotoučové pily (zkracovací pily) -

na čelné řezání (příčný řez), tj. řezání zpravidla ve směru kolmém na dřevní vlákna přeřezávání fošen, hranolů a trámů na stanovenou délku rotující se pilový kotouč se plynule posouvá do řezu shora nebo zespodu kolmo na řezaný materiál (ručně nebo mechanickým, pneumatickým, hydraulickým zařízením)

55

Části stroje:    

vkládací stůl s posouvacími válci, uloženými v kuličkových ložiskách a poháněnými dvěma převodovými elektromotory zkracovací pila (skládá se ze stojanu, stolu, elektromotoru s pilovým kotoučem a vozíku) odebírací stůl protihlukové zařízení – kryt (zakrývá střední část stroje v místech zdroje největšího hluku od pilového kotouče

Bezpečnost při práci na zkracovacích pilách   

při chodu stroje nepokládat ruce do prostoru pilového kotouče, elektromotoru, vozíku a zarážek uzavřený kryt pilového kotouče vypnutí hlavního vypínače v elektroskříni při jakémkoli manipulaci se strojem

3.1.4 Rozřezávací kotoučové pily – – –

k rozřezávání prken a fošen na hranolky a lišty mají zpravidla několik pilových kotoučů umístěných nejčastěji nad rozřezávaným materiálem při řezání se materiál plynule posouvá do řezu článkovaným posouvacím pásem, na který se ze shora přitlačí přítlačnými válečky, kladkami nebo patkou

Části stroje:   

   

lože - v něm uložen široký článkovaný řetěz včetně jeho vedení a pohonu stůl – vpředu je váleček pro snadné navedení materiálu do stroje stojan s elektromotorem pro pohon pilové hřídele a převodové elektromotory pro výškově přestavování pilové hřídele a přítlačné skříně; na zadní straně je variátor s elektromotorem pro pohon článkového posouvacího pásu; vpředu je rameno záchytů a elektroskříně, nalevo výškově přítlačná skříň, ve které jsou umístěny odpružené přítlačné a posouvací válce přítlačná skříň – s řadou horních a spodních záchytů, je motoricky výškově přestavitelná rameno záchytů kryty protihluková kapotáž

Bezpečnost při práci na rozřezávacích pilách 

 

56

při přerušení práce na stroji, po kterém bude následovat sejmutí víka a manipulace v prostoru pilových kotoučů, je nutné brzdovým tlačítkem zastavit posuv posouvacího pásu a pilovou hřídel vypnout a uzamknout hlavní vypínač bezpečnostní záchyty proti zpětnému vrhu materiálu nesmějí být zvednuty dříve, než se pilová hřídel úplně zastaví, záchyty musí být volně pohyblivé a očištěné od odpadu a pryskyřice změna rychlosti posuvu posouvacího pásu se smí provádět pouze za chodu pásu

3.1.5 Formátovací pily -

rozřezávání velkoplošný materiálů, ořezávání zadýhovaných plošných dílců mají dva pilové kotouče: hlavní a předřezávací (menší plošné přířezy)

Části stroje:        

stojan svařované konstrukce – v něm umístěny všechny pohonné a převodové mechanismy litinový stůl s krytem kotouče a vodícím pravítkem hliníkový pohyblivý stůl – se stavitelným pravítkem podpěrné rameno s výsuvným nosníkem posuvný rám – se stavitelným pravítkem kryty převodové a naklápěcí mechanismy elektrovýzbroj (dva elektromotory, jistící a ovládací prvky)

3.2 Frézky -

obrábějí dřevo otáčejícím se nástrojem = válcovou (nožovou), kotoučovou nebo stopkovou frézou

3.2.1 Srovnávací frézky = srovnávačka -

pro srovnání ploch a boků desek a hranolků = rovinné frézování má vodorovnou nožovou hřídel osazenou 2 – 4 noži, která se otáčí proti směru posuvu materiálu

Druhy:    

s ručním posuvem se strojním posuvem s boční frézou - pro současné úhlování boku obráběné desky přenosné = ruční

Části stroje:        

stojan s pákami a výstředníky pro výškové seřizování stolů přední stůl (s milimetrovou stupnicí na boku, kde se nastavuje tloušťka úběru) zadní stůl nožová hřídel s vějířovitým krytem – uložena v naklápěcích valivých ložiskách elektromotor společně s klínovými řemeny – pohání hřídel nožní brzda – pro rychlé zastavení nožové hřídele vodicí pravítko – šrouby upevněno k přednímu stolu plechový kryt pro odvod třísek do odsávacího potrubí - v zadní spodní části stojanu

Bezpečnost při práci na srovnávačkách 

kontrola ostrosti nožů a jejich včasné osazování

57

      

spolehlivé upnutí nožů směr otáček nožové hřídele vždy proti směru posuvu obráběného materiálu seřizování stroje provádět při vypnutém stroji neodstraňovat třísky rukou v blízkosti nožové hřídele pracovat s odmontovaným vějířovým krytem náležité osvětlení opuštění pracoviště po úplném zastavení nožové hřídele

3.2.2 Tloušťkovací frézky = tloušťkovačky -

pro frézování srovnaných desek nebo hranolků na přesnou tloušťku jeden nebo dva vodorovné nožové hřídele (otáčí se proti směru posouvaného materiálu)

Druhy:  

jednostranné dvoustranné

Části stroje: 



  





stojan z tuhé litinové konstrukce – v dolní části se nachází elektromotor pro pohon horní nožové hřídele a elektromotor pro výškové přestavování stolu – vzadu je umístěn variátor pro plynulou změnu posuvových rychlostí – v bočnicích je uložena nožová hřídel a posouvací a přítlačná zařízení stůl – na plochém vedení mezi bočnicemi stojanu, jeho přestavování se provádí dle měřítka řetězovým nebo šroubovým převodem – uvnitř je spodní nožová hřídel poháněná klínovými řemeny od patkového elektromotoru, který je zavěšen ve spodní části stolu – vpředu je stolík výškově nastavitelný podle požadované tloušťky materiálu – stolové válce jsou výškově nastavitelné a dva zadní jsou poháněny řetězovým převodem nožové hřídele a jejich elektromotory přítlačné zařízení omezovací zařízení – zabraňuje vložení tlustšího materiálu, než dovoluje maximální odběr spodní a horní nožovou hřídelí nebo vložení klínového nebo křivého dílce, který by mohl stroj poškodit protihluková kapotáž z ocelového plechu s výplní pohlcující hluk – zakrývá nejhlučnější části stroje – tvoří ji přední a zadní kryt, který lze odsouvat po kolejnicích v podlaze – vstup i výstup stroje je zakryt třásněmi elektrovýzbroj

Posuv materiálu je způsoben dvěma článkovými posuvovými válci uloženými před nožovými hřídelemi, zadním hladkým válcem. Posuvné válce jsou poháněny stolovými válci.

58

Bezpečnost při práci na tloušťkovačkách      

kontrola správného seřízení stroje a ustavení protihlukové kapotáže před začátkem práce provádění výměny nožů po vypnutí hlavního vypínače a úplném zastavení nožových hřídelí při egalizaci nožů nesmí stát nikdo před ani za strojem nevkládat do stroje materiál s velkými deformacemi a trhlinami nespouštět stůl za chodu stroje, pokud je v něm zaseklý materiál před zvedáním stolu zkontrolovat, zda ve stroji nezůstal nějaký materiál

3.2.3 Tvarovací (profilovací) frézky = tvarovačky -

pro frézování dřevěného materiálu na přesný tvar, zpravidla ze tří nebo ze čtyř stran (např. výroba hranolků, vlysů, lišt pro rámy nábytkových částí, okenních křídel a dveřních profilů) čtyři nebo více nožové hřídele, frézovací hlavy a frézy, které se otáčejí rovnoměrnou rychlostí proti směru posouvaného materiálu materiál je posouván do řezu posuvnými válci, kladkami nebo řetězem

Části stroje: 



 

stojan s frézovacími jednotkami – litinový, má tři samostatné díly (přední vkládací část, střední část a výstupní část) spojené stolovými deskami – v přední části: výškově přestavitelný vkládací stůl s bočním vodícím pravítkem – vodící drážky a vodící lišty na stolových deskách zajišťují přesné vedení a zaúhlování dílce – v celé délce jsou na prizmatickém vedení uloženy pracovní jednotky (vřeteníky) podávací zařízení – tvoří ho výškově stavitelný nosný trámec na dvou podpěrných sloupech, ukotvených ve stojanu stroje; na spodní ploše trámce je řada litinových držáků s výkyvně odpruženými posouvacími kladkami, jejichž pohon zajišťuje řetězový variátor na přední straně trámce, válečkové řetězy a rozvodná hřídel elektroskříň protihlukové zařízení – kryty uzavírají frézovací jednotky, vyklápějí se směrem nahoru, polohu zajišťují teleskopické vzpěry – kryty jsou blokovány koncovými spínači, které při otevření zastaví stroj

Vkládaný materiál je veden kolem vodicího pravítka a mezi stranovými přítlačnými kladkami k první srovnávací jednotce s dvěma nožovými hlavicemi, kde se materiál ofrézuje na spodní ploše až na úzký výstupek, kterým je materiál veden v příslušné drážce stolové desky kolem úhlovacího vřetena. Vřeteno provede ofrézování a přesné zaúhlování pravé strany dílce. Za bočním srovnávacím vřetenem je druhé srovnávací vřeteno, které výstupek ofrézuje a spodní plochu zarovná. Materiál je posouván mezi stavitelnými lištami kolem levého a pravého svislého vřetena, pokračuje přes hodní vodorovné pracovní vřeteno k univerzální pracovní jednotce.

59

Jednotlivé vřeteníky (pracovní vřetena) mají samostatné elektromotory. Základem vřeteníku je konzolové litinové těleso s prizmatickým a válcovým vedením, ve kterém se přesouvá těleso vřetena. Vřetena jsou poháněna elektromotorem a řemenem.

3.2.4 Svislé spodní frézky -

hlavně pro tvarové frézování přímočarých a zakřivených profilů boků desek, hranolků a lišt, řezání lišt i čepování fréza je upnuta na svislém vřetenu uloženém ve spodní části stroje fréza se otáčí jedním směrem rovnoměrnou rychlostí proti nebo ve směru posuvu materiálu

Druhy.     

jednovřetenové nebo dvouvřetenové s pevným, pohyblivým nebo sklonitelným vřetenem s ručním nebo mechanickým posuvem s pevným nebo výškově nastavitelným stolem s čepovacím ramenem a vozíkem

Mechanický posun zajišťuje válečkový posouvač nebo řetězka se šablonou. Části stroje:      

  

spodní frézka – skříňový stojan s elektromotorem, řemenovým převodem, frézovacím vřetenem, suportem a ovládacími mechanismy stojan – k němu připevněn pracovní stůl, otočná konzola s vedením a čepovací vozík patkový elektromotor – připevněn k vodicím tyčím suportu hřídel elektromotoru – na ni dvoustupňová řemenice pro klínové řemeny frézovací vřeteno na vertikální suportu pohybujícím se v prizmatickém vedení v přední části stojanu suport s vřetenem – výškově přestavitelný šroubovým soukolím pomocí ručního kola (vřeteno je uloženo v kuličkových ložiskách a je na něm přišroubován trn, na který se maticí upevňuje fréza) dlouhý trn s ramenem a horním ložiskem – při frézování nástroji o větších průměrech a při otáčkách nad 3 000 min-1 čepovací vozík – pro čepování hranolků stůl vozíku – pohybuje se po válcovém vedení, je ve směru k ose vřetena přestavitelný

Bezpečnost při práci     

60

nahrazovat ruční posuv materiálu do řezu válečkovým posouvačem používat na frézce účinné a spolehlivé odsávací zařízení pro odvod prachu, pilin a třísek používat bezpečně řešené, správně naostřené, staticky a dynamicky vyvážené a upnuté frézovací nástroje nepřekročit povolené hranice otáček používat vhodné přitlačovací zařízení k ploše pracovního stolu a vodicího pravítka, které vyloučí chvění a zpětný vrh obrobku



při čepování hranolků hranolky pevně a spolehlivě upnout upínkou k ploše stolu čepovacího vozíku a opěrného pravítka

3.2.5 Svislé horní frézky -

pro frézování rovných nebo tvarovaných boků dílců, které mohou být kolmé, šikmé nebo různě profilované frézky jsou upnuté na svislém vřetenu, uloženém v horní části stroje nad jeho pracovní plochou fréza se otáčí jedním směrem rovnoměrnou rychlostí proti směru posuvu materiálu obráběné dílce jsou upnuty na šablonách volně posouvaných na pevných stolech nebo na šablonách pevně upnutých k otočným stolům

Druhy:   

univerzální kopírovací modelářské

na pevných nebo pohyblivých vřetenech Části stroje: 



  

litinový stojan – na horní části je rameno, na němž je v prizmatickém vedení uložen suport a otočná deska s frézovací jednotkou – ve spodní části je měnič kmitočtu frézovací jednotka – vysokootáčkový elektromotor a vřeteno pro upnutí stopkové frézy – elektromotor lze pro šikmé frézování pootočit na požadovaný úhel – suport se do řezu vertikálně posouvá pneumatickým válcem ovládaným nožním šoupátkem – pracovní zdvih frézy se seřizuje výškově přestavitelnou šroubovou zarážkou pracovní stůl – v jeho ploše je uložen vodící kolík ovládací ústrojí měnič kmitočtu

Dílec určený k frézování se uloží na šablonu s drážkou určující budoucí tvar obrobku. Fréza se posune do řezu a ručním vedením šablony podle kolíku je dílec obroben, Profil boku dílce je daný tvarem stopkové frézy

3.3 Ozubovačky -

pro zhotovování rybinových, hřebenových a klínových ozubů – spojů rybinovací, čepovací a úhlové frézy se otáčejí jedním směrem rovnoměrnou rychlostí do řezu se posouvají buď obráběcí nástroje, nebo obrobky

Druhy:  

jednovřetenové svislé nebo vodorovné na rybinové spoje (rybinovačky) vícevřetenové rybinovačky

61

  -

vícevřetenové jednostranné nebo dvoustranné ozubovačky na hřebenové spoje jedno- nebo dvoustranné frézovací ozubovačky na klínové spoje nejčastěji používaná: hřebenová ozubovačka ke zhotovení hřebenových ozubů zásuvkových nebo rámových dílců

Části stroje:   



 

elektromotor – klínovými řemeny pohání vodorovnou hřídele vřeteníku vřeteník – na něm jsou upnuty kotoučové frézky stojan – v horní části je uložen v kuličkových ložiskách vřeteník – ve spodní části je zakotven elektromotor pracovní stůl – výškově nastavitelný, leží na suportu a dvou vodicích válcích – posuv je zajištěn hydraulickým nebo pneumatickým pohonem ovládaným nožním šoupátkem příčník – nad stolem, jsou na něm přestavitelně uloženy dvě pneumatické upínky kryt = zároveň lapač třísek a odsávací nástavec – zakrývá pracovní část vřeteníku s frézami

Ozubování: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

jednotlivé desky se poskládají na sebe desky se vyrovnávají k bočnímu dorazu a jejich čela se zalícují do jedné roviny desky se upnou upínkou do chodu se uvede vřeteník a zvedací stůl dojde k vyfrézování ozubů stůl se vrací do spodní výchozí polohy obrobky se uvolní a otočí k vyfrézování ozubů do čel druhé strany obrobků

3.4 Soustruhy -

pro obrábění dřeva upnutý materiál se otáčí jedním směrem rovnoměrnou rychlostí soustružnické nože jsou proti materiálu vedeny požadovaným směrem (ručně, mechanicky, automaticky)

Druhy:  

62

hrotové – s ruční podpěrkou, s ruční podpěrkou a lícní deskou, s příčnými suporty nebo kopírovací lícní – modelářské a na kruhová sedadla



speciální poloautomatické a automatické – jednovřetenové nebo vícevřetenové, dělají podle zvoleného programu, nositelem programů mohou být kopírovací šablony nebo děrné štítky a pásky u číslicově řízených strojů

Hrotový soustruh typ KS – 1200 -

pro obrábění všech druhů dřevěných materiálů, pro soustružení jednoduchých a složitých tvarů při použití zvláštního příslušenství i pro kopírování podle šablony nebo podle modelu, frézování přímých a spirálových drážek a broušení

Části stroje:            

dvě nohy skříňového tvaru – sešroubovány s ložem soustruhu vřeteník koník podpěrka kopírovací zařízení s palci pro snímání tvaru šablony a tvaru vzorku přípravek pro příčné kopírování – soustruží čelně dílce o velkých průměrech dělicí přípravek se stojánkem – pro vrtání otvorů a frézování drážek do soustružených dílců upínací deska univerzální čtyřčelisťové sklíčidlo brusný kotouč tříkladková luneta unášecí a otočné hroty Rozměry a tvar soustruženého obrobku jsou dány různými šablonami, které se upínají na

kopírovací suport. Tvar šablony je snímán válečkem a kyvně uloženým držákem přenášen na tvarovací nůž. Krajní pracovní a výchozí polohy suportů jsou vymezeny mikrospínači.

3.5 Okružovačky -

pro výrobu dřevěných kruhových tyčí stopková fréza se při obrábění otáčí jedním směrem rovnoměrnou rychlostí a frézuje (okružuje) hranolkové přířezy posouvací zařízení na vkládání a posouvání přířezů

Druhy: 

 

vodorovné a) s průchozí frézovací hlavou (pro kruhové tyče nebo kopírovací), nebo čelní b) kopírovací – pro frézování kuželových nebo tvarovaných obrobků kruhového průřezu (při obrábění se vnitřní průměr frézovací hlavy zvětšuje nebo zmenšuje kopírovací šablonou) c) čelné – pro opracování válcových čepů (na nohy, trnože nábytku), na srážení čelních hran a na čelní zaoblování svislé zvláštní

63

Části stroje:  





  

stojan – v něm pohonné jednotky vřeteníku a válců základová deska – na horní části uložen vřeteník, před vřeteníkem jsou uloženy podávací válce opatřeny klínovými drážkami a zuby vřeteník – poháněn elektromotorem a klínovým řemenem – frézovací hlava s dutou stopkovou frézou a systém tří rýhovaných válečků podávací a odebírací válce – poháněny elektromotorem, převodovkou, článkovým řetězem a systémem tažných a napínacích řetězek – odebírací válce jsou za frézovací hlavou kryt – zakrývá vřeteník i válce, je opatřen sacím nástavcem s funkcí lapače odpadu pohon elektrické ovládací prvky

Bezpečnost práce na okružovačkách:    

správné vyvážení frézovací hlavy a upnutí fréz správné výškové seřízení a přitlačení horních podávacích a odebíracích válců průměr obráběného materiálu musí odpovídat nastavenému průměru tyče správné zasunování materiálu

3.6 Vrtačky -

pro zhotovování kruhových otvorů vrtáky se otáčejí jedním směrem rovnoměrnou rychlostí při práci se od řezu posunuje buď upnutý obrobek, nebo vrták posuv je ruční, nožní nebo mechanický

Druhy:    

ruční svislé – jednovřetenové nebo vícevřetenové a na kolíkové spoje (skupinové jednostranné, dvoustranné nebo vícevřetenové) vodorovné speciální – na vyvrtávání suků a zátek nebo pro výrobu sedacího nábytku

3.6.1 Elektrická ruční vrtačka -

64

pro vrtání do dřeva i k vrtání děr pro osazování špalíků do cihelného nebo betonového zdiva odlišné vrtáky pro vrtání různých materiálů malá elektrická vrtačka = pistolová

Části nástroje:    

spouštěcí rukojeť přidržovací rukojeť doraz hloubky vrtání hadovitý vrták

3.6.2 Svislé a vodorovné vrtačky Jednovřetenová svislá vrtačka Části stroje:  stojan  suport s elektromotorem  na hřídeli elektromotoru je vrtací vřeteno – na suportu pouzdro s pružinou a přítlačnou patkou – posuv suportu provádí pneumatický válec  pracovní stůl – nastavitelný na výšku – někdy pravítko nebo opěrky pro vymezení polohy obrobku Jednovřetenová vodorovná vrtačka -

hlavní funkční části shodné jako u svislé, pouze jsou uloženy ve vodorovné rovině a místo stolu má křížový suport a samostatnou upínku

3.6.3 Skupinové vrtačky Vícevřetenová kolíkovací vrtačka -

pro vrtání otvorů pro kolíkové spoje plošných nábytkových dílců pro svislé (vrtací jednotka je v kolmé poloze) i vodorovné vrtání (vrtací jednotka je ve vodorovné poloze) vrtací vřetena se otáčejí v protisměru → pravé a levé vrtáky vrtat lze všemi vrtáky současně nebo jen některými (nepotřebné se vyjmou)

Části stroje:      

sklopná vrtací jednotka stojan – v horní části je uložen pracovní stůl pracovní stůl s přestavitelnými opěrkami upínky (nad stolem) elektromotor a převodové soukolí v litinové skříni (pohání vrtací vřetena) vrtací jednotka – do řezu se posouvá nožním šoupátkem – po vyvrtání se samočinně vrací do původní polohy a poté se dílec uvolní

65

3.7 Dlabačky -

pro zhotovování podélných otvorů = dlabů dlabací vrtáky se otáčejí jedním směrem rovnoměrnou rychlostí a současně příčně oscilují dlabací nástroje = dlabací řetězy, dláta, hřebeny

Druhy:     

vrtací řetězové dlátové hřebenové sdružené

3.7.1 Vrtací dlabačky Části stroje: 



stojan – v něm elektromotor a vrtací vřeteno s klínovými převodovými řetězy, na hřídeli vřetena je upnut ve sklíčidle nástroj stůl – uložen na výškově nastavitelném suportu příčně ovládaném pákou – na něm výstředníková upínka pro upnutí obrobku (hloubka a délka dlabu se řídí přestavitelnými zarážkami

3.7.2 Řetězové dlabačky Části stroje: 





stojan – v jeho vertikálním vedení se ruční pákou pohybuje suport s elektromotorem a dlabací jednotkou dlabací jednotka – vodicí lišta, pastorek, dlabací řetěz (uvádí se do pohybu a zastavuje se samočinně elektrickým vypínačem při pohybu ruční páky, má ochranný kryt) stůl – posouvá se ruční pákou, je na něm upínka a přestavitelná opěrka

3.7.3 Hřebenové dlabačky -

pro dlabání otvorů pro závěsy okenních a dveřních křídel

Části stroje:    

66

stojan tři dlabací jednotky na výškově nastavitelných suportech příčné suporty (nastavitelné na délku) stůl s dvěma přestavitelnými výstředníkovými upínkami

–

posouvá se posuvným mechanismem (elektromotor, výstředníkové těleso, vodítko pro čep a ložisko hlavní ojnice, čep uložený v ložiskách a pomocné ojnici), dlabací hřeben je na konci hlavní ojnice

3.8 Brusky -

pro broušení dřeva i lakovaných povrchů dílců

Druhy:     

kotoučové válcové pásové sdružené speciální

3.8.1 Kotoučové -

pro broušení ploch boků a hran menších dřevěných dílů a výrobků jako např. lišt a hranolků nejčastěji stolové dvoukotoučové čelné brusky brousí materiál brousicím papírem nebo plátnem nalepeným na čelném kotouči kotouč se otáčí jedním směrem rovnoměrnou rychlosti

Části stroje:  

podstavec s elektromotorem, s hřídelí (poháněna klínovými řemeny) a dvěma kotouči s ochrannými kryty (spodní slouží jako sací nástavec brusného prachu) pracovní stoly – lze je svisle přestavovat pod i nad střed kotouče – dají se sklonit – na nich opěrné pokosné pravítko s úhlovou stupnicí

3.8.2 Válcové -

pro zdrsňování ploch před lepením, na egalizaci plošných dílců a na jemné broušení lakových nánosů více brousicích válců obalenými brousicím plátnem, otáčí se rovnoměrnou rychlostí ve směru nebo proti posunu materiálu jednoválcové až čtyřválcové, jednostranné nebo dvoustranném s pryžovým nebo článkovým pásem, příp. s posouvacími válci nejčastěji používané: tříválcové brusky jednostranné s horním uložením válců rovinné broušení plošných dílců lišt, rámů a jiných dílců z měkkého, tvrdého i dýhovaného dřeva zdrsňování povrchu dřeva před lepením pro broušení okenních a dveřních rámů

67

Části stroje:  

  

litinový stojan – v horní části: brousicí válce a čisticí kartáče stůl – výškově nastavitelný – po jeho ploše se posouvá pryžový pás elektromotor převody brousicí válce – ve speciálních výkyvných kuličkových ložiskách – potaženy plstí, na níž je navinuto brousicí plátno nebo papír – poháněny klínovými řemeny s vlastním elektromotorem – mezi nimi přítlačné listy pro přitlačení broušeného materiálu

3.8.3 Pásové -

pro broušení rovných nebo zakřivených ploch před dokončováním pro broušení lakových nánosů úzkopásové nebo širokopásové

Úzkopásové brusky -

-

šířka brousicího pásu do 300 mm úzký nekonečný pás obíhá rovnoměrnou rychlostí po kotoučových pásovnicích (hnací a napínací) při broušení se používá: horní větev brousicího pásu (obrobek se přitlačuje k pásu shora, opora = stůl) nebo spodní větev brousicího pásu (obrobek je uložen na pohyblivém stole nebo posouvacím pásu a pohybující se brousicí pás se k obrobku přitlačuje přítlačnou botkou nebo trámcem) jednopásové i vícepásové, poloha pásu: vodorovná, svislá, šikmá nejčastěji vodorovná jednopásová bruska

Části stroje:   



68

stojan – na bočnicích šroubová vřeten s vedením pro přestavování stolu pohyblivý stůl – na kolečkách, vedených vodicími tyčemi brousicí pás – napnut na hnací a napínací pásovnici – poháněn elektromotorem přes převod klínovými řemeny – při broušení se přitlačuje k ploše posuvnou přítlačnou patkou pomocí ruční páky lapač prachu se sacím nástavcem

Širokopásové brusky -

brousicí pás širší než 300 mm široký nekonečný brousicí pás obíhá po napínací válcové pásovnici a stykové pásovnici nebo po dvou pomocných pásovnicích a přítlačném polštáři jednopásové, dvoupásové, se spodním nebo horním uložením brousicího pásu výhody nad válcovými bruskami: větší výkon, lepší kvalita broušení, nižší provozní náklady nejčastěji: širokopásová spodní bruska se stykovou pásovnicí pro spodní hrubé broušení plochých dílců, hlavně dýhovaných desek

Části stroje: 

 

stojan – dvě litinové bočnice spojené příčníky, mezi nimi: pevný přední a zadní stůl s rovnoběžnými válečky (přední stůl opatřen záchyty proti zpětnému vrhu materiálu) brousicí zařízení – styková a napínací pásovnice, oscilační zařízení brousicího pásu a přítlačné hrany podávací zařízení – v horní části stroje = v rámu (dvě bočnice spojené příčníky), posouvací válec lze v rámu výškově nastavovat, přítlačné válce

3.9 Lisy -

k lisování konstrukčních desek okrasných dýh apod.

Druhy:     

podle tvaru lisovacích desek: lisy s rovinnými deskami a lisy s tvarovanými deskami podle konstrukčního provedení: sloupové, rámové, skříňové podle tepelného zpracování: lisuje se za studena (lisovací desky nejsou ohřívány) nebo za tepla (lisovací desky ohřívá pára, horká vody nebo elektrický proud) podle druhu tlaku při lisování: potřebný tlak se vyvozuje mechanicky (lisy šroubové) nebo hydraulicky (lisy jednopístové nebo vícepístové) podle specifického tlaku: nízkotlaké (do 1,5 MPa), středotlaké (1,5 - 5 MPa), vysokotlaké (nad 5 MPa)

3.9.1 Lisy s rovinnými deskami -

pro výrobu aglomerovaných desek a pro dýhování ploch konstrukčních dílců nábytku

Víceetážové lisy pro výrobu aglomerovaných desek -

lisovací desky o velikosti 2 300 x 3 700 mm

Víceetážové lisy pro dýhování -

6 – 12 etáží lisovací desky: 1 300 x 2 300 mm

69

-

světlost mezi lisovacími deskami: 80 – 140 mm 4 – 8 hydraulických válců nastavitelné kontaktní automatické tlakoměry a signalizační hodiny (lisovací čas) plnění a vyprazdňování na podélných stranách provozní teplota: 95 - 100°C vytápění: horká voda, pára, elektrický proud provozy s nižší kapacitou

Jednoetážové lisy -

-

pro dýhování konstrukčních dílů nábytku plnění a vyprazdňování: pomocí vozíkového zařízení (plnicí vozíky se pohybují buď samostatně v pevném stojanu, nebo současně se stojanem) nebo pásového zařízení (jednopásová, dvoupásová) manuální nebo automatické ovládání taktové lisy pracují jako samostatné stroje, nebo jsou zařazeny do kontinuálních linek za nanášečky lepidla nejčastěji: jednoetážový taktový lis s plnicím vozíkem

Části stroje:  

  

svařovaná konstrukce s horními přítlačnými válci a dělenou lisovací deskou stojan – v horní části: 8 hydraulických válců, rozvody a hydraulické agregáty – v dolní části: pevná spodní lisovací deska, nad níž prochází plnicí vozík ovládací panel s přístroji – boční strana stroje kladičkový dopravník – za lisem, pro odkládání hotových zalisovaných souborů lis – ovládá se ručně nebo automaticky

3.9.2 Lisy s tvarovacími lisovacími deskami -

pro lisování tvarovaných překližek a tvarovaných výlisků z vrstveného dřeva vyhřívací médium pro lisování tlustších výlisků: elektrický proud nejčastěji: čtyřetážový lis s tvarovanými lisovacími deskami

Části stroje:  



70

boční svislé nosníky a horní opěrná deska a podstavec – svařeny spodní pohyblivá opěrná deska – upevněna na pístu válce (uložen ve spodní části lisu a připevněn k bočním svislým nosníkům) tři nosné výhřevné desky

  



 

– mezi opěrnými deskami, ve vedení připevněném k bočním svislým nosníkům) – ocelové, s kanálky pro průchod tepla vyměnitelné tvarované lisovací desky – na výhřevných deskách teleskopické trubky – přívod páry a odvod kondenzátoru pohon lisu – píst spojený potrubím s dvoustupňovým olejovým hydraulickým agregátem, umístěným vedle lisu agregát – nízkotlaký stupeň pro rychlouzávěr lisu s automatickým ovládáním a vysokotlaký stupeň s automatickým vypínáním při dosažení tlaku – oba stupně zabezpečeny pojistnými ventily kontrolní manometr na rozvaděči kontrolní teploměr na horní lisovací desce

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jaké znáte druhy stabilních dřevoobráběcích strojů? 2. Vyjmenujte hlavní části rámových pil na dřevo. 3. Jaké jsou hlavní části pásových pil? 4. Jaké jsou hlavní zásady BOZ při práci na rámové pile? 5. Ze kterých částí se skládá přeřezávací kotoučová pila? 6. Jaký je účel formátovacích pil na dřevo? 7. Vyjmenujte části srovnávací frézky. 8. Ze kterých částí se skládá tloušťkovací frézka? 9. Jaké znáš hlavní druhy soustruhů na dřevo? 10. Vyjmenuj druhy dlabaček na dřevo. 11. Jaké jsou druhy brusek na dřevo? 12. Jaké znáte druhy lisů používaných při dřevovýrobě?

71

4 Zdivo 4.1 Cihelné zdivo Rozdělení keramických výrobků Podle hutnosti střepu pórovina – pórovitý střep  barevný – cihlářské a žáruvzdorné výrobky  bílý – bělnina – obkladačky a zdravotní keramika hutnina  

s neprůsvitným střepem – kamenina s průsvitným střepem – porcelán

4.1.1 Výroba keramiky -

z cihlářské hlíny bez vápencových přimíšenin - cicvárů, jílů nebo slínů

Keramické zeminy   

jíly – přes 50 % zrn do 0,002 mm - plastické (křemičité, hořečnaté, hlinité) hlíny – méně než 50 % jíloviny spraše – hlína se zrny 0,01 – 0,05 mm – slíny a lupky

Těžba - na hliništích rypadly nebo skrejpry - odležení až 2 roky na deponii - skladování ve vrstvách proložených uhelnými kaly Přidání přísad  ostřiva – křemenný písek – pevnost v tlaku, koks, grafit  lehčiva – piliny, uhlí, škvára, křemelina – shoří – tepelně izolační Nutné je dokonalé promíšení a rozemletí. Tváření - lisováním přes matrici a řezání strunou na potřebnou délku Sušení - v sušárně při 100 až 200oC – 48 hodin Vypalování - v tunelové peci při teplotě 1 000 o C - lehký topný olej, zemní plyn

72

-

chladnutí, třídění, paletizace, balení do fólií a expedice

4.1.2 Cihlářské výrobky Keramické tvárnice klasický formát

INA A 365 x 240 x 140 cm

INA B 365 x 115 x 140 cm

keramické cihly Cihla plná - Citherm CP 290 x 140 x 65 cm

CDm děrovaná metrická 240 x 115 x 113 cm

Cihla voštinová CV 14 290 x 140 x 140 cm

Příčkovky POROTHERM® 11,5 P+D

podélně děrovaná - duťák PkCD 2 290 x 140 x 65 cm

497 x 115 x 238 mm

Pkdr 4 – čtyřka příčkovka - 290 x 190 x 40 mm

Stropní vložky a) MIAKO: šířka 62,5 cm; výška 8, 15, 19 a 23 cm

nosníky KTCH- délky 2 100 – 7 500 mm

73

MIAKO POROTHERM šířka 62,5 cm a 50 cm; výška 8, 15, 19 a 23 cm Nosníky POT 16 x 17,5 x 175 až 625 cm 16 x 23 x 650 až 825 cm

b) HURDIS HURDIS I - kolmé čelo 1 080 a 1 180 x 250 x 80 mm

HURDIS II - šikmé čelo

74

Překlady POROTHERM® překlad 23,8 cm

POROTHERM® překlad 11,5 a 14,5 SUPERTHERM 17,5 cm

Věncovky

Dlažby KLINKER - dlažba zahradní

-

rozměry: 140 x 260 x 50 mm

-

dlažba zátěžová (rozměry 120 x 245 x 65 mm); povrch lícové strany – hladký nebo drsný

Barva KLINKER dlažby – červená tmavá, melír, světlá

Lícovky KLINKER lícovka plná - německý a český formát a děrované - pro lícové zdivo v exteriéru i interiéru, pro pilířky, zahradní zídky a ploty, na krby a zahradní grily, obrubníky a krajníky chodníků a cest, pro dlažbu v maltovém loži, chodnících, schodištích - rozměry: 140 x 290 x 65 mm - barva: červená tmavá, červená světlá - mrazuvzdornost: M 25 - 25 zmrazovacích cyklů

75

Střešní tašky 1. Tažené -

klasické – bobrovka

-

jednodrážkové - Steinbrück, Stadler, Velovka 2. Ražené

-

jednodrážkové – Jirčanská 10, Francouzská – Tondach dvoudrážkové - francouzská, Holland, Románská, Varia, Brněnka, Portgal

klasické – prejz (kůrka)a hák (korýtko) – plně do pokrývačské malty

Hřebenáče – hladký, nosový, drážkový, uhlový Tašky - odvětrávací, krajové, 1/2, průchodové, sněhové, ukončující OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. 2. 3. 4. 5.

76

Vyjmenuj a popiš jednotlivé druhy keramických materiálů a jejich použití. Jaké znáš druhy keramických překladů? Jaké jsou střešní tašky podle výroby? Vyjmenuj použití lícovaných cihel Klinker. Jaké rozměry má cihla plná pálená?

6. 7.

Popiš druhy děrovaných cihel a jejich použití ve stavební praxi. Popiš výrobu keramiky.

4.1.3 Keramické tvárnice Porotherm pro vnější stěny, nosné stěny, akustické A) PRO VNĚJŠÍ STĚNY: tepelná ochrana: R  4 pevnost: 8 a 10 MPa POROTHERM 44 P+D délka/šířka/výška 440/247/238 mm; R= 2,53

-

POROTHERM 44 K (koncová)   

rozměry: 252 x 440 x 238 mm třída objemové hmotnosti: 700-820 kg/m3 pevnost v tlaku: P8, P10, P15 N/mm2 K – KONCOVÁ ½ - PŮLKA

POROTHERM 44 1/2 K (poloviční koncová)   

rozměry: 127 x 440 x 238 mm třída objemové hmotnosti: 750-950 kg/m3 pevnost v tlaku: P8, P10, P15 N/mm2

R – ROHOVÁ POROTHERM 44 R (rohová)   

rozměry: 187 x 440 x 238 mm třída objemové hmotnosti: 750 -860 kg/m3 pevnost v tlaku: P8, P10, P15 N/mm2

77

Nízké cihly POROTHERM 44 N P+D - cihly s dvoutřetinovou výškou (výška bloku je 155 mm a společně s vrstvou maltového lože 12 mm tvoří výšku jedné vrstvy cihel 167 mm, což jsou 2/3 z výškového modulu 250 mm)

V šikmých rozích je nezbytné cihly řezat na stolních okružních pilách, nebo ručními elektrickými pilami řetězovými či s protiběžnými listy. POROTHERM 40 P+D

R= 2,30

POROTHERM 40 R

POROTHERM 40 1/2 K

POROTHERM 36,5 P+D

R= 2,12

POROTHERM 30 P+D, 24 P+D, 17,5 P+D, příčkovky14 P+D, 11,5 P+D, 8 P+D -

vše v cm

Další výrobci: Tondach - Kerarherm, Citherm

78

POROTHERM 40 K

4.1.4 Technologie zdění Teplota vzduchu při zdění nesmí klesnout pod +5 °C. V zimním období se nesmějí přidávat do malty žádné přísady. Zdění provádějí zkušení zedníci pod dozorem mistra, stavbyvedoucího a stavebního dozoru dle projektové dokumentace. Zásady zdění: Podklad zdi musí být vodorovný. Pokud je zapotřebí provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti, pásy musí být nejméně o 150 mm širší, než bude tloušťka stěny. Pro kontrolu délkového a výškového modulu slouží obštychová lať –(značky po 25 cm). Nejprve založíme cihly v rozích stěn, rohové cihly spojíme zednickou šňůrou z vnější strany zdiva (vysazení 1 mm). Přebytečnou maltu vytékající z ložné spáry stáhneme zednickou lžící. Zdicí malta nesmí zatékat do otvorů v cihlách!

Největší povolené geometrické odchylky pro zděné prvky - ČSN EN 1996-2 Svislé styčné spáry převazba 10 cm Svislost V rámci jednoho podlaží ± 20 mm V rámci celkové výšky budovy o třech nebo více podlažích ± 50 mm Svislá souosost ± 20 mm Rovinnost v délce kteréhokoliv 1 metru ± 10 mm V délce 10 metrů ± 50 mm Pro sjednávání a posuzování odpovídající kvality doporučuje SV SOMS v nabídce i smlouvě o dílo výslovně uvést tyto hodnoty: Odchylka svislosti podkladu v rámci jednoho podlaží: max. 15 mm Rovinnost podkladu v délce kterýchkoliv 2 m: ± 10 mm Rovinnost konečné úpravy omítky: 5 mm na 2 m*

79

Odchylka podkladu od pravého úhlu měřená 60 cm úhelníkem: Odchylka konečné úpravy omítky od pravého úhlu měřená 60 cm úhelníkem:

5 mm 2 mm

Ložná spára POROTHERM - 12 mm, YTONG, broušené cihly – 1 mm - lopatka zanechává rýhy. LIAPOR – 1 cm. Příprava před uložením první vrstvy cihel (pracovní postup): Zaměřte základovou desku. Věnujte velkou pozornost založení první vrstvy cihel. Výškově zaměřte základovou desku v místech, kde se budou vyzdívat stěny. Zaměření se samozřejmě dělá až po nastavení izolačních pásů v místech stěn. Při nivelizaci se určí nejvyšší bod základů. Z tohoto bodu se pak vychází při zakládání první vrstvy cihel. Podklad zdi musí být vodorovný. Proto zjištěné odchylky vyrovnejte maltou od nejvyššího bodu podkladové plochy. Pokud je zapotřebí provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti, položte pásy izolačního materiálu. Pásy musí být nejméně o 150 mm širší, než bude tloušťka stěny. Pro kontrolu délkového a výškového modulu při zdění si připravte rovnou lať, na které si udělejte značky po 25 cm. Nejprve osaďte cihly v rozích stěn. Dbejte při tom na správné směrování kapsy na maltu či systému per a drážek z boku cihly. Rohové cihly spojte zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva. Maltu ložné spáry naneste na podklad ve stejné šířce jako je tloušťka zdi. Do čerstvé malty pokládejte cihlu po cihle podél šňůry vedle sebe tak, aby se vzájemně dotýkaly (systém per a drážek zde slouží jako šablona pro přesné ukládání jednotlivých cihel). Polohu cihel korigujte podle vodováhy a latě pomocí gumové paličky. Malta v ložné spáře musí být nanesena až k oběma lícům stěny, ale nesmí přesahovat přes hrany cihel, a proto přebytečnou maltu vytékající z ložné spáry stáhněte zednickou lžící. U cihel POROTHERM® P+D se svislé spáry vůbec nemaltují. Zdicí malta musí mít takovou konzistenci, aby nezatékala do svislých otvorů v cihlách! Pro vazbu zdiva z cihel POROTHERM® v šikmých rozích je nezbytné cihly řezat. Řezání lze provádět buď na stolních okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami řetězovými či s protiběžnými listy.

80

POROTHERM EKO+ - pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo s vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny; - zdění se provádí na klasickou maltu

POROTHERM 44 EKO+

POROTHERM 40 EKO+

d/š/v 24,8/44/23,8 cm; R = 4,46

d/š/v 24,8/40/23,8 cm; R = 4,04

Systém broušených cihel POROTHERM EKO+ Profi - zbroušené ložné plochy cihel POROTHERM EKO+ Profi pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny - zdění se provádí na maltu pro tenké spáry tloušťky 1 mm POROTHERM Profi DBM (Dünnbettmörtel), která je v odpovídajícím množství součástí dodávky cihel. Pevnost v tlaku P6/P8. POROTHERM 44 EKO+ Profi, d/š/v 24,8/44/24,9 cm; R = 4,46 POROTHERM 40 EKO+ Profi, d/š/v 24,7/40/24,9 cm; R = 4,04

81

Broušené cihly POROTHERM Profi -

pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny ke zdění se používá speciální malta pro tenké spáry, která je v odpovídajícím množství součástí dodávky cihel POROTHERM 44 Profi: d/š/v 24,8/44/24,9 cm; R = 3,47 POROTHERM 40 Profi, 35,5 Profi, 30 Profi, 24 Profi, 17,5 Profi, příčkovky14 Profi, 11,5 Profi, 8 Profi

Postup zdění: 1) Výškové zaměření základové desky po uložení izolačních pásů v místech stěn -

-

Při nivelizaci se určí nejvyšší bod základů. První vrstva cihel se zakládá na dokonale vodorovnou a souvislou vrstvu malty, která nesmí být v žádném případě tenčí než 10 mm. CB malta zakládací – vápenocementová

2) Vyměření 1 vrstvy malty laserem nebo nivelačním přístrojem

-

-

82

pomocí přípravků vyrovnávací soupravy se nastavuje tloušťka a šířka nanášené maltové vrstvy na jednotlivých místech základů strháváme hliníkovou latí o délce alespoň 2 m

3) Začátek zdění obvodových stěn -

Zdění obvodových stěn se začíná v rozích osazením rohových cihel. Mezi takto osazené rohové cihly se z vnější strany natáhne zednická šňůra. Podél ní se ukládají jednotlivé cihly první vrstvy, které se urovnají v obou směrech pomocí gumové paličky a vodováhy

4) Zdění od druhé vrstvy Od druhé vrstvy se cihly POROTHERM EKO+ zdí na maltu pro tenké spáry, která se dodává speciálně pro tento účel spolu s cihlami. Malta se připraví podle návodu na obalu. Na míchání se používá vhodná vrtačka s míchadlem, případně speciální ponorné mísidlo. V případě vysoké teploty a suchého vzduchu při zdění je potřeba zabránit rychlému odsátí vody z malty navlhčením vrstvy cihel těsně před nanášením malty.

a) Nanášení malty pomocí nanášecího válce Malta se dávkuje do zásobníku nanášecího válce, odkud se dostává při rovnoměrném pohybu válce na ložnou plochu již položených cihel. b) Namáčením cihel do malty - použití pro příčky Tento způsob nanášení malty dvoj- až trojnásobně zvyšuje její spotřebu. 5) Úprava délky poslední cihly Při zdění postupuje od obou rohů směrem ke středu, proto je zpravidla potřeba upravit délku poslední cihly na požadovaný rozměr. Na řezání se používá vhodný řezací nástroj, nikdy ne sekyra nebo kladivo. Doporučuje se ruční elektrická pila s protiběžnými listy typu ALIGÁTOR.

83

6) Zdění parapetů a ostění -

-

-

84

Na parapety a ostění používáme koncové cihly a ½ koncové cihly. V ostění se poloviční a celé koncové bloky vyzdívají střídavě po vrstvách nad sebe tak, aby kapsy vzniklé po jejich zazdění a následném vyklepnutí patřičných přepážek vytvořily svislou drážku. Do vyklepnuté dutiny vkládáme extrudovaný polystyren – proti tepelnému mostu.

V parapetu se koncové cihly kladou do lože z tepelně izolační malty pro zdění vedle sebe řezanými plochami na sraz tak, aby hladkou stranou s přepážkami byly položeny shora, směrem k rámu okna, a po vyklepnutí přepážek kapsy na sebe plynule navazovaly.

POROTHERM Profi DRYFIX - pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny. - ke zdění těchto cihel se používá speciální pěna pro zdění POROTHERM DRYFIX, která se nanáší ve dvou pruzích při vnějších okrajích cihel - pěna je součástí dodávky cihel POROTHERM 44 Profi DRYFIX - rozměry: d/š/v 248/440/249 mm - tepelný odpor zdiva bez omítek Ru [m2K/W] = 3,47 - POROTHERM 40 Profi DRYFIX, 35,5 Profi DRYFIX, 30 Profi DRYFIX, 24 Profi DRYFIX, 17,5 Profi DRYFIX příčkovky14 Profi DRYFIX, 11,5 Profi DRYFIX, 8 Profi DRYFIX POROTHERM EKO+ Profi DRYFIX - pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny - zdění se provádí na zdicí pěnu POROTHERM DRYFIX, která je v odpovídajícím množství součástí dodávky cihel POROTHERM 44 EKO+ Profi DRYFIX - rozměry: d/š/v 248/440/24 mm - tepelný odpor zdiva bez omítek Ru [m2K/W] = 4,46 POROTHERM 40 EKO+ Profi DRYFIX - rozměry: d/š/v 248/400/249 mm - tepelný odpor zdiva bez omítek Ru [m2K/W] = 4,04

85

Pracovní postup Zdění probíhá za pomoci zdicí pěny, dodávané pro tento účel spolu s cihlami. Před uvedením do provozu dózu DRYFIX protřepejte cca 20x a našroubujte na adapter nanášecí pistole. Povolte regulační šroub a po dobu minimálně 2 sekund stiskněte spoušť pistole. Dávkování pěny se reguluje spouští pistole a regulačním šroubem. Na vyrovnané řady cihel paralelně naneste 2 pásy zdicí pěny o průměru cca 3 cm ve vzdálenosti 5 cm od okrajů cihel. Při tloušťkách stěny 80, 115 a 140 mm se nanáší pouze 1 pás pěny uprostřed stěny. Cihly ukládejte do zdiva ještě před zavadnutím povrchu zdicí pěny. Položenou broušenou cihlu už nezvedejte ani neposouvejte, jinak by se musely nanést nove pásy pěny. Po použití dózy naplňte pistoli pěnou. Na pistoli stále nechávejte našroubovanou naplněnou dózu. Dózu odkládejte vždy ve svisle poloze pistolí nahoru. Termoizolační cihly - tvárnice plněné perlitem POROTHERM Ti 36,5 - pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo tloušťky 365 mm s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny - pevnost v tlaku: 7 MPa - tepelný odpor: 4,30 (m2K/W)

Zdění na lepidlo jako CB

86

Řezání kotoučovou pilou

Řezání Aligátorem

Lehké malty - obsahují lehká plniva: perlit, Liapor nebo prostyren, která snižují jejich objemovou hmotnost pod 1 000 kg/m3 a zároveň vylepšují tepelně technické vlastnosti malty - tepelně-izolační malty pro zdění: větší pevnost v tlaku - tepelně-izolační malty pro omítání: větší tepelný odpor a paropropustnost

POROTHERM 50 Hi - pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo tloušťky 500 mm s nejvyššími nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny. - zdění se provádí na tepelněizolační maltu s doporoučenou tloušťkou ložné spáry 12 mm - rozměry: d/š/v 250/500/238 mm - tepelný odpor zdiva bez omítek Ru [m2K/W]: 5, 55

POROTHERM 50 Hi Profi Broušené cihly POROTHERM 50 Hi Profi - pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo tloušťky 500 mm s nejvyššími nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny - zdění je prováděno na maltu pro tenké spáry - rozměry: d/š/v 250/500/249 mm - tepelný odpor zdiva bez omítek Ru [m2K/W]: 5,91

87

Broušené cihly POROTHERM 50 Hi Profi DRYFIX - pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo tloušťky 500 mm s nejvyššími nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny - zdění je prováděno na zdicí pěnu DRYFIX, která je dodávána spolu s cihlami - rozměry: d/š/v 250/500/249 mm - tepelný odpor zdiva bez omítek Ru [m2K/W]: 5,91 POROTHERM OBVODOVÉ

výška

R

kladení

styčná spára

Kč/ks

Kč/m2

s

DPH

36,5 T MINERÁLNÍ VATA

24,9

4,30

lepidlo

speciální

80,00

1 773,-

40 EKO+ Profi DRYFIX

24,9

4,04

lepidlo

nová

68,40

1 324,-

44 P+D

23,8

2,53

malta

P+D klasická

46,50

1 268,-

44 EKO+

23,8

4,46

malta

nová

52,70

1 408,-

44 Profi

24,9

3,47

lepidlo

P+D klasická

54,70

1 202,-

44 EKO+ Profi

24,9

4,46

lepidlo

nová

63,70

1 400,-

44 Profi DRYFIX

24,9

3,47

PUR

P+D klasická

57,10

1 270,-

POROTHERM OBVODOVÉ

výška

R

kladení

styčná spára

Kč/ks

Kč/m2

s

DPH

44 EKO+ Profi DRYFIX

24,9

4,46

PUR

nová

66,50

1 479,-

50 EKO+

23,8

5,53

malta

nová

59,90

1 621,-

50 EKO+ Profi

24,9

5,71

lepidlo

nová

71,90

1 481,-

50 EKO+ Profi DRYFIX

24,9

5,79

PUR

nová

75,60

PRO NOSNÉ STĚNY pevnost: 10 a 15 MPa POROTHERM® 17,5 P+D - rozměry: 372/175/238 mm - na běhouny!

88

POROTHERM® 24 P+D - rozměry: 372/240/238 mm

POROTHERM® 30 P+D -

rozměry: 247/300/238 mm na vazáky!

POROTHERM NÍZKÉ CIHLY POROTHERM 30/24 N rozměry: 300/240/155 mm pro doplnění nosného zdiva tloušťky 300 nebo 240 mm (v jedné, případně ve dvou vrstvách), pokud potřebná výška zdiva neodpovídá násobku výškového modulu 250 mm zároveň se používají pro nadezdívání plochých POROTHERM překladů 11,5 a 14,5

89

B) AKUSTICKÉ CIHLY POROTHERM 36,5 AKU - 247/365//238 mm

POROTHERM 30 AKU - rozměry: 300/145/113 mm - pevnost: 20 MPa

POROTHERM 25 AKU - rozměry: 372/250//238 mm

POROTHERM 19 AKU rozměry: 372/190/238 mm

90

POROTHERM 11,5 AKU rozměry: 497/115//238 mm

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1.

Vyjmenuj a popiš jednotlivé druhy keramických tvárnic a cihel.

2.

Jaké znáš použití keramických tvárnic a cihel?

3.

Popiš postup zdění z keramických tvárnic.

4.

Vyjmenuj zásady BOZ při zdění.

91

5 Vodorovné konstrukce 5.1 Stropní konstrukce 5.1.1 Stropy s ocelovými nosníky 1. -

HURDIS I rovná čela Hurdis Hodonín garáže, sklepy možnost zavěšení kladky, táhel

2. -

HURDIS II šikmá čela pro I nosníky řady 14 –18 osová vzdálenost nosníků: 1,3 m pro HURDIS 1 180 mm 1,2 m pro HURDIS 1 080 mm cementový potěr C16/20 polystyren

-

Montážní postup 1) Provedeme vyrovnání zdiva jemnozrnným betonem C12/16. 2) Rozložíme I nosníky (úložná délka min. 150 mm). 3) Přesnou polohu nosníků zajistíme osazením patek a vsazením desek po obou stranách každého pole. 4) Osadíme nosníky do maltového lože (MVC 25). 5) Patky vyplníme vápenocementovou maltou MVC do celé prohlubně patky. Takto upravené patky nasadíme na nosník. 6) Při osazování desek HURDIS maltu MVC 25 nanášíme na patky v tloušťce 15 – 20 mm. Současně ji naneseme i na čela desek HURDIS. Dbáme, aby spodní plocha HURDIS desek lícovala se spodkem patek. 7) Podepřeme trámce (vzdálenost mezi podporami 1,5 m) a zaklínujeme je.

92

8) Rozdíly výšky mezi výškami I profilu a horního líce HURDIS desky vyplníme polystyrenem, který zároveň slouží jako tepelná izolace (dříve se používala suchá škvára, keramzit, perlitobeton). Násyp provedeme tak, aby nosník zůstal obnažen. 9) Konec válcovaných nosníků zakotvíme přivařením kotev do věnce. 10) Žebra a desku spolu s věncem vybetonujeme současně z betonu třídy min. C16/20. Žebra betonujeme najednou, po celé jejich délce. Betonáž můžeme přerušit pouze uprostřed polí mezi nosníky. Beton ošetřujeme po dobu 28 dní. Teprve po této době můžeme odstranit podpěry. Při betonáži dalšího podlaží podpory v nižším podlaží ponecháme. Při montáži vícepodlažních objektů musí režim odstraňování podpor stanovit statik. 11) Veškeré otvory a prostupy ve stropě můžeme provést po konzultaci se statikem. 3. Přímé klenby do ocelových nosníků

5.1.2 Stropy s keramickými nosníky do 3,6 m - 1 podpěra, dále po 2 m - na 28 dnů dle betonu MIAKO - vložky – šířka 625 a 500 mm; výška 80, 150, 190 a 230 mm Nosníky POT 160 x 175 x 1 750 až 6 250 mm;160 x 230 x 6 500 až 8 250 mm

93

Pracovní postup 1. Na srovnané zdivo (věnec) se doporučuje pod stropní konstrukci položit těžký asfaltový pás (zvuková izolace). 2. Nosníky se ukládají na cementovou maltu srovnané obvodové a nosné zdivo nebo na vyrovnaný železobetonový věnec. Délka uložení nosníků musí být minimálně 125 mm. 3. Nosníky je nutné ihned po uložení na nosné zdivo podepřít symetricky vodorovnými dřevěnými hranoly se sloupky tak, aby vzdálenost mezi podpěrami nebo podpěrou a nosnou zdí byla maximálně 1 800 mm. 4. Osová vzdálenost podpěrných sloupků ve směru podpor (hranolů) nesmí překročit 1 500 mm. Při zhotovování stropů současně ve více podlažích musí stát podpěrné sloupky svisle nad sebou. 5. Stropní vložky MIAKO se kladou na sucho na osazené a podepřené nosníky, a to rovnoběžně s nosnou zdí postupně od jednoho konce ke druhému. Uložení vložek MIAKO na nosném zdivu se doporučuje minimálně 25 mm. 6. S betonáží lze začít, až když jsou vložky MIAKO uložené po celé délce nosníků. 7. Vzduchové dutiny u stropních vložek není nutné uzavírat proti zatékání betonu, protože délka zatékání je minimální. 8. Jak při ukládání vložek, tak při betonáži se musí používat manipulační a pojezdová prkna uložená na příhradové výztuži nosníků. 9. Před vlastní betonáží se musí celá plocha stropu řádně navlhčit z důvodů dobré přilnavosti betonu a co nejmenšího odsávání záměsové vody z betonové směsi. K dobetonování se používá beton třídy C 16/20 dostatečně měkké konzistence. Při betonáži je nutné současně betonovat jak nosná žebra, tak i pozední věnec, s betonovou vrstvou 40 - 60 mm nad vložkami MIAKO dle statického výpočtu. 10. Výška použité věncovky se mění v závislosti na výšce použité stropní konstrukce. 11. Postup betonáže je v pruzích, ve směru nosníků. 12. Pracovní spáru je možné provádět pouze mezi nosníky uprostřed stropních vložek. Pracovní spára nesmí procházet betonovým žebrem nad nosníky. 13. Při betonáži je nutné zabránit místnímu hromadění betonu. Stropní vložky MIAKO se NESMÍ během montážního stavu zatěžovat jinak než betonovou zálivkou.

94

14. Do spolupůsobící nadbetonované desky se doporučuje vložit svařovanou síť KARI minimálně 4/150/150 mm, a to z důvodů rozložení zatížení a omezení případných prasklin v betonové ploše. 15. Po zhotovení stropu je nutné udržovat beton v dostatečně vlhkém stavu až do jeho řádného zatvrdnutí. Podpěry nosníků je možné odstranit, až když beton dosáhne normou stanovené pevnosti. Při odstraňování podpěr se postupuje vždy od horního podlaží ke spodnímu.

5.1.3 Stropy s betonovými nosníky YTONG BÍLÝ STROP

5.1.4 Keramické povaly povaly (šířka 30 cm) a panely (š. 60,120,240 cm) - keramické vložky ARMO, PARMO + výztuž + beton - pokládka do vyrovnávací cementové malty s předpjatou výztuží - až 7 m délky - podepření dle výrobce

5.1.5 Pórobetonové stropní panely -

YTONG - délka 5 000 a 6 000 mm; šířka 625 mm tloušťka 200 a 240 mm Vyztužené, P+D - s perem a drážkou pro přenesení zatížení výroba na míru

95

5.1.6 Železobetonové stropní desky -

š. 30 cm; světlost 0,48 - 3 m s dutinami a bez dutin – PZD

5.1.7 Železobetonové stropní panely 1. Plné - do 4,5 m 2. Dutinové (nepředpjaté) - světlost 6,00 m

3. Předpjaté PARTEK: tloušťka 15 cm; skladebná délka 240 – 780 cm PARTEK: tloušťka 20 cm; délka až 900 cm SPIROLL: tloušťka 25 cm; délka až 1220 cm PARTEK: tloušťka 32 cm; délka až 1500 cm Partek: tloušťka 40 mm; délka až 1620 cm

96

5.1.8 Monolitické stropy KAZETOVÉ

5.1.9 Ztracená bednění 1. Filigránové stropní desky - rozměry: 700/240/6 cm; 750/250/5-7 cm; 800/450/7 cm - předpjaté až 12 m - filigrány slouží k podpírání pro betonáž spřažené desky - 4 žebříčkové pruhy výztuže

2. CEDRY - polystyrenová tvarovka - panely v maximální délce 13,5 m - panely se ukládají ve směru rozpětí stropu těsně vedle sebe

-

hloubka uložení panelu je minimálně 50 mm; je nutné odstranit část polystyrenu pod žebrem nad stěnou, panely příčně podložit hranoly o průměru 100/140 mm – po 2 m

97

-

výztuž věnce je ze čtyř prutů (Ø 8-10 mm) spojených třmínky z drátu (Ø 5 mm); horní pruty věnce by měly být 20-30 mm nad polystyrenovým panelem výztuž jednotlivých žebírek se váže s výztuží věnců a je navržena statickým výpočtem

3. VELOX - dřevotřísková vložka s cementem

-

délka l 2 000; 1 830; 1 660; 1 500; 1 330; 1 000; 660; 500; 330 mm šířka b 500 (300) mm výška h + vrstva betonu 170 + 50; 220 + 50; 260 + 50; 315 + 50; 355 + 50; 400 + 50; 500 + 50; 575 + 50 mm

Do mezery mezi prvky se vloží prostorové příhradové nosníky nebo vázaná výztuž a následným zmonolitněním betonovou směsí vznikne žebírkový strop. V místě styků stěn a stropů se po celém obvodu konstrukce uloží ztužující věncová armatura.

5.2 Převislé konstrukce 5.2.1 Římsy Tvoří ji: 1. konzolová deska  tahové napětí u horního okraje – hlavní a rozdělovací výztuž železobetonové desky  chrání průčelí domu před deštěm, esteticky ukončují a zakrývají spodní část krovu proti větru a zvěři. 2. konzola - tvořena překládanými kameny, cihlami nebo železobetonovou deskou nebo dřevěnou konstrukcí

98

5.2.2 Markýzy -

přístřešek nad vstupem do budovy se sklonem od budovy - při vyložení nad 90 cm musí být s okapem

5.2.3 Balkóny -

zvětšují obytnou plochu místnosti, zlepšují architektonický vzhled průčelí domu železobetonová konzola, krakorcovitě vysunutý železobetonový panel → tepelné mosty nosníky pro Hurdis a Miako s nízkými tvarovkami, dřevěné trámy – krakorcovitě sklon od budovy cca 1%, nevodotěsný povrch → koroze výztuže → demolice zavěšená balkónová deska - nepatří do převislých konstrukcí

99

5.2.4 Arkýře -

balkón se stěnami a střechou boční okna (francouzská rohová) umožňují pohled podél průčelí zvětšení půdorysné plochy obývacího pokoje krakorcovitě vysunuté nosníky v jednotlivých podlažích

5.2.5 Lodžie -

– nepatří do převislých konstrukcí stropní deska podepřena bočními stěnami předsazené zvětšují plochu místnosti

lodžiovými

5.3 Klenby -

100

vyzdívají se z kamene nebo cihel do cementové malty na dřevěné bednění nesené ramenáty na vodorovných ližinách novější betonové, železobetonové a sklobetonové klenby provádí se s větším převýšením o 1/100 rozpětí – počítáme se sednutím zdí se od paty nebo koutů k vrcholu klenby ložné spáry směřují do středu zakřivení (oblouku)

Druhy kleneb (viz. obr. níže)   

valená - zatěžuje 2 nosné zdi, jejich průnikem vzniká klášterní a křížová klenba klášterní, neckovitá, zrcadlová, česká, pruská klenba a báň - zatěžují všechny 4 obvodové stěny, žebra nejsou zatížená, jsou dutá křížová klenba – tlak se soustřeďuje do žeber, která jsou zesílená a vystupující



podobně i u lunety

pilíř

Klenby vyvozují na nosné zdivo bočný tlak – táhla, opěrné pilíře. Při omítání připevníme plastové elektrikářské průchodky pomocí háčků do žeber nebo na válec a jádro strháváme přímou latí (valená, křížová klenba nebo klenutou - pruská, česká).

táhlo

101

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

Jak dělíme stropy? Vyjmenuj převislé konstrukce. Popiš postup provádění stropů Miako. Jaké jsou hlavní části markýzy? Popiš arkýř a řekni, kde se ve stavebnictví používá? Jaká je charakteristika valené klenby? Popiš, jaký tlak vyvozují klenby na nosné zdivo. Rozděl klenby podle způsobu provedení.

5.4 Mazaniny -

monolitické - zhotoveny na místě

5.4.1 Cementový potěr

102

Složení cementového potěru: 3 díly ostrého kameniva o velikosti zrn do 4mm+1 díl cementu + takové množství vody, aby vznikl zavlhlý beton Pracovní postup: 1. Cementový potěr naneseme na plochu 2. Strháváme prknem nebo vibrační latí. Vodítky latí jsou betonové pásky, trubky, prkna, plastové trojúhelníky 3. Dbáme na zachování dilatace.

4. Výšku úrovně potěru měříme hadicovou vodováhou, nivelačním přístrojem nebo otočným laserem. 5. Cementový potěr uhlazujeme lehce po jeho zavadnutí točivým pohybem, a to dřevěným nebo PUR hladítkem. 6. Gletová úprava povrchu cementového potěru se provádí tzv. gletováním. Na uhlazený povrch sypeme rovnoměrně sítkem cement, který průběžně kropíme a uhlazujeme ocelovým hladítkem. Gletování lze provádět i strojně. 7. Kovový prášek, písek, slinutý karbid – zvýšení odolnosti povrchu.

103

Armované cementové potěry - ocelová (drátkobeton), skelná nebo plastová vlákna (i místo klasické výztuže) - pevnější, bez trhlin

Litá podlaha -

speciální betonová směs se vhání na místo uložení čerpadlem samonivelační pochůzná za 2 dny, pokud je pod směsí

podlahové vytápění, tak za 7 dní, když na ni pokládáme PVC, tak za 4-6 týdnů Samonivelační malty - k vyrovnání cementového potěru pod dlažby a PVC

5.4.2 Teracová mazanina Složení: 3 díly teracové drti + 1 díl cementu Postup: 1. Mazaninu nanášíme v tloušťce 2 cm na cementový potěr 2. Uhlazujeme vibračními lištami. 3. Za 3-6 dnů mazaninu brousíme a tmelíme. 4. za 10 dnů provedeme druhé broušení a povrch omyjeme. 5. Dilataci provádíme po 6 m2

5.4.3 Sádrové potěry -

anhydritové pojivo pálené se sádrovcem při 1 000o C

Knauf FE 50, FE 80 – vyšší pevnost, pro vytápěné podlahy FE Fortissimo – dobrá pevnost, pochozí po 24 h, vysychání 3 – 6 týdnů FE 25 A tempo – pochozí po 3 hod, zatížitelný po 8 hod

104

5.4.4 Pěnobetonové Složení: cement, voda, organické proteiny (plynotvorná přísada) - za 4 dny pochůzná, - tepelně a zvukově izolační vlastnosti

5.5 Suché plovoucí podlahy Typy plovoucích podlah: Knauf F 141 - jednoduché Knauf F 145 - dvojité Knauf F 142 - s tepelnou izolací Postup: 1. Vyrovnáme povrch - Knauf – Fliesspachtel 2. Položíme podklad: čedičová vata, experlit na parotěsné zábraně, Styropor 3. Pokládáme podlahu. Díly spojujeme lepidlem do drážky (Knaufovo UB lepidlo). 4. Dilataci mezi podlahou a stěnou vyplníme minerálními pásky a silikonem.

5.6 Podlahové povlaky Druhy podlahových povlaků: linoleum, PVC, Fatrantis, Jekor, Kovral Postup pokládky: 1. Podklad několikrát přetmelíme, zbrousíme a znovu dotmelíme cementovým tmelem. 2. Krytinu nalepíme chlórkaučukem nebo lepidlem značky Chemopren.

5.7 Plastbetony Druhy: 1. Epoxidové ACIDOTECHNA - Sadurit L 12 T - stěrka se nanáší v tloušťce. 2-3 mm - stěrka je s plnivem, skelnou tkaninou s velikostí oka 10 mm nebo s ocelovou sítí s velikostí oka 20 mm SIKAFLOOR 93 - třísložkový epoxid, nanáší se v tloušťce 3-4mm SIKAFLOOR 95 - kombinace epoxidu a polyuretanu 4-6 mm, SIKAFLOOR 91 - epoxidová malta, nanáší se v tloušťce 5-8 mm, pro hladké nebo protiskluzové podlahy - slouží jako ochrana proti pronikání ropných látek → garáže, skladiště pohonných hmot

105

2. Polyuretanové SIKAFLOOR-350 Elastik – polyuretan, nanáší se v tloušťce 1,5 mm U 5 400 /Colorlak St. Město/ nanáší se v tloušťce 1-3 mm, a to propichovacím válečkem, - zpracovatelnost 20 min. zatížení podlahy po 48 minutách. 3. Kaučukové - kaučuková drť pojená kaučukem polyuretanem + třikrát barevný nástřik - použití např. hřiště Postup: 1. Podklad obrousíme, ofrézujeme, znovu dobrousíme. 2. Povrch otryskáme kuličkami a tlakem vody. 3. Provedeme penetraci povrchu. 4. Naneseme kaučukovou drť. 5. Na takto upravený povrch naneseme třikrát barevný nástřik. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

106

1.

Jak dělíme podlahy?

2.

Popiš skladbu lehké plovoucí podlahy.

3.

Které materiály mohou být v nášlapné vrstvě podlahy?

4.

Vyjmenuj materiály, které mohou být použity v izolační vrstvě podlah.

5.

Popište, jak se vyměřuje váhorys u podlah.

6.

Popiš postup provedení cementového potěru.

7.

Jaké jsou výhody drátkobetonu při zhotovení podlah?

8.

Popiš postup zhotovení suché plovoucí podlahy.

6 Úpravy povrchů 6.1 Dřevěné obklady Palubky  šroubujeme nebo častěji přibíjíme na dřevěný rošt (šroubovaný, vyrovnaný)  smrk, modřín  rubová strana impregnována kvůli odvětrání  uvnitř roštu tepelná nebo zvuková izolace  Orsil, Rotaflex

Aglomerované desky  výroba: rozvláknění dřevního odpadu, lepidlo, lisování  bez povrchové úpravy  cementotřískové desky Cetris s povrchovou úpravou plastová fólie imitující např. dřevo (WERZALIT, ABITIBI), dýhu (lamely ATEX i fólie)

6.2 Omítky 6.2.1 Příprava podkladu pro omítání Fasáda po 2 letech po vyschnutí, nebo vláknité omítky proti trhlinám. Vnitřní vlhkost zdiva má dosahovat maximální hodnoty v rozmezí 12 -14%. Při aplikaci omítek na nevyzrálé zdivo musíme omítku armovat skelnou perlinkovou tkaninou. Tloušťka omítky:  interiér - příčky: 8 mm, nosné zdivo: 10 mm  exteriér - 15 mm 1) Cihelné zdivo  staré: osekání staré omítky, vyškrabání spár do hloubky 1 cm, ometení a nanesení cementového prostřiku  nové: omítáme přímo, vlhkost zdiva do 10 %

107

V místě smykového namáhání připevníme pletivo nebo jádro bandážujeme perlinkou do lepidla platí pro staré i nové zdivo

2) -

Pórobetonové zdivo přesné vyrovnání podkladu omítka - Cemix na mokrý Ytong perlinka

3) Liaporové zdivo - drsný povrch - omítáme přímo bez prostřiku 4) -

Betonové plochy odmaštění od separačního nástřiku teplou mýdlovou vodou cementový prostřik nebo cementové lepidlo degradovaná vrstva se odstraňuje tlakovou vodou, frézováním nebo osekáním obnažená výztuž se opatří speciálním nátěrem a nahodí vysprávkovou maltou

5) Dřevotřískové desky - dříve bandážování pytlovinou do řídké malty - dnes překrytí rabicovým pletivem, kotveným hřeby do zátek od piva a prostřik (Velox) 6) Dřevo - impregnace proti dřevokazným škůdcům, pletivo, prostřik 7) Ocel - obalení pletivem a prostřik - obalení polystyrénem, čedičovou vatou + perlinka 8) -

108

Styk dvou materiálů bandážování pletivem nebo perlinkou přiznání spáry pružný tmel

9) Sádrokarton - Putzgrund penetrace pod omítky Knauf a stěrková omítka - pro venkovní a vlhké prostory zelené desky 10)Rákosový strop - prostřik nebo potažení pletivem a prostřik - mezery mezi prkny podbití 1 cm

6.2.2 Postup omítání 1. Stropy vodorovné  přesné: prostřik, seštosování, stěrka, lepidlo, penetrace, stěrka  nepřesné: prostřik  terče v rozích umístíme do vodorovné roviny, další terče pro pásky po 1 m pomocí dlouhé latě  pásky strháváme latí a štosujeme dlouhým hladítkem po zavadnutí malty  jádro nahazujeme v tloušťce 1 cm a strháváme úhelníkovou latí, proces opakujeme  po zavadnutí natáhneme stěrku

Laťování trámů

109

2. Stěny  podobně jako u stropu  místo maltových pásků používáme omítníky z ocelové kulatiny nebo dřevěných latěk, které umísťujeme po 1 m.

 

110

do roviny vyměřujeme latí nebo zednickou šňůrou (distanc 0,5 mm) maltu nahazujeme hadovitě odspodu, po stržení malty latí necháme povrch zavadnout a opatrně jej štosujeme fratáčem (držíme svisle)

 léru (drážku) u zárubní vytvoříme pomocí plechové šablony (stejná hloubka a šířka i v rozích)  omytí nebo předem zakrytí konstrukcí, ochranné nátěry  stěrky provádíme vždy až po dokončení jádra – napojení do sucha je vidět

Tolerance

–

Pro nadstandardní kvalitu rovinnosti 2 mm na 2 m je nutné sjednat odpovídající navýšení ceny.

111

Ochrana hran pomocí úhelníků

Strukturování omítek – hladítky, špachtlí, válečkem

112

6.2.3 Sanační omítky Kompletní technologický postup sanačního systému na silně vlhkostí a solemi zatíženou a poškozenou konstrukci. 1) Odstraníme omítku, pokud se ještě někde nachází, a to do výše minimálně 1,5 násobku šířky zdiva, nad viditelné zasažení zavlhnutého zdiva, nejlépe na celou výšku stěn. Spáry vyškrabeme do hloubky minimálně 2 centimetry. Vyškrábání spár je velmi důležité → zvýší se tak účinnost a životnost sanační omítky. Starou suť ihned odvezeme z dosahu stavby (nepoužíváme ji na zásyp). Použití tlakové vody k očištění zdiva je výslovně nevhodné. 2) Obnažené zdivo mechanicky očistíme, nejlépe ocelovými kartáči, rovněž tak prach odstraníme mechanicky, nikoli vodou. Pro nové upevnění případných instalací nepoužíváme sádru, ale rychle tuhnoucí cementovou maltu. Podklad musí být nosný, suchý, bez prachu a jiných nečistot. 3) V závislosti na obsahu solí ve zdivu podklad předem ošetříme chemickým přípravkem. Přípravek, který lze nanášet stříkáním, vytvoří krátkodobou uzávěru a umožní sanačním omítkám vyzrát a získat potřebné vlastnosti. Sanační nástřik je nutno provádět do čerstvého nátěru. 4) Špric (prostřik) – příprava míchadlem, necháme cca 2 minuty odležet a potom ještě jednou krátce zamícháme, a to ručně nebo kontinuální míchačkou, případně běžnými omítacími stroji. 5) Nástřik na kamenný podklad musíme provádět celoplošně, na nasákavé stavební materiály pouze síťovitě (60 – 70 % plochy), podklad tedy musí prosvítat. Nástřik nesmí stékat a tvořit polevu. Vždy musíme zpracovat celý obsah pytle najednou! Před aplikací jádrových omítek necháme sanační nástřik minimálně 3 dny vyschnout! 6) Nerovnosti, spáry, kaverny a celoplošné vyrovnání podkladu provedeme podkladní jádrovou sanační omítkou. Po jejím zavadnutí je nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou škrabkou a nechat proschnout (1 mm tloušťky omítky 1 den). 7) Při strojním zpracování používáme zařízení, které zaručuje optimální míchání a dosažení potřebného obsahu vzduchu v čerstvé maltě (HASIMAT, HASIMIX). Při strojním zpracování omítacím strojem se doporučuje používat domíchávač. Omítku musíme nanést na stěnu, stáhnout a po ztuhnutí zdrsnit celoplošně mřížkovou škrabkou. Při tloušťce vrstvy nad 30 mm omítáme stěnu ve dvou vrstvách. Druhá vrstva se nanáší na zdrsněný podklad s minimálním časovým odstupem (pro zajištění optimální přídržnosti malty k podkladu). Spáry mezi různými stavebními prvky překleneme armovací tkaninou odolnou proti alkáliím, kterou umístíme do horní třetiny tloušťky omítky. Dilatační spáry provedeme dle projektu. Po zavadnutí malty je nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou škrabkou a nechat proschnout (1 mm tloušťky omítky 1 den). 8) Na takto připravený zdrsněný podklad nanášíme s časovým odstupem minimálně 14 dní jádrovou sanační omítku. 9) Povrchovou úpravu jádrové omítky provedeme sanačním štukem. Pozor: silně nasákavé podklady je nutné předem navlhčit. V průběhu tuhnutí omítky povrch zfilcujeme houbou. Spáry mezi různými stavebními prvky překleneme armovací tkaninou odolnou proti alkáliím, tkaninu umístíme do horní třetiny tloušťky omítky.

113

6.2.4 Strojní omítání

114

a) Mokrou cestou - malta se míchá nejčastěji ve žlabové míchačce, odtud se vyklápí přes vibrační síto do zásobníku a odtud se šnekovým nebo pístovým čerpadlem vhání do hadic, Součástí omítačky je kompresor pro výrobu stlačeného vzduchu, který je vháněn hadicí do směšovací pistole, odkud vystřeluje maltu. Při odpojeném kompresoru tlačená malta vytéká z hadice – můžeme použít na zdění nebo samonivelační potěr. Omítačka P 13 (Strojstav Nové Mesto n/Váhom v licenci Putzmeister) -

-

přívěs za nákladní auto pístová s výtlakem do výšky 60 m (60 barů) a horizontálně až 500 m starší typ výkon: regulovatelný – 1,5, 3, 4,8 m3/hod = 80 l /min. výhody:  vysoký výkon a výtlak nevýhody:  těžká, velká  potřebuje dlouhé a robustní hadice, ve kterých zůstává značné množství malty, takže hrozí jejich ucpání nebo roztržení  vyžaduje 2 pracovníky obsluhy

b) Suchou cestou - z hotových suchých směsí - do šnekového čerpadla je dávkována suchá směs a přesně nastavený průtok vody → do hadic jde stejná konzistence namíchané směsi Omítačka Knauf PFT G5 -

nový typ výtlak do výšky 30 m výkon 6 – 55 l/min výhody:  malý rozměr → projede dveřmi a výtahem do každé místnosti  lze ji rozložit na 3 díly (podvozek s násypkou, elektroinstalaci s kompresorem a průtokoměrem vody a motor se šnekovým čerpadlem)  krátké tenké hadice  práce v zateplené místnosti  obsluha: – 1 pracovník pro násyp pytlů, při použití sila a dopravníku suché směsi (silomatu) může pracovat bez obsluhy (ovládání ventilem vzduchu na směšovací pistoli)

115

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

116

Popiš postup provedení dřevěných obkladů. Popiš přípravu podkladu pro omítání. Jak postupujeme při omítání stropů? Popiš postup při omítání stěn. Popis hlavní části omítačky Knauf. Jaké jsou výhody omítačky Knauf? Jaké znáš způsoby strojního omítání? Blíže je charakterizuj.

7 Tepelné izolace 7.1 Vláknité izolace 1) z čedičové vlny - roztavením drceného čediče (+struska a vápenec) - proud vzduchu unáší taveninu na průběžný pás – koberec šířky 4 m + lisování + řezání - šedozelená vlákna - odolnost – 50 až +700 °C - nenasákavé, nehořlavé, objemově stálé, odolné chemikáliím, plísním a mikroorganismům - ORSIL, ROTIZOL,NOBASIL, IZOMIN,PREFIZOL, ROCKWOOL 2) ze skleněné vlny - roztavením křemičitého písku - teplota taveniny 1 400 °C - jasně žlutá vlákna odolnost 300 – 550 °C, bílá vlákna - 800 °C - nenasákavé, odolné chemikáliím, plísním a mikroorganismům - ROTAFLEX 3) z minerální vlny - z roztavené vysokopecní strusky nebo silikátů - SIBRAL Struktura vláknité izolace   

volně sypané - matrace v PE pytlích rohože – prošité na vlnitý karton nebo pojené syntetickou pryskyřicí, drátěné pletivo spojené s vatou desky – spojené pryskyřicí, sulfátovým papírem, nástřiky, živicí, fóliemi, sádrokartonem

7.2 Tvarované – pěnové izolace 1) PUR - adiční reakcí z polyizokianátů; napěněn freonem, oxidem uhličitým - působením světla hnědne, nehořlavý nebo samozhášivý - odolnost: – 150 až + 100 °C - jednosložkové a dvousložkové PUR pěny - 3 krát zvětší objem - PUROTHERM, HARD 2) pěnový polystyren - napěněním styrénu; předpěnění vodní parou 90 °C; granule do forem a dopěnění parou 110 až 120 °C; tlakem se spojí - odolnost:180 až +100 °C - samozhášivý – hořlavý, jedovaté zplodiny, neodolává chemikáliím, stárne a smršťuje se - nasákavost až 10% - STYROPOR – pěnový polystyren; KOMBIDESKA - pěnový polystyren slepená s dřevocementovou deskou, POLSID - pěnový polystyren s asfaltovým pásem; LIGNOPOR – pěnový polystyren - na povrchu dřevocementová vlákna pro omítku – zateplení věnců

117

3) extrudovaný polystyren - vytlačováním přes trysku – uzavřená struktura (kostní dřeň) - nenasákavý, objemově stálý, neodolává chemikáliím, odolává plísním - odolnost – 50 až 100 °C - vyšší cena - STYRODUR, STYROFOAM, FLOORMATE 4) pěnové sklo - sklovina s uhelným prachem do formy – tavením napění - FOAMGLAS - nenasákavé, pevné v tlaku, odolává chemikáliím - odolnost: – 260 až + 430 °C - vyšší cena 5) pěněný kaučuk 6) pěněné PVC

7.3 Izolace na bázi dřeva      

dřevovláknité – měkké - Hobra cementotřískové - HERAKLIT, LIGNOS papírová vlákna – CLIMATIZER PLUS – nehořlavá úprava, proti myším piliny rákosové rohože lisovaný korek DEKWALL

7.4 Sypké izolace 1) LIAPOR – dříve Keramzit - jílové granule prochází rotační pecí, kde expandují při teplotě asi 1 150 °C 2) Experlit - perlit se zahřívá na 1 200 °C – expanduje až 16 x na bílé vločky Součinitel tepelné vodivosti - k

Tloušťka pro R = 4,0 (cm)

PUR pěna

0,023

10

Styrodur

0,030

12

Polystyren

0,035

14

Papírová vata - Climatizer

0,037

15

Čedičová vata - Orsil

0,039

16

Skelná vata - Rotaflex

0,040

16

Korek

0,043

18

Hobra

0,046

18

Tepelné izolace

118

Součinitel tepelné vodivosti - k

Tloušťka pro R = 4,0 (cm)

Experlit

0,064

24

Terfix – tep. izol. omítka

0,070

28

Perlitbeton

0,100

40

Heraklit

0,110

44

Piliny

0,120

48

Liapor- keramzit

0,130

52

Pórobeton - Ytong

0,120

60

Dřevo měkké – kolmo

0,180

72

LATHERM 36 P+D - staré

0,180

72

Škvára

0,270

108

Liapor (keramzit) beton

0,280

112

Cdm

0,500

200

Škvárobeton

0,520

208

Cihla plná (R = 0,22)

1,500

600

Tepelné izolace

119

8 Zvukové izolace Zvuk -

je vyvoláván mechanickým chvěním slyšitelný od 16 do 20 000 Hz do 16 Hz – infrazvuk (vibrace), nad 20 kHz – ultrazvuk

Hluk -

souhrn rušivých zvuků různých kmitočtů intenzita zvuku v dB (decibelech) - škodlivý i pod 90 dB, od 130 dB bolestivý

Zvukový útlum -

příčka z plných cihel o tloušťce. 25 cm utlumí procházející hluk o 50 dB

Zvuková pohltivost -

poměr pohlceného a dopadajícího zvuku porézní materiály a sendvičové desky

Doba dozvuku -

doba, za kterou není slyšet zvuk o intenzitě 60 dB zvučné – kostely, suché – kina, učebny

Zvukovou neprůzvučnost -

zvyšujeme hmotností příček a stropů nad 350 kg/m2 a pohltivými podhledy neprůzvučnost mezi místnostmi - 42 dB – příčka min 12cm , byty 51 dB

Kročejový hluk -

nosnou konstrukci podlahy oddělíme od stropní konstrukce a stěny měkkou vložkou plovoucí podlaha (ORSIL N, P, T , Podlahový pásek N/PP.)

Druhy zvukových izolací: 1. Dřevovláknitá tvrdá děrovaná (AKULIT) 2. Minerální neděrovaná deska (SOLOLIT)

120

3. Na dřevěném rámu, uvnitř skelná rohož (ITAVER)

4. Dřevovláknitá měkká deska (HOBRA)

5. Hliníkové nebo ocelové děrované plechy a podlouhlé lamely doplněné na rubu skelnou nebo čedičovou vatou. (FESAL) 6. Pozinkované ocelové desky s mikroperforací (OWAtecta)

7. Čedičová vata, desky a rohože (ORSTROP) - tloušťka 80 mm - útlum 56 dB 8. Skelná vlákna - Vata - zvukově-izolační desky (AKUPLAT) 9. Sádrokartonové příčky a podlahy - ve spojení s čedičovou vatou ORSIL - útlum 46 – 53 dB (dvojitá)

121

10. Akustické stropní desky z čedičové vaty s povrchovou úpravou nátěrem, omítkou, textilií nebo fólií, děrované a tvarované – (Rockfon Sonar)

- vodorovné kazety, svisle zavěšené desky

OWAcoustic

122

11. Sádrové stropní desky – OWAspektra - štukované profilované kazety 12. Textilní stěrkové omítky - textilní odpad, dekorativní příměsi vodorozpustným lepidlem - natahování gleťákem nebo stříkání pistolí - Colortap

–

pojené

13. Papírová vlnitá lepenka

- vrstvená a pojená vodním sklem a asfaltem – APA

14. Molitanové desky

15. Keramické tvárnice POROTHERM 36,5 AKU - vážená laboratorní neprůzvučnost Rw [dB] - útlum 57 dB

123

-

pro příčky tloušťky 365 mm mezi bytovým prostorem a prostorem s nižší teplotou, neboť splňují požadavky ČSN na akustický útlum zdiva a v kombinaci s lehkou omítkou POROTHERM TO i požadavky na tepelnou ochranu prostorů s rozdílnými režimy vytápění (např. mezi schodištěm a obytnou místností)

16. Pórobetonové tvárnice - tloušťka 20 cm - útlum 40 dB 17. Liaporbetonové tvárnice - tloušťka 30cm - útlum 51 – 56 dB dle hmotnosti 18. Okna - Izolační dvojsklo 6–20–4 SGG Climaplus Ultra N s hodnotou Ug = 1,1 W/m2K s distančním rámečkem SGG Swisspacer

Zvukové izolační sklo: Základní izolační dvojsklo - zvukový útlum 32 dB - TWW disponuje atestem na okno pro požadovaný útlum 35, 36, 37, 38, 40 a 42dB - při požadavku na snížení hladiny hluku musí být okna vybavena dvojitým těsněním

124

Izolační trojskla izolační trojsklo 4 futur N-14 float -14 -4 futur izolační trojsklo ve složení 6,76 Conex - 12 - 4 - 14 - 4, U=1,0 -1m-2 (útlum 35 dB) izolační trojsklo ve složení 6,76 Conexplanitherm - 12 - 4 - 14 - 4, U=0,7 -1m-2 ((útlum 35 dB)

Izolace proti otřesům lisované korkové desky - korková deska antivibrační 1 000 x 500 x 50 mm SPHD

Pryžové tlumiče a kordové desky – drcený odpad z pneumatik pojený pryskyřicí

125

Podlahovina vyrobená z pryžového materiálu - výborné protismykové vlastnosti a dlouhá životnost - protismykové vlastnosti jsou zaručeny použitým osvědčeným dezénem - podlaha je určena do interiéru na schodiště Pružinové tlumiče – podstavné nebo závěsné

Dvojice kombinovaných pružinových izolátorů s vizkózními tlumiči typové řady GPVY od firmy GERB na střední podpoře základového roštu

126

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Popište izolace ze skelné vlny. 2. Jaká je struktura vláknité izolace? 3. Vyjmenuj tvarové pěnové izolace a jejich použití ve stavební praxi. 4. Jaké jsou druhy izolací na bázi dřeva? 5. Jaké jsou výhody izolací na bázi dřeva při výrobě příček a izolací podlah? 6. Jaká je charakteristika zvukových izolací? 7. Jaký útlum má izolační dvojsklo a izolační trojsklo? 8. K jakým účelům se používají molitanové izolační desky? 9. Jaký mají útlum sádrokartonové příčky ve spojení s čedičovou vatou ORSIL? 10. Popište izolace z čedičové vaty a vyjmenujte, kde se ve stavebnictví používají.

127

9 Použité zdroje informací 1/ Přestavba podkroví: izolace, vsazování oken, obkládání šikmin. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2012, 63 s. Hobík. ISBN 978-80-7236-780-1. 2/ JIŘÍK, František. Komíny. 4., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 128 s. Profi. ISBN 978-80-2474567-1. 3/ Dřevo od A do Z. 5. vyd. Překlad Lumír Mikulka. Čestlice: Rebo pro Klub čtenářů, 2013, 427 s. ISBN 978-80-255-0717-9. 4/ KOPTA, Pavel a Jana JANOUŠKOVÁ. Šikmé střechy. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 155 s. Profi. ISBN 978-80-247-3484-2. 5/ KUBĚNA, Ludvík a Jaroslav MATOUŠEK. Tesařská technologie pro 3. ročník učebního oboru tesař. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 143 s. ISBN 80-859-2008-5. 6/ MAHIEU, Claude. Úpravy půdních prostor. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008, 71 s. Moderní bydlení. ISBN 978-80-255-0027-9. 7/ PENDL, Karel. Příručka pro zedníka. 3. přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1990, 520 s. ISBN 80-0300404-7. 8/ JANÍČEK, František, Ján VOZÁR a František ZBOŘIL. Výrobní zařízení pro učební obory zpracování dřeva. 2., přeprac. vyd. Praha: Informatorium, 1995, 254 s. ISBN 80-854-2761-3 9/ STRAKA, Bohumil. Konstrukce šikmých střech. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 230 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-4205-2. 10/ HUDEC, Mojmír. Pasivní rodinný dům: proč a jak stavět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 108 s. ISBN 978-80-247-2555-0. 11/ REINPRECHT, Ladislav a Jozef ŠTEFKO. Dřevěné stropy a krovy: typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce. Vyd. 1. Praha: ABF, 2000, 242 s. ISBN 80-861-6529-9. 12/ JANÍČEK, František. Strojnictví: stroje a zařízení pro zpracování dřeva. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1996, 377 s. ISBN 80-859-2018-2.

13/ WIENERBERGER. download [online]. [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http:// www.wienerberger.cz/ke-sta%C5%BEen%C3%AD-download 14/ BEDNĚNÍ EU. Papírové bednění [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http:// www.bedneni.eu/?pap%EDrov%E9-bedn%ECn%ED,6

15/ HÁJEK, Petr. Pozemní stavitelství II: pro 2. ročník SPŠ stavebních. 3., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 225 s. ISBN 978-80-86817-22-4.

128

16/ HÁJEK, Václav. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních. 3., upr. vyd., V Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 2004, 327 s. ISBN 80-868-1704-0. 17/ KOHOUT, Jaroslav. Zednictví: tradice z pohledu dneška. 8., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 221 s. ISBN 80-716-9653-6. 18/ ČIHÁK, Jaroslav, KRÁLIKOVÁ, Marcela. Pozemní Stavitelství Pro 1. Ročník SPŠ Stavebních Studijního Odboru Dopravní Stavitelství a Vodohospodářské Stavby. 1. vyd. Praha: SNTL, 1988. 19/ TIBITANZL, Otomar a František KODL. Stavební technologie II: pro 2. ročník SOU učebního oboru zedník. 4., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 1996, 167 s. ISBN 80-859-2017-4. 20/ TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie III: pro 3. ročník SOU učebního oboru zedník. 5., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2006. ISBN 978-808-6817-156. 21/ SEDLÁR, Tibor. Klempířské konstrukce pro 3. ročník středních odborných učilišť. 3., aktualizované vyd. Překlad Jiří Kulišan. Praha: Informatorium, 1994, 179 s. ISBN 80-854-27516. 22/ DOSEDĚL, Antonín. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročníky SOU. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 108 s. ISBN 80-859-2006-9. 23/ MAREK, Lubor. Pozemní Stavby Pro 3. a 4. Ročník Středních Průmyslových škol Stavebních Praha: Nakladatelství technické literatury, 1967. 24/ RAMBOUSEK, František. Stavební Konstrukce Pro 2. Ročník Středních Průmyslových škol Stavebních 2. přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1969. 25/ DOKA. Systémové skupiny [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.doka.com/web/ products/system-groups/index.cz.php

129