Návrhy využití budovy Obchodní akademie v Bučovicích Roman Stix
FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2015
Obsah Úvod.....................................................................................................................................................3 Představení budovy..............................................................................................................................4 Historie.............................................................................................................................................4 Současný stav...................................................................................................................................4 Konkrétní návrhy..................................................................................................................................5 Domov pro seniory..........................................................................................................................5 Domov dětí a mládeže.....................................................................................................................5 Sociální byty....................................................................................................................................6 Muzeum...........................................................................................................................................6 Centrum pro mládež.........................................................................................................................7 Knihovna..........................................................................................................................................7 Spojení institucí...............................................................................................................................8 Závěr.....................................................................................................................................................9 Obrazová příloha................................................................................................................................10
Úvod Tuto práci rozdělují do čtyř hlavních kapitol v první se věnuji stručné historii budovy, snažím se naznačit jakou úlohu měla budova ve veřejném životě města. Tomuto odstavci přikládám důraz jen v případě, že by se, nyní kraj, později město, rozhodli budovu zbourat. Dále v úvodní kapitole popisuji současný stav budovy, vlastníka a jeho záměry. Jelikož vlastnictví je prozatím prvotní problém a bez vyřešení této věci postrádá práce význam. Snažím se v okolních obcích nalézt případy korespondující s situací budovy Obchodní akademie (dále jen OA) v Bučovicích a z těchto premis vycházet. Ve druhé, stěžejní kapitole předkládám konkretní návrhy využití budovy OA. U každého řešení uvádím klady a zápory, které jsou seřazeny podle priority. Třetí kapitola je úzce spojena s druhou, jelikož se v ní řeší financovaní variant řešení. V poslední kapitole shrnuji své postřehy a závěry a snažím vybrat ten nejvhodnější návrh. Na závěr přikládám několik současných i historických fotek.
Představení budovy Historie O Bučovické historii píše ve svých knihách pán Miloslav Michalčík, v jeho knize1 můžeme nalézt krátké zmínky o budově s č.p. 211. Škola, původně přádelna Davida Spitzera č.p. 211 a 213 z konce 40. Let 19. Století byla v roce 1880 zakoupena obcí ve veřejné dražbě za 12 035 zlatých a pak za 13 324 zl. 92 krejcarů odprodána místní školní radě. Do roku 1882 byla nákladem 34 000 zlatých adaptována na školu, bylo v ní 8 učeben, tělocvična, sborovna a kabinet a osm učitelských bytů. Od té doby sloužila školským účelům, v roce 1899 zde byla umístěna dívčí měšťanská škola a během války i gymnázium. Po roce 1953, kdy byly dokončeny nové školní budovy na kopci Kalvárie nad městem zde sídlil bučovický okresní národní výbor. Po správní reformě z roku 1960, kdy bučovický ONV skončil, zde byl umístěn domov mládeže (internát) SZTŠ Bučovice (později SEŠ), která sídlila v historické budově gymnázia. V roce 1992 se sem tato škola, transformovaná na Obchodní akademii, po návratu svého dosavadního sídla gymnáziu přesunula. Změna funkce vždy vedla k větším či menším stavebním úpravám (přístavba domova v roce 1983, adaptace v 90 . letech 19. století). V roce 2012 došlo ke sloučení gymnázia a OA a od té doby vystupuje pod názvem Gymnázium a Obchodní akademie Bučovice.2
Současný stav Z online katastru nemovitostí můžeme zjistit, že budova OA je ve vlastnictví Jihomoravského kraje.3 Což momentálně představuje základní problém, protože ačkoli by město budovu rádo využilo prozatím ji nemá ve vlastnictví a je téměř bezpředmětné namýšlet možnosti využití budovy. Protože město má zájem budovu vlastnit a využívat, potřebuje pádné argumenty při vyjednávání s krajem. Proto také vzniká tento dokument. Dále bych jako argumenty doporučil upozornit na historickou hodnotu budovy a také polohu budovy. Protože se budova nachází v centru města bylo by smutné, kdyby budova zůstala nevyužitá, chátrala a zohavovala centrum. Jako precedent bych v tomto případě použil prodej budovy bývalé školy v Rousínově, kterou taktéž kraj jako vlastník prodal městu Rousínovu a to za 13 121 000,- Kč.4 Celková výměra je 2398 metrů čtverečních. Největší problém vidím ve využití tělocvičný a jídelny. V budově jsou dosti staré okna a celkové stáří budovy naznačuje vyšší energetickou zátěž. 1 2 3
4
MICHALČÍK, Miloslav a Jiří SETINSKÝ. Bučovice: město plné lidí. 1. vyd. Bučovice: M. Michalčík, 2014, 468 s. ISBN 978-80-260-5387-3. Dostupné na http://www.oabucovice.cz/oskole/historie.php Dostupné na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx? encrypted=fZMThy4QtjJKrD4t3bE78XvyQ5azJMPGUKm1Wc89vabSeeuG4pXk8keUxzPTLNGQYNxwmUsLz U9y081UZ7ZL-rlYs0H0s_61J0T1p9hRpLCT6_4NZy0el8MDM6vjNZeBz0Cl4Dp8sbKS6Y-975wZyBDtGMUmFW3J2LpV0Ls59c9HnTDbfk7E5f7Jyuyg9FLHLxOnQIbxKuqk74nfWpOy88gboD2GyUjwLXYmgUFRnNdq--GJo_d9jIXhl94m9CfMp-iz6q_Yck2NkmQ5Kx_8piDA-v6VqxDJDS8lkS3Us= Dostupné na http://www.krajbezkorupce.cz/Articles/1489-2-Zasedani+ZJMK+konane+dne+21+11+2013.aspx
Konkrétní návrhy Domov pro seniory Dle mých informací v Bučovicích funguje Domov pokojného stáří a také Dům s pečovatelskou službou. Na vzdory neznalosti demografického rozložení obyvatelstva Bučovic, si troufám tvrdit, že využít budovu jako Domov pro seniory je smysluplné. Vycházím z doporučení radnice a také místních obyvatel, avšak také z článku, který vyšel ve Vyškovském deníku, jež referuje o nedostatku lůžek v tamním Domově s pečovatelskou službou.5 Jako další bych zmínil celkové stárnutí populace a tedy Domov pro seniory by určitě našel využití i v budoucnu. Pro tyto účely by se dala využít i kuchyně s jídelnou, kde by se pro seniory vařilo. Také je možnost získání dotace od státního fondu rozvoje bydlení a další financování je také podporování státem6. Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo financování tzv. komunitního bydlení pro seniory7, čehož by se také dalo využít. Jako jediné mínus tohoto řešení vidím nevyužití tělocvičny.
• • • •
Klady potřebnost domova pro seniory dotace od státu stárnutí populace, trvalé využití využité kuchyně a jídelny
•
Zápory nevyužití tělocvičny
Domov dětí a mládeže Dle zjištěných a potvrzených informací v Bučovicích DDM je a funguje dosti efektivně. Pan Tesařík mi poskytl následující informace. Stávající DDM má krajem závazný normativ 492 žáků, který se jim také daří plnit. Stávající DDM není financován podle počtu žáků. Také mi bylo sděleno, že budova dostatečně vyhovuje a svou výměrou 300 metrů čtverečních (ani ne 15% výměry OA) je dostačující. V budově byla za posledních 5 let provedena rekonstrukce, konkrétně oprava fasády, výměna oken, celkové zateplení budovy a přebudování sociálních zařízení. Tento rok se také chystá výměna původní střechy. Budova DDM je ve vlastnictví města. Při přestěhování by tedy město muselo hledat jiné využité této rekonstruované budovy. Jako pozitivum v přestěhování vidím možnost využívání tělocvičny OA. V budově OA již jednou DDM byl proto by nebyla úprava budovy drastická. 5 6 7
Dostupné na http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/bucovicky-domov-duchodcu-o-jeho-stavbu-se-zajimajiinvestori-20140121.html Tabulka nákladů a výnosu Domova pro seniory zřízeného obcí dostupná na https://dspace.upce.cz/bitstream/10195/38009/1/Charbusk%C3%BDM_Ekonomick%C3%A1Anal %C3%BDza_2010.pdf Dostupné na http://www.cohousing.cz/news/mmr-pomuze-s-komunitnimi-domy-senioru/
• •
Klady využití tělocvičny již v budově bylo
• • •
Zápory dobře fungující stávající DDM hledání využití stávajícího DDM využití jen malé části OA
Sociální byty Takové řešení by představovalo podobné úpravy budovy jako v případě zřizování Domova pro seniory. V Bučovicích se jsou již sociální byty zřízeny, avšak byty zřízené v budově OA bychom zaměřovali na začínající rodiny s cílem přilákat mladé perspektivní lidi do města a zajistit tak rozvoj města. Navíc spojení s Brnem je velmi dobré (vlak či autobus cca každých 30 minut) a dojezdnost autem je zhruba 30 minut do centra. Jelikož by bylo příhodné aby tito mladí lidé zakládali rodiny, byty bych raději koncipoval jako dvou pokojové. V případě tohoto řešení nalézá využití i tělocvična. Dále státní fond rozvoje bydlení8 stálé nabízí programy na výstavbu či rekonstrukci budov sloužících jako sociální bydlení. Tímto by se přestavba budovy dala financovat.
•
Klady financovaní ze Státního fondu rozvoje bydlení
•
podpora a přilákaní mladých, začínajících rodin do města
•
využití tělocvičny
•
Zápory nevyužití jídelny
Muzeum Jako další varianty využití se nabízí do budovy přestěhovat muzeum. U této možnosti je na místě zmínit něco málo o objektu, ve které muzeum momentálně sídlí. Muzeum se nacházím v prostorách Bučovického zámku9, avšak ve třetím patře, tedy absence výtahu může pro starší lidi představovat bariéru. Prostory, ve kterých muzeum sídlí jsou pronajaté od Národního památkového ústavu a ačkoliv jsou prostory velmi reprezentativní, může dojít k nedohodě s ústavem a muzeum se bude muset přestěhovat. Navzdory výše popsanému musíme dodat, že expozice i s archívem by zabraly ne více jak 30% OA. Navíc jídelna i tělocvična by zůstaly bez využití.
8 9
Dostupné na http://www.sfrb.cz/home-page/ Dostupné na http://www.muzeum-vyskovska.cz/domu/muzeum-bucovice/
•
Klady lepší dostupnost muzea pro seniory
•
Zápory nevyužití jídelny
•
muzeum v prostorách vlastněných městem
•
nevyužití tělocvičny
Centrum pro mládež V tomto případě bych se inspiroval Evropským centrem pro mládež v Břeclavi10. Centrum funguje jako nezisková organizace, financovaní je tedy složitější. V Břeclavi získali prvotní investice z programu VPohybu od Nadace Vodafone ČR, který stále probíhá. Žel momentální financování postrádá jakoukoliv fundraisingovou strategii. Jelikož centra mládeže, se jak vyplývá z názvu zaměřují na rozvoj mládeže, často tedy mají prostory, ve kterých jsou například hry pro děti všeho věku, menší koncertní sál, tělocvičnu atd. Mimo tyto prostory se centra zapojují do programu Erasmus+, přes který vysílají mladé lidi na výměny či tréninkové kurzy do zahraničí s tím, že hostující organizace hradí veškeré náklady účastníků, centra tyto výměny také pořádají, případně vyřizují veškerou administrativu. Zpravidla účastník platí malý poplatek (cca 200 Kč) vysílající organizaci. V břeclavském centru je tento poplatek dobrovolný. Tedy celé financování stojí na darech a chod centra na dobrovolné práci lidí, kteří práci dělají z přesvědčení, že se jedná o prospěšnou věc, která pomůže rozvíjet mládež. Po zřízení centra pro mládež, by město profitovalo s přilákáním mládeže do města a pře realizaci výměny z multikuturalismu a diverzity, kterou by program Erasmus+ do města přinesl. Při centru by se určitě využila také tělocvična, avšak určitě ne celá budova OA.
•
Klady podpora mládeže
•
přilákaní mladých perspektivních lidí do města
•
využití tělocvičny
•
Zápory složité a nákladné financování
Knihovna Knihovna momentálně sídli v budově společně s domovem s pečovatelskou službou, tato budova je vlastněna městem. Tudíž opět by město muselo najít využití opuštěné části budovy, což by pravděpodobně nebyl problém, pokud by se domov s pečovatelskou službou rozšířil. Knihovna momentálně disponuje prostory cca 145 metrů čtverečních dle standardů knihoven11 by však měla 10 Dostupné na http://www.eycb.eu/ 11 Hlavní body standardů dostupne na http://kfbz.cz/sites/default/files/souboryredakce/standard_vkis_2011_metodicky_material.pdf
vzhledem k počtu obyvatel mít prostory o velikosti cca 360 metrů čtverečních, které by v budově OA nebylo problém najít. Přesto mi zřízení knihovny samotné v budově OA nepřipadá logické, poněvadž knihovna by jako většina výše popsaných řešení využila jen malou část budovy. Naopak mi knihovna připadá jako dobrý suplement, ke všem výše popsaným řešením. Těmito spojeními se zabývám v dalším odstavci.
•
Klady lepší dostupnost knihovny
•
Zápory nevyužití jídelny
•
odpovídající prostory dle standardů
•
nevyužití tělocvičny
Spojení institucí Obrovský problém každého výše popsaného řešení řešení představuje nevyužité celé budovy. Nejedná se o nevyužité některých částí budovy (tělocvična, jídelna), však například domov dětí a mládeže by využil cca 15% budovy OA či knihovna by zabrala (rozměry dle standardů) taktéž 15% budovy. Proto navrhuji spojení několika institucí v jedné budově. Protože téměř u všech návrhů figuruje mezi zápory nevyužití jídelny, nabídl bych tyto prostory pro komerční využití. Díky poloze jídelny by bylo možné prostor téměř úplně oddělit od budovy OA. Příklady spojení jsou: 1. knihovna + muzeum + centrum pro mládež 2. knihovna + muzeum + domov pro seniory 3. knihovna + sociální byty Všechny tyto spojení mají jakýsi vzdělávací charakter díky umístění knihovny. Také spojení knihovny a muzea mi připadá jako velmi vhodné. Rovněž jedna instituce může zvedat návštěvnost druhé (knihovna, muzeum) a z praktického hlediska je snadnější navštívit jednu budovu v centru města, kde najdu více institucí než kdyby bylo rozesety po městě.
Financování U každé z uvedených variant se počítá se zásahem do současného stavu budovy, tedy rekonstrukce či přizpůsobení určitému návrhu. Protože je budova velmi rozsáhlá i menší zásah/úprava se sebou nese větší finanční náklady. V následující tabulce se snažím představit několik programů, které mohou být využiti pro financovaní úprav budovy či chod instituce v ní umístěné.
Název (možnost rozkliknutí pro více informací) Co lze financovat Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje
Projekty tykající se sociální péče a udržující kvalitu života na venkově. 1. Výstavba, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti 2. Podpora provozu místních akčních skupin 3. Dotace na úroky z úvěrů na výstavbu, obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti
Individuální dotace JMK
Pro projekty které nespadají do jiného dotačního titulu JMK
Dotační řízení Jihomoravského kraje pro rok 2015 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Program víceleté podpory sociálních služeb na území Jihomoravského kraje
Určeno na podporu sociálních služeb podle zákona o sociálních službách poskytovaných v souladu s místními či regionálními potřebami.
MMR Podpora výstavby komunitních domů seniorů
Vznik podporovaných bytů na území České republiky sloužících k poskytování sociálního bydlení pro seniory.
Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností
Podpořit občanská sdružení zaměřená na aktivity ve prospěch seniorů, na zvýšení kvality života seniorů, problematiku spojenou se stárnutím populace.
Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie
Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov, včetně dalších opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov.
Panel 2013+
Opravy a modernizace bytových domů.
Program úvěry obcím na opravy a modernizaci bytového fondu
Připojení k veřejným sítím technického vybavení - rozvod vody, plynu, kanalizace, elektřiny, včetně vnitřních rozvodů, výměna oken, střešní krytiny a krovu včetně výměny a oprav odpadních dešťových svodů, oprava vnějšího pláště včetně balkonů, zateplení objektu, sanace vlhkého zdiva, oprava společných prostor - výtahu, schodišť, komínového tělesa, kotelny (pokud slouží k vytápění a ohřevu vody v daném objektu), tepelného čerpadla apod., opravy a modernizace vnitřního interiéru - dveře, podlahy, omítky, ústřední topení, vestavná kuchyně, vestavné skříně, modernizace sociálního zařízení, pořízení a instalace solárních panelů (sloužící na ohřev vody a vytápění v daném objektu).
JESSICA
Rekonstrukční: •
modernizace a rekonstrukce bytových domů
Sociální: •
Nová zelená úsporám
vznik sociálního bydlení formou rekonstrukcí nebytových prostor nebo modernizací bytových domů
Dotace na zateplení obálky budovy výměnou oken a dveří, zateplením obvodových stěn, střechy, stropu, podlahy, na výměnu neekologického zdroje tepla (spalující například uhlí, koks, uhelné brikety nebo mazut) za efektivní ekologicky šetrné zdroje (například kotel na biomasu, tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel), na výměnu elektrického vytápění za systémy s tepelným čerpadlem , na instalaci solárních termických systémů, na instalaci systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu.
Závěr Ačkoliv je další postup v režii města, já osobně bych se zaměřil na získání budovy od kraje do vlastnictví města, jako argumenty může posloužit historii, umístění v centru či konkrétní návrhy na využití. Jako nejreálnější návrh se mi jeví Domov pro seniory, jelikož je pro město potřebný, avšak bych do budovy umístil i další instituce, které mohou senioři využívat. Tato práce mi dovolila odtrhnout se od knih a nakouknout do řešení reálných problému, za což děkuji jak zadavateli tak univerzitě. Díky povaze práce jsem pochopil jak těžké je získávat informace, zejména od státní správy. Navzdory všem neúspěchům dopátrat se člověka, který by mi potřebnou informaci mohl sdělit, děkuji všem, kteří ochotní byli a se získáváním informací mi pomohli.
Obrazová příloha
Pohled z perspektivy, červeně vyznačena budova OA + popisky, zdroj: maps.google.cz
Vchod do budovy, zdroj: vlastní
Pohled z rohu ulic Komenského a Jirásková , zdroj: vlastní
Vstupní hala, zdroj: vlastní
Šatny, zdroj: vlastní
Chodba, zdroj: vlastní
Jedna ze tříd, zdroj: vlastní
zdroj: MICHALČÍK, Miloslav a Jiří SETINSKÝ. Bučovice: město plné lidí. 1. vyd.
