Pavel Mertlík, Tomáš Sedláček a Jan Mládek Čeští ekonomové o řešení krize
Zaměřeno na téma měsíce, str. 4
Jana Bobošíková, Miroslav Ouzký a Oldřich Vlasák Europoslanci o výboru pro změnu klimatu
Co na to europoslanci, str. 11
Petr Zahradník O fiskální zdrženlivosti a ekonomické krizi
Komentář, str. 5
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 02/ 2009
ročník 6
cena - ČR: 15 Kč; SR: 25 SKK/0,83
Český prezident kritizoval Unii
Prezentace: str. 10
Nová organizační struktura
Kultura str. 12
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR Řešení dopadů krize v České republice nelze oddělit od hledání řešení na evropské úrovni. Našimi hlavními starostmi jsou doma omezit pokles pracovních míst, dodat ekonomice růstové impulsy a rozhýbat bankovní trh. V rámci EU je ze všeho nejdůležitější zabránit protekcionistickým tendencím, postupovat společně a podle pravidel společného trhu a rovné soutěže. Národní protikrizový plán vlády je komplexním souborem opatření, která v žádném případě nejsou populistická a která míří v první řadě na ochranu pracovních míst. Plán znamená pro ekonomiku celkový růstový impuls ve výši 4,7 % HDP. Což je jedno z nejvyšších čísel v rámci EU, a to aniž bychom neúměrně zvyšovali zadlužení země nebo se uchylovali k protekcionistickým opatřením. Co se týká EU, svolal jsem jako předseda Evropské rady mimořádný summit na 1. března, který se bude věnovat ekonomickým aspektům krize. V květnu počítám s dalším mimořádným summitem, který bude řešit sociální otázky. Není v silách žádné vlády krizi zastavit, ale společnými silami můžeme omezit její dopady a zkrátit její trvání.
Téma měsíce, str. 2 Krize ve Španělsku Vládní představitelé Španělska si sňali růžové brýle a přiznávají, že ekonomika se ocitla ve stádiu recese. Španělům nezbývá než pokračovat ve vytýčených reformách v oblasti financování malých a středních podniků, ve sféře nemovitostí, energie a služeb. Kromě naplánovaných podpůrných opatření pro jednotlivé sektory stát sáhne i po alternativních variantách. Jednou z nich je nasměrování pozornosti na rozvoj venkova.
Lisabonská smlouva by prohloubila „demokratický deficit” Unie, uvedl český prezident Václav Klaus 19. února v projevu v Evropském parlamentu, a ze stejného důvodu zpochybnil i úlohu samotného Parlamentu. Občané ČR vycházejí podle Václava Klause z toho, že evropská integrace má potřebné a důležité poslání. Tu on osobně chápe jako odstraňování zbytečných a pro lidskou svobodu a prosperitu kontraproduktivních bariér pohybu a jako „společnou péči o veřejné statky existující na úrovni kontinentu”. Domnívá se současně, že úsilí o realizaci těchto dvou záměrů „není a ani nebude nikdy uskutečněno”. Tyto bariéry podle něj naopak nadále přetrvávají, a to i na evropské úrovni. Předseda EP v odpovědi označil návštěvu Václava Klause za „vyjádření různorodosti názorů v Evropě”. Více na straně 6. foto: archiv EP
Lék na krizi: miliardy eur do ekonomiky Sáty Evropské unie, ale i USA se předhánějí v tom, jaký recept dokážou najít na současnou ekonomickou krizi. Americký prezident Barack Obama podepsal návrh zákona na podporu ekonomiky, soubor opatření spolyká kolem osmnácti bilionů korun. Francie chce hospodářství podpořit až šestadvaceti miliardami eur. Odborníci jednají také v České republice a hledají cestu, která by se dala shrnout slovy „jak z toho ven“. Krizi ovšem nechce mírnit jen stát, podporu avizují také firmy – v únoru se ozval ČEZ a slíbil, že lidé, kteří přijdou o práci, nebudou muset tři měsíce platit účty za elektřinu. Na Evropu dopadá hospodářská krize. Situace zatím není tak drastická jako na přelomu 20. a 30. let minulého století a podle mnohých zpráv se jí ani podobat nebude. Drtivá většina lidí má stále práci, hladové demonstrace se nekonají. Kupní síla ale oslabila, což dopadá i na ekonomiku států evropské sedmadvacítky.
Příkladem je Španělsko, Řecko a Francie, které překračují limit svých rozpočtových deficitů. Francie, tedy druhá největší ekonomika v eurozóně, měla v loňském roce deficit přes tři procenta hrubého domácího produktu. Evropská komise proto se zemí zahájila disciplinární řízení. „Příliš vysoký deficit je částečně výsledkem prudkého oslabení ekono-
mické aktivity a fiskálních opatření, která mají dopady krize mírnit,“ uvedla Evropská komise. Paříž chce ekonomiku podpořit částkou až šestadvacet miliard eur, tedy asi 1,3 procenta HDP Francie. Ještě vyšší částky plánují Němci – spolková rada schválila podporu ekonomiky v celkové výši padesáti miliard eur. Největší balík opatření na stimulaci ekonomiky v poválečných dějinách Německa uvolní prostředky pro investice do infrastruktury, škol či moderních technologií. Stát také mírně sníží kvótu u daně z příjmu. Svou cestu má i Česká republika. Vláda 16. února schválila balíček šestnácti protikrizových opatření. Jen ve zkratce – zálohy by v roce 2009 nemusely platit podniky, které zaměstnávají
méně než šest osob. Sníží se také sociální pojištění, zrychlí se odpisy. Podnikatelé si navíc budou moci odečíst DPH u všech nových aut. Přímé výdaje na protikrizová opatření si podle premiéra Mirka Topolánka vyžádají necelá dvě procenta hrubého domácího produktu, tedy přibližně sedmdesát miliard korun. Kvůli odpuštění placení záloh na dani z příjmu přijde stát o dalších asi dvaadvacet miliard korun. „Vládou přijatý plán považuji za celkem racionální a přiměřený. Směřuje správně především na nabídkovou stranu ekonomiky a nepředstavuje zásadní ohrožení stability veřejných financí, i když bude změnu státního rozpočtu jistě vyžadovat,“ reagoval prezident republiky Václav Klaus. (pokračování na straně 3)
Protikrízové opatrenia majú udržať zamestnanosť a podporiť rast ekonomiky Aj Slovensko sa zaradilo medzi krajiny EÚ, ktoré sa v rámci svojich možností snaží tlmiť dopady globálnej finančnej krízy. Situáciu sleduje Rada pre hospodársku krízu, ktorej členmi sú aj bankári, zástupcovia samospráv, odbory, predstavitelia zamestnávateľských zväzov a združení. Prvá s revíziou výkonu slovenskej ekonomiky v tomto roku prišla Európska komisia. Predpovedá Slovensku hospodársky rast na úrovni 2,7 percenta. Svoje prognózy revidovala Národná banka Slovenska z pôvodných 4,7 na 2,1 percenta. Po nej aj ministerstvo financií. To svoje novembrové prognózy rastu upravilo: z 4,6 percenta (tak bol nastavený aj štátny rozpočet na tento
rok) na 2,4 percenta. Výraznejšie spomalenie slovenskej ekonomiky v závere minulého roka je podľa analytikov len začiatkom spomaľovania tempa rastu hrubého domáceho produktu v dôsledku hospodárskej krízy. Hospodárska kríza zasiahla predovšetkým exportné podniky najmä automobilového priemyslu, ktoré boli nútené obmedziť výrobu. Výrazný pokles do-
pytu je najvážnejším negatívnym dopadom finančnej a ekonomickej krízy a spôsobuje problémy 58 % podnikateľov na Slovensku. Vyplýva to z aktuálnych výsledkov prieskumu o dopadoch globálnej krízy na podnikanie v Slovenskej republike, ktorý od 5. do 11. februára tohto roka zrealizovala Podnikateľská aliancia Slovenska. Dopady krízy sa snaží zmierniť vláda, ktorá chce zachovať zamestnanosť a podporiť ekonomický rast. Časť jej návrhov už parlament schválil. Začínajú platiť už od marca až do konca roku 2010, prípadne 2012. Jedným z prijatých opatrení,
ktoré by mali podporiť zamestnanosť, je úhrada časti odvodov za zamestnancov v prípadoch, keď zamestnávateľ nevie z prevádzkových dôvodov zabezpečiť prácu a pracovníci zostávajú doma so 60% mzdou. Parlament odobril príspevok na novovytvorené pracovné miesto. Pokiaľ podnik funguje minimálne 12 mesiacov a príjme do zamestnania uchádzača, ktorý bol minimálne tri mesiace v evidencii úradu práce, na vytvorenie pracovného miesta môže dostať príspevok až do výšky 3 624 eúr (vyše 109 tisíc Sk). (pokračovanie na strane 2)
Města kultury Evropskými městy kultury byla letos vyhlášena města Linec a Vilnius. V nedalekém Linci je bohatý program hudební i výtvarný. Například 28. února začíná krásná výstava „Henri de Toulouse-Lautrec“ - intimní pohled na lidskou existenci. Zemská galerie prezentuje speciální, dosud málo povšimnutou stránku jeho díla: jeho precizní pojetí moderního obrazu člověka mezi veřejným a soukromým prostorem. Výstava potrvá do 7. června, ale zajímavý je i další program.
Ekonomika, str. 13
Investice do výzkumu Mezi veřejností se moc neví o Evropském výzkumném prostoru. Jde o záměr vytvořit v Evropě dobré podmínky pro přesun vědců mezi zeměmi, prvotřídními vědeckými institucemi nebo umožnit lepší sdílení vědomostí. Že nejde jen o slova, potvrzuje praxe. Například v Brně působí laboratoř zabývající se výzkumem lidských embryonálních kmenových buněk. Výzkumníci z Brna spolupracují zejména s laboratoří v Bonnu, se kterou si vyměňují data nebo vzorky.
2
EN č. 2 / 2009
SR A EVROPSKÁ UNIE
Európské horizonty Martina Hrica Vľavooo bok! Aspoň trošku Ešte predtým, ako vypukla kríza naplno, 55ročná Američanka prišla o zamestnanie. Ako náplasť na boľavú dušu zašla do banky. Vybrala si ďalšiu pôžičku a kúpila si nové auto. Myslíte si, že ju zbavili svojprávnosti? Nie, stala sa celonárodnou hrdinkou: „Hľa, aká dobrá vlastenka! Ako dôveruje v budúcnosť! Ako pomáha roztáčať kolesá výroby a obchodu!“ Vždy som sa s istým podozrením díval na honbu za chimérou, božstvom zvaným – rast HDP. Jednak je to pojem relatívny. Rozvojová krajina s jedinou fabrikou zdvojnásobí rast, ak tam napr. zahraničný kapitál postaví ďalšiu fabriku. Dosiahnuť stopercentný ročný prírastok v Nemecku či v USA – to by bola samozrejme predstava absurdná.Ale ešte významnejší aspekt. Rast HDP má racionálne jadro, ak ho kryje rast produktivity a prirodzene aj miezd, alebo aspoň prirodzený prírastok obyvateľstva. Ak ho kryje iba sústavný rast zadlžovania, je to cesta, ktorá sa raz musí skončiť v pekle. Základná matematika vraví, že ak sa ako 30ročný zadĺžim za nehnuteľnosť, autiaky, elektroniku na doživotie, už budem len splácať. Kupovať na ďalšie pôžičky nebudem môcť, na dve doživotia sa zadĺžiť nedá. Roky kladiem ekonómom otázku, kde vidia východisko z tejto dilemy. Odpovede zneli nepresvedčivo: „Nemci sú zadĺžení podstatne viac ako my, Slováci. O Američanoch ani nehovoriac. Máme ešte rezervy, máme ešte čo vyspelé štáty doháňať.“ Z čoho ako by vyplývalo, čim viac je obyvateľstvo ochotné nakupovať na pôžičky, tým vyspelejšia, úspešnejšia ekonomika. Žiaľ – dočasu. Skôr je mi sympatický pojem – trvalo udržateľný rast. Ak sa v dohľadnom čase neobjaví nejaké nové, vysokoproduktívne, energeticky nenáročné odvetvie, ako boli svojho času počítače, internet, mobilné telefóny, tak trvalo udržateľný rast môže na dlhé roky znamenať – rast nulový. Menej efektný výraz pre stagnáciu, konzervovanie súčasnej životnej úrovne. A to neznie veľmi prijateľne. Najmä nie ako predvolebné heslo. Najmä nie pre dnešných nezamestnaných, pre dôchodcov, pre opustené matky s viacerými deťmi. A pre nich nie je útechou, že im by sa aj z 10 % rastu ušli nanajvýš koštialiky na úrovni inflácie. Málo optimistické konštatovanie? Ak viete o optimistickejšom, veľmi ma potešíte.
Protikrízové opatrenia majú udržať zamestnanosť a podporiť rast ekonomiky dvoch rokoch štyridsiatka nových investorov alebo projektov. „Ak by sa tak stalo, títo investori by mohli vytvoriť asi 3,5 tisíca nových pracovných miest,“ povedal hovorca ministra hospodárstva Branislav Zvara. Ďalším navrhovaným opatrením je motivačný príspevok pre nezamestnaných, ktorí si nájdu prácu s nízkym platom do 1,7 násobku životného minima (304 eúr/9163 Sk). Úpravou prešiel aj zákon o dani z príjmov, resp. odpočítateľná položka. Zvýšenie nezdaniteľného minima a zamestnanecká prémia prinesú zamestnaným od 9,4 do 15,1 eura mesačne do peňaženky navyše, a to už od apríla. Opozičná strana SDKÚ-DS bývalého premiéra Mikuláša Dzurindu v rámci protikrízových opatrení okrem iného opätovne navrhla zníženie jednotnej sadzby dane z príjmov z 19 na 16 %. Ich návrh sa nestretol s pochopením vládnej väčšiny a premiér Robert Fico zareagoval: „Nemôžeme ísť cestou znižovania daní, pretože štát potrebuje zdroje. Ak dnes niekto navrhuje znižovať dane, tak navrhuje sabotáž, navrhuje jednoducho absolútny rozpad verejných financií.“ Na protikrízové opatrenia, ktoré majú podporiť hospodársky rast a udržať zamestnanosť, je v tomto roku vyčlenených 332 mil. eúr (10 mld. Sk). Dopady hospodárskej krízy má tiež zmierniť spustenie projektov verejno-súkromného partnerstva (PPP) pri výstavbe diaľničnej siete ešte
(pokračovanie zo strany 1) Tento príspevok by však bol diferencovaný. V Bratislave by to bolo menej, v ohrozených regiónoch viac. Poslanci schválili aj nepriamu novelu Zákonníka práce. Z vážnych prevádzkových dôvodov umožní poskytnúť zamestnancovi voľno s náhradou mzdy. Túto mzdu si však musí po odstránení pracovnej prekážky nadpracovať. Nové pracovné príležitosti (10 000 nových pozícií podľa odhadu ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny) by malo priniesť zjednodušenie zakladania sociálnych podnikov mestami a obcami. Tie by mali dať prácu nízkokvalifikovaným ľuďom, ktorí by mali vykonávať verejnoprospešné služby. Na toto opatrenie je plánovaných v tomto roku vyše 71 mil. eúr (2,1 mld. Sk). (Pozn. prvých osem už funguje od augusta minulého roka, ich vznik však bol spojený s podozreniami z korupcie. Polovicu totiž zakladali ľudia blízki strane Smer- SD, vo vedení sedia takisto sympatizanti strany.) JE ODHAD NOVÝCH INVESTÍCIÍ REÁLNY? Upravili sa aj jednorazové odpisy a zadefinovali sa podmienky pre investičné stimuly (takmer 13,3 mil. eúr/400 mil. Sk). Ministerstvo hospodárstva tvrdí, že vďaka zmäkčeniu pravidiel môže na Slovensko prísť v najbližších
ilustračne foto: KIA, Teplička nad Váhom v prvom polroku tohto roka či maximalizácia čerpania fondov Európskej únie. Posilniť by sa mala úverová kapacita Mikropôžičkového programu, ktorý slúži na získanie prostriedkov pre malých a začínajúcich podnikateľov. Zlepšiť by sa mala aj podpora poradenstva a vzdelávania pre podnikateľský sektor a využitie biomasy a slnečnej energie v domácnostiach podporou inštalácií kotlov na biomasu alebo slnečných kolektorov. Kabinet chce tiež výraznejšie podporovať výskum a vývoj vykonávaný podnikateľmi. POUČÍME SA Z KRÍZOVÉHO VÝVOJA? Vedecký pracovník Ústavu slovenskej a svetovej ekonomiky Slovenskej akadémie vied Peter Staněk, ktorý je aj poradcom predsedu vlády, v rozhovore pre týždenník Profit vyjadril skepti-
POHLED DO EU
cizmus k plánom pomoci, v ktorých sa angažujú takmer všetky vlády. „Myslím si, že to nie je dobrá cesta. To, čo sa dnes deje, nie je riešenie krízy, ale zoštátňovanie za peniaze daňových poplatníkov. Raz tie peniaze, ktorými vlády ‚pomáhajú‘, musí niekto zaplatiť. Kto to bude? Veľké nadnárodné koncerny? Alebo banky? Vlády? Nie, budú to daňoví poplatníci a zdrojom budú majetkové dane, dane z úspor a dane z nehnuteľností, ktoré sú dnes asi všade na svete príjmami obcí a miest. V čím väčších ťažkostiach bude štát, tým viac bude brať obciam. Všetky tie balíčky riešia dôsledky, nie príčiny. Je viac ako pravdepodobné, že minú cieľ a zhruba v polovici roku to už pochopia aj vlády, že to nie je cesta. Pochopia, čo nemajú robiť, ale potrvá dlho, kým si ujasnia, čo robiť majú. Preto si myslím, že kríza potrvá päť až sedem rokov,“ uzatvára Staněk. Text a foto Alžbeta Havrillová
ŠPANĚLSKO A ITÁLIE
Španielsko: Ďalekohľad namierený na vidiek Po augustovom vyhlásení boja proti ekonomickej stagnácii sa Španielsko ocitlo pred reálnou hrozbou deflácie. Prvé lastovičky na nebi cenového znižovania už prileteli. Podľa Španielskeho štatistického úradu v januári v porovnaní s predchádzajúcim mesiacom klesol index spotrebiteľských cien o 1,2 bodu, čo predstavuje rekordnú hodnotu za posledné desaťročie. Vládni predstavitelia si sňali ružové okuliare a priznávajú, že ekonomika sa ocitla v štádiu recesie. Španielom neostáva nič iné ako pokračovať vo vytýčených reformách: v oblasti financovania malých a stredných podnikov, vo sfére nehnuteľností, energie i služieb. Okrem naplánovaných podporných opatrení pre jednotlivé
sektory štát siahne aj po alternatívnych variantoch. Jedným z nich je upriamenie pozornosti na vidiek. V posledných mesiacoch je zaujímavý pre finančne vyčerpaných obyvateľov. Poskytuje totiž azyl pred únavným a nekonečným splácaním hypotéky. Mnoho Španielov zvažuje presťahovať sa na dedinu, ktorá predstavuje finančne únosnejší spôsob života. Zdá sa, že podobnú možnosť prehodnotí i vláda. V čase ekonomickej krízy vidiek bliká ako svetielko na konci tmavého tunela. Generálny tajomník OECD Ángel Gurría v štúdii o rozvoji vidieka zdôraznil, že ide o zónu, ktorá síce pazúrom krízy neunikla, ale skrýva v sebe obrovský potenciál. A práve ten treba využiť na pozvie-
chanie španielskej ekonomiky. Prvým krokom je vytvorenie pracovných miest. Poľnohospodárstvo predstavuje dôležitý podiel na tvorbe HDP. Čo je nezanedbateľné, ide o sféru, ktorá sa javí ako plastická a dokáže v období ekonomických kŕčov reagovať pohotovo. Napriek tomu, že ceny tovarov a služieb klesajú a badať i úspornejšie správanie spotrebiteľa k vlastnej peňaženke, potraviny sú i budú stabilnou zložkou v oblasti dopytu. Zdá sa, že španielske kroky povedú práve týmto smerom. „Pracovité ruky“ sú v poľnohospodárstve potrebné aj za nepriaznivých ekonomických podmienok. Vytvorenie pracovných miest by zmiernilo šok z 13percentnej miery nezamestnanosti. Vďa-
ka príchodu obyvateľov sa do mnohých oblastí vráti život a vytvorí sa potrebná sieť služieb. Vidiek sa tak stane atraktívnejší i pre turistov, ktorí sa čoraz viac začínajú obzerať po domácich destináciách. Nové aktivačné opatrenia nadviažu na dlhodobé projekty určené na podporu vidieka. Realizujú sa už dve desaťročia a od začiatku boli namierené proti dvom úhlavným nepriateľom: vysídľovaniu a starnutiu vidieckeho obyvateľstva. Zdá sa, že rozvoj vidieka bude aktuálny i v čase pokrivkávania ekonomiky a poskytne jednu z odpovedí, ktoré pomôžu vyriešiť veľký otáznik stojaci pred budúcnosťou krajiny. Dana Miháliková
Itálie spoléhá na Evropu Itálie čeká na Evropu, na společná protikrizová opatření. Svůj balíček opatření celkem v hodnotě 80 miliard eur už připravila, ale má velký problém, obrovský dluh, který už opět překročil 105 % HDP. S tak vysokým dluhem není snadné čelit celosvětové krizi. „Itálie na tom není tak špatně. Je to, jako bychom se vrátili jen o dva roky zpátky“, prohlašoval nezdolný optimista, premiér Silvio Berlusconi, před měsícem. Dnes to už neplatí a premiér vyjádřil své značné znepokojení nad vývojem světové finanční a ekonomické krize. Vláda byla nucena vyčlenit téměř dvě miliardy na podpory v nezaměstnanosti. Podle posledních odhadů by v Itálii do konce tohoto
roku mohlo přijít o práci na 600 tisíc lidí. Už dnes ujišťování o tom, že Itálie je na tom lépe než ostatní země, zní cynicky tisícům lidí, kteří přišli o práci. Ti šťastnější, kteří měli stálou pracovní smlouvu a byli zaměstnaní ve velké továrně, musí vyžít ze 700 eur podpory v nezaměstnanosti, což je v Itálii opravdu málo, zejména když je třeba platit nájem nebo splácet půjčku na byt. Vláda nemůže zvýšit daně. Daňová zátěž v Itálii patří k těm nejvyšším v Evropě. Jediná daň, kterou bylo možné zvýšit je tzv. pornotax. Vyšší daně budou platit televize i časopisy s touto tématikou. Balíček protikrizových opatření v hodnotě 80 miliard eur stále, jestli se najdou potřebné fondy a
pomůže Evropa, zahrnuje bonus až 200 tisíc eur pro rodiny s rodinným příjmem pod 22 tisíce eur. Pro půjčky vláda stanovila úrokový strop 4 % s tím, že uhradí převýšení. 16 a půl miliardy je určeno na investice. Budou se opravovat školy, stavět věznice a další fondy jsou určeny na archeologické objekty, ekologii a inovaci. Necelá miliarda je určena také na modernizaci železnic. V lednu vláda přispěla na pomoc automobilovému průmyslu. Firma Fiat je největší italský podnik a kvůli krizi byla nucena odstavit na dva týdny (a někde i na delší dobu) provoz téměř ve všech továrnách. Jako formu pomoci vláda zvolila šrotovné. Platí pro všechny značky a pro firmu Fiat je to pouze
částečná pomoc. Italský ministr financí Giulio Tremonti naléhá a požaduje na Evropě společná protikrizová opatření a pravidla. Odmítá vše, co by mohlo být jen náznakem protekcionismu. Ostatně ochranářské tendence projevující se například v USA a ve Francii, by Itálii, která závisí na exportu, jen poškodily. Ministr Tremonti ale poukazuje zejména na to, že je třeba nastolit na finančních trzích nový, etičtější řád a přísnější kontroly. Je přesvědčen, že se současná krize dříve či později překoná, ale také že je nutné regulovat globalizované finanční trhy a ekonomiku. Vědunka Lunardi
EN č. 2 / 2009
3
ČR A EVROPSKÁ UNIE
Lék na krizi: miliardy eur do ekonomiky
V Unii jde teď o víc než jen o ekonomiku
(pokračování ze strany 1) ČSSD: CHCEME 13. DŮCHOD Rýsovaly se ovšem i jiné možnosti, jak pomoci české ekonomice. Existoval plán, že by stát odpustil podnikatelům daně za rok 2007. Proti tomu se však ostře ohradil ministr financí Miroslav Kalousek. Své vize měla i ČSSD – chtěla zvýšit daně lidem s hrubým příjmem nad 1,2 milionu korun ročně. Vedle toho sociální demokraté požadovali zvednutí přídavků na dítě či zvýšení podpor v nezaměstnanosti. Za zásadní označují také vyplácení třináctého důchodu. „Alespoň nějaké prostředky dostanou a alespoň nějaká poptávka v rozsahu miliard korun se tu vytvoří. A to je to podstatné. Naše opatření ve vztahu k důchodcům by přišla na sedm miliard. Ti lidé pracovali celý život a já očekávám, že peníze utratí,“ vysvětloval pro MF DNES potřebu třináctého důchodu předseda ČSSD Jiří Paroubek. MÍRNÉ OŽIVENÍ? JEŠTĚ LETOS Společnost Factum Invenio přišla s povzbuzující zprávou – krize by měla být nejhorší v třetím čtvrtletí letošního roku, pak nastane mírné oživení. Firma prováděla výzkum mezi více než
Ceny bytů v ČR klesají. pěti sty českými manažery a vedoucími pracovníky. Ti se mimo jiné shodli, že by bylo dobré co nejdříve přijmout společnou evropskou měnu. Myslí si, že koruna chrání ekonomiku hůře než euro, které v posledních týdnech posiluje. Ať jsou předpoklady jakékoliv, vedle státu se snaží krizi mírnit také firmy. Pozoruhodná je zpráva, kterou v polovině února vydala společnost ČEZ. Lidé, kteří od března do konce roku ztratí práci, nebudou muset platit tři měsíce účet za elektřinu. Průměrná domácnost tak ušetří kolem tří tisíc korun. ČEZ nastavil program jako speciální pojištění proti neschopnosti splácet. Svým
ilustrační foto: Miloš Kolesár klientům ho zřizuje zdarma. „V době, kdy celé České republice hrozí ekonomická krize, nemůže největší domácí firma zůstat stát stranou. Záleží nám na našich zákaznících i fungující ekonomice, proto přicházíme s iniciativou, která napomůže z části krizi zmírnit,“ uvedl Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ. Je tu ale malý háček. Firmy působící v České republice markantně propouštěly především na konci loňského a začátku letošního roku. Lidí, kteří přišli o práci v této době, se speciální nabídka netýká. A tak se ekonomický kolos nemusí obávat, že by ho dotování elektřiny do domácností
ekonomicky ohrozilo. Protože za minulý rok očekává zisk kolem padesáti miliard korun, považují někteří pozorovatelé krok firmy za čistou PR kampaň. Politiku ČEZu tak mimo jiné ohodnotil Dan Karpíšek z UniCredit Bank. Ačkoliv zatím nejsou dopady krize fatální, podle průzkumů se lidé silně obávají, že budou chudnout. Podle psychologů mají horší náladu a špatně spí. Někteří dokonce hledají cestu v alkoholu a více kouří. V nadsázce bychom mohli říci, že i tak se dá nastartovat ekonomika a podpořit rozpočet státu – daně z alkoholu a cigaret tvoří nezanedbatelnou část státních příjmů. Jan Štifter
Z REGIONŮ
Sníh komplikuje dopravu
Ilustrační fota: SÚS Pardubického kraje Plné ruce práce mají silničáři v Pardubickém kraji. Sníh totiž doslova zasypal silnice a komplikuje dopravu. Veškerá silničářská technika je v provozu a zaměstnanci Správy a údržby silnic Pardubického kraje zatím svoji práci dobře zvládají. Spokojen tak může být i nový náměstek pro dopravu Jan Tichý, jehož manažerské schopnosti letošní zima pořádně prověřila. „Nezazna-
Evropské horizonty Zdeňka Velíška
menal jsem jedinou stížnost na provedení zimní údržby naší Správou a údržbou silnic. Domnívám se, že v rámci možností to děláme perfektně,“ potvrzuje náměstek Jan Tichý. Otázkou je, jak se tuhá zima odrazí na financích. Oproti předchozím letům totiž sníh a mrazy zaútočily na silnice v mnohem větší míře. „Sněhové kalamity stojí velké peníze, které odebírají
prostředky na následnou letní údržbu, na níž pak zbývá méně financí. Letos to znamená, že by se v létě mělo méně opravovat a měla by být prováděna letní údržba v menší míře. Budeme se ale snažit získat pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje nějakou další dotaci, která umožní provádět letní údržbu v plném rozsahu,“ vysvětlil Tichý. (red)
Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a cestovní ruch
Ještě před rokem panovalo v mnoha zemích světa, naši republiku nevyjímaje, přesvědčení, že kolapsy amerických bankovních domů se fatálně nepromítnou do světového finančního systému a do roviny národních ekonomik, že ani v Americe nevyvolají hospodářskou recesi. A už vůbec ne recesi světového dosahu. O rok později, na přelomu let 2008 a 2009, už celý svět - až na zatvrzelé výjimky - věděl, že kolaps finančních trhů, vyvolaný nikým a ničím neomezovanou bezuzdností spekulativního bankovnictví, nezůstane bez těžkých následků pro národní hospodářství Spojených států a pro ekonomiky valné většiny zemí světa. I evropské vlády si - zejména po pádu islandské a lotyšské vlády a tváří v tvář davovým protestům v ulicích svých měst (řeckých, islandských, lotyšských, francouzských, italských...) začínají uvědomovat, že krize, která byla včera finanční a dnes je ekonomická (přičemž té finanční ještě není konec), může být zítra sociální, a proto politická. Pro Evropskou unii vzniká v hospodářské recesi ještě jedno specifické riziko: riziko narušení soudržnosti Evropské unie, která je už tak dost oslabena faktem, že dodnes přetrvávají překážky v ratifikaci tolik potřebné Lisabonské dohody. Mezi politickými špičkami Unie zatím nikdo příliš nahlas neupozorňuje na nebezpečí politické nesvornosti či dokonce rozkolu v době krize, ale frekvence summitů, které už proběhly a v příštích týdnech ještě proběhnou, svědčí o tom, že si je evropští lídři uvědomují. Konec konců jim je dostatečně silně signalizovala roztržka mezi vládou současné předsednické země, ČR, a Francií kvůli opatřením, která hodlá francouzský prezident přijmout na ochranu národního automobilového průmyslu. České předsednictví ho kvůli nim obvinilo z protekcionismu. Spor Topolánka se Sarkozym ovšem jen vyhrotil polemiku, která se uvnitř Evropské unie odehrává už několik let mezi zastánci zachování tržních mechanismů děj se co děj, a zastánci záchrany klíčových odvětví národních ekonomik proti rizikům globálního trhu také děj se co děj, tedy i za cenu porušení závazných unijních zásad. Evropská unie a její společný trh spočívají na principu liberální ekonomiky, na zásadě nevměšování státu do domény tržních mechanismů. Ale už když se v minulém roce z Ameriky na evropský kontinent přenesla finanční krize, opustila řada evropských vlád stereotypy, které byly dosud pro svět financí „svaté“ a začala veřejnými penězi jistit vklady střadatelů v ohrožených bankách. První byla irská vláda, která se rozhodla garantovat všechna depozita v irských bankách v jejich plné výši. Britské i další evropské banky okamžitě zaznamenaly masový odliv peněz svých klientů do Irska. To byl první impuls k tomu, aby se britská i další evropské vlády rozhodly pro státní garance vkladů v bankách. Byla mezi nimi i německá vláda. Na nebezpečí, které tyto jednostranné kroky členských vlád znamenaly pro evropský finanční systém, musela nakonec zareagovat Evropská rada (tedy summit Unie). Zažehnala politickou krizi Unie nikoli tím, že by protekcionistická opatření na záchranu bank zakázala, ale tím, že vlády Unie vyzvala, aby všechny garantovaly depozita uložená v bankách na území svých zemí, a to v plné výši! Také hrozba masového propouštění z automobilek a vážných sociálních dopadů zvýšené nezaměstnanosti vede v současné době v Unii k tendenci spíš koordinovat a sjednocovoat různé druhy pomoci jednotlivých států ohroženým ekonomickým sektorům než trvat na neúčasti států při jejich záchraně. Hospodářská krize vyvolá uvnitř Evropské unie zcela jistě ještě řadu podobných rozepří, jaké vznikly kolem státních garancí bankovních vkladů a kolem podpory automobilek veřejnými penězi. Evropská komise, vláda předsedající Unii i ostatní vlády, každá zvlášť i všechny dohromady, budou ještě mnohokrát stát před dilematem, zda zásadu liberalismu, o kterou se po dlouhá desetiletí opíral proces evropské hospodářské integrace, striktně dodržet nebo pro jednou porušit, či dokonce pro budoucnost přeformulovat. Co se pravidel hry ve finančním světě týká, už summit evropských členů G dvacítky, konaný v Berlíně 22. února, naznačil, že ta dosavadní, počítající s nekontrolovanou „autoregulací“ finančních trhů, pravděpodobně neobstojí.
Eurofon 800 200 200 odpovídá Ve kterých zemích EU je stále nutné pracovní povolení? Čtyři členské státy Unie dosud využívají přechodné období pro pohyb pracovních sil a vyžadují při zaměstnávání občanů nových členských zemí, tedy i občanů ČR, pracovní povolení. Těmito státy jsou Německo, Rakousko, Belgie a Dánsko (v Dánsku už jen pro práce, jež nejsou kryty kolektivní smlouvou). Situace se zřejmě změní od května 2009, kdy uplyne 5 let od našeho rozšíření EU a budou známy
výsledky přezkumu další potřeby využití přechodného období. Doplníme, že také v některých zemích EHP (Norsko, Lichtenštejnsko) a ve Švýcarsku je vyžadováno pro zaměstnance z ČR pracovní povolení. Naproti tomu Island, také člen EHP, již od dubna 2006 svůj pracovní trh uvolnil. Kdo mi poradí při hledání práce v zahraničí?
Pro získání užitečných informací o pracovním trhu, potřebných formalitách i aktuální nabídce volných pracovních míst v zemi vašeho zájmu můžete využít služeb tzv. EURES poradce. V ČR jsou zřízena EURES pracoviště při krajských/regionálních úřadech práce. Zde naleznete proškolené poradce, kteří pomohou v otázkách zaměstnání v některé zemi EU/EHP a Švýcarsku. Je vhodné
oslovit EURES poradce nejprve telefonicky či e-mailem. Přehled všech pracovišť a potřebné kontakty dle místa vašeho pobytu v ČR naleznete na adrese: http://portal.mpsv.cz/eures/kontakty. Pokud dáváte přednost vyhledávání informací prostřednictvím internetu, může navštívit portál služby EURES v ČR na adrese: http://portal.mpsv. cz/eures
4
EN č. 2 / 2009
TÉMA MĚSÍCE
Francie: solidárnost a daňové úlevy Ekonomové na ni upozorňovali už vloni. Dnes je všudypřítomná a nelze ji přehlížet. Očekávaná finanční krize zasáhla celý evropský kontinent a Francie není výjimkou. Důkazem je snížení HDP o 1,2 %, stejně jako v roce 1974. Dalším důsledkem jsou manifestace, které se odehrály koncem ledna po celé Francii. Lidé stávkovali proti politice prezidenta Sarkozyho, jeho postoji vůči propukající krizi, ztrátě zaměstnání, zdražování, sociálním a finančním rozdílům. V zámořských departmentech je situace dodnes kritická. Lidé na ostrovech Guadeloupe, Martinik nebo Réunion jsou závislí na dodávkách potravin či pohonných hmot a výrazné zvýšení cen vyvolává strach z chudoby. Výsledky šetření Národního institutu statistiky a ekonomických studií (INSEE) uvádí, že ve Francii žije 8 milionů obyvatel na
hranici finanční tísně, za kterou se považuje 880 eur. Ve skutečnosti se pod touto hranicí ocitne spousta Francouzů.
Premiér Francois Fillon zůstává optimistický a podle něj Francie odolává krizi lépe než ostatní evropské země. Z eurozóny vychází s nejlepším „výsledkem“ -1,5 %, v porovnání s Německem (-2,1 %) nebo Itálií (-1,8 %). K situaci dodal: „Domnívám se, že žádná země se nevyhne finančnímu úpadku. My však doufáme, že krize pomine koncem tohoto nebo začátkem příštího roku. Každopádně vytvoří dvě možné situace - země, které byly na první pozici, se ocitnou na poslední a další využijí této krize k modernizaci a podpoře ekonomiky. Zbývá jen
najít odpověď, ve které skupině bude Francie.“ Tolik očekávaný proslov prezidenta Nicolase Sarkozyho, ve kterém měl před měsícem předložit konkrétní řešení hospodářské krize, sice zklamal, ale před pár dny oznámil souhrn sociálních opatření, které představují výdaje ze státního rozpočtu 2,6 miliardy eur. Reforma se bude týkat čtyř oblastí - zaměstnání, sociální spravedlnosti, ochrany chudších obyvatel ve střední třídě a zkvalitnění sociálního dialogu. Hlavní opatření se však týká daně z příjmu. Francie má přibližně
33 milionů daňových poplatníků (51,8 miliardy eur na odvodech za rok 2008). Přibližně 4 miliony domácností, což je součet nejchudších rodin ve střední třídě, budou osvobozeny od zbývajících dvou čtvrtletních odvodů daně z příjmu (úspora 200 eur na rodinu). Výjimečně bude poskytnut nezaměstnaným osobám, které pracovaly poslední dva až čtyři měsíce, jednorázový příspěvek 500 eur. Za normálních okolností mají nárok na dávky v nezaměstnanosti za splnění podmínky pracovat minimálně čtyři poslední měsíce. Chudším rodinám s
dítětem, které chodí do školy (3 miliony rodin), bude poskytnuta výjimečná finanční dávka na pomoc se začátkem školního roku ve výši 150 eur. Vybraným domácnostem budou poskytnuty speciální tikety na osobní služby (pomoc v domácnosti, péče o osobu apod.) v hodnotě 200 eur. Ani situace v automobilovém průmyslu nevypadá slibně. Zaměstnanci největších francouzských automobilek jsou dnes v částečné nezaměstnanosti, během které budou čerpat 75 % průměrné mzdy. Ilona Mádrová
Němci si na krizi půjčí Spolkový sněm schválil v pátek 13. 2. 2009 program na pomoc proti hospodářské krizi. Jedná se vůbec o nejrozsáhlejší projekt v historii Německa. Program má obnášet 50 miliard eur a bude financován z části pomocí půjček ve výši 36,8 miliardy eur. Jsou v něm zahrnuty veřejné investice, daně, snížení poplatků, finanční podpora podnikatelů a další státní dávky. Před jeho schválením jej opozice silně kritizovala. Šéf FDP Guido Westerwelle jej považuje za velké zklamání. Nevěří v jeho účinnost: „ Málo pomůže, ale dluhy nám po něm zůstanou ještě dlouhý čas.“ Také šéfová frakce zelených Renate Künast uvedla, že program je nedostačující. Ve prospěch veřejných investic uvolní spolková republika 16,9 miliardy eur. Větší část má putovat do vzdělávacího sektoru.
Úlevy na daních a poplatcích mají činit v roce 2009 a 2010 zhruba 18 miliard eur. Nezdanitelná část se zvýší na částku 8 004 eura. Sazba daně z příjmu se sníží z patnácti na čtrnáct procent. Příspěvky na zdravotní pojištění se mají o 0,6 procenta snížit. Ti, kterým jsou vypláceny přídavky na děti, dostanou v roce 2009 jednorázový bonus ve výši 100 eur na každé dítě. Velkým firmám budou umožněny výhodné
půjčky. Dále také při krátkodobém zaměstnávání pracovních sil bude firmám vrácena půlka dávky sociálního pojištění, které musí za zaměstnance platit. Pokud budou firmy své zaměstnance v době krátkodobého zaměstnání vzdělávat, bude jim pracovní úřad vracet dávky v celé výši. Poprvé je v Německu možno vyvlastnit banku jednotlivci a udělat z ní státní banku. Hlavně se při této příležitosti mluví o finančním koncernu HRE (Hypo Real Estate), který je ve velkých finančních problémech. Vyvlastnění má představovat poslední možnost záchrany, aby se společně s bankou nedostaly do záhuby i jiné firmy. Jana Lochmanová
Německá kancléřka Angela Merkel s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.
fotoarchiv EK
Nizozemsko čekají perné časy – bude se propouštět Chceš-li chleba míti, nesmíš u pece spáti! - to je nizozemská obměna českého rčení Bez práce nejsou koláče…Problém je v tom, že mnoho Nizozemců u pece spát nechce, ale na chleba si nebude moci vydělat. V zemi si ekonomika vedla dlouho dobře a ještě nedávno se skoro nikdo z pracovníků necítil ohrožen ztrátou zaměstnání. Dnes se čtyři z deseti o svou práci bojí. Nezaměstnanost se na konci roku 2008 vyšplhala na 300 000, statistika Centrálního úřadu potvrdila, že postihla 70 000 mladých od 15 do 24 let (tři měsíce před koncem roku jich bylo „pouze“ 8 000!) V lednu se každý týden hlásilo o podporu 13 000 lidí….
jitá dávka odměn ve výši několika měsíčních platů (roční příjem mají okolo 500 000 eur). Laik tuto situaci, podle ohlasů na zprávu v denících, nechápe, neboť banka byla a ještě je ve velkých problémech a patří nyní státu.
ŠETŘÍ SE, ALE JEN NĚKDE
Corus, Philips a ING sice nehovoří srozumitelnými slovy, ale media jsou plná jejich reorganizačních plánů. A tak bychom mohli vyjmenovávat další a další podniky...
Někteří mocní manažeři velkých firem a bank se vzdávají svých nároků na odměnu, které si sami
udělili, ministři se také sami umírnili a na dobu neurčitou si zmrazili desetiprocentní nárůst svých platů…Přesto například v bance ABM Amro čeká na 500 šéfů dvo-
PROPOUŠTĚNÍ POD ROUŠKOU REORGANIZACE
Například ASMI - továrna na čipy vynuluje 200 míst, reorganizace bude stát kolem 30 milionů eur. Chemický podnik AkzoNobel musí ročně ušetřit 100 milionů eur, a tak mu nezbude než šetřit na pracovních místech. Ve stavebnictví se počítá s pořádnou „ranou“ za půl roku, protože podle průzkumů má stavba bytovek klesnout o 11 procent a jiné nové projekty o deset. Během příštích dvou let ubude takových 30 000 pracovních míst. Nelichotivá situace je také v médiích. Deníky se ruší, různě spojují,
odvolávají se zahraniční zpravodajové a využívá se redaktor, který díky jazykovým znalostem a internetu zastane práci za pět bývalých kolegů. Analýzu provedla i Královská MKB Nederland (společnost zastupující 99 procent všech maloobchodníků v zemi). Tento rok zmizí na 30 - 50 000 pracovních příležitostí ve středních a malých podnicích. Jedná s o sektor veřejného stravování, průmysl, maloobchod a stavebnictví. Štěstí se má usmát snad jen na obchody s náhradními autodíly, neboť Nizozemci si od-
pustí koupi nových vozů. Můžeme-li věřit předpovědím odborníků, tedy těm, kteří dostali zemi do těžkostí, tak krize by se měla ustálit po roce 2010, ale prý ještě o rok později nebude vše, jak má být. Zaměstnání se bude hledat těžko. Ti, kteří nechtěli v krizovém období ztratit práci a pracovali za dva, prokázali, že podniky mohou plnit plány i se sníženým počtem zaměstnanců. Místa budou plně obsazena, neboť se má v zemi od roku 2012 zvednout důchodový věk na 67 let! Zuzana Goseling
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Jak z krize: českou cestou nebo evropskou koordinací? K řešení příčin současné finanční a hospodářské krize je zapotřebí těsnou spolupráci EU a USA při odstraňování mezer v regulaci kapitálových trhů, a to jak v rámci EU či USA, tak i ve světě, především však v různých daňových rájích odkud podnikají nejrůznější málo regulované finanční instituce. To je třeba udělat pro řešení příčin současné finanční a hospodářské krize. Peníze jsou krví ekonomiky a finanční sektor je srdcem ekonomiky, který zajišťuje oběh krve (peněz). Bez fungujícího srdce živý organismus umírá. Stejně tak hrozí kolaps světovému hospodářství, pokud se nevyřeší jeho základní problém.
Vedle řešení příčin současné krize je zapotřebí řešit i následky krize na hospodářství a občany České republiky a celé EU. V současné době svět balancuje na hraně pokušení protekcionismu a uzavření národních ekonomik do sebe. Jestli je v něčem shoda s velkou depresí 30. let, tak je v tom, že uzavření se do sebe řady ekonomik ve třicátých letech prohloubilo a prodloužilo tehdejší světovou krizi. Je v bytostném zájmu České republiky a dalších malých zemí EU, aby se tak nestalo a EU (případně Evropský hospodářský prostor) i v době krize fungovaly jako otevřený ekonomický prostor. Uzavření se do rámce národní ekonomi-
ky by bylo pro ČR ještě horší než národní protekcionismus ve třicátých letech pro Československo. Ekonomický rozměr země se od té doby zmenšil. Již nemáme Slovensko ani Zakarpatskou Ukrajinu … Přístup k řešení hospodářské krize v rámci EU je zapotřebí koordinovat anebo alespoň harmonizovat. Je dobře, že poslanecká sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu. Ještě je zapotřebí, aby ji také schválil Senát a podepsal prezident republiky. To by mohl být český příspěvek k boji proti hospodářské krizi v rámci EU.
Jan Mládek, ekonom
Na rozdíl od let 1997 - 1998, kdy recesi v ČR způsobila chybná hospodářská politika vlády a centrální banky (kombinace deficitu běžného účtu platební bilance s pevným měnovým kurzem a splasknutí poptávkové bubliny vyvolané kupónovou privatizací a restitucemi), dnes je ČR v situaci, kdy recesi dováží ze zahraničí v podobě propadu exportní poptávky. Řešení problému je tedy na globální a celoevropské úrovni. Naše domácí opatření by měla být součástí protikrizového balíčku EU a měla by být koordinována s
podobnými aktivitami ostatních národních vlád. To se také fakticky děje, zejména kopírováním postupů ze zahraničí; chybí zde ovšem aktivnější koordinační role Evropské rady. To je dáno selháním českého předsednictví. M. Topolánek měl svolat summit Evropské rady ihned po vyřešení plynové a středovýchodní krize. Namísto nečinného českého předsednictví EU tak ke koordinaci fakticky dochází bilaterálně a multilaterálně na mezivládní úrovni, zejména mezi zeměmi eurozóny.
Světové ekonomice v akutní krizové situaci pomůže kombinace tří typů opatření: stabilizace bankovního a finančního sektoru, garance na úvěry životaschopným podnikům, které se ocitnou v situaci druhotné platební neschopnosti, a zvýšení veřejné poptávky a investic jako částečná kompenzace chybějící poptávky soukromé. Pro ČR jsou relevantní dva poslední typy opatření. A obojí, jak bankovní garance ČMRZB na provozní úvěry, tak cílený vládní výdajový balíček by měly přijít co nejdříve.
Pavel Mertlík, ekonom
Krize v Čechách nevznikla, je sem importována, v mnohém se totiž české domácnosti, banky, ale i státy chovaly zodpovědněji než Západ. Nic naplat, kocovinu mají nyní i ti, kteří se na večírku moc(!) neopíjeli. Stejně tak česká cesta z krize neexistuje, tento nepřítel je nad naše síly a budeme se muset pořádně semknout dohromady, abychom se mu mohli postavit. Přestože si mys-
lím, že český protikrizový balíček patří k těm nejlepším, pomůže nám pouze pozastavit pád. Krize Evropu zastihla nepřipravenou, od posledního velkého evropského počinu (zavedení eura a rozšíření) jsme měli nejméně 5 let klidu pracovat na nadvládním koordinačním mechanismu. Tu dobu jsme promeškali a teď se ukazuje, jak hodně je Lisabonská smlouva nebo něco podobného potřeba. Tato
krize testuje naši integraci více než cokoli jiného. Pokud přežijeme společně toto, nerozbije nás už nic. Pokud se nad Evropou vznáší strašidlo státních bankrotů, pomůžeme si navzájem? Zatím vše nasvědčuje tomu, že ano. A všimněme si: kromě rétorických excesů zatím krize vedla k většímu semknutí evropských států k sobě, nikoli od sebe. A to je uklidňující myšlenka.
Tomáš Sedláček, ekonom
EN č. 2 / 2009
5
ROZHOVOR
Personalistika v době finanční krize Přestože česká ekonomika ztrácí podle aktuálních analýz pouze minimálně oproti ostatním státům Evropské unie, bývá hlavním tématem personalistů finanční krize. Řada společností zvažuje snižování nákladů a hovoří o výrazné redukci stavu zaměstnanců. Generální ředitelka společnosti Manpower Česká a Slovenská republika Jaroslava Rezlerová hovoří rovněž o citlivé formě komunikace se zaměstnanci a o alternativních možnostech spolupráce, které jsou na rozdíl od států Evropské unie v České republice málo využívány. Jak se mění role personalistů v době finanční krize? Opatření firem v době finanční krize se odráží především ve snižování stavu zaměstnanců a omezení počtu pracovních míst. Z toho vyplývá prvotní role personalistů: zjistit, ve které oblasti lze omezit počet míst tak, aby bylo co nejméně ohroženo fungování firmy. Dalším krokem, který musejí udělat, je hledání vhodné formy oznámení o propouštění. Musejí daný stav nejen oznámit, ale také nabídnout adekvátní pomoc – a v neposlední řadě informovat o současném dění zbývající zaměstnance, nenechávat je v nejistotě, ale říci jim pravdivé výhledy a tím také podpořit výkon jejich další práce. Nicméně, v každé společnosti je situace jiná – někde se krize projeví pouze omezením benefitů a odměn. V každém případě spočívá hlavní náplň práce personalistů v době finanční krize v komunikaci mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a HR oddělením a ve stálém vysvětlování změn a především v uklidňování situace. Existují nějaké rozdíly mezi Českou republikou a ostatními státy EU? V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je na tom Česká republika, co se týče ekonomiky, relativně dobře. Podíváme-li se na nezaměstnanost, dostáváme již poměrně horší výsledky. Česká republika, ve které byla za poslední dobu nejvyšší poptávka po pracovní síle,
se ocitla na 5. místě v nezaměstnanosti EU. V lednu letošního roku u nás stoupla nezaměstnanost na 6,5 % a odborníci odhadují, že v polovině roku 2010, i kdyby ekonomika posilovala, může stoupnout až na 8 %. Co se týče atmosféry ve společnosti, důvěra občanů v naši ekonomiku je nad průměrem EU, ale musíme si uvědomit, že naše ekonomika je poměrně dosti závislá na okolních zemích. Česká republika zřejmě nenabízí takový prostor pro různé typy pracovních vztahů. Našla byste pro tento stav nějaké vysvětlení? Alternativní pracovní poměr, respektive alespoň jednu z takovýchto forem, využívá v České republice přibližně 79 % podniků, což je pod průměrem EU. Nejčastěji se jedná o klouzavou pracovní dobu, poté mnohem méně využívaný částečný úvazek a tzv. home office neboli práci z domova. V České republice nebyly dlouhodobě tyto alternativy vůbec běžné, což se odráží i v jejich vnímání a přístupu k nim. Bohužel jsou zde vžité obavy z neznámého – firmy mají většinou strach z negativního dopadu na chod společnosti a z růstu nákladů. Opak je však pravdou. Nedostatek alternativních pracovních úvazků vede k větší fluktuaci, absenci a následným náborům, které pak stojí nemalé peníze. Přestože snaha o rozšíření obecného povědomí a zavedení těchto postupů do praxe (o což se zasloužil například projekt Alternativa) bude asi ještě chvíli trvat, než se stanou běžnou součástí fungování českých firem. Finanční krize otevřela v ČR nové možnosti outplacementu. Jak byste popsala jeho roli? Outplacement je často mylně chápán jako program, který najde pro-
puštěným lidem práci – ale není tomu tak. Jedná se sice o program určený pro odcházející pracovníky, má je však naučit aktivnímu pohybu na trhu práce, což mimo jiné zahrnuje také spolupráci s personálními agenturami. V době krize má outplacement jak u nás, tak i v jiných zemích, zásadní úlohu. Finanční krize a ekonomická recese nejsou trvalým stavem – to znamená, že v relativně dohledné době se situace vrátí do běžných kolejí a k tomu by měli všichni zaměstnavatelé přihlížet. Firma, která je vlivem okolností nucena propouštět své zaměstnance, by neměla dovolit, aby se toto jednání negativně podepsalo na jejím profilu. Poskytne-li propuštěným zaměstnancům službu outplacement, přispěje tak k vytvoření pozitivního vnímání a přispěje ke své důvěryhodnosti. Jsou ale obory, kde se uplatňuje poměrně složitě. Mohli bychom zmínit i některá úskalí takovýchto postupů a srovnat uplatnění s ostatními státy EU? Složité je v první řadě očekávání propuštěných zaměstnanců, outplacement nenabízí nové pracovní místo. Další problém může nastat v případě, že firma nemá v současné situaci finanční prostředky na zřízení outplacement centra nebo i jeho outsourcovanou verzi. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je u nás tento postup poměrně nový, nemáme dostatečné zkušenosti, a to na obou stranách, ale nijak významně nezaostáváme. Myslím, že v dohledné době budou tyto služby v České republice srovnatelné s evropskými. Možná, že právě toto je jeden z přínosů finanční krize. Jaká je podle vás budoucnost personalistiky, čím v současné době v ČR prochází a jaké problémy nejčastěji řeší ?
Mgr. Jaroslava Rezlerová. Absolventka filozofické fakulty University Karlovy, obor český a francouzský jazyk. Nositelka titulu DESS (francouzská obdoba MBA) Master of Business ve vedení a řízení podniků univerzity v Lille, Francie. Je zakládající členkou a předsedkyní výboru Asociace poskytovatelů personálních služeb – APPS.
Personální agentury a HR oddělení konkrétních firem a společností budou stále více zapotřebí, lidé se je učí využívat a považovat je za službu, která nedělá pouze nábory
pracovníků a nehledá zájemcům místa, ale také zastává roli komunikátora mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, čímž přispívá jednak k lepším vztahům na pracovišti, ale
také k efektivitě fungování podniku. Velkým úkolem v současné době je dobré řízení úkolů během krize a výhledově do budoucnosti, v době po krizi, která zákonitě na-
stane. Řídit momentální situaci a zároveň zajistit kvalitní HR možnosti do budoucna, to je hlavní a jistě nelehký úkol personalistů. Vlastimil Růžička
KOMENTÁŘ
Globální finanční krize a koncepty jejího řešení v EU Podle dosud známých pozorování a učiněných závěrů je zřejmé, že ohnisko stávající finanční a následně ekonomické krize se rozhořelo na americkém hypotéčním trhu mezi nesolventními dlužníky a prostřednictvím méně průhledných a obtížně čitelných produktů a nedostatečně účinného systému regulace zasáhl tento virus i ostatní součásti globální ekonomiky. Oslabení a částečnou paralýzu finančního systému lze tak vnímat jako jisté systémové selhání, které jen přispělo k urychlení „standardní“ cyklické krize poté, co prakticky všechny součásti globální ekonomiky vykazovaly do té doby málo vídaný souběžný, uspokojivý či dokonce velmi výrazný hospodářský růst. „Pouze“ průběh této cyklické krize zesílilo toto selhání do podoby, která v tomto rozsahu nebyla pozorována minimálně 70 let. PRVNÍ FÁZE – UKLIDNĚNÍ SITUACE Evropa je v tomto směru charakteristická tím, že je tvořena suverénními členskými státy Unie (a řadou států stojících zcela mimo EU), které vedle společného plánu na oživení ekonomiky uplatňují i své specifické národ-
ní koncepty, načrtnuté v závislosti na specifických projevech krize v každé jednotlivé zemi. Evropská unie je tak dvojaká a vedle linie unijní (nejen Evropský plán hospodářské obnovy, ale i přijetí značného množství nové i novelizované legislativy ekonomického a finančního charakteru) se projevuje i v řadě specifických národních akcí v závislosti na míře zasažení krizí. Společným jmenovatelem prvotních reakcí poté, co bylo neomylně identifikováno, že se krize šíří finančním sektorem (tehdy ještě se statisticky neprokázanými dopady na reálnou ekonomiku), se stala série silných politických deklarací, jež měly vést k primárnímu uklidnění situace, posílení důvěry podnikatelů, investorů, spotřebitelů a zamezení řetězově vyvolávané paniky. Teprve poté, co byl masový „run“ odvrácen a mnoho z politicky motivovaných záchranných akcí „první pomoci“ se vůbec nedočkalo své praktické realizace (neboť účel byl splněn pouhým vyslovením úmyslu jejich naplnění), nastal čas na racionální úvahy a z nich plynoucí koncepty opatření krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé povahy.
DRUHÁ FÁZE – NABÍDKA NÁSTROJŮ K ŘEŠENÍ Za základ unijního přístupu k nalézání opatření překonávajících krizi lze považovat Evropský plán hospodářské obnovy z konce listopadu 2008, přijatý Evropskou radou v prosinci 2008. Tento dokument je možné vnímat jako základní platformu koordinace úsilí EU nalézt východiska z krize a současně nabídnout jednotlivým členským státům menu nástrojů a opatření, jež nejlépe odpovídají jejich „krizovému apetitu“. Evropský plán obnovy tak lze považovat za velmi flexibilní instrument, jehož výstupy se dělí na: - krátkodobé a střednědobé fiskální stimuly především dočasného charakteru; - dlouhodobá opatření strukturálního charakteru s trvalým uplatněním i v postkrizovém období ve směru podpory konkurenceschopnosti, naplňování inovativního potenciálu a důrazu na kvalitativní aspekty podnikatelských aktivit při hojném používání termínu „chytrá“ investice. TŘETÍ FÁZE – IMPLEMENTACE OPATŘENÍ A ZDRŽENLIVOST Podstatnou výzvou pro české předsednictví Radě je dovést rámec Evropského
plánu obnovy do podoby implementační fáze ve tvaru pravidelných dohledových procesů a v nastavení mixu krátkodobých a střednědobých makroekonomických a strukturálních politik, jež by měly umožnit co nejrychlejší a nejméně nákladné přizpůsobení současným šokům a naplnění růstového potenciálu v budoucnu. Velmi důležitý je důraz kladený na fiskální zdrženlivost v podobě dodržování pravidel Paktu stability a růstu, která však budou dočasně vykládána flexibilněji a tolerantněji vůči operacím, které budou mít pro překonání krizového stavu podstatný vliv, ale budou současně momentálně náročnější na čerpání veřejných výdajů. Požadavek zdrženlivosti se zdá být v tomto ohledu zcela oprávněný a odrážející realitu. Pouze v období od 1. 10. 2008 do 14. 2. 2009 zaregistrovalo Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise 68 žádostí ze strany vlád členských zemí či přímo soukromých finančních společností o výjimku v oblasti poskytnutí státní pomoci, jež v součtu dosáhla sumy téměř 7 000 mld. eur. Česká republika tak patří mezi výraznou menšinu členských států, která doposud o tento typ krátkodobého, přechodného stimulu dosud nepožádala. V některých
případech nabyla ona státní pomoc přímo podoby zestátnění, což otevřelo dalekosáhlé obecné diskuse na téma odpovědnosti v tržní ekonomice. Velmi podstatná bude z tohoto pohledu i implementace kohezní politiky EU nejen v průběhu stávajícího programovacího období, ale především z pohledu její přípravy pro období po roce 2013. Jako komplementární považuje Evropský plán hospodářské obnovy rovněž opatření v oblasti výkonu měnové politiky Evropské centrální banky i jednotlivých národních centrálních bank (pro množinu členských zemí stojících mimo eurozónu) – projevující se ve výrazném změkčování měnové politiky – a ve vytvoření nového rámce pro fungování finančních trhů v EU.
Petr Zahradník, ekonom
6 Měsíc v Evropské unii
Úspěšné provádění směrnic Česká republika dosáhla nejvýraznější pokroku v provádění směrnic vnitřního trhu, stále však zůstává na jednom z posledních míst. Vyplývá to z nejnovější srovnávací tabulky, kterou připravila Evropská komise. Členským státům zbývá v oblasti vnitřního trhu převést do národního práva v průměru jen jedno procento norem, u nichž už uplynula lhůta pro provedení. Přijali směrnici směrnici o ilegálech Evropský parlament přijal směrnici o sankcích vůči zaměstnavatelům nelegálních přistěhovalců. Ačkoli tato zpráva byla předložena už na uplynulém zasedání, bylo nakonec závěrečné hlasování odloženo. Směrnice zavádí sankce vůči zaměstnavatelům nelegálních imigrantů a zabezpečuje nezákonným přistěhovalcům legální platové podmínky. U nejvážnějších případů požadují poslanci uplatnění trestních sankcí. Chtějí navíc, aby podniky nesly odpovědnost za nekalé praktiky subdodavatelů. Europoslanci hájili práva velryb Europoslanci podpořili také zprávu Výboru pro rybolov, která požaduje ukončení lovu velryb pro vědecké účely, zachování celosvětového moratoria na jejich komerční lov a zákaz mezinárodního obchodování s produkty z těchto živočichů. Poslanci se rovněž domáhají toho, aby bylo na vhodných místech po celém světě zřízeno více mořských chráněných oblastí, v nichž by se velrybám dostalo zvláštní ochrany. Evropská cena zdraví Evropská komise vyhlásila první ročník Evropské ceny zdraví pro novináře publikující v tištěných médiích a na internetu. Cílem soutěže je ocenit nejlepší evropskou novinářskou tvorbu na téma zdraví. Do soutěže budou přijaty články, které vyšly tiskem nebo na internetu v období mezi 2. červencem 2008 a 15. červnem 2009. Vítěz soutěže obdrží pět tisíc eur, druhé místo jsou tři tisíce a třetí dva tisíce eur. Chtějí větší spolupráci EU a NATO Evropská unie a NATO by se mohly vzájemně posílit tím, že by mezi sebou nesoutěžily a více spolupracovaly na operacích při zvládání krizí. Shodli se na tom europoslanci na svém zasedání v polovině února. Podporují také návrh francouzské vlády na vytvoření systematických kontaktů mezi generálními tajemníky NATO a Rady EU, zvláště aby se předešlo nedorozuměním v situacích, kdy EU a NATO působí společně v misích na stejném místě, jako v Kosovu a Afghánistánu. Do roku 2012 téměř zmizí analog Podle zprávy Evropské komise je vypínání analogového televizního vysílání v Evropské unii na dobré cestě. V pěti členských státech už bylo vypnutí zcela dokončeno, to se týká Německa, Finska, Lucemburska, Švédska a Nizozemí. Do roku 2010 by měl proces přechodu na digitální vysílání výrazně pokročit v celé EU. Komise očekává, že se podaří téměř v celé Unii přejít na digitál do roku 2012. Průkaz pro poskytovatele služeb V Evropské unii se rozjíždí průkaz pro poskytovatele služeb. Ten by měl usnadnit mobilitu pracovníků v EU a přispět ke snadnějšímu poskytování služeb v jiném členském státě. V únoru se k novince vyjádřili i europoslanci – tvrdí, že pro osoby, které chtějí pracovat v jiném členském státě, stále existují velké překážky spojené především s uznáním odborné kvalifikace. Požádali proto Evropskou komisi, aby posoudila, zda zavedení evropského průkazu bude skutečným přínosem nad rámec stávajících opatření. Problém tísňové linky 112 Více jazyků na evropské tísňové lince požaduje Evropská komise. Komisaři zjistili, že pouze jeden ze čtyř Evropanů ví, že číslo 112 existuje také v ostatních členských státech, a téměř tři z deseti volajících na linku 112 narazili na jazykové obtíže. „Evropské číslo tísňového volání by už nemělo být nejlépe střeženým evropským tajemstvím. Máme jednotné číslo tísňového volání, které funguje pro každou tísňovou situaci, každý členský stát a každého občana, který ho potřebuje. Je ale nepřijatelné, že o lince 112 ví méně než čtvrtina občanů a že zahraničním návštěvníkům, kteří na linku 112 zavolají, brání v komunikaci s operátorem tísňové služby jazykové bariéry,“ říká komisařka EU pro telekomunikace Viviane Reding. Regiony pro hospodářskou změnu Naučit regiony, aby spolu lépe spolupracovaly, měla konference s názvem „Regiony pro hospodářskou změnu“. Dvoudenní akci pořádá Evropská komise od roku 2006. „Téma letošní konference Tvorba sítí pro dosažení výsledků by sotva mohlo být příhodnější v době, kdy evropské regiony čelí celé řadě globálních výzev, mimo jiné finanční krizi, změně klimatu a potížím s dodávkami energie. Prostřednictvím sítí v rámci politiky soudržnosti můžeme podporovat a šířit osvědčené postupy a zkušenosti v regionech tak, aby z toho měli prospěch všichni,“ řekla komisařka Danuta Hübner. (stf )
EN č. 2 / 2009
EVROPSKÁ UNIE
Má šanci koordinace plánů obnovy? Hospodářská krize dorazila i do Česka. Zahraniční obchod zaznamenal největší propad od roku 1994 a další jevy, jako růst nezaměstnanosti, na sebe nenechaly dlouho čekat. Nezaměstnanost se podle předpovědí Komise pro rok 2010 má vyšplhat na 9,3 % v celé EU a na 10,2 % v eurozóně. 1. března se v Bruselu scházejí lídři členských států EU, aby prodiskutovali hospodářskou krizi a zabránili spirále protekcionismu. Další summit se bude konat v květnu v Praze a bude se zabývat narůstajícími obavami z nezaměstnanosti. “První setkání bude mít za cíl zformování společného postoje před dubnovým summitem G20, na kterém se bude usilovat o reformu fungování globálních trhů,” řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Neformální setkání proběhne týden po minisummitu svolaném německou kancléřkou Angelou Merkel do Berlína, na kterém budou přítomni čtyři členové EU, kteří jsou v G20 (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie). Podle Barrosa se musí bankovní sektor zbavit toxických aktiv, která jsou přímo spojená s krizí na americkém hypotéčním trhu, stejně tak jako aktiv, jejichž hodnota díky krizi poklesla. Předseda Rady EU Mirek Topolánek poukázal na otázky hospodářství a protekcionismu, které se budou projednávat na neformálním summitu. „Musíme prozkoumat národní plány obnovy a sladit je, aby se předešlo protekcionismu a zneužití pravidel státní podpory,“ řekl. FRANCIE CHRÁNÍ SAMA SEBE? Vlnu nevole vyvolal plán francouzské vlády na podporu svých automobilek - podle něj mají automobilky Renault a PSA Peugeot-Citroën v následujících pěti letech získat půjčky ve výši 6 miliard eur, pokud nepřemístí výrobu mimo území Francie. Francouzský premiér François Fillon odmítá, že by tento plán byl protekcionistický a diskriminoval ostatní země sedmadvacítky (připomeňme, že francouzské automobilky mají své montovny v České republice, na Slovensku, ve Španělsku, Slovinsku a dalších členských zemích). Mirek Topolánek k tomu řekl: „Jsou země, které věří, že odvrátí krizi nedodržováním pravidel EU. Jiné ne. My patříme mezi ty druhé.“ Jeho postoj podpořil José Manuel Barroso: „Ten, který kráčí sám, zrazuje Evropu i sebe samého,
protože (takové kroky) podpoří podobné jednání i v dalších zemích.“ „Nejjasnějším příkladem protekcionistické rétoriky je francouzský plán pro automobilky,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes, „v případech, kdy se opovrhuje pravidly vnitřního trhu, musíme být velice tvrdí.“ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE MŮŽE VYÚSTIT V POLITICKOU Evropa ale čelí dalšímu důsledku hospodářské krize a s tím související rostoucí nezaměstnanosti – zvýšený výskyt sociálních nepokojů. Masivní propouštění má pokračovat i letos, podle Mezinárodní organizace práce přijde o místa 18 až 30 milionů lidí, a pokud se situace dále zhorší, bude bez práce téměř 50 milionů zaměstnanců. Během posledních týdnů se jak v západní Evropě (na Islandu), tak v Evropě východní (v Bulharsku, Řecku, Lotyšsku a Litvě) objevily sociální nepokoje. Všeobecná stávka, která propukla v lednu ve Francii, je prvním takovým případem ve velké evropské zemi. Islandský premiér Geir Haarde se na konci ledna stal prvním evropským lídrem, který v důsledku ekonomické krize přišel o svoji práci. Pád jeho vlády urychlily týdny trvající ostré protesty v Reykjavíku, během kterých byly před parlamentem dokonce páleny podobizny premiéra. Předtím, než byl Haarde zbaven funkce, vyslovil obavy, že by hospodářská krize mohla vést ke krizi politické. Marko Papic, geopolitický analytik firmy Stratfor, říká: „V tomto smyslu je Island jakýmsi barometrem, podle kterého poznáme, co může zasáhnout zbytek Evropy.” Připomíná, že letos proběhnou v mnoha evropských zemích volby (na Slovensku, v Litvě, Bulharsku, na Ukrajině a v Německu). „Tyto země budou muset vést své volební kampaně v období hospodářského poklesu, a
Mirek Topolánek v Evropském parlamentu. proto zde budou jakékoli sociální nepokoje středem pozornosti a budou narůstat,“ dodává Papic. KOŘENY KRIZE Co je příčinou finanční a hospodářské krize, jakou svět nepamatuje od 30. let dvacátého století? Mluví se o bezhlavém poskytování úvěrů a hlavně pak hypoték v USA. Stále přístupnější úvěry podněcovaly zájem o nové domy, což šroubovalo jejich ceny vzhůru. Nejednalo se však o skutečnou hodnotu, ale pouze cenovou bublinu, která musela dříve či později splasknout. A to se stalo, když první majitelé snadno nabytých hypoték začali mít problémy se splácením. Normálně by jejich závazky byly zajištěny nemovitostí, jejich ceny však začaly rázem padat. To způsobilo bankám nemalé ztráty, které se vzhledem k propojení ekonomiky šířily dál, až zasáhly prakticky celý svět. Vzhledem k tomu, jak je současná ekonomika globalizovaná, vyhnou se dopady jen málokteré zemi. Ještě před nedávnem analytici tvrdili, že střední Evropu zasáhne krize nejméně – podle listu Wall Street Journal se ale stane opak: regionálním ekonomikám zřejmě hrozí kolaps. Průmysl i export Česka, Maďarska a Polska padá na několikaletá minima, měny prudce oslabují a cenné papíry ztrácejí hodnotu. Tuzemští analytici ale takové vyhlídky kritizují a domnívají se, že česká ekonomika půjde zhruba střední cestou. Za stávajícími problémy je kromě globální krize také odsun investorů ze střední a východní Evropy. „Podle nás je to podobné jako pád trhů během asijské krize v roce 1997, která začala devalvací thajského bátu,“ komentoval Lars Christensen, hlav-
fotoarchiv: vlada. cz
ní analytik dánské společnosti Danske Bank Group. Množství kapitálu vloženého do ekonomik Evropy by letos měl klesnout z loňských 254 na 30 miliard dolarů, předpokládá to Mezinárodní finanční institut. Ratingová agentura Moody´s varovala, že může snížit hodnocení bank působících ve východní Evropě. „Hospodářská krize ve východní Evropě spojená s pádem měn se následně přelije do bankovního systému na západě,“ vysvětlil analytik největší francouzské banky BNP Paribas v Londýně Hans-Guenter Redeker. Rakousko má například v okolních trzích zhruba 278 miliard dolarů, tedy asi 6,2 bilionu korun. To zhruba odpovídá dvěma třetinám hrubého domácího produktu země. V případě prohlubujících se problémů na Východě bude ohroženo i Rakousko. ČESKÝ AUTOMECHANIK STRAŠÁKEM EVROPSKÉ EKONOMIKY? V Evropském parlamentu se po schválení socialisty sepsané zprávy hospodářským výborem vynořila anti-protekcionistická klika, která se vyslovila pro koordinaci národních plánů obnovy, aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti EU ve světě. Do seznamu „ekonomických bubáků” podle šéfa liberálů v Evropském parlamentu Grahama Watsona přibyl český dělník z automobilky a zařadil se tak vedle polského instalatéra, který strašil před několika lety Francii a byl důvodem pro zavedení přechodných opatření pro pracovníky z nových členských zemí. Eva Potužníková
Klaus před europoslanci. Někteří bučeli Na pravidelnou dávku emocí by si museli zvyknout europoslanci, kdyby před ně pravidelně předstupoval český prezident Václav Klaus. Když se v polovině února objevil na půdě parlamentu a hovořil mimo jiné o Lisabonské smlouvě, vyvolal jeho projev rozdílné reakce – někteří tleskali, jiní odcházeli nebo protestně bučeli. Klaus Unii tvrdě kritizoval. „Volení zástupci 27 zemí s velmi pestrým spektrem politických
názorů a postojů jsou unikátním auditoriem, stejně jako je již více než půl století unikátním a v podstatě revolučním experimentem sama EU se svým pokusem udělat rozhodování v Evropě lepší tím, že se jeho významná část přesune z jednotlivých států do celoevropských institucí,“ uvedl mimo jiné český prezident. Tvrdě se opřel do současné formy evropské integrace i samotného fungování Evropského parlamentu. Uvedl také, že Lisa-
bonská smlouva by prohloubila demokratický deficit Unie. Klausova slova se dotkla i předsedy parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa. Ten se sice snažil zdůraznit, že Česká republika vždy ležela v srdci Evropy a významně „přispívala k dějinám“ evropského kontinentu, nakonec ale musel reagovat i na Klausovy výtky. Návštěvu Václava Klause označil za „vyjádření různorodosti názorů v Evropě“, s tím, že „v demokracii je převažující názor
většiny“. „V Parlamentu minulosti byste nemohl takový projev přednést. Bez Evropského parlamentu by Evropa byla v rukou byrokratů,“ dodal Pöttering. Ačkoli Václav Klaus navštívil Evropský parlament už několikrát, ještě nikdy neměl možnost předstoupit před poslance. Poslední český prezident, který vystoupil v parlamentu, byl Václav Havel. Objevil se tu čtyři roky před přistoupením České republiky k Evropské unii. Jan Štifter
Další generace Europe Direct Další generace celoevropské sítě informačních středisek Europe Direct zahájila činnost 12. února. Evropská komise, která deset středisek v České republice spolufinancuje, pro ně na rok 2009 vyčlenila čtvrt milionu eur. „Během posledních čtyř let se informační střediska Europe Direct starala o to, aby se evropské instituce přiblížily evropským občanům. S ohledem na nadcházející volby do
Evropského parlamentu je zahájení činnosti další generace Europe Direct významnou iniciativou v našich snahách o účinnější komunikaci týkající se evropské problematiky,“ řekla místopředsedkyně Komise Margot Wallström, odpovědná za komunikační strategii. Síť Europe Direct má v členských státech Evropské unie fungovat jako jeden z nástrojů Evropské komise. Slouží ke komunikaci se
širokou veřejností v regionech. Pro veřejnost jsou služby středisek zdarma. Síť byla vytvořena v roce 2005. Finance jdou jak od Komise, tak z takzvaných hostitelských organizací, jako jsou krajské či městské úřady, školy nebo knihovny. „Na svou informační činnost týkající se Evropské unie obdrží střediska, jichž je v celé Unii na pět set, od Evropské komise
roční grant až do výše pětadvaceti tisíc eur. Samy musí zajistit spolufinancování ve výši alespoň padesáti procent,“ uvedla Komise ve své zprávě. Česká veřejnost se s otázkami týkajícími se Evropské unie může obrátit na centra Europe Direct v Brně, Českých Budějovicích, Dvoře Králové, Mostě, Novém Jičíně, Jihlavě, Olomouci, Pardubicích, Plzni a Uherském Hradišti. (stf)
EN č. 2 / 2009
PREZENTACE
Fondy EU – investice do vaší budoucnosti Evropské fondy jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných oblastí. Evropská unie České republice poskytuje tuto finanční podporu prostřednictvím 24 operačních programů. Operační programy jsou oficiální dokumenty podléhající schválení Evropské komise a určující, čeho chce Česká republika za prostředky z evropského rozpočtu dosáhnout. Některé z nich působí v konkrétních oblastech Čech a Moravy (regionální operační programy, zkráceně ROP), jiné jsou zaměřeny tematicky (na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, inovace apod.). Pro lepší rozvoj příhraničních oblastí byly u nás zavedeny také operační programy Evropské územní spolupráce s Polskem, Slovenskem, Německem a Rakouskem. Smysl evropské podpory pro Českou republiku Všechny tyto aktivity, kterým se zkráceně říká regionální politika, se realizují s cílem zvýšit v následujících letech ekonomickou úroveň a konkurenceschopnost České
evropského rozpočtu podporovaly rovné šance pro všechny skupiny společnosti. Není přípustná jakákoli diskriminace národnostních menšin, žen, postižených a dalších skupin ohrožených společenským vyřazením. Každý z nás si ve svém okolí již mohl nebo v brzké budoucnosti bude moct všimnout konkrétních výsledků projektů, které pozitivně ovlivňují jeho život - ať už jsou to opravené silnice, rekvalifikační kurzy či pružnější fungování státní správy. Společenství plánuje podporu regionální politiky v sedmiletých cyklech – programových obdobích. Na právě probíhající programové období 2007–2013 má Česká republika z evropských fondů k dispozici 26,69 miliardy eur. Po našem vstupu do EU jsme dostávali podporu v rámci zkráceného programového období 2004-2006.
OPERAČNÍ PROGRAMY NA OBDOBÍ 2007-2013
PŘIDĚLENÁ FINANČNÍ ČÁSTKA
OP Podnikání a inovace OP Doprava OP Životn prostředí
Tematické OP
OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
21 300,3 mil. EUR
OP Výzkum a vývoj pro inovace Integrovaný operační program OP Technická pomoc * ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad
zet fyzické nebo právnické osoby, případně státní instituce a další podrobnosti, které by projektu neměly scházet. Projekt je závazný a jeho text slouží ke zpětné kontrole, zda se plánované aktivity skutečně zrealizovaly v plném rozsahu. Řídicími orgány tematických operačních programů byla určena ministerstva příslušných resortů (např. Ministerstvo životního prostředí ČR zodpovídá za operační program Životní prostředí), zatímco regionální operační programy vedou zvlášť k tomu ustavené orgány - Regionální rady regionů soudržnosti. Regiony soudržnosti se v České republice ustavily proto, že většina evropské pomoci směřuje do územních celků větších než jsou naše kraje. Regionů soudržnosti bylo vytvořeno celkem sedm: Severozápad, Moravskoslezsko, Jihovýchod, Střední Morava, Severovýchod, Jihozápad a Střední Čechy. Praha disponuje vlastními dvěma operačními programy s menším objemem prostředků než mají regionální operační programy. Hlavní město dostává méně pomoci, protože podle evropského hodnocení spadá do kategorie ekonomicky rozvinutějších oblastí a nepotřebuje být tak masivně podporováno jako ostatní části ČR. Regionální politika stojí na principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a oblastí, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie.
Litomyšl – Výstavba truhlárny pro specifickou designérskou výrobu, přípěvek EU 28 milionů korun.
ROP NUTS II Moravskoslezsko
Regionální OP (ROP)
4 659 mil. EUR
ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava
OP - Praha
OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita
Jak se evropské dotace získávají?
· Loni v červenci skokově narostl počet úspěšně obhájených žádostí o evropské dotace ze 102 na 1 531 a v následujících měsících roku 2008 i 2009 nadále výrazně stoupal. · Projektům žádajícím o dotace z evropských fondů bylo přiděleno celkem již přes 140 miliard korun. · Procesem vyhodnocení prošlo úspěšně již 4 013 projektů. · Dosud zveřejněné výzvy pokryly z celkových 26,69 miliardy eur, které může Česká republika vyčerpat, více než 13 miliard eur.
České řídicí orgány jednotlivých operačních programů pravidelně vybízejí veřejnost k podávání projektů, jež umožňují evropské finance získávat. Činí tak prostřednictvím tzv. výzev k předkládání projektových žádostí. Prováděcí dokumentace každé výzvy určuje, zda se o podporu mohou uchá-
Už v druhém roce současného sedmiletého programového období se tedy žadatelům otevřely dveře k takřka polovině všech evropských peněz. To je výborným předpokladem pro úspěšné vyčerpání celého objemu dotací přiděleného Společenstvím České republice na období 2007–2013.
OP Meziregionální spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko
1 442,4 mil. EUR
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko INTERACT II ** ESPON 2013 ***
republiky jako celku i jednotlivých českých regionů a napomoci vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti. Finance z operačních programů se investují zásadně tak, aby byly veřejně prospěšné. Proto se napříč všemi operačními programy prolínají dvě horizontální témata – udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. To znamená, že každý realizovaný projekt musí pozitivně ovlivnit životní prostředí nebo jej alespoň prokazatelně nepoškozovat. Evropská unie také dbá na to, aby aktivity realizované za prostředky z
Blatnička Hodonín – Středisko školy lidové tvořivosti, příspěvek EU 7,9 milionu korun.
343,3 mil. EUR
OP Nadnárodní spolupráce
Evropská územní spolupráce
Česká republika zrychluje přidělování peněz z evropských fondů
Na fotkách jsou příklady projektů, které se v minulém programovém období zrealizovaly.
Frýdek Místek – Investice do high tech centra pro ortotiku a protetiku, příspěvek EU 3,9 milionu korun.
Žireč – Chráněné dílny při domově sv. Josefa, příspěvek EU 9,5 milionu korun.
7
8
EN č. 2 / 2009
ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU
Spolupráce v energetice Rada ministrů pro energetiku, které předsedal český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, podpořila Akční plán EU pro energetickou bezpečnost a solidaritu. Unie se chce hlavně vyvázat ze závislosti na dodávkách energií z Ruska. Na projekty ale možná nebudou stačit peníze z rozpočtu EU. Jednání ministrů bylo do značné míry reakcí na lednovou plynovou krizi, během níž byla následkem sporu mezi Ruskem a Ukrajinou Evropská unie odříznuta od hlavní trasy ruského plynu. Strategický přezkum energetiky EU, který Rada podpořila, už loni v listopadu navrhla Evropská komise a vyčlenila na něj z rozpočtu sedm-
advacítky 5 miliard eur. Plán sestává z pěti klíčových bodů: rozvoj energetické infrastruktury, diverzifikace dodávek, upevňování vnějších vztahů, zabezpečení zásob ropy a plynu, podpora energetické účinnosti a využití tuzemských energetických zdrojů. Diverzifikace znamená hlavně snížení závislosti na ruských
dodávkách plynu, tomu by měl pomoci jižní koridor – jeho součástí má být i plynovod Nabucco, který by otevřel cestu k energeticky bohatému jižnímu Kaspiku. Projekt má ale řadu úskalí – jednak Rusové v současnosti uzavírají řadu smluv o budoucích dodávkách právě se zeměmi, odkud měl suroviny čerpat plynovod Nabucco. Gazprom navíc plánuje výstavbu dvou nových plynovodů – jeden severní cestou (Nord Stream) a druhý jižní (South Stream), který přímo konkuruje svými potencionálními
dodávkami Nabuccu. Nejasné je i financování Nabucca, jehož cena se odhaduje na 12 miliard dolarů. Česko jako předsednická země však za projektem stále stojí. „Je to priorita absolutní a je to vnímáno i našimi partnery a takto jsme se dohodli na jednání zemí Visegrádské čtyřky,“ řekl o jeho významu premiér Mirek Topolánek. Řešením by podle ministrů mohla být i liberalizace unijního energetického trhu. Ta ale potřebuje funkční právní rámec, který má vytvořit Evropská komise a Parlament. Důle-
žité jsou i strategické zásoby plynu v jednotlivých členských zemích – je to nákladnější než skladovat ropu, ale nedávná krize ukázala nutnost takového kroku. Kromě zvýšení skladovacích kapacit je nutné propojit přepravní trasy, aby bylo možné přepravit plyn také ze západu na východ. Podle německého ministra financí Karla-Theodora zu Guttenberga jde ale o „směsici národních požadavků“ a nikoliv o skutečně „evropský projekt“. Návrhy totiž zahrnovaly například zvýšení financování
na zachycování CO2 pro Francii a Itálii a příspěvek ve výši 100 milionu eur na výstavbu ropovodu z Alžírska do Itálie. Je otázka, zda se na podstatné projekty najdou peníze. Evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs řekl, že se ministři spíše zabývali povahou projektů, než tím, jak budou projekty financovány. Pokud usnesení ministrů pro energetiku v březnu schválí Evropská rada, stane se základem pro zpracování nového Akčního plánu EU v oblasti energetiky na období 2013-2020.
Praha bude hostit summit EU - Čína Summit Evropské unie a Číny má nový termín. Vyplynulo to ze setkání čínského premiéra Wen Jiabao s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem a předsedou Rady EU Mirkem Topolánkem. Uskuteční se v Praze, pravděpodobně těsně po vrcholné schůzce zemí G20 (ta bude 2. dubna v Londýně). Obě strany chtějí normalizovat vzájemné vztahy a pokročit v otázce globálního oteplování a řešení celosvětové recese. Loni v listopadu Peking odvolal svou účast na summitu EU-Čína plánovaném na 1. prosince do Lyonu. Čínská vláda tak reagovala na tehdejší pobyt tibetského vůdce Dalajlámy v Evropě. Stalo se to poprvé od roku 1998, kdy se v Londýně uskutečnil úvodní summit EU-Čína. Pekingu se dotklo hlavně setkání francouzského prezidenta Sarkozyho s Dalajlámou na srazu držitelů Nobelovy ceny v polském Gdaňsku. Čínský premiér Wen Jiabao v Bruselu řekl, že nikdy nevěřil v narušení vztahů mezi oběma bloky, které historicky směřují ke stále pevnějším vazbám. Podle něj není možné bez vzájemné kooperace čelit současným vý-
zvám, především pak stabilizaci světového finančního systému. José Manuel Barroso připomněl otázku lidských práv v Číně, proti jejichž porušování při setkání státníků protestovalo asi 100 aktivistů. „V jednáních neznáme žádná tabu – byla to otevřená diskuse založená na vzájemném respektu,“ řekl Barroso. Barroso také upozornil na problém ochrany duševního vlastnictví. Doplnil ho eurokomisař László Kovács, který sice pochválil Čínu za velký krok vpřed v zavádění příslušné legislativy, nicméně dodal, že většina padělků v Unii stále pochází z Číny. Liberální europoslanec Marco
Cappato prohlásil, že porušování základních lidských práv v Číně stále trvá: „Zatímco Západ si připomíná 20 let od pádu Berlínské zdi, v Číně uplyne tento rok 50 let od čínského obsazení Tibetu, 20 let od masakru na náměstí Nebeského klidu a 10 let od potlačení náboženské skupiny Falun Gong.“ V této souvislosti svět překvapila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton – podle mnohých při návštěvě Číny opomenula právě stav lidských práv v zemi. Podle Clinton by obě velmoci měly spolupracovat v základních oblastech a už před příletem do Pekingu prohlásila, že otázka lidských práv nesmí zastínit jednání o světové ekonomické krizi a o změnách klimatu. Přitom i samotní Američané jsou znepokojeni a bojí se nárůstu ekonomické závislosti USA na Pekingu. Šéf BusinessEurope Philippe de Buck volá po odstranění přetrvávajících obchodních bariér:
foto: vlada.cz „Musí nastat viditelný pokrok v řešení dotací pro čínské exporty, které mohou vyprovokovat další vlnu sporů, je třeba zjednodušit celní postupy, prosazovat ochranu duševního vlastnic-
tví a dále zrušit čínské regulace týkající se transferu technologií a exportní cla na základní suroviny.“ Při rozhovorech v Bruselu také Unie a Čína podepsaly devět dohod o vzájemné spoluprá-
ci týkajících se otázek ochrany duševního vlastnictví, zelené energie, standardů pro pracovní podmínky, letectví, studentských výměn a obchodu s drogami.
a řada dalších. Slavnostní program zahájilo vystoupení vokálního kvartetu Yellow Sisters, pod vedením Libora Peška se hostům představil Český národní symfonický orchestr. Ten také po slavnostní večeři (tentokrát pod taktovkou Jana Kučery) doprovodil vystoupení houslisty Pavla Šporcla. Večer vystoupili i pianista Emil Viklický se Zuzanou Lapčíkovou, k tanci
zahráli Melody Makers Ondřeje Havelky. Jan Vytopil ze stálého zastoupení ČR při Evropské unii trefně prohlásil, že ples je příležitostí zastavit na chvíli “diplomatický balet” a umožnit lidem, aby se setkali jinak než jen u jednacích stolů.
České plesání v Bruselu Kulturní akce českého předsednictví zahájil ples v Bruselu. Jen v samotné Belgii se jich chystá na šedesát, v Česku kolem stovky a po celém světě dalších čtyři sta padesát. Česká republika se ujala předsednictví k 1. lednu 2009 a Radě EU bude předsedat do konce června, kdy vedení předá Švédsku. Na pozvání předsednictví dorazil na ples do muzea automobilových
veteránů Autoworld předseda Evropské komise José Manuel Barroso, americký vyslanec v NATO Kurt Volker, poslanci Evropského parlamentu, evropští diplomaté i podnikatelé. České předsednictví reprezentoval premiér Mirek Topolánek, místopředseda pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, ministr pro lidská práva Michael Kocáb, česká velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová
Stránku připravila Eva Kunertová
ZÁPISNÍK J. F. POTUŽNÍKA
Jeden význam jediného slova „jednotný“ Evropský trh má tři základní kvality: je společný, tedy bez faktických hranic i celních bariér, je jednotný, tedy platí v něm stejná pravidla pro všechny, je volný, tedy funguje na základě svobodné a férové konkurence. A zvláštní věc: přestože nikdo nepochybuje o tom, co to znamená, že je hospodářský a obchodní prostor Unie evropský, přibývá různých interpretací na stále častější otázku, co to znamená společný, jednotný a volný. Projekt evropské integrace na prosazování a šíření jednotného trhu začal. Z původních šesti zemí Společenství uhlí a oceli a EUROATOM se za půl století rozrostl na sedmadvacet a s kupní silou půl miliardy spotřebitelů patří k nejsilnějším na světě. Odstraňování obchodních překážek mezi členskými státy Unie na základě rovných pravidel přineslo Evropě prosperitu a stabilitu, po níž po tisíciletí jen
marně toužila. A slovo „jednota“ se stalo postupně zaklínadlem pro řadu dalších politik, nejen hospodářských, nejen těch, které se na společné úrovni na počátku XXI. století prosazovat dají. Mnohaleté disputace kolem smlouvy o Ústavě pro Evropu, její nečekané odmítnutí a pád, úzkostlivé sledování osudu její následovnice z Lisabonu a přecitlivělost na výhrady vůči ní ukazují, že v mnoha ohledech je
jednota názorů a postojů spíš přáním než realitou. Platí-li to stále v rovině politické, neplatí to naštěstí už dávno v rovině ekonomické. Hospodářský prostor Evropy je svobodný a rovný. Pravda: některé země (vulgo „starší“) stále uplatňují přechodná období, která i po rozšíření chrání jejich pracovní trhy před těmi „novými“, ale srovnáme-li je s těmi, které se liberalizace nebály, zjistíme, že na to doplácejí především samy. České předsednictví si vybralo motto Evropa bez bariér pro svůj půlroční mandát ještě v době, kdy nebylo možné tušit, jak členské země Unie zasáhnou dopady finanční krize, natož aby bylo lze předvídat, jak budou reagovat – a počátek
roku 2009 připomínal licitaci sázkařů na dostizích protekcionismu: v tom, která vláda si dovolí více rekapitalizovat (de facto znárodňovat za státní peníze) národní banky, která najde lepší způsob, jak přímo podpořit to či ono národní průmyslové odvětví (či rovnou konkrétní podniky), která dokáže ochránit pracovní trhy ve prospěch domácích zaměstnanců. České předsednictví po celou tuto dobu upozorňuje, že černé sázky nejsou totéž co černí koně a připomíná principy, na nichž Evropa dosáhla prosperity a „jednoty“ v minulosti, které jí mohou pomoci překonat současné dopady finanční krize, a díky nimž může v budoucnu zvyšovat svou konkurenceschopnost
v globálním měřítku. Neposlouchá se to všem snadno a dochází i k názorovým střetům, které pak někdy v médiích nabývají rozměr téměř osobních soubojů. A hle: na přelomu února a března se všechny státy sedmadvacítky shodují na tom, že musí postupovat koordinovaně, tedy společně, že jen takto budou vnímáni i na globální scéně, tedy jednotně, že je přitom v rámci Unie nutné zachovat pravidla férové konkurence, tedy volného trhu. Pokud by tedy první dva měsíce diskusí, vyhraněných argumentací a názorových pří vedly ke shodě, která Evropě pomůže hovořit jedním hlasem a prosazovat společné instrumenty pro ozdravení finančních trhů
i v celosvětovém měřítku, nebyly ztrátou času. Vlády členských zemí ovšem čeká na nejbližších vrcholných schůzkách i jeden zatracený okamžik: budou muset vyhodnotit úspěšnost a smysluplnost kroků, které učinily pro zmírnění dopadů krize a na základě této reflexe nejen doporučovat ostatním ty, které jim pomohly se dostat dál, ale přiznat a varovat i před těmi, které je z cesty obnovy svedly. Evropský trh má tři základní kvality: je společný, jednotný, volný. Summity Evropské unie v čase hospodářské krize ukáží, jestli taková umí být i její politika, nebo zda se její „jednota“ jen krčí ve společných smlouvách jako svobodná, ale ryze teoretická deklarace.
EN č. 2 / 2009
9
EUROFONDY
OP Podnikání a inovace - Šance téměř pro každého Operační program podnikání a inovace je třetím největším českým operačním programem a navazuje na Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen po vstupu České republiky do Evropské unie pro zkrácené programovací období let 2004-2006. OPPI byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a mimo jiné rozpracovává i významnou část strategického cíle Národního rozvojového plánu ČR 2007 – 2013 „Konkurenceschopná česká ekonomika“.Finančním zdrojem programu Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF).
ty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. Projekty mohou předkládat podnikatelé, sdružení podnikatelů,obce a kraje, neziskové organizace,
výzkumná centra, školy, vlastníci dopravní infrastruktury, inisterstva, CzechInvest, CzechTrade a další. Magdalena Hándlová
Důležité zdroje informací Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR řídící orgán OPPI www.mpo.cz kontaktní email:
[email protected]
Globálním cílem tohoto programu je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. OPPI je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem zkvalitnit infrastrukturu. Program má dále pomoci zvýšit inovační činnost a zintenzivnit zavádění nových technologií, výrobků a služeb. OPPI má nejen povzbudit podniky při vstupu na zahraniční trh, ale také posílit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem.
Kolik peněz má ČR k dispozici? Operační program Podnikání a inovace má na programovací období 2007 – 2013 pro žadatele připraveno 3,6 miliardy eur, což je v přepočtu na českou měnu něco přes sto miliard korun. Peníze pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Peníze na projekty jsou vypláceny zpětně, a to ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. V současné době není možné
přesně určit, jak velké množství peněž bylo vyčerpáno. Jediným ukazatelem je částka 43 miliardy korun, což je hodnota všech registračních žádostí projektů podaných ke konci roku 2008. Jsou zde však započítané i žádosti, od kterých žadatel v průběhu realizace odstoupil. Jaké projekty jsou z OPPI financovány a kdo může žádat o peníze ? Pro lepší orientaci a efektivi-
tu je poskytování financí na projekty rozděleno do 7 prioritních os, které dále charakterizují jednotlivé specifické cíle a ty potom vymezují konkrétní programy podpory (viz tabulka). Projekty se poté podle jejich zaměření zařazují do příslušné skupiny. Rozdělení slouží také k potlačení tendence sociálního vyčleňování určitých skupin obyvatelstva. Díky širokému rozsahu pokrývaných oblastí se žadatelem o dotaci z OPPI může stát téměř kdokoliv. Šanci mají projek-
Přehled prioritních os a specifických cílů OPPI Prioritní osa 1. Vznik firem
2. Rozvoj firem
3. Efektivní energie 4. Inovace
5. Prostedí pro podnikání a inovace 6. Služby pro rozvoj podnikání 7. Technická pomoc
Specifický cíl osy Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu malých a stedních podnik a vytváet podmínky pro využití nových finanní nástroj pro zahájení podnikání. Zvýšit konkurenceschopnost podnik zavádním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informaních a komunikaních technologií a služeb pro podnikání. Zvýšit úinnost užití energií v prmyslu a využití obnovitelných, pípadn i druhotných zdroj energie (vyjma podpory spaloven). Posílit inovaní aktivity podnik (zavádní inovací technologií, výrobk a služeb). Povzbudit spolupráci sektoru prmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro prmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit využití lidského potenciálu v prmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu. Zintenzivnit rozvoj poradenských a informaních služeb pro podnikání.
Program podpory START PROGRES, ZÁRUKA, ROZVOJ, ICT V PODNICÍCH, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY EKO-ENERGIE INOVACE, POTENCIÁL SPOLUPRÁCE, PROSPERITA, ŠKOLICÍ STEDISKA, NEMOVITOSTI
PORADENSTVÍ, MARKETING
Vytvoit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operaního programu.
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR www.czechinvest.cz, kontaktní email:
[email protected] Bezplatná telefonní linka (9-13h): 800 800 777 Linka slouží pro zodpovídání dotazů podnikatelské i širší veřejnosti o programech vyhlášených v rámci OPPI 2007 — 2013
SLOVO ODBORNÍKA Kdo rozhoduje o přijetí či nepřijetí projektu a o přidělení dotačních peněz? Jakým způsobem toto rozhodování probíhá? Poté, co agentura CzechInvest prostřednictvím speciálně vyvinuté online aplikace nazvané „eAccount“ obdrží registrační žádost o dotaci z určitého programu OPPI, zhodnotí projektový manažer daného programu, zda podaná žádost odpovídá aktuální výzvě a zároveň je zhodnoceno finanční zdraví společnosti (tzv. rating). Pokud nemá registrační žádost žádné nedostatky, projektový manažer ji schválí a současně určí termín pro podání plné žádosti. Její předložení probíhá opět přes internetovou aplikaci eAccount, která umožňuje žadateli komunikovat se svým projektovým manažerem. Díky tomu jsou všechny problémy řešeny na jednom místě s jednou zodpovědnou osobou. Projektový manažer v eAccountu zkontroluje, zda plná žádost obsahuje všechny požadované informace a nechybí povinné přílohy. Pokud plná žádost splňuje veškeré náležitosti, projektový manažer ji schválí a projekt předá dvěma externím hodnotitelům k vypracování posudků. Ty dále putují k nezávislé hodnotitelské komisi, která projekt doporučí či nedoporučí ke schválení. Doporučení nezávislé hodnotitelské komise potvrzuje ministerstvo průmyslu a obchodu, které je řídicím orgánem OPPI a má tedy při udělování dotací konečné slovo. Agentura CzechInvest na pokyn ministerstva rozešle neúspěšným žadatelům zamítací dopisy a dobrou zprávu ve formě Podmínek poskytnutí dotace těm, kteří se svojí žádostí uspěli. Podepsané Podmínky zašlou úspěšní žadatelé zpět agentuře CzechInvest. Posledním krokem Mgr. Lukáš Vymětal, celého procesu je rozeslání Rozředitel divize Strukturální fondy hodnutí o udělení dotace úspěšCzechinvest ným žadatelům.
Jaké jsou zkušenosti žadatelů s tímto programem? vidím v našem případě dlouhou dobu skutečného proplacení dotace po všech úspěšně realizovaných kontrolách plnění uzavřené smlouvy a podmínek projektu.
Jak „vstřícný“ je OPPI? Kolik úsilí stojí získat dotaci? Otázky, na které nemůže lépe odpovědět nikdo jiný než zkušený žadatel. Jedním z úspěšných žadatelů je i společnost Flídr plast s.r.o., která se zabývá výrobou plastových výrobků se zaměřením na tvarově a rozměrově přesné technické výlisky. Tato společnost funguje na českém trhu již více než 10 let a pozornost si zaslouží i mimo jiné tím, že má uznán statut chráněné dílny, protože zaměstnává více jak 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Flídr plast s.r.o. dosáhla na dotaci ve výši necelých 10 000Kč. Pro někoho je to částka zanedbatelná, pro Flídr plast s.r.o. je to pomoc, která jim umožnila další rozvoj.
je jedna z možností. Samozřejmě, že dotace podstatně urychlí další rozvoj, nezatíží firmu finančně v tak velkém rozsahu, jako kdyby si firma financování těchto projektů musela zajišťovat v plné výši sama.
Proč jste se rozhodli k sepsání projektu a zisku peněz touto cestou? Při velmi rychlém a dynamickém rozvoji naší společnosti se hledají všechny dostupné zdroje financování dlouhodobých projektů a toto
Co pro vás bylo nejtěžší a co se vám naopak jeví jako nejsnazší v průběhu přípravy projektu? Můžete zmínit pozitiva a negativa, která vy osobně považujete za nejzásadnější? Protože toto není náš první pod-
Jaké máte zkušenosti z celé procedury získávání dotace? Až na dlouhé termíny vcelku pozitivní. Pro žadatele je ale velmi negativní nedodržování vyhlášených termínů. Mnoho termínů se stále posouvá a nikdo není schopen říct skutečný závěrečný termín. V tomto prostředí se velmi těžko jedná s bankami, když je vlastní podíl financování řešen investičním úvěrem a vlastními finančními prostředky.
Jak všeobecně vnímáte Operační program podnikání a inovace? Určitě pozitivně. Pomáhá rychlejšímu rozvoji malých a středních podniků v realizaci jejich podnikatelských záměrů. Jen by to chtělo více peněz do programů především na pořízení nových technologií a unikátních technologií.
Existuje něco, co byste změnili? Změnil bych právě pevné a závazné termíny včetně závěrečného – termínu proplacení dotace. pořený projekt, máme již s podobnými projekty dlouhodobou zkušenost. Dle mého názoru je nejtěžší
mít právě ty správné dlouhodobé zakázky a pak tento stav popsat do projektu není tak složité. Je třeba
dbát na to, aby se žadatel držel podmínek programu podpory a svého záměru. Jako negativum
Ing.Karel Flídr, ředitel společnosti Flídr plast s.r.o. Magdalena Hándlová
10
EN č. 2 / 2009
PREZENTACE
VOLBY DO EP
Podmínky čerpání evropských fondů pro města je třeba zjednodušit, říká Oldřich Vlasák, poslanec EP a předseda Svazu měst a obcí ČR onální rozvoj (ERDF) financovat integrované strategie zaměřené na řešení ekonomických, sociálních a environmentálních problémů ve městech. Členské státy rovněž mohou svěřit management a implementaci některých operačních programů místním orgánům, a to formou subdelegace prostředků. Tolik vzletná slova a složité termíny bruselské byrokracie. Jsou města s podmínkami čerpání evropských peněz spokojena? Přestože evropská legislativa umožňuje „svěřit“ správu evropských prostředků městům tak, aby je mohla rozdělovat na základě integrovaných rozvojových plánů, je tato možnost v členských státech využívána pouze okrajově. „Městská dimenze“ není povinná a je sporné, do jaké míry dobrovolný rámec funguje. Podle mého názoru je třeba se přestat na města dívat pouze jako na konečné příjemce, ale jako na subjekty, které spravují území. Města, která stejně jako kraje a státní orgány disponují vlastním rozpočtem tvořeným daněmi, musí získat ve strukturální pomoci vyšší odpovědnost za programování a distribuci evropských fondů. Městská dimenze by se měla stát povinnou. Je třeba také jasně stanovit minimální prostředky, které by měly jít na integrované plány měst tak, aby byl zajištěn princip koncentrace. Jinak budeme připravovat ve městech vzletné plány, ale nebudou na ně peníze.
Významná část čerpání evropských fondů ve stávajícím programovacím období (2007-2013) je spojena s tzv. městskou dimenzí strukturální a kohezní politiky. Evropští představitelé tvrdí, že města jsou motory růstu a chtějí jejich postavení posílit. Proč se pozornost soustřeďuje právě na města? V Evropské unii města generují 70-80 % produktu, žije v nich přes 80 % Evropanů. Je proto logické, že se pozornost evropské regionální politiky obrací na městské celky a že města patří mezi priority evropského zájmu. O potřebě zvýraznit roli měst ve strukturální politice se začalo hovořit již na neformálním zasedání ministrů pro regionální rozvoj Rady Evropské unie v Bristolu v roce 2005. Silným impulzem bylo přijetí Lipské charty během německého předsednictví. Od té doby uplynul čas a je třeba zhodnotit, kde se městská dimenze strukturální politiky nachází a hlavně zda jsou se stávajícími podmínkami spokojena samotná města. V Evropském parlamentu připravujete z vlastní iniciativy zprávu nazvanou Městská dimenze kohezní politiky v novém programovacím období, o které by se mělo hlasovat na plenárním zasedání v rámci širší debaty o budoucnosti kohezní politiky v březnu 2009. Co je vaším cílem? Přestože se to bude zdát neuvěřitelné, v Bruselu se už začínají rozdávat karty, podle kterých se budou evropské prostředky rozdělovat po roce 2013. Mým cílem je podívat se na budoucí politiku soudržnosti a její žádoucí vývoj optikou měst. Chtěl bych podpořit roli místních samospráv v celém procesu soudržnosti tak, aby města získala ve vztahu k národním vládám a evropským institucím stejnou pozici, jakou dnes mají regiony. Budoucí kohezní politika by měla lépe reagovat na potřeby měst a metropolitních oblastí.
Dalším novým finančním nástrojem, o kterém skoro nikdo neví a který mohou města využít, je Jessica. Myslíte si, že je to krok správným směrem? Kohezní politika byla dosud založena výhradně na systému dotací (nevratných grantů). Organizace i jednotlivci předkládající projekty si tak zvykli, že evropské peníze (a prostředky národních rozpočtů určené na kofinancování) dostávají „zadarmo“. Prioritou je často samotné čerpání, nikoliv účelné investování a zhodnocení dostupných zdrojů. Dotační princip tak někdy vede k tomu, že část strukturální pomoci není efektivně
V souladu s nařízeními upravujícími strukturální fondy je již dnes možné z Evropského fondu pro regi-
využita. V současném programovacím období došlo zavedením finančního instrumentu JESSICA k vytvoření prostoru pro systémovou změnu politiky soudržnosti. Je skutečností, že tento prostor nebyl příliš využit. Do budoucna bych proto rád více podpořil využití bankovních produktů (revolvingových fondů poskytujících úvěry) při distribuci evropských prostředků namísto tradičního dotačního principu. Měli bychom si uvědomovat, že nic není zadarmo. Obraťme nyní pozornost na současnost. Na období 2007 až 2013 České republice připadlo 26,7 miliardy eur, z alokace pro léta 2004 až 2006 zbývalo ke konci roku 2008 ještě dalších 357 milionů eur. Jste jako představitel obcí a měst spokojen s čerpáním evropských peněz? Čerpání evropských fondů v novém programovacím období zatím nabíhá pouze postupně. V zásadě se daří generovat projektové žádosti, rezervy však máme ve vyplácení prostředků. Zkušenosti z minulých let ukazují, že umíme čerpat prostředky zejména na tzv. tvrdé projekty, na rozvoj silnic, zlepšování infrastruktury vodního hospodářství, ochrany ovzduší apod. Naopak v případě tzv. měkkých projektů, jako je modernizace veřejných služeb zaměstnanosti, rozvoj dalšího profesního vzdělávání apod., je čerpání fondů výrazně pomalejší. Efektivnímu čerpání dnes brání velmi komplikovaný systém zděděný z dob minulých vlád. Pamatuji si na jeden z minulých průzkumů STEMu, podle kterého je čerpání pomoci z fondů EU natolik administrativně náročné, že to odrazuje téměř 80 % zájemců. Poskytování prostředků tak má nejen pro naše města image byrokratismu. Česká republika má 24 operačních programů, naše řídící orgány musí vyhlásit více než 222 výzvy. Pro města a zejména pak menší obce tak není jednoduché se v labyrintu strukturálních fondů orientovat. Podmínky čerpání evropských fondů pro města je třeba zjednodušit.
Oldřich Vlasák (1955) je konzervativním politikem, který věří, že zdravé obce a města jsou klíčové pro rozvoj demokracie. Je předsedou Svazu měst a obcí ČR. Aktivně působí v Radě Evropských municipalit a regionů, je výkonným prezidentem této organizace, která hájí zájmy samospráv na evropské úrovni. V roce 2004 byl jako primátor Hradce Králové zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde je členem nejsilnější politické frakce – skupiny Evropské lidové strany a Evropských demokratů (EPP – ED). Je členem regionálního výboru a ve výboru pro dopravu a cestovní ruch je náhradníkem. Oldřich Vlasák hovoří anglicky, rusky a pasivně německy. Je ženatý a má tři děti. K jeho zálibám patřil a stále patří sport, hraje volejbal, věnuje se cyklistice a lyžování. Více než patnáct let byl dobrovolným členem Horské služby.
ROÈNÍ PØEDPLATNÉ 180,- Kè NA WWW.EV.CZ
INZERCE OD 1990,- Kè pøíjem inzerce na tel./fax: 466 611 139, mobil: 777 100 388, e-mail:
[email protected]
CzechTourism má novou organizační strukturu V lednu tohoto roku došlo ve státní agentuře CzechTourism k zavedení nové organizační struktury. Účelem této nové struktury je nejen odstranit určitou dvojkolejnost v některých činnostech, ale také ještě více zefektivnit a zkvalitnit poskytované služby. Původní organizační struktura agentury CzechTourism (CzT) byla členěna z hlediska teritoriálního zaměření.
V rámci této struktury docházelo k tomu, že byly některé aktivity dublovány např. workshopy, press a fam tripy, prezentace, což bylo
dáno základní dělbou činností na: - zahraniční propagaci, - tuzemskou propagaci. Cílem nové struktury je maximálně zvýšit efektivitu u výše uvedených činností a zjednodušit probíhající procesy v CzechTourism tak, aby byly logičtější i pro partnery z řad odborné veřejnosti, krajů, měst a obcí.
Vznikla tudíž nová segmentace činností: - organizačního charakteru (pod kterou spadá např. organizace press & fam tripů; účast na veletrzích, ediční činnost), - kreativního charakteru (sem patří marketingové projekty, podpora národních produktů a eventů, mediální a analytická činnost).
NOVÁ ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CZECHTOURISM V ROCE 2009
editel Sekretariát editele
Ekonomika a interní služby
Interní auditor
Marketing a externí služby
Výzkum a média
Oddlení finanní + administrace ZZ
Oddlení komunikace s odb. veejností, ízení ZZ
Oddlení výzkum trh a trend
Oddlení hospodáské správy
Oddlení veletrh
Mediální oddlení
Oddlení edice a distribuce
Oddlení marketingových projekt
Oddlení koordinace veejných zakázek
Oddlení národních produkt
Oddlení ízení projekt financovaných z Evropských fond *
Toto nové členění přineslo přeskupení některých aktivit do odpovídajících oddělení dle logiky nového systému. Oddělení komunikace s odbornou veřejností nyní mimo jiné centrálně organizuje press a fam tripy. Marketingové oddělení má na starosti podporu vybraných regionálních akcí národního i nadnárodního charakteru a práci na dalších regionálních projektech.
Agenda turistických informačních center nyní spadá pod mediální oddělení, stejně tak i podpora mediální prezentace v oblasti domácího cestovního ruchu, kde se můžete obrátit na Filipa Remence. Nově vznikla odpovědna (
[email protected]), kde budou všechny vaše dotazy či žádosti zodpovězeny popřípadě postoupeny kompetentní osobě.
Tímto se dostáváme k podpoře a spolupráci s regiony. Co se týče propagace aktivit na www. kudyznudy.cz, www.133premier. cz, spolupráce na regionálních projektech, konzultační činnosti v oblasti způsobů prezentace daných oblastí, je vám k dispozici Štěpánka Orsáková. Ta má také na starosti spolupráci s realizátory regionálních akcí, jež CzechTourism propaguje.
Veškeré tyto informace jsou k dispozici na webových stránkách pro odbornou veřejnost (www.czechtourism.cz), kde je v sekci „Jak vám můžeme pomoci“ podrobně vysvětleno, co vše má v náplni práce agentura CzechTourism a na koho konkrétně se tedy můžete se svým dotazem, problémem obrátit. Filip Remenec, CzechTourism
Spolupráci a zprostředkování kontaktů s regionálními koordinátory CzT a regionálními organizacemi cestovního ruchu zajišťuje Magda Dlouhá. Mezi její aktivity také patří regionální prezentace a organizace press a fam tripů.
EN č. 2 / 2009
Eurocentra informují Podpora obnovitelných zdrojů energie v České republice Jedním z výsledků prosincového summitu EU v Bruselu pod taktovkou Francie, která finišovala své půlroční předsednictví, bylo dořešení energeticko – klimatického balíčku předloženého Evropskou komisí v lednu 2008. Pro Francii byla dohoda o snižování emisí skleníkových plynů absolutní prioritou. Docílená politická shoda mezi členskými státy EU na prosincovém summitu počítá s ambiciózním plánem – do roku 2020 se snížením objemu emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie také o 20 %. Na zvýšení obnovitelných zdrojů energie jsou v České republice určeny mimo jiné evropské dotace a také národní programy. Na podporu stanovených cílů v České republice plánuje ministerstvo životního prostředí (dále MŽP) v březnu 2009 vyhlásit velkorysý národní program, v rámci něhož bude v průběhu čtyř let rozděleno na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a energetických úspor 25 miliard korun. Tento finanční obnos ministerstvo získá z prodeje tzv. emisních kreditů v mezinárodním obchodování podle Kjótského protokolu (oproti původně plánovanému snížení emisních skleníkových plynů o 8 %, se podařilo České republice snížit emise až o 24 %, rozdíl bude prodán jiným států). Z podporovaných aktivit mohou žadatelé předkládat projekty do oblastí podpory na úspory energie na vytápění v obytných budovách, podporu výstavby v pasivním energetickém standardu a využívání obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) pro vytápění a ohřev teplé vody. Podporovanými subjekty v rámci tohoto programu budou různé typy žadatelů vlastnící rodinné a bytové domy – fyzické osoby, bytová družstva, města, obce, podnikatelé apod. Následně po vyhlášení programu budou zveřejněny všechny podmínky podpory včetně výše dotací. Podávání žádostí bude možné od dubna 2009 a trvání programu se předpokládá do konce roku 2012. Další informace jsou zveřejněny na webu Státního fondu životního prostředí (dále SFŽP), www.sfzp.cz. Z Fondu soudržnosti je udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, podporováno prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (dále OPŽP). Tento program má v gesci rovněž MŽP společně se SFŽP. V rámci Prioritní osy 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie jsou podporovány oblasti podpory zaměřené na výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny, a na realizaci úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Alokace určená z Fondu soudržnosti na tyto aktivity dosahuje částky téměř 673 mil. eur. Oproti národnímu programu jsou zpravidla podporovány větší projekty, v rámci kterých způsobilé výdaje dosahují min. 0,5 mil. Kč s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých výdajů. Příjemci podpory v tomto případě jsou obce, města, kraje a jejich příspěvkové organizace, veřejné a státní vysoké školy, občanská sdružení, nadace apod. Kompletní informace naleznete v Implementačním dokumentu na stránkách www.opzp.cz v sekci Pokyny pro žadatele a příjemce. Dle zveřejněného harmonogramu je plánováno vyhlášení výzvy obou oblastí podpory zmíněné prioritní osy OPŽP na květen a červen 2009. S dotazy je možné se obracet na bezplatnou informační linku 800 260 500 a na pracovníky krajských pracovišť SFŽP, www.sfzp.cz. Dle podepsané Rámcové dohody mezi Českou republiky a Švýcarskou federální radou máme do r. 2012 možnost využívat finanční pomoc Švýcarska ve výši 109,780 mil. CHF z Programu švýcarsko – české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie. Z této částky je přibližně 30 milionů franků, tedy téměř půl miliardy korun, určeno pro oblast životního prostředí a infrastruktury. V rámci Oblasti podpory 2.1 – Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí je v rámci cíle 2 jedním z uznatelných nákladů také zavádění systémů obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické efektivity – snížení energetických ztrát. Jedná se o velké investiční projekty v minimální hodnotě 3 mil CHF. Příspěvek ve formě grantů nepřesáhne 60 % celkových způsobilých výdajů projektu. Národní koordinační jednotkou odpovědnou za management finančních zdrojů určených pro Českou republiku je Ministerstvo financí ČR. Více informací na www.mfcr.cz v sekci EU a zahraničí a na stránkách informačního portálu o švýcarské finanční pomoci v ČR, http://www.swiss-contribution.admin.ch/ czechrepublic.
11
PUBLICISTIKA
Na letišti v Hradci Králové vznikne centrála záchranářů Národní centrum pro krizovou připravenost a výcvik složek integrovaného záchranného systému má vzniknout do roku 2013 na letišti v Hradci Králové - Věkoších. Projekt za zhruba dvě miliardy korun schválila Evropská komise a podmínky pro vznik centra vytvořila hradecká radnice. Z fondů Evropské unie má být zaplaceno 85 procent nákladů. Záchranáři z celé země se na této základně budou učit zvládat všechny myslitelné katastrofické situace. Projekt se nyní nachází ve fázi záměru a jeho cílem je vytvoření centralizované infrastruktury pro jednotný celostátní systém vzdělávání a výcviku složek IZS. „V současné době jsou výcvik a odborná příprava složek záchranného systému roztříštěny v jednotlivých regionech. To už nestačí k tomu, abychom zvládli nácvik činností, které spolu musí vykonávat a kterých stále přibývá. Jsme jedinou zemí Evropské unie, která takové centrum nemá. V Hradci Králové jsme i vzhledem k dopravní dostupnosti našli nejlepší
podmínky,“ řekl Pavel Dekret z generálního ředitelství hasičů. Výcviková a školicí základna až pro 700 záchranářů bude vybudována na 40 hektarech přední části bývalého vojenského areálu s navazujícím regionálním letištěm. Projektu vyšlo vstříc město Hradec Králové, které tento majetek získalo teprve nedávno bezúplatným převodem od armády. „Městské zastupitelstvo schválilo na jednání 16. prosince 2008 záměr, že Hradec Králové převede tyto pozemky do vlastnictví ministerstva vnitra jen za cenu nákladů spojených s tímto převodem. Prostor, kde se plánuje stojánka pro humanitární pomoc, zůstane zachován,“ řekl primátor Otakar Divíšek. „Mělo by jít o největší investiční projekt v Hradci Králové za posledních několik desítek let. Město jej podporuje a vítá,“ doplnila primátorova náměstkyně Pavla Finfrlová. Středisko umožní nácvik likvidace krizových situací a havárií v reálných podmínkách. Zhruba polovinu rozlohy základny zabere speciální
polygon pro praktický výcvik. Pro simulaci nehod tu poslouží například kus železnice a dálnice s tunelem. Hasiči budou moci trénovat zásah v hořícím domě a obchodním centru, likvidaci nebezpečných látek v kanalizaci a potrubí, vyprošťování lidí ze studní, závalů a trosek domů. Projekt sleduje také propojení budoucích cvičení s vědeckými programy a jejich ověřování v záchranářské praxi. Součástí střediska proto bude výzkumné centrum se specializovanými laboratořemi. „Chceme, aby výzkum byl co nejblíže institucím, s nimiž spolupracujeme,“ vysvětlil Pavel Dekret. „Jde třeba o hradeckou Lékařskou fakultu či Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Nedaleko v Lázních Bohdaneč také sídlí Institut ochrany obyvatelstva, který by se měl do Národního centra přestěhovat“. Své sídlo tu najde také expertní pracoviště pro koordinaci a rozvoj informačních a komunikačních systémů záchranného systému a krizového řízení. Budou se zde školit starostové a členové bezpeč-
nostních rad měst a krajů. Centrum s četnými sportovišti bude sloužit také policii či zdravotnické záchranné službě. Ročně by školení v Hradci Králové mělo absolvovat nejméně 2 000 lidí. Stavba a provoz základny budou mít vliv na rozvoj podnikatelské sféry v regionu. Teprve další fáze přípravy ukáží, zda hasiči využijí stávající rozlehlé budovy bývalých kasáren. Ať už se vyplatí jejich rekonstrukce, nebo vznikne nový areál, na stavbě a chodu Národního centra se budou podílet místní firmy. Zaměstnání tam potom najde až pět set lidí různých profesí. Současný letecký provoz na letišti základna neomezí. V letošním roce by měla být hotova kompletní projektová dokumentace, stavba Národního centra by měla začít na jaře 2010. S uvedením do provozu se počítá v září 2013. Projekt za 74 miliony eur by měl být z hlavní části financován prostřednictvím evropského regionálního rozvojového fondu. Věra Hofmanová
CO NA TO EUROPOSLANCI
Jak hodnotíte činnost dočasného výboru pro změny klimatu a jeho doporučení? Zřízení dočasného výboru CLIM považuji za populistické a zcela zbytečné. Výbor vznikl rozhodnutím Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007 a jeho mandát vypršel 10. února tohoto roku. Myslím, že vydat mnoho tisíc eur na 19 měsíců působnosti výboru, který předložil jednu zprávu, není efektivní způsob hospodaření s penězi. Navíc jde o dokument, který má pouze informativní, nikoliv legislativní charakter (dodávám naštěstí!).
Zpráva europoslance Florenze je sice dost obsáhlá, ale místy až neuvěřitelně rozporuplná a komická. Doporučuje například snížit spotřebu masa nebo používat dřevo jako stavební materiál namísto betonu, ale na druhou stranu vyzývá k boji proti odlesňování. Chce vytvořit diplomacii EU v oblasti klimatu, zahraniční klimatickou politiku členských států a EK, Evropské společenství obnovitelné energie či Evropský fond na ochranu klimatu.
To pro mne představuje jen další zbytečné plýtvání s penězi, administrativu, zbytečné úřady. Zpráva samozřejmě obsahuje i z mého hlediska pozitivní aspekty, jako je nezatracování jaderné energie či uznání negativních dopadů výroby biopaliv, ale vzhledem k tomu, že většina doporučení výboru se neshoduje s mým přesvědčením a zdravým rozumem, hlasovala jsem proti. Ing. Jana Bobošíková
Dočasný výbor pro změnu klimatu byl založen jako výbor s omezenou působností s jediným, byť politicky velmi významným, tématem. Završením jeho činnosti byla zpráva s doporučením postupu při řešení problematiky změny klimatu, vypracovaná zpravodajem Karl-Heinz Florenzem. Závěrečný výstup má jako materiál Evropského parlamentu pro další jednání a zejména pro další setkání „COP“ („Conference of Parties“) v Kodani jistě svůj význam, nicméně v
mých očích jeho celou existenci snižoval fakt, že tento výbor byl založen velmi účelově. Jeho základním posláním - jak bylo veřejným tajemstvím v Evropském parlamentu - bylo nalézt náplň pro dva významné europoslance, toho času bez řídících pozic. Prvním byl Karl-Heinz Florenz, který v té době opustil post předsedy výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a který se následně stal zpravodajem výboru pro klimatické změny. Druhým pak
Guido Sacconi, který několik let zpravodajoval významnou chemickou legislativu tzv. REACH a který po jeho schválení nezastával významnější pozici. Sacconi se po vzniku dočasného výboru stal jeho předsedou. Oba tito zmínění poslanci jsou členové dvou největších politických skupin v Evropském parlamentu a dalo by se tedy říci, že výbor pro změnu klimatu byl založen dohodou těchto největších dvou politických frakcí. MUDr. Miroslav Ouzký
Trvalo necelé dva roky než 59 poslanců dočasného výboru pro změny klimatu připravilo zprávu s názvem Klimatické změny: Budoucnost začíná dnes. Zpráva je to více než ambiciózní. Stanovuje cíl udržet globální oteplování pod hranicí 2°C a vyzývá ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 ve srovnání s úrovní z roku 1990 o 25 až 40 % a o nejméně 80 % do roku 2050. Zpráva doporučuje evropským institucím, členským státům, firmám a domácnostem celou řadu opatření. Jmenujme jenom namátkou. Mají se zavádět další placená povolení při stavbách nových domů a budov. Má se snížit spotřeba masa v průmyslových státech. Zemím, které dosud disponují rozsáhlými přirozenými lesními porosty, se mají poskytovat ekonomické pobídky. Zbrojní průmysl má usilovat o
zvyšování účinnosti svých motorů a pohonných systémů. Takto bychom mohli pokračovat na mnoha dalších stranách. Energetika, biopaliva, mobilita, logistika, cestovní ruch, zemědělství a živočišná výroba, lesní hospodářství, ochrana půdy, řízení vodních zdrojů, rybolov, nakládání s odpady, adaptační opatření, zdravotní péče, podpora technologií budoucnosti, inteligentní počítačové systémy, vzdělávání, školení a zvyšování povědomí. Moji kolegové nenechali bez poskvrny snad žádné odvětví, změny je třeba dělat doslova všude. Nechci na tomto místě vést vědecké disputace, zda globální oteplování existuje nebo neexistuje. Nechci se ani zabývat otázkou zda je vůbec teoreticky možné tento stranický politický manifest Evropského parlamentu
převést do praxe. Rozumné racionální kroky například v oblasti úspor energií je žádoucí podniknout bez ohledu na víru v klimatické změny. Tyto kroky však nesmí Evropskou unii a naše firmy zcela odrovnat, jinak přesunou výrobu do mimoevropských států. Každému je tak jasné, že bez globální dohody o omezení emisí na celém světě se jedná o zcela zbytečná opatření, která klima nijak neovlivní. Kdyby dnes Číňané a Indové kupovali jen polovinu automobilů jako Evropané a Američané, tak bychom se všichni udusili ve skleníkových plynech (CO2). Důležitá jsou tak zejména jednání s třetími zeměmi, zejména pak s nově vznikajícími ekonomikami a s USA. Ing. Oldřich Vlasák
Evropské volby na Euroskopu V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v červnu tohoto roku byla na vládním internetovém portálu EUROSKOP. CZ otevřena nová rubrika „Volby do EP 2009“. Čtenáři zde naleznou přehled politických frakcí, které se během let vyprofilovaly na půdě Evropského parlamentu a které sdružují politické strany obdobné ideové orientace
z jednolitých členských zemí EU. Jde o „lidovce“ (Evropská lidová strana a frakce Evropské lidové strany a evropských demokratů), „socialisty“ (Strana evropských socialistů), „liberály“ (Strana evropských liberálních demokratů a reformistů) a Evropské Zelené. Tyto hlavní politické frakce v EP jsou doplněny ještě o frakci sdružující evropskou radikální levici (Konfederativní
frakce spojených evropských levých a Evropská levice) a o „nezávislé“ (Nezávislost – Demokratická skupina v Evropském parlamentu). V rubrice je popsán historický vývoj jednotlivých frakcí, osobnosti, které stály u zrodu a formování těchto nadnárodních politických uskupení, jsou zde shrnuty a představeny programové zásady a instituce jednot-
livých frakcí, doplněné o odkazy na další informace. S blížícími se volbami se bude rubrika postupně doplňovat o aktuální informace. Mj. zde budou představeny programy a politici stran, kteří kandidují do EP z České republiky. Na závěr přineseme shrnutí evropských voleb včetně grafů, znázorňujících nové rozložení sil v Evropském parlamentu.
12 Tipy EVROPSKÝCH NOVIN Lucerna music bar hostí koncert britské skupiny Incognito, výrazného zástupce britského jazz-funku, která se v Praze zastaví v rámci turné propagující zatím poslední album z roku 2008 – Tales from The Beach. To je za třicetiletou historii skupiny inspirované Steviem Wonderem nebo Marvinem Gayem už třinácté. Sestava kolem lídra kapely Jean-Paula Maunicka se za čtvrt století mnohokrát proměnila, značka Incognito ale zůstává v hudebním světě výrazným orientačním bodem. 2. března, Lucerna Music Bar, Vodičkova 36, Praha 1. Pokud jste na minulých ročnících Festivalu německy mluvených filmů DER FILM nestihli všechny filmy, máte možnost v rámci úterků s delikatesami zhlédnout výběr těch divácky nejúspěšnějších a především filmovou kritikou oceňovaných. Drama a komedie Kámoš z roku 2006 o vztahu dvou diametrálně odlišných mužů je na programu 10. března a snímek Ten, co odešel, o ranných letech Wima Wenderse, se promítá 24. března. Vždy v 19 hodin, německy s českými titulky, v Kině Goethe, 2. patro Goethe-Institutu, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1. Simo Korhonen je mladý finský umělec žijící v Turku. Skandinávský dům vás zve do Café Nordica na výstavu jeho děl pod názvem Mapa, kterou prolínají témata štěstí, lidé a barvy světa a krajina snů. Vystavené obrazy jsou o kavárnách jeho rodného města, přírodě a finském životním stylu. Simo výstavu komentuje slovy: „Když jsem ji připravoval, nevěděl jsem, co kreslím. Mé obrazy jsou čerpány z vnitřních vyjádření, přičemž Mapa tyto impulzy spojuje.“ Vernisáž výstavy je 17. března od 18.30. Zlatnická 10, Praha 1. Španělský Institut Cervantes pořádá výstavu Na cestě, která spojuje pět rozdílných projektů s podtitulem fotografie a cestování. Část Tady to nebylo zachycuje středomořské přístavy v odstínech černé, Latinská Amerika s miminkem v zavazadle zase představuje cestovatelský deník novinářů ze Sao Paula přibližující cestu po jižní Americe. Terrazo hovoří o vztahu člověka ke svému prostředí, zatímco Motocyklový deník 2007 obsahuje fotografie, kresby, mapy, nalezené předměty a makety, tvořící deník motorkáře vznikající na cestě z Bogoty do Medelínu a Cali. Projekt Měnící se krajiny zase prostřednictvím zvláštní techniky neobyčejně mění texturu papíru a spektrum barev fotografických ilustrací. Výstava je otevřena každý všední den od 13 do 18 hodin a trvá do 20. března 2009. Na Rybníčku 536/6, Praha 2. V Rakouském kulturním fóru v Praze trvá výstava Otto Wagner a jeho škola. Uvidíte na ní architektonické návrhy žáků Otto Wagnera, mezi nimiž je i řada známých jmen: Josef Hoffmann, Jan Kotěra, Josip Plečnik, a další. Návrhy nejenom informují o uměleckém vývoji Wagnerových žáků od pozdního historismu přes secesi až k ranému funkcionalismu, ale mají díky svému důslednému provedení i zvláštní grafický půvab. Otevřeno do 27. března 2009 od pondělí do pátku vždy od 10 do 13 a od 14 do 16 hodin. Jungmannovo nám. 18, Praha 1. Italský kulturní institut otevřel výstavu čtyřiceti velice hodnotných fotografií zastupujících kolekci Národního muzea hor. Fotografie jsou datovány od roku 1870 až po 40. léta 20. století a vypovídají o zvláštním citovém vztahu mezi krajem Piemont, jehož název značí „na úpatí hor“ a Alpami, které zabírají podstatnou část jeho území. Na stejném místě, v kapli IKI, si rovněž povšimněte výstavy stolních her, které jsou věnovány světu hor. Kolekce začíná hrou, která okouzlovala šlechtu v 70. letech 19. století, zahrnuje 150 různých položek a vrcholí hrou na téma zimní olympijské hry v Turíně. Do 27. března, po – čt 9 - 13, 14 - 18, v pátek jen dopoledne. Vlašská 34, Praha 1. Když je čtení barevné je název souhrnné výstavy představující výběr děl ilustrátorů knih pro děti a mládež, na kterou do Lidic zve Zastoupení Valonsko-Brusel. První výstava - „Parade“, s humorem, fantazií a hravostí ukazuje valonské a bruselské karnevalové oslavy, které byly zařazeny na seznam Ústního a nehmotného dědictví lidstva Unesco. Na druhé výstavě s názvem „Panorama“ najdeme práce 40 ilustrátorů vydané v letech 1950 až 2007, které představují kaleidoskop současných ilustrací ve Valonsku a Bruselu. Lidická galerie, Tokajická 152, do 3. května.
EN č. 2 / 2009
KULTURA
Kam za evropskou kulturou v roce 2009? Rok 2000, kdy čestný titul Evropské hlavní město kultury dostala mj. Praha, byl značně výjimečný. Takto bylo tehdy označeno hned devět evropských měst, od té doby jde o jedno či dvě města. Letos budou na neobvykle širokou nabídku kulturních a společenských akcí návštěvníky lákat rakouský Linec a litevský Vilnius, přičemž na hlavní cíle, tedy propagovat evropské kulturní dědictví a umožňovat lepší vzájemné poznávání mezi občany EU, jim přispívá Evropská komise. NABÍDKA, ZE KTERÉ SI VYBERE KAŽDÝ Vilnius, který v roce 2009 slaví tisíc let od svého založení, si připravil knižní veletrh, výstavu moderního umění, festival pouliční hudby a divadla či lidových písní, nebo třeba výstavu ledových soch v ulicích města. 12. března zde začíná více jak dvouměsíční výstava věnovaná evropským krajinám, zachycující jejich rozmanitost od 16. do 20. století, od Jadranu k Severnímu moři. Linec zase vzpomíná na svého občana Johanna Keplera, který zde pobýval mezi lety 1612 a 1627 - Salon Kepler je dnes platformou pro vědecký dialog. Dvousettisícový Linec si na letošek připravil i vý-
Do Nového roku vstoupil Vilnius velkolepou světelnou show Gerta Hofa. Slavil jí nejen titul Evropské hlavní město roku 2009, ale také tisíc let od založení této litevské metropole.Autor: Gediminas Savickis (ELTA). Zdroj: Archiv culturelive.lt stavu nejlepších uměleckých děl z Rakouska, na kterou třicet muzeí zapůjčilo své nejvzácnější exponáty. Město se zabývá například i obdobím druhé světové války, zvláště jeho tehdejším každodenním kulturním životem: o aspektech kultury za vlády národního socialismu se můžete dozvědět v lineckém Schlossmuseu do konce března. 28. února začíná krásná výstava „Henri de Toulouse-
-Lautrec“ - intimní pohled na lidskou existenci. Zemská galerie prezentuje speciální, dosud málo povšimnutou stránku jeho díla: jeho precizní pojetí moderního obrazu člověka mezi veřejným a soukromým prostorem. Výstava potrvá do 7. června, ale zajímavý je i další program. PROJEKT TRVÁ BEZMÁLA JIŽ ČTVRT STOLETÍ
Projekt Evropské hlavní město kultury byl zahájen Radou ministrů v roce 1985, kdy byl titul přidělen Aténám. Jedno z českých měst se ve výběru znovu objeví nejspíše v roce 2015. Do celoročního programu na tento rok můžete nahlédnout na internetových stránkách culturelive.lt a linz09.at. Pavel Farkaš
Summit evropské blogosféry Letošní volby do Evropského parlamentu doprovází řada aktivit, jejichž snahou je přesvědčit především mladé obyvatele Evropské unie o důležitosti voleb. Jedním z takových projektů je soutěž THINK ABOUT IT, kterou pořádá Evropské novinářské centrum (European Journalism Centre). Koncem ledna se do Bruselu sjelo 81 účastníků soutěže ze všech členských zemí na dvoudenní setkání. První den probíhal v konferenční místnosti hotelu nedaleko takzvané Evropské čtvrti, v blízkosti budov Evropské komise a Rady EU. Na programu bylo několik prezentací a panelů. O své zkušenosti s blogováním se podělil například Mark Mardell, bruselský korespondent BBC. Raymond Frenken představil nezávislý videoportál EUX.TV a vysvětlil, jak vzniká. Videoblogování o dění v EU je podle něj velice jednoduché – stačí malá levná videokamera. Velké množství obrazového materiálu navíc poskytuje přímo Evropská komise. Videa jsou k dispozici ke stažení a volnému použití. Kromě blogování se hovořilo i o Evropské unii jako takové a o aktuálních tématech. Vedle voleb do Evropského parlamentu je to samozřejmě schvalování Lisabonské smlouvy. S dalším projektem zaměře-
ným na mladé se představila studentská organizace AEGEE. Akce s názvem Y Vote 2009 si klade za cíl zvýšit povědomí o Evropské unii a jejich institucích. V rámci projektu se uskuteční několik setkání na různých místech Evropy. Nám nejblíže bude vídeňské zahájení v polovině září. Druhý den se soutěžící přesunuli do budovy Evropského parlamentu. Také zde pro ně byla připravena řada prezentací. Parlament zřídil pro volby
speciální sekci na svých webových stránkách a snaží se zpřístupňovat co nejvíce dat o své činnosti. V dohledné době by se například u webových profilů poslanců měly objevit informace o jejich docházce. Bloggery můžeme najít i mezi členy EP. Velmi aktivní na internetu je například Christofer Fjellner z Finska, jeden z nejmladších poslanců. Svůj blog považuje za naprosto přirozený kanál pro komunikaci s voliči. Bloggerský „summit“ byl vlast-
ně jakousi přípravou, setkáním v Bruselu vše teprve začalo. Na adrese www.thinkaboutit. eu byl 1. února spuštěn společný blog, na který budou až do 10. června soutěžící přispívat svými postřehy o Evropské unii s důrazem na volby do Evropského parlamentu. Ti nejlepší z nich pak budou odměněni. Hodnotit se přitom bude hned několik kritérií, kromě poroty mohou o jedné z cen rozhodnout i návštěvníci stránek. Text a foto: Jiří Suchomel
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 6, číslo 2, vychází 27. 2. 2009 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
EN č. 2 / 2009
BYZNYS Rychlejší zavádění evropské legislativy České republice chybí převést do legislativy pouze 1,4 % směrnic. Ke konci loňského roku evidovala Evropská komise celkem 1 622 směrnice z oblasti vnitřního trhu, které byly členské státy povinny implementovat. Z tohoto počtu spadá 85 směrnic do působnosti ministerstva průmyslu a obchodu. K dnešnímu dni chybí MPO v tomto balíku legislativy poslední 2 směrnice. Chystá se nová železnice na Berlín Ministr dopravy České republiky Petr Bendl a předseda vlády Svobodného státu Sasko Stanislav Tillich podepsali v Praze společné prohlášení týkající se železničního koridoru Praha – Drážďany - Berlín. Stavbu by měla alespoň částečně platit Evropská unie. „Spojujeme tři města, která mají dohromady sedm milionů obyvatel a mají šanci stát se nejbohatším regionem v Evropě,“ uvedl saský premiér. Nová trať má vzniknout takříkajíc na zelené louce. Podle předpokladů by vedla řadou tunelů, především v Českém středohoří a Krušných horách. Dobu jízdy z Prahy do Berlína má zkrátit z dnešních čtyř hodin a 40 minut na dvě hodiny, z Drážďan by měla cesta trvat zhruba jednu hodinu. Ve vzdálené budoucnosti by měl koridor propojit Severní a Baltské moře s Jadranem. Co s odpady, které už nechce ani Čína? V polovině února se v Praze sešli zástupci členských států kvůli odpadům. Hlavním tématem bylo řešení dopadů hospodářského poklesu na trh s recyklovatelnými odpady. Účastníci setkání by uvítali, kdyby Evropská komise připravila zprávu o pohybu recyklovaných surovin v Evropě a kapacitách zařízení na jejich zpracování a využití. Ministerstvo životního prostředí jako jeden z návrhů předložilo stavbu třídících linek v obcích financovanou z evropských fondů na podporu kvalitního třídění v obcích. Kaspický region otevřený návrhům Český premiér a předseda Evropské rady Mirek Topolánek vykonal třídenní návštěvu kaspického regionu, kde v doprovodu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana jednal s vrcholnými představiteli Kazachstánu, Turkmenistánu a Ázerbájdžánu. Prezidenti i představitelé vlád tří zmíněných kaspických republik dali najevo, že o spolupráci mají zájem a čekají na zřetelný signál a nabídky konkrétní formy spolupráce ze strany Evropské unie. „Pokud bude Evropa váhat, může být poslední,“ prohlásil Mirek Topolánek s tím, že české předsednictví bude usilovat o to, aby projekty připravované euro-kaspické spolupráce posunul blíž k realizaci již březnový summit Evropské unie v Bruselu a poté i pražská vrcholná schůzka zemí „Jižního koridoru“.
13
EKONOMIKA
Pomoci ekonomice by mohly i rychlejší evropské dotace Politika soudržnosti EU představuje více než třetinu rozpočtových prostředků EU. V letech 2007–2013 bude investováno zhruba 347 miliard eur do přibližně dvou milionů spolufinancovaných projektů v regionech a členských státech po celé EU. Zaměřeny jsou na vytváření pracovních míst a na růst tím, že podporují priority Lisabonské strategie, jako jsou moderní sítě infrastruktury, podpora malých podniků, inovace, životní prostředí a další. Takzvaná kohezní politika by měla také přispívat k rozvoji nových energetických technologií v jednotlivých regionech EU. Na realizaci projektů, které se nějakým způsobem týkají energií, je prostřednictvím 450 operačních programů vyčleněno celkem 9 miliard eur. Podporovány jsou také výzkumné aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů. Na tyto projekty mají jít necelé 64 miliardy eur. Protože je politika soudržnosti největším zdrojem investic EU do ekonomiky, jde o podstatnou oporu regionů. Veřejný sektor sehrává důležitou úlohu při obnovování důvěry v ekonomiku, v některých členských státech, zejména ve střední a východní Evropě, dosahuje relativní příspěvek politiky soudržnosti více než 50 % celkových veřejných investic. ČERPÁNÍ LZE ZRYCHLIT V prosinci odsouhlasila Evropská
rada Plán obnovy pro růst a zaměstnanost. Představuje návod pro jednotlivé státy, na které oblasti by se měly zaměřit. Počítá s celkem dvěma sty miliardami eur, ze kterých má třicet pocházet přímo z rozpočtu EU a Evropské investiční banky. Plán také navrhuje zrychlení plateb ze strukturálních fondů. Česká republika má pro období 2007-2013 možnost získat 26 miliard eur. Tyto peníze přitom nemusí být rozděleny rovnoměrně mezi jednotlivé roky, ale vyčerpány dříve. „Urychlíme provádění programů politiky soudržnosti v odvětvích s největším potenciálem a budeme přitom spolupracovat také s regionálními orgány,“ řekla k plánu Danuta Hübner, komisařka pro regionální politiku. O tom, jak rychle se prostředky využijí, rozhoduje stát a EU stanovuje obecná pravidla. V letošním roce se počítá s čerpáním zhruba 95 miliard korun, v posledním roce
čerpání to bude podle současného kurzu přes 110 miliard. Jedna pětina z letošních dotací půjde na stavbu silnic a dálnic a další pětina na životní prostředí, což znamená nové čistírny odpadních vod nebo kanalizace v obcích. Evropské peníze tak firmám přinesou zakázky a povzbuzení ekonomice. JAKÉ JSOU NEDOSTATKY? Čerpání těchto peněz v praxi probíhá se zpožděním až jednoho a půl roku. Žadatel navíc projekt nejdříve financuje sám a přiznané peníze dostane až dodatečně. Na začátku ledna byly vyplaceny necelé dvě miliardy korun. Více než polovina projektů sítem výběru neprojde, často z důvodů chyb v přihlašovací dokumentaci. V zájmu rychlejšího čerpání by se podíl odmítnutých projektů měl snížit. Systém čerpání je navíc celkem složitý, protože je rozdělen na 24 operační programy. Ve srovnání s jinými zeměmi je to hodně a znamená to zbytečně více byrokracie. Každý program musí mít rozhodčí orgán, kontrolu a podobně. Jde o výsledek toho, že jednotlivé resorty chtěly mít dotační peníze pod kontrolou a nehodlaly je sdílet s nikým jiným. Přidělování evropských peněz je
kvůli tomu méně efektivní a při boji proti hospodářskému poklesu méně žádoucí. SOUČÁST KRIZOVÝCH PLÁNŮ Rozdělení čerpání prostředků ze strukturálních fondů stanovuje národní strategický referenční rámec a připravuje se jeho zjednodušení, které však zatím nemá konkrétní podobu. Jedním z vodítek má být plán opatření proti krizi podle Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ten v podobě schválené vládou obsahuje například investice do dopravní infrastruktury nebo snižování energetické náročnosti budov. Právě Operační program Doprava, ze kterého se financují stavby silnic a dálnic, má k dispozici pětinu všech prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Kromě silnic do něj spadají také železnice nebo vodní doprava. Plán NERVU stejně jako ten evropský také počítá se zrychlením čerpání evropských peněz. Dalším záměrem na úrovni EU jsou jednání s cílem prosadit si výjimky v oblasti daně z přidané hodnoty. Plán chce u některých služeb dosáhnout jejího snížení, není však konkrétní. Tomáš Fridrich
Podpořme více výzkum, pomůže nám z krize Počet výzkumníků v Evropě stoupá a EU se stává atraktivnější pro zahraniční badatele i pro soukromé investice do výzkumu a vývoje z USA. Ambici EU stát se celosvětově konkurenceschopnou znalostní společností však hatí to, že intenzita výzkumu a vývoje ve 27 členských státech EU (výdaje na výzkum a vývoj jako % HDP) stagnuje na úrovni 1,84 %. Na výkonnost EU má negativní dopad přetrvávající nízká úroveň investic podnikové sféry do výzkumu a vývoje, což souvisí s průmyslovou strukturou EU, jejíž odvětví špičkových technologií je menší než v USA. Rozdíl ve výdajích na výzkum mezi USA a EU se navíc stále více prohlubuje. EU JAKO CELEK VE VĚDĚ STAGNUJE, UVNITŘ JSOU ALE ROZDÍLY Výzkum a vývoj by mohl sehrát důležitou roli při obnově evropského hospodářského růstu. V letech 2000-2006 se výdaje 27 členských států EU na výzkum a vývoj zvýšily o necelých 15 procent. Podobný růst prodělal také jejich HDP, takže jeho podíl na výzkumu se nezměnil. EU však v těchto letech dokázala snížit náskok USA a Japonska, velký podíl na tom má pokrok nových členských zemí jako jsou například Kypr, Rumunsko a Bulharsko. V inovacích vedou Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo
Velká Británie. Česká republika patří mezi umírněné inovátory s výsledky pod průměrem EU a hodně zaostávají její postkomunističtí sousedé Polsko, Slovensko a Maďarsko. Tyto země se však stále rychleji zlepšují. Kromě nich ale deset jiných naopak své celkové výdaje na výzkum snížilo. Kvůli nim zůstal podíl těchto výdajů na 1,8 procenta unijního HDP ve srovnání s 2,6 procenta HDP v USA. V porovnání s USA a Japonskem se EU zlepšila ve vzdělávání a dostupnosti rizikového kapitálu, její podniky naopak do výzkumu a vývoje investují méně než zámořští konkurenti. Také podíl špičkových technologií na HDP
je v Evropě nižší, pouze dvanáct procent oproti osmnácti v USA. KE GRANTŮM JE OBTÍŽNÝ PŘÍSTUP Cílem Lisabonské strategie je vynakládat na výzkum a vývoj tři procenta celkového HDP, aby Evropa zůstala konkurenceschopná. Podle komisaře pro vědu a výzkum Janeze Potočnika je v tomhle EU průměrná, zatímco výzkum Číny v prvních šesti letech nového tisíciletí vzrostl o polovinu. Podle lednového průzkumu jsou občané nakloněni tomu, aby se na vědu věnovalo více peněz. Často si také stěžují, že je v jejich zemi věda slabá a opomíjená. Tento pocit je obzvláště silný ve východních a jižních členských státech. Nejvíce věří lidé domácí vědě ve Francii, Německu a Británii. Jednou z cest, jak podpořit evropský výzkum, je ulehčit žadatelům grantové řízení. Často je totiž složité a kromě peněz připravuje podniky a univerzity o čas. V současnosti je míra úspěšnosti žadatelů třináct procent. To
znamená, že ze sta přihlášených projektů je jich Evropskou komisí 87 odmítnuto. Složité papírování při žádání o granty a malá úspěšnost tak mohou být jedny z hlavních překážek většího rozvoje výzkumu z prostředků EU. NEJDE JEN O PENÍZE Mezi veřejností se moc neví o Evropském výzkumném prostoru. Jde o záměr vytvořit v Evropě dobré podmínky pro přesun vědců mezi zeměmi, prvotřídními vědeckými institucemi nebo umožnit lepší sdílení vědomostí. Že nejde jen o slova, potvrzuje praxe. Například v Brně působí laboratoř zabývající se výzkumem lidských embryonálních kmenových buněk. Jde o společné pracoviště Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Laboratoř sídlí v novém kampusu postaveném z peněz EU. Unijní prostředky přispívají také k samotnému výzkumu. Část peněz získává laboratoř z grantu ESTOOLS patřícího do šestého rámcového programu, přes nějž jde nejvíce evropských financí na výzkum. „Kromě peněz nám to také přináší užitek v podobě kontaktů s ostatními výzkumníky patřícími do sítě ES,“ vysvětluje vedoucí pracoviště docent Aleš Hampl. Výzkumníci z Brna spolupracují zejména s laboratoří v Bonnu, se kterou si vyměňují data nebo vzorky. Je vidět, že výzkum na evropské úrovni funguje také u nás a kromě financování přináší evropské programy také možnosti vědecké spolupráce. Kromě ekonomického efektu čekejme i přínosy pro každodenní život, které budou například právě u výzkumu lidských kmenových buněk velmi významné. Text a foto: Tomáš Fridrich
PERSONÁLIE Josef Kašpar (38) byl od 1.ledna 2009 jmenován novým generálním ředitelem Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, a.s. Kašpar nahrazuje ve své funkci Milana Holla, který nadále zůstává předsedou představenstva VZLÚ. Je absolventem Strojní fakulty ČVUT v Praze. V ústavu začínal jako konstruktér-projektant. Do funkce Operations Director společnosti McDonald‘s v České a Slovenské republice nastoupil od února 2009 Michael Öhler (34). Na této pozici by měl v České republice působit dva roky. Svou pracovní kariéru začal v McDonald‘s Austria v roce 1993. Öhler je svobodný. Mezi jeho záliby patří motorismus, turistika a plavání. Novou generální ředitelkou společnosti BASF Praha a BASF Slovensko se v prosinci stala Edita Hippová. Po zakončení studia na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě v roce 1993 zahájila svou profesní kariéru v BASF jako hlavní účetní. V roce 2001 nastoupila na pozici finanční ředitelky skupiny BASF v Čechách a na Slovensku. Ve volné chvíli se věnuje čtení, cestování a poslechu hudby. Dobré vztahy se zákazníky a zajišťování služeb zákaznické podpory má v českém Microsoftu od února na starosti Tomáš Přáda (39). Vystudoval Strojní fakultu na ČVUT v Praze, obor marketing a management. V Microsoftu pracuje od roku 2004. Mezi jeho koníčky patří turistika, cyklistika a lyžování , je ženatý a má 3 děti. Předsedou představenstva společnosti VOLNÝ se stane Aleš Zeman (36). Vystudoval podnikové hospodářství na University of New York v Praze. V letech 1995 až 1998 působil jako manažer oddělení platebních karet v bankovních institucích, poté pracoval do roku 2000 jako manažer velkoprodeje ve společnosti ČESKÝ TELECOM. Ve společnosti VOLNÝ bude zodpovědný za vedení společnosti, její strategii a restrukturalizaci. Evropská asociace pro černé a hnědé uhlí EURACOAL zvolila za svého nového prezidenta Petra Pudila. Asociace zastupuje 28 organizací a společností z 18 evropských zemí. Českou republiku zastupuje Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu. Petr Pudil je generálním ředitelem a předsedou představenstva Czech Coal a. s., která patří do skupiny Czech Coal. Do ní spadají také Litvínovská uhelná a Vršanská uhelná a řada servisních společností. Na funkci výkonného ředitele Českého rozhlasu na konci ledna rezignoval Josef Havel. Rozhodl se tak po patnácti letech práce na vinohradské centrále Českého rozhlasu s cílem koncentrovat se nyní na vývoj pražské metropolitní stanice Český rozhlas Regina. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska DS se od ledna stal Michal Reiter (44). V tutéž chvíli se zároveň stal členem představenstva Skanska CS. Reiter vystudoval VUT v Brně, obor dopravní stavby. Ve Skanska působí od roku 1987 a postupně prošel funkcemi od asistenta stavbyvedoucího až po ředitele direkce. Michal Reiter je ženatý, má dvě děti a ve volném čase se zabývá turistikou a cyklistikou.
14
INZERCE
EN č. 2 / 2009
EN č. 2 / 2009
ZUSAMMENFASSUNG Ministerpräsident der Tschechischen Republik Mirek Topolánek, sagt, dass die Minderung der Auswirkung der Wirtschaftskrise ist von der Lösung auf dem europäischen Niveau nicht abzutrennen. Die wichtigsten Sorgen der tschechischen Regierung in ihrem Heimatland sind die sinkende Zahl der Arbeitsplätze, neue Impulse für die Ökonomik und der stagnierende Bank-Markt. Im Rahmen der EU ist am wichtigsten die protektionistischen Trends nicht zulassen und gemeinsam den Regeln des gemeinsamen Marktes zu folgen. Als Vorsitzender des EU-Rates rief Mirek Topolánek für den 1. März ein außerordentliches Gipfeltreffen zusammen, das sich den ökonomischen Aspekten der Krise widmen wird. Im Mai rechnet ei mit einem weiteren Treffen, das soziale Fragen lösen wird. Seinen Worten zufolge ist keine Regierung im Stande die Krise anzuhalten, aber gemeinsam können wir ihre Auswirkung mildern und ihre Dauer kürzen. Heilmittel für die Krise: Milliarden Euro in die Ökonomik Länder der EU aber auch die USA überbieten sich darin, was für ein Rezept für die jeweilige Wirtschaftskrise sie finden können. PRAG – Einen eigenen Weg hat auch die Tschechische Republik. Die Regierung stimmte am 16. Februar einem Paket von 16 Gegenkrisemaßnahmen zu. Unter anderem geht es darum, dass Firmen mit weniger als sechs Personen keine Vorschüsse bezahlen müssen. Die Sozialversicherung sinkt und die Amortisation wird beschleunigt. Die Unternehmer bekommen die MWSt. beim Einkauf aller neuen Autos zurück. Die direkten Ausgaben für die Gegenkrisemaßnahmen betragen laut Topolánek 2% des Bruttoinlandsproduktes, also ungefähr 70 Mrd. Kronen. Durch die Befreiung von den Steuernvorschüssen kommt der Staat um weitere 22 Mrd. Kronen. BRATISLAVA – Die Regierung versucht der Auswirkung der Krise zu mildern. Die Regierung will die Stellen aufrechterhalten und das Wirtschaftswachstum unterstützen. Das Parlament bewilligte schon einen Teil ihrer Vorschläge. Sie fangen schon ab dem 1. März bis zum Ende des Jahres 2010 bzw. 2012 gelten. Für Gegenkrisemaßnahmen, die das Wirtschaftswachstum unterstützen und die Arbeitsplätze aufrechterhalten, sind in diesem Jahr 332 Mio. Euro (10 Mrd. SKK) bestimmt. Die Auswirkungen der Krise sollten auch die Private-Public-Partnership-Projekte beim Ausbau des Autobahnennetzes noch in der ersten Hälfte dieses Jahres mildern, und auch maximale Förderung der EU-Fonds. BRÜSSEL - Eine Welle von Empörung brachte ein Plan der französischen Regierung für Unterstützung der inländischen Autohersteller. Die sollen in den nächsten fünf Jahren Darlehen in Höhe von sechs Mrd. Euro bekommen, falls sie ihre Produktion in Frankreich lassen und sie nicht ins Ausland bringen. Mirek Topolánek sagte dazu: „Es sind Länder, die glauben, die Krise durch Nichteinhaltung der EU-Regeln zu vertreiben. Andere nicht. Wir gehören zu der zweiten Gruppe.“ Auch José Manuel Barroso unterstütze diese Stellung. „Derjenige, der allein geht, verrät ganz Europa und auch sich selbst, weil solche Schritte ähnliche Handlungen in weiteren Ländern unterstützen.“ Im Europäischen Parlament tauchte nach der Bewilligung des von den Sozialisten geschriebenen Berichtes im Wirtschaftsausschuss eine Antiprotektionistische Clique auf, die sich für Koordination der nationalen Wiederherstellungspläne aussprach, damit es nicht zur Gefährdung der Konkurrenzfähigkeit der EU in der Welt kommt. Ökonom Petr Zahradník sagt dazu Sehr großen Wert muss man auf die fiskale Zurückhaltung in Form der Einhaltung der Regeln des Euro-Stabilitätspakts legen, die aber vorübergehend gegen die für Überwindung des Krisenzustandes enormen Einfluss habenden Operationen flexibeler und toleranter interpretiert werden, aber sie wird zeitgleich anspruchsvoller, was die öffentlichen Ausgaben angeht.
15
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
Word by Prime Minister Mirek Topolánek Solving impacts of the crisis in the Czech Republic cannot be separated from finding solutions at the European level. Our main concerns at home are to reduce the decrease of working positions, give economy growth impulses and set banking market in motion. Within EU, the all-important thing is to prevent protectionistic tendencies, act together and according to rules of the common market and equal
competition. The Government’s National Anti-Crisis Plan is a complex package of measures, which are by no means populistic and which primarily aim at the protection of working positions. The plan represents a total growth impulse for economy of 4.7 percent GDP. This is one of the highest numbers within EU, without immoderately increasing indebtedness of our country, or resorting to
protectionistic measures. As far as EU is concerned, I, as the President of the European Council, have summoned a special summit for 1st March, which will address economic aspects of the crisis. I envisage another special summit in May, which should deal with social issues. No government has the power to stop the crisis, but together we can reduce its impacts and shorten its duration.
Cure for the crisis: Milliards of Euros into economy European Union countries, but also the USA, vie with one another in what recipes can they found for the current economic crisis. PRAGUE – The Czech Republic also has its way. A package of sixteen anti-crisis measures was passed by the Government on 16th January. Just in short – companies employing less than six employers would not have to pay advances in 2009. Social insurance will also be lower, depreciations will become quicker. In addition, entrepreneurs will also be able to deduct VAT for all new cars. According to Prime Minister Mirek Topolánek, direct expenses will not require more than two percent GDP, i.e. approximately 70 milliard CZK. By excusing advances payments, the state will lose some 22 milliard CZK more. „I think the plan accepted by the Government is fairly rational and adequate. It correctly aims especially at the offering side of economy and does not represent a fundamental threat to the stability of public finances, though it will require changes in the state budget,“ responded President Václav Klaus. Factum Invenio company came with encouraging news – the crisis should be worst in the third quarter this year, then a slight revival will follow. The company made this research among more than five hundred Czech managers and executives. Among others, they agreed that it would be good to accept the common European currency as soon as possible. They think that Crown protects Czech economy worse than Euro, which has been strengthening over the last weeks. BRATISLAVA – Slovakia also joined EU countries, which within their possibilities try to soften impacts of the global financial crisis. The situation is being followed by the Council for Economic Crisis, which also includes bankers, representatives of self governments, unions, representatives of employers federations and associations. The government tries to soften impacts of the crisis, it wants to sustain employment rate and support economic growth. A part of its proposals has already been passed by the Parliament. They will be valid from March to the end of 2010, eventually 2012. One of the accepted measures, which should support employment, are payments of parts of levies for employees in cases when the employer is not capable of providing work for operational reasons and employees stay at home with 60 percent of pay. The Parliament has passed allowances for newly-created positions. New job opportunities (10,000 new positions according to an estimation of Ministry of Labour, Social Affairs and Family) should be created by a simplification of the process of establishing social companies by cities and villages. These should provide jobs for less-qualified people, who should do institutional work. Up to 71 million EUR (SKK 2.1 milliard) is designed for this measure this year. (Note: First eight have been operating since last August, but their creation was linked to suspicions of corruption. A half of them was established by people close to Smer-SD party, sympathizers of this party are also sitting in the management.) One-time depreciations have also been adjusted and conditions for investment motivation have been defined (almost 13.3 million EUR / 400 million SKK). The Ministry of Economy claims that due to the softened rules Slovakia can welcome forty new investors or projects in the next two years. The Income Tax Law has also been modified, or the deduction item. The increase of the exemption limit and employee bonuses will bring from 9.4 to 15.1 EUR more into wallets of employees, beginning in April. 332 million EUR (10 milliard SKK) were detached for anti-crisis measures, which should support economic growth and sustain employment rate. Impacts of the economic crisis should also be softened by launching projects of Public Private Partnership (PPP) in building the motorway network still in the first six months this year, or a maximization of drawing European Union funds. A support of counselling and training for the corporate sector should also be improved, as well as the use of biomass and solar energy in households by supporting installations of biomass boilers or solar collectors.
BRUSSELS – A wave of repulsion has been caused by a plan of French government to support its car factories – according to which car companies Renault and PSA Peugeot-Citroën should gain loans amounting to 6 milliard EUR in the next five years if they do not displace their production outside France. The French Prime Minister François Fillon denies that this plan is protectionistic and discriminates other 27 member countries (let us remind that French car companies have their assembly halls in the Czech Republic, Slovakia, Slovenia, and other member countries). Mirek Topolánek responded: „There are countries that believe they can avert the crisis by not observing EU rules. Others don’t. We belong to the second group.“ His attitude has also been supported by José Manuel Barroso: „Those who walk alone betray Europe and themselves, because (such steps) will support similar acts also in other countries.“ When the Economy Board passed a report written by Socialists, an anti-protectionistic group emerged in the European Parliament, which declared for coordination of national regeneration plans, so that competitiveness of EU in the world would not be endangered.
What does economist think It is very important to lay stress on fiscal restraint by observing rules of the Pact of Stability and Growth, which will be temporarily interpreted in a more flexible and tolerant way though toward operations, which will have a substantial influence on overcoming the critical state, but at the same time they will be presently more demanding for drawing public expenditures. The request for restraing seems to be absolutely righteous and reflecting reality in this respect. Only from 1st October 2008 to 14th February 2009, the Directorate General for Competition of the European Commission registered 68 applications of governments of member countries or directly private financial companies for an exception in the area of providing central government aid, which amounted up to almost 7,000 milliard EUR in total. So, the Czech Republic belongs to a strong minority of member states, because it has not asked for this type of a short-term transitory stimulus yet. In some cases, this central government aid took a direct form of nationalization, which opened far-reaching general discussions on responsibility in market economy. Petr Zahradník
RÉSUMÉ Selon le premier ministre tchèque Mirek Topolánek, on ne peut pas traiter séparément les solutions des conséquences dues à la crise en République tchèque, de la recherche des solutions au niveau européen. Ce qui préoccupe le plus le gouvernement tchèque, c’est de réduire la diminution d‘emploi, de donner à l‘économie des impulsions de croissance et de faire bouger le marché bancaire. Dans le cadre de l‘UE, il est primordial de lutter contre les tendances protectionnistes, d‘avancer ensemble en respectant les règles du marché commun et la libre concurrence. Mirek Topolánek en tant que président du Conseil européen a mené le 1 mars un sommet exceptionnel sur les aspects économiques de la crise. En mai sera organisé un autre sommet exceptionnel qui devrait résoudre les questions sociales. D’après lui, aucun gouvernement ne peux arrêter la crise, mais il est possible d’en limiter les conséquences et d’écourter sa durée avec des forces communes. Le remède pour la crise: des milliards d’euros dans l’économie Des états de l’UE et les USA s’étalent dans la recette contre la crise économique actuelle. PRAHA - La République tchèque a aussi un chemin. Le gouvernement a adopté le 16 février un ensemble de seize mesures anti-crise. En résumant - les entreprises qui emploient moins six personne ne devraient pas payer d’avance en 2009. L’assurance sociale baissera, les amortissements accélèreront. Les entrepreneurs pourront déduire la TVA de toutes nouvelles voitures. Selon le premier ministre tchèque Mirek Topolánek les dépenses directes pour les mesures anti-crise vont exiger presque 2% du PIB (environ 70 milliards). A cause de l’indulgence de paiement des avances sur l’impôt sur le revenu, l’état va perdre à peu près 22 milliards de KČ. BRATISLAVA - Le gouvernement s’efforce de modérer l’impact de la crise, et veut maintenir l’emploi et soutenir la croissance économique. Une partie des projets a désormais été adoptée et sera en vigueur dès mars prochain jusqu’à la fin de l’année 2010, éventuellement 2012. Cette année, 332 millions d’eur (10 milliards SK) ont été investis pour ces mesures anti-crise. L’impact de la crise devrait aussi faciliter le lancement d’un projet de partenariat public-privé qui aura pour objectif de construire le réseau autoroutier au premier semestre 2009 et de maximiser le prélèvement des fonds de l’Union Européenne. BRUXELLES - Le plan du gouvernement français pour soutenir ses usines automobiles a provoqué une vague d’animosité. Ainsi elles devront bénéficier les cinq prochaines années d’emprunts de 6 milliards d’euros, à la condition de ne pas délocaliser leur production hors de France. Mirek Topolánek s’est exprimé à propos de cela: « Il y a des pays, qui pensent écarter la crise par le manquement répété aux règles de l’UE, et d’autres non. Nous, on appartient aux autres ». Son attitude a reçu le soutien de José Manuel Barroso: « Celui, qui marche seul, trahit l’Europe mais aussi lui-même, car de tels pas encouragent un comportement similaire aussi dans d’autres pays ». Au parlement européen, après l’approbation d’un rapport élaboré par le comité économique, on a vu une montée anti-protectionniste, qui s’est prononcée pour la coordination des projets nationaux de relance, afin de ne pas menacer la compétitivité de l’Union Européenne dans le monde. Qu’en dit l’économiste Petr Zahradník L’accent mis sur la discrétion fiscale, en terme de respect des règles du Pacte de stabilité et de croissance, est très important. Celles-ci seront interprétées de manière temporaire, flexible et feront preuve de tolérance à l’égard des opérations de grande importance pour dépasser l’état de crise, mais elles seront en même temps plus rigides à l’égard des dépenses publiques.
16
EN č. 2 / 2009
ČESKÁ REPUBLIKA
Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je právnickou osobou zřízenou platnou legislativou České republiky. Výbor SFDI je jmenován Vládou ČR, Dozorčí rada je volena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. SFDI sestavuje každoroční návrh rozpočtu, který schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Schválený rozpočet obsahuje jmenovitý seznam akcí. Rozpočet SFDI je tvořen na základě priorit a koncepčních záměrů Vlády ČR a Ministerstva dopravy ČR. SFDI zajišťuje finanční realizaci projektů. Nevyčerpané finanční prostředky jsou převoditelné do následujícího kalendářního roku. Příjmy SFDI tvoří: • 100 % silniční daně • 9,1 % spotřební daně z minerálních olejů • 100 % příjmů z dálničních kupónů • výnosy z mýta • příspěvky z evropských fondů • výnosy z privatizace, dotace ze státního rozpočtu • úvěry, úroky, penále • dary a dědictví • další příjmy. Využívání příjmů SFDI: • financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic I. třídy a dálnic • financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah • financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest • poskytování příspěvku na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah • poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy
a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace • poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek • financování zavedení a provozování systému elektronického mýta • úhrada závazků z koncesních smluv • hrazení nákladů na činnost SFDI • úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby. ROZPOČET SFDI NA ROK 2009 Rozpočet SFDI na rok 2009 prošel meziresortním projednáním a byl schválen výborem SFDI a projednán Dozorčí radou SFDI. Vládou ČR byl projednán dne 22. září 2008 a byl předložen ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Priority při sestavování rozpočtu • maximální podpora čerpání prostředků z fondů Evropské unie • zabezpečení kofinancování
národního podílu • rozpočet je sestaven v souladu s Harmonogramem výstavby dopravní infrastruktury, který byl schválen Vládou ČR – oba dokumenty jsou vzájemně provázány • zajištění dostatečného objemu prostředků v rozpočtu pro pokračování výstavby a dokončení rozestavěných staveb v optimálním finančním harmonogramu • zařazení akcí, které s ohledem na předpokládaný objem financování v budoucích letech bude možné efektivně ukončit. Státní fond dopravní infrastruktury poskytuje v souladu se svým účelem (§ 2, odst. 1, zákona č. 104 Sb., v platném znění) od svého vzniku v roce 2001 každoročně příspěvky: a) na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah (dále jen „projekty“), b) pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, c) na výstavbu a údržbu cyklistických stezek. Tyto příspěvky jsou poskytovány na základě „Pravidel“, která pro ten který rok schvaluje Výbor SFDI. „Pravidla“ jsou aktualizována na základě připomínek z řad samotných žadatelů o příspěvek
a zkušeností získaných v rámci procesu přípravy, hodnocení a schvalování jednotlivých žádostí a zesmluvňování finančních prostředků. „Pravidla“ obsahují mj. náležitosti, které každá žádost o příspěvek musí obsahovat a datum jejího podání. Termíny podání žádostí pro letošní rok byly na a) projekty 5. 2.2009, b) bezpečnost 20.2.2009. Termín podání žádostí na c) cyklostezky je 10.3.2009. Zájemcům z řad široké veřejnosti jsou poskytovány příslušnými zaměstnanci konzultace sloužící k přípravě samotné žádosti. V PS PČR schvalovaném rozpočtu SFDI jsou pro tyto programy účelově určeny finanční prostředky.
Jejich výše má rostoucí tendenci. V tomto roce je v rozpočtu SFDI vyčleněno: a) na projekty 55 milionů Kč b) na programy zvyšující bezpečnost dopravy 261 milion Kč c) na výstavbu a údržbu cyklistických stezek 437 milionů Kč Výše poskytnutých příspěvků z rozpočtu SFDI v letech 2001-2008 a) Projekty V letech 2002-2007 SFDI spolufinancoval 101 projekt ve výši 162,467 milionu korun, v loňském roce byl schválen příspěvek na 28 projektů v limitní výši 29,283 milionu korun. b) Programy na zvyšování
bezpečnosti dopravy V letech 2001-2007 byl poskytnut příspěvek celkem na 214 akcí ve výši 437,378 milionu korun, pro rok 2008 bylo schváleno poskytnutí příspěvku na 125 akcí v limitní výši 308,934 milionu korun. c) Výstavba a údržba cyklistických stezek V letech 2001-2007 přispěl SFDI celkem na realizaci 174 akcí týkajících se cyklodopravy finančními prostředky ve výši 461,027 milionu korun. V roce 2008 bylo z rozpočtu SFDI financováno 68 akcí týkajících se výstavby a údržby cyklistických stezek v limitní výši 259,748 milionu korun. (kp)
Centrum evropského projektování REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
Centrum evropského projektování (CEP) je regionální rozvojovou agenturou již 4,5 roku. Ze 100 procent agenturu vlastní Královéhradecký kraj. A právě proto se rozvoj CEP stal také prioritou nového vedení kraje a gestora pro tuto oblast 1.náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Josefa Táborského. V uplynulém roce se Centru evropského projektování dařilo. Úspěšnost v podaných žádostech byla skutečně vysoká – zhruba 75 procent. Za 12 měsíců roku 2008 Centrum pro kraj a pro své klienty získalo z evropských fondů více než 2 miliardy korun. Jde o úspěšné projekty v rámci Regionálního
operačního programu NUTS II Severovýchod, Programu rozvoje venkova ČR, Operačního programu Životní prostředí, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013. Ročně Centrum evropského projektování zpracovává kolem stovky žádostí z mnoha oblastí společenského zájmu – od rozvoje měst a obcí a občanské vybavenosti, přes cestovní ruch a dopravu, životní prostředí a sociální oblast až po rozvoj lidských zdrojů. Jen v současnosti zaměstnanci CEP pracují na 350 jednotlivých projektech. Opět se jedná o různorodé typy projektů – jsou mezi nimi projekty malých obcí a neziskových organizací stejně jako velké projekty měst, obcí, kraje či podnikatelů. Centrum evropského projektování za sebou má také úspěšnou přípravu i řízení velkých mezinárodních projektů. Máme zkušenosti s projekty založenými na partnerství a pro Královéhradecký kraj zajišťujeme Regionální centrum pro životní prostředí. Centrum evropského projektování ale není pouze
agenturou na zpracování projektů. Zabývá se také tvorbou strategických, koncepčních a evalvačních dokumentů, odborných tematických analýz, studií a plánů. Tato služba je cílena zejména na kraj, města a obce. Mezi další aktivity patří tvorba Regionální inovační strategie či Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové. Bylo to právě naše Centrum, které pro území Královéhradeckého kraje zpracovalo Strategii rozvoje lidských zdrojů 2007 – 2015. Dále jsme se zapojili do tvorby programového dokumentu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod 2007 – 2015 a Prováděcího dokumentu a Operačního manuálu k Regionálnímu operačnímu programu NUTS II Severovýchod 2007 – 2013. Spolupracujeme s agenturou Czechinvest a ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj se podílíme na Regionálním informačním servisu. V neposlední řadě zajišťujeme průzkumy veřejného mínění a facilitaci jednání. Specifickou službou Centra evropského projektování je provoz Evropské kanceláře v Bruselu představující oficiální zastoupení Královéhradeckého kraje a jeho zájmů v rámci důležitých evropských akcí.
Centrum evropského projektování se snaží vychovat profesionální tým lidí. Jeho zaměstnanci se neustále vzdělávají, mnozí z nich již dosáhli na certifikát Společnosti pro projektové řízení, která je členem mezinárodní společnosti International project management association (IPMA). Zaměstnanci CEP poskytují také lektorskou činnost. Školení koncipované do šesti dílčích bloků je zaměřeno především na praxi a jeho účastníci si během něj mohou přípravu projektu sami vyzkoušet. Pokud budete mít zájem o zpracování projektové žádosti, o zajištění řízení projektu, výběrového řízení či zpracování strategického dokumentu, pak neváhejte a kontaktuje nás! K dispozici je vám email:
[email protected], telefonicky se na nás obracejte na čísla: 495/817 802 nebo 495/817 807. Bližší informace o Centru evropského projektování najdete na webových stánkách: www.cep-rra.cz. Již teď se těšíme na to, až vám budeme moci pomoci. Centrum evropského projektování pracuje cílevědomě, energeticky a precizně – je „partnerem na cestě k vašim cílům“. (kp)
