1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
Návrhová 50-ti rázová intenzita dopravy pohledem dostupných dat Ing. Jan Martolos, Ing. Luděk Bartoš, Ing. Dušan Ryšavý, EDIP s.r.o. Úvod
Intenzita dopravy (počet vozidel, která projedou příčným řezem komunikace za jednotku času) je veličinou proměnnou v čase – v době denních dopravních špiček je vyšší, než v nočním období, v sobotu je obvykle nižší než v pracovní den, v letních měsících bývá vyšší než v měsících zimních. Tyto změny se označují jako variace intenzity dopravy. Důsledkem variací intenzit dopravy je i rozdílná míra vyčerpání kapacity komunikací a křižovatek. Kapacita křižovatek se posuzuje na tzv. „padesátou rázovou hodinovou intenzitu dopravy“. Její hodnotu získáme, pokud seřadíme roční záznam hodinových intenzit na jednom stanovišti od největší hodnoty k nejmenší (viz příklad na obrázku 1). Intenzita, která je na 50. místě (je padesátá největší) se nazývá 50. rázová hodinová intenzita. Jedná se tedy o takovou hodnotu hodinové intenzity, která je překročena padesátkrát v roce. Stanoviště Lažany, vozidla celkem, oba směry 1400
Intenzita [voz./hod]
1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
Pořadí rázové intenzity
Obrázek 1: Ukázka velikosti prvních 500 rázových hodinových intenzit na stanovišti I/43, Lažany (vozidla celkem, oba směry dohromady)
K určení rázové intenzity je nutné znát v ideálním případě všechny hodinové intenzity z celého roku, což je 8760 hodnot (365 dní x 24 hodin). Tuto hodnotu nelze zjistit běžným průzkumem. Přesto se v dopravně inženýrské praxi kapacita křižovatek běžně počítá na základě hodnot zjištěných průzkumy například v odpoledních hodinách běžného pracovního dne. V článku chceme ukázat výsledky analýz, které jsme provedli na datech z automatických detektorů Ředitelství silnic a dálnic (ty sledují intenzity dopravy nepřetržitě, čímž analýzy rázových hodin umožňují provádět). Cílem je ukázat možnosti stanovení 50. rázové hodinové intenzity na základě známých údajů o intenzitě dopravy a navrhnout metody zjištění této hodnoty krátkodobým dopravním průzkumem.
Použitá data
Automatické detektory dopravy jsou nasazeny zejména na dálnicích, silnicích I. třídy se statutem mezinárodní silnice a výjimečně na silnicích II. tříd. Do zpracování a výpočtů byla zařazena pouze ta stanoviště, u kterých byl dostupný kompletní záznam z minimálně 280 dní, tj. cca 75% dnů v kalendářním roce (většinou se jedná o data z roku 2000), z různých důvodů dochází k výpadku dat – viz [3]). Celkem byla k dispozici data z 34 stanovišť, z nichž 8 se nacházelo na dálnicích, 16 na silnicích I. třídy a 10 stanovišť bylo na silnicích II. třídy. (z toho ale 5 stanovišť na silnicích, které byly dříve silnicemi I. třídy a nyní jsou obvykle vedeny v souběhu s dálnicí či rychlostní silnicí (číselné označení 60X).
1
1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
Velikost padesáté rázové hodinové intenzity Byl zjišťován vztah mezi 50. rázovou intenzitou a ročním průměrem denních intenzit (RPDI). Ukázalo se, že na většině stanovišť 50. rázová intenzita tvoří cca 9% ročního průměru denních intenzit (viz obrázek 2). Prezentované vztahy platí pro obousměrnou intenzitu dopravy. Vztah mezi 50. rázovou intenzitou a RPDI pro vozidla celkem a oba směry dohromady
50. rázová intenzita [voz./hod]
3 500 3 000 2 500 2 000 ;
1 500 1 000 500 0 0
5 000
10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000
RPDI [voz./24h]
Obrázek 2: Vztah mezi ročním průměrem denních intenzit a 50. rázovou hodinovou intenzitou dopravy (vozidla celkem, oba směry dohromady)
Pokud bychom sledovali intenzitu dopravy zvlášť po směrech jízdy, může padesátá rázová hodinová intenzita dosahovat hodnoty až 15-20% celoroční průměrné denní intenzity daného směru. U některých komunikací byl zjištěn nižší podíl padesáté rázové hodinové intenzity na RPDI, jedná se většinou o komunikace ve větších městech. Například Plzeň, Domažlická ulice (silnice I/26) – podíl 7,6%. Opačná je situace u komunikací s výrazným rekreačním provozem (viz tabulku 1).
Stanoviště
50. rázová intenzita [voz./h]
RPDI [voz./24h
% z RPDI
II/340, Pařížov II/337, Kraskov II/296, Horní Maršov II/295, Vrchlabí
76 300 530 653
502 1 681 3 196 3 903
15% 18% 17% 17%
Tabulka 1: Charakteristiky vybraných stanovišť v rekreačních oblastech
Velký nárůst intenzit při pravidelném příjezdu a odjezdu do rekreačních oblastí způsobuje, že 50. rázová intenzita tvoří daleko větší procento z ročního průměru než u ostatních komunikací. Při určení návrhové rázové hodinové intenzity na základě znalosti ročního průměru denních intenzit je nutno vždy brát v úvahu polohu stanoviště a specifika provozu na komunikaci.
Výskyt 50. rázové hodinové intenzity v průběhu roku Pro dopravně-inženýrskou praxi je důležité vědět, kdy 50. rázová intenzita nastává, kdy je možné její velikost zjistit dopravním průzkumem. Vzhledem k tomu, že výskyt 50. rázové hodiny je náhodný jev, byly na všech stanovištích analyzovány hodnoty 40.-60. rázové hodiny (rozptyl mezi těmito hodnotami
2
1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
na jednom stanovišti je velice malý). Celkem tak bylo získáno 34x21, tj. 714 hodnot. Rozložení výskytu těchto rázových hodin v jednotlivých dnech a hodinách týdne je ukázáno na obrázku 3.
Obrázek 3: Četnosti výskytu 40.-60. rázových hodinových intenzit dopravy během týdne
Je vidět, že nejčastější výskyt 40.-60. rázové hodinové intenzity je v pátek odpoledne v době dopravní špičky (14-18h). Pokud sledujeme četnosti výskytu 40.-60. rázové hodiny v jednotlivých měsících (viz obrázek 4) vidíme, že nejčastější výskyt je v měsících duben (souvisí se zvýšenou s dopravou o velikonočních svátcích), srpen a říjen. V zimní měsíce (leden-březen) jsou intenzity dopravy nižší a rázové hodiny většinou nenastávají. Četnost výskytu rázových hodin v jednotlivých měsích 120
četnost výskytu
100 80 60 40 20
prosinec
listopad
říjen
září
srpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
leden
0
měsíc
Obrázek 4: Četnosti výskytu 40.-60. rázových hodinových intenzit dopravy v jednotlivých měsících.
3
1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
Nelze samozřejmě očekávat, že pokud provedeme dopravní průzkum v pátek odpoledne (v běžné měsíce, tj. duben-červen, září-říjen) tak dostaneme hodnotu 50. rázové hodinové intenzity. K této hodnotě se však přiblížíme více (viz následující rozbory konkrétního příkladů), než pokud průzkum provádíme (jak je dnes ovšem běžné) v dopravní špičku běžného pracovního dne (úterý-čtvrtek).
Vztah intenzity dopravy ve špičkových obdobích jednotlivých dnů v týdnu a padesáté rázové hodinové intenzit
Pro konkrétnější představu o velikosti padesáté rázové hodinové intenzity a jejím vztahu k ostatním hodinovým intenzitám byla podrobněji analyzována data z několika stanovišť. Byly určeny špičkové hodnoty intenzity dopravy daného dne v týdnu (pondělí - neděle v měsících, kdy se obvykle provádí dopravní průzkum, tj. duben-červen, září a říjen). Pro každý den tak vznikl soubor 20 (resp. 21, či 22) hodnot (5 měsíců x 4 týdny v měsíci) pro každý den. Byly vyřazeny dny státních svátků a dny, kterým předcházel nebo po kterých následoval státní svátek. U každého dne v týdnu byly určeny základní statistické charakteristiky souboru (minimum, maximum, průměr, směrodatná odchylka). Data byla vynesena do grafu a porovnána se známou hodnotou padesáté rázové hodinové intenzity. Stanoviště I/34, Lažany Stanoviště leží na silnici I/43, v blízkosti obce Lažany (okres Blansko, RPDI 9 900 voz./24h). Přesně určená 50. rázová hodinová intenzita má hodnotu 1 102 vozidel (tj. 11,1% RPDI, pro zajímavost byla zjištěna v pátek, 11. srpna 2000, v době 17-18h).
průměr poměr k 50. rázové intenzitě směrodatná odchylka souboru maximum minimum
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
674 61% 43 784 598
724 66% 52 820 662
780 71% 74 938 690
803 73% 67 941 726
1060 96% 53 1164 931
655 59% 89 871 535
1087 99% 123 1277 863
Tabulka 2: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště Lažany, rok 2000, vozidla celkem, oba směry dohromady, údaje ve voz./h.
1300
Špičkové hodinové intenzity v běžné měsíce, rok 2000, stanoviště Lažany
Intenzita dopravy [voz./hod]
1200 1100 1000 900 800 700 600 500 Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
Průměr
Maximum Den v týdnu
Minimum
Průměr + σ
Průměr - σ
50. ráz. intenzita
Obrázek 5: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště Lažany, rok 2000, vozidla celkem.
Je dobře patrný rekreační charakter dopravy na této komunikaci, intenzity v pátek a neděli jsou vyšší, než v ostatní pracovní dny.
4
1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
Z obrázku a tabulky je vidět, že průměrné velikosti špičkových hodinových intenzit dopravy v běžný pracovní den (úterý, středa a čtvrtek) dosahují hodnot 700 až 900 vozidel/hod. Maximální hodinová intenzita v úterý je 820 vozidel/hod. ve středu a ve čtvrtek dosahují maximální hodinové intenzity 940 vozidel/hod. Oproti 50. rázové hodinové intenzitě (1102 voz/h) se jedná o nízké hodnoty intenzity dopravy. Průměrná páteční špičková hodinová intenzita je 1060 voz/h, ale lze naměřit i hodnotu 1164 voz/h. Z těchto údajů je zřejmé, že průměrná páteční špičková hodinová intenzita se dobře blíží 50. rázové hodinové intenzitě. Velmi dobře také padesáté rázové hodinové intenzitě odpovídá průměr nedělních odpoledních špičkových hodinových intenzit. Nedělní intenzity však vykazují vyšší rozptyl hodnot, může se tedy stát, že „trefíme“ s průzkumem do týdne, kdy bude intenzita relativně nízká. Stanoviště II/603, Jesenice Stanoviště leží na silnici II/603, v blízkosti obce Jesenice (okres Praha-západ, RPDI 13 700 voz./24h). Přesně určená 50. rázová hodinová intenzita má hodnotu 1 282 vozidel (tj. 9,3% RPDI, dosažena v pátek, 3. listopadu 2001, v době 16-17h).
průměr poměr k 50. rázové intenzitě směrodatná odchylka souboru maximum minimum
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
1 149 90% 37 1 214 1 080
1139 89% 53 1 223 1 025
1178 92% 47 1 270 1 084
1181 92% 42 1 286 1 089
1283 100% 34 1 339 1 218
934 73% 84 1 133 842
1 209 94% 92 1 351 1 016
Tabulka 3: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště Jesenice, rok 2001, vozidla celkem, oba směry dohromady, údaje ve voz./h.
1400
Špičkové hodinové intenzity v běžné měsíce, rok 2000, stanoviště Jesenice
Intenzita dopravy [voz./hod]
1300 1200 1100 1000 900 800 Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
Průměr
Den v týdnu Maximum
Minimum
Průměr + σ
Průměr - σ
50. ráz. intenzita
Obrázek 6: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště Jesenice, rok 2001, vozidla celkem
Z obrázku je zřejmé, že v tomto případě je velikost padesáté rázové hodinové intenzity takřka shodná s průměrnou páteční špičkovou hodinovou intenzitou (v běžné měsíce). Opět se jedná o komunikaci se silným rekreačním provozem (silnější páteční a nedělní intenzity dopravy). Stanoviště D2, km 12, Židlochovice Stanoviště leží na dálnici D2, na 12. km (RPDI 13 000 voz./24h). Přesně určená 50. rázová hodinová intenzita má hodnotu 1 196 vozidel (tj. 9,2% RPDI, dosažena v sobotu, 21. července 2001, v době 1516h).
5
1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
průměr poměr k 50. rázové intenzitě směrodatná odchylka souboru maximum minimum
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
871 73% 56 990 752
994 83% 78 1171 875
1045 87% 55 1145 933
1072 90% 56 1192 941
1178 99% 77 1 313 1 060
721 60% 77 929 608
767 64% 105 1 016 602
Tabulka 4: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště D2, km 12, rok 2001, vozidla celkem, oba směry dohromady, údaje ve voz./h.
1400
Špičkové hodinové intenzity v běžné měsíce, rok 2001, stanoviště D2, km 12
Intenzita dopravy [voz./hod]
1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
Průměr
Den v týdnu Maximum
Minimum
Průměr + σ
Průměr - σ
50. ráz. intenzita
Obrázek 7: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště D2, km 12, rok 2001, vozidla celkem
Z obrázku je zřejmé, že i v tomto případě je velikost padesáté rázové hodinové intenzity takřka shodná s průměrnou páteční špičkovou hodinovou intenzitou (v běžné měsíce). Stanoviště Plzeň, Studentská ulice (místní komunikace) Stanoviště leží v Plzni na Studentské ulici (místní komunikace, RPDI 9 500 voz./24h). Přesně určená 50. rázová hodinová intenzita má hodnotu 952 vozidel (tj. 10,0% RPDI, dosažena v pátek, 24. března 2000, v době 16-17h).
průměr poměr k 50. rázové intenzitě směrodatná odchylka souboru maximum minimum
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
808 85% 64 910 636
813 85% 39 898 768
841 88% 55 956 747
864 91% 76 1008 734
1025 108% 60 1153 903
602 63% 77 810 518
817 86% 73 964 670
Tabulka 5: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště Plzeň, místní komunikace Studentská, rok 2000, vozidla celkem, oba směry dohromady, údaje ve voz./h.
6
1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
1200
Špičkové hodinové intenzity v běžné měsíce, rok 2000, stanoviště Plzeň - Studentská ul.
Intenzita dopravy [voz./hod]
1100 1000 900 800 700 600 500 Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
Průměr
Maximum Den v týdnu
Minimum
Průměr + σ
Průměr - σ
50. ráz. intenzita
Obrázek 8: Charakteristiky souboru špičkových hodinových intenzit dopravy ve srovnání s 50. rázovou intenzitou, stanoviště Plzeň, Studentská ul., rok 2000, vozidla celkem
Z obrázku je zřejmé, že v tomto případě je velikost padesáté rázové hodinové intenzity o něco nižší než průměrná páteční špičková hodinová intenzita (v běžné měsíce). Pokut tedy provedeme průzkum intenzit dopravy za účelem výpočtu kapacity křižovatek v páteční odpoledne (v běžném měsíci) budeme „na straně bezpečné“, pravděpodobně naměříme intenzitu ještě o něco vyšší než je padesátá rázová hodinová intenzita. Závěry k velikosti padesáté hodinové intenzity a intenzit v jednotlivých dnech týdne Výsledky předchozích příkladů jsou shrnuty v tabulce 6. Jsou zde uvedeny poměry špičkové hodinové intenzity v jednotlivých dnech v týdnu ku padesáté špičkové hodinové intenzitě
I/34, Lažany II/603, Jesenice D2, km 12, Židlochovice Plzeň, Studentská ul. Průměr
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
61% 90% 73% 85% 77%
66% 89% 83% 85% 81%
71% 92% 87% 88% 85%
73% 92% 90% 91% 86%
96% 100% 99% 108% 101%
59% 73% 60% 63% 64%
99% 94% 64% 86% 86%
Tabulka 6: Poměry špičkové hodinové intenzity v jednotlivých dnech v týdnu ku padesáté špičkové hodinové intenzitě pro sledovaná stanoviště
Z předchozích příkladů vyplývá, že obvykle páteční odpolední špičková hodinová intenzita poměrně dobře aproximuje padesátou hodinovou rázovou intenzitu dopravy. V běžný pracovní den, kdy se obvykle dopravní průzkumy provádí, dosahuje intenzita dopravy cca 90% průměrné týdenní intenzity (včetně sobot a nedělí) a špičková hodinová intenzita obvykle tvoří cca 8% z celodenní intenzity (běžného pracovního dne). Pokud provádíme měření intenzity dopravy (dopravní průzkum) v běžný pracovní den (úterý, středa, čtvrtek) a zjistíme špičkovou hodinovou intenzitu měli bychom ji pro účely výpočtu kapacity křižovatek navýšit o cca 20%.
Závěry 1. Hodnotu padesáté rázové hodinové intenzity používané například k výpočtům kapacity křižovatek lze přesně určit jen při znalosti údajů hodinových intenzit z celého roku. 2. Nejčastější výskyt padesáté rázové hodinové intenzity je v pátek odpoledne v době dopravní špičky.
7
1F45A/061/120 – Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření Odborný seminář Metody zjišťování intenzit dopravy na pozemních komunikacích – Mariánské Lázně, 16. 11. 2006
3. Ve většině případů lze 50. rázovou intenzitu odhadnout jako 9% z roční průměrné denní intenzity na daném stanovišti, ale u komunikací se specifickým provozem (například na příjezdech k rekreačním oblastem) může tvořit až 17% ročního průměru denních intenzit. 4. Hodnoty špičkové hodinové intenzity získané dopravním průzkumem v běžný pracovní den je nutné pro získání padesáté rázové hodinové intenzity dopravy navýšit asi o 20%. Poznámka: Článek je zpracován v rámci řešení výzkumného projektu č. 1F45A/061/120 Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření, projektu č. 1F42I/060/120 Aktualizace výpočtových modelů pro stanovení kapacity neřízených úrovňových křižovatek a č. 1F52I/063/120 Aktualizace výpočtových modelů pro stanovení kapacity okružních křižovatek Národního programu výzkumu 20042009 Ministerstva dopravy.
Literatura [1]
Způsob a přesnost stanovení celodenních intenzit automobilové dopravy na základě krátkodobých měření, projekt výzkumu Národního programu výzkumu 2004-2009 Ministerstva dopravy č. 1F45A/061/120, redakčně upravená roční zpráva 2004, 2005, 2006
[2]
Data za automatických detektorů dopravy, ŘSD Praha, ŘSD Brno, 2000-2004
[3]
Ing. Jiří Míšek, Úloha automatického sčítání dopravy, Dopravní inženýrství 2/2006
8