Návštěvy panovníků a prezidentů

Návštěvy panovníků a prezidentů ve Slaném a na Slánsku Uralkodók és elnökök látogatásai Slanýban és környékén Wizyty władców i prezydentów v miecie Slaný i jego regionie Návštevy panovníkov a prezidentov v Slanom a na Slánsku

Návštěvy panovníků a prezidentů ve Slaném a na Slánsku Vydáno Spole#ností pro ochranu kulturního d%dictví PATRIA ve spolupráci s Vlastiv%dným muzeem ve Slaném a M%stským ú'adem ve Slaném v roce ())* Text: Zden%k Víšek Odborná spolupráce: Božena Franková, Ivana Hušáková Foto a reprofoto: Pavel Vychodil, Ji'í B. Jaroch Sazbu písmem „Areplos“ Jana Solpery a Františka Štorma ﹙www.pismolijna.cz﹚ provedl Jan Renner Obálka tišt%na na papí'e Chagall (2) g3m(, dodal Antalis ﹙www.antalis.cz﹚ Editor: Ivo Hor4ák Uralkodók és elnökök látogatásai Slanýban és környékén Kiadja a PATRIA – Kulturális Örökségvédelhi Társaság a Slaný Honismereti Múzeummal és a Slaný Városházával Együttmüködésben Szöveg: Zden%k Víšek Szakmai együttm6ködés: Božena Franková, Ivana Hušáková Fotó: Pavel Vychodil, Ji'í B. Jaroch Wizyty władców i prezydentów v mieście Slaný i jego regionie Wydano Towarzystwem na ochron8 dziedzictwa kulturowego PATRIA we współpracy z Muzeum Krajoznawczym w miecie Slaný i Urz8dem miasta Slaný Tekst: Zden%k Víšek Współpraca specjalistyczna: Božena Franková, Ivana Hušáková Foto i reprofoto: Pavel Vychodil, Ji'í B. Jaroch Návštevy panovníkov a prezidentov v Slanom a na Slánsku Vydané Spolo#nos9ou pre ochranu kultúrneho dedi#stva PATRIA v spolupráci s Vlastivedným múzeom v Slanom a Mestským úradom v Slanom. Text: Zden%k Víšek Odborná spolupráca: Božena Franková, Ivana Hušáková Foto a reprofoto: Pavel Vychodil, Ji'í B. Jaroch

Obsah ~ Tartalom ~ Treść ~ Obsah Návšt%vy panovník; a prezident; ve Slaném a na Slánsku

2 Uralkodók és elnökök látogatásai Slanýban és környékén

<2 Wizyty władców i prezydentów v miecie Slaný i jego regionie

(2 Návštevy panovníkov a prezidentov v Slanom a na Slánsku

=> Fotografická p'íloha ~ Fényképmelléklet Dodatek fotograficzny ~ Fotografická príloha

?>

Proto i pověst o založení města Slaného knížetem Nezamyslem můžeme vnímat pouze jako zajímavý příběh, nikoliv historickou skutečnost. Tento příběh z kroniky

I. Pověst o založení města Slaného knížetem Nezamyslem

Václava Hájka z Libočan však nepochybně obsahoval i určité racionální jádro, neboť slané prameny pod Slánskou horou v minulosti opravdu vyvěraly. Tato pověst ovlivnila četnou regionální literaturu, byla rovněž ztvárněna slánským sochařem Václavem Nejtkem v podobě reliéfu, který se nachází v zasedací síni Městského úřadu ve Slaném. Inspirovala také výtvarnou výzdobu městské obřadní síně. Pověst o knížeti Nezamyslovi se stala tak výraznou součástí společenského vědomí

M%sto Slaný bylo podle pov%sti, jež ve své Kronice

na Slánsku.

české zaznamenal Václav Hájek z Liboan, založeno údajně již roku 750 knížetem Nezamyslem. Založení města Václav Hájek popsal těmito slovy: „Jeden ze služebníků Nezamysla knížete jménem Holot po lesích a po horách procházeje se, na jeden veliký vrch

II. Slaný královským městem

přišel, a když vešel podeň, nalezl pramen vody slané, okusil ji a oznámil Nezamyslovi, když se na Vyšehrad navrátil

Jedna z prvních písemných zmínek o m%st% Slaném se

a on nemeškaje, poslal s ním dva muže, aby vodu zkusili a

nachází v listině českého krále Pemysla Otakara II.

s sebou ji přinesli, kteráž když přinešena byla a od knížete

z roku 1262 a hovoří o Slaném jako o místě soudním a

zkušena, nalezeno jest, že by mohla sůl z ní vařena býti.

tržním. Za vlády syna Přemysla Otakara II. Václava II.,

Vypravil tehdy Nezamysl dělníky a Holota s nimi, aby tu

krále českého a polského, dochází k povýšení Slaného

sůl dělali. Po malém čase se ti solnaři neb solivarové roz-

na město královské. Kdy došlo k této významné událos-

množili, takže pro jejich množství rozkázal tu kníže na

ti, není přesně známo, jako nejpravděpodobnější se jeví

jednom návrší město založiti, kterémuž dáno jméno od

rok 1305. Udělení královského titulu mělo pro středověká

toho vrchu Slanej vrch…“

města pozitivní ekonomické a společenské důsledky.

Kronika Václava Hájka z Libočan, která byla vydána

Mezi příznivce a podporovatele královského měs-

roku 1543 v Praze, byla považována po dvě následující

ta Slaného je možno dále uvést krále českého Jana

století za nezpochybnitelný zdroj informací k poznání

Lucemburského a zvláště pak jeho syna Karla IV., krá-

české národní minulosti. Avšak v letech 1761–1782 publi-

le českého a císaře římského. Rozvoj Slaného podporovali

koval historik Gelasius Dobner, který po roce 1750 krát-

svými královskými majestáty i další panovníci, napří-

ce působil jako učitel na slánském piaristickém gymnasiu,

klad král český Jií z Podbrad a král český a uherský

šestisvazkové kritické vydání Hájkovy kroniky a prokázal

Vladislav Jagellonský. Hospodářský růst Slaného se ovšem zastavil po poráž-

její historiografickou nespolehlivost a nevěrohodnost. –5–

ce stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře v listopadu

zřeklo. Od roku 1993 město Slaný opět královského titu-

1620. Za účast na nezdařeném povstání přestalo být roku

lu oficiálně používá a hlásí se tak k dávnému rozhodnutí

1623 město Slaný – jako jediné české královské město –

Přemyslovce Václava II., krále českého a polského.

městem svobodným. Dne 24. července 1638 bylo město Slaný se svými statky dědičně prodáno majiteli sousedního smečenského panství Jaroslavu Boitovi z Martinic a z někdejšího města královského se stalo definitivně městem poddanským. K určitému zlepšení postavení Slaného došlo až po

III. Návštěvy králů ve Slaném

vymření rodu Martiniců po meči, kdy bylo roku 1794 pro-

Zikmund Lucemburský ﹙<=*–﹚, syn Karla IV.

hlášeno za město svobodné, nadále však zůstávalo pod

a Alžběty Pomořanské, král uherský (1387) , král (1411) a

ochranou smečenské vrchnosti. Tento právní stav trval až

císař římský (1433). V červenci 1420 se nechal v Praze ko-

do roku 1848. O dva roky později se Slaný stal městem

runovat na českého krále, kališnickou částí národa byl za

okresním.

krále uznán až 14. srpna 1436.

K opětovnému přiznání královského titulu Slanému

Jméno krále uherského a císaře římského Zikmunda

dochází až 17. října 1884, kdy císař František Josef I.

Lucemburského zůstává v české dějinné paměti spja-

vydal listinu s následujícím textem:

to především s neblahými událostmi, které v 15. století

„My František Josef I., z boží milosti císař rakouský,

bolestně rozdělily český národ a ostatní národy Evropy

apoštolský král uherský, král český, dalmatský, chorvat-

– upálením Mistra Jana Husa a organizováním křížových

ský, slavonský, haličský, lodoměřský a ilyrský… atd. atd.

výprav proti „kacířským Čechům“.

V plnosti naší královské moci jsme ráčili povoliti na-

Vedle těchto z českého hlediska nepochybně negativ-

ším rozhodnutím, aby naše věrné město Slaný v našem

ních momentů Zikmundovy politické činnosti je nutno

českém království s nejmilostivějším zřetelem na jeho ně-

uvést i skutečnosti pozitivní. Zikmund Lucemburský jako

kdejší postavení mezi českými městy a s ohledem na jeho

jeden z prvních evropských politiků aktivně vystupoval

loyalní a vlastenecké chování smělo opět používat za sta-

proti expanzi osmanských Turků na Balkáně a uherské

rých dob používaný titul královské město.

země za jeho vlády zaznamenaly pozoruhodný hospodář-

K potvrzení tohoto jsme přítomný diplom s naším cí-

ský a kulturní vzestup. V závěru svého života se Zikmund

sařským jménem vlastnoručně podepsali a dali jsme při-

projevil jako realisticky uvažující politik, který roku 1436

pojiti naši císařskou majestátní pečeť…“

souhlasil s přijetím tzv. basilejských kompaktát, jež zaru-

Ve druhé polovině 19. století byl však význam tohoto

čovala v Českém království náboženskou svobodu nejen

titulu již pouze symbolický. Ve dvacátém století uvádě-

katolíkům, ale i umírněným husitům – kališníkům, čímž

ní královského titulu jako součásti jména města Slaného

ukončil období husitských válek trvající patnáct let.

bylo ovlivňováno celospolečenskými politickými změna-

Neradostné okolnosti příjezdu Zikmunda Lucembur-

mi. Dne 8. prosince 1919, ve stále ještě vyostřené popřevra-

ského do Slaného (27. 5. 1420), který na konci května 1420

tové protihabsburské a protimonarchistické atmosféře,

cestoval se svým dvorem z Mělníka přes Litoměřice a

se slánské zastupitelstvo královského titulu dobrovolně

Slaný na hrady Křivoklát a Karlštejn, zpracoval ve svých

–6–

Dějinách národu českého historik František Palacký:

Za tuto věrnost odvděčil se král Jiří Slanému listinou

„Města Slaného, ač horlivě husitského, se zmocnil dne

ze dne 21. prosince 1458, kterým potvrdil městu všechna

25. máje pan Vilém Zajíc z Hasenburka podvodem. Obsa-

dosavadní privilegia a rozšířil je o některá nová. V úvodu

div horu nad Slaným, tu hrozbami tu sliby, naklonil bo-

této listiny se uvádí:

hatší měšťany k tomu, že mu otevřeli brány a vyhnali od-

„My, Jiří, z boží milosti český král… Známo činíme

tud kněze podobojí. Když pak Zikmund i s dvorem svým

všem… Říše světa nebývají tak ani mocí a velikou silou

tam přijel, zastrašil odtud podobným způsobem i lounské

zbraní při žádoucím pokoji zachovávány, jako zákonitou

měšťany, jež k sobě povolal a přinutil je k přijetí králov-

moudrostí, jejímž znakem sůl jest, tak že kde by králov-

ské posádky. Ještě větší ale dojem způsobilo v národě to,

stvím a městům nedostávalo se moudrosti, niveč zajdou

že legát papežský Fernand a Konrád, arcibiskup pražský,

a v solnou chuť pychu obrácena budouce, zaslouží sobě

byvše tehdá ve Slaném pospolu, dali nejen veřejně zbořiti

nevážnosti všech lidí. Tomu výborně srozumělo město

a zkaziti cokoliv k obřadu podobojí se vztahovalo, ale i

naše Slaný, které moudrým rozmyslem věrnosti jsouc ko-

kněze jednoho i laika, kteří od kalicha upustiti odpírali,

řeněno, i slovutným názvem moudrosti opatřeno, nám

jako kacíře neústupné upáliti.“

i předchůdcům našim věrnost ustavičnou a neporušenou

Třebaže Zikmundův příjezd do Slaného roku 1420 byl

zachovávalo…“

poznamenán neblahými událostmi, královské město Sla-

Výnosy a výsady, které byly udělovány Jiříkem z Po-

ný o šestnáct let později uznalo Zikmunda Lucemburské-

děbrad jednotlivým městům, stejně tak i tehdejší mocen-

ho za českého krále. Ten slánským měšťanům 7. listopadu

ské spory, jež král Jiří vedl se svými odpůrci, jsou dnes po-

1437, měsíc před svou smrtí, potvrdil všechna práva, pri-

chopitelně téměř či zcela zapomenuty, přesto však stále

vilegia a svobody udělená Slanému českými králi.

oceňovaný zůstává jeho politický projekt z roku 1463 na

Jií z Podbrad (1420–1471) vstoupil do politického

vytvoření spolku křesťanských panovníků s cílem zajiš-

života českého státu roku 1444, kdy ve věku čtyřiadvaceti

tění míru v Evropě. V souvislosti s integračními snahami

let stanul v čele východočeských landfrídů – seskupení

v Evropě po roce 1950 i po roce 1990 bývá proto často při-

kališnických pánů, rytířů a měst.

pomínáno i jméno tohoto českého krále.

V říjnu 1445 se zúčastnil ve Slaném jakožto zástupce

Osobnost krále Jiřího stále připomíná ve Slaném so-

tohoto svazu jednání se zástupci českých katolíků o řeše-

chařská plastika, která v minulosti tvořila součást výzdo-

ní kritické situace v zemi. České království bylo tehdy již

by slánské Pražské brány. Tato brána však roku 1841 pod-

několik let bez pevné královské vlády a prožívalo hlubo-

lehla demolici. Dnes je možno toto historické sochařské

kou hospodářskou a politickou krizi.

dílo spatřit ve Vlastivědném muzeu ve Slaném.

Město Slaný, které původně ve sporech mezi katolíky

Fridrich Falcký (1596–1632), od roku 1610 falcký

a kališníky zaujímalo spíše neutrální pozici, se po Jiříkově

kurfiřt, který byl v době stavovského protihabsburského

návštěvě postupně přiklonilo na jeho stranu a roku 1448

povstání 26. srpna 1619 zvolen generálním sněmem pro-

vyslaným oddílem bojovníků podpořilo dobytí Prahy

testantských stavů českým králem. Koncem října 1619

vojsky Jiřího z Poděbrad. Svým hlasem a vlivem rovněž

král Fridrich se svou manželkou Alžbtou Stuartov-

podpořilo volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem

nou, dcerou anglického krále Jakuba I., a se svým dvorem

(1452) a později i českým králem (1458).

nastoupil cestu do Prahy, kde byl 4. listopadu 1619 koru-

–7–

nován. Popis této cesty, během které královský pár pobý-

se svou rodinou 9. listopadu 1620 Prahu a navždy ztratil

val také ve Slaném, zachytil současník Fridricha Falckého

vládu v Českém království.

Pavel Skála ze Zhoe v rozsáhlém pojednání Historie česká.

Jeho manželka Alžběta žila po bělohorské bitvě v nizozemském Haagu a později všestranně podporovala čes-

„A poněvadž direktorové odeslali z Prahy týmž vysla-

ké exulanty, zejména Jana Amose Komenského. Svého

ným jisté poznamenání cesty, kdy a kterého dne a kudy by

manžela přežila o třicet let, zemřela ve věku šestašedesáti

krále s královnou i s celým dvorem jeho ze Hba (Chebu)

let roku 1662.

až do měst pražských příhodně vésti, totiž aby vyjedouce z Waldsasu 25. dne října, na noc přijeli s ním do Falknova (Sokolova), z Falknova 26. dne na zámek Kyslbl, jinak Anjelskou Horu… z Kyslblu 27. dne do Žatce, z Žatce 28. dne do Loun, z Loun 29. dne do Slaného, ze Slaného 30. dne na zámek Buštěhrad a z Buštěhradu 31. dne do Prahy, pročež hleděli podle toho vyměření také bedlivě se chovati.“ Dne 29. října 1619 byl král Fridrich se svým doprovodem uvítán na slánském náměstí. Přivítán byl purkmistrem Václavem Linhartem a početnými zástupy slánských měšťanů i venkovanů z blízkého okolí. První nadšení z příjezdu nového českého krále ve Slaném však

IV. Setkání rakouského císaře, ruského cara a pruského krále roku 1813 ve Vraném u Slaného

záhy opadlo, neboť Fridrichovi dvořané, zejména kazatel

Napoleonské války, které v letech <>ƒƒ–<<2 zp;sobily

Scultetus, se ukázali býti poměrně málo snášenlivými

Evropě strádání a hrůzy srovnatelné pouze s utrpením,

kalvinisty, což v luteránském Slaným vyvolalo rozpaky

jakému byly vystaveny evropské národy v době třiceti-

i roztrpčení. Možná i proto pobyt Fridricha Falckého ve

leté války v první polovině 17. století, zasáhly celý konti-

Slaném připomíná v radničních knihách pouze jediná la-

nent – od portugalských břehů Atlantského oceánu až po

tinská věta: „Fridericus rex regni Bohemia, Slanam visita-

ruské pláně.

vit cum regina 29. die Octobris.“

Vojenské operace se nevyhnuly ani území dnešní

Fridrich Falcký byl se svou manželkou ubytován ve

České republiky – 2. prosince 1805 francouzský císař

dnech 29. 10.–30. 10. 1619 v Ladařovském domě na slán-

Napoleon I. porazil v proslulé „bitvě tří císařů“ u Slavko-

ském náměstí. Tento nárožní dům č. p. 1 se ve Slaném

va na jižní Moravě armády rakouského císaře Františ-

uchoval do dnešní doby.

ka I. a ruského cara Alexandra I. Tito dva u Slavkova

S osobou tohoto českého krále byly spojovány v tá-

poražení panovníci se setkali za přítomnosti pruského

boře stavovských povstalců naděje na získání zahraniční

krále o osm let později – za zcela jiné a pro ně vojensky a

finanční a vojenské pomoci. Fridrich Falcký ovšem nepro-

diplomaticky příznivější situace – ve Vraném u Slané-

jevoval příliš velký zájem o české záležitosti a rovněž ne-

ho, na pomezí Slánska a Lounska.

dokázal získat v zahraničí žádné významnější spojence.

V srpnu 1813 se na polích mezi obcemi Vraný, Lukov

Po bitvě na Bílé hoře opustil „zimní král“ Fridrich Falcký

a Ředhošť rozkládalo ležení rakouské armády, která se

–8–